DIDAKTIKA CHEMIE I pro ZŠ a SŠ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIDAKTIKA CHEMIE I pro ZŠ a SŠ"

Transkript

1 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA CHEMIE Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro ZŠ a SŠ DIDAKTIKA CHEMIE I pro ZŠ a SŠ Doc. PaedDr. Markéta Pečivová, CSc. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Ústí nad Labem 2014

2 ÚVOD Předkládaná opora je určena pro posluchače kombinovaného studia oboru Učitelství chemie pro ZŠ a Učitelství chemie pro SŠ. Opora je koncipována tak, aby poskytla teoretické základy obecné didaktiky ve vztahu k výuce chemie na ZŠ a SŠ, které jsou nezbytné pro navazující předmět Didaktika II. První část opor je sestavena tak, aby poskytovala ucelený přehled historie didaktiky chemie v Čechách. Další kapitoly popisují jen stručně základní didaktické kategorie (cíle, formy, metody, prostředky), které se týkají výuky chemie a další kompetence nezbytné v praxi učitele základní a střední školy a budou více upřesněny v rámci společných konzultací a samostudia. Opora obsahuje následující tematické celky (jedná se o rámcový plán, který může být upraven podle požadavků a možností školy. 1. Didaktika chemie jako věda 2. Historický vývoj didaktiky chemie 3. Historický vývoj výuky chemie 4. Obsah vzdělávání 5. Výchovně vzdělávací cíle 6. Organizační formy výuky 7. Výukové metody v chemii 8. Chemický experiment 9. Didaktické prostředky ve výuce chemie 10. Zpětnovazebné metody - didaktické testy 11. Zodpovědnost učitele chemie LITERATURA: Povinná literatura: PACHMANN, E. A KOL. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, PACHMANN, E. HOFMANN Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, ČIPERA, J. Rozpravy o didaktice I a II. Praha: Karolinum, a KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, OURODA, S. Oborová didaktika. Brno: MZLU, ISBN PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, ISBN PODROUŽEK, L. Integrovaná výuka na základní škole. Plzeň: Fraus, KOL. AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, KOL. AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Grada ŠKODA, J. Současné trendy v přírodovědném vzdělávání. Ústí nad Labem: UJEP, Doporučená (rozšiřující) studijní literatura PASCH, M. A KOL. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, SOLÁROVÁ, M Kooperativní a projektová výuka chemie a její realizace na základních a středních školách. Ostrava: PřF OU, 2004.

3 Didaktika chemie jako věda Didaktika chemie - zabývá se teorií vyučování chemie, jevy a zákonitostmi, které se týkají vzdělávání a výchovy na věcném podkladu chemie - specifičnost chemie spočívá v abstraktnosti mnoha témat WOLFGANG RATHKE ( ) - první použil termín didaktika JAN ÁMOS KOMENSKÝ ( ) - v díle Didactica magna hloubkově analyzuje výchovu vzdělávání, řešení problémů s organizací školské soustavy v 18. století se pod pojmem didaktika rozuměla teorie vyučování Předmět didaktiky chemie seznamuje s prostředky (materiální, nemateriální), kterými lze žáky stejným dílem vychovávat a vzdělávat její podstatou je vzdělávání a osvojování souhrnu poznatků a s tím související intelektuální činnosti a praktické dovednosti zjišťuje, za jakých podmínek a jakými prostředky lze dosáhnout vytyčeného cíle podmínky pro dosažení cíle: a) obsah učiva b) materiální a nemateriální prostředky c) specifičnosti výuky chemie Vztah didaktiky chemie a ostatních věd - za vědu lze považovat obor, jež splňuje následující kritéria: a) má svůj předmět výzkumu, b) má svoji metodologii, svou vlastní či převzatou z jiných věd, c) má svoji historii, d) má definován vztah k jiným vědám. - didaktika chemie je vědou hraniční a je řazena mezi tzv. oborové didaktiky obecným teoretickým východiskem je obecná didaktika, z níž uplatňuje poznatky obecné pedagogiky, pedagogické a ontogenetické psychologie odborná část vychází z chemie a dalších přírodních věd

4 Historický vývoj didaktiky chemie - vývoj didaktiky chemie těsně navazuje na vývoj chemie jako vědního oboru a reaguje na vývoj chemie jako učebního předmětu - didaktika jako věda začala vznikat v 60. letech 20. století JUSTUS VON LIEBIG - průkopník didaktiky (Německo, pol. 19. století) - je autorem nové vyučovací metody, kterou nazval experimentální chemie zavedla demonstrační pokusy (při přednášce) a praktických cvičení. vypracoval didaktickou soustavu chemie žáci se mají učit na základě pozorování vlastností, reakcí a zákonitostí a od toho se pak odvíjí jejich použití chemie by měla být logická věda, učící žáky myslet RICHARD ARENDT - žil v Německu, zakladatel vyučovací metodiky chemie ARENDT, R.: Metodischer Lehrgang der Chemie (1887, Halle) Rakousko-uherské školství - v roce 1911 museli studující učitelství pro SŠ absolvovat přednášky z metodiky svých předmětů - realizovaly se v metodickém oddělení při pedagogickém oddělení Filosofické fakulty pod vedením Otakara Kádnera - zpočátku zaměření na přírodovědné vzdělávání (jen několik hodin) i První republika - metodické přednášky již celý semestr - první přednášky z metodiky chemie na UK vedl docent anorganické chemie Jaroslav Křepelka - později byly přednášky vedeny středoškolskými profesory (zajištěna návaznost na praxi) - metodické příručky: RHEINBOLD, H.: Chemische Unterrichtsversuche ( Leipzig, 1934) BŘEZINA, J.: Z metodiky chemie (Praha, 1938) Doba po II. světové válce - od roku 1946 povinné přednášky z didaktiky chemie na PedF UK, zakončené zkouškou - řešily se otázky,,jak a co učit. - stoupal počet vysokoškolských pedagogických pracovníků, kteří se didaktikou chemie zabývali úroveň didaktiky chemie se odráží ve vznikajících periodicích

5 Historický vývoj výuky chemie Výuka chemie za Rakouska - Uherska ( ) - klasické gymnázium mělo jako základ latinu, reálné gymnázium zaměřeno spíše technicky - chemie nebyla z počátku samostatným předmětem, později se jen omezeně probírala v rámci přírodozpytu spolu s fyzikou - od roku 1869 zavedena osmiletá školní docházka: - ve 30. letech vznikly reálné školy, na VŠ se chemie přednášela od začátku 19. století 5 let obecná škola (bez chemie) 3 roky měšťanská (přírodozpyt) přechod na sedmiletou reálnou školu (chemie) přechod na osmileté gymnázium klasické (společně s fyzikou) reálné školy (chemie) UČEBNICE: - většinou psány nejprve německy nebo latinsky středoškolskými profesory, později v češtině - do konce 19. století jsou učebnice stejné pro VŠ i pro gymnázia po objevech struktury atomu a kvantové fyziky se tato tématika brala jen na VŠ - v počátcích spíše popisné, bez systému a orientovány na běžnou praxi = přírodozpyt AMERLING, K. Přehled lučby čili hmotozpyutu (1841) a Lučba, čili chemie řemeslná (1840) STANĚK, J. Chemie všeobecná (1860) JAHNE, J.V. Chemie nerostná pro vyšší školy české (1869) QUADRÁT, B. Základové chemie k užívání na nižších reálkách (Brno, 1862) nejpoužívanější, obsahovala obecný úvod (historie, zákony), anorganiku a organiku PROBÍRANÉ UČIVO: - důraz kladen na praktické poznatky (výroba H 2 SO 4, sody, oceli, metalurgie) - doba tvorby českého názvosloví (Vojtěch Šafařík, Jan Presl) - v 90. letech 19. století reforma psaní chemických vzorců

