Geometrická optika. Optická soustava
|
|
- Dana Slavíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Optcká outv Geometcká optk oubo optckýc pvků (čoček, olů, zcdel, plplelíc deek, dělčů vzku, dkčíc jýc pvků), kteé jou vzájem upořádáy učtým způobem tk, by optcká outv plňovl dé yzkálí geometcké poždvky úkolem optcké outvy (podle předtv geometcké optky) je tomovt vzek ppků do optcké outvy vtupující ve vzek ppků poždovýc vltotí z optcké outvy vytupující vtupí vzek výtupí vzek
2 Geometcká optk y Předmět P Optcká outv optcké zobzováí Optcká outv y Obz O x P P(x,y) - bod předmětu P (x,y ) - obz bodu P(x,y) O P x
3 Geometcká optk Důležté ovy optcké outvy př vyšetřováí vováí optckýc outv je možé povádět obecý popočet lbovoléo ppku outvou po jedoducot e čto ovšem povádí výpočty pouze v tzv. medoálí gtálí ově medoálí ov y ppek x z gtálí ov optcká o z
4 Geometcká optk Optcká outv optcké zobzováí omocetcký vzek eomocetcký vzek
5 Geometcká optk Předmět mož bodů, kteé jou zdojem pmáío ep. ekudáío zářeí y P y Optcké zobzeí tomce, kteá převádí vzek ppků do optcké outvy vtupující ve vzek ppků z optcké outvy vytupující O x O P P x Obz mož bodů, kteé odpovídjí předmětu zobzeému optckou outvou Sdužeé body dv body, z cž jede je obzem duéo
6 Geometcká optk Optcká outv optcké zobzováí A OS A B OS B kutečý (eálý) obz ekutečý (zdálvý) obz
7 Ideálí optcká outv Geometcká optk kždému obzovéo bodu potou předmětovéo potou odpovídá pávě jede bod ( x, y, z) ( x, y, z ) kždé přímce (úečce) v předmětovém potou odpovídá pávě jed přímk (úečk) v obzovém potou kždé ově předmětovéo potou odpovídá pávě jed ov v obzovém potou tgmtcké zobzeí x x ( x, y, z) y y ( x, y, z) z z ( x, y, z) zobzeí, kteé kždému bodu A(x,y,z) předmětu přřzuje učtý bod v obzovém potou A (x,y,z ) OS A A
8 Ideálí optcká outv Geometcká optk geometckou tomcí, kteá plňuje předpokldy deálí optcké outvy je kolece z zx + bz y + czz + d Ax + By + Cz + D z z zx + b z y + c zz + d z A x + B y + C z + D y Q P R x z Ax + By + Cz + D 0 z A x + B y + C z + D 0 y R okové ovy O Q O P x
9 Oově ouměá outv Geometcká optk zobzovcí ovce po y x jou tejé počátky ouřdýc outv O,O volíme v okovýc ovác z d z Cz ppek y y 0 + z z 0 + pz qz σ OS y b y y Cz y z b b y d y d y z z z 0 0 σ x + by p C by x + q C všem ppkům, kteé potíjí předmětovou ovu ve tejé vzdáleot od oy odpovídjí v obzovém potou ppky víjící tejý úel σ oou opk by b y tgσ ± y0 + z0 ± d z d z b y ± y + 0 z0 ± tgσ C by C d b okové vzdáleot z y
10 Geometcká optk Zobzovcí (Newtoov) ovce vztžeá k okům y z z z y y z optcká outv ξ ξ F O H H O F ( )z ( ) ( +) (+) z
11 Geometcká optk Zákldí body optcké outvy obzovým okem F zýváme obz ekoečě vzdáleéo bodu optcké oe předmětovým okem F zýváme bod optcké oe outvy v předmětovém potou, jeož obz leží v ekoeču optcká outv ξ ξ F -předmětové oko F - obzové oko H, H - lví body m(h,h ) / F O H H O F ( ) (+)
