Skot. Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu. Mastitida v období stání na sucho Krmivo. Optimální technika silážování Prasata

Transkript

1 15. července 2005, číslo 2/2005 Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Skot Mastitida v období stání na sucho Krmivo Optimální technika silážování Prasata Příjem krmiva kojících prasnic

2 Slovo šéfredaktora Obsah Skot Hülsenberg slaví úspěch: Více než 850 kg tuku a bílkovin na konci roku... 3 Strategie výživy: Schaumann vzorec pro zisk... 4 Mastitida v době stání na sucho Jak udržet dojnice v nejlepší formě... 6 Více mléka z krmiva ale jak?... 8 Profylaxe mastitidy jak může prospět výživa?...10 Krmivo Více energie z objemného krmiva Optimální technika silážování přináší nejvyšší kvalitu...14 Prasata Zvýšený příjem krmiva: Jak zajistit, aby kojící prasnice zůstaly v nejlepší formě...16 Rezervy jsou v managementu...17 Prasnice, selata, výkrm prasat Jak systematicky vypracovat úspěšnou strategii...18 Rodící prasnice: Rizikový faktor MMA ve středu zájmu...20 Naberte se strategií Schaumann správný kurs Změna z FOM na AutoFOM...22 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, velice rád se s Vámi setkávám u druhého čísla našeho časopisu v roce Zvláštností tohoto čísla je navýšení počtu stran na 24. Sešlo se nám mnoho zajímavých článků, které by bylo škoda odložit na další vydání, a proto jsme se rozhodli v aktuálním čísle, které držíte v rukou, navýšit obvyklý počet stran. Aktuálním tématem dnešních dnů je, na mnoha místech již započatá, letošní sklizeň obilovin. Signalizované výkupní ceny nedávají mnoho nadějí na velký zisk z prodeje obilí. I proto je zde šance využít našich zkušeností s bezpečným uskladněním a následným využitím Vašeho obilí. K tématu uskladnění zrnin bylo v minulém čísle (1/2005) věnováno několik článků. V dnešním čísle se poprvé setkáváme s příspěvky, které se blíže zabývají problematikou mastitidy dojnic. V dalším čísle se této stále aktuální problematice budeme dále věnovat. Jedním z témat tohoto čísla je problém MMA prasnic. V článku Rizikový faktor MMA ve středu zájmu je nabízeno praktické řešení této problematiky. Doufám, že Vám alespoň některé z příspěvků pomohou v Vašem rozhodování. Váš šéfredaktor Ing. Dušan Kořínek Různé Podniková zpráva Úspěšný odchov skotu v Žichlické a.s...12 Koně Co je důležité při tvorbě krmné dávky pro koně?...24 Tiráž: Úspěch ve stáji Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: , MK ČR E ISSN Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. Adresa redakce: nám. Svobody 35, Volyně, tel , schaumann@schaumann.cz, internet: Překlady: Ing. Jaroslava Nováková, Ph.D. Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek Uzávěrka: Úspěch ve stáji 2/2005 Sazba: PTS s.r.o. Vodňany Tisk: Typodesign List České Budějovice Neprodejné 2 Úspěch ve stáji 2/2005

3 Produkce mléka Hülsenberg slaví úspěch: Více než 850 kg tuku a bílkovin na konci roku Hülsenbergský chov dojnic dosáhl na přelomu let 2003/2004 opět pozoruhodného výsledku. Bylo sice dosaženo roční užitkovosti jen kg mléka (původní cíl byl kg), ale množství tuku a bílkovin se zvýšilo na 854 kg (viz graf 1). Došlo ke změně frekvence denního dojení ze tří na dvě, čistá mléčná užitkovost sice klesla, ale zvýšilo se množství tuku ze 3,65 % na 3,83 %. Rovněž se významně zvýšil obsah bílkovin ze 3,18 % na 3,31 %. Optimalizace výživy Bylo zavedeno dojení dvakrát denně, což vedlo ke snížení množství nadojeného mléka, a zároveň došlo ke zlepšení výživy, a to především díky stabilní kvalitě objemného krmiva. Od prosince 2003 do října 2004 byla zkrmována GPS z ječmene konzervovaná pomocí Bonsilage Mais v množství cca 2 kg sušiny na zvíře a den, a to i v letním období, kdy vlivem vysokých teplot dochází ke zkáze krmiva. Výhodou byla pouze jediná změna krmné dávky po dobu 10 měsíců, a to z 1. seče travní siláže na 2. seč. Celková krmná dávka TMR (viz tab. 1) je předkládána všem dojnicím již po dobu 8 let. Úprava byla provedena cíleně. Komponenty objemného krmiva jsou tyto: kukuřičná siláž, travní siláž, GPS ječmen (29 % škrobu/kg sušiny) a trochu ječné slámy. Jadrné krmivo (viz tab. 2) je mícháno individuálně. Složení zůstalo v posledních dvou letech také stejné. Z obilí bylo použito žito nebo tritikále, jako bílkovinné krmivo řepka a sojový extrahovaný šrot. Zrnová kukuřice byla použita především k doplnění škrobů, které stabilizují bachor. Melasované sušené řízky dodávají cukr a lehce stravitelný podíl vlákniny. Chráněný tuk (Schaumann Energy) slouží k přímému zásobení střev energií. Rindamin TMR 11 Spezial je vysoce hodnotné minerální krmivo (obsahuje zvláště stopové prvky a vitamin E) s poměrem Ca:P 1:1. Množství krmného vápence se řídí aktuální potřebou Ca. Zdraví zajišťuje užitkovost Kromě mléčné užitkovosti má velký význam také přirozený zdravý vývoj stáda. Je zapotřebí brát ohled na hodnotu brakace a dosaženou celoživotní užitkovost brakovaných zvířat. Také v této oblasti vykazuje hülsenbergské stádo dobré výsledky. Dvacet pět procent dojnic bylo vyselektováno ze zdravotních důvodů (paznehty, vemeno, látková výměna) nebo kvůli nízké užitkovosti. Deset procent stáda bylo prodáno jako plemenná zvířata, takže se v průběhu kontrolního roku dosáhlo cca 35% obnovy stáda. Průměrná celoživotní užitkovost vyselektovaných zvířat činila kg mléka. Údaje hülsenbergského stáda potvrzují, že vysoká užitkovost není v rozporu s ekonomicky rozumnou užitkovostí a se zdravotním stavem stáda. Aby bylo možné dosáhnout takovéto užitkovosti, musí být optimalizována především výživa vysokoprodukčních dojnic. Ta začíná kvalitním objemným krmivem a končí použitím speciálních produktů odpovídajících potřebám dojnic. Dipl.-Ing. agr. Gregor Janknecht Graf 1: Roční uzávěrky hülsenbergského stáda dojnic množství mléka (kg) množství tuku a bílkovin (kg) /96 97/98 99/00 01/02 03/04 Tab. 2: Složení jadrného krmiva v hülsenbergském stádě dojnic Komponenty Žito 17,0 % Kukuřice 16,0 % Sojový šrot 22,0 % Řepkový šrot 26,0 % Řízky melasované 12,0 % SCHAUMANN ENERGY 3,0 % Vápenec 2,0 % Sojový olej 0,5 % Tab. 1: Složení hülsenbergské TMR Kukuřičná siláž (kg suš./den) 5,6 Travní siláž (kg suš./den) 3,1 GPS ječmen (kg suš./den) 2,0 Ječná sláma (kg suš./den) 0,4 Jadrné krmivo (kg suš./den) 9,6 SCHAUMASIL TMR PLUS (kg suš./den) 0,2 Celkově (kg suš./den) 20,9 NEL (MJ/kg suš.) 7,3 NL (g/kg suš.) 179 vns (g/kg suš.) 167 bnb (g) 44 vláknina (g/kg suš.) 100 Úspěch ve stáji 2/2005 3

4 Výživa dojnic Strategie výživy: Schaumann vzorec Graf 1: SCHAUMANN Strategie výživy pro všechny typy krmných dávek PS PS PS VS CTMR TMR TMR ZK PS = produkční směs VS = vyrovnávací směs ZK = základní krmná dávka CTMR = částečná TMR TMR = směsná krmná dávka Koncept Schaumann zahrnuje jednak profesionální poradenství pro tvorbu individuálních krmných dávek a jednak nabídku širokého spektra vysoce kvalitních produktů odpovídajících potřebám doplnění základní a produkční krmné dávky. Tak se vytváří lepší předpoklad pro ekonomický zisk podniku. Cílem je maximální mléčná užitkovost dojnic. Vysoká kvalita objemného krmiva je výchozím bodem pro rentabilní výrobu mléka. Maximální užitkovosti lze totiž dosáhnout jen odpovídajícím konceptem výživy. Jedním ze základních stavebních kamenů je program Bonsilage, což jsou biologické silážní přípravky pro přípravu energeticky bohaté siláže, s jejichž pomocí lze dosáhnout nejvyšší kvality objemného krmiva. Výrobky řady Schaumasil dále zajišťují efektivní a cenově příznivou hygienu krmiva. Obilí je po sklizni konzervováno vysoce účinnou kombinací organických kyselin, které slouží zároveň jako velmi hodnotné komponenty krmiva a umožňují skladování beze ztrát. Doplnění TMR tekutým produktem Schaumasil TMR energeticky zhodnocuje krmnou dávku (např. propylenglykolem nebo glycerinem) a navíc redukuje nebezpečí druhotného zahřívání. Účinné minerální produkty z programu Rindamin a Rindavit, popř. Rindavital, zajišťují efektivní vybalancování jak základního krmiva, tak i komponentů produkční krmné dávky. Minerální krmiva rovněž obsahují speciální účinné látky k regulaci ph hodnoty bachoru patří k nim například živé kvasinky v ASS- -CO FERM. Paletu nabízených výrobků Schaumann doplňují další speciální produkty, např. chráněný rostlinný tuk Schaumann Energy k doplnění energie. Výzkum a poradenství pro úspěch ve stáji Odborní poradci společnosti Schaumann vytvářejí na základě individuálních požadavků každého podniku koncepty pro základní potřeby chovu nebo podporu rozvoje při vysokém stupni intenzity produkce. Cílem odborného poradenství je prosazení dlouholetých zkušeností, kombinovaných s výsledky výzkumu a vývoje, v denní praxi. Poradenství je zaměřeno na praktické a rentabilní metody výživy. Schaumann nabízí kompletní výživářský koncept jak pro podniky s klasickou 4 Úspěch ve stáji 2/2005