6 Výuka chemie přežívá institucionální školství (stejné typy škol jako před 1. světovou válkou) - kromě obecné školy je již chemie vyučována samostatně, i na měšťanské škole (2h/týdně) - snížil se rozdíl mezi měšťanskými a středními školami UČEBNICE: - učebnice jsou méně abstraktní a vykazují již didaktickou strukturu BAŠTA, J.: Chemie pro měšťanské školy. (1934) KOUT, R.: Chemie organická pro IV. třídu středních škol. (1935) MAŠEK A KOL. :Anorganická chemie pro IV. třídu gymnasií reálných. ( 1937) MAŠEK A KOL.: Chemie pro V. třídu gymnasií reálných a reálných škol. (1937) navazují na učebnice 2. poloviny 19. století, ale je zde větší sbližování teorie s praxí obsah učiva odpovídal vědeckému poznání konce 19. století (stále se probírala jen Arrheniova teorie kyselin, i když byla již známa Brönstedova a Lewisova) důraz není kladen na strukturu, ale na vlastnosti a chemické reakce systematika anorganické chemie spojena s periodickým zákonem (objev roku 1869), systém organické chemie uspořádán podle základní řady alifatických uhlovodíků METODICKÉ PŘÍRUČKY: ARENDT, R.: Metodischer Lehrgang der Chemie (1887, Halle) RHEINBOLD, H.: Chemische Unterrichtsversuche (Leipzig, 1934) BŘEZINA, J.: Z metodiky chemie (Praha, 1938) VYSOKOŠKOLSKÉ UČEBNICE: VOTOČEK, HEYROVSKÝ: Anorganická chemie. (1944) obsah je faktografický souhrn poznatků pro každého chemika nezahrnovala neověřené hypotézy (poznatky vlnové mechaniky) Výuka chemie chemie povinným učebním předmětem na všech všeobecně vzdělávacích školách - silný vliv SSSR a polytechnický model výuky - řada reorganizací a celkové změny v pojetí vzdělávání: vznik jednotného školství (v roce 1948 vedle 4letých gymnázií zavedena i 8letá) 1953 zrušena gymnázia 8leté ZŠ, místo gymnázií zaveden 3. stupeň (11letá SŠ) 1960 zavedena 9letá ZDŠ a tříletá středně vzdělávací škola (12letá SVVŠ)

7 Výuka chemie v letech chemie v 8. a 9. ročníku od roku 1963 zavedena diferenciace větví na SVVŠ, vzrůstá počet týdenních hodin chemie na přírodovědné větvi z chemie se vyčleňuje geologie a mineralogie v posledním ročníku se zavádí analytická a obecná chemie na bázi vlnové mechaniky dochází ke zvyšování počtu hodin laboratorního cvičení Výuka chemie do roku 1976 docházelo na SŠ k přílišnému zavádění teorie, bez praktického podložení v roce 1976 zrušeny ZDŠ a zavedeny 8leté ZŠ malé sepjetí školy se životem zařazen větší počet laboratorních cvičení, ale nebyly zpracovány návody na odpovídající laboratorní cvičení, školy nebyly vybaveny materiálně od roku 1984/85 se vyučuje chemie na ZŠ v 7. a 8. ročníku základy obecné chemie a chemie organické zařazeny i na ZŠ Poválečné modely školní chemie - rozlišovány jsou podle vedoucí linie, která je základním kriteriem výběru učiva (poznatků a činností) Fenomenologický - čistě faktografické pojetí,,,zbožíznalství Strukturální - strukturování popisu do dílčích kroků, které na sebe logicky navazují podle složitosti Polytechnický - reakce na strukturální, u nás se v čisté formě neprojevil (v Německu), důraz na praxi Integrovaný - dnes se podle RVP znovu zavádí, zdůraznění mezipředmětových vztahů Orientovaný na rozvoj myšlení - na prvním místě je žák, který své poznatky získává vlastní činností Ideální - hypotetický model (náznaky v Japonsku) Školství po roce institucionální hledisko dělí školy na 3 typy státní církevní soukromé

8 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1) Národní škola - přistoupilo na něj nejméně škol - chemie zařazena do bloku poznávání přírody (integrované předměty) - značné využívání projektové výuky z několika předmětů najednou 2) Obecná (občanská) škola - větší počet škol - důraz je kladen na vybrané poznatky a činnosti interdisciplinárního charakteru a na důkladné procvičení potřebných návyků a dovedností - žáci se učí samostatně řešit a obhajovat problémová témata - chemie v 8. ročníku (1 hodina), v 9. ročníku (2 3 hodiny) 3) Základní škola - největší počet škol (90%) - chemie je vyučována v 8. a 9. ročníku po 2 hodinách týdně - důraz kladen zejména na experimentální, praktickou a aplikovanou chemii (chemie všedního života), než na vědomosti - snahou je především vzbudit zájem o předmět zajímavé metody výuky, pokusy, aktivizační metody, dialogy a diskuze VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NÁRODNÍ VZDĚLÁVÁNÍ - vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha) a je zakotven ve školském zákoně č. 561/ 2004 Sb. Otázky a úkoly: 1. Charakterizujte vývoj didaktiky chemie v 19. století v Evropě. 2. V jakém časovém horizontu se začaly používat na školách česky psané učebnice chemie? 3. Uveďte hlavní rozdíl mezi pojetím vzdělávaní u Obecné školy a školy Základní? 4. Vyjádřete vztah didaktiky chemie k ostatním vědám (pedagogika, psychologie, chemie, apod.).