12 (+)y Geometcká optk dy y m d y y učeo jko pomě změy příčé velkot obzu velkot předmětu Příčé zvětšeí optcké outvy příčé zvětšeí ezáví příčé velkot předmětu, le záví jeo vzdáleot od optcké outvy m obz je tejě velký jko předmět m < obz je meší ežl předmět m > obz je větší ežl předmět optcká outv m < 0 obz je převáceý m > 0 obz je vzpřímeý η m - ξ ξ m 0 předmět v ekoeču B A F P P H H F η A ( )y q Q Q q B
13 Zobzovcí ovce Geometcká optk y y y q y q q q q q + optcká outv B η ξ ξ η P P (+)y ( )σ (+) σ A F O H H O F A Newtoov zobzovcí ovce zobzovcí (Guov) ovce vztžeá lví body příčé zvětšeí m y y q ( ) ( )q ( ) ( ) Q Q (+) (+)q (+) ( )y B m y y q m ( )
14 Geometcká optk Podélé (oové) zvětšeí optcké outvy učeo jko pomě změy podélé velkot obzu změy velkot předmětu (ve měu optcké oy) α q q q q B B q q A A q B q B q A q A α q B q A η optcká ξ ξ outv m q A q B q q η α m q q B A B m A A B qa q B F H H F B A ma mb m α m
15 (+)y Geometcká optk Úlové zvětšeí optcké outvy tgσ γ tgσ učeo jko pomě tget úlů, kteé víá obzový předmětový ppek optckou oou outvy tgσ B A η q tgσ ξ ξ σ ω U H U H F σ F ω U U tgσ γ tgσ Uzlové body γ(u,u ) tgω tgω U U q m η A B ( )y y + q m y + q u u U U + + tgσ + tgσ
16 Geometcká optk Příkld: (deálí zobzeí) Fotogcký objektv - 50 mm zobzuje předmět o velkot y50 mm, kteý e cází ve vzdáleot -300 mm. Učete polou obzu jeo velkot mm m 0, y my 0 mm Příkld: (deálí zobzeí) Učete okovou vzdáleot otogckéo objektvu, kteý zobzí předmět velkot y m, jež e cází ve vzdáleot -3 m, tk, že velkot obzu je y -0 mm. m y y m 0,0 30 mm 9,7 mm
17 Geometcká optk Ktoptcké (zcdlové) outvy F F ( ) (+) kolektví (pojá) outv <0 < 0 dpzví (ozptylá) outv > 0 >0
18 Geometcká optk Doptcké (čočkové) outvy ξ ξ H F F H (+) ( ) kolektví (pojá) outv > 0 < 0 dpzví (ozptylá) outv < 0 > 0
19 Geometcká optk Zobzováí lomem odzem ppků ) Rová ploc ε ε σ ε ε σ ε ε tgσ tgσ tgσ lom ε ε A A σ σ ε A tgε tgσ odz
20 Geometcká optk b) Kulová ploc -lom o (80 + ε) σ ε σ ε σ ε + σ + o ( 80 ϕ) + σ o ( 80 + ε) + ϕ o o σ σ + ε ε ε σ ε ε A B ε p p ε σ O ϕ C σ A σ σ σ p σ p p p p p
21 Geometcká optk ε ε c) Kulová ploc -odz σ σ + ε ε σ ε ε ε u odzu pltí všecy ovce, pouze e změí - A ε ε B σ O σ A ϕ C + ε σ + + p p p p
22 Pxálí zobzováí Geometcká optk v px e čto uvžuje tzv. pxálím ppky, kteé víjí mlé úly ( -6 ) vůč optcké oe (optcké ytémy jou bez moocomtckýc vd) pxálí zobzováí má zákldí výzm po pop ukce, kotukc zákldí áv optckýc outv σ σ σ σ σ σ +... coσ ! 5!! 4! σ 0 σ tg σ σ coσ pxálím vzty e čto popuje oblt zobzováí mmo pxálí poto úloou optckýc výpočtů je potom koekce vd zobzeí u ppků mmo pxálí poto
23 Geometcká optk Pxálí zobzováí kulová ploc σ σ p σ σ p σ σ σ σ ( ) + B A p y R ω C U F O H > 0 p F > ω A y B y ω m ω ω ω y y σ y σ
24 Geometcká optk Zobzeí lomem kulové ploše lámvot écké plocy ϕ ϕ oková vzdáleot ϕ ϕ ϕ příčé zvětšeí y m y úlové zvětšeí σ σ ( ) + Doptcká outv > < 0 ozptylá outv > 0 pojá outv < > 0 ozptylá outv < 0 pojá outv γ tg σ tg σ σ σ m m + lví body 0 0 γ + uzlové body U U
25 Geometcká optk Zobzeí odzem kulové ploše (zcdl) oková vzdáleot + ϕ příčé zvětšeí B m y y y úlové zvětšeí γ σ σ m A C U y A B F O H m + lví body 0 0 γ + uzlové body U U
