Hřiště vizitka vztahu k dětem

Transkript

1

2 Vážení občané, v letošním roce máme naplánováno uskutečnit několik investic. Na některé se podařilo získat dotace, další budeme financovat z obecního rozpočtu. Bohužel se stále nedostává na naše nejpalčivější rozpracované akce, a to je zateplení školy, výstavba kanalizace v Jaroníně i Sedmi Chalupách a rekonstrukce vodovodu v posledně jmenované osadě. Na zateplení a výměnu oken školy budeme ještě žádat příspěvek, na kanalizaci zatím letos nebyl vhodný dotační titul vyhlášen. Z těch finančně nepříliš náročných akcí zmíním několik. Začnu tou, která bude nejvíce na očích, a to rekonstrukcí autobusové čekárny v Brloze. Tuto akci budeme financovat zčásti z vlastních prostředků a z větší části z grantu SZIF, kam byla podána žádost ještě mým předchůdcem. Výběrová komise se shodla na poměrně neotřelém a podle mne velmi povedeném řešení stavby z kamene v drátěných koších (gabionové koše) v kombinaci s dřevěným krovem. V budoucnu by obdobný styl staveb mohl zakrýt třeba kontejnerová stání (kde to podmínky dovolí). Na obrázku je návrh autobusové čekárny, která bude stát na stejném místě, pouze se musí zasanovat padající břeh. Samotná stavba bude o trochu menší než stávající, tedy zhruba 3x4m. Pevně věříme, že se Vám nová čekárna bude líbit a svým vzhledem oživí střed obce. Architektonický návrh, technickou zprávu a podklady pro celou akci nám zajistili Ing. Šárka Janurová a Ing. Michal Borovka téměř bezplatně a patří jim velké poděkování. Pokud byste o stavbě chtěli vědět více, zastavte se u mne na OÚ. Dalším výdajem bude pořízení příkopové sekačky jako příslušenství k našemu traktoru, kde je to s financováním velmi podobné jako u čekárny. Tento nákup proběhne ještě v červnu či začátkem července. Až se řidič traktoru zaškolí, bude se nám po obecních cestách jezdit o něco lépe. Na konci roku jsme se na setkání starostů Mikroregionu Podkletí shodli na další společné investici, zčásti dotované krajskými či jinými granty (v minulosti jsme tak například pořídili obecní mobiliář). Tou bylo pro letošní rok pořízení informativních měřičů rychlosti pro všech sedm obcí svazku. Podali jsme společně žádost a získali (bohužel pokrácenou) dotaci na pořízení 11 radarů pro naše obce, z toho do Brloha 2 kusy. Zastupitelé vybírali z asi pěti dopravně exponovaných míst (vjezd od Kuklova do Brloha, umístění radaru Na Klínu; směr od Kuklova do vsi, umístění radaru u DPS; směr od Nové Vsi, umístění radaru u DPS; směr nahoru ke škole, umístění radaru u hřiště; vjezd od Jánského Údolí do Brloha, umístění radaru nad Ševčíkovými; vjezd od Rojšína do Brloha, umístění radaru buď u bývalé šicí dílny Salzer nebo na sloupu VO u Karlů). Pevně doufám, že zastupitelé rozhodnou na zasedání o definitivním umístění tohoto preventivního bezpečnostního prvku. Radar rozhodně nikoho nezastaví, ale mohl by řadu neukázněných řidičů alespoň přibrzdit. (Pozn.: zastupitelé nakonec vybrali umístění dvou radarů na sloupu VO u Karlů a příjezd od Kuklova) Už se stalo tradicí, že se v Brloze a okolí uskuteční řezbářské sympozium a i na tuto akci jsme získali menší příspěvek z podpory živé kultury z grantu Jihočeského kraje. Z podaných žádostí zmíním ještě hasiče, resp. jejich tzv. výjezdovou jednotku, pro kterou jsme žádali o příspěvek na pořízení zásahových prostředků. Dle prozatímních informací jsme v omezené míře uspěli. Letos jsme ještě žádali o grant na poskytování pečovatelské služby. V prvním krajském řízení jsme neuspěli, stejně tak u pečovatelských služeb nedefinovaných v zákoně č. 108/2006 Sb. a nyní ještě čekáme na výsledek žádostí ve druhém kole a také na souběžně podávanou ministerskou dotaci z titulu MPSV, rovněž v oblasti poskytování terénní pečovatelské služby v Brloze. Hřiště vizitka vztahu k dětem Mnozí jste si již všimli, že po rekonstrukci víceúčelového hřiště na něm opět začalo být živo. Odehrály se na něm dva žákovské a dva mistrovské zápasy mužů našeho béčka. Žáci v nich sice