Architektura operačních systémů, vrstvená struktura, vlastnosti a

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Architektura operačních systémů, vrstvená struktura, vlastnosti a"

Transkript

1 Architektura operačních systémů, vrstvená struktura, vlastnosti a funkce, klasifikace.

2 Abstraktní pohled na systémové komponenty Uživatel 1 Uživatel 2 Uživatel n Kompilátor textový editor databázový systém Operační systém Hardware počítače

3 Definice operačního systému Správce prostředků spravuje a přiděluje zdroje systému Řídicí program řídí provádění uživatelských programů a operací I/O zařízení Jádro trvale běžící program všechny ostatní lze chápat jako aplikační programy

4 Operační systémy-způsoby popisu Proces 1 Proces 3 holý hlý počítač Uživatelské programy Proces 2 vnitřní vnější OS-A Virtuální počítač

5 Operační systém je Program, který řídí běh ostatních procesů Ostatním procesům bezpečně a efektivně předává řízení a získává je zpět CPU sděluje, kdy má spouštět šě ostatní procesy Rozhraní mezi uživatelem a hardware Skrývá ostatním procesům detaily o hardware Musí zvládnout správu detailů hardware ve své režii

6 Typické poskytované služby Vytváření programů Provádění programů, běh procesů Zpřístupňování V/V zařízení Řízení přístupů k souborům Řízení přístupu k systému Dtk Detekce chyb hba chybové hb éřízeníí Protokolování činností

7 Struktura operačního systému Monolitický systém Vrstvená struktura Virtuální počítač Model klient-server

8 Monolitický systém velmi rozšířený model jádra OS+systémových služeb bez vnitřní struktury Unix, CP/M, MS-DOS různé režimy činnosti procesoru různé fáze činnosti OS

9 Monolitický systém uživatelský program 2 uživatelský program 1 uživatelské programy běžící v uživatelském módu Operační systém běžící v módu jádra

10 Vrstvená struktura hierarchické uspořádání vrstev vyšší vrstva využívá pouze služeb nejbližší nižší vrstvy příklad návrh OS THE System (Technische h Hogeschool Eidhoven Dijkstra 1968): 6 vrstev

11 Vrstvená struktura 5 operátor 4 uživatelské programy 3 2 správa I/O zařízení komunikace s procesy 1 správa pamětiě 0 přidělování procesoru

12 Virtuální počítač (virtual machine). oddělení funkce multiprogramování od funkce rozšířeného stroje (extended d machine) příklad CP/CMS (VM/370) OS SW emuluje existenci více jednouživatelských systémů s vlastním HW (virtual machine monitor - VM), které jsou přesnou kopií HW (VM vrstva emuluje HW)

13 Virtuální počítač Virtuální 370 CMS CMS CMS VM /370 Operační systémy zajišťující funkci rozšířeného počítače HW 370 Vlastní HW počítače

14 Model klient-server trend minimalizace rozsahu jádra OS (mikrokernel), část funkcí OS implementována do úrovně uživatelských procesů (zasílání požadavků mezi procesy), mikrokernel zajišťuje zejména komunikaci

15 Model klient-server klient klient klient server server server v uživatelském módu Jádro v módu jádra

16 Generické komponenty OS Interpret příkazů Networking Správa souborů Správa sekundární paměti Správa I/O systému Správa hlavní paměti Správa procesů Správa procesorů S y s t é m o c h r a n

17 Principy vonneumannovy koncepce počítače, jednotlivých podsystémů, zobrazování informací v počítači, principy komunikace periferních zařízení í s procesorem, jiné architektury počítačů.

18

19 Operační paměť PAMĚŤOVÉ BUŇKY ADRESOVÝ REGISTR PAMĚTI -RAP NAJDI ADRESU ŘADIČ PAMĚTI ÚDAJOVÝ REGISTR PAMĚTI -RDP NASTAV ADRESU ADRESA VYBER HOTOVO ÚDAJ SESTAV ÚDAJ ULOŽ START

20 Předpoklady paměťové buňky Obsahuje jedno slovo slabiku byte Při získání údaje čtením se obsah neporuší Lze do ní zapsat novou informaci s podmínkou že se zruší existující informace Má jednoznačně přidělenou adresu

21 Hierarchie paměťového podsystému ŘADIČ ŘÍDÍCÍ PAMĚŤ OPERAČNÍ JEDNOTKA ZÁPISNÍKOVÁ PAMĚŤ OPERAČNÍ PAMĚŤ VSTUP / VÝSTUP VNĚJŠÍ VELKOKAPACITNÍ PAMĚŤ VNĚJŠÍ VELKOKAPACITNÍ PAMĚŤ

22 Procesor: aritmeticko-logická jednotka registry řadič

23 Aritmeticko logická jednotka ZPAMĚTI P Ř E P Í N A Č REGISTR A - STŘADAČ 1. operand P Ř RESITR B - BÁZE 2. operand E P DO Í PAMĚTI N REGISTR Q - PODÍL A VÝSLEDEK Č řízení posunů řízení přepínačů ŘADIČ OPERAČNÍ JEDNOTKY

24 Řadič RDP RAP RAP ŘÍDÍCÍ REGISTR OK ADRESA ČÍTAČ INSTRUKCÍ Dekodér instrukcí Ústřední řadič ČASOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PŘEPÍNAČŮ (PŘENOSŮ)

25 Základní instrukční cyklus START Výběrová fáze řadiče Prováděcí fáze řadiče HALT

26 Způsoby komunikace procesoru s okolím Programovou smyčkou Přerušením DMA

27 Podmíněný ýpřenos dat Připraven? ne ano přenos

28 Přenos dat systémem přerušení Hlavní program Přerušení Nalezení příčiny přerušení a uchování stavu CPU Odskok do podprogramu pro obsluhu přerušení Obnovení stavu CPU

29 Posloupnost obsluhy přerušení Uchování stavu procesoru Vlastní obsluha přerušení Obnovenístavu procesoru

30 Instrukční cyklus s přerušením Interrupt Disabled START Výběrová Prováděcí Proces fáze řadiče fáze řadiče přerušení Interrupt Enabled HALT

31 DMA přenos Procesor Paměť Řadič disků Kradení cyklů

32 Harwardská koncepce paměť programu paměť dat registr instrukcí programu řadič ALU vstupy/ / výstupy

33 Sériový procesor s jedním tokem instrukcí a jedním tokem dat SISD Procesor Data Instrukce Data Paměť

34 Řetězený procesor s jedním tokem dat a vícenásobným tokem instrukcí MISD Procesor Data Data Instrukce Paměť

35 Maticový procesor s jedním tokem instrukcí a vícenásobným tokem dat SIMD Paměť programů Řídící jednotka systému Instrukce Instrukce Data Data Paměť dat dt

36 Multiprocesor s mnohonásobným tokem instrukcí a dat MIMD Procesor Data Instrukce Instrukce Data Paměť

37 Obecné uspořádání čísla v pevné řádové čárce Znaménko Číslo Řádová čárka

38 Obecné uspořádání čísla v pohyblivé řádové čárce Znaménko Znaménko Exponent Mantisa

39 Obecná struktura instrukce Operační kód Adresová část

40 Tříadresová instrukce OK A1 A2 A3 Y = A * B + (C D) * E / F Instrukce Význam Násob a b p1 A * B -> P1 Odečti c d - C - D -> R Násob - e - R*E -> R Děl - f - R / F -> R Sečti - p1 - R + P1 -> Y

