Včelařství. Podporuji svobodný střet názorů. Jak dál s varroázou. Korespondenční soutěž 3/2012. Rozhovor s novým předsedou. Článek MUDr. R.

Transkript

1 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 65 (146) Včelařství 3/2012 Podporuji svobodný střet názorů Rozhovor s novým předsedou Jak dál s varroázou Článek MUDr. R. Hubače Korespondenční soutěž Soutěž mladých přírodovědců

2 Literatura českého humanizmu o včelách (14. část) Med Jana Křtitele Ipse autem Joannes habebat vestimentum de pilis camelorum, et zonam peliceam circa lumbos suos; esca autem ejus erat locustae, et mel silvestre. Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. Mt 3,4 Na konci minulého příspěvku jsme zapochybovali nad tím, je-li pasáž Kryštofa Haranta popisující návštěvu posvátných míst u řeky Jordánu správná: Neb obyčejně na poušti bydlel, kobylky a mech lesní jídal a jakž Nicephorus pokládá, že jest byla jeskyně, kterouž sv. Helena pěkným kostelem na památku ohradila; ale nyní jsme toho nic nespatřili. Zajímá nás především vyjádření, že Jan mech lesní jídal. Znalci evangelijních textů totiž dobře vědí, že měl Jan Křtitel pojídat lesní med; latinsky mel silvestre, ne tedy muscus silvestris, lesní mech. Můžeme proto zjišťovat, kdy fatální chyba související snad s určitou nepozorností autora českého humanismu (nebo jeho pozdějších vydavatelů?) vůbec vznikla. Již z úvodní citace (latinská vulgáta a novodobý ekumenický překlad) odpovídající pasáže z Matoušova evangelia Písma svatého je zřejmé, že se jednalo o med. Stejná je situace u Markova evangelia: (...) et locustas et mel silvestre edebat. (Mk 1,6) Jan tedy opravdu jedl kobylky a med lesní, med divokých včel. V ekumenickém překladu využité spojení med divokých včel nás nemusí mást, neboť výraz silvestris můžeme překládat jako lesní i divoce rostoucí, i když my včelaři dnes budeme zřejmě preferovat při reflexi řízeného chovu včel a úrovně nákazové situace převážně lesní med před zdůrazňováním divoce žijících včelích rojů. Pro úplnost ještě doplňme překlad staročeský z přelomu 14. a 15. století: ftred lefka (stred leska Mt 3,4); ftred lefnu (stred lesnu Mc 1,6), i kralický z 2. poloviny 16. století: (...) a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. U staročeského překladu je zajímavé, že byl výraz locusta kobylka našimi předky považován za ovoce nebo bylinu, jakýsi šťovík. To nás nyní ovšem tolik nezajímá. Můžeme se ale pustit do pátrání, jak se chyba s mechem dostala do Harantova cestopisu. V minulém příspěvku jsme čerpali z vybraných cestopisných textů, vydaných roku 1948 Josefem Dostálem pod názvem Cesty do svaté země. Dostál uvedl, že čerpal bezprostředně z tisku Harantova díla z roku Nahlédneme-li ale na str. 224 výše jmenovaného tisku nesoucího název Potowánj aneb Cesta z Králowstwj Cžeského (...) do Země swaté (...) Léta (...): Wytisstěno w Starém Městě Pražském v Dědice M. Danyele Adama z Welesvawjna, 1608 (viz přiložená ilustrace s vyznačením Kryštof Harant První díl Cesty (dobový tisk) odpovídajícího místa v tisku), zjistíme, že se Kryštof Harant ani jeho vydavatel nezmýlili: Neb obyčegně na pauffti bydlel/ kobylky/ a med lefnj gjdal. Math:3. a gakž Nicephorus hist (...), a pracovali pozorně. Je tedy teoreticky možné, že Josef Dostál se starým tiskem ve skutečnosti vůbec nepracoval i když to ve své knize tvrdil a použil mladšího pramene v podobě novodobé edice. Takové podezření bychom ale mohli potvrdit jen tehdy, pokud bychom zjistili možný pramen, zatížený stejnou chybou. Zbývá nám tedy vlastně už jen jedna jediná cesta, a tou je nahlédnutí do vydání cestopisu z poloviny 19. století, které bylo pořízeno péčí Karla Jaromíra Erbena. Novodobé vydání bylo opatřeno názvem Kristofa Haranta z Polžic Cesta do Země svaté a do Egypta. Díl I. V Praze: Tolik bibliografická citace. Letmým pohledem však opět zjistíme, že je námi studovaná pasáž i v tomto vydání na s. 169 uvedena ve správné podobě: Nebo obyčejně na poušti bydlel, kobylky a med lesní jídal (Math. 3.), a jakž Nicephorus (...), a obsahově se vůbec neliší od originálu. Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic tedy můžeme pro tento případ rehabilitovat; stejné to bude u vydavatele jeho díla, který pořádal tisk z dnes již neexistujícího autorova rukopisu zhruba až deset let po uskutečnění cesty do Svaté země; pochválit můžeme také Karla Jaromíra Erbena a jeho spolupracovníky za pečlivou práci, ale nezbytné bude vyjádřit se k chybě Josefa Dostála, jedná-li se vůbec o jeho chybu. Omyl se vloudil buď do Dostálova přepisu starého textu, nebo došlo k pochybení nakladatelství, případně tiskárny. Dostál tedy nemusel mít osud textu předaného k tisku již ve vlastních rukou. Museli bychom mít před sebou jeho pracovní materiál, abychom přesně odhalili původ chyby. Proč se ale takovou maličkostí vůbec zabýváme? Důležitá je rehabilitace Harantova, protože pokud by byla chyba v jeho tisku, mohli bychom případně dále zkoumat, nenalézá-li se podobný lapsus v některém z biblických vydání humanistické doby. Pokud by se podobný nesoulad objevil v některé tehdy používané bibli, měli bychom možnost zjistit, kterou z nich Kryštof Harant používal. Nechyboval-li ale až vydavatel jeho cestopisu, přirozeně! Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: info@emmaregina.cz

3 Sněženky se sběratelkou pylu foto: J. Flössler Obsah Značení matek 2012 (žlutá) Obsah: Podporuji svobodný střet názorů 73 Osvobození od daně z příjmu 75 Jak dál s varroázou 76 Trvalá existence čmeláků v přírodě 78 Ještě z kongresu Apimondie 80 Nebojme se tymolu 82 Teplodržné úly opět v centru pozornosti 85 Uplatní se medomaty? 87 TechAgro Brno 88 Stránky MMR Skončil veletrh Go 98 Korespondenční soutěž 103 Contents I support Free Discussion 73 Immunity from Intake Tax 75 Further Control of Varroosis 76 Durable Existence of Bumble Bees in the Nature 78 I mpressions from the last Apimondia Congress 80 Do not Fear Thymol 82 Warm Holding Hives Draw Attention Again 85 Automats for Honey Sale and Their Future 87 TechAgro Brno 88 MMR Sides. End of the GO Fair 98 Correspondance Competition 103 Aktuálně Podporuji svobodný střet názorů Návrh na jeho kandidaturu předložili zástupci 4 okresů a od účastníků volebního zasedání Republikového výboru ČSV, o. s., obdržel při volbě čtyřicet dva hlasů proti dvaceti osmi, které získal jeho protikandidát. V civilním povolání pracoval jako středoškolský pedagog, ředitel, a. s. Včela Předboj, a nakonec jako zaměstnanec nadnárodní společnosti, operující v sektoru potravinářské diagnostiky. Dá se říci, že má mnohaleté pedagogické i obchodní zkušenosti v oborech přírodních věd a potravinářství, které získával u nás i v zahraničí. Nemusím zdůrazňovat, že v oblasti včelařství je jeho jméno velmi známým pojmem, jeho publikace mají mnozí včelaři ve své knihovně a za redakci Včelařství mohu odpovědně prohlásit, že krom toho, že zasedá v redakční radě, ho spolu s několika dalšími autory označuji termínem rodinné stříbro. Mám před sebou nového předsedu ČSV, o. s., RNDr. Václava Švamberka, kterého jsem požádal o krátký rozhovor: V mnohých rodinách se včelařství doslova předává z otce na syna. Je to i váš případ? Ne, naše rodina byla sice zemědělská, avšak nevčelařská. Mne od dětství přitahovalo poznávat přírodu. Být včelařem je dobrá cesta k porozumění mnoha zákonitostí živé přírody. V mém případě je to opravdu tak, jak napsal již Komenský: Ze včelaření jsem se naučil přírodu znáti a ji milovati více než z mnoha knih učených. V první polovině sedmdesátých let jsem začal chodit do školního včelařského kroužku, vedeného panem učitelem Holubem, který byl do Kozojed nakrátko přeložen z nedalekých Kralovic a náhoda tomu chtěla, že jsem se tak s tímto oborem mohl ve svém mládí prakticky seznámit. V roce 1977 již jako gymnazista jsem byl ve svých 15 letech přijat do ZO ČSV v obci Kozojedy na okrese Plzeň-sever a od tohoto roku samostatně včelařím. Včely mne pak provázely po celý život až do dneška. Již během studia na Gymnáziu v Plasích, kde jsem později v 80. a v 90. letech působil i jako učitel, jsem napsal a úspěšně obhájil práci Včelařská ekologie speciální a se včelami jsem měl co do činění i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem zakončil studium diplomovou prací na téma Analýza pylového přínosu