vyšli bodově naprázdno, dospělí se však po úvodní remíze dostali do střelecké kondice a poměrně snadno si poradili s Benešovem nad Černou (kolegyně Korchová promine, ale chvílemi to bylo kočka myš ). Jsem velmi rád, že Brloh alespoň částečně opět žije organizovaným sportem a že v další sezoně budete moci pravidelně sledovat žákovské zápasy a pevně věřím, že se do Brloha vrátí i utkání mužů B. Aby se vše povedlo v termínu a dokončily se některé úpravy plochy, předělaly branky a vytvořily hráčské lavice (střídačky), bylo potřeba mnoho úsilí zejména od zaměstnanců obce a dalších lidí. Proto bych jim chtěl co nejsrdečněji poděkovat a pochválit za jejich přístup. To samé Věrce Macháčkové za pomoc při zaměřování a tvorbě výkresů a společnosti Pokorný sítě s.r.o. za dar ve formě velkých a malých brankových sítí. Pan Pokorný je prototypem podnikatele, kterého by v obci měl rád jistě každý starosta. Prakticky není aktivita, kde by Petr nepomohl nebo nepřispěl. Hřiště máme, děti si na něm hrají a asi se jim to líbí, do 22. června přibudou malé přenosné branky jako náhrada starších kovových (a bezpečnému provozu odporujících) strana 2 BRLOH 2011

3 a co nám tedy chybí? No snad jen popřát mu pevné zdraví a dlouhá léta. Jenže jak toho docílit obec ho bude sekat, zavlažovat, hnojit, natírat ploty a konstrukce, opravovat závady na vybavení, vyvážet odpadkové koše atd. A co můžete udělat Vy? Například dodržovat pořádek, dbát na bezpečnost svých dětí a dohlédnout, aby se chovaly tak, aby neničily vybavení hřiště, vysvětlit jim, že běhání po rozmočeném trávníku ho značně ničí, že vyhazování oblázků z dopadových ploch dětského hřiště není správné a lezení po brankách už není v módě. Už v minulém vydání Zpravodaje jsem psal, že jízda s kolem či kočárkem je na trávníku zakázána a dnes k tomu přidávám informaci o zákazu kouření v okolí dětského hřiště a přísný zákaz vodění psů na celé hřiště. Myslím si, že obě zásady značně přispějí k bezpečí a klidu v této odpočinkové zóně. Budeme se snažit v dohledné době osadit u vstupů piktogramy se symboly a necháme vymalovat provozní řád hřiště. V budoucnu bychom rádi podobně (dětskými herními prvky) vybavili ještě jedno místo v Brloze a to zřejmě v okolí poblíž pastoušky. Odpady, odpady a zase odpady Stalo se již tradicí, že poměrně mnoho řádků zde věnuji odpadům a bohužel tomu nebude jinak ani v tomto vydání. Na četné žádosti uvádím pravidla odběru velkoobjemového odpadu ve sběrném dvoře: sběrna je pro tyto účely otevřena každý pátek od 15 do 17 hodin a sudý týden v sobotu od 9 do 10 hodin. každý odpad tam ukládaný je třeba zvážit (v ojedinělých případech lze hmotnost odhadnout). bezplatně je od občanů, majících s Obcí Brloh uzavřenou platnou smlouvu o odpadech a zároveň majících vyrovnány veškeré závazky vůči Obci Brloh ve lhůtě splatnosti odebírán je pouze takový odpad, který svou povahou není možné umístit jinam (běžný komunální odpad lze ukládat do popelnic, sklo, papír a plasty lze umístit do kontejnerů na tříděný odpad, dřevo lze pokud možno spálit, stavební suť nelze vybírat vůbec). pokud někdo trvá na uložení odpadu, který svou povahou není určen k uložení do velkoobjemového kontejneru (viz předchozí bod) a jsou splněny podmínky v bodu 3, zaplatí občan za uložení 5,- Kč/1kg uloženého odpadu. v ostatních případech je možno odpad uložit za cenu 12 Kč/1kg (vyjma stavební suti). Obsluha má k dispozici měsíční seznamy neuhrazených závazků, pakliže tedy někdo opomene a s platbou se opozdí, nechť s sebou vezme pokladní stvrzenku, dokazující úhradu dlužných prostředků. Můžete se tedy setkat s tím (a není to nic zlovolného), že budete požádáni o předložení občanského průkazu a odpad bude poté zvážen. Teprve pak je možno odpad odebrat bezplatně, resp. za sníženou sazbu. Často se setkávám s dotazy kam se stavební sutí. Stavební suť z konvenčních materiálů, tedy kámen, pálené či betonové tašky, pálené cihly, beton či zeminu bez větších kamenů jsme od občanů po vzájemné dohodě