26 Geometcká optk Zobzeí lomem odzem kulové ploše zobzeí kulovou plocou eí tgmtcké (je ztížeo vdm otvoová vd, bevá vd) >
27 Geometcká optk Zcdl ová jedoducá ktoptcká telekopcká zobzovcí outv P Z P deálí ové zcdlo eí ztížeo vdm obz je ekutečý vzpřímeý tově převáceý předmět obz příčé zvětšeí m + úlové zvětšeí γ
28 Geometcká optk Příkld: (zoé pole ovéo zcdl) Z 0,5 m d ϑ ϑ,8 m dm ( ) + 0,9 m
29 Geometcká optk Odzy ovýc plocác př udém počtu kopláíc zcdlovýc odzů ezáví odcylk ppkovéo vzku otočeí ε ε δ ε ε α δ δ π ε δ ε δ α δ 0
30 Geometcká optk Příkld: (kledokop víceáobé zcdlové odzy)
31 Geometcká optk Zcdl kulová y m y Ktoptcká outv vyduté zcdlo < 0 pojá outv vypuklé zcdlo > 0 ozptylá outv B y B y F C U A O H A >0 zmešeý ekutečý vzpřímeý obz
32 Geometcká optk Zcdl kulová vyduté zcdlo < 0 pojá outv > vzdáleot předmětu B y A C U y A B F O H zmešeý kutečý převáceý obz
33 Geometcká optk Zcdl kulová vyduté zcdlo < 0 pojá outv < vzdáleot předmětu B C U F B A y O H A y zvětšeý ekutečý vzpřímeý obz
34 Geometcká optk Vdeo kulová zcdl
35 Geometcká optk Příkld: (zcdlo oleí) Učete vzdáleot tváře od vydutéo zcdl ( -35 cm), by zvětšeí bylo m,5. m y y B B y ( m ) m 0,5 cm C U F y A O H A m 6,5 cm 35 cm
36 Geometcká optk Příkld: (zpěté zcátko utomoblu) Učete, jk dleko e v kovexím zcátku ( 4 m) jeví obz utomoblu ve vzdáleot -00 m jké je jeo zvětšeí m. y m & y 0,096 m,96 & m B y B A O H A y F C
37 Zcdl pbolcká, ypebolcká, elptcká zcdl e djí e použít jko ovětlovcí ebo zobzovcí outvy ejou ztížey bevou vdou Geometcká optk F F F
38 A Soutv lámvýc ploc + + σ d + dσ+ σ + σ ϕ O Geometcká optk d σ σ + + ϕ příčé zvětšeí + σ + O+ A σ k k + σ k m m σ úlové zvětšeí k ϕ k σ σ A k σ σ σ γ σ k F ϕ k σ k k k k... k... k k k k k ϕ σ oková vzdáleot (σ 0) m
39 Geometcká optk Příkld: (ybk v kváu) Učete přblžé zvětšeí, e kteým vdí pozoovtel ybku v kváu kocou, kteý z dué ty leduje ybku R 0, m ( ) + 85,8 mm,33 m &,4 /
40 Geometcká optk, mm 00 mm 50 mm 400 mm d 7,5 mm ) ( + 47,48 mm d R 0, m 50 mm,63 3 m 858,5 mm ) ( 3 3 +
41 Čočk ve vzducu Geometcká optk čočky e používjí po tomc větelýc vzků v zobzovcíc ovětlovcíc outvác ( + ) ξ ξ C V H H V C ( ) D H (+)d H čočk má écké plocy ůzým poloměy křvot
42 Geometcká optk Tvy čoček tvový pmet čočky X + pojky > 0 ozptylky < 0 X <- X - X 0 X X >
43 Geometcká optk Vdeo tlutá pojá čočk
44 Geometcká optk σ σ + σ + σ + dσ+ Čočk ve vzducu 3 předmět v ekoeču: σ 0 d σ σ dσ 3 σ y B A F σ H H F σ 3 σ A y σ 3 F H H F B H
45 Geometcká optk ϕ ( ) ( ) + d ϕ ϕ + ϕ ϕϕ d d σ3 F H F d ϕ + d σ F H F d H d H + H d ( ) d pmety tluté čočky zobzeí tlutou čočkou ve vzducu ϕ + y B A F σ H H F σ A y σ σ ϕ m σ σ F H H H F B
46 Geometcká optk Příkld: (zobzeí čočkou ve vzdáleot L od předmětu příčým zvětšeím m) L + H + + m + ( L H ) m m( L m H ) m( L ( m ) H ) ( m ) L H m y B A F σ H H F σ A y můžeme učt, v jké vzdáleot od předmětu e bude cázet obz př zobzeí optckou outvou pmety,m H B L
47 Geometcká optk Teká čočk v px e povádí pví ávy optckýc outv pomocí tzv.tekýc čoček (d 0) ϕ ( ) ϕ σ σ ϕ m + σ σ H H H 0 F F σ σ A F H H F A ( )( ) oková vzdáleot teké čočky