včelstev. Ve stejné době jsem počátkem 80. let minulého století absolvoval také Ústřední včelařskou školu a stal se učitelem včelařství. Kromě toho se již 30 let věnuji práci se včelařskou mládeží a přiznám se, že osobně v mladých vidím klíč k rozvoji českého včelařství. Od roku 1985 jsem členem Komise pro práci s mládeží ČSV a o osm let později jsem se stal předsedou tohoto poradního orgánu. Je myslím správné a slušné vracet investice vynaložené ČSV na mé včelařské začátky i s přiměřeným úrokem. Od poloviny 80. let tak spoluorganizuji a zajišťuji testy či soutěžní úkoly pro soutěže mladých včelařů a v posledních letech patřím k organizátorům IMYB, což je mezinárodní soutěž mladých včelařů. Stal jste se předsedou poměrně velké zájmové organizace s více než 48 tisíci členy. Jaké priority hodláte při jejím řízení prosazovat? Na prvním místě to je péče o zdravotní stav včelstev na území republiky a spolupráce s orgány Státní veterinární správy. Mor a varroáza jsou našimi úhlavními nepřáteli. Kvalitní monitoring, profylaktická opatření a soustavné zvyšování vzdělanosti včelařů jsou pro budoucnost oboru v ČR nezbytné. Každý by měl pochopit, že na prvním místě musí být uchování zdraví a životů našich včelstev. Bez této základní podmínky postrádají úvahy o budoucnosti našeho oboru jakýkoli základ. Rozšiřování vzdělávacích aktivit s využitím kapacit včelařského učiliště a vzdělávacího centra v Nasavrkách a práce Výzkumného ústavu včelařského v Dole si rovněž vyžadují naši pozornost a podporu. Musíme také sledovat vývoj včelařství v zahraničí. Leckde sice můžeme jít příkladem, mnohému se zase venku můžeme přiučit. Zahraniční spolupráce je pro úroveň našeho včelařského vzdělávání nezbytná na všech stupních od dětí až po staré praktiky. Mezi priority řadím i nutnost podporovat a propagovat naší domácí plemenářskou práci a snažit se udržet výsledky, kterých jsme za 40 let dosáhli. Z řady důvodů podporuji pokračování plemenářské práce na bázi včely kraňské. A nakonec, aby naši včelaři mohli s úspěchem a se ziskem prodávat svými včelami vyprodukovaný med, vidím svůj úkol i v podpoře včelařského marketingu, abychom se ctí obstáli i v současné globalizované konkurenci a našim občanům nabízeli opravdu kvalitní nefalšované včelí produkty domácího původu. Pokračování na straně 74 Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc. (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, Vladislav Synek, RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: Česká Unigrafie, U Stavoservisu 1, Praha 10. MK ČR E 126/ISSN březen 2012 l 73

4 Z redakční pošty Podporuji svobodný střet názorů Dokončení ze strany 73 Myslíte si, že se naše včelařství za dobu vašeho předsednictví nějak výrazně změní? Jsem zastáncem kontinuálních postupných, nicméně viditelných, změn založených na rozboru silných i slabých stránek českého včelařství. Takovou první drobnou vlaštovkou je po řadě let mého přesvědčování v redakční radě například vydávání plného obsahu archivních čísel časopisu Včelařství na webových stránkách ČSV. Je mně jasné, že se naše činnost ani do budoucna neobejde bez zajišťování prostředků formou dotací a grantů. Pokusím se být v tomto ohledu stejně úspěšný, jako byli moji předchůdci. Budoucnost českého včelařství vidím v symbióze malovčelařů, kterých bude v podmínkách ČR vždy většina jak podílem v členské základně, tak i celkovým počtem chovaných včelstev, s poloprofesionálními i plně profesionalizovanými provozy. Přestože podporuji svobodný střet názorů, rád bych odstranil jakékoliv štěpení a klientelismus v rámci našeho svazu. Jsem přesvědčen o potřebě podpory různých názorových proudů, pokud svými aktivitami nebudou směřovat proti existenci ČSV jako organizace zastřešující postavení oboru včelařství v ČR a současně usnadňující pro jeho přizpůsobování aktuálním podmínkám. Přestože těžiště práce ČSV spatřuji ve vytváření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj a modernizaci hobby včelaření v ČR, jsem přesvědčen o potřebě spolupráce s většími a velkými včelařskými provozy jako s nositeli pokroku ve včelařských technologiích, které vždy byly a v současné