a bez příměsí izolací kabelů, polystyrenu, zateplovaní vaty, odstřižků vodovodních či kanalizačních plastových trubek i eternitu rovněž odebírali. Vzhledem k tomu, že to bylo ovšem zneužíváno a i přes cedule se zákazy se tam objevovalo množství odpadu neseparovaného, musím i tuto službu občanům omezit a na čas dokonce zastavit. Někteří občané dokonce nereagují ani na slovní výtky kolemjdoucích a po vysypání obsahu kbelíku (opravdu hnus) spěšně opouštějí místo. I v minulém Zpravodaji jsem v těchto řádcích žádal všechny o dodržování pořádku u kontejnerů na tříděný odpad. Bohužel se má prosba příliš nesetkala s pochopením a zejména kontejnery na křižovatce u Pechů jsou poměrně pravidelně obsypány vším možným. A rozhodně to není vždy to, co patří mezi separovaný odpad. S tím souvisí i poslední dobou častější výtky svozové firmy, že v našich kontejnerech na plast jsou velmi často i jiné odpadky, které tam rozhodně nepatří. Co nám to přinese? Menší výnos za separovaný odpad, dražší provoz vývozu odpadů, vyšší poplatky za ukládání směsného odpadu, vyšší sumy za paušální platby pro občany. Snad jednou Zmínil jsem se o občanech, nereagujících na výzvy ostatních, aby nedělali černou skládku, kde nemají. Obec disponuje informacemi, vedoucími k tomuto konkrétnímu občanovi, o kterém je řeč a pokud se sám do konce července nepřihlásí na obci, zasadíme se, aby byl potrestán na horní hranici zákona o přestupcích, o udržování veřejného pořádku a v souladu se zněním zákona o ochraně přírody (zejména v CHKO). Obec Brloh uzavřela smlouvu o spolupráci s právní kanceláří JUDr. Novotného. Ten by nám měl pomoci např. neuzavřít nevýhodnou smlouvu či vést správní a přestupkové řízení. Zároveň mu byly předány všechny případy dosud dlouhodoběji neuhrazených závazků vůči Obci Brloh, aby zajistil jejich vymožení všemi zákonnými prostředky (i pomocí exekučního řízení). Přijde mi škoda, aby naši dlužníci vynaložili mnohdy dvojnásobek na úhradu dluhu, ale jakékoli pokusy o dohody zatím vždy zklamaly. Možná části občanů připadá, že postupuji zbytečně tvrdě (nová pravidla u odpadů, neustálé nářky na pořádek, jasná, ale také nová pravidla pro připojení k vodovodu, kanalizaci či na obecní komunikaci, vymáhání dluhů právníkem atd.), ale mě zkrátka dodržování pravidel přijde normální Jako starosta totiž musím spravovat majetek obce s péčí řádného hospodáře a pevně věřím, že většina z Vás to vidí podobně. Děkuji. Martin Toman, starosta obce BRLOH 2011 strana 3

4 Z jednání zastupitelstva obce Zastupitelstvo se od minulého vydání Zpravodaje sešlo jednou, a to Program byl jako obvykle bohatý. Rozehřívacím bodem bylo schválení rozpočtového výhledu na příští léta. Starosta seznámil zastupitele s funkcí rozpočtového výhledu a předložil stávající, doplněný o návrhy úprav. V diskusi byly vzneseny a zapracovány další připomínky a návrhy. Pro informaci dodávám, že rozpočtový výhled odhaduje vývoj financí a hlavních akcí na nejbližší roky. Slouží pro orientaci, co si můžeme v příštích letech dovolit realizovat, aniž bychom se dostali do finančních problémů. V dalším bodě se jednalo o prodej malých pozemků, o které požádali manželé Pleskatchkovi z Jánského Údolí a pan Zeman z Brloha. V obou případech se jednalo o malé výměry, o pozemky, které byly vklíněny do majetku žadatelů a již z dřívějška užívány žadateli. Jednalo se tedy o narovnání uživatelských a vlastnických vztahů. Oba záměry byly v řádném termínu vyvěšeny a již jednou prodiskutovány. Jejich schválení bylo proto jednomyslné. Větší diskuse byla u žádostí o pronájem. Diskutovalo se především o pronájmu pozemku poblíž domu v Jánském Údolí. Hlavní téma bylo, zda pronajímat pozemek celý, včetně části, která je dnes de fakto lesem, nebo jenom kus bez části zarostlé olšovým lesem. Protože návrh pronajmout pouze část neprošel hlasováním, ale ani návrh o pronájem celého pozemku neměl podporu většiny, nebylo dále hlasováno a o žádosti se bude jednat v budoucnu. Zastupitelstvo se vrátilo