48 Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou ve vzdáleot L 000 mm od předmětu příčým zvětšeím m -3) L + + m + L 50 mm m ml m B ml ( m ) 87,5 mm y σ σ A A F H F y B L
49 Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou pojk ozptylk) -učete vzdáleot obzu od pojky ozptylky příčé zvětšeí obzu Spojk, -00, -300,5 ( )( ) m + A F A Rozptylk -00, 00, -50 ( )( ) 33,3 70,6 m 0, 47 + F A A
50 Geometcká optk Příkld: (zobzeí tekou čočkou pojk ozptylk) -učete poloměy křvot ymetcké bkovexí plkokáví teké čočky, jetlže jejc lámvot jou 4 ep. 4 dopte. ϕ ϕ ( ) R ( ) R ( ) ϕ R 50 mm ϕ 4 D,5 R ( ) ϕ R ϕ 4 D R ( ) ϕ 5 mm,5
51 Kplá čočk Geometcká optk pomocí elektottckýc l e měí tv ozí dvou kpl umožňuje plyulou velm yclou změu okové vzdáleot mtuí ozměy 0,03
52 Geometcká optk Složeá cetová outv v px e vykytují outvy ložeé z ěkolk čleů (k) kždý z čleů je cktezová vojí lámvotí ϕ poloou lvíc ov ϕ + ϕ + + zobzovcí ovce σ σ σ + + +,,.. k σ ϕ d σ + A σ H H H + + H + σ + A A d +
53 Geometcká optk Dvoučleá cetová outv velm důležtou optckou outvou je dvoučleá cetová optcká outv - dvoučleá optcká outv je zákldem mo optckýc přítojů (mkokopy, dlekoledy, )
54 Geometcká optk Dvoučleá cetová outv čoček 3 předmět v ekoeču: σ 0 H H σ ϕ dσ σ 3 σ + ϕ ϕ + ϕ ϕ ϕ 3 A σ ϕ σ 3 H σ 3 F H H H H H F A F H d H F L
55 Geometcká optk Dvoučleá cetová outv čoček 3 ϕ + ϕ σ ϕ d d + ϕ ϕ + ϕ ϕ ϕ ) ( 3 ϕ σ d F F H d + ) ( ϕ σ d F F H pmety dvoučleé outvy q q m F q F q - dvoučleá optcká outv je zákldem mo optckýc přítojů (mkokopy, dlekoledy, ) d m + d m
56 Geometcká optk Telekopcká (okálí) outv σ σ 0 zákldem dlekoledů (telekopů) σ + d d + 0 m + d 0 m ϕ F F ϕ H H H H γ m -zvětšeí telekopcké outvy je kottí
57 Geometcká optk Příkld: (okulá ) -učete okovou vzdáleot Huygeov okuláu ložeéo ze dvou tekýc plkovexíc čoček obáceýc pot obě poloměy křvot -50 mm -5 mm 00 mm,5 F F F 50 mm d 80 mm & + d 7,4 mm ( d / ) 4,86 mm F F ( d ) 4,86 mm H F H F očí čle 57, mm 4,6 mm clo běý čle
58 Geometcká optk Příkld: (outv dvou cetovýc kulovýc zcdel) -učete okovou vzdáleot polou ok dvou zcdel + d F ( d ) + d d d
59 Geometcká optk Příkld: (ozšřovč vzku ) -učete okové vzdáleot čoček (pojky ebo ozptylky) ozšřovče vzku je-l dáo příčé zvětšeí m ± β D /D + d m m d m ϕ D H H H H D F F d ϕ d m m m m F F ϕ H H D H H D d ϕ
60 Geometcká optk Cetová outv tekýc čoček čočky, kteé e vzájemě dotýkjí d 0 ϕ dublet tplet ϕ ϕ + ϕ + ϕ Příkld: (tplet ) 50 mm 80 mm 00 mm 3 ϕ , mm
61 Geometcká optk Příkld: (dvoučleá outv tekýc čoček ) -učete okové vzdáleot outvy tekýc čoček 0 cm 5 cm d 35 cm 5 cm B y A F F F F B y A d d + d 8,33 cm,5 cm + + 6,67 cm 6,875 cm m m + + m m m 0,5 0,667 0,375
Základy optického zobrazení
Základy optickéo zobazeí. Zákoy geometické optiky Záko odazu větla (ob. ) ři dopadu věteléo papku a ozaí dvou ůzýc potředí dojde k jejic čátečému ebo úplému odazu. dažeý papek zůtává v oviě dopadu (oviě
VíceObr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).