41 Dvouadresová instrukce OK A1 A2 Y = A * B + (C D) * E / F Instrukce Význam Násob a b A * B -> R Zapiš p1 - R -> P1 Odečti c d R - D -> R Násob - e R * E -> R Děl - f R / F -> R Sečti P1 y R + P1 -> Y

42 Jednoadresová instrukce OK A1 Y = A * B + (C D) * E / F Instrukce Význam Ulož a A ->R Násob b R * B -> R Zapiš p1 R ->P1 Ulož c C ->R Odečti d R - D -> R Násob e R * E -> R Děl f R / F -> R Sečti p1 R + P1-> R Zapiš y R -> Y

43 Správce procesů ů operačního č systému, plánování procesů, komunikace mezi procesy, kritická sekce, uváznutí, vlákna.

44 Pojmy Program = zápis algoritmu v nějakém programovacím jazyce (například ve strojovém kódu). Je statický, neměnný (neuvažujeme-li vývoj nových verzí programů). Proces (process, task) = běžící program. Proces je tvořen neměnným kódem programu a konstantami a proměnnými daty jako je stav procesoru, data na zásobníku, globální proměnné, halda, soubory atd

45 Zdroje systému nutné pro běh operační paměť procesu procesor další prostředky (I/O zařízení, soubory apod.)

46 2 stavový model vytvoření Spuštění ukončení neběžící běžícíí Potlačení vytvoření fronta spuštění ukončení procesor potlačení

47 3 stavový model vytvoření Procesu je přiřazen procesor ukončení připravený I/O nebo jiná událost je ukončena běžící čekající Proces musí čekat na dokončení I/O nebo jinou událost ukončení

48 5-stavový model vytvoření spuštění ukončení připravený běžící obnova odložení Čas, priorita Aktivace vznik události Potlačení čekání na událost Odložený připravený čekající ukončení Aktivace vznik události odložení Odložený čekající

49 Informace OS o procesu Process Control Block tabulka obsahující íinformace potřebné ř pro definici a správu procesu Ukazatel Číslo procesu Stav procesu Programový čítač (čítač instrukcí) Registry procesoru stav procesu (běžící, připravený, ) čítač instrukcí registry procesoru informace potřebné pro správu paměti informace potřebné pro správu I/O.... účtovací informace.. Oblast operační paměti Seznam otevřených souborů

50 Přepnutí procesu Proces P1 Operační systém Proces P2 Běžící P1 Uložení kontextu P1 Čekající P2 Načtení kontextu P2 Čekající P1 Běžící P2 Uložení kontextu P2 Načtení kontextu P1 Čekající P2 Běžící P1

51 Nepreemptivní p plánování V případě nepreemptivního plánování se proces musí procesoru sám vzdát. Pokud má být doba, po kterou je proces ve stavu běžící, omezená, je nutné, aby proces kontroloval časovač a po překročení stanovené doby se dobrovolně vzdal procesoru vyvoláním služby OS, která je k tomuto účelu určena. Výhodou je, že proces nemůže být přerušen, pokud nechce (například v kritické sekci). Nevýhodou je, že špatně ě chovající í se proces může zablokovat celý OS. Takto fungují například MS- Windows.

52 Preemptivní plánování V případě preemptivního plánování OS může odebrat procesu procesor. Zpravidla se tak děje při uplynutí py časového kvanta určeného pro běh procesu a celá akce je vyvolána přerušením od časovače. Příkladem OS, který používá preemptivní plánování á je OS Unix.

53 Strategie plánování procesoru - podle těchto kritérií: spravedlnost: každý proces dostane spravedlivý díl času procesoru efektivita: udržovat maximální vytížení procesoru, příp. jiné části systému čas odezvy: minimalizovat dobu odezvy pro interaktivní uživatele doba obrátky: minimalizovat dobu zpracování každé dávkové úlohy průchodnost: maximalizovat množství úloh zpracovaných za jednotku času

54 Plánovací algoritmy Typ FCFS, také FIFO (first come - first served / First in - first out) SXFS (shortest execution - first served) Využívá charakteristickou veličinu t oi t i Princip řádný frontový režim proces s nejkratší dobou provádění, je první obsloužen LCFS (least completed - t bi přednostně ř ě se obsluhuje blhj first served) proces, který zatím běžel nejkratší dobu EDFS (earliest - due-time e t di přednostně ě se obsluhuje fisrst served) proces, kterému zbývá nejméně času na dokončení, tj. do okamžiku, kdy musí být dokončen HSFS (highest static priority first served) P i přednostně se obsluhuje proces s nejvyšší statickou prioritou RR (round-robin) Δt i cyklická obsluha procesů po časových intervalech

55 Spolupráce p mezi procesy sdílená paměť - jednodušší programování, mocnější - programátor má více prostředků, zpravidla i jednodušší implementace. zasílání zpráv - flexibilnější, je možné použít i pro komunikaci mezi procesy běžícími na různých procesorech pocesoec nebo ebopočítačích Některé operační systémy podporují oba mechanismy

56 Prostředky ypředávání zpráv SEND zašle zprávu. Nikdy se nezablokuje. Pokud na zprávu čeká příjemce operací RECEIVE, je mu zpráva doručena a příjemce odblokován. RECEIVE zprávu přijímá. Pokud žádná zpráva není dostupná, přijímající proces je zablokován. Je třeba vyřešit problém adresace, tj. určení odesilatele a příjemce. Lze řešit např. identifikací procesu na daném počítači. Jiným řešením je zavedení schránek (mailboxů) a adresace pomocí identifikace schránky.

57 Sdílená paměť Sdílená paměť je paměť, do které má přístup více procesů. Může být použita pro komunikaci mezi procesy

58 Souběh - race condition při přístupu dvou nebo více procesů ke sdíleným datům ů dojde k chybě, přestože ř každý z procesů ů samostatně se chová korektně K chybě dochází díky tomu, že data jsou modifikována některým procesem v době, kdy s nimi jiný proces provádí několik operací, o kterých se předpokládalo, že budou provedeny jako jeden nedělitelný celek.

59 Kritická oblast Data, která jsou sdílena několika procesy tak, že při přístupu k nim by mohlo dojít k souběhu Kritická sekce je nejmenší část programu, ve které se pracuje s daty v nějaké kritické oblasti, a která musí být provedena jako jeden celek.