5 pro zisk výživou dělenou na tři části a krmnou dávkou složenou z produkční a vyrovnávací jadrné směsi a základní krmné dávky, tak pro podniky používající krmné boxy a částečnou TMR výživu. Cílem je rovněž splnění požadavků velkých podniků s fázovou TMR výživou v jednotlivých obdobích laktace (viz tab. 1). Neexistuje univerzálně správné výživářské doporučení ani žádný patentový recept. Odborní poradci Schaumann analyzují situaci v podniku a společně s odpovědnými osobami vyvíjejí vhodný výživářský koncept. Výsledkem jsou stáda výkonných, zdravých, plodných a dlouhověkých zvířat. Racionální tvorba krmné dávky Zlepšení kvality objemného krmiva je důležitý faktor. V tomto směru má klíčový význam využití všech rezerv, a to zvláště v oblasti reprodukce. Při snaze o snížení výrobních nákladů je nutné vyvarovat se nedotažených opatření. Ta totiž nikdy nevedou k dlouhodobému úspěchu a jejich vinou může jít podnik z jednoho extrému do druhého. Strategie orientující se do budoucnosti spočívá v systematickém jednání. Musí být tvořeny racionální krmné dávky, které zajistí zdraví a plodnost, a tím i dlouhou životnost zvířat. Jen zdravé dojnice mají také zdravá telata a mohou plně rozvinout svůj genetický potenciál užitkovosti. Klíč k úspěchu leží v tranzitní výživě (viz příspěvek Tranzitní výživa v ÚvS 1/2005 ). Strategie Schaumann spojuje specifické podnikové cíle a výchozí skutečnosti, tzn. individuální techniku předkládání krmiva, sezóně odlišná disponibilní krmiva, zásoby krmiv a různé stupně intenzity užitkovosti stáda, do harmonického konceptu. To platí jak pro dělenou výživu, tak pro částečnou nebo celkovou krmnou dávku a také pro mléčnou užitkovost vyšší než 30 kg mléka na den. Podniky se špičkovou užitkovostí Jako příklad lze uvést podnik Ing. Milana Basíka a jeho rodiny. V současné době je zde 65 dojnic. U základního stáda byla zjištěna průměrná užitkovost za rok kg mléka na dojnici. Farma u Basíků byla v roce 2004 vyhodnocená na 3. místem v mléčné užitkovosti a vynikajícím 3. místem jako farma roku. Dalším úspěchem v roce 2004 bylo vyhodnocení nejlepší dojnice, která nadojila 563 kg bílkovin za normovanou laktaci. Základem úspěchu je konkurenceschopná Tab. 1: Krmivo Krmná dávka na farmě ing. Basíka Množství krmiva v kg na KD Kukuřičná siláž 18,5 Jetelová senáž 14,6 Travní senáž 4 Seno 1 Pšenice zrno 1,5 Kukuřice zrno 1 Sója 0,5 Řepka 0,5 SME BOVI TOP 0,05 LE speciál 0,28 Produkční směs 9 Celkem 23,5 7,11 MJ NEL/kg sušiny; 18,8 % NL strategie výživy s úplnou TMR pro všechny laktující dojnice, která je přizpůsobená nadprůměrnému potenciálu užitkovosti stáda. U TMR krmné dávky není nic ponecháno náhodě. Ing. Milan Basík, vlastník farmy využívá ke krmení výrobky firmy Schaumann od roku Dalším přesvědčivým příkladem je ZD Nová Ves se sídlem v Nové Vsi u Chýnova okres Tábor. Zde se chová 305 dojnic, 100 býků na výkrm. Počet chovaných dojnic určených na mléčnou produkci je limitován nepříznivou kvótou. Nárůst užitkovosti v posledních letech (v 2001 byla roční užitkovost 4117 litrů na dojnici a bylo zahájeno převodné křížení z červeného stáda na Holstein) byl tak vysoký, že tomuto zdaleka navýšení neodpovídá navýšení kvóty limitující prodej mléka. V současné době je užitkovost na úrovni roční užitkovosti 7400 litrů na dojnici. ZD Nová Ves využívá ve výživě dojnic Schaumann konceptu již od roku Díky obětavé práci nejen předsedy Ing. Jana Cimpy, ale i zootechnika p.jana Jůzy a agronoma p.josefa Jůzy patří zvýšení produktivity v oblasti objemného krmiva a zvláště použití krmiv pro zajištění kontinuálně se zvyšující užitkovosti, pozorování plodnosti a zabezpečení optimálního odchovu telat. Jedním ze základů úspěchu v chovu dojnic je i zpětná kontrola, agronoma p. Josefa Jůzy, účinnosti jim vyprodukovaných krmiv přímo ve stáji. ZD Nová Ves dokázala zamezit poklesu ukazatelů reprodukce nejen obětavou prací, ale i zařazením pivovarských kvasnic do krmné dávky produkčních dojnic. TMR krmná dávka byla podle disponibilních krmných surovin přesně sladěna pro čtyř skupiny krav o různé užitkovosti jak pro skupinu suchostojících, tak i pro separátní tranzitní skupinu. Příklad těchto dvou velmi rozdílných podniků ukazuje, že díky strategii výživy Schaumann, individuálnímu podnikovému poradenství Tab. 2: Krmivo Krmná dávka pro dojnice v první skupině v ZD Nová Ves Množství krmiva v kg na KD Jetelová senáž 12 Travní senáž 12 Kukuřičná siláž 12 Produkční směs 10 Pivovarské kvasnice 2 SCHAUMANN ENERGY 0,5 Celkem 20 6,97 MJ NEL/kg sušiny; 18,8 % NL a správným produktům je možné dosáhnout vysoce efektivního využití celého stáda dojnic, a tím i maximálního zisku z produkce mléka. Zdravotní stav stáda, plodnost, užitkovost a ekonomický odchov mladého dobytka tvoří základní pilíř úspěchu. Dr. Barbara Willige ing. Miroslav Pícha Obr. 1: Národní dožínky pořádané Asociací soukromých zemědělců a vyhlášení Farmy roku 2004 se uskutečnily na farmě ing. Basíka na začátku letošního roku. Obr. 2: Základem vysoké produkce zvířat, dobrého zdravotního stavu zvířat a následně i vhodné ekonomiky chovu je maximální pružnost při reakci na všechny změny v chovu. Na změny v krmivové základně maximálně napomáhá výroba krmných směsí pomocí mobilní míchárny krmných směsí Mobilmix AGRA Deštná a.s. Úspěch ve stáji 2/2005 5

6 Výroba mléka Mastitida v době stání na sucho Jak udržet dojnice v nejlepší formě Infekce mléčné žlázy u dojnic se objevují nejčastěji v době stání na sucho. Způsobují zánět vemene, který je zjištěn až v následující laktaci. Prevencí v době stání na sucho můžeme riziko infekcí omezit a tím zabránit vzniku mastitid. Během stání na sucho dochází k mnohým změnám uvnitř i vně mléčné žlázy, které vedou ke zvýšenému riziku vzniku infekce (viz graf 1). Během prvních dnů po zasušení tvoří mléčná žláza stále mléko, čímž se zvyšuje tlak uvnitř vemene a dochází k ukapávání mléka. To původcům mastitidy umožňuje vniknout do neuzavřeného strukového kanálku mléčné žlázy. To se opakuje i na konci periody stání na sucho, když se znovu obnoví tvorba mléka v mléčné žláze. Vnitřní tlak ve vemeni se sníží až po ukončení tvorby mléka. Strukový kanál se potom natrvalo uzavře a vytvoří pro původce mastitidy (většinou bakterie), kteří se vyskytují v okolním prostředí, nepřekonatelnou bariéru, která chrání mléčnou žlázu. Problém otevřených struků Strukové kanálky se uzavírají díky svalovým vláknům strukové tkáně, která sevřou strukový kanál a spojí tak dohromady plochy jeho Graf 1: Výskyt nové infekce v průběhu laktace příklad koliformních zárodků (Schmidt et al, 1985) Nová infekce/dojnice a den 0,007 0,006 0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0, Dny Doba stání na sucho Laktace sliznice. Čím delší strukový kanál je, tím větší plocha se spojí a tím se vytvoří pevnější uzávěr. Sliznice tvoří takové látky, které strukový kanál nakonec úplně uzavřou. Na počátku periody stání na sucho u dojnic s vysokou užitkovostí tento systém uzavíraní nefunguje nebo funguje jen částečně. Vysokoprodukční zvířata jsou zasušována často při vysoké denní užitkovosti, takže vnitřní tlak ve vemeni intenzivněji působí proti uzávěru strukového kanálu. To v chovu vysokoprodukčních dojnic vede ke stálému zkracování struků a také strukového kanálu, a proto svalová vlákna ve tkáni struku nemohou spojit stěny struku patřičnou silou. Následkem těchto geneticky podmíněných změn jsou struky po mnoho týdnů otevřené. Studie z Kanady a Nového Zélandu nezávisle na sobě ukázaly, že po dobu 5 až 6 týdnů po zasušení nemělo 20 až 25 % ze všech zkoumaných zvířat uzavřené struky. To znamená, že původci mastitidy mohou během doby stání na sucho po delší dobu neomezeně pronikat do mléčné žlázy. Protože v této fázi nejsou zvířata dojena, mohou se původci mastitidy rozmnožovat. V mléčné žláze dochází k výrazným změnám v obranyschopnosti. Zvláště na počátku zasušení je imunitní obrana mléčné žlázy málo efektivní, protože se v této době tvoří jen malé množství Graf 2: Bakteriologická vyléčitelnost původců mastitidy s předcházející antibiotickou léčbou a bez ní Bakteriologická vyléčitelnost, v % Maximum Minimum Antibiotická léčba Samoléčba S. aureus CNS Koliformní zárodky Galt-Sc. jiné Sc. CELKEM nejdůležitějších druhů obranných buněk a zároveň jen málo těch, které produkují látky pro boj proti původcům mastitidy mléčné žlázy. Pro mléčnou žlázu dojnice tak vzniká zvýšené infekční riziko. Původci mastitidy, kteří ohrožují zdraví vemene, se nepřenášejí ze zvířete na zvíře, např. dojicím zařízením, ale vyskytují se v bezprostředním okolí zvířete, především ve slámě a ve výkalech. Zasušení s antibiotickou ochranou Zasušení s antibiotickou ochranou patří k základní prevenci zánětu mléčné žlázy. Antibiotika však nejsou náhradou za optimální chovatelské podmínky, dobrý management a vysoký standard hygieny. Proto musíme ručně aplikovanou dávku antibiotik do vemene považovat jen jako prevenci mastitidy u zdravých dojnic. Během fáze stání na sucho způsobují infekce organismy pocházející z okolního prostředí. K nim se počítají Coli bakterie, koliformní zárodky a některé streptokoky (Streptococcus uberis, fekální streptokoky). U nakažlivých původců mastitidy, jako je Enterococcus, nebo dokonce Staphylococcus aureus, je bakteriologická vyléčitelnost, tj. eliminace původců onemocnění z vemene, po antibiotickém ošetření vyšší než v případě, že se spolehneme pouze na vlastní obranyschopnost zvířete. Naopak u onemocnění způsobeného původci z okolního prostředí je vyléčitelnost v obou případech téměř stejná (viz graf 2). Z tohoto důvodu by mělo být prevenci zánětu vemene věnováno více pozornosti. Tab. 1: Mastitida faktor - Vniknutí původce mastitidy - Slabá obranyschopnost Zásady pro prevenci zánětu vemene Předcházení - Udržovat čistotu - Zabránit vniknutí původců do vemene - Pečovat o zdravotní stav zvířat a posilovat jejich obranyschopnost 6 Úspěch ve stáji 2/2005