Učebí text k předášce UFY8 Dvojvzková tererece teké vrtvě Dvojvzková tererece teké vrtvě Předpokládejme, vl o mpltudě dvou delektrk tk, že mpltud održeé vly bude o dexu lomu bude t (vz obr. DI-1). v protředí
VíceKorelační analýza. sdružené regresní přímky:
Koelčí lýz - ooutá závlot dvou tttckých zků; - hodot jou zíká pozoováím, ez možot ovlvěí; - eí možo ozlšt závle ezávle poměou; - hlvím átojem je ze metod ejmeších čtveců; - kždou z oou možých závlotí vthuje
Vícenazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).
ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí
Vícea q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)
..9 Úlohy geometickou poloupotí Předpokldy: 0, 0 Pedgogická pozámk: Při řešeí příkldů potupujeme tk, by Ti ejpomlejší počítli lepoň příkldy,,,. Souh vzoců pvidel po geometickou poloupot: + - pozávcí zmeí
VíceOdraz na kulové ploše Duté zrcadlo
Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. Podle oázku
VíceObr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).
Učebí text k přeášce UFY1 Dvojvzková teeece teké vtvě Dvojvzková teeece teké vtvě Přepokláejme, vl o mpltuě v potřeí o exu lomu opá ové ozhí vou elektk tk, že mpltu ožeé vly bue mpltu vly pošlé o potřeí
VíceZadávání pomocí Obrazového přenosu
Zdáváí poocí Ozového přeou Defiice: kde: Jko Lplceův oz výtupí veličiy ku Lplceově ozu vtupí veličiy při ulových počátečích podíkách zlev.. +... +. + 0.(. +... +. je řád ttiu + je řád outvy V Mtlu e po
VíceVlastnosti posloupností
Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti
Více1. Trapézový plech poloha pozitivní (betonem jsou vyplněna úzká žebra) TR 50/250-1mm. Tloušťka Hmotnost PL Ý PRŮŘEZ EFEKTIV Í PRŮŘEZ
Příkld 0: Nvrhěte pouďte protě uložeou oelobetoovou tropii rozpětí 6 m včetě poouzeí trpézového plehu jko ztreého beděí. - rozteč tropi m - tloušťk betoové dek elkem 00 mm - oel S 5 - beto C 0/5 - užité
Vícestručná osnova jarní semestr podzimní semestr
Brýlová optika stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich
VíceMocniny, odmocniny, úpravy. Repetitorium z matematiky
Mociy, odmociy, úpvy lgeických výzů epetitoium z mtemtiky Podzim Iv culová . Mociy přiozeým celým mocitelem Po kždé eálé čílo kždé přiozeé čílo pltí:... čiitelů moci Zákld mociy (mocěec) mocitel (expoet)
VícePOLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
VíceM - Posloupnosti VARIACE
M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,
VíceAnalytická geometrie
Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
Více1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů
.8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících
VíceUniverzita Karlova Přírodovědecká fakulta Katedra analytické chemie
Uivezit ov Příodovědecká fkut ted ytické chemie Sttitické vyhodoceí výedků Picip: Výedky opkových zkoušek, kteé jou ztížey áhodými chybmi, mjí učité ozděeí (ditibuci). Rozděeím e zde ozumí záviot pvděpodoboti
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST A JEJÍ UŽITÍ
Předmět: Ročík: Vytvořil: Dtum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR JÜTTNEROVÁ Název zprcového celku: GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST A JEJÍ UŽITÍ GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST Defiice: Poloupot e zývá geometrická právě tehdy, když
VíceGEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU
Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uivezit lov v Pze Pedgogiká fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICÉ ALGEBRY ZVOLENÝ POLYNOM / CIFRI Zdáí: Zvol olyom f ( x) stuě 6 tkový y 6 f ( ) { 87868}. Uči všehy kořey s ásoostí. Vyováí: Zdáí vyhovuje
VíceOdraz na kulové ploše
Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. tojúhelníků
VíceExponenciální výrazy a rovnice
Epoeciálí výzy ovice Epoeciálí výzy ovice - jou ovice výzy ezáou v epoetu = 7 + + + + = 7 = 6 + + 6 Pvidl po počítáí ocii Při úpvě výzů ocii řešeí epoeciálích ovic je tře dodžovt áledující pvidl (jou uvede
VíceFYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová
VíceSbírka úloh z matematiky pro 9.ročník Lomené výrazy ZŠ Třešť
Sík úloh z tetik po 9.očík I. Loeé výz ZŠ Třešť . Loeý výz je zloek. Jeovtel zloku e eí ovt ule. U loeých výzů učujee vžd podík, po kteé á loeý výz l. Řešeý příkld Uči podík, po kteé jí výz l, řeš dlší
VíceZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA
OBRAOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO RCADLA vtšení optického zobrzení pedešlých kpitol již víme, že pi zobrzení okmi nebo kulovými zrcdly mohou vznikt zvtšené nebo zmenšené obrzy pedmt. Pro jejich mtemtický
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
Více3 - Póly, nuly a odezvy
3 - Póly, uly a odezvy Michael Šebek Automatické řízeí 8 9-6-8 Automatické řízeí - Kyberetika a robotika Póly přeou a póly ytému Póly přeou jou kořey jmeovatele pro g () = b () a () jou to komplexí číla
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90
Vícestručná osnova jarní semestr podzimní semestr
Brýlová optika stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich
VíceAlgebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.
ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz
Více11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel
KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 9 D : 8. břez 9 Mx. možé skóre: Počet řešitelů testu: Mx. dosžeé skóre: Počet úloh: Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost:, %Správé Mi. dosžeé skóre: -, odpovědi jsou
Více{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507
58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní
VícePosloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost
Poloupoti Růzým způobem (rekuretě i jik zdé poloupoti Urči prvích pět čleů poloupoti, ve které, + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo:, + + Urči prvích pět čleů poloupoti, je-li dáo: 0,, Urči prvích
Víceobdobí: duben květen - červen
období: duben květen - červen U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 2 8. 4. 2 0 1 1 Z O s c h v á l i l o z á v ^ r e X
Více1.2. MOCNINA A ODMOCNINA
.. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit
VíceStředová rovnice hyperboly
757 Středová rovnice hperol Předpokld: 7508, 75, 756 Př : Nkresli orázek, vpočti souřdnice vrcholů, ecentricitu urči rovnice smptot hperol se středem v počátku soustv souřdnic, pokud je její hlvní os totožná
VíceD = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n
/9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x
VícePRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:
Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT 5. temtický okruh: POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z
Vícep = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:
ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá
Více8.3.1 Pojem limita posloupnosti
.3. Pojem limit poslouposti Předpokldy: 30, 0 Pedgogická pozámk: Limit poslouposti eí pro studety sdo strvitelým pojmem. Hlvím problémem je podle mých zkušeostí edorozuměí s tím, zd mezi posloupostí její
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
VíceFINANČNÍ MATEMATIKA- INFLACE
ojekt ŠABLONY NA GVM Gymázum Velké Mezříčí egstačí číslo pojektu: CZ..7/.5./34.948 V- ovace a zkvaltěí výuky směřující k ozvoj matematcké gamotost žáků středích škol FNANČNÍ MATEMATA- NFLACE Auto Jazyk
Víceu, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,
Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou
VíceGeometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Geometie RND. Yett Btákoá Gymnázium, OŠ VOŠ Ledeč nd ázou Objemy pochy těles komolá těles VY INOVACE_05 9_M Gymnázium, OŠ VOŠ Ledeč nd ázou Objemy pochy těles A) Komolý jehln - je těleso, kteé znikne půnikem
VíceKuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně
Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
Více8.2.7 Geometrická posloupnost
87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob
Více2.9.14 Věty o logaritmech I
.9.1 Věty o itmech I Předpokldy: 910 Pedgogická poznámk: Tto náledující hodin e djí tihnout njednou, pokud oželíte počítání v tbulce někteé příkldy n konci příští hodiny. Přijde mi to tochu škod, nžím
Více4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu
.. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α
VíceSeznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.
Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že
Více8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost
7 Vzoce po geometicou poloupot Předpoldy: 0, 0 Př : Po geometicou poloupot pltí ; q Uči čle, iž by učovl Mohli bychom pomocí vzoce po -tý čle učit čle p pomocí tejého vzoce učit i Teto potup je ložitější
Více10 - Přímá vazba, Feedforward
0 - Přímá vazba, Feedforward Michael Šebek Automatické řízeí 03 4--3 Motivace (FF podle Atroma) Automatické řízeí - Kberetika a robotika Už máme avržeu zpětovazebí čát Chceme zajitit přeo referece rový
Více2.4. Rovnováhy v mezifází
2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze
VíceTento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254
Evropský socálí fod Prh & EU: Ivestuee do vší udoucost eto terál vkl díky Operčíu progru Prh dptlt CZ..7/3..00/3354 Mžerské kvtttví etody II - předášk č. - eore her eore her 96 vo Neu, Morgester kldtelé
VíceCílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.
temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme
Vícea 1 = 2; a n+1 = a n + 2.
