ta stránka lidské osobnosti, která vyplývá z poměrně stálého chování jedince

Transkript

1 Osobnost člověk, jako společenská bytost, která plní určitou společenskou roli a zaujímá určitou společenskou pozici. Je to sjednocení tří faktorů. Je to jednota těla, duševní život a prostředí, kde člověk žije. Neexistují dvě stejné osobnosti Vlastnost ta stránka lidské osobnosti, která vyplývá z poměrně stálého chování jedince Znaky vlastností Stálost délka trvání vlastnosti v částech života Hloubka - vázanost na prostředí, čím je vlastnost hlubší, tím méně je provázána s prostředím, kde je univerzálnost, individualita jak moc časté tyto vlastnosti jsou v populaci Struktura vlastnosti osobnosti každý člověk má velké množství vlastností a pokud chci někoho objektivně charakterizovat, musíte poznat co nejvíce jeho vlastností skupiny vlastnosti osobností aktivačně motivační vlastnosti všechny vlastnosti, které nutí člověka k nějaké činnosti, povzbuzují ho, motivují potřeby, pudy, zájmy, záliby, sklony, životní plány vztahově postojové vlastnosti vlastnosti, které charakterizují člověka z hlediska jeho názorů a žebříků hodnot postoje, charakter, obrovskou roli hraje rodina vlastnosti výkonové charakterizují člověka z hlediska úspěšnosti vykonávání nějaké činnosti vlohy, schopnosti (úroveň), vědomosti, dovednosti, návyky seberegulační - posuzují člověka z hlediska toho, jak sám sebe řídí, kontroluje, hodnotí, sebevědomí sebepoznání, sebehodnocení, sebeuvědomování, vůle, svědomí, sebekritika dynamické charakterizují člověka z hlediska intenzity, rychlosti a tempa prožívání a chování temperament 1. Aktivačně motivační vlastnosti Potřeba stav nedostatku nebo nadbytku, který působí aktivačně, dokud není uspokojen biologické jsou spojeny se zachováním života, stejné pro člověka i ostatní živočichy; např.: potřeba jídla, pití, potřeba světla,útočiště, potřeba rozmnožování, vyprazdňování, potřeba cítit bolest psychické typická vlastnost pro člověka, pro všechny lidi stejně; např.: potřeba být pochválen, potřeba být užitečný, potřeba někam patřit, potřeba mít někoho rád, k někomu patřit, že někdo má rád mě, potřeba pracovat, potřeba objevovat někoho nového, potkávat nové lidi, potřeba být úspěšný, začít úspěch kulturní odlišují člověka od člověka, člověčí potřeby, obecně různé; např.: potřeba číst noviny, potřeba poslouchat hudbu, potřeba sportovat, potřeba cestovat, jezdit do divadla, vidět pravidelně do kina, číst, lyžovat, jezdit na hory, chodit cvičit

2 na rozvoji potřeb má největší podíl rodina, Pudy vrozená hnací síla k vykonání nějaké činnosti, jedna z nejsilnější z aktivačně motivačních vlastnosti; neexistuje přesné rozdělení mezi pudy a biologickými potřebami biologické pud hladu, žízně, rozmnožování, sebezáchovy společenské - mateřský pud, pud jistoty Zájmy trvalá snaha člověka zabývat se předměty nebo nějakou činností, které ho upoutávají po stránce rozumové nebo citové jsou velmi silně aktivačně-motivační, i tak moc, že člověk zapomene, že nejedl nebo nespal... dokáží velmi dlouze prodloužit délku pozornosti zájmy podporují rozvoj osobnosti, zdokonalují vědomosti, dovednosti, výrazně uspokojují a uvolňují člověka a jsou důležité pro tzv. aktivní odpočinek jakmile ale zájem sklouzne k vášni nebo závislosti, tak už člověka výrazně omezuje Znaky zájmů 1. Obsah co je předmětem zájmu, činnosti, předměty 2. Šířka kolik zájmů mám a kolika činnostem se věnuji 3. Hloubka jak dopodrobna se o danou věc zajímám 4. Síla kolik času zájmům věnuji 5. Činorodost jestli jsem u vykonávání zájmu aktivní/pasivní 6. Přiměřenost obsah zájmu vůči věku, pohlavní,... Druhy zájmů Materiální snaha nabývat nebo vytvářet materiální hodnoty Společenské zájmy pracovat v nějaké organizaci (zájmové, politické,...); angažovat se pro společnost, individuální Duchovní projevují se snahou v oblasti umění a sportu mohou se prolínat Záliba velice vyhraněný často jediná zájem Sklon snaha vykonávat nějakou činnost prakticky Cíle Uvědomělý směr aktivity, k jeho dosažení pomáhá vůle dělení cílů viz. Vůle Životní plány souhrn cílů, kterých chce člověk dosáhnout během života tyto cíle se během života vyvíjejí a zdokonalují 2. Vztahově postojové vlastnosti Postoje (názory) = relativní ustálený systém hodnocení nějaké věci, tendence charakteristickým způsobem reagovat na určité podměty a otázky jsou ovlivněny velkým množstvím faktorů např.: věk, životními zkušenostmi, výchova, vzděláním, sdělovací prostředky, prostředí/oblast, politický situace, náboženství