7 Prevence mastitidy Prevence zánětu vemene je založena na dvou principech (viz tab. 1): Prvním principem je udržení, popř. obnovení obranyschopnosti zvířete, což zahrnuje splnění všech aspektů tvorby ideální krmné dávky. K tomu patří zajištění dostatečného přísunu vitaminů a stopových prvků a sestavování takových krmných dávek, které nevedou k poruše látkového metabolismu (ketóza). Druhým principem je snížení infekčního rizika v okolí dojnice zajištěním vyšší čistoty prostředí a samotného zvířete. Kromě dalších četných opatření může být při prevenci mastitidy značným přínosem také výběr vhodné podestýlky, její pravidelná kontrola a výměna v krátkých časových intervalech. Aby se zabránilo vniknutí původců mastitidy otevřeným strukovým kanálem do mléčné žlázy, je zapotřebí bezprostředně po vydojení aplikovat prostředek na desinfekci struků, který vytvoří na strucích po dobu stání na sucho ochranný film před vnějším prostředím. U zasušených zvířatech není vhodné používat zátkovou bariéru, protože ta je jako ochrana účinná jen několik hodin, a je tedy nutné ji několikrát denně obnovovat. V současné době jsou však k dispozici i produkty použitelné v době stání na sucho, které mohou ochránit struk na principu bariéra zátka i na několik dnů. Struková zátka I když vnější struková zátka struky zvnějšku zapečetí, nenabízí ochranu po celou dobu stání na sucho. To se vysvětluje především tím, že se ochranný film z latexu na kůži struků poškodí při pohybu zvířete a kontaktu s podestýlkou a po několika dnech zmizí jeho ochranná funkce. Další postup uzavření strukového kanálku je založen na tom, že se do strukového kanálu vemene pomocí injekce aplikuje těžce rozpustná pasta, která struky dlouhodobě (na dobu minim. 4 týdnů) uzavře (tzv. vnitřní struková zátka) a tím brání před vniknutím původců onemocnění do mléčné žlázy (viz obr. 1). Na počátku další laktace je uzávěr s prvním dojením vypláchnut v podobě ma- lého bílého drobku. Vnitřní struková zátka neobsahuje žádné antibiotikum a je zdravotně nezávadná. V Německu je doposud jediný přihlášený produkt použitelný bez omezení. Z toho vyplývá, že v době stání na sucho se smí vnitřní struková zátka používat, pokud jsou všechny čtvrtě vemene zdravé. Proto je nezbytná kontrola zdravotního stavu vemene na úrovni čtvrtí vhodným testem pro zjištění zánětu (např. Kalifornský test mastitidy). V případě subklinické mastitidy musejí být všechny čtvrtě vemene ošetřeny antibiotiky. To platí rovněž pro použití vnější strukové zátky. Jakmile jsou všechny čtvrtě vemene zdravé, uzavřeme strukový kanálek pomocí vnitřní strukové zátky, protože vznik nového infekčního rizika během doby stání na sucho je značný. Dr. Ralf Redetzky, VŠ veterinární, Hannover Obr. 1: Účinnost vnější a vnitřní strukové zátky Vnitřní struková zátka Vnější struková zátka Zánět Infekce Vniknutí Znečištění Prostředí (původce mastitidy) Graf 3: % Vznik nové infekce v závislosti na předchozím ošetření při zasušení (podle Woolford et al., 1998) Jen pro dojnice se zdravým vemenem 16,1 2,5 2,0 2,7 Žádné Vnit. struková Vnit. struková Antibiotikum zátka zátka (Cloxacillin) (Cephalonium) + antibiotikum Počet čtvrtí: Úspěch ve stáji 2/2005 7

8 Výživa dojnic To je definováno jako efektivita krmiva (efektivita krmiva = kg mléka : kg sušiny). V zásadě lze vycházet z obou výpočtů. Při výpočtu nákladů na krmivo na kg mléka je první varianta smysluplnější, protože potom víme, kolik stojí 1 kg sušiny. Více mléka z krmiva ale jak? Klíčová ekonomická otázka ve výkrmu býků zní, jak krmivo co nejúčinněji přeměnit v přírůstek. Ve výrobě mléka je nutné uvažovat o podobné otázce. Hülsenbergské pokusy ukazují, jak najít odpověď. Náklady na objemné a jadrné krmivo tvoří podstatnou část výrobních nákladů. Při výrobě mléka se vypočítává, kolik krmiva je zapotřebí na produkci jednoho kilogramu mléka a jak zajistit, aby výroba byla co nejefektivnější. Konvenční výpočet Do nákladů na krmivo bývá zahrnuto většinou jen jadrné krmivo, neboť u něho lze zjistit spotřebované množství. Z toho se dají relativně snadno vypočítat náklady na jadrné krmivo potřebné k získání kilogramu mléka. Příklad: Je-li na mléčnou užitkovost dojnice 25 kg zapotřebí 6,25 kg jadrného krmiva, činí potom náklady 250 g jadrného krmiva na kg mléka. Na tomto základě lze provést posouzení efektivity jadrného krmiva. Neznámé je množství spotřebovaného objemného krmiva. Nebereme ho v úvahu, ač objemné krmivo tvoří více než 50 % krmné dávky. Při nižší užitkovosti a u starodojných krav se používá méně jadrného krmiva, čímž se snižují náklady na kilogram Tab. 1: Vypočtená efektivita krmiva (teoreticky) Potřeba na záchov, MJ NEL 38 Potřeba na užitkovost 35 kg mléka, MJ NEL 114,8 Celková potřeba, MJ NEL 152,8 Potřebné množství krmiva při TMR se 7,2 MJ NEL 152,8 : 7,2 kg sušiny = 21,2 Efektivita krmiva kg mléka/kg sušiny 35 : 21,2 = 1,65 mléka. Dosažení co nejnižší hodnoty však nemusí být nutně cílem. Nové výpočty Díky stále rozšířenějším krmným vozům se nabízí více možností, jak do nákladů zahrnout celkové množství krmiva. Zvláště jednoduché je to u směsné krmné dávky (TMR). K výpočtu je zapotřebí znát obsah sušiny TMR. Po odečtení zbytků krmiva se dá obsah sušiny snadno spočítat. Množství nadojeného mléka děleno množstvím přijaté sušiny se rovná efektivitě krmiva v kg mléka na kg sušiny. Kg mléka/kg sušiny nebo kg sušiny/kg mléka? Při výpočtu konverze krmiva nebo nákladů na krmivo se spočítá, kolik je zapotřebí krmiva na užitkovost (kg sušiny/kg mléka). Stejně se postupuje při propočtu efektivity jadrného krmiva. (Konverze krmiva, popř. náklady na krmení = kg sušiny : kg mléka (FECM: hodnota produkce mléka korelovaná obsahem tuku a bílkoviny). Jinak se provádí výpočet v USA. Zde se většinou zjišťuje, kolik se vyrobí kg mléka z krmiva. Graf 1: Efektivita krmiva z 8 pokusů kg mléka/kg sušiny 2,2 1,8 1,4 1,0 0,6 0, kg mléka Teoretické odvození Mají-li být zhodnoceny praktické výsledky, vyplatí se odvodit efektivitu krmiva nejdříve teoreticky. U TMR se počítá se 7,2 MJ NEL/kg sušiny. V tabulce 1 je uvedena potřeba energie na mléčnou užitkovost, potřeba na záchov a z toho vypočtený potřebný příjem sušiny a efektivita krmiva 1,65 kg mléka na kg sušiny při 35 kg mléka (FECM). Při nižší užitkovosti je procentuální podíl potřeby energie na záchov větší, a proto jde efektivita krmiva dolů a činí, např. při 25 kg mléka, 1,50 kg mléka na kg sušiny. Při odděleném používání jadrného krmiva s vysokou koncentrací energie dosáhneme obdobných výsledků. Ale pokud 1 kg jadrného krmiva obsahuje méně energie, musí dojnice se stejnou užitkovostí takového krmiva přijmout více. Efektivita krmiva při 35 kg mléka je potom jen 1,56 kg mléka na kg sušiny. Výsledky z praxe Vyhodnoceno bylo 10 hülsenbergských pokusů. U 8 pokusů byla podávána TMR, ve 2 pokusech byla přidávána samostatně jadrná krmiva podle užitkovosti a bylo předkládáno objemné krmivo v namíchané formě. U TMR se udávají následující skutečnosti související s mléčnou užitkovostí: Bylo naměřeno jen málo dat s hodnotou užitkovosti pod 20 kg mléka. Z toho plyne téměř lineární vztah efektivity krmiva k mléčné užitkovosti. Všechny pokusy měly tedy lineární průběh. V grafu 1 jsou uvedeny průměry z těchto pokusů. Dojivosti 15 kg mléka odpovídá asi jeden kg mléka na jeden kg sušiny. Při mléčné užitkovosti 35 kg činí efektivita krmiva již více než 1,6 a při 45 kg mléka cca 2 kg mléka na kg sušiny. Pro oba pokusy s nabídkou produkční dávky jadrného krmiva jež byla složena z energeticky bohaté vlastní směsi platí stejný graf. Tab. 2: Efektivita krmiva a pořadí laktace všechny prvotelky dojnice kg mléka 35,5 35,3 kg FECM 34,7 34,2 kg sušiny příjem 21,4 20 kg mléka/kg sušiny 1,67 1,76 kg FECM/kg sušiny 1,62 1,71 kg sušiny/kg mléka 0,6 0,57 kg sušiny/kg FECM 0,62 0,58 8 Úspěch ve stáji 2/2005