Vyjářeí poloupoti Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby. Prvím je protý výčet prvků. Npříkl jeouchá poloupot uých číel by e výčtem l zpt tkto:,, 6,,... Dlší možotí je vzorec pro tý čle. Stejá poloupot
VíceStatistika. Jednotlivé prvky této množiny se nazývají prvky statistického souboru (statistické jednotky).
Statstka. Základí pojmy Statstcký soubo - daá koečá, epázdá moža M předmětů pozoováí, majících jsté společé vlastost (událost, věc,.) Jedotlvé pvky této možy se azývají pvky statstckého soubou (statstcké
VíceSkalární matice. Jednotková matice. Matice také mohou být různě symetrické. Nejčastěji se však uplatní symetrie podle diagonály:
Mte N mte jem už rzl v kptole zveeí otáčeí. Tm jem le leko víe ež mte upltl kompleí číl, mž yí už eue možé pomo, protože kompleí číl jou upořáé voje reálýh číel, ož e pro rovu hoí. Tto kptolk je prví,
VícePříklady k přednášce 3 - Póly, nuly a odezvy
Příklady k předášce 3 - Póly, uly a odezvy Michael Šebek Automatické řízeí 06 9--6 Schurův doplěk - odvozeí Automatické řízeí - Kyberetika a robotika Obecě ( + l) ( + l) ( + l) ( + m) ( + m) ( + m) I 0
VíceDUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost
projekt GML Bro Doces DUM č. 9 v sdě. M- Příprv k mturitě PZ lgebr, logik, teorie moži, fukce, poslouposti, řdy, kombitorik, prvděpodobost Autor: Jrmil Šimečková Dtum:.0.0 Ročík: mturití ročíky Aotce DUMu:
VícePRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.
Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ČÍSELNÉ OBORY vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z mtemtiky školí rok 204/205
VícePřehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+
Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktur rchtektur počítčů Číselé soustvy Převody me soustvm, kódy Artmetcké operce České vysoké učeí techcké Fkult elektrotechcká Ver J Zděek 3 Polydcké číselé soustvy (počí) Hodot čísl v soustvě se ákldem
VíceKONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE. Mgr. Petra Pirklová, Ph.D. kmd.fp.tul.cz Budova G, 4. patro
KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE Mg. Pet Piklová, Ph.D. kmd.fp.tul.cz Budov G, 4. pto SYLBUS. Mongeovo pomítání.. nltická geometie v E 3. 3. Vektoová funkce jedné eálné poměnné. Křivk. 4. Šoubovice - konstuktivní
Víceλ λ λ λ c n2 n = n = ; 4.2.- 2. n n c v
4.. Geometická optika 4... Idex lomu. Popsat sklo jako ejběžěji používaý mateiál v optice, jeho složeí a techologii výoby.. Deiovat absolutí a elativí idex lomu jako výzamé chaakteistiky optického postředí.
VíceKřivočarý pohyb bodu.
Křočý pohb bodu. Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
Vícea my chceme data proložit nějakou hladkou funkcí, která by vystihovala hlavní vlastnosti dat, ale ignorovala malé fluktuace a nepřesnosti.
Vyováváí dat Naše pozoováí jsou dáa tabulkou čísel, kde y y y i často bývají časové údaje, a my chceme data položit ějakou hladkou fukcí, kteá by vystihovala hlaví vlastosti dat, ale igoovala malé fluktuace
Více6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:
6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece
VícePosloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a
Poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je 8 diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) V ritmetické
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.