3 Druhy postoje dělíme podle toho, co převládlo při jejich vytváření 1. přesvědčení postoje, při jejich utváření převládl rozum 2. předsudky při vytváření převládla víra, napodobování; iracionální složka Druhy předsudků 1. Neoprávněná generalizace vlastnosti jednoho člena skupiny převedu na celou skupinu 2. Efekt sociálního postavení potom, co víme, že člověka patří do určité společenské skupiny, na něj vztáhneme vlastnosti celé skupiny 3. První dojem názor na člověka po prvním setkáním s ním 4. Projekce názor, že všichni ostatní budou mít stejné názory a postoje jako my 5. Efekt mírnosti projevuje se v tom, když nám někdo někoho připomíná, chováme se k němu podle toho, koho nám připomíná Charakter popisuje člověka z hlediska jeho hodnot, které vycházejí z morálky morálka = soubor názorů na to, co je dobré a co ne; bývá většinou nepsaná, ve společnosti se vyvíjí porušení morálních norem se netrestá soudně je to budovaná vlastnost, závisí na výchově, úzké skupině Charakterové vlastnosti 1. Pracovní pečlivost, přesnost, smysl pro povinnost, houževnatost, dochvilnost 2. Vztah k ostatním lidem ohleduplnost, obětavost, závist, vypočítavost, vlídnost, taktnost, slušnost 3. Světonázorové vlastnosti, které vyplývají z toho, jak si člověk odpoví na důležité tzv. Světonázorové otázky podle toho má i tendenci se chovat; světonázorové otázky souvisí s filozofií 4. Morální čestnost, podvádění, spravedlivost 5. Vztah k sobě samotnému odráží se v nich to, jak sami sebe chápeme, všechny vlastnosti, které vyjadřujeme vůči sobě, sebeúcta, sebe-ponižování 3. Výkonové vlastnosti charakterizují člověka z hlediska úspěšnosti vlohy = dispozice, jsou to vrozené anatomicko-fyziologické vlastnosti člověka, na jejich základě se vyvíjejí schopnosti; vzhled, intelekt, hudební vlohy, výtvarné, prostorové vidění, primární vnímání = schopnosti poznávat pomocí smyslů, intelekt, představivost, emocionalita, psychomotorika = schopnost koordinovat pohyby; jsou základem pro všechno 2. sekundární podstatné pro výkon určitého povolání stupně schopností 1. nadání - soubor dispozic, které dovolují vykonávat nadprůměrné výkony v různých oblastech 2. talent dispozice, které umožňují dosáhnout vynikajících (generačních = 20let) výsledků

4 3. Genialita epochální věci, které ovlivňují lidstvo jako takové, tak nad průměrné věci, které umožňují dosáhnout epochálních výsledků 2. Schopnosti získané, budované během života, ideální je budovat je na základě vloh; = schopnosti jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitých vědomostí a výkonu určité činnosti u různých lidí za stejných podmínek. Nejsou vrozené, jsou budované 3. viz. Učení - vědomosti, dovednosti a návyky 4. Seberegulační vlastnosti 1. Sebepoznání uvědomění si vlastních odlišností a zvláštností ve srovnání s ostatními srovnatelnými osobnostmi 2. Svědomí je to spontánně vzniklý vnitřní proces, který odráží konflikt mezi vnitřně přijatými mravními zásadami a aktuálním chováním 3. Sebekritika je verbalizované (slovně vyjádřené) sebehodnocení, které se většinou zaměřuje na vlastní nedostatek, je důležitá, ale je důležité, aby byla objektivní 4. Vůle viz. vůle (definice, překážky, fáze volního procesu, cíle), např.: cílevědomost, rozhodnost (rychle a dobře), iniciativnost (člověk si sám umí najít činnost, práci, směr), samostatnost, sebeovládání (projeví se překonáním nežádoucího chování) 5. Dynamické vlastnosti Temperament vrozená vlastnost, je to souhrn vlastností člověka, které určují tempo průběhu chování a prožívání a rychlost střídaní psychických stavů a procesů a jejich intenzitu Temperament ovlivňuje prožívání i chování Osobnosti Hippokratés řecký lékař označení druhu temperamentu sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik podle převažující tělní tekutiny sangvinik v tělních tekutinách převažuje krev cholerik převažuje žluč melancholik černá žluč - uzavřený do sebe flegmatik - sliz I. P. Pavlov říkal, že temperament je vrozený a závisí na typu centrální nervové soustavy labilní stabilní Karl Jung žák Zikmunda Freuda rozdělil temperament na: introverty lidé zaměření do vlastního nitra, nedávají najevo svoje city a názory, hůř komunikují extrovert komunikativní, lehce navazují vztahy Eysenk používáme dnes (viz obrázek na další stránce)

5 Cholerik neklidný, vznětlivý, impulzivní, někdy i útočný, nedůtklivý, náladový, nevyzpytatelnost, mají sklon jednat v afektu, největší tempo, rychlost střídání a intenzita Sangvinik společenský komunikativní, hovorný, často optimistický, přizpůsobivý, akční, mají tendence k exhibicionismus Flegmatik klidný, rozvážný, pomalý, city jsou povrchní, velmi pomalé tempo a rychlost střídání, intenzita nízká Melancholik přecitlivělost, vztahovačnost, přemýšlejí o věcech místo aby to ventilovali navenek, působí nespolečensky, neradi se předvádějí, jsou náladový a vztahovační, všechno je vyvede z míry