9 je zvýšení nákladů na krmení o 9,3 %. To znamená, počítáme-li s průměrnou cenou (18 centů/kg sušiny), že se náklady na krmení zvýší o 1,1 centu na kg mléka, což dělá cca 36 centů na den. Při 50 dojnicích je to tedy 18 na den. Pokud to tedy okolnosti dovolují, je užitečné počítat náklady na krmení nejen teoreticky, ale i podle skutečných nákladů. Některé skutečnosti se potom ukáží v jiném světle. Dr. Leonhard Raab Větší užitkovosti lze dosáhnout vyváženým zásobením živinami. Co má vliv na efektivitu krmiva? Výše užitkovosti Podíl krmiva na záchov je u dojnic s nízkou užitkovostí větší, a proto mají tyto dojnice, pokud nezvyšují svou tělesnou hmotnost, nízkou efektivitu. U čerstvě laktujících dojnic hraje významnou roli tělesný tuk, takže tyto dojnice dávají vzhledem k množství přijatého krmiva více mléka, než se očekává. Efektivita tedy může stoupnout nad stupeň 2 (viz graf 1). Stadium laktace Vysokobřezí dojnice dávají méně mléka, energii ukládají a vyžadují navíc energii pro růst plodu. Výsledkem je pokles efektivity krmiva. Pořadí laktace Jalovice potřebují energii pro růst, a proto v jejich případě bývá efektivita krmiva nižší. To ale neplatí vždy, jak ukazují výsledky pokusu v Hülsenbergu (viz tab. 2). Efektivita krmiva 1,71 kg mléka na kg sušiny je důkazem úspěšného odchovu jalovic, zvláště s přihlédnutím k tomu, že počet dnů laktace u dojnic na první laktaci byl téměř identický s počtem dnů starších dojnic. Výživa Ani u dojnic se stejnou užitkovostí není krmivo vždy stejně využito. Podstatným aspektem je vyvážené zásobení živinami. Konkrétně se jedná o zásobení bílkovinami a energií, makroprvky, stopovými prvky a účinnými látkami. Velký význam má také kvalita předkládaných objemných a jadrných krmiv, popř. jadrné směsi. Efektivita krmiva v tab. 2 s hodnotami 1,67, popř. 1,62, leží blízko teoretických hodnot. Z toho vyplývá, že dávka je přesně vyladěna a je také efektivní. Viz tabulku vývoje užitkovosti a současné složení krmné dávky stáda dojnic v Hülsenbergu v příspěvku Hülsenberg slaví úspěch... v tomto časopise. Těchto výsledků lze dosáhnout jen v případě, že je bachor dojnic v naprostém pořádku. Ekonomická pozorování Mají-li dojnice dosáhnout vysoké mléčné užitkovosti, musejí být dostatečně zásobeny z objemného krmiva. Každý kilogram krmiva stojí peníze. Například pokud dojnice potřebuje na 34,7 kg FECM o 2 kg sušiny více, potom efektivita krmiva klesne na 1,48. Na 1 kg mléka je pak zapotřebí nikoli 0,62, nýbrž 0,68 kg sušiny krmiva. Výsledkem Úspěch ve stáji 2/2005 9

10 Výživa skotu Profylaxe mastitidy jak může prospět Onemocnění vemene u vysokoprodukčních dojnic, především mastitida, mají bezprostřední negativní vliv na ekonomickou situaci. Správnou strategií výživy lze těmto obávaným onemocněním efektivně předcházet. Podle Anackera (2004) se původci mastitidy vyskytují u % dojnic v Durynsku. Mnoho z těchto dojnic ale mastitidu nemá. Dalo by se říci, že se u těchto dojnic jedná o jakýsi rovnovážný stav. Pokud je rovnovážný stav narušen, dochází k aktivaci původců, což v konečném důsledku způsobí onemocnění vemene. Samotná výživa sice nemůže těmto onemocněním zabránit, ale stabilní látková výměna je předpokladem silné obranyschopnosti a zdraví vemene. Rossow (2004) v rozsáhlém přehledu ukazuje, jaké lze vysledovat příčiny vzniku mastitidy. Faktory, jež podle Rossowa mají vliv na vznik mastitidy, jsou uvedeny v tabulce 1. Z těchto údajů jasně vyplývá, jaký význam má výživa. Nejdůležitějšími faktory jsou mobilizace tuků, primární a sekundární ketóza, nedostatek vitaminů a stopových prvků a také imunosupresiva (faktory snižující imunitu zvířete). Mezi uvedenými faktory a imunosupresivy je navíc určitá spojitost. Zásobení energií, bílkovinami a vlákninou Vyvážené zásobení energií je základním předpokladem zdraví vemene. Nedostatek energie vede k nízkému obsahu cukru v krvi, a v důsledku toho většinou k subklinické ketóze s poškozením jater. S tím je spojena nižší hodnota glukózy se zvýšeným počtem somatických buněk a vyšším výskytem mastitidy. Následkem snížené imunity se mohou negativní účinky umocnit. Jak podzásobení, tak i přezásobení bílkovinou nepřímo ovlivňuje obraz krevního cukru, a tím i zdraví vemene. Krmná dávka, která neodpovídá potřebám přežvýkavců, společně s subakutní bachorovou acidózou je jednou z hlavních příčin výskytu onemocnění (viz tab. 2). Snížená hodnota ph v bachoru má za následek redukci množství přijímaného krmiva, podporuje ketózu i bachorovou keratózu a zvyšuje riziko napadení bakteriemi E. coli, jež jsou odolné vůči kyselinám. Zvláště na počátku laktace by se mělo dávat pozor na to, zda krmná dávka obsahuje dostatek strukturální vlákniny. V krmné dávce by mělo být dostatečné množství nejkvalitnějšího objemného krmiva. Obraz krevního cukru dojnice je do značné míry závislý na stupni tvorby cukru. Nejdůležitějším výchozím prvkem je propionát, který však není k dispozici při nedostatečném příjmu krmiva. Proto jsou produkty obsahující propionát, propylenglykol a glycerin, například Schaumasil TMR nebo Tirsana Spezial, vhodné nejen pro látkovou výměnu jater, ale mají také velký význam pro zdraví vemene. 10 Úspěch ve stáji 2/2005

11 Tab. 1: Faktory ovlivňující mastitidu syndrom mobilizace tuku nedostatek energie a bílkovin Mastitida primární ketóza sekundární ketóza imunitní suprese chov sociální stres stres oxidací mykotoxiny endotoxiny nedostatek vitaminů (A, E) nedostatek stopových prvků (Zn, Se) Tab. 2: Skupina Vliv rozdílného podílu objemného krmiva na výskyt onemocnění (upraveno podle Kluga a Franze, 1989) Mladé dojnice Staré dojnice Podíl objemného krmiva % Vláknina kg/100 kg ŽH 0,5 0,4 0,5 0,4 Příjem vlákniny kg 2,6 2,0 2,6 2,0 Počet mastitid 16,2 36,6 23,9 60,1 výživa? Změna a kvalita krmiva Každá rychlá změna krmiva vede ke snížení množství přijatého krmiva, a tím také k nižšímu zásobení energií. Na zdraví vemene negativně působí i nedostatečná kvalita krmiva, a to dvěma způsoby: přímo (vyšší zatížení jater a snížení obranyschopnosti) a nepřímo (nižší příjem krmiva). V této souvislosti jsou velkým problémem mykotoxiny. V mnoha podnicích bylo při zkrmování zaplísněných komponentů zjištěno v krmné dávce značné zvýšení počtu somatických buněk. Proto je zapotřebí udělat všechna opatření pro zamezení růstu plísní. Problém s kvalitou krmiva vzniká často v letních měsících. V důsledků toho se v tomto období také vždy zvyšuje počet somatických buněk, čemuž je potřeba zamezit. Všechna opatření k výrobě bezvadného objemného krmiva jsou ekonomicky smysluplnou investicí. K tomu patří použití silážních přípravků řady Bonsilage, konzervace obilí Schaumasilem nebo stabilizace krmných směsí Schaumasilem TMR. Posledně jmenovaný produkt má dvojí účinek jednak krmnou směs konzervuje a jednak ji obohatí o substance podporující tvorbu cukru. Zásobení minerálními a účinnými látkami Dostatečné zásobení vitaminy a minerálními látkami má pro kvalitu mléka a zdraví vemene velký význam. Selen průkazně posiluje imunitní systém a zvyšuje tak rezistenci proti mastitidě. Význam vitaminu E jako lapače radikálů a ochranného štítu je dostatečně známý. Vliv na zdraví vemene byl doložen v mnoha studiích. Je ale důležité zmínit, že i když se díky zvýšenému přísunu vitaminu E výrazně snížil výskyt mastitidy, měli bychom se vyvarovat předávkování selenem. Také betakaroten má vzhledem ke své ochranné funkci významný vliv na zdraví vemene. Při mnoha pokusech bylo rovněž zjištěno, že pozitivní účinek na zdraví vemene má ze stopových prvků kromě selenu i zinek. Všechny jmenované komponenty jsou obsaženy v mnoha produktech řady Rindamin a Rindavit. Zdravé vemeno je výsledkem kvalitního managementu a odpovídající krmné dávky. Dobrého zdravotního stavu vemene lze dosáhnout jen souhrou všech uvedených faktorů. Zdraví vemene je ovlivňováno také nepřímo. Subklinická mléčná horečka s mírným nedostatkem vápníku (a fosforu) často vede ke ketóze, přetočení slezu, nedostatečnému poporodnímu zčištění a následkem špatného uzavření strukového svěrače také k zánětu vemene. Účinná profylaxe poporodní parézy je zároveň efektivním opatřením pro zajištění zdravého vemene. To, zda je profylaxe provedena s Rindavit VK nebo Rindavit MF Sauer, není rozhodující. Účinné látky jsou obsaženy v obou produktech. Dr. Leonhard Raab Úspěch ve stáji 2/