.4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli
Více5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):
5. Konstruke trojúhelníků Konstruke trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 1. Nrýsuj trojúhelník ABC, je-li dáno: AB = 7,6 m, BC = 4,2 m, AC = 5,6 m Řešení: Pro strny trojúhelníku musí pltit
VícePříklady k přednášce 3 - Póly, nuly a odezvy
Příklady k předášce 3 - Póly, uly a odezvy Michael Šebek Automatické řízeí 08 9-6-8 Nuly přeou Automatické řízeí - Kyberetika a robotika Pro přeo G ( ) = ( + ) ( + ) pólem = a ulou z = porovejme odezvy
VíceFyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
VíceAnalytická geometrie
7..06 Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Víceasi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :
Dmk I, 3. předášk Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
VíceObr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou
MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností
VíceVýpočet obsahu rovinného obrazce
Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh
VíceŘešení soustav lineárních rovnic
Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí
Víces N, r > s platí: Základní požadavek na krásu matematického pravidla: Musí být co nejobecnější s minimem a a = a = a. Nemohli bychom ho upravit tak,
.6. Mocniny celý ocnitele I Předpokldy: 6, 6 Př. : Kteé ze dvou pvidel je teticky hezčí? ) Po kždé R, N pltí: +. ) Po kždé R,, N, > pltí:. Zákldní poždvek n káu tetického pvidl: Muí ýt co nejoecnější inie
VíceKonstrukce na základě výpočtu I
..11 Konstrukce n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogická poznámk: Původně yl látk rozepsnou do dvou hodin, v první ylo kromě dělení úseček zřzen i čtvrtá geometrická úměrná. Právě její prorání se nestíhlo,
Více( a ) s. Exponenciální rovnice teorie. Exponenciální rovnice ukázkové úlohy. Příklad 1.
eg. č. pojektu CZ..07/..0/0.0007 Eponenciální ovnice teoie - ovnice, ve kteých e neznámá vykytuje v eponentu Řešíme je v záviloti n typu ovnice několik zákldními metodmi. A. metod převedení n tejný zákld
VíceSEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE Lceč í tudum STTISTICKÉZPRCOVÁ NÍ DT PŘ I KONTROLE Ř ÍZENÍ JKOSTI Předmě t MTEMTICKÉPRINCIPY NLÝ ZY VÍCEROZMĚ RNÝ CH DT Ú ta epemetá lí bofamace, Hadec Ká loé Ig. Mata Růžčkoá PDF byl
Více7 Analytická geometrie
7 Anlytiká geometrie 7. Poznámk: Když geometriké prolémy převedeme pomoí modelu M systému souřdni n lgeriké ritmetiké prolémy pk mluvíme o nlytiké geometrii neo též o metodě souřdni užité v geometrii.
Více3.2.1 Shodnost trojúhelníků I
3.2.1 hodnost trojúhelníků I Předpokldy: 3108 v útvry jsou shodné, pokud je možné je přemístěním ztotožnit. v prxi těžko proveditelné hledáme jinou možnost ověření shodnosti v útvry jsou shodné, pokud
VícePři výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
VíceOkruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava-
Okruhy z učiv středoškolské mtemtiky pro příprvu ke studiu VŠB TU Ostrv- I Zákldí poztky z logistiky teorie moži: výrok prvdivostí hodot výroku, egce, disjukce, kojukce, implikce, ekvivlece, složeé výroky,
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
Vícerovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil
3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová
VícePosloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.
Poloupoti Poloupot v mtemtice je ř číel. Je přeě určeo poří číel, je tey áo, které čílo je prví, ruhé t. V řě číel může le emuí být ějký ytém. Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby:. Výčet prvků:
VíceSoustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný
Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
VícePosluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.
Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce
VíceKatedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava
Katedra elektrotechiky Fakulta elektrotechiky a iformatiky, VŠB - TU Ostrava 10. STŘÍDAVÉ STROJE Obsah 1. Asychroí stroje 1. Výzam a použití asychroích strojů 1.2 Pricip čiosti a provedeí asychroího motoru.
Více8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.
KPITOL 8: určitý itegrál Riemův itegrál [M-8:P8.] motivce: výpočet oshu plochy pod grfem fukce 8. Úvod ejdříve je pro < ) řekeme, že moži D, je děleím itervlu,, jestliže je koečá, D. Prvky děleí D {x,
VíceHledání hyperbol
759 Hledání hyperol Předpokldy: 756, 757, 758 Pedgogická poznámk: Některé příkldy jsou zdlouhvější, pokud mám dosttek čsu proírám tuto následující hodinu ěhem tří vyučovcích hodin Př : Npiš rovnici hyperoly,
VíceVýpočet planetových soukolí pomocí maticových metod
Česé Vysoé Učeí Techcé v ze Fult stojí Techcá 4, h 6, 166 07 Výočet letových souolí omocí mtcových metod Výzumá záv áce byl odoová Výzumým cetem Josef Bož Záv č.: Z 02-07 Auto: Gbel Achteová Se, 2002 1
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
Více