9 Obsah vzdělávání Vzdělávání (proces) = osvojování soustavy teoretických poznatků, praktických dovedností a utváření celkového postoje člověka ke světu a společnosti Vzdělání (stav, výsledek vzdělávání) = souhrn systematických vědomostí, dovedností, postojů a názorů a rozvinutých schopností, které si žáci osvojili v procesu učení Obsah vzdělávání - zahrnuje vědomosti, dovednosti, hodnotovou orientaci a vlastnosti člověka - každá další obsahuje ty předchozí Vědomosti: - podstatná část učiva, tvoří je fakta, pojmy a vztahy mezi nimi, generalizace Dovednosti: - schopnost pracovat a využít vědomosti (učením získaná schopnost nějaké činnosti) - dělení: učení poznatkům - používání vědomostí senzomotorické - učení se chodit, psát, kreslit, řešení problémů - matematické příklady, gramatika, sociální - hraní sociálních rolí, způsoby chování Hodnoty - vyjadřují vztah člověka k sobě samému, společnosti a přírodě Vlastnosti - schopnosti zafixované procesem učení (píle, vytrvalost, postoje, rozsah paměti) Trendy v obsahu vzdělávání Diferenciace - každý předmět jako základ konkrétní vědy či druhu umění - pronikání do těchto věd probíhá izolovaně, bez mezipředmětových vztahů Integrace - snaha vytvářet syntetizující (integrované) předměty, ovšem problém je co, a jak integrovat a jak zabránit povrchnosti znalostí - zvýrazňování předmětových i mezipředmětových vztahů (v RVP v podobě vzdělávacích oblastí)

10 RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY - RVP ZV navazuje na program Člověk a jeho svět (I. stupeň) - kooperuje s oblastí matematika a její aplikace, člověk a společnost, člověk a zdraví, člověk a svět práce - na ZŠ je chemie v oblasti člověk a příroda (Fy, Př, Ze) a na gymnáziu v oblasti člověk a příroda (Ch, Fy, Bi, Ze, Geologie) na 4letém gymnáziu je chemie obvykle v 1. až 3. ročníku, popř. i ve 4. ročníku obvyklá hodinová dotace je 2hod/týdně, ve 3. roč. pak 1hod připadá na lab. cvičení ve 3. či 4. ročníku je volitelný předmět Seminář z chemie (příprava k maturitě a na přijímací zkoušky na VŠ) Principy: - umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu, zohledňuje potřeby a možnosti žáků - klade se důraz na motivaci, spolupráci a aktivizaci žáka - je závazný pro ZŠ i SŠ při stanovování požadavků přijímacího řízení - posiluje zájem o předmět nabídkou povinně volitelných předmětů - vede žáka ke zkoumání přírody a jejich souvislostí díky pozorování, experimentu a měření - žáci si kladou otázky a hledají odpovědi, ověřují a kriticky hodnotí domněnky - vede žáka ke vztahu k životnímu prostředí a chování v nebezpečných situacích Cíle 1. umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní vzdělávání 2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů 3. vést žáky k účinné a otevřené komunikaci 4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 5. rozvíjet u žáků kladné rysy osobnosti, vnímavost a citlivé vztahy k lidem a prostředí 6. učit žáky zodpovědnosti za své fyzické, sociální a duševní zdraví 7. pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s jejich reálnými možnostmi Osnovy - dříve dány centrálně jednotné pro všechny pro všechny školy daného typu - od roku 2007 s nástupem RVP si osnovy vytváří každá škola na základě ŠVP (podle RVP) - osnovy jsou nyní jednotné pro všechny vyučující jednoho předmětu na stejné škole - jednotnost zajišťuje předmětová komise daného předmětu na škole Tematické plány - podle osnov je třeba rozdělit učivo podle časové osy někdy stačí pouze upravit ŠVP - obsahuje hodinovou dotaci, témata hodin, zařazení laboratorního cvičení, opakování a rezervu

11 Příprava na hodinu 1. Pojmy - rozdělení pojmů na známé a neznámé - strukturace neosvojených pojmů (pojmové mapy) 2. Stanovení VVC - musí být konkrétní, splnitelné a naprosto jasné (jednoduché) 3. Prověřování znalostí a dovedností (soupis otázek a úkolů) - možné vybrat si i žáky 4. Motivace - soupis otázek pro přípravné opakování - motivace různého typy (příběh, ukázka, navázání na běžný život, pokus, ) 5. Probírání nového učiva (soupis otázek,postup při probírání látky, pokusy) 6. Upevnění probíraného učiva (otázky a úkoly k procvičování) 7. Zadání domácího úkolu 8. Experimentální, či jiné materiální zabezpečení výuky 9. Zápis na tabuli ( ZŠ a nižší gymnázium) 10. Soupis pomůcek pro opakování a pro výklad Otázky a úkoly: 1. Vytvořte přípravu na vybranou vyučovací hodinu :a) z učiva ZŠ, b) učiva SŠ 2. Vypracujete tematický plán dvou celků z učiva chemie: a) z učiva pro ZŠ, b) z učiva pro SŠ 3. Porovnejte možnosti (pozitiva, negativa) výuky chemie podle časových osnov v minulosti a podle rámcových a školních vzdělávacích programů. 4. Uveďte konkrétní příklady znalostí, dovedností, vědomostí a hodnot formovaných při výuce chemie na základní nebo střední škole.

12 Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávací cíl - konkrétně se formulují pojmy a dovednosti, které si žáci v dané hodině mají osvojit použití takových vyučovacích metod, pomocí kterých je možné rozvíjet aktivitu žáků, či studentů a dosáhnout vytyčeného cíle je nutné si uvědomit a zdůraznit vztah probírané látky a denní praxe u žáků rozvíjet zejména tvořivost a tzv. chemické myšlení Chemické myšlení - žáci umí pozorovat chemické látky a probíhající děje, samostatně používat chemickou symboliku, sestavovat a upravovat chemické rovnice, využívat chemických vědomostí a dovedností v jiných předmětech a denní praxi a řešit problémy Výchovné cíle - nedílně spjaté s cíli vzdělávacími, přičemž cílem je zde výchova žáků (studentů), a to především vlastním příkladem k čestnosti, pravdomluvnosti a lásce ke svému okolí UČITEL BY NEMĚL BÝT: náladový sprostý a vulgární porušovat společenské normy UČITEL BY MĚL BÝT: spravedlivý slušný a čestný svědomitý a důsledný taktní a kultivovaný Formulace výukových cílů - využívá tzv. aktivních sloves Bloomovy taxonomie, týkající se kognitivních cílů o poznávacích procesů žáka (poznatky, vědomosti, ) Otázky a úkoly: 1. U dvou libovolných vyučovacích hodin vytvořte vzdělávací cíle za použití Bloomovy taxonomie. 2. Uveďte konkrétní příklady vedoucí k vytváření chemického myšlení u žáků. 3. Uveďte styčná témata, kde se prolínají mezipředmětové vztahy mezi chemii a fyzikou a ostatními vyučovacími předměty. 4. Význam a struktura základních pedagogických dokumentů. 5. Co rozumíme problémovou výuka v chemii, uveďte její charakteristiku a konkrétní příklady. 6. Co se rozumí strukturací učiva. Uveďte jeho význam a vytvořte příklad strukturovaného učiva vybraného tematického celku metodou orientovaných grafů.