60 Souběh Zejména u složitějších datových struktur (obousměrné ě spojové seznamy, složité édynamické struktury uložené v souborech apod.) dochází často k tomu, že v určitém stadiu zpracování íjsou data dočasně nekonzistentní Pokud v tom okamžiku dojde k přepnutí kontextu na proces, který tato data také používá, může nastat souběh

61 Problém kritické sekce umožnit přístup ke kritické oblasti procesům, které o to usilují, při dodržení následujících podmínek: výhradní přístup; v každém okamžiku smí být v kritické sekci nejvýše jý jeden proces vývoj; rozhodování o tom, který proces vstoupí do kritické sekce, ovlivňují pouze procesy, které o vstup do kritické sekce usilují; toto rozhodnutí pro žádný proces nemůže být odkládáno do nekonečna; nedodržení této podmínky může vést například k tomu, že je umožněna ě pouze striktní alternace (dva procesy se při průchodu kritickou sekcí musí pravidelně střídat) omezené čekání; pokud jeden proces usiluje o vstup do kritické sekce, nemohou ostatní procesy tomuto vstupu zabránit tím, že se v kritické sekci neustále střídají - mohou do této kritické sekce vstoupit pouze omezený počet krát (zpravidla pouze jednou)

62 Znázornění paralelismu pomocí Petriho sítí (problém kritické sekce) A C KSP KS Q B D

63 Prostředky pro zajištění Zákaz přerušení výlučného přístupu Instrukce Test and set lock Semafory

64 Princip operace P P S(i)=0? ANO NE S(i) := S(i) - 1

65 Princip operace V V ANO S(i)=C(i)? NE S(i) := S(i) + 1

66 Uváznutí - deadlock je situace, kdy dva nebo více procesů čekají j na událost, ke které by mohlo dojít pouze pokud by jeden z těchto procesů pokračoval (vyřešení dopravní situace couváním).

67 Podmínky uváznutí Výlučný přístup (mutual exclusion). Existence prostředků, ř které jsou přidělovány pro výhradní použití jednomu procesu, tj. nesdílitelných prostředků. Postupné přidělování prostředků (hold and wait). Procesy nežádají o přidělení všech prostředků najednou, ale postupně. p Pokud požadovaný prostředek není volný, musí proces čekat. Přidělování prostředků bez preempce. Přidělené prostředky nelze procesu násilím odebrat. Cyklické ké čekání í

68 Řešení otázky uváznutí ignorovat je -přestože tato strategie vypadá nepřijatelně, používá ji například OS Unix; v případě uváznutí musí zasáhnout některý z uživatelů a jeden nebo více procesů násilím ukončit; v krajním případě může být nutné znovu nastartovat celý systém předcházet mu - zabránit splnění aspoň jedné z podmínek nutných pro vznik uváznutí vyhýbat se mu -systém se vyhýbá situaci, kdy by došlo k cyklickému čekání tím způsobem, že zná maximální nároky procesů na jednotlivé prostředky a před přidělením každého prostředku zjišťuje, zda existuje způsob, jak dokončit všechny procesy i když budou vyžadovat prostředky odpovídající maximálním nárokům; OS přidělí prostředek pouze tehdy, je-li to bezpečné (existuje-li způsob, jak všechny aktivní procesy zdárně dokončit) detekovat uváznutí a zotavit se z něj

69 Předcházení uváznutí Strategie předcházení uváznutí se snaží zabránit splnění alespoň jedné z podmínek uváznutí: Výlučný přístup Postupné přidělování prostředků Přidělování prostředků bez preempce Cyklické čekání

70 Výlučný ýpřístupp Prostředky, které jsou bez omezení sdílené, nemohou způsobit uváznutí. Příkladem jsou read-only soubory. Virtualizace prostředků - používá se například u tiskáren. Procesy nepoužívají přímo tiskárnu, ale výstupy zapisují jído diskového souboru, který operační systém vytiskne později. U vstupních zařízení ísystém načte požadovaná ádata do souborů, ze kterých je pak jednotlivé procesy čtou. Tato metoda se nazývá spooling (simultaneous peripherial i output t on-line). Bohužel existují prostředky, které jsou z podstaty nesdílitelné, na které není možné tuto metodu použít.

71 Postupné přidělování prostředků Jednorázové přidělování prostředků - každý proces si vyžádá všechny yprostředky, které potřebuje při svém startu a žádné další mu nebudou později přidělovány. Pokud procesu nemohou být přiděleny všechny požadované prostředky, ř nejsou mu přiděleny žádné a proces musí čekat. k Alternativou je strategie, při které je možné přidělovat prostředky ř pouze procesu, který žádné nemá. Díky tomu může proces několikrát za dobu svého běhu vrátit všechny prostředky a pak žádat o další. Nevýhody: využití prostředků je nízké, prostředky jsou vlastně ě přidělovány procesům, které je ve skutečnosti zatím nepotřebují možnost stárnutí procesů (starvation); nároky procesu, který potřebuje několik často používaných prostředků, nemusí být nikdy uspokojeny a proces tak může čekat neomezenou dobu

72 Přidělování prostředků bez preempcep Pokud je možné snadno uschovat a následně obnovit stav prostředků, může operační systém odebrat db procesu prostředky, které potřebuje pro jiné procesy. Díky nutnosti uschovat o obnovit stav prostředku, je možné tuto strategii používat pouze u prostředků, které to umožňují jako je procesor nebo operační paměť.

73 Cyklické čekání Algoritmus, který zamezuje cyklickému čekání: í Každému typu prostředku je přiděleno číslo. Pokud má proces přiděleny nějaké prostředky, může žádat pouze o takové další prostředky, jjih jejichž číslo l je větší než největší z čísel l procesem už držených prostředků. O prostředky, ř které mají stejné číslo l musí žádat najednou.

74 Shrnutí Některé ze strategií, které se používají pro předcházení uváznutí, je možné použít pouze pro určité prostředky (sdílitelné prostředky a prostředky, jejichž stav je možné uschovat a obnovit). Ostatní strategie mohou vést k nízkému využití prostředků a ke stárnutí procesů, což může být považováno za tak velkou nevýhodu, že v mnoha operačních systémech nejsou tyto strategie používány.

75 Vyhýbání se uváznutí Strategie předcházení uváznutí jsou buď příliš omezující, nebo nepokrývají všechny prostředky používané v příslušném systému. Pokud není možné zabránit prvním třem podmínkám vzniku uváznutí a není schůdné ani podstatné omezení, které klade na systém výše popsaný algoritmus předcházení cyklickému čekání, je možné použít strategii vyhýbání se uváznutí. Při žádosti o prostředek systém kontroluje, zda existuje alespoň jeden proces, který je možné po přidělení tohoto prostředku dokončit. Po jeho dokončení opět musí existovat alespoň jeden proces, který může být dokončen a tak dále až po ukončení všech procesů. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, systém prostředek nepřidělí.

76 Bankéřům algoritmus Každý proces deklaruje pro každý typ prostředku maximální množství, které bude potřebovat. Operační systém si musí při přidělování prostředků ponechat tolik prostředků, aby byl schopen uspokojit maximální požadavky alespoň jednoho procesu. Tím je zaručeno, č že tento proces skončí a uvolní prostředky, které pak mohou být přiděleny dalším procesům. OS nekontroluje pouze, zda je možné dokončit jeden proces, ale všechny aktuální procesy.