době, aby obstály v globalizovaném prostředí hospodářské soutěže, ještě více jsou nucené modernizovat a racionalizovat svoji činnost. Proto představují nositele technologického pokroku v oblasti provozních metod. Vůči změnám způsobeným náhlými výkyvy podmínek trhu, které jsou v posledních letech poměrně časté, však vykazují včelaři chovající menší počty včelstev větší odolnost a jsou přitom zárukou rovnoměrného opylení naší krajiny. Proto jsem připraven aktivně působit proti jakýmkoli animozitám a segregačním tendencím, namnoze uměle vyvolávaným, mezi oběma skupinami. Rozhovor připravil A. Karoch Odmítám polystyrenové úly Řadím se mezi ekologicky citlivé včelaře, o nichž ve svém článku Úly pro výnosy medu nad 100 kg píše Ing. Smělý. Proto chápu včelaření trochu šířeji než jako výrobu medu. V rámci objektivity si myslím, že je nutné uvést o polystyrenu některá podstatná (a v článku neuvedená) fakta. Polystyren se vyrábí polymerací styrenu. Styren je látka zdraví škodlivá a karcinogenní. Styren se z polystyrenu uvolňuje, a to i po odvětrání (můžeme se samozřejmě bavit o množství, ale nelze tvrdit, že se po odvětrání přestává uvolňovat). Do polystyrenu se přidává jako stabilizátor např. hydrochinon, což je látka 74 l Včelařství Včelaři pomůžete? Jsem studentkou Přírodovědecké fakulty vá, v jejichž měli je původce moru pravděpodobně přítomen, ale v nezjistitelně nízkém UP v Olomouci a v rámci své diplomové práce se věnuji výzkumu vlivu hygieny díla a proto neškodném počtu. na zdravotní stav včelstev. Konkrétně se Lze očekávat, že pokrokoví včelaři nebudou na propuknutí moru pasivně čekat, ale snažím ověřit, zda intenzita obměny díla má či nemá vliv na míru zamoření díla bakteriemi Paenibacillus larvae larvae, tedy původce svých včel převodem na nové dílo. Tím si dle vzoru pana Svobody otestují ozdravění moru včelího plodu. mohou zachránit celé včelařské provozy. Původní metodika výzkumu byla navržena Jistě také budou chtít ověřit, zda tato metodika funguje a nechají si posléze zhodnotit tak, že spolupracující včelaři odebrali z téhož včelstva dílo tmavé i světlé, a to bylo posléze míru poklesu počtu spor moru na nově podrobeno kultivaci v akreditované laboratoři. Výsledek měl potvrdit či vyvrátit teorii, že odebrané z čistých podložek, na které nikdy postaveném díle. To opět rozborem měli staré (tmavé) dílo je sporami původce moru nepadala měl ze starého díla! Právě srovnání míry zatížení původního a nového díla v tomtéž včelstvu zatíženo více než dílo světlé. Bohužel bylo zjištěno, že takto k vytčenému cíli dospět nelze. Zvolená metoda detek- k objektivnímu popisu reality. Chtěla bych v tomtéž včelstvu bude cenným přínosem ce spor totiž za nízkého infekčního tlaku není vás, včelaře, kteří budete postupovat podle dostatečně citlivá. Proto byly všechny dosud vzoru P. Svobody, požádat o spolupráci. hodnocené vzorky vyhodnoceny jako negativní. Je tedy třeba postupovat jinak. Ráda kázat, může být později použitý jako pádný Pokud se u Vás podaří ozdravný efekt pro- bych proto oslovila vás, širokou včelařskou argument k iniciování zásadních legislativních změn. Proto vás prosím, zda byste se mi veřejnost, zda bychom se společně pokusili vyřešit tuto klíčovou otázku. co nejdříve ozvali na níže uvedenou adresu, Proběhlo povinné odevzdávání vzorků abychom mohli postupovat společně. měli pro stanovení míry spadu roztočů V ČR existuje více laboratoří specializovaných na kultivaci spor moru včelího plodu. Varroa. U včelstev, umístěných v ochranných pásmech kolem ohnisek moru včelího Proto bude v rámci naprosté objektivity velmi plodu, bude zároveň docházet k vyšetření vhodné, pokud bude první ze vzorků (zimní) přítomnosti původce moru v této úlové měli. hodnocený v jiné laboratoři, než vzorek druhý Mnozí včelaři budou formou laboratorních (letní). Tím bude zajištěna naprostá objektivita tohoto výzkumu, aby ani pracovníci, prová- protokolů informováni o tom, že ačkoli jsou jejich včelstva dosud klinicky zdravá, se dějící rozbor druhého vzorku, nevěděli, jaká v jimi odevzdané měli původce moru byla míra zátěže téhož včelstva v minulosti. nachází v dobře měřitelných (a