13 Bloomova taxonomie úroveň charakteristika aktivní slovesa příklad ZNALOST žák na základě pamětních procesů znovu pozná nebo si vybaví fakta, metody, pojmy definovat, popsat, vybavit si, vyjmenovat, rozeznat vybrat, reprodukovat, nakreslit. žák je schopen definovat pojem orbital, znalost značek chemických prvků, definovat směs homogenní a heterogenní. POROZUMĚNÍ žák je schopen pochopit význam obsahu sdělení vysvětlit popsat důvody, rozpoznat příčiny, doložit vysvětlit Hundovo pravidlo, dovede vysvětlit Periodický zákon, dovede rozlišit směs homogenní a heterogenní APLIKACE žák je schopen vybavit si v situacích taková zobecnění, která se k těmto situacím vztahují a správně jich užít ke splnění stanoveného úkolu použít, aplikovat sestavit vyřešit, vybrat Žák je schopen sestavit filtrační aparaturu, je schopen sestavit elektronové schéma prvků ANALÝZA žák je schopen rozložit sdělení na prvky nebo části uvést podrobnosti, specifikovat, vyjmenovat části celku, přirovnat, porovnat, rozlišit mezi Žák je schopen rozlišit na základě znalosti struktury molekuly alkoholů a fenolů, je schopen porovnat vzájemně fyzikální vlastnosti halogenů SYNTÉZA žák skládá prvky a části tak, aby vznikl celek shrnout, zobecnit, dokázat, utřídit, navrhnout, sestrojit, vysvětlit důvody Žák umí shrnout společné základní vlastnosti jednotlivých skupin látek (halogenů, alkalických kovů, kyslíkatých derivátů uhlovodíků) HODNOTÍCÍ POSOUZENÍ žák zjišťuje, zda to, co posuzuje, odpovídá kriteriím, normám z hlediska přesnosti, efektivnosti nebo účelnosti posoudit, vyhodnotit, uvést argumenty pro a proti, podrobit kritice Žák je schopen uvést důvody pro a proti používání jaderné energie

14 Mezipředmětové vztahy a průřezová témata Mezipředmětové vztahy - vzájemné souvislosti mezi jednotlivými předměty, chápání příčin a vztahů přesahující rámec jednoho předmětu - vznik jako důsledek propojování vědních oborů (biochemie, molekulární biologie, ekologie) Průřezová témata - jedna z praktických realizací mezipředmětových vztahů a základní podklad pro integrovanou výuku - témata procházející napříč vzdělávacími oblastmi, mnohostranně propojují vzdělávací obsahy různých oborů a jsou zároveň součástí žákovy běžné životní zkušenosti 1. Osobnostní a sociální výchova 2. Výchova demokratického občana 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 4. Multikulturní výchova 5. Environmentální výchova 6. Mediální výchova Význam průřezových témat: rozvíjejí osobnostní, sociální a morální vlastnosti a potřeby žáků zdůrazňují multikulturní, demokratický, globální a proevropský aspekt výchovy a vzdělávání poskytují žákům základní úroveň mediální gramotnosti a vedou je k pochopení důležitosti odpovědného environmentálního jednání rozšiřují poznání žáků, umožňují jim získat komplexní pohled na danou problematiku a současně u nich formují postoje a hodnotový systém Realizace - doporučeny tři formy: integrace tematického okruhu do vzdělávacího obsahu vybraných vyučovacích předmětů; projekt či samostatný vyučovací předmět; kombinace všech uvedených možností. ČESKÝ JAZYK (CIZÍ JAZYKY) ovládá spisovnou mluvu a základy pravopisu pracuje s textem (reprodukuje obsah, hledá klíčová slova, vytvoří si poznámky) vyhledává informace z různých zdrojů (knihy, katalogy, ) vyhledá informace v cizojazyčném textu, popřípadě pracovat s cizojazyčnými vyhledávači

15 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE pracuje s kalkulátorem využívá statistických poznatků (zaokrouhlování, průměr, chyby měření) ovládá základní matematické výpočty potřebné v chemii (úpravy vzorců, logaritmy, procenta, ) dokáže pracovat s prostorovými objekty FYZIKA definice základních pojmů (teplo, teplota, atom, katoda, anoda, elektrochemické články) ovládá základní dovednosti týkajících se techniky odměřování roztoků, vážení a podobně. ICT vyhledává informace a komunikuje prostřednictvím internetu pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě BIOLOGIE Biogenní prvky Přírodní látky (sacharidy tuky, bílkoviny, enzymy, hormony) Metabolické procesy živočichů a rostlin (dýchání, fotosyntéza) Výživa, hygiena, první pomoc, dezinfekce GEOLOGIE A ZEMĚPIS Nerosty - jejich složení a význam pro chemický průmysl Rozšíření nerostných surovin na Zemi Otázky a úkoly: 1. Uveďte možnosti a využití minimálně 10 mezipředmětových vztahů z aprobačních oborů, které studujete. 2. Porovnejte a vysvětlete rozdíl mezi průřezovým tématem a mezipředmětovým vztahem.

16 Organizační formy výuky - určité uspořádání souboru vnitřních a vnějších organizačních podmínek, za kterých se výuka uskutečňuje v nich se rozvíjí činnost učitele (proces vyučování) a činnost žáků (proces učení) - jsou zčásti vymezeny vybavením školy I. PODLE TYPU HODINY a) Hodina základního typu klasifikační zkoušení - 3 hodiny zpět orientační zkoušení - opakování minulé hodiny nebo příprava pro výklad výklad - součást experiment, práce s modely, názornými pomůckami závěr hodiny - opakování, shrnutí, napsat DÚ na tabuli, kde najdou učivo v učebnici, co na příště b) Hodina laboratorního cvičení - slouží k upevňování vědomostí, k získávání nebo upevňování teoretických a praktických dovedností, k samostatné práci s chem. látkami, přístroji a pomůckami - lepší když dělají všichni stejný úkol s malými obměnami - ujasnit si s nimi hodnocení a známkování, formu protokolu, datum odevzdání Exkurze - názorná demonstrace provázanosti chemie s aktuálním běžným životem - forma výuky konaná mimo školu (exkursio = vycházka), ale vycházka je převážně relaxačního charakteru, zde si osvojují poznatky jako v hodině - má motivační i vzdělávací význam smyslem je předvedení určitých jevů a objektů, které jsou nedosažitelné při výuce ve třídě vzdělávací cíle - rozvoj pozorovacích schopností žáků - porovnání poznatků teoretických s praktickými a jejich lepší zapamatování výchovné cíle - sepjetí školy se životem, budování vztahu k práci zařazení do výuky - měla by být organicky zapojena do vzdělávacího procesu, odpovídat probírané látce před probíráním učiva a pak na ni navazovat souběžně s vyučovaným tématem po probrání učiva (prohlubuje a upevňuje) - není hlavním zdrojem poznatků, učivo především upevňuje a prohlubuje - například do cihelny, chemický, keramický, potravinářský závod, vodárna,