77 Definice problému p Bankéř chce rozdělit pevný kapitál abstraktních peněžních jednotek mezi pevný počet zákazníků Každý zákazník udává předem svou maximální potřebu peněžních jednotek Bankéř vyhoví zákazníku, pokud potřeba zákazníka nepřevyšuje kapitál bankéře Během transakcí zákazník může vracet nebo si půjčovat peněžní jednotky Bankéř musí zaručit, že čekací doba zákazníka na přidělení peněžních jednotek bude vždy konečná Běžná půjčka zákazníka nesmí nikdy převýšit jeho maximální potřebu Zákazník zaručuje, že dokončí své transakce a splatí půjčku v konečném čase

78 Algoritmus Stav jistý jestliže bankéř umožní všem zákazníkům dokončení všech jejich transakcí v konečném čase Stav nejistý opačná situace

79 Situace zákazníka požadavek = potřeba půjčka bankéře hotovost = kapitál součet půjček

80 Příklad bankéř má 10 jednotek zákazníci P,Q R mají potřebu 20 jednotek zápis = (půjčka)požadavek Algoritmus vyšetřuje zákazníky jednoho po druhém a hledá toho, jehož požadavek nepřevyšuje hotovost H

81 Stav jistý nejdříve uspokojí zákazníka Q H 2 H 4 4(4) P Q 2(1) P 4(4) H 8 H 10 2(7) 2(7) 2(7) R R R

82 Stav nejistý přidělil R jednu jednotku a po uspokojení Q se navodí neřešitelná situace H 1 H 3 4(4) P Q 2(1) P 4(4) R 3(6) R 3(6)

83 Procesy a vlákna Program soubor definovaného formátu obsahující instrukce, data a další informace potřebné ř k provedení daného úkolu Proces systémový objekt charakterizovaný svým paměťovým prostorem a kontextem (paměť iněkteré další zdroje jsou přidělovány procesům) Vlákno, také sled objekt, který vzniká v rámci procesu, je viditelný pouze uvnitř procesu a je charakterizován svým stavem (CPU se přidělují vláknům) Model jen procesy (ne vlákna) proces: jednotka plánování činnosti i jednotka vlastnící prostředky Model procesy a vlákna proces: jednotka vlastnící zdroje vlákno: jednotka plánování činnosti

84 Procesy a vlákna Každé vlákno si udržuje svůj vlastní zásobník PC (program counter) registry TCB (Thread CB) Vlákno může přistupovat k paměti a ostatním zdrojům svého procesu zdroje procesu sdílí všechny vlákna jednoho procesu jakmile jedno vlákno změní obsah (nelokální mimo zásobník) buňky, všechny ostatní vlákna (téhož procesu) to vidí soubor otevřený jedním vláknem mají k dispozici všechny ostatní vlákna (téhož procesu)

85 Stavy vláken Tři klíčové stavy vláken: běží připravený čekající Vlákna se (samostatně) neodkládají všechny vlákna jednoho procesu sdílejí stejný adresový prostor Ukončení procesu ukončuje všechny vlákna existující v rámci tohoto procesu

86 Vlákna na uživatelské úrovni User-Level Threads (ULT) Správa vláken se provádí prostřednictvím vláknové knihovny ( thread library ) na úrovni uživatelského / aplikačního programu Jádro o jejich existenci neví přepojování mezi vlákny nepožaduje provádění funkcí jádra nepřepíná se ani kontext procesu ani režim procesoru Plánování přepínání vláken je specifické pro konkrétní aplikaci aplikace si volí pro sebe nejvhodnější (např plánovací) algoritmus aplikace si volí pro sebe nejvhodnější (např. plánovací) algoritmus Příklady POSIX Pthreads Mach C-threads Solaris threads

87 Vlákna na úrovni jádra Kernel - Level Threads (KLT) Správu vláken podporuje jádro, nepoužívá se thread library používá se API pro vláknové služby jádra informaci o kontextu procesů a vláken udržuje jádro přepojování mezi vlákny aktivuje jádro plánování na bázi vláken již v jádře OS Příklady OS/2 Windows 95/98/NT/2000/XP Solaris Tru64 UNIX BeOS Linux

88 Správce operační paměti, metody přidělování paměti, ochrana paměti, virtuální paměť.

89 Hlavní úkoly správce paměti Přidělovat operační paměť jednotlivým procesům, ů když si ji vyžádají Udržovat informace o paměti, o tom, která část je volná a která přidělená (a komu) Zařazovat paměť, kterou procesy uvolní, opět do volné části Odebírat paměť procesům, je-li to zapotřebí ochrana paměti umožňuje-li to HW

90 Strategie přidělování paměti Přidělování veškeré volné paměti Přidělování pevných bloků paměti Přidělování bloků paměti proměnné velikosti Segmentace paměti Stránkování paměti Stránkování na žádost (demand paging) Segmentace se stránkováním na žádost

91 Přidělování veškeré volné paměti Část paměti RAM je obsazena operačním systémem (kód, proměnné, ě vyrovnávací paměti), zbytek je k dispozici pro uživatelský program. V každém okamžiku je tedy v paměti nejvýše jeden uživatelský program Přeadresování provádí program zvaný locator. Locator podle tabulky adres v relativním programu změní (dle umístění) příslušné adresy na absolutní. Ochrana paměti - pouze ochrana OS před přepsáním uživatelským programem (pomocí mezního registru; změna pouze v privilegovaném stavu procesoru)

92 Spojité přidělování paměti do jednoho úseku Nejjednodušší verze: V paměti v daném okamžiku pouze jeden proces, který může používat celou paměť, Později přechod na systém, kdy jsou v operační paměti umístěny: operační systém a jednouživatelský proces, zbylé místo nevyužité rozdělení na tři souvislé oblasti (úseky)

93 operační systém uživatelský proces volný prostor

94 Operační systém Základní segment overlay area inicializace provádění výstup

95 Strategie přidělování pevných bloků paměti First fit - procházejí se bloky paměti a přidělí se první blok délka je větší nebo rovna požadované paměti. Last fit - vybere se poslední vyhovující Worst fit -vybere se největší vyhovující í u přidělovaných bloků proměnné velikosti (používá se u strategie přidělování bloků paměti proměnné velikosti pro omezení fragmentace) Best fit - vybere se nejmenší vyhovující (pro přidělování bloků pevné velikosti se zpravidla používá tato strategie)

96 Přidělování bloků paměti proměnné velikosti Výhody: ve vnitřní paměti může být několik procesů současně lepší využití paměti Nevýhody: součet paměťových nároků, které jsou současně v paměti musí být menší nebo roven velikosti paměti fragmentace paměti - procesy vyžadují souvislé úseky paměti. Může se stát, že není možné spustit další proces, protože má větší nároky na paměť než je velikost největšího volného bloku i přesto, že součet velikostí volných bloků je větší než paměťové nároky procesu Pro odstranění fragmentace používají další strategie správy paměti následující metody: setřásání bloků; problémy s adresními konstantami lze odstranit použitím segmentace stránkování = programu se jeví adresní prostor jako souvislý, přestože ve skutečnosti není

97 Fragmentace paměti 30 KB 10 KB 40 KB volný blok Proces 1 volný blok 10 KB Proces 2 20 KB 10 KB 30 KB volný blok Proces 3 volný blok

98 Setřesená paměť 10 KB 10 KB 10 KB Proces 1 Proces 2 Proces KB volný blok

99 Stránkování paměti Stránkování paměti umožňuje přidělit procesu několik nesouvislých úseků paměti, a vytvořit pro proces iluzi, že tato paměť souvislá je. Při stránkování paměti je fyzická paměť je Při stránkování paměti je fyzická paměť je rozdělená na rámce - frames (někdy se nerozlišuje rámec a stránka).