12 Podniková zpráva Úspěšný odchov skotu v Žichlické a.s. Za poslední tři roky zvýšila akciová společnost Žichlická produkci mléka správným managementem odchovu stáda, výrobou kvalitních objemných krmiv a sestavováním vyrovnaných krmných dávek s použitím silážních přípravků a minerálních krmiv firmy Schaumann. Společnost se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Rostlinná výroba zahrnuje produkci tržních plodin (sladovnický ječmen, potravinářská pšenice, řepka), krmných zrnin (ječmen ozimý, tritikále, pšenice, hrách) a výrobu objemných krmiv (200 ha vojtěšky, 180 ha trvalých travních porostů (TTP) a ha kukuřice). Vojtěška se zakládá do luskoobilných směsek (LOS), všechny seče vojtěšky a polovina prvních sečí TTP se senážují, ze zbytku TTP se dělá seno, z kukuřice se vyrábí siláž. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu a prasat. Výroba objemných krmiv a jejich konzervace Výroba objemných krmiv byla v roce 2003 negativně ovlivněna suchem, a proto bylo toto období dotováno zásobami z minulých let. Rok 2004 byl příznivý pro LOS, které daly vysoké výnosy. Výnosy kukuřice byly loni nízké, a proto v letošním roce (2005) nemůže podnik krmit, čím by chtěl, ale jen takovým množstvím siláže, které mu vystačí do další sezóny, tj. do letošní sklizně. Část letošní sklizně kukuřice proto bude zakonzervována silážním přípravkem Bonsilage vodorozpustná, aby s ní bylo možné krmit již za tři týdny po založení jámy. Zbytek bude ošetřen speciálním přípravkem pro kukuřice (Bonsilage MAIS) s možností použití po 8 týdnech, při vysoké aerobní stabilitě. Při konzervování senáží a LOS se doposud používaly především silážní přípravky Bonsilage Plus pro vyšší sušinu a Bonsilage pro nižší sušinu konzervované hmoty. V případě nepříznivého počasí v letošním roce bude použit nový přípravek firmy Schaumann Bonsilage Forte, speciální přípravek jak pro rychlý pokles ph, tak pro potlačení růstu klostridií a tvorby kyseliny máselné. Sklizeň pícnin se provádí pomocí sklízecí řezačky Claas, typ Jaguár 820 se zabudovaným přesným dávkovacím zařízením UED vodorozpustných silážních přípravků, které jsou dávkovány v množství 25 ml na tunu ošetřené hmoty, což maximálně usnadňuje práci s konzervantem. Nevýhodou stávajících skladových prostorů (silážních žlabů) je velká šířka, která způsobuje, že nedochází k dostatečnému odběru z odběrné stěny. Proto se uvažuje o rozdělení silážní jámy na polovinu, Obr. 1: Krmivář Ing. Jaroslav Krofta a odborný poradce firmy Schaumann Ing. Pavel Nečesaný aby se zvýšilo odebírané množství a snížilo se tak riziko sekundární fermentace na ploše odběrné stěny. Zakrývání dvěma silážními fóliemi se vyplatí V loňském roce společnost poprvé vyzkoušela zakrývání siláže dvěma fóliemi tenkou (50 μm) a silnou (200 μm), což se velmi osvědčilo v minimalizaci ztrát hmoty pod fólií. Proto bude tento způsob zakrývání silážované hmoty uplatněn i v roce Rekonstrukce stájí přispívá k zajištění optimální péče o zvířata Ustájení v odchovu skotu prošlo v posledních třech letech řadou změn, kdy byla většina stájí úspěšně rekonstruována na volná ustájení. Před rekonstrukcí je ještě kravín K 96, který v současné době slouží jako odkladná stáj. Chov dojnic je soustředěn do areálu společnosti Žichlice, kde je ve třech volných stájích umístěno 424 dojnic a vysokobřezích jalovic. Asi 80 krav je v odkladné stáji. Tab. 1: Složení směsí (v procentech) pro laktaci a tranzitní období Laktační směs Směs před porodem Vyrovnávací směs Sója Řepkový extrahovaný šrot Rindavit T 1 Rindavit VK 4,3 Rindavit LA-15 1 Pšenice 47,8 47,4 86 Ječmen Sůl 0,4 0,3 1 Vápenec 0,8 1 Boliform MCP 1 12 Úspěch ve stáji 2/2005

13 Chov dojnic původ, užitkovost, reprodukce Jedná se stádo červenostrakatého skotu. Letos přejde stádo procesem přeuznávání šlechtitelského chovu. Stádo bylo do volných stájích svedeno ze tří vazných stájí v prosinci V letech 2002 až 2004 vzhledem k technologické brakaci byly připouštěny veškeré plemenice bez ohledu na užitkovost. Teprve po dosažením plánovaného stavu a jejich stabilizaci se začalo selektovat s ohledem na užitkovost. V roce 2002 byla naměřena průměrná roční užitkovost litrů. V letošním roce lze podle výsledků za první 4 měsíce předpokládat, že užitkovost překročí hranici l při obsahu tuku 4,1 % a bílkoviny 3,45 %, a to přes již zmíněné problémy se zajištěním dostatku kukuřičné siláže. Výborné jsou výsledky v reprodukci, kde březost po 1. inseminaci překračuje 60 % a servis perioda je okolo 110 dnů. Podle současných výsledků a za předpokladu, že se podaří zajistit dostatek kvalitních objemných krmiv, není nereálné pomýšlet na užitkovost litrů. Mléčná kvóta je plněna na 105 %, takže vedení společnosti má značné problémy s hledáním možností jejího navýšení, protože stavy skotu chtějí udržet, popřípadě ještě zvýšit. Odchov mladého skotu Telata jsou od narození do odstavu odchovávána ve vzdušném teletníku vlastní konstrukce. Starší telata jsou přivedena do Nynic, kde jsou odchovávána ve třech vzdušných stájích, v případě býčků do 300 kg živé hmotnosti a v případě jalovic do měsíce po zabřeznutí. Jalovice jsou poté přesunuty zpět do areálu krav v Žichlicích. Výkrm býků je ukončen v rekonstruované K 174 v Hromnici. Zvířata se zde neváží, ale denní přírůstky podle doby výkrmu překračují 1 kg. Výživa Výživa skotu je založena na využití kukuřičné siláže a senáže z vojtěšky, trav, popř. LOS a lučního sena. Výrobu KS zajišťuje vlastní stacionární míchárna krmných směsí. Krmné dávky jsou zajišťovány formou TMR pomocí krmného vozu. Výživa je diferencována dle užitkovosti a fáze reprodukčního cyklu na tři laktační skupiny (viz tab. 1 a 2). Jedná se o skupinu suchostojných krav a vysokobřezích jalovic, přípravu na otelení a rozdoj. Ve skupině s nejvyšší užitkovostí jsou využívána minerální krmiva Rindavit LA- 15 a Rindavit T, pro zajištění přísunu energie Obr. 2: Zakrytí silážní jámy tenkou a silnou silážní fólií a panely i Schaumann Energy. Předporodní příprava je založena na minimalizaci obsahu Ca v krmné dávce a použití Rindavitu VK společně se Schaumasilem TMR, který je rovněž využíván v rozdojovací skupině. O vhodnosti tohoto způsobu předporodní přípravy svědčí i minimální výskyt zadržených lůžek a poporodních problémů, které se za poslední měsíce Tab. 2: Krmné dávky v kg sušiny pro 3 stupně laktace a tranzitní období 30 litrů 25 litrů 13 litrů Příp. před otelením Kukuřičná siláž (33,2 S, 6,2 MJ NEL) ,5 21 Senáž u lesa (46 % S, 5,1 MJ NEL) 10,5 Senáž vak (63 % S, 5,03 MJ NEL) 5,5 5,5 Mláto Seno 0,5 0,5 2 Sláma 0,5 0,05 0,75 Schaumann Energy 0,5 0,3 Schaumasil TMR 0,25 Močovina 0,08 0,08 0,07 0,05 Směs laktační 8,5 7 2 Směs před porodem 3,6 Směs vyrovnávací 1 Rindavit T 0,05 0,15 Vápenec 0,05 Obsah živin vyskytují pouze u 3 dojnic ze 41 otelených, a výrazná redukce problémů s poporodními výtoky a ostatních komplikací. Výskyt mastitid je minimální, o čemž svědčí vysoká tržnost mléka, která na volné stájí překračuje 95 %. Ing. Pavel Nečesaný, Ing. Jaroslava Nováková, Ph.D. Sušina (v procentech) 49,3 47,4 41,7 42,5 Dusíkaté látky v g/kg S 173, Metabolizovatelná energie MJ NEL 6,8 6,6 6 6,6 Vláknina g/kg Strukturovaná vláknina Úspěch ve stáji 2/