i k pronájmu prodejny v Rojšíně. Na předchozím zastupitelstvu byl schválen nový nájem dosavadní nájemkyni za symbolickou cenu, ale bylo nutno se k hlasování opět vrátit z formálních důvodů. Jako nová skutečnost se sice objevil nový zájemce o pronájem, ale zastupitelstvo se rozhodlo pro tuto chvíli podpořit původní nájemkyni. V dalším bodě se zastupitelstvo zabývalo celkovým počtem zaměstnanců obce. Podrobně k tomuto bodu jednalo již na přípravném zasedání, proto byla diskuse krátká a počet zaměstnanců obce se navýšil na celkový počet deset pracovníků. Žádost o příspěvek na použití sněžného skútru při provozu lyžařského vleku byla odložena a bude o ní jednáno v rámci celkové diskuse o ekonomice a dalším provozu vleku. Stejně krátká byla i diskuse o úpravě rozpočtu. Jednalo se totiž o drobné věci, reagující na vývoj v letošním roce. Obsáhlý a rozmanitý byl bod různé. Byla podána zpráva o činnosti kontrolního výboru, jmenovány komise pro realizaci některých akcí a zodpovídány dotazy a připomínky občanů. Některé z příspěvků a žádostí, uvedených v tomto bodě bude zastupitelstvo projednávat na některém z dalších zasedání. Libor Lev, místostarosta Z historie naší obce V loňském roce jsem ve Zpravodaji psala o stoletém výročí rekonstrukce mostu u kina a v následujícím roce byl opraven i druhý most za Kolářů. A navíc jsem objevila i informaci, že před 100 lety se v Brloze zbudovalo první veřejné osvětlení. V době letní postaven byl u Noháčů nový most přes potok, poněvadž starý dřevěný již chatrný byl a s těžšími náklady přes něj jezditi nebylo možno. Nový most postaven byl na železné traversy a opatřen byl železným zábradlím, takže nyní i těžkým nákladem jezditi možno. Výlohy na postavení mostu obnášely: Janu Sikmundovi, obchodníku, za železo traversy a cement zednická práce na tarasení mostu na obou březích tesařská práce na mostě, vysekání mostnic kolejnice na malý most přes mlýnskou stoku u Prűhera Adolfovi Böhm ze Strouhy za zámečnickou práci na mostě stavitelovi z Velešína, který práce řídil návoz skály na terasy a štěrku k mostu Václavovi Simandlovi za dříví na můstek u Klimšů Janu Máče za dříví na můstek u drnomistra za vápno na most s přívozem nádeníkům za práci při stavbě mostů starostovi obce za dohled na práci při mostech za výstražnou tabulku k mostu za poražení dříví potřebného na mosty za skálu na most Františku Miklovi za skálu na most Tom. Hošnovi Celkem stála úprava mostu 647 K 28 h 166 K 35 K 80 h 68 K 25 h 416 K 78 h 68 K 290 K 66 h 52 K 6 K 42 K 640 K 30 h 32 K 5 K 10 K 6 K 12 K K 07 h strana 4 BRLOH 2011

5 Poněvadž nyní v obci dva nové mosty zřízeny byly, postaveny byly k těmto mostům sloupy a na ně upevněny lampy, aby v době zimní mosty osvětleny býti mohly. Mimo to dány lampy na dům U Hajnů (u Lošků) a na Kočoubarovu kolnu (dnes DPS), takže i náves v zimní době osvětlena býti mohla. Za lampy u mostů a návsi a olej do nich platila obec 25 K 60 h a policajtovi za rozsvěcování 10 K. Výdaje s úpravou mostu a pořízení stojanů s lampami spojené platila obec z výtěžku pivního krejcaru, který toho roku vynese 2371 K 75 h. Za vybírání pivního krejcaru platila obec 8 % = 189 K 74 h. Marta Tomanová Jak se žije v Brloze kostelníkovi Dnes jsem požádala o rozhovor pana Františka Smetanu, který ve zdejším chrámu Páně zastává dlouhá léta funkci kostelníka. Navíc letos oslaví kulaté životní jubileum. Je vdovec, má tři dcery a šest vnoučat. Jste brložský rodák? Samozřejmě. Tady jsem se v roce 1931 narodil a v rodném domě také stále bydlím. Takže v Brloze jste chodil i do školy? Ano. Školní docházku jsem začal tady v té budově obecního úřadu a měšťanku dokončil ve stávající škole. Čím jste chtěl být jako dítě? Mne bavilo vždycky zemědělství a hospodaření. Samozřejmě, že jsem hodně toužil po vzdělání, jenomže vše zkomplikovala maminčina nemoc, měla těžkou záduchu. Už jako třináctiletý kluk jsem kolikrát musel brzo ráno vstát a podojit čtyři krávy, aby bylo mléko v půl šesté ve sběrně. Proto