100 Stránkování á CPU logické fyzické adresy adresy p d f d page table fyzická paměť p f

101 Stránkování logický adresový prostor čísla rámců ů 0 1 page 0 fyzická paměť page page 1 3 page page pg page page 3 5 tabulka stránek 6 7 page 3

102 Princip stránkování paměti Logická adresa (= adresa použitá v programu) je rozdělena na dvě složky, číslo stránky a posunutí v rámci stránky (OFFSET). Velikost stránky bývá řádově kilobyty. Při velikosti stránky 4 KB je pro offset potřeba 12 bitů (2^12 = 4K), čili spodních 12 bitů logické adresy je offset, zbylé bity jsou číslo stránky. Po rozkladu adresy (vše provádí procesor bez asistence programátora) na číslo stránky a offset se číslo stránky použije jako index do tabulky stránek (každý proces má svoji vlastní). V tabulce stránek je uvedeno číslo rámce ve fyzické paměti. K číslu l rámce se připojí offset a výsledkem je fyzická adresa v paměti.

103 Vytváření adresy při stránkové organizaci aci paměti Tabulka stránek konkrétního programu 0 1. V.... Skutečná adresa slova Adr. fyz. stránky Adresa slova adr. virt. stránky Adresa V slova

104 Segmentace paměti Fyzická (skutečná) adresa v paměti se získává přičtením obsahu segment registru a logické adrese (= adresa použitá v programu). Obsah segment registru nastavuje OS a pro uživatelský program je nepřístupný. Díky tomu adresní prostor kždéh každého procesu začíná na 0 a odpadají d problémy s relokací programu. Většina systémů, které používají segmentaci paměti ě idovoluje procesům ů použít více segmentů.

105 Segmentace LAP operační systém FAP

106 Segmentace segment 0 segment 1 segment 2 segment 3 segment 4 Symbol table Source text Constant Parse tree Call stack

107 Segmentace Symbol table Source text Constant table Parse tree Call stack

108 Segmentace s limit base segment CPU s d table fyzická paměť < +

109 Segmentace 1400 segment 0 segment 0 segment segment segment 3 segment 3 segment 2 limit base segment segment segment

110 Struktura paměťového prostoru procesu kód programu -> neměnný (obsah ani délka) konstanty -> neměnné inicializované statické proměnné -> délka se nemění, obsah je nastaven při startu procesu (načte se z souboru, který obsahuje program), při běhu procesu se jejich obsah může ů měnit, délka se nemění neinicializované statické proměnné, délka se nemění, obsah ano zásobník (návratové adresy z procedur a lokální proměnné a parametry); proměnná velikost i obsah, neobsahuje díry halda; ;p proměnná velikost i obsah, může obsahovat díry paměť pro overlaye (překryvné segmenty), dynamické knihovny

111 Segmentace paměti Výhody: je možné édynamické přemísťování ř ť ísegmentů za běhu procesu pro odstranění fragmentace (lze spojovat volné bloky ypaměti přesunutím překážejícího bloku) možnost dodatečně zvětšovat adresní prostor procesu není nutné provádět relokaci programu možnost sdílení segmentů Nevýhody: součet nároků procesů v paměti musí být menší nebo roven velikost paměti (lze obejít odkládáním segmentů na disk) - může časově náročné nutná hardwarová podpora segmentace

112 Ochrana paměti mezní registr na číslo segmentu pro každý segment mezní registr obsahující maximální povolenou adresu segmentu (limit velikosti segmentu); segmenty mají různou délku!!!

113 Ochrana mezními registry Horní mezní adresa RSH HMA ( HMA A ) : 0 <0 Překročení horní meze RAP A Adresový registr paměti RSD ( A- DMA ) : 0 <0 Překročení dolní meze DMA Dolní mezní adresa

114 Ochrana paměti klíči adresový registr RAP B A Registr klíče programu KP 4 1 RKP & B = B RZ 4 1 & B = B RZ registr it zámku B RZ adresa stránky 4 Z zámek 1 RZP Z B 0 1 Paměť zámků stránek Z 0 Z 1 B Z B

115 Stránkování na žádost (demand paging) g) V tabulce stránek je pro každou stránku údaj, zda se stránka nachází v paměti nebo na disku. V případě, p že je stránka na disku, je uvedeno i její umístění na disku. Pro stránkování se používá zpravidla zvláštní soubor, partition (oblast na disku) nebo dokonce disk. V případě, že se proces odkazuje na stránku, která je přítomna ve fyzické paměti, vše probíhá jako u běžného stránkování. Pokud však stránka ve fyzické paměti není (je na disku), dojde k vyvolání vnitřního přerušení "výpadek stránky". Obslužný program přerušení musí do vnitřní paměti zavést stránku z disku, opravit odkaz v tabulce stránek, a zajistit zopakování instrukce, která výpadek stránky způsobila. ů Pokud je ve vnitřní paměti volné místo, použije se libolný z volných rámců. Pokud jsou všechny rámce plné, je nutné vybrat některý z nich a přenést jej do stránkovacího souboru na disk.

116 Algoritmy nahrazování stránek Algoritmus FIFO Algoritmus LRU Algoritmus NUR - zjednodušení algoritmu LRU

117 Algoritmus FIFO Vyhodí z paměti stránku, která je v ní nejdéle. Bohužel to může být stránka, která se používá trvale, což efektivitu algoritmu snižuje. Algoritmus FIFO také vykazuje tzv. FIFO anomálií. Pokud se provede tentýž výpočet dvakrát s různě velkou vnitřní pamětí, mělo by při výpočtu s větší pamětí dojít nejvýše ke stejnému počtu výpadků stránek jako při výpočtu s menší pamětí. Při použití strategie t FIFO to nemusí vždy platit. Navíc není snadné implementovat nahrazování stránek pomocí strategie FIFO.

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém Principy operačních systémů Lekce 7: Souborový systém Souborový systém Souborový systém (anglicky file system) je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů (a většinou i adresářů) tak, aby k

Více

Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek

Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek Techniky přidělování paměti = Přidělování jediné souvislé oblasti paměti = Přidělování paměti po sekcích = Dynamické přemisťování sekcí = Stránkování = Stránkování

Více

Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy)

Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy) Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Aby fungoval OS s preemptivním multitaskingem, musí HW obsahovat: 1. (+2) přerušovací systém (interrupt system) 2. (+2) časovač Při používání DMA: 1. (+1)

Více

Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna

Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Principy operačních systémů Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Multiprogramování předchůdce multitaskingu Vzájemné volání: Implementován procesem (nikoliv OS) Procesu je přidělen procesor,

Více

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Operační systémy 2 Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení. Proto je

Více

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení Operační systémy 1 Přednáška číslo 10 26. 4. 2010 Struktura odkládacích zařízení Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení.