14 Silážování Více energie z objemného krmiva Optimální technika silážování přináší nejvyšší kvalitu Tab. 1: Ztráty silážováním během polní fáze v % sušiny Doba zavadání 12 h 48 h Prodýcháním 0,7 1 % 4 10 % Vymytím 0 3 % 0 10 % Ztráty odrolem 2 2,5 % 5 8 % Celkově bez deště 2,7 3,2 % 9 18 % Celkově s deštěm do 6,5 % do 28 % Graf 1: Travní siláž (2. seč, 33 % sušiny) Nejdůležitějším předpokladem pro vysoce hodnotné siláže je vždy výchozí materiál. Materiál, který je složen z méně hodnotných rostlin, jež jsou sklizeny špatnou technikou a navíc mimo optimální dobu seče, nemůže poskytnout kvalitní siláž. Zásadním předpokladem pro vytvoření hodnotného krmiva jsou louky a pastviny. Fáze zavadání mezi sečením a naskladněním by měla být co nejkratší. Hlavním argumentem je snížení povětrnostního rizika. Krom toho vznikají s každým přibývajícím dnem, kdy krmivo leží na poli, další ztráty odrolem a prodýcháním, při dešti vznikají ještě navíc ztráty vyluhováním. Tabulka 1 ukazuje, s jakými ztrátami se musí počítat při délce zavadání jeden den (méně než 12 hodin) nebo dva dny (48 hodin). Může-li se silážní žlab naplnit během jednoho dne, jsou ztráty nižší než při dvoudenním navážení za dobrého počasí o 6 až 15 % a při špatném počasí dokonce o více než 20 %. Zajímavé je, že ztráty odrolem, které vznikly např. nadbytečným obracením, nehrají roli, neboť se hmota může na druhou stranu mnohem rychleji vysušit. Vhodné bakterie mléčného kvašení Rozsáhlé pokusy dokládají, že přirozené množství bakterií mléčného kvašení vyskytujících se na rostlinných druzích je pro optimální silážování dostatečné jen zřídkakdy. Bakterie mléčného kvašení podléhají kromě silného konkurenčního tlaku škůdců kvašení také nepříznivému počasí, intenzivnímu slunečnímu záření, ale jsou potlačovány také při dlouhém zavadání na pokose. Řešením tohoto problému může být použití selektovaných specifických bakterií mléčného kvašení přizpůsobených pro siláže ze zavadlé píce. Ošetření přirozenými, vysoce aktivními bakteriemi mléčného kvašení zvyšuje obsah výchozích zárodků v materiálu a vytváří podklad pro optimální silážování. Optimální souhra vybraných kmenů bakterií mléčného kvašení v silážních přípravcích Schaumann umožňuje cílené řízení průběhu silážování a zajišťuje kvalitu kvašení. Jsou zásadní rozdíly mezi čistě homofermentativními bakteriemi mléčného kvašení tvořícími kyselinu mléčnou a heterofermentativními bakteriemi tvořícími dodatečně kyselinu octovou. Použitím bakterií mléčného kvašení tvořících pouze kyselinu mléčnou, jež jsou obsaženy v produktu Bonsilage, lze řízeným průběhem kvašení docílit rychlého poklesu ph hodnoty a intenzivního mléčného kvašení. Jistota s Bonsilage Plus Vyvážená kombinace heterofermentativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Plus zajišťuje kontrolovanou tvorbu kyseliny octové a umožňuje intenzivní mléčné kvašení navíc s optimálním obsahem kyseliny octové. Kyselina octová potlačuje plísně. Množství zárodků v siláži se výrazně sníží a je dosažena vyšší sekundární stabilita na řezné ploše. Silážní přípravky Bonsilage a Bonsilage Plus od společnosti Schaumann byly odzkoušeny a byla potvrzena jejich účinnost v rámci zvýšení stravitelné energie siláže. Toto zlepšení a intenzifikace kvašení jsou v případě všech typů siláží závislé především na obsahu sušiny. Jak Bonsilage, tak Bonsilage Plus jsou uznané ve zlepšení účinku 1 zlepšení kvašení, což dokázaly u nejrůznějších druhů krmiv a při ph hodnota 7,0 Graf 2: Výsledek společné studie aerobní stability ve dnech travní siláže sušina % Kontrola Bonsilage Plus Tab. 2: Více energie díky použití silážních přípravků SCHAUMANN Silážní přípravek Místo výzkumu Objemné krmivo Zvýšení energie Bonsilage Humboldt-Uni., Berlin tráva 24 % S, 1. seč + 0,20 MJ NEL na kg S Uni. Hohenheim tráva 44 % S, 1. seč +0,20 MJ NEL na kg S Uni. Halle-Wittenberg tráva 29 % S, 1. seč + 0,22 MJ NEL na kg S Uni. Halle-Wittenberg tráva 50 % S, 1. seč + 0,19 MJ NEL na kg S Uni. Halle-Wittenberg vojtěška 35 % S, 1. seč + 0,19 MJ NEL na kg S Uni. Halle-Wittenberg vojtěška 56 % S, 1. seč + 0,08 MJ NEL na kg S Humboldt-Uni., Berlin kukuřice 25 % S. + 0,18 MJ NEL na kg S Bonsilage Plus TU Weihenstephan tráva 22 % S, 1. seč + 0,31 MJ NEL na kg S Haus Riswik tráva 39 % S, 1. seč + 0,50 MJ NEL na kg S Haus Riswik tráva 51 % S, 2. seč + 0,13 MJ NEL na kg S LVA Aulendorf vojtěška 40 % S, 2. seč + 0,20 MJ NEL na kg S Dny ,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 Kontrola Bonsilage Bonsilage Plus 3, Dny Zdroj: Výzkumná společnost IS, 2003 LWK Lfl LWK Hannover Brandeburg Weser-Ems 14 Úspěch ve stáji 2/2005

15 rozdílných obsazích sušiny. Zvláště pro oblast silážování pod 30 % byl prokázán rychlý pokles ph hodnoty v prvních dnech silážování a zároveň nízké ph po celou dobu fermentace. Při tomto obsahu sušiny je cílem vyrobit s co nejvyšší úspěšností siláže bez kyseliny máselné. Pokles ph hodnoty Kombinace homofermentativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage (jak ukazuje graf 1) zajišťuje velmi nízkou ph hodnotu a intenzivní kvašení, čímž jsou garantovány siláže bez kyseliny máselné. Z toho vyplývá hlavní oblast použití Bonsilage pro siláže s méně než 30% obsahem sušiny. Zde mohou bakterie mléčného kvašení plně rozvinout svou aktivitu a využít dostupné cukry k extrémně silnému poklesu ph hodnoty. Tím vytvoří bariéru proti bakteriím máselného kvašení (klostridiím). Schopnost delšího skladování bez přístupu kyslíku je určena kritickou hodnotou ph. Tato ph hodnota je také závislá na obsahu sušiny v siláži. Při obsahu sušiny travních siláží nad 30 % by neměla ph hodnota překročit 4,5, zatímco u vlhkých siláží je snaha dosáhnout hodnoty mezi 4 až 4,2. Při použití Bonsilage Plus rovněž dochází k rychlému poklesu ph hodnoty na počátku silážování. Během pozdějšího skladování následuje lehký vzestup ph hodnoty vlivem aktivní kyseliny octové. Hraniční hodnota pro stabilní ph je rovněž významně překročena. Stabilita siláže Kombinace homo- a heterofermetativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Plus ovlivňuje i oblast aerobní stability. Přídavkem heterofermentativních bakterií lze účinně bojovat proti nebezpečí druhotného zahřívání, s čímž souvisí aerobní stabilita zvláště v silážích se středním a vyšším obsahem sušiny (do 50 %). Potvrzují to zkušenosti z praxe za posledních 5 let a četné pokusy provedené nezávislými instituty (viz graf 2). Zkušenosti ukazují, že použitím Bonsilage Plus lze výrazně zlepšit stávající systém silážování jak průběh kvašení během silážování, tak i aerobní stabilitu. Oba tyto účinky Bonsilage Plus tvoří základ pro zvýšení užitkovosti. Cílená selekce kmenů bakterií v silážních přípravcích Schaumann na zlepšení stravitelnosti, jako i zlepšení využití jednotlivých frakcí živin platí pro celou paletu produktů Bonsilage. Jasným dokladem jsou měření stravitelnosti při použití silážních přípravků Schaumann. Více energie Tabulka 4 nabízí přehled výsledků měření stravitelnosti při použití Bonsilage Plus. Využitelnost energie se u různých druhů krmiv zvýšila v průměru o 0,2 0,3 MJ na kg sušiny. Tato lepší stravitelnost a s tím spojené zvýšení užitkovosti jsou částečně způsobeny změnou odbourávání bílkovin v siláži. Z toho plyne zrychlený a intenzivnější průběh kvašení a také pozitivní změna v poměru kvasných kyselin v siláži. Data z minulých pěti let ukazují, že každý druh krmiva vyžaduje specifický silážní přípravek. Dr. Edmund Mathies Úspěch ve stáji 2/