jsem musel na další vzdělávání zapomenout. Táta se nemohl dočkat, až dokončím školu a potom, maminka mi stejně brzy zemřela. Tak jste zůstal doma hospodařit? Ano, ale ne nadlouho. Komunistický režim potřeboval dostat mladé lidi do znárodněných podniků, a tak i já jsem dostal z pracovního úřadu příkaz do některého se přihlásit. Vybral jsem si HD (hospodářské družstvo, dnes výkup) a zaměstnali mne jako skladníka. Po založení místního JZD jsem musel přejít sem, dostal jsem opět funkci skladníka a tady zůstal až do důchodu. Máte nějaké sourozence? Mám v Praze o tři roky mladší sestru. Bohužel zdědila maminčinu nemoc. Váš dům byl původně mlýn? Mlýn stál vedle, ovšem nikdy nebyl náš, to si pletla spousta lidí. Otec o tenhle mlýn nikdy nestál, protože tady se dalo mlít jen zjara, když byla obleva a tím i dostatek vody. Pamatuji se, že jako děti jsme tam běhaly, což se mlynářovi nelíbilo, a že tam dokonce byla jen jedna pila, která uřízla za celou hodinu jenom jedno prkno. Ta voda to prostě neutáhla. Bývalý horní potok byl vlastně náhon na mlýn. Kvůli vodě se mlelo málo, mlýn neprosperoval a z toho důvodu se tam vystřídalo i hodně majitelů. Od kdy děláte kostelníka a jak jste se k tomu dostal? Do kostela jsem chodil odmalička, od dětství jsem ministroval, v dospívání jsem pomáhal při všech liturgických slavnostech, které BRLOH 2011 strana 5

6 se zde konaly a ani při různých opravách jsem nikdy nechyběl. V roce 1956 sem přišel páter Jan Honsa, který dokázal za své éry (ač za komunismu) přitáhnout do kostela spoustu dětí. Chtěl také, aby bylo více ministrantů (do té doby byly jen čtyři), což se mu splnilo. Měl při mši až dvanáct ministrantů, to už se žádnému jeho nástupci nepovedlo. No a mě požádal, abych si vzal ministranty na starost a dohlížel na ně. Také mě brával s sebou, když zastupoval na některé z okolních farností a střídal jsem i místního kostelníka Václava Stanka, potřeboval li volno. V roce 1966 se kostelník své funkce vzdal a pan páter mě požádal, abych se toho ujal. Kolik farářů tady pamatujete? Do roku 1940 byl zdejším farářem P. Jan Novák P. Josef Vacovský, P. Antonín Sedláček, P. Václav Motejl, P. Jan Hrubeš, P. František Chum, P. František Honsa, P. Rafael Skřepek (po jeho odchodu už faru žádný páter neobýval), sem dojížděl chvalšinský P. Carolus Rendl a od roku 1999 je zde křemežský farář P. Ondřej Urbisz. Co všechno obnáší funkce kostelníka? Především veškerá příprava na liturgii, ať už se jedná o mši nebo o pobožnosti, taky o různé slavnosti, péče o květiny, výzdoba kostela a jeho úklid, v zimě čištění schodů a tak podobně. A pomáhá Vám při tom někdo? Pomáhá mi hlavně rodina. Na předem vyhlášený generální úklid přijde pár lidí, většina přespolních. A když něco potřebuju, poprosím třeba pana Hrubeše, ochotně pomohou i děvčata Suchých z Nové Vsi. Staráte se i o věžní hodiny? No, ty hodiny půjdou asi do té doby, dokud budu běhat. Až nebudu běhat, budou hodiny nejspíš stát, protože jsou na ruční natahování a natahovat se musí obden, jinak by nešly. Všichni v okolí už mají elektrické natahování, ale tady na to nejsou peníze. Dřív nebyly asi ani zvony na elektřinu? Až do sedmdesátého roku jsem chodil zvonit ráno, v poledne, když jsem šel na oběd, a večer klekání. Od té doby jsou na elektrický pohon. Ještě chodím zvonit umíráčkem, pokud mají pozůstalí zájem o církevní rozloučení se zemřelým. Zažil jste jako kostelník nějakou zajímavou příhodu? Měl jsem úžasný zážitek, kdy jsem si mohl prohlédnout Brloh z věže kostela. Jednou za krásného slunného dne natíral Kajfáš, tedy Bol, křížek nad bání a já jsem za ním vylezl až nahoru na tu báň po vypůjčeném provazovém žebříku. Akorát, že on byl přivázaný a já jsem se lehkovážně kochal bez zajištění. Taky mě pro to náležitě po právu vyhuboval, ale ten zážitek stál za to. Taky si vzpomínám, že v roce 1994 byl vyloupen dvakrát po sobě kostel. Ukradli jen malé andělíčky a sousoší ze křtitelnice, ale napáchali mnoho škody. Rozbili barevné vitrážové