tedy poměrně vysokých) hodnotách 102 a více. i vzorky fingované (laboratorně dezinfikova- Také plánujeme se vzorky pravými odevzdat Není ale důvod propadat skepsi. né), nebo nechat vzorky z téhož včelstva hodnotit na více pracovištích. Předem děkujeme Ve Včelařství 12/2011 P. Svoboda publikoval výborný článek o tom, jak právě na základě důsledné obnovy díla své včely ochránil o spolupráci prosím, zda by se ozvali na tuto všem včelařům, kteří nám pomohou. Zájemce a ozdravil přímo v ohnisku moru. Výsledky adresu: Michaela Wolfová, PSČ veterinárních protokolů jasně doložil, že Dolany 418, wolf.mi@centrum.cz právě tento postup způsobil pokles míry Bc. Michaela Wolfová, Dis. (řešitel projektu) infekčního tlaku a ze včelstev vysoce zatížených učinil včelstva zcela zdravá. Tedy tako- RNDr. Roman Linhart (odborný Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. (vedoucí projektu) konzultant) nebezpečná pro životní prostředí a zdraví škodlivá, podezřelá z karcinogenních účinků, atd. Jako zpomalovač hoření se do polystyrenu přidávají mimo jiné bromované zpomalovače hoření, např. hexabromocyklododekan (HHBCD). To je látka perzistetní, bioakumulativní a toxická. Evropská agentura pro chemické látky ji zařadila na kandidátský Seznam nebezpečných chemikálií, vzbuzujících mimořádné obavy. Polystyren se v přírodě nerozpadne ani za tisíc let. Pro další informace odkazuji např. na veřejně přístupnou encyklopedii Wikipedia, ze které jsem čerpal i já. Nedokážu si představit, že bych úly z takového materiálu umístil do CHKO, ve které včelařím. Další postupy Ing. Smělého nebudu vůbec komentovat (nátěr vnitřních stěn epoxidovou pryskyřicí, molitanová krmítka na tenkém umakartu apod). Já popsaným způsobem včelařit nechci a nebudu. Každý by si měl zvážit výhody a nevýhody jednotlivých provozních metod. Článek Ing. Smělého mi připadá přinejmenším neobjektivní a nevyvážený. Pokud jde jenom o výrobu medu, myslím, že v současné době by bylo možné navrhnout ekologicky šetrnější způsoby výroby, a to i bez použití včel a krajiny jako výrobního prostředku. M. Nežádal

5 Včelaři mezi paragrafy Včelín dvaaosmdesátiletého včelaře J. Mališe v obci Hnojník Osvobození od daně z příjmu Od příjem zájmových včelařů chovajících do 60 ks včelstev osvobozen od daně z příjmu V září minulého roku proběhla médii tisková zpráva Ministerstva zemědělství ČR: Z dvaceti na třicet tisíc korun ročně se zvýší limit pro osvobození daně z příležitostné činnosti a zároveň i limit, od kterého je nutné podávat daňové přiznání pro tento typ příjmu. Tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa uplatnil důležitou připomínku k návrhu zákona o daních z příjmu. Jeho novela je součástí změn zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa. Dosud platná 20 tisícová hranice pro výběr daní z příležitostných činností funguje už od roku Její zvýšení o 10 tisíc korun je valorizací, která bere v úvahu rostoucí inflaci a průměrnou mzdu. Novelu schválila vláda v tomto znění: Bod 24. V 10 odst. 3 písm. a) se číslo nahrazuje číslem a číslo 500 číslem odstavec 3 tak zní: Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v 4, osvobozeny: Příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období Kč, přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka na jedno včelstvo 750 Kč, Český svaz včelařů, o.s., uplatnil prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu toto znění: Bod 24. V 10 odst. 3 písm. a) se číslo nahrazuje číslem a číslo 40 číslem odstavec 3 tak zní: Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v 4, osvobozeny: Příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období Kč, přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka na jedno včelstvo 500 Kč, s tímto odůvodněním: Navýšení osvobozené částky z Kč na Kč je Ministerstvem zemědělství ČR, které bylo iniciátorem této změny, odůvodňováno potřebou valorizace (částka nebyla měněna od r. 2004), usnadněním kontrolní práce úředníků FÚ a také podporou drobného pěstitelství a chovatelství. S tímto navýšením je Český svaz včelařů, o.s., který sdružuje cca chovatelů včel, velmi spokojen. Nesouhlasí však s navýšením