16 Graf 1: Vliv příjmu energie kojící prasnice na růst sajících selat Denní přírůstek selat, g Výživa prasnic Zvýšený příjem krmiva: Jak zajistit, aby kojící prasnice zůstaly v nejlepší formě Příjem energie, DE* MJ/den *DE = stravitelná energie King et al., 1995 King & Williams, 1984 King & Dunkin, 1986 Johnston et al., 1986 Mullan & Williams, 1989 Nelssen et al., 1985 Graf 2: Ztráty hmotnosti v období kojení a doba jalovosti u mladých prasniček Dny od odstavu do zapuštění Tab. 1: SELATA King & Dunkin, 1986 King & Williams, 1984 Mullan & Williams, 1989 Význam příjmu krmiva v době sání Vysoký příjem krmiva vysoký příjem energie a aminokyselin vysoká mléčná užitkovost vysoký přírůstek selat Většina prasnic v porodně ubývá na hmotnosti a ztrácí kondici. Tyto ztráty hmotnosti (zvláště u mladých prasniček) je však možné snížit. Optimálně působí vysoký příjem krmiva během laktace. V době laktace může dobrá prasnice držet krok s každou vysokoprodukční dojnicí. Díky moderní genetice jsou prasnice schopny vytvořit kg mléka za den. Mléko prasnice má ve srovnání s kravským výrazně vyšší obsah tuku, což znamená, že prasnice má v době laktace extrémně zatížený látkový metabolismus. Proto je v této době zapotřebí individuálně optimalizovat zásobení energií. Produkce nad 10 kg mléka vyžaduje cca MJ ME energie. K tomu je potřeba připočíst potřebu na záchov, což u prasnic s hmotností nad 200 kg činí cca 20 MJ ME. K pokrytí potřeby energie nad 90 MJ ME musejí kojící prasnice přijmout asi 7 kg laktační směsi s 13 MJ ME. Avšak v praxi žerou kojící prasnice výrazně méně, v průměru 6 kg za den. Nízký příjem krmiva kompenzují zvýšeným odbouráváním tuku, což je však jen malou pomocí, protože 0,4 MJ energie odpovídají pouze cca 200 g krmiva na den. To znamená, že při potřebě energie 90 MJ ME v 6 kg krmiva by prasnice mohly tuto potřebu pokrýt za předpokladu, že se zvýší obsah energie v krmivu prasnice z 13 na 15 MJ ME. minimální ztráty hmotnosti dobrá kondice prasnic PRASNICE vysoká odstavová hmotnost kratší větší mezidobí následující vrh lepší výkrmnost Počet prasnic Ztráty hmotnosti v době laktace, kg vyšší životní užitkovost Čím vyšší příjem energie, tím více mléka Mléčná užitkovost prasnice může být v praxi snadno změřena z přírůstku selat, popř. odstavové hmotnosti selat. Hmotnost selat při odstavu ve třech týdnech by měla dosahovat v průměru 6,5 kg, při odstavu ve 4 týdnech 8,5 kg. V závislosti na kondici prasnic, délce kojení a počtu sajících selat bylo zjištěno, že zvýšení příjmu krmiva o 1 kg na den v době laktace zvýší hmotnost selat při odstavu v průměru o 0,35 kg/sele (viz graf 1). Základem bezproblémového odchovu a dosažení vysoké odstavové hmotnosti selat je tedy dostatečný příjem energie a velké množství laktační směsi. Ztráty kondice mají negativní vliv na plodnost Prasnice, které nemohou pokrýt svoji potřebu energie množstvím přijatého krmiva, sahají při kojení svých selat na rezervy vytvořené během březosti. Nadměrná mobilizace těchto rezerv má různé negativní důsledky. Jednak je to enormní zatížení metabolismu jater, jednak značná ztráta hmotnosti. Snížení příjmu krmiva v průměru o 1 kg během doby sání vede navíc ke ztrátě asi 10 kg živé hmotnosti a 1,5 mm výšky hřbetního tuku. Tyto prasnice se v praxi nedostávají příliš často do říje nebo se jim opožďuje (viz graf 2). Hodnota ovulace a uhnízdění vajíčka je rovněž negativně ovlivněna, takže se v následujícím vrhu musí počítat s nižším počtem selat. Týká se to zvláště mladých prasniček, protože jejich růst ještě není ukončen, a proto vyžadují větší množství energie. Aby bylo dosaženo ideální chovné kondice a nebyl vyčerpán potenciál užitkovosti prasnic, neměla by být ztráta hmotnosti během laktace vyšší než 10 kg, popř. by ztráta hmotnosti od porodu a během kojení neměla být vyšší než 30 kg. Udržení prasnice v optimální kondici, to je v době kojení nejdůležitější cíl pro získání vysokého počtu selat za rok, čehož lze dosáhnout snížením délky období jalovosti a zvýšením počtu vrhů za rok. Jaký vliv má příjem krmiva prasnice na plodnost a odchov selat, ukazuje graf 3. Na které aspekty je zapotřebí brát ohled, aby kojící prasnice přijala co možná nejvíce krmiva, což je klíčem k úspěchu ve stáji, se dočtete v dalším čísle časopisu. Dipl.-Ing. agr. Eduard Schneeberger 16 Úspěch ve stáji 2/2005

17 Chov selat Rezervy jsou v managementu Současné rámcové podmínky v chovu zvířat, speciálně v chovu selat, vyžadují jistá opatření ke zvýšení efektivity. Více než kdy jindy se to týká managementu. Vysoko nastavený cíl, odstavit 25 a více selat na prasnici a rok, není stále ještě zdaleka dosažen. Existují značné rozdíly mezi Německem a vedoucími evropskými zeměmi. Převaha Francie, Dánska a Nizozemska spočívá ve vyšším počtu narozených selat na vrh, a tudíž také ve více odstavených selatech na vrh. Oproti výsledkům z Německa dosahují prasnice v těchto zemích o 1 až 1,5 živě narozeného selete více. Prosazení různých opatření musí sloužit k tomu, aby se trvale zvyšovala užitkovost zvířat. Základem vysoké plodnosti chovu prasnic je volba správné genetiky, přičemž nejlepší genetické předpoklady se samozřejmě mohou plně rozvinout jen při správném managementu. Cíleně začleňovat mladé prasničky Klíčem k úspěchu je optimální začlenění mladých prasniček do stáda. Mladé prasničky se musejí přizpůsobit chovu starých prasnic, přijít do říje a nahradit vyřazená zvířata. Vytvoření jasné strategie pro smysluplné a termínované začleňování nakoupených prasniček do stáje prasnic je nutným krokem, který nelze opomenout. Jak nezbytná epidemicko-hygienická opatření týkající se dovezených prasniček, tak i ochrana vlastního stáda před zavlečením cizích původců onemocnění vyžadují karanténní stáj. Využívání takovéto stáje navíc zajišťuje dodržení předpisů zákona sloužících k tomu, aby se zamezilo šíření epidemií. Cíle začlenění mladých prasniček do karanténní stáje: přivyknutí mladých prasniček na spektrum zárodků vlastního stáda a zároveň ochrana podniku před cizími zárodky přivyknutí mladých prasnic na chovatele provedení nutných očkování cílená kontrola dosažení pohlavní zralosti časové nastavení úspěšného oplodnění a začlenění mladých prasniček do plánované skupiny prasnic plné využití plodnosti S každou nakoupenou prasničkou se vytváří investice do budoucnosti. Při roční obnově 35 až 45 % tvoří mladé prasničky rozhodující článek celého stáda. Dostatečná délka karantény, která trvá minimálně 6 týdnů, se dělí se na 2 fáze. Fáze izolace a fáze adaptace Fáze izolace Po naskladnění do vyčištěné a vydezinfikované karanténní stáje začíná minimálně 14denní fáze izolace. Ta je nutná, aby se u mladých prasniček snížila náchylnost k onemocněním a zároveň se redukovalo riziko zavlečení onemocnění do produkčního stáda. Pokud přes všechna tato preventivní opatření zvířata v izolační stáji onemocní, mohou být selektivně léčena a co nejdříve po uzdravení přemístěna do produkčního stáda. Podstatnou součástí aklimatizace je každodenní klidný kontakt lidí se zvířaty. To přispívá k pozdějšímu snazšímu zacházení s prasničkami, ke zlepšení jejich imunity, výraznější říji a vyšší oplodnitelnosti. Fáze adaptace V této fázi jsou prasnice cíleně a šetrně přivykány na infekční prostředí produkčního stáda. V tomto období je nejlepším z praktikovaných opatření tzv. prohánění zvířat (na 5 7 nových prasniček jedna klinicky zdravá mladá prasnička). Kontakt s výkalem prasnic, sajícím seletem nebo zbytkem krmiva z krmné chodby podporuje aklimatizaci a posiluje imunitní systém. Od 42. dne po nákupu mohou mladé prasničky do stáda, tzn. mohou přejít do inseminačního centra a být začleněny do skupiny prasnic. Hygiena Zavedení klíčových hygienických opatření ve stáji prasnic vede k trvalému zlepšení zdravotního stavu a tím i k zásadnímu posunu v užitkovosti. Následující opatření by měla být prováděna rutinně: důsledný turnusový provoz, popř. černobílý provoz, žádné přemísťování zvířat mezi skupinami, prázdné místo v oddělení pro čištění a dezinfekci, sprchování prasnic, separace pracovního nářadí pro oddělení chovu prasnic, místa inseminace, místa pro ukládání kadáverů a také cílený boj proti škůdcům. Jmenovaná opatření se dají bez velkých nákladů rychle realizovat. Jako samozřejmost se rovněž bere speciální pracovní oblečení, sprchování cizích osob před vstupem do zařízení, minimalizace návštěv a kontrola dopravního prostředku přepravujícího zvířata. Pravidelná prohlídka místním veterinářem navíc pomůže odhalit nedostatky, zlepšit management a tím zvýšit podnikovou užitkovost. E fe k t i v n í m a n a - gement je základem vysoké užitkovosti a ekonomičnosti genetika, management a zdraví jsou tři pilíře úspěšné produkce selat. Dr. Michael Beddies Úspěch ve stáji 2/