okno, kterým do kostela vnikli, strhli a úplně zničili slunce nad hlavním oltářem a roztrhli obraz sv. Rodiny. Lupiči byli vypátráni, ovšem vše stačili zašantročit. Ještě na podzim v témže roce bylo v kostele nainstalováno elektronické bezpečnostní zařízení. Jaké máte koníčky, záliby, zájmy? Mě baví všechno, co se točí kolem hospodářství. Dřív jsem i rád četl, ale teď se nedívám ani na televizi, protože mě začnou bolet oči a hlava. Občas si ještě vyluštím křížovku. A vy jste na svůj věk pořád vitální, jak to děláte, máte nějaké oblíbené jídlo? Mám rád všechno, co je mastné. Nejsem vybíravý, ale nepřejídám se. Všechno s mírou. Rád si dám i kávu, i jedno pivečko denně. Vychováváte si nějakého nástupce? To bych si moc přál, kdyby se někdo spolehlivý našel, ale nikdo nemá zájem se dlouhodobě k něčemu uvázat. Kostelničení, to je řehole, to není chvilková záležitost. Chtělo by to najít místního člověka, který bude ochoten případným zájemcům (bývalým rodákům, zájezdům, lidem, kteří tu byli pokřtěni, apod.) otevřít kostel, v zimě se starat o schůdnost schodů a o vše ostatní. Znamená to taky být první v kostele a poslední odcházet. Myslíte si, že dřívější život, i když byl těžký, byl lepší? Rozhodně sousedské vztahy byly lepší, lidé si navzájem víc pomáhali. Dneska jsou více uzavřenější. Byl byste rád, kdyby byla zdejší fara opět obsazena farářem? To by vítali všichni. Jenomže malé farnosti zanikají, faráři prostě nejsou. Situace u nás je kritická, proto je zde hodně farářů z Polska. Co myslíte, že s farou bude? To opravdu nevím. Smutně se dívám, jak to chátrá. Škoda, že se tady neudělalo to centrum pro mládež, které pak bylo vybudováno ve Ktiši. Tenkrát v té době byla fara obsazena nájemníkem, který se nechtěl vystěhovat. Dnes mohla být budova opravena a ještě by se tady pořádala spousta akcí pro mladé lidi. Plánuje se v blízké době nějaká větší oprava na kostele? Pan páter říkal, že snad by se měl vymalovat kostel uvnitř. Do srpenské poutě se to nestihne, ale možná do října, svátku zdejších patronů Šimona a Judy, by se to mělo zvládnout. Na venkovní opravy, když to není chráněná památka, prý stát nic nedá, ale na interiér je snad možno dostat dotaci. Máte nějaké plány do budoucna? Aby mě zatím ty nohy nesly. Vzpomínám si, že vynikající plán měl páter Honsa, který chtěl vybudovat cestu za kostelem, po farské louce, ke hřbitovu. Využíval by se zadní vchod a hlavně při pohřbech by odpadla obtížná chůze po těch dlouhých schodech. A přání na závěr? Přání bych měl. Aby se skutečně našla taková osoba, která by byla ochotná a schopná po mně tu štafetu vzít. Moc by mě to těšilo. Aby se někdo přihlásil, abych ho ještě poznal, mohl mu poradit a předat zkušenosti. A každému bych přál, když zůstane na stáří osamělý, aby se o něj děti pěkně postaraly. Já to štěstí mám. Mám hodné dcery i vnoučata a nemám si nač stěžovat. Akorát na to zdraví, ale to už asi patří k věku. Děkuji za rozhovor a přeji Vám splnění krásných přání a plánů, stále spoustu elánu a hlavně pevné zdraví Vám i celé rodině. MT strana 6 BRLOH 2011

7 Pozvání do knihovny Pasování prvňáčků I letos zavítaly děti z 1. třídy místní školy s paní učitelkou Marií Markovou do knihovny na PASOVÁNÍ NA ČTENÁŘE. Všechny děti dokázaly, že ví, jak se s knihami správně zachází, a předvedly své čtenářské umění. Poté je pan starosta pasoval na opravdové čtenáře a svůj slib tentokrát kromě podpisu stvrdily i otiskem ukazováčku. V upomínku na tento slavnostní akt si malí čtenáři odnesli knížku s věnováním a záložku. Moc jim přeji, aby je čtení bavilo a v knihách našli opravdovou duchovní potravu. BRLOH 2011 strana 7