Více

Principy operačních systémů. Lekce 2: Správa paměti

Principy operačních systémů. Lekce 2: Správa paměti Principy operačních systémů Lekce 2: Správa paměti Funkce správce paměti Správce (operační) paměti je součástí kernelu. Jeho implementace může být různá, ale základní funkce jsou obdobné ve všech OS: Udržovat

Více

Přidělování zdrojů (prostředků)

Přidělování zdrojů (prostředků) Přidělování zdrojů (prostředků) Proces potřebuje zdroje (prostředky) hardware (I/O zařízení, paměť) software (data, programy) Klasifikace zdrojů (z hlediska multitaskingového režimu) Násobně použitelné

Více

Služba ve Windows. Služba (service) je program

Služba ve Windows. Služba (service) je program Služby Windows Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské

Více

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS Pi Principy i počítačů čů PAMĚŤOVÝ SUBSYSTÉM z pohledu OS Správa paměti OS je správcem prostředků, tedy i paměti přidělování procesům zajištění ochrany systému i procesů zajištění požadavků aniž by došlo

Více

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění MS WINDOWS I řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie Práce ve Windows XP Architektura Instalace Spouštění HISTORIE I MS-DOS 1981, první OS firmy Microsoft, pro IBM PC 16b, textový, jednouživatelský,

Více

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading) Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který

Více

Management procesu I Mgr. Josef Horálek

Management procesu I Mgr. Josef Horálek Management procesu I Mgr. Josef Horálek Procesy = Starší počítače umožňovaly spouštět pouze jeden program. Tento program plně využíval OS i všechny systémové zdroje. Současné počítače umožňují běh více

Více

Logická organizace paměti Josef Horálek

Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti = Paměť využívají = uživatelské aplikace = operační systém = bios HW zařízení = uloženy adresy I/O zařízení atd. = Logická organizace paměti

Více

Architektury počítačů a procesorů

Architektury počítačů a procesorů Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

PB002 Základy informačních technologií

PB002 Základy informačních technologií Operační systémy 25. září 2012 Struktura přednašky 1 Číselné soustavy 2 Reprezentace čísel 3 Operační systémy historie 4 OS - základní složky 5 Procesy Číselné soustavy 1 Dle základu: dvojková, osmičková,

Více

Bootkity v teorii a praxi. Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz

Bootkity v teorii a praxi. Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz Bootkity v teorii a praxi Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz Definice Pod pojmem bootkit budeme rozumět software, který začíná být aktivní během procesu startu počítače ještě

Více

Operační systémy. Přednáška 1: Úvod

Operační systémy. Přednáška 1: Úvod Operační systémy Přednáška 1: Úvod 1 Organizace předmětu Přednášky každé úterý 18:00-19:30 v K1 Přednášející Jan Trdlička email: trdlicka@fel.cvut.z kancelář: K324 Cvičení pondělí, úterý, středa Informace

Více

3. Počítačové systémy

3. Počítačové systémy 3. Počítačové systémy 3.1. Spolupráce s počítačem a řešení úloh 1. přímý přístup uživatele - neekonomické. Interakce při odlaďování programů (spusť., zastav.,krok, diagnostika) 2. dávkové zpracování (batch

Více

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika

Více

Principy operačních systémů. Lekce 3: Virtualizace paměti

Principy operačních systémů. Lekce 3: Virtualizace paměti Principy operačních systémů Lekce 3: Virtualizace paměti Virtuální paměť Adresní prostor paměti je uspořádán logicky jinak, nebo je dokonce větší než je fyzická operační paměť RAM Rozšíření vnitřní paměti

Více

Strojový kód. Instrukce počítače

Strojový kód. Instrukce počítače Strojový kód Strojový kód (Machine code) je program vyjádřený v počítači jako posloupnost instrukcí procesoru (posloupnost bajtů, resp. bitů). Z hlediska uživatele je strojový kód nesrozumitelný, z hlediska

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická

Více

2.2 Acronis True Image 19

2.2 Acronis True Image 19 Obsah Kniha první Acronis True Image 9.0 1. Úvod 15 1.1 Co je Acronis True Image? 15 1.2 Co je nového v aplikaci Acronis True Image 9.0? 15 1.3 Jaký je rozdíl mezi zálohami a diskovými obrazy disků/diskových

Více

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura IBM PC 5150 MS DOS 1981 (7 verzí) DR DOS, APPLE DOS, PC DOS 1. 3. Windows grafická nástavba na DOS Windows 95 1. operační systém jako takový, Windows XP 2001, podporovány do 2014, x86 a Windows 2000 Professional

Více

Disková pole (RAID) 1

Disková pole (RAID) 1 Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Základní myšlenka: snaha o zpracování dat paralelně. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem. Řešení: data

Více

Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod

Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod Principy operačních systémů Lekce 1: Úvod Sylabus Lekce 1: Úvod 2 Literatura Lekce 1: Úvod 3 Operační systém Základní programové vybavení počítače, které se zavádí do počítače při jeho startu a zůstává

Více

Operační systémy 2. Přednáška číslo 2. Přidělování paměti

Operační systémy 2. Přednáška číslo 2. Přidělování paměti Operační systémy 2 Přednáška číslo 2 Přidělování paměti Základní pojmy Paměť = operační paměť paměť, kterou přímo využívají procesory při zpracování instrukcí a dat Funkce modulu přidělování paměti: Sledování

Více

Kapitola 10: Diskové a souborové struktury. Klasifikace fyzických médií. Fyzická média

Kapitola 10: Diskové a souborové struktury. Klasifikace fyzických médií. Fyzická média - 10.1 - Kapitola 10: Diskové a souborové struktury Přehled fyzických ukládacích médií Magnetické disky RAID (Redundant Array of Inexpensive Disks) Terciární úložiště Přístup k médiu Souborové organizace

Více

Principy počítačů a operačních systémů

Principy počítačů a operačních systémů Principy počítačů a operačních systémů Operační systémy Správa paměti Zimní semestr 2011/2012 Správa paměti OS jako správce paměti specializovaný subsystém OS spravuje hlavní paměť systému přidělování

Více

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II 1 Jednoduché stránkování Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy Operační systémy 1 Přednáška číslo 11 3. 5. 2010 Souborové systémy Dělení dle bezpečnosti Souborové systémy s okamžitým zápisem pouze jeden druh operace a další musí čekat. Data se nemohou ztratit, ale

Více

Pojem operační systém (OS) OS jako rozšíření počítače Skrývá komplikované detaily hardware Poskytuje uživateli virtuální stroj, který se snáze ovládá

Pojem operační systém (OS) OS jako rozšíření počítače Skrývá komplikované detaily hardware Poskytuje uživateli virtuální stroj, který se snáze ovládá Pojem operační systém (OS) OS jako rozšíření počítače Skrývá komplikované detaily hardware Poskytuje uživateli virtuální stroj, který se snáze ovládá a programuje OS jako správce systémových prostředků

Více

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST.