17 etapy exkurze 1. příprava učitele - konkrétní i teoretické seznámení s provozem - stanovení cíle a návrh písemného plánu - vyřízení organizačních záležitostí (žádost o vstup do závodu datum, téma, jméno učitele, seznam žáků s bydlištěm a číslem OP, doba trvání 2. příprava žáků - informace, co mají při žáci při exkurzi sledovat (úkoly) - učitel je teoreticky seznámí s tím, co uvidí (nákresy závodu, reakce, principy, výrobky) - informace o výrobcích, seznámení s bezpečnostními předpisy, vhodné oblečení 3. průběh exkurze - žáci si dělají poznámky, průvodce má info od vyučujícího, co mají žáci především vidět a jak do hloubky vést výklad - učitel je u posledních žáků a doplňuje výklad průvodce 4. závěrečné zhodnocení - písemné zpracování poznatků z exkurze - kontrola úkolů, které měli žáci splnit - učitel shrne průběh a poznatky exkurze, které se ověřují v nejbližším testu či zkoušení II. PODLE ZÁVAZNOSTI VÝUKY a) Povinná výuka - předmět chemie náplň dána ŠVP b) Volitelná výuka - Seminář z chemie, Praktika náplň dána ŠVP c) Nepovinná - kroužky, Cvičení z chemie, soutěže, zájmová činnost záleží na vybavení, počtu žáků Zájmová činnost - organizuje je škola, dům dětí a mládeže, průmyslové závody - vedeny učitelem či VŠ studentem, rodičem nebo pracovníkem závodu - dělení: A. Podle času Pravidelná - kroužky, sekce, kluby Příležitostná - soutěže, prázdninová soustředění, přednáškové cykly, tábory, expedice B. Podle počtu žáků Skupinové - chemický zájmový kroužek, doučovací kroužek Hromadné - chemická besídka, olympiáda Individuální - konzultace, samostatná práce

18 1) Pravidelná činnost - chemický kroužek organizace - maximálně 14 dětí, u dětí mladších 15-ti let nutný souhlas rodičů - jako vybavení je nutná chemická pracovna - povinností je pravidelná návštěva a dodržování pracovního řádu (nutno říci na začátku) - předpoklad znalosti učebních osnov vedoucím, aby byla zajištěna návaznost na výuku - nemělo by se zkoušet, jelikož se jedná o dobrovolnou činnost fáze kroužku 1. Zahájení 2. Teoretický úvod vedoucího a rozbor zadaných úkolů 3. Rozdělení pracovních úkolů 4. Vlastní práce žáků (individuální kontrola vedoucím, práce trvá max. 2-3 hodiny) 5. Zhodnocení výsledků a závěry 6. Úklid, zakončení typy kroužků a. kroužek začátečníků - děti bez znalostí a dovedností, neovládají lab. techniku - provádějí spíše motivační pokusy s cílem získání vztahu k chemii b. kroužek pokročilých - zaměření na analytiku, anorganiku a biochemii, fotografie, geochemie, exkurze, apod. 2) Příležitostná činnost - práce s talentovanými žáky - soutěže (olympiády, SVOČ, korespondenční kurz) - prázdninové soustředění, letní tábory a expedice - přednáškové dny (prezentace chemie) - jako pokusy se nejčastěji využívají efektivní experimenty LETNÍ TÁBORY A EXPEDICE - polovina programu odborně zaměřena, nutné odpovídající vybavení soubor chemikálií, dvě sady laboratorních pomůcek, zdroj tepla (kahan, plynový vařič), laboratorní váhy, mikroskop PRÁCE S TALENTOVANÝMI ŽÁKY korespondenční seminář inspirovaný chemickou tematickou (KSICHT) - pořádá PřF UK korespondenční seminář chemie (KORCHEM) - online, má 3 kola, organizuje VŠCHT - zasílají úkoly, které žáci řeší a posílají zpět krajské odborné soustředění chemiků (KOS) - pořádá Stanice Mladých přírodovědců (Ostrava)

19 PREZENTACE CHEMIE Den Země, Den dětí, Chemický jarmark, Mikulášská nebo chemická besídka CHEMICKÁ OLYMPIÁDA - garantem je ústředí CHO a MŠMT - součást práce s talentovanými žáky, zahrnuje nejnižší kategorii D až nejvyšší A - v prvním kole je domácí příprava (řešení úkolů) druhé je kolo školní s částí teoretickou a praktickou STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST (SOČ) - obdoba malé diplomové práce na zadané téma - obhajoba před porotou postup do celostátního kola Otázky a úkoly: 1. Charakterizujte organizaci a význam jednotlivých kategorií chemické olympiády. 2. Vypracujte obsahovou náplň chemického kroužku pro začátečníky. 3. Porovnejte jednotlivé metody z hlediska aktivity žáků, efektivity učení a časové náročnosti. 4. Vyhledejte popř. navrhněte další možnosti zájmové činnosti v chemii.

20 Výukové metody v chemii Výuková metoda - specifická didaktická aktivita subjektu (učitele) a objektu (žáka) ve vyučování s cílem rozvíjet vzdělanostní a výchovný profil žáka - slouží k realizaci výchovně-vzdělávacích cílů PODLE MOTIVACE - souhrn vnějších a vnitřních faktorů, které vzbuzují, aktivizují nebo dodávají energii lidskému konání a jednání (Mareš, Walterová, Průcha, 1995) - vzbuzuje se zájem roste pozornost vyšší vnitřní vztah lepší osvojení) - motivace souvisí s aktivizací, jelikož zvyšují aktivitu při vnímání žáků (dosažení METODY A PROSTŘEDKY MOTIVACE - motivovat lze objasněním cíle práce - proč je to pro ně důležité, například umět vzorce, aby uměli chemicky mluvit a psát ukázáním významu probíraného učiva - praktický život učivem objasnit některou z otázek, které žáky zajímají - proč je H 2 SO 4 silnější, než H 2 SO 4 s přídavkem CH 3 COOH octová kyselina odebírá protony aktualizací a to zejména k ochraně životního prostředí - palivové články, katalyzátory, biotechnologie, prostředky: rozhovor, experiment, obraz, film, problémová otázka, zkoušení, test

21 PODLE METODY PŘENOSU POZNÁNÍ - podle převažujících prostředků komunikace dělíme metody na slovní, názorné a praktické 1) SLOVNÍ METODY - projev - mluvený = verbální (monologický, dialogický) - psaný - grafický Monologické metody (výklad) - výklad je ve své podstatě organizační forma výuky Vysvětlování - nejčastější, například vysvětlení děje Krátké sdělení - použití látky v praxi, výskyt prvku, Vyprávění - pohádky a příběhy s chemickou tématikou Referát - vystihuje podstatné věci o dané tématice Přednáška - na ZŠ a SŠ nevhodné ZÁSADY UČITELE PŘI VÝKLADU: Vytvářet u žáků přesvědčení o vzájemné souvislosti a podmíněnosti jevů Nesmí být dogmatický (tak to je a nebudu o tom diskutovat) Vše, co žákům sděluje by mělo vyplývat z jejich předchozích znalostí, zkušeností, či výsledků experimentu Nově sdělované poznatky by neměly být v rozporu s jejich předchozími zkušenostmi Výklad má být: 1. Vědecky správný, logicky členěný 2. Jasný a srozumitelný 3. Hlavní hesla psát na tabuli 4. Délka výkladu přiměřená věku a úrovni žáků (zhruba 15 až 20 minut) 5. Během výkladu (podle stupně obtížnosti) je třeba klást otázky, kterými se přesvědčuje, zda žák porozuměl, či nikoliv Dialogické metody - žáci uplatňují při rozhovoru své předchozí zkušenosti - učitel klade vhodné otázky, žáci vytvářejí hypotézy a tyto hypotézy ověřují (heuristická metoda) - nebezpečí roztříštěnosti učitel musí shrnovat doposud zjištěné informace a zajišťovat spolupráci celé třídy