příjmové částky na jedno včelstvo a to z 500 Kč na 750 Kč. V konečném důsledku to totiž znamená, že navýšení limitu částky osvobozené od daní se chovatelů včel vůbec nedotkne. Navrhujeme proto, navýšení počtu včelstev ze 40 ks na 60 ks při zachování příjmu ze včelstva 500 Kč. Jedině tak stejně jako ostatní drobní chovatelé a pěstitelé i včelaři pocítí v upravovaném zákonu onu valorizaci a podporu drobného chovatelství ze strany státu. Výsledkem tohoto snažení bylo schválení tohoto pozměňovacího návrhu a 30. prosince 2011 vyšel ve Sbírce zákonů Zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který v části první bodu 23 změnil 10 odst. 3 písmeno a) tak, že se číslo nahrazuje číslem a číslo 40 číslem 60. Tato změna nabývá účinnosti Poděkování patří Ing. Josefu Mandíkovi, který se o prosazení této změny nejvíce zasloužil. Mgr. Jarmila Machová březen 2012 l 75

6 rubrika Aktuálně Jak dál s varroázou aneb úvahy dálkového včelaře Chtěl bych se s Vámi podělit o zkušenosti z trochu netypického víkendového včelaření. Vzhledem k faktu, že žiji a pracuji ve vzdálenosti 500 km v případě jednoho a 625 km druhého stanoviště od svých včelstev, důkladně vyhodnocuji všechny dostupné informace, abych zvládl svých 30 včelstev ošetřovat. Poslední dva roky potvrdily, že ofi ciální metodika pro ošetřování včel proti varroáze je až příliš důkladná a včely přežijí i úplným lajdákům, kteří o nemoci neví skoro nic, tedy pokud metodiku aspoň trochu dodržují. Dokonce i pomlouvané Gabony PA 92, a to nejen u mě, ale i např. u skvělých včelařů panů Klukase a Volejníka u Přelouče, fungovaly v létě 2011 velmi dobře. Proč tak uvažuji o ofi ciální metodice? Velmi stručně mohu říct, že pokud dodržíme metodiku, ochráníme v létě vyvíjející se zimní generaci a během podzimu snížíme množství roztočů na minimum bez nutnosti dalších zásahů v průběhu jara a časného léta. Proč ale metodika selhává u některých včelařů? Hlavní problém je její nedodržení. Za kritické považuji několik momentů: 1) Pozdní nasazení Gabonů nebo Formidolu v létě. Bohužel každoročně dostávám zprávy o distribuci Gabonů do některých organizací třeba i koncem srpna. Doporučit ideální termín však nelze pro všechny oblasti. S přibývající nadmořskou výškou a odlišností snůšky se může ideální doba výrazně lišit. V nížině u Pardubic, kde mám většinu včelstev je ideální 1. dekáda července. V Dobřanech u Plzně jsem neměl za 10 let nikdy problém při zahájení léčby během 2-3 dekády července. Pokud vloni někdo v nížinách čekal se silnými včelstvy na slunečnici, která kvetla ještě začátkem srpna, bylo na léčení pozdě!!! Sám se snažím respektovat potřeby včel, nechávat v zimních zásobách maximum medu, proto vzhledem k tomu, že melecitózu u nás neznáme, klidně odléčím začátkem července. Další snůška je pro včely. Nutno podotknout, že nikdy nebývá významná (nad 10 kg). 2) Špatné, většinou příliš časné, podzimní ošetření. To je další moment, proč považuji současnou metodiku za blbu vzdornou. Pokud včelař pouze dodrží 76 l Včelařství Spadlá měl je pro diagnostiku nezbytná metodiku, začne léčit po 10. říjnu a dodrží odstup jednotlivých ošetření, zlikviduje i roztoče donesené při loupežení včelařových včel. Na vysvětlení příklad z podzimu Ještě v listopadu během poledních hodin včely loupily a donášely si množství roztočů, přitom během srpna byl i během léčení Gabony spad malý, ale po každé ze třech fumigací velmi vysoký. Proto jsem pro kontrolu provedl u části včelstev aerosolové ošetření po vánočních svátcích ke kontrole úspěšnosti podzimního ošetření fumigací. Třetí fumigace provedená v listopadu zničila většinu roztočů. Závěrem této úvahy si neodpustím poučku pana Sedláčka z Příchovic: Kdo netvoří, ten živoří, míněno tak, že tvorba oddělků je základem každé technologie. Významný přínos tvorby oddělků vzhledem k varroáze je ten, že se sníží populace roztočů ve včelstvu jeho rozdělením. 