18 Chov prasat Prasnice, selata, výkrm prasat Jak systematicky vypracovat úspěšnou Pro maximální rentabilitu v chovu prasat je základním předpokladem vysoká a současně stabilní užitkovost. Podniky, které mohou bez problémů nabídnout požadovanou kvalitu produktu při co nejnižších nákladech, budou mít ve stále globálnějším konkurenčním boji také v budoucnu největší šance při odstavu a ve výkrmu. Potenciál užitkovosti našich prasat se v minulých letech stále zvyšoval V posudku Hospodářské komory Nordheim- -Westfalen bylo ukázáno, že od roku 1990 do 2000 se mimo jiné zvýšil počet živě narozených selat o cca 0,1 sele na prasnici a rok. Vzhledem k vývoji do roku 2010 byla stanovena prognóza: v průměru více než 22 odstavených selata na prasnici a rok ve všech podnicích s chovem prasnic. Špičkové podniky této hodnoty již nyní dosahují nebo ji již dlouho překračují. V budoucnu zřejmě bude za zcela vynikající považována užitkovost přes 25 odstavených selat na prasnici a rok. Pro podniky s výkrmem prasat je prognózován průměrný denní přírůstek více než 800 g v průměru všech podniků. V tabulce 1 jsou definovány požadované cílové hodnoty, jež vyžadují systematickou optimalizaci v chovu prasnic a selat i v oblasti výkrmu. Dále je zapotřebí zmínit mimo jiné cílenou selekci a využití určitých plemen prasat, zlepšení chovatelských a hygienických podmínek ve stáji a výživu odpovídající užitkovosti. Prasnice s nejvyšší užitkovostí Na počátku úspěšné produkce vepřového masa je výživa prasnic a mladých prasniček v souladu s jejich potřebami. Většina našich současných plemen prasnic tak má nejen vynikající vlohy pro reprodukci, nýbrž i pro plození libových jatečných prasat. Je proto nutné zajistit takovou výživu prasnic, která přesně odpovídá potřebám spojeným s daným stádiem užitkovosti. Prasnice totiž samy o sobě nemají žádné tukové rezervy, ze kterých by mohly žít v době vysoké užitkovosti, jakou je doba sání. Orientačně i nadále platí, že ztráty hmotnosti by v době sání neměly přesáhnout 10 %. Vyšší ztráty hmotnosti vedou zvláště u mladých, popř. oprasených prasniček ke značné zátěži metabolismu a celkově ke zhoršení plodnosti. Pro zabránění nadměrným ztrátám hmotnosti v době sání se nabízí následující výživářská opatření: Zvýšení obsahu energie v krmivu, speciálně při vysoké teplotě ve stáji (navýšení energie asi o takové množství, které odpovídá energii pro 0,5 selete). Včasný příkrm selat a zkrácení doby sání (navýšení energie asi o takové Tab. 2: Zvýšení apetitu laktujících prasnic individuální kondiční výživa v době březosti optimalizace stájového klima (přibližné pravidlo: na 1 C = -100 g krmiva/den) použít chutné, hygienicky bezvadné krmivo pro podporu trávení přes den nabízet častěji menší množství krmiva dodatečně přidat vodu po porodu zajistit co možná nejlepší hygienu koryta množství, které odpovídá energii pro 0,5 selete). Zvýšení příjmu krmiva o 10 % (navýšení energie asi o takové množství, které odpovídá energii pro 1 1,5 selete). Je tedy jasně vidět, jak velký význam má příjem krmiva nezávisle na obsahu energie. V tabulce 2 jsou shrnuta nejdůležitější opatření pro zajištění vysokého příjmu krmiva v laktaci. Příjem krmiva v době březosti je pozitivně ovlivňován optimální teplotou prostředí a kondiční výživou. K zajištění vysoké mléčné užitkovosti a k prevenci MMA onemocnění je nezbytný dostatečný příjem vody. Proto by měla být před, při a po porodu k tekutému krmení navíc přidávána voda. Tab. 1: Cíle chovu prasat do roku 2010 Odchov selat: Živě narozených selat 11,0 ø porodní hmotnost na sele kg 1,5 Vrhů na prasnici a rok 2,3 Ztráty % < 15,0 Odchovaných selat na prasnici a rok 22,0 Hmotnost selat 70. den života kg > 27,5 Denní přírůstek g > 450 (7,0 kg 27,5 kg LM) Energie/kg přírůstku v odchovu selat MJ < 23,0 Výkrm prasat: Denní přírůstek g > 800 (27,5 kg 120,0 kg LM) Spotřeba krmiva na kg přírůstku kg < 2,9 Tab. 3: Optimalizace výživy selat Cíl: Vyrovnaná, spokojeně rostoucí, zdravá selata s více jak 27 kg ŽH v 70 dnech. Na co dbát? Vysoká akceptovatelnost krmiva Dostatečné zásobení napájecí vodou stravitelnost výživnost Doplňující látky podporující trávení chutnost aminokyseliny/enzymy kapacita vázání kyselin krmné kyseliny struktura krmiva pro-/probiotika Příjem krmiva odpovídající potřebám po odstavu/přemístění na jedno krmení na den Hygienická nezávadnost krmiva bez cizích příměsí mikrobiálně nezávadné vyvážená eubióza 18 Úspěch ve stáji 2/2005

19 strategii Mnozí chovatelé se domnívají, že stále většímu riziku infekce močových cest lze zvláště u většího stáda chovných prasnic, především laktujících, nejsnáze předcházet přechodem na tekuté krmení. Nutným předpokladem je ovšem hygienicky zcela vyhovující krmivo. Jen tak může tekuté krmení u prasnic přinést žádoucí výsledky. Jistý odchov selat Při odstavu ve 3 až 4 týdnech, kdy jsou selata vyživována převážně mlékem prasnice, pomalu dochází ke zvyšování podílu rostlinných živin v krmivu. V posledním týdnu sání se navíc Tab. 4: Orientační průběh poradenství ve výživě s kontrolou krmiva 1. krok: výpočet všech směsí pro výkrm a porovnání se současnými požadavky případné informování chovatele 2. krok: min. 1 chemický rozbor tekutého krmení 3. krok: porovnání výpočtu s rozborem, posouzení nezávadnosti zaslání výsledku, rozhovor s pracovní skupinou, doporučuje prestartér pro trénink enzymů. Selata by také měla mít neustále přístup ke zdroji vody. Po odstavu musí krmivo vyhovovat nové situaci, protože selata nemohou přijímat žádné mléko a chybí jim důležité živiny. To se týká především laktózy a dobře stravitelných mléčných bílkovin. Rozhodující pro bezztrátový odstav je, aby selata co nejrychleji začala přijímat nové krmivo a aby se tak předešlo nadprůměrně vysokému příjmu krmiva po době hladovění, což je často spojeno s poruchami trávení. Chutné, dobře stravitelné složky krmiva stimulují časný příjem suchého krmiva a zajišťují rychlý přechod z mléka na směs pro odchov. Další opatření optimalizace krmné směsi ukazuje tabulka 3. Pro pozitivní ovlivnění trávicích pochodů se jako krmné doplňky doporučují vysoce účinná proa prebiotika. Při mnoha pokusech bylo zjištěno, že cíleným použitím pro- a prebiotik, kyselin a fytogenních krmných doplňků se dosáhne lepší užitkovosti. Tak se lze zříci antibiotických stimulátorů růstu. Kromě zajištění optimálního přísunu stravitelných živin a cíleného použití krmných doplňků je pro úspěšný odchov selat rozhodující dobrý hygienický stav krmiva a napájecí vody. Pro posouzení hygienické nezávadnosti krmiva a napájecí vody lze využít orientační hodnoty (k dispozici na vyžádání v redakci). Výkrm prasat s vysokým denním přírůstkem Již dva roky vydává DLG doporučené hodnoty zásobení, jež odpovídají zvyšujícímu se potenciálu užitkovosti současného chovu prasat. Nejdříve jsou stanoveny doporučení pro ukazatele výkrmnosti na úrovni průměrného denního přírůstku živé hmotnosti 900 g. Tato úroveň je vyžadována v některých podnicích se zdravými zvířaty při optimálních podmínkách chovu a hygienických podmínkách a při využití moderní technologie krmení. Denní přírůstek na úrovni 800 g by měl být v budoucnu standardní hodnotou. Pro podnik s nižším přírůstkem může být krmivářským optimem údaj 700 g. Rozšíření na tři oblasti užitkovosti otevírá nové možnosti. Optimalizace krmiva v závislosti na specifických poměrech v daném podniku znamená takové zásobení živinami, jež odpovídá jatečné hodnotě a potřebám vysoké užitkovosti ve výkrmu, a zároveň snížení nákladů na krmivo a lepší ochranu životního prostředí. Výkrm prasat orientující se na užitkovost a nezatěžující životní prostředí je možný jen díky koncentrovanému obsahu živin v jednotlivých komponentech. Kromě cíleného rozboru jednotlivých komponentů krmné dávky je doporučována také jednorázová analýza hotové krmné směsi. Toto doporučení má sloužit k zajištění přísunu potřebných živin. Jednotlivé kroky této kontroly krmiva jsou uvedeny v tabulce 4. Vedle optimalizace přísunu živin musí být využita všechna opatření pro zajištění dobrého hygienického stavu krmiva, popř. krmivářské technologie. K prvním krokům patří pěstování vhodných odrůd a konzervace budoucího krmiva, tedy rozhodující činitele pro úspěch ve stáji! Dipl. Ing. agr. Gerd Stalljohann, vedoucí oddělení chovu prasat, Haus Düsse, Hospodářská komora Westfalen-Lippe Úspěch ve stáji 2/

20 Výživa prasnic Rodící prasnice: Rizikový faktor Fáze porodu je pro každou prasnici zvláště stresující. Pomocí výživy musí být podpořeno zdraví a vitalita prasnic, musí být cíleně řízena látková výměna a zajištěna optimální porodní hmotnost selat. Naskladnění prasnic do porodny se musí uskutečnit bez stresu a včas, tedy minimálně 5 dní před očekávaným termínem porodu. Sprchování prasnic při přehánění po předchozím čištění a dezinfekci porodního kotce jsou nejlepšími předpoklady pro dosažení maximální užitkovosti. Opatření jsou účinná při optimálním turnusovém provozu. Podpora zdraví prasnic Nejdůležitější roli v období porodu a v prvních dnech po porodu hraje stabilní zdraví prasnice. Je zapotřebí se bezpodmínečně vyhnout zdravotním problémům souvisejícím s porodem, jako je klasický MMA komplex se zánětem mléčné žlázy a dělohy nebo nedostatek mléka. Jak ukazují výzkumy Prof. Dr. Stefana Hoye z univerzity v Giessenu, tato onemocnění mají mnohočetné příčiny. Často jsou problémy související s porodem způsobeny zvláště nepříznivými chovatelskými podmínkami, jako je např. přílišné chladno, průvan a nedostatečná hygiena. Dalším faktorem přispívajícím ke vzniku onemocnění jsou chyby ve výživě, především příliš nízký obsah vlákniny a nevyvážený poměr minerálních látek. Tab. 1: MMA má vliv i na následující vrh bez MMA s MMA Počet prasnic n Počet prasnic bez říje po odstavu % 0,2 0,9 Počet s opožděnou říjí % 3,4 a 5,9 b Počet přebíhajících % 16,1 a 21,6 b Počet zmetajících % 0,9 a 2,3 b Počet zácp % 1,1 a 4,1 b Počet prasnic n Interval od odstavu do inseminace dny 5,46 5,78 Narozených selat v následujícím vrhu 11,46 11,19 Živě narozených selat v následujícím vrhu 10,66 10,41 a, b = signifikantní rozdíl Graf 1: Spotřeba vody litrů/den Příjem vody prasnicí v době kolem porodu Finkensiep Seunaeva Dny před a po oprasení Graf 2: Vliv příjmu vody prasnicemi na přírůstky a ztráty selat (čísla v grafu) během prvních tří dnů po oprasení Přírůstky selat (g/den) Příjem vody, litry/den 20 Úspěch ve stáji 2/2005