22 PODLE METODY PODLE AKTIVITY ŽÁKŮ Reproduktivní - informativně (ilustrativně) reproduktivní - úkolová Produktivní: - konstruktivistické - problémová - projektová - skupinová - hry v chemii A) KONSTRUKTIVISTICKÉ METODY - učitel se ve výuce stává manažerem, rádcem a pomocníkem žáci jsou pak aktivní složkou v procesu výuky - žáci si informace sami vyhledávají, získávají, třídí, hodnotí, posuzují a zpracovávají diskutují o nich mezi sebou konfrontují opravují své původní představy (prekoncepty) s prameny B) PROJEKTOVÁ VÝUKA - většinou zpracování nějakého tématu (možno i s experimentální prací) - žáci si informace získávají sami (s využitím mezipředmětových vztahů) obohacují a konfrontují své původní zkušenosti na závěr jsou žáky prezentovány výsledky rozvíjí spolupráci, samostatnou činnost žáků, posilování vazeb mezi žáky, dělba práce POSTUP: 1. Volba problémové situace (nesnadné, z běžného života, zajímavá pro žáky) 2. Diskuze s žáky na téma plánu projektu, úprava pravidel, forma výstupu, 3. Skupiny žáků se věnují práci na projektu, shánění informací, experimentují, shromažďují materiál, pracují na výstupu projektu 4. Prezentace výsledků projektu (konference, referáty, ) 5. Zhodnocení práce i výstupu

23 C) PROBLÉMOVÁ VÝUKA - učitel,,nadhodí problémovou otázku, na kterou nelze odpovědět okamžitě či bezprostředně - hledání odpovědi obsahuje mezičlánky, které žáci sami objevují - je nutné vzít v potaz zkušenosti žáků, jaká fakta a jakým způsobem je získají učitel problém vytýčí a formuluje, žák jej řeší učitel problém vytýčí, žák jej formuluje a řeší učitel řídí a reguluje a žák problém vytýčí formuluje a řeší - problémové vyučování má přesné chronologické uspořádání: Formulace otázky, na kterou se hledá odpověď. Rozbor problémové situace Hledání způsobů řešení Ověřování správnosti řešení Například: Jak bychom si mohli připravit kyselinu? Zavádění kyselinotvorného plynu do vody, vytěsnění ze soli, D) KOOPERATIVNÍ VÝUKA - při hodnocení není hodnocen jednotlivec, ale celá skupina - výsledky jedince jsou podporovány činností celé skupiny a celá skupiny má prospěch z činnosti jednotlivce FÁZE UČITEL ŽÁCI Přípravná Realizační Hodnotící - vytvoření pracovních skupin (znalost žáků) - volba tématu a časového harmonogramu - zajistí koordinátora skupiny - práce přesunuta na žáky, ale učitel je řídí podle směru jejich práce - slovně hodnotí: a) konečnou prezentaci hodiny b) práci jednotlivých skupin c) celkový přínos pro výuku - najít zdroje informací a upřesnit problém - plánovat vlastní činnost, analýza problému, jeho rozdělení do dílčích úkolů - dělba práce mezi členy skupiny - začíná prezentací každé skupiny a následnými dotazy žáků z jiných skupin - motivace žáků k soutěživosti - zapojení všech žáků skupiny - skupiny hodnotí celoskupinové procesy - členové skupiny hodnotí jeden druhého - jednotlivci hodnotí sami sebe ve skupině - konečná prezentace, anebo výsledek je hodnocen jinou skupinou

24 E) BADATELSKY ORIENTOVANÉ VYUČOVÁNÍ - zahrnuje zkušenost, důkaz, experimentování a konstrukci poznatkové struktury - má následující fáze: o přemýšlení o otázky a hypotézy o ověřování, experimenty o tvorba výsledků o diskuze o přemýšlení Vychází z vědeckého bádání, - vyhledávání a zpracovávání informací - kladení otázek, plánování, pozorování, - vyslovení hypotéz a jejich ověřování, - praktické použití přístrojů, - propojování znalostí, vysvětlování pojmů, vyvozování závěrů, hledání důkazů - komunikaci mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem - i nezdar a neúspěch má svůj význam a žáci musí hledat příčiny Přínosy - vytváření obecné schopnosti hledat a objevovat - objevování vědeckých principů - systematické zkoumání, upřesňování a využívání dosavadních znalostí - kvalitnější pochopení odborných vědeckých pojmů - kritičnost k vlastní práci, odstraňování nedostatků ve vlastní práci - rozvíjení kompetence řešit problémy - vytváření mezipředmětových vztahů - týmová a kooperativní práce - komunikace a pracovní návyky Negativa a překážky - nedostatečná motivace studentů - nedostatečné dovednosti a dosavadní zkušenosti - omezení možné realizace (vybavení škol, čas, zdroje, učební plány, ) - vysoké nároky na přípravu a odbornost učitele Činnost a funkce učitele - průvodcem a koordinátorem postupu - pomocí otázek navede žáky k pochopení a dosažení určitého cíle - učitel nesmí žáky příliš tlačit k cíli (vždy musí nechat žákům část nezodpovězenou), nevyslovit závěr dříve, než žáci - pomáhá s formulací otázek, hypotéz a návrhem metod ověření - je odborník na BOV - připravuje pomůcky a materiály pro žáky do výuky - očekává i kuriózní otázky a nápady žáků (každá hodina je jiná, lze vymyslet mnoho variant) - hlídá a zvolí takovou metodu práce, aby pracovali všichni studenti