8 Literární Šumava 2011 Na letošní seminář nás pozvala regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků Plzeňského kraje, a to do Klatov. Toto setkání knihovníků ze západních a jižních Čech, které se uskutečnilo května 2011, bylo již patnácté. Už sám název Šumava - zdroj inspirace ve výtvarném umění (se zaměřením na sklářství) byl velice slibný. Hlavní stan jsme měli v krásné klatovské knihovně. V úvodní odborné přednášce Klostermann o Šumavě jinak nám pan profesor PhDr. Viktor Viktora, CSc. vysvětloval, že i v dílech tohoto spisovatele lze najít erotické pasáže. Přítomné knihovnice se shodly, že Klostermanna jsme četly asi všechny, bohužel takovýto význam nám unikl. Pan profesor s úsměvem podotkl: To víte my hnidopiši A co vy, jste pozornější čtenáři? V další přednášce Šumavská zastavení nám paní Marie Bubeníková představila své knihy a nádherné fotografie ze Šumavy. Vyprávěla, jak na některé snímky čeká hodiny, než nastane ta správná chvíle zmáčknout spoušť, že se na cestu vydává už v noci, aby nepropásla okamžik, kdy vycházející slunce vytvoří jedinečnou scenérii. Také nejeden snímek odstonala. Jednu knihu pověstí jsem zakoupila i pro naši knihovnu. Velmi zajímavá byla prohlídka historické části města s průvodcem a návštěva barokní lékárny. Líbila se nám exkurze Nové knihy Zajímá vás, o co byl obohacen náš stávající knižní fond? Prosím, zde je má nabídka: Pro nejmenší čtenáře je tady: OBRÁZKOVÁ ABECEDA S ŘÍKANKAMI, BOŘEK STAVITEL, OBRÁZKOVÉ POHÁDKY, ŽIRAFÍ PŘÍBĚHY a kocourek se vrací. Pro školáky: PODÍVÁNKY, PŮL KOPY DO KOPY POHÁDEK A POVĚSTÍ Z CELÝCH ČECH, DOBRODRUŽSTVÍ DARINKY A KAMARÁDŮ, DOBRODRUŽSTVÍ BILLA MADLAFOUSKA, DETEKTIV ZACK A ZÁHADA POTOPY a příběhy ze sedla FERDA ZMIZEL. Mládež snad zaujme příběh dvou raperů UN RAPPED nebo 12 detektivních výstřelků RUCE VZHŮRU!. Do oddělení naučné literatury pro mládež patří hravá kuchařka pro děti RECEPTÍKY PRO KUCHTÍKY. Pro děti nám ještě přibyla opravdu bohatá nabídka z nakladatelství Thovt: PŘÍBĚHY ZE STRAŠIDELNÉHO ZÁMKU z edice Svět ukrytý v abecedě jsou vhodné pro nejmenší čtenáře, protože obrázky v textu nahrazují klíčová slova. Z edice Zkusíme číst spolu, která je určena pro společné čtení vyspělého a začínajícího čtenáře je tu LUKÁŠŮV DRAČÍ KAMARÁD, z edice Zkusím číst sám, která je přizpůsobena prvním samostatným krůčkům začínajících čtenářů máme PŘÍBĚHY RYTÍŘŮ A JEJICH HRADŮ, PIRÁTSKÉ PŘÍHODY, MEDVĚDÍ PŘÍBĚHY a MOJI ZVÍŘECÍ KAMARÁDI. Dále následuje edice Šikovný čtenář s knížkou INDIÁNSKÉ PŘÍBĚHY a edice První čtení pro zábavu, která je doporučena dětem od 8 let a zároveň nebojsům, neboť jsou v ní POVÍDKY O UPÍRECH a MRAZIVÉ PŘÍBĚHY PŘED SPANÍM. Podobná je edice První čtení s poučením z níž mohu dětem nabídnout: CO VÍME O RYTÍŘÍCH a DINOSAUŘI, a také ZVÍŘÁTKA, což je První čtení v angličtině. Pro větší děti je vhodná do sklárny Annín. Bohužel sklo se zde už nevyrábí, ale dovezené pouze brousí a prodává. Vyčerpávající přednášku Šumavské sklářství pro nás připravil PhDr. Vladimír Horpeniak v Muzeu v Kašperských Horách. S malováním na sklo (typické byly obrázky svatých), které bývalo pro obyvatele Šumavy zdrojem obživy, a na jejichž výrobě se podílela celá rodina, nás velmi poutavě seznámila Mgr. I. Sieberová ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech. Zde jsme byly návštěvnicemi výtvarné dílny a každá z nás si sama namalovala obrázek na sklo. V sobotu jsme ještě navštívili zámek, hrad a sýpku (galerii) v Klenové a knihovnu i barokní kostel v Janovicích n/úhlavou. Letos jsem si pro vás nedovezla žádný recept na dobrou baštu, ale v janovickém kostele se mi líbila pěkná modlitbička pro děti: Všem dětem Ať mají čas na hraní, klidné místo na spaní. Plné bříško, teplou náruč, Bože, dětem dej! Ať jsou od nás z vesnice, nebo bydlí v Africe, dětem ze všech koutů světa, Bože požehnej! edice Zločinu na stopě z níž máme krimi příběh o Albertu Einsteinovi UKRADENÉ POUZDRO NA HOUSLE a historické krimi ze starověkého Egypta ZACHRAŇTE FARAONA. Tím ještě výčet nových knih z nakladatelství Thovt nekončí. Malé čtenáře jistě potěší bohatě ilustrované příběhy o zvířátkách: KDE JE TUČŇÁK PIP?, JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA JEDNOHO, DÍTĚ JE DÍTĚ, nebo jednoduché počítání 1+1=2, a kluky O ČERVENÉM AUTÍČKU. Pro holky jsou tu VANDINY TAJNÉ ZÁPISKY a