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY PŮVODNĚ VYVINUTY K ŘÍZENÍ SLOŽITÝCH VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH

Více

Při překrývání se využívá toho, že ne všechny moduly programu jsou vyžadovány současně. Jakmile skončí využívání jednoho

Při překrývání se využívá toho, že ne všechny moduly programu jsou vyžadovány současně. Jakmile skončí využívání jednoho Operační systémy Tomáš Hudec 9 Správa paměti, metody alokace paměti, virtualizace paměti Obsah: 9.1 Techniky přidělování paměti, 9.1.1 Pevné dělení paměti, 9.1.1.1 Stejně velké oblasti, 9.1.1.2 Různě velké

Více

Úloha OS, prostředky počítače, představa virtuálního počítače

Úloha OS, prostředky počítače, představa virtuálního počítače Úloha OS, prostředky počítače, představa virtuálního počítače OS softwarová nadstavba HW společně s HW představuje virtuální počítač rozhraní mezi uživatelem a systémem prostředí pro provádění programů

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Principy počítačů a operačních systémů

Principy počítačů a operačních systémů Principy počítačů a operačních systémů Operační systémy Souborové systémy Zimní semestr 2011/2012 Poděkování Při přípravě této prezentace jsem většinu materiálu převzal z prezentace Yaghob, J. Základy

Více

Paměti. Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje

Paměti. Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje Paměti Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje Paměti počítače lze rozdělit do tří základních skupin: registry paměťová místa na čipu procesoru jsou používány

Více

Principy operačních systémů. Lekce 6: Synchronizace procesů

Principy operačních systémů. Lekce 6: Synchronizace procesů Principy operačních systémů Lekce 6: Synchronizace procesů Kritická sekce Při multitaskingu (multithreadingu) různé procesy často pracují nad společnou datovou strukturou (např. zápis a čtení do/z fronty)

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.3.4 Rozdělení HDD Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt je spolufinancován

Více

Přidělování paměti I Mgr. Josef Horálek

Přidělování paměti I Mgr. Josef Horálek Přidělování paměti I Mgr. Josef Horálek = Paměť = operační paměť je paměť, kterou přímo využívají procesory při zpracováni instrukci a dat; Paměť Funkce modulu přidělování paměti = Sledování stavu každého

Více

Výpočet v módu jádro. - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení. v důsledku událostí

Výpočet v módu jádro. - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení. v důsledku událostí Výpočet v módu jádro v důsledku událostí - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení řízení se předá na proceduru pro ošetření odpovídající události část stavu přerušeného procesu

Více

Témata profilové maturitní zkoušky

Témata profilové maturitní zkoušky Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky Obor: Elektrotechnika Třída: E4A Školní rok: 2010/2011

Více

Operační systémy (OS)

Operační systémy (OS) Operační systémy (OS) Operační systém Základní softwarové vybavení Ovládá technické vybavení počítače Tvoří rozhraní mezi aplikačními (uživatelskými) programy a hardwarem organizace přístupu k datům spouštění

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informační systémy 2 Obsah: Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC ROM RAM Paměti typu CACHE IS2-4 1 Dnešní info: Informační systémy 2 03 Informační systémy

Více

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů).

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS Použit ití simulátoru SPIM K.D. - cvičení ÚPA 1 MIPS - prostředí 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Registr $0 je zero čte se jako 0x0, zápis

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 14 0:40 1.3. Vliv hardware počítače na programování Vliv

Více

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010 Přednášky o výpočetní technice Hardware teoreticky Adam Dominec 2010 Rozvržení Historie Procesor Paměť Základní deska přednášky o výpočetní technice Počítací stroje Mechanické počítačky se rozvíjely už

Více

Předmět: Operační systémy

Předmět: Operační systémy Předmět: Operační systémy Test-varianta: 2011 12-os120111 termín 3 Vyhodnocení testu 1. okruh: Architektura a koncepce OS OS a HW Aby fungoval OS s preemptivním multitaskingem, musí HW obsahovat: 1. (+2)

Více

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz.

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. OPERAČNÍ SYSTÉMY Definice OS Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. Každý počítač má alespoň jeden procesor, paměť, I/O zařízení. Všechny tyto součásti můžeme

Více

Akademický rok: 2004/05 Datum: Příjmení: Křestní jméno: Osobní číslo: Obor:

Akademický rok: 2004/05 Datum: Příjmení: Křestní jméno: Osobní číslo: Obor: Západočeská univerzita v Plzni Písemná zkouška z předmětu: Zkoušející: Katedra informatiky a výpočetní techniky Počítačová technika KIV/POT Dr. Ing. Karel Dudáček Akademický rok: 2004/05 Datum: Příjmení:

Více

ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows

ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows Obsah Úvod 13 ČÁST 1 Základy 32bitového programování ve Windows Kapitola 1 Nástroje pro programování ve Windows 19 První program v Assembleru a jeho kompilace 19 Objektové soubory 23 Direktiva INVOKE 25

Více

Paměti a jejich organizace

Paměti a jejich organizace Kapitola 5 Paměti a jejich organizace 5.1 Vnitřní a vnější paměti, vlastnosti jednotlivých typů Vnější paměti Jsou umístěny mimo základní jednotku. Lze je zařadit mezi periferní zařízení. Zápis a čtení

Více

Management procesu II Mgr. Josef Horálek

Management procesu II Mgr. Josef Horálek Management procesu II Mgr. Josef Horálek Vlákna = Vlákna (Threads) = proces je definován množinou zdrojů výpočetního systému, které používá a umístěním, kde je spuštěn; = vlákno (thread) nazýváme lehký

Více

Procesor z pohledu programátora

Procesor z pohledu programátora Procesor z pohledu programátora Terminologie Procesor (CPU) = řadič + ALU. Mikroprocesor = procesor vyrobený monolitickou technologií na čipu. Mikropočítač = počítač postavený na bázi mikroprocesoru. Mikrokontrolér

Více

Principy operačních systémů

Principy operačních systémů Principy operačních systémů Struktura programového vybavení Uživatelské programy Jádro operačního systému Interpret příkazů Hardware BIOS Služby OS Služební programy Operační systém Operační systém je

Více

Operační systémy 2. Přednáška číslo 1. Úvod do OS

Operační systémy 2. Přednáška číslo 1. Úvod do OS Operační systémy 2 Přednáška číslo 1 Úvod do OS Co je to operační systém (definice) Operační systém jsou ty programové moduly ve výpočetním systému, jež ovládají řízení prostředku, jimiž je tento výpočetní

Více

ZOS OPAKOVÁNÍ. L. Pešička

ZOS OPAKOVÁNÍ. L. Pešička ZOS OPAKOVÁNÍ L. Pešička ZÁKLADNÍ PRAVIDLO Důležité je znát nejen fakta, ale porozumět jim a zasadit je do kontextu celého OS Př. algoritmus Second Chance využívá bitu Referenced tak, že (fakta) a kdy

Více

Paralelní programování

Paralelní programování Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 14 Atomické akce dále nedělitelná = neproložitelná jiným procesem izolovaná =

Více

Maturitní téma: Operační MS-DOS

Maturitní téma: Operační MS-DOS Maturitní téma: Operační MS-DOS OS - základní softwarové vybavení každého, počítače. DOS byl diskový operační systém určený pro práci na počítačích kompaktabilních s počítači IBM PC. MSDOS poskytoval uživateli

Více

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda.