25 Činnost a funkce žáka - žák se učí a chce se učit - provádí zadané úkoly a pozorování a používá k tomu účelu vhodné pomůcky - je aktivní při práci ve skupině, týmu, - komunikuje a diskutuje se spolužáky i učitelem - povzbuzuje ostatní žáky ve skupině a má snahu najít řešení daného problému - klade otázky související s objevováním, vyslovuje myšlenky a nápady, vyslechne nápady ostatních a objektivně nápady zhodnotí, - plánuje jak ověřit určité myšlenky, navrhuje způsob ověření, - zpracovává informace a data, prakticky prování pozorování a ověřování 4. METODY PODLE POČTU ŽÁKŮ 1) SKUPINOVÁ VÝUKA - 3 až 5 členné skupiny - řešení úloh: lze je rozdělit na řadu dílčích nezávislých úloh, stejné úlohy různými způsoby nebo s různou složitostí - využití a) Teoretické i praktické úlohy b) Nácvik koeficientů při vyčíslování chemických rovnic. c) Řešení analogických chemických výpočtů. d) Sestavení aparatury pro chemický pokus modelující určitou výrobu. e) Řešení divergentních úloh 2) SAMOSTATNÁ PRÁCE - učitel kontroluje průběh a hodnotí výsledky - v běžné hodině 5 až 10 minut, v laboratorním cvičení třeba celou hodinu - napodobování učitele (nejelementárnější) cvičení (opakování určité činnosti, až se získá jistá rutina) tvořivá práce (poznámky při vyučování, sestavení protokolu) samostatné řešení problému

26 3) DIVERGENTNÍ ÚLOHY - mají více řešení, na rozdíl od konvergentních úloh, které mají pouze jedno řešení - vyžadují od žáků solidní vědomosti výchova žáků k tvořivému myšlení 4) HRY V CHEMII - měly by rozvíjet aktivitu, fantazii a tvůrčí schopnosti žáků. - musí být pro žáky přitažlivé (děti musí mít chuť ji hrát). Stolní hry Chemiku, nezlob se, karetní hry (pexeso, kvarteto), domino Paměťové Co vidíte? Pohybové Chemická vybíjená Hry s využitím počítače - skrývačky, křížovky, 5) VYPRÁVĚNÍ - silný motivační charakter - pohádky a pověsti s chemickou tématikou (pověst o Midasovi), příběhy z dávné historie chemie (Edward Kelly), životopisy slavných chemiků (Ernest Rutherford) Otázky a úkoly: 1. Charakterizujte význam her při výuce chemie. 2. Navrhněte jednu didaktickou hru použitelnou při výuce chemie na ZŠ popř. při výuce na SŠ 3. Vysvětlete význam metod motivace v chemii. Charakterizujte její možné způsoby a uveďte konkrétní příklad motivace, který se vztahuje k vybranému tématu. 4. Vyberte si jednu z moderních výukových metod (konstruktivistická, badatelsky orientovaná, problémová výuka) a navrhněte model (příklad) jejího využití ve vyučování chemie.

27 Chemický experiment - vychází z pokusu vědeckého oproti němu ale již známe předem výsledek - jedná se o činnost plánovanou, cílevědomou, duševní i fyzickou rozvíjí všechny složky poznání: vědomosti (trvalejší, hlubší), dovednosti, návyky na jejich tvorbě se podílejí činnosti motorické, senzorické, intelektuální Funkce: informativní - zdroj informací, např. že chlór je zelený plyn formativní - formování vlastností, přesná a správná práce žáků metodologická - osvojení používaných výzkumných metod se správným postupem (vážení, roztoky) Pravidla školního pokusu Vědecká a odborná správnost - vše komentovat, neříkat výsledek dopředu - závěr pokusu formulovat (rovnicí, slovně, nákresem) - např. pokus důkaz kyslíku je vědecky nesprávný, jelikož se voda nasaje díky teplu, ne spotřebou kyslíku Přiměřenost - krátký, ne příliš náročný Estetičnost - čisté nádobí, ukazovat lahve s chemikáliemi - spoje těsné a s pravými úhly, míchat tyčinkou Dobrou viditelnost - vše v dostatečné velikosti, barevné věci proti bílému pozadí Časovou úspornost - pokud pokus neběží, nechat ho na příští hodinu - neprovádět krátce po zvonění či těsně před koncem (nepozornost) - pokud provádějí pokus žáci, připravit jim návody (ne ústně) Bezpečnost a hygienu práce - sledovat co se děje ve třídě, používat ochranné pomůcky Klasifikace školních pokusů: 1. Podle vnějších forem výuky a) školní v povinné výuce - ve vyučovací hodině, v laboratorním cvičení ve volitelné výuce - chemická praktika, semináře v nepovinné výuce - v zájmovém kroužku, chemická olympiáda b) domácí - zadaný učitelem, z vlastní iniciativy žáka

28 2. Podle vnitřních forem výuky a) demonstrační - učitele, žáka b) pokusy žáků - na stejných úkolech (frontální, simultánní) nebo na různých úkolech 3. Podle fází výuky a) při motivaci (motivační) b) při osvojování (uváděcí) c) při upevňování a kontrole (např. shrnující, navazující, kombinovaný) 4. Podle gnoseologických (metodologických) charakteristik a) zjišťující - vysvětlující, ověřující (potvrzující nebo odporující), problémový b) dokládající - ilustrující, aplikující 5. Podle exaktnosti práce a hodnocení výsledků a) kvalitativní - sleduji a hodnotím vlastnost b) kvantitativní - hodnotím množství 1) DEMONSTRAČNÍ POKUS: - krátký, efektivní a nemá prázdná místa, kde se nic neděje (lze vyplnit dotazy) - může být ve vyučování ve vztahu k probíranému učivu časově umístěn trojím způsobem: a) Před výkladem nového učiva - hlavně v začátcích výuky chemie, především jako motivace b) Současně s výkladem nového učiva - sestavování aparatur a technika pokusu žáky rozptyluje c) Po výkladu nového učiva - ilustrací případně aplikací probraného učiva, navazuje na předchozí výklad a upevňuje tak nové poznatky - doplňuje představy získané během teoretického výkladu Fáze přípravy a realizace demonstračního pokusu: 1. Fáze přípravná probíhá mimo vyučování (výběr pokusu, zařazení do výuky, studium a vyzkoušení pokusu) a následně ve vyučování (příprava pomůcek, aparatury, úvod k pokusu.) 2. Fáze provedení pokusu a jeho pozorování při provádění pokusu je nutné, aby učitel pracoval pečlivě a dodržoval všechny normy a předpisy (BOZP) - při provádění pokusu je nutný slovní doprovod učitele za aktivní účasti žáků 3. Fáze vyhodnocení pokusu rozbor pozorování, záznam pokusu, otázky..

29 2) POKUSY ŽÁKŮ: - příprava učitele podobná jako u demonstračních - na začátku formulace hypotézy, poté vypracování sledu pracovní činnosti, provedení činnosti a na závěr vždy hodnocení a formulace závěrů pokusu Individuální - provádí jeden žák před třídou, například jako součást referátu apod. Frontální pokusy - žáci pod bezprostředním vedením učitele provádějí stejné operace ve stejnou dobu Simultánní pokusy - všichni žáci provádějí stejné práce, každý žák však pracuje svým individuálním tempem 3) MYŠLENÝ EXPERIMENT - lze používat u pokročilejších žáků, kteřísi dokáží průběh pokusu představit - odkazování na již prováděné pokusy v minulosti Otázky a úkoly: 1. U vybraného demonstračního chemického experimentu konkretizujte jeho jednotlivé fáze. 2. Uveďte příklad myšleného pokusu a kdy je vhodné jeho použití.