3) Nejednotnost zásahů proti kleštíku včelímu. Ty ZO ČSV nebo celé okresy, které postupují jednotně a střídají programově jednotlivé přípravky v průběhu roku, mají dlouhodobě téměř nulové ztráty a bohatě si vystačí se stávajícími výrobky u nás. Bohužel někteří včelaři pořádají doslova dostihy v předhánění se, kdo již ošetřil na podzim svá včelstva. Děje se tak bez ohledu na to, že je ještě ve včelstvech plod, což mívá z dlouhodobého pohledu fatální následky a účinnost léčení rapidně klesá. Navíc zde zakládáme možnost vzniku rezistence na účinnou látku. 4) Naši včelaři často velmi optimisticky spoléhají na podzimní ošetření včelstev. To však často léčí již prázdné úly, jak tomu mohlo často být v loňském roce 2011 a před tím v r Přitom stěžejní je průběžné ošetření během sezony především krátkodobými, střednědobými a doufejme, že brzy dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí nebo Gabonem. 5) Dalším důvodem, proč metodika selhává, je to, že dnešní varroáza není tou varroázou před cca 15 ti léty. Dnes včely nehynou na působení parazita Varroa destructor jako takového, ale především na virová onemocnění a na Nosema ceranae. To jsou fenomény, které včelaři před časem u nás neznali a nejsou na to ani připraveni. V počátečních létech zavlečení roztoče Varroa destructor do našich zemí se za kritickou hranici ve včelstvu považovalo cca roztočů. Později se jejich počet snížil na cca roztočů na včelstvo. Dnes k úhynu včelstva může dojít i při zamoření cca roztočů právě díky působení virů

7 a Nosema ceranae. Pro vyhodnocení klinických pozorování svých včelstev jsem požádal v létě 2011 o nezávislé vyšetření Dr. Ing. F. Kamlera z Výzkumného ústavu včelařského. Bohužel na mých dvou stanovištích ze třech bylo 50-80% včelstev pozitivních na Nosema apis a na obou stanovištích bylo po jednom pozitivním včelstvu i na Nosema ceranae. Nevím, zda je to náhoda, ale negativní stanoviště včelstev mám v kočovném voze, dvě pozitivní na včelnicích. 6) Za šestý důvod lze považovat to, co jsme jako chovatelé zanedbávali po desetiletí. Naši chovatelé totiž šlechtí včely na maximální medný výkon bez ohledu to, co je pro včelstvo v přírodě stěžejní. Je to především schopnost přizpůsobit se novým podmínkám a přežít. Po léta nám tedy chyběl komplexnější pohled na chov včel a jejich šlechtění. Zde máme vůči našim včelám velký dluh a osobně považuji za nutné do našich selekčních kritérií znovu zařadit prvky přírodní selekce tak, jak je to jen možné. Samozřejmě, včely chováme pro ekonomický užitek, avšak neměli bychom zapomínat na dostatečnou schopnost včelstva přežít. Varroa monitoring systém Proč nás Varroa monitoring systém (VMS) nevaroval včas? Systému vytvořenému Pracovní Společností Nástavkových Včelařů (PSNV) si velmi vážím a bylo by skvělé, kdyby se jeho další rozvoj řídil potřebou časného varování před varroázou. Současný VMS neumí standardně analyzovat údaje odborníky a zpětně informovat včelaře. To je jeho výrazný nedostatek. Varování má zásadní význam i jako zpětná vazba. Samotný software toto mnoho neposkytne. Pro NATO kolegové z našeho Centra v Mnichově vyvinuli Surveilance systém pro sledování nemocí a včasné varování před šířením nákaz pro použití v polních podmínkách při zahraničních operacích. Základní architektura tohoto systému by se dala použít i pro včasné varování před varroázou, ale detaily popisu tohoto systému by byly na samostatný příspěvek. Jedno je však zřejmé. Občanská včelařská sdružení budou muset systém včasného varování vybudovat společně nebo odděleně, nenajdou li společnou řeč. Včely to potřebují a členové sdružení to od centra očekávají. Příkladem v tomto směru mohou být některé ZO ČSV, o.s., které monitoring provádějí běžně s větším počtem stanovišť, vyhodnocují výsledky a členům předávají včas návrhy na opatření již v průběhu roku, tedy v době, kdy je to skutečně aktuální. VMS versus monitoring zimní měli V internetových diskuzích je vidět jistá hysterie některých chovatelů včel. Především těch, kteří navrhují zrušení sledování vývoje Varroa destructor z monitoringu zimní měli. Domnívám se, že nahradit něco, co i přes své nedostatky dlouhodobě funguje a dává relevantní informace o vývoji populace parazita v delším časovém horizontu než jakým je jeden rok, je při nejmenším nezodpovědná anarchie. Vždyť tímto vyšetřením se monitoruje každý rok cca 520 tis. včelstev. Zkreslující vlivy, kterými