pro fotbalové fanoušky 40 hádanek KLIČKA A GÓL! a MODROŽLUTÍ ĎÁBLOVÉ. V beletrii pro dospělé naleznete dva sci-fi romány RISKANTNÍ PRÁZDNINY a PRO PRÁCI ZABÍJET, detektivky TAJNÉ TRUMFY, NEZVĚSTNÁ a KLIENT, válečný příběh KLÍČ K MINULOSTI, autentický portrét dívky, která žila na káhirských hrobech DĚVČE Z MĚSTA MRTVÝCH, výpověď o osmi letech hrůzy v libyjském vězení NEPOKOŘENÁ, třídílný pravdivý příběh o tom, jak se sen o velké lásce změnil v boj o přežití BÍLÁ MASAJKA, ZPÁTKY Z AFRIKY a SHLEDÁNÍ V BARSALOI, pět historických románů CIZINKA, DŮM U JEZERA, z nichž tři jsou spojené se jménem slavné spisovatelky Jane Austenové MLADŠÍ SESTRA, HLEDÁNÍ ŠTĚSTÍ a ZTRACENÉ MEMOÁRY JANE AUSTENOVÉ, pět ze současnosti ŽENY S KRÁTKÝMI NEHTY, NÁVRAT DO CROW LAKE, Srdce v písku od Kláry Janečkové a dva od Joy Fieldingové DEJ MAMCE PUSU a JANE UTÍKÁ. Na památku těch, kteří trpěli ve jménu proklamovaných světlých zítřků ( politických vězňů ve 180 táborech, občanů odvlečených KGB do Sovětského svazu, politických vězňů, kteří v komunistických táborech zemřeli a 247 popravených po politických procesech) sepsala Markéta Čekanová publikaci S CEJCHEM ZÁKONA 231. Nechybí strana 8 BRLOH 2011

9 i něco veselejšího ZVĚROLÉKAŘ VZPOMÍNÁ a šéfkuchař, co snědl vtipnou kaši ZDENĚK POLREICH V AKCI, i něco z poezie MANDEL SONETŮ od Miloně Čepelky a přidáme-li k humoru a poezii trochu moudra máme tady PTÁKOVINY PODLE ARISTOFANA od Jiřího Žáčka. Ženy jistě potěším šestidílnou románovou ságou VALÉRIE, dvěma svazky Danielle Steelové POLIBEK a CESTA DOMŮ a šesti historicko romantickými romány: VÉVODA NA ÚTĚKU, SKANDÁLNÍ MANŽELSTVÍ, PROBUZENÍ, S LÁSKOU ELOISE, NEČEKANÁ LÁSKA a CARMILLA. V oddělení naučné literatury pro dospělé na vás čeká kniha plná krásných fotografií ŠUMAVA Z PTAČÍ PERSPEKTIVY a dále cestování po našem regionu úpatím Blanského lesa k Horní Plané pod názvem DRUHÉ PUTOVÁNÍ ZA RŮŽÍ A LILIÍ. Pro hospodyňky je tu moderní ilustrovaný průvodce KONZERVOVÁNÍ a pro pěstitele rady od profesionálů RŮŽE. Nabídnout mohu i nevídanou sbírku padesáti skutečných osudových příběhů našich současníků ŠŤASTNÁ HODINA a vyprávěný příběh Ježíše z Nazareta PŘIŠEL, ZEMŘEL, ZVÍTĚZIL. K pozoruhodnému zjištění došel americký lékař a spisovatel Raymond Moody, který intenzivně zkoumal a dokázal popsat v knize ŽIVOT PO ŽIVOTĚ prožitky při tzv. klinické smrti. V návaznosti vydal ještě knihu ŽIVOT PO ZTRÁTĚ, kde se na osobních příbězích zabývá problematikou duševního stavu po ztrátě nebo odloučení blízké osoby. Posledními přírůstky je dar pěti publikací ze SDRUKu o životním díle malíře a grafika Jánuše Kubíčka a sochaře Josefa Kubíčka, obsahující soubor precizních reprodukcí. A jako vždy je tu další výměnný soubor z Českého Krumlova a spousta časopisů. Navíc, kdo má zájem, může si koupit za pouhé 2,- Kč staré knihy, které byly vyřazeny při revizi na konci března. Přijďte si vybrat. Těší se na vás knihovnice Marta Tomanová. V době od 22. srpna do 4. září bude knihovna z důvodu dovolené uzavřena. ZŠ a MŠ Brloh Výlet prvňáků Druhé turisticky nejnavštěvovanější město v České republice bylo místem školního výletu letošní první třídy. Navštívili jsme Státní hrad a zámek v Českém Krumlově. Cesta do zámku vedla přes kamenný most, který se klene přes hradní příkop. Nenechali jsme si ujít podívanou na medvědy, kteří se zde chovají již od 16. století. Neopakovatelným zážitkem pro nás byla prohlídka první trasy na zámku. S historií nás seznámila paní průvodkyně v Zámecké kapli sv. Jiří, odtud jsme postupovali renesanční halou do renesančních pokojů, znakové chodby, největší podívanou byl zlatý eggenberský kočár, barokní jídelna, Baldachýnový salon a nejreprezentativnější rokokový Maškarní sál, kde prohlídka končila. Do prostoru V. nádvoří zámku jsme se dostali přes Plášťový most. Odtud byla nádherná vyhlídka na město. Poté jsme prošli městem na náměstí. Domů jsme se vraceli příjemně unavení. Marie Marková Čtení ve školce u paní Hamanové BRLOH 2011 strana 9