30 Didaktické prostředky ve výuce chemie Odborné a výukové prostory - zahrnují odbornou učebnu, přípravnu, pracovnu učitele, laboratoř a sklad chemikálií učebna sklad přípravna pracovna laboratoř Odborná učebna - dvoje dveře,zavedený plyn, elektřina, voda (s uzamykatelným přívodem), výlevky - místo pro odkládání odpadu výbava - demonstrační stůl - žákovské stoly (vhodné v jedné rovině) - digestoř, váhy, skříně na pomůcky, kahan - počítač s diaprojektorem, zpětný projektor možnost zatemnění Laboratoř - místo konání chemických praktických cvičení výbava - digestoř, skříně, váhy (předvážky, analytické) - nádoby na chemický odpad a odpadní sklo - hasicí přístroj, hasící prostředky (písek) - lékárnička Přípravna - místo pro přípravu učitele na laboratorní cvičení či na pokus v hodině výbava - laboratorní stůl se zdroji energie, skříně - digestoř, analytické váhy, pojízdný vozík - sbírka chemikálií (zvlášť uskladněné) Pracovna - ve své podstatě kabinet (materiály pro výuku, PC, ) - zde drahé vybavení (ph metr, optická lavice, polarimetr), pomůcky na hodinu

31 Chemikálie 1. Podle jejich využití ve výuce Ukázkové - stejné lahve, na ukázky jak látka vypadá (ne k pokusům) Spotřební a zásobní chemikálie - k použití při pokusech, zásobní uzavřené ve skladu Roztoky - v zábrusových láhvích (kromě hydroxidů!) Jedy - uzamčené a evidované Hořlaviny - v plechových skříních 2. Podle nebezpečnosti: 15 skupin Výbušné(E) Oxidující (O) Extrémně hořlavé (F+) Vysoce hořlavé (F) Hořlavé Nebezpečné pro ŽP (N) Žíravé (C) Dráždivé (Xi) Zdraví škodlivé (Xn) Toxické (T) Vysoce toxické (T+) Nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (GHS/CLP) - R-věty a S-věty jsou nahrazeny H-větami a P-větami - platnost pro látky od , pro přípravky od výstražné symboly GHS - chemikálie musí být skladovány v kovové nebo dřevěné skříni (uzamčené T, T+, C, F) - T+, F + nutné evidovat (pořadové číslo, datum, dodavatel, výdej, zásoba, příjemce, účel použití, podpis) - v rámci skupin lze chemikálií řadit: anorganické sloučeniny podle kationtů organické látky podle funkčních skupin ukázkové chemikálie podle tematických celků

Charakteristika předmětu CHEMIE

Charakteristika předmětu CHEMIE Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu CHEMIE Předmět CHEMIE se na Gymnáziu Jiřího Ortena vyučuje v rámci nižšího stupně osmiletého studia v sekundě až kvartě v rámci

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-H-1/1-4 Délka modulu 49 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí Teoretické

Více

4.9.60. Seminář a cvičení z chemie

4.9.60. Seminář a cvičení z chemie 4.9.60. Seminář a cvičení z chemie Jednoletý Seminář a cvičení z chemie si mohou žáci zvolit ve čtvrtém ročníku. Navazuje na povinný předmět chemie a je určen žákům s hlubším zájmem o chemii. Umožňuje

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Chemie Vyučovací předmět Chemie je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací oblasti

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium) 1. Obsahové vymezení obor vedoucí k poznání a pochopení podstaty dějů v živé a neživé přírodě člověka seznamuje

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování

Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika se

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu fyzikální praktika je časové vymezení dáno učebním

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.3. Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika. Informatika je zařazena do ŠVP jako povinný předmět

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu CHEMIE 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu

Více

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět)

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělání v matematickém semináři je zaměřeno na: užití matematiky v reálných situacích osvojení

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

B. Výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Chemie

B. Výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Chemie 4.8.13. Cvičení z chemie Předmět Cvičení z chemie je nabízen jako volitelný předmět v sextě. Náplní předmětu je aplikace teoreticky získaných poznatků v praxi. Hlavní důraz je kladen na praktické dovednosti.

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie Funkce chemického pokusu ve výuce Funkce vyplývají ze struktury pokusu a charakteristiky výuky a vzhledem k cílům výuky Informativní Formativní Metodologická Vyberte si každý jednu chemickou reakci (z

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Organizační formy výuky způsob a podmínky realizace výchovně vzdělávacích cílů, jak pracujeme s metodami (prostředky) klasifikace podle 1) počtu žáků a)

Více

7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost. Průvodcovská činnost

7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost. Průvodcovská činnost 7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost Průvodcovská činnost POJETÍ PŘEDMĚTU Cílem je poskytnout studentům základní informace o problematice průvodcovských služeb jak po stránce teoretické

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ 178 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT XX.1.B Samostatné práce - Projekt Charakteristika předmětu: SAMOSTATNÉ PRÁCE - PROJEKT ve vyšším

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

V.3. Informační a komunikační technologie

V.3. Informační a komunikační technologie 1/6 V.3. Informační a komunikační technologie V.3. II 2. stupeň V.3. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět je zařazen v hodinové dotaci do ročníku. Žáci mohou být

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence

Více

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Je realizována v předmětu Informatika. 5.4.1. Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka informatiky umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY

2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY 2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY 2. 2 Cvičení z matematiky Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Předmět cvičení z matematiky doplňuje vzdělávací

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

AGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie

AGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie AGOGIKA CHEMIE doc. RNDr. Karel Holada, CSc. Ústav profesního rozvoje pedagogických pracovníků ve školství, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Informatika je dán obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Charakteristika projektu Název projektu: Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: CHEMIE (CHE) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009 počínaje

Více

Koncept odborného vzdělávání

Koncept odborného vzdělávání Koncept odborného vzdělávání Škola SPŠCH Pardubice (CZ) Oblast vzdělávání Odborné vzdělávání Zaměření (ŠVP) 1. Analytická chemie 2. Farmaceutické substance 3. Chemicko-farmaceutická výroba 4. Analýza chemických

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami

Cíl výuky: Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky projektování, seznámit posluchače se zásadami PM_prezenční a kombinované bakalářské studium Česky Projektový management Anglicky Project Management Garant Ing. Zdeněk Voznička, CSc. Zakončení Zápočet Anotace: Úvod do projektového managementu, základní

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody

Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody Učitelství praktického vyučování, PDT, P02 Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody OBSAH: zopakování pojmu vyučovací hodina vyučovací hodina, typy a fáze základní druhy příprav na vyučování klasická

Více

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti Informační

Více

3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička

3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička 3. Učební plán 3.1. Rámcový učební plán ZŠ ŠVP Berlička Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory 1. stupeň 2. stupeň 1. - 5. ročník 6. - 9. ročník Časová dotace Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více