je tento monitoring jistě zatížen, se však relativně rovnoměrně opakují ve všech létech sledování. Také proto, a i s přihlédnutím k jeho dlouhodobé historii, zde působí zákon velkých čísel, kdy např. z negativních výsledků výskytu Varroa destructor ve vzorcích lze další vývoj onemocnění celkem dobře odhadnout. Domnívám se, že by se získané údaje daly ještě lépe statisticky zpracovávat a prezentovat v časopisu Včelařství tak, aby byly ještě lépe využívané. Tento monitoring je důležitý a může nám dát informace strategického charakteru. Naproti tomu VMS má význam především taktický. Dává nám informace, kdy v průběhu roku a jakým prostředkem máme proti kleštíkovi zasáhnout. Je to také systém vhodný pro včelaře, kteří se této problematice věnují hlouběji. Jak tedy dál? Předpokládám, že všichni ošetřili nejpozději kolem vánoc včelstva aerosolem a po týdnu vyčistili podložky pro odběr diagnostické měli. Zde může být také značné zkreslení výsledku i u moderních celozasíťovaných den. O starých typech úlů bylo napsáno dost, jediný problém je, že včelaři známou Pohled na varroadno metodiku dvojitých podložek často nedodržují a při teplém počasí, jaké bylo např , kdy jsme pozorovali prolety, včely roztoče vynesou z úlů. U celozasíťovaných den je nutné vyčistit i síta uvnitř úlů, jak demonstruje obrázek. Pro ilustraci jsem vložil před vyčistěním síta čistou podložku. Výsledek čištění vidíte na obrázku. Je zřejmé, že pokud síta nevyčistíme, vzorek měli nemá žádnou výpovědní hodnotu. Povinné vyšetřování vzorků měli ale rozhodně nepovažuji za dobrý business pro laboratoř, Aktuálně ale za důležitou zpětnou vazbu především ohledně potenciálních rizik vzniku rezistence. Během sezóny bude nutné sledovat spady, snůšku, ideálně i úlovou váhu, udělat oddělky, průběžně vyhodnocovat situaci a včas provést ošetření. K tomu by velmi napomohlo, pokud by nový předseda ČSV sestavil Komisi pro zdraví včel z odborníků, kteří budou řešit hlavně aktuální zdravotní problémy včel bez ohledu na problémy či obavy jedné skupiny včelařů, např. jak řešit prodeje oddělků velkochovatelů, pokud se ocitnou v ochranném pásmu. Tato komise by se problematikou monitoringu (a nejen varroázy) měla zabývat trvale tak, aby z ní vycházely skutečně perspektivní výstupy pro metodiky ošetřování proti V. destructor, ale i proti moru včelího plodu. Jedno opatření ke zlepšení současné metodiky hubení roztoče V.destructor by se ale dalo udělat velice rychle a bez velké změny pro včelaře. Domnívám se, že by tzv. podzimní ošetření stačilo jen 2x. První ošetření by proběhlo v bezplodovém období fumigací např. v listopadu a následné druhé ošetření aerosolem popřípadě i jiným přípravkem, třeba MP10. Třetí ošetření by se přesunulo na jaro. Mělo by se stát pevnou součástí metodiky. Osobně bych preferoval dlouhodobé nebo střednědobé odpařovače s kyselinou mravenčí. To se sice zdá pro některé včelaře nebo včelařské odborníky jako málo schůdné. Jenže příkladů ze světa a také domácí praxe našich včelařů je dost. Stačí jich jen využít a nezavírat oči před poznatky zkušených praktiků. Jarní ošetření kyselinou mravenčí by eliminovalo případné nedostatky včelařů při podzimním ošetření. Navíc bychom snížili výskyt nosematózy, která společně s roztočem působí na našich včelstvech největší ekonomické škody. Vraťme se ale k epizootologickým opatřením pro kontrolu varroázy. Co čeká SVS a včelaře v letošním roce? Záměrně píšu včelaře, protože znám i řadu aktivních vynikajících včelařů, nečlenů ČSV. Slýchávám často, že ČSV a Státní veterinární zpráva (SVS) nic nedělá, nebo dělá málo. Myslím, že v otázce nemocí by bylo nejen včelám prospěšné zapomenout na žabomyší války a spolupracovat. Pokud jde o SVS, rád bych inicioval naplnění metodiky Zásad prevence a tlumení varroázy včel ( které by zajistilo potřebné aktuální informace pro SVS a následná rozhodnutí SVS podle skutečné situace. Další je už pouze na včelařích. Právní i morální odpovědnost za zdraví svých včel si nese každý včelař sám. To ale neznamená, že by občanské sdružení, jehož je členem, nemělo své členy včas informovat nebo varovat. MUDr. Radek Hubač březen 2012 l 77