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Paměťová média Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící:

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící: IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 2012 Cvičící: Šimek Václav, Mičulka Lukáš, Šimková Marcela, Tříska Vít Obsah cvičení Fyzická struktura pevného disku Geometrie, rozhraní, základní

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE

Více

Základní typy struktur výpočetních systémů

Základní typy struktur výpočetních systémů Základní typy struktur výpočetních systémů Struktury výpočetních systémů Monolitická struktura Vrstvená (hierarchická) struktura Virtuální počítače (virtuální stroje) Abstraktní počítače Modulární struktura

Více

František Hudek. únor ročník

František Hudek. únor ročník VY_32_INOVACE_FH01_WIN Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace František Hudek únor 2013 6.

Více

1. Databázové systémy (MP leden 2010)

1. Databázové systémy (MP leden 2010) 1. Databázové systémy (MP leden 2010) Fyzickáimplementace zadáníaněkterářešení 1 1.Zkolikaajakýchčástíseskládáčasprovstupněvýstupníoperaci? Ze tří částí: Seektime ječas,nežsehlavadiskudostanenadsprávnou

Více

Principy operačních systémů. Lekce 8: Ovladače periferií

Principy operačních systémů. Lekce 8: Ovladače periferií Principy operačních systémů Lekce 8: Ovladače periferií Vstupní a výstupní zařízení I/O zařízení, V/V zařízení Systém vstupních a výstupních zařízení je subsystémem operačního systému, který zprostředkovává

Více

Fyzická a logická struktura media HDD

Fyzická a logická struktura media HDD Fyzická a logická struktura media HDD Struktura disku Každé médium (nosič) může mít více povrchů (surfaces), stran (sides), hlav (heads) disketa 1-2 povrchy (typicky 2) pevný disk - více povrchů Data jsou

Více

Poslední aktualizace: 21. května 2015

Poslední aktualizace: 21. května 2015 Operační systémy seznam otázek ke zkoušce Poslední aktualizace: 21. května 2015 Průběh zkoušky: Zkouška je písemná, obvykle cca 6 7 otázek vybraných z níže uvedených. Po vyhodnocení budou výsledky na webu

Více

2010/2011 ZS. Operační systém. úvod základní architektury

2010/2011 ZS. Operační systém. úvod základní architektury Principy počítačů a operačních systémů Operační systém úvod základní architektury Historický vývoj 1. generace počítačů (40.-50. léta 20. stol.) technologie relé, elektronky programování strojový kód propojovací

Více

OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá.

OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Co vše provádí operační systém: Organizuje přístup a využívání zdrojů počítače

Více

Vstupně - výstupní moduly

Vstupně - výstupní moduly Vstupně - výstupní moduly Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat bo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo, ale prostřednictvím vstupně-výstupních modulů ( ů ). Hlavní

Více

Datové typy a struktury

Datové typy a struktury atové typy a struktury Jednoduché datové typy oolean = logická hodnota (true / false) K uložení stačí 1 bit často celé slovo (1 byte) haracter = znak Pro 8-bitový SII kód stačí 1 byte (256 možností) Pro

Více

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno Operační systémy IOS 2009/2010 Tomáš Vojnar Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno ÚÓ Ò Ö ØºÚÙØ ÖºÞ Úvod do UNIXu p.1/11 Unix úvod Úvod do UNIXu p.2/11

Více

Operační systém. Logické prostředky výpoč etního systému jsou:

Operační systém. Logické prostředky výpoč etního systému jsou: Operační systém Pojmy Výpoč etní systém (například počíta č) je stroj na zpracování dat provádějící samočinn ě př edem zadané operace. Instrukce nejkratší, již dále nedělitelný povel, těmto povelům rozumí

Více

Procesy. Procesy Přepínání kontextu (proc_ctxsw) Postup:

Procesy. Procesy Přepínání kontextu (proc_ctxsw) Postup: Procesy Procesy Přepínání kontextu (proc_ctxsw) 1. spočítáme si kolikrát ve sledovaném čase (50 ms) byl součet časové kvantum (11ms) + context-switch (2ms) -> (11 + 2) + (11 + 2) + (11 + 2) -> 3x 2. context-switch

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY 1. Organizace dat v paměti, datové typy Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI http://www.nti.tul.cz Jednotlivé body Ukládání a a organizace dat Vnitřní paměť Vnější paměť Přístup k

Více

Dílčí projekt: Systém projektování textilních struktur 1.etapa: tvorba systému projektování vlákno - příze - tkanina

Dílčí projekt: Systém projektování textilních struktur 1.etapa: tvorba systému projektování vlákno - příze - tkanina Program LibTex Uživatelská příručka 1 Obsah Program Textilní Design... 1 Uživatelská příručka... 1 1 Obsah... 2 2 Rejstřík obrázků... 2 3 Technické požadavky... 3 3.1 Hardware... 3 3.1.1 Procesor... 3

Více

Operační systémy. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/

Operační systémy. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Operační systémy Tomáš Hudec Tomas.Hudec@upce.cz http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Osnova definice OS historie rozdělení dle určení koncepce systémová volání rozdělení dle struktury 2 Literatura

Více

Přerušení POT POT. Přerušovací systém. Přerušovací systém. skok do obslužného programu. vykonávaný program. asynchronní událost. obslužný.

Přerušení POT POT. Přerušovací systém. Přerušovací systém. skok do obslužného programu. vykonávaný program. asynchronní událost. obslužný. 1 Přerušení Při výskytu určité události procesor přeruší vykonávání hlavního programu a začne vykonávat obslužnou proceduru pro danou událost. Po dokončení obslužné procedury pokračuje výpočet hlavního

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku Výpočetní technika I Souborové systémy Souborový systém (File System FS) Způsob organizace informací (souborů) ukládaných na bloková zařízení paměťová média (disky, pásky, CD, DVD, BD,...) počítače. Souborový

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

Stavba operačního systému

Stavba operačního systému Stavba operačního systému Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání,

Více

Souborové systémy Mgr. Josef Horálek

Souborové systémy Mgr. Josef Horálek Souborové systémy Mgr. Josef Horálek Souborové systémy = Prostředky pro práci se souborovými systémy patří mezi nejsilnější stránky linuxového jádra. = Využívají unixový přístup k souborové hierarchii

Více

Instalace OS, nastavení systému

Instalace OS, nastavení systému ZVT Instalace OS, nastavení systému SW vybavení PC HW hardware zařízení počítače (+ firmware těchto zařízení, BIOS VGA, ) BIOS basic input output systém poskytuje služby OS, uložen v paměti na MB. (Nastavení

Více

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti

Více

Architektura Intel Atom

Architektura Intel Atom Architektura Intel Atom Štěpán Sojka 5. prosince 2008 1 Úvod Hlavní rysem Atomu je podpora platformy x86, která umožňuje spouštět a běžně používat řadu let vyvíjené aplikace, na které jsou uživatelé zvyklí

Více

konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian

konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian 02 konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian Kernighan v r. 1973 přepsán do jazyka C Psát programy,

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

Firmware řídící jednotky stejnosměrného generátoru

Firmware řídící jednotky stejnosměrného generátoru Firmware řídící jednotky stejnosměrného generátoru Zdeněk KOLKA Projekt FR-TI1/184 - Výzkum a vývoj systému řízení a regulace pozemního letištního zdroje Popis Řídicí jednotka GCU 400SG je elektronické

Více