4 Rychlost větru a dynamický tlak
|
|
- Iva Šmídová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4 Rychlost větru a dynamický tlak 4.1 Zásady výpočtu Tato kapitola uvádí postupy a podklady pro stanovení střední rychlosti v m (z e ), intenzity turbulence I v (z e ) a maximálního tlaku větru q p (z e ). Jednoduché vztahy pro jejich výpočet uvedené v {kap. 4} lze snadno naprogramovat např. v tabulkovém procesoru. Některé použité součinitele nemají na území ČR praktický význam. Proto jsou podle {NA} jejich doporučené hodnoty rovny jedné. V kap. 4.2 až 4.4 příručky jsou uvedeny alternativní postupy výpočtů maximálního tlaku, střední rychlosti a intenzity turbulence s využitím tabulek. Při výpočtu ekvivalentního zatížení ve směru větru je nutné stanovit maximální tlak pro jednu nebo více referenčních výšek z e. Při výpočtu ekvivalentního zatížení stavby ve směru kolmém na směr větru a při posuzování možnosti vzniku jevů aeroelastické nestability je nutné stanovit střední rychlost větru alespoň pro jednu referenční výšku. Referenční výšky jsou uvedeny v kap. 6 (podrobnější postup) a v kap. 7 pro běžné pozemní stavby. Podle {NA} se výchozí hodnota základní rychlosti větru v b,0 určí z mapy větrných oblastí s roční pravděpodobností překročení p = 0,02 (střední doba návratu 50 let) pro kategorii terénu II. Mapa je součástí národní přílohy a zahrnuje vliv nadmořské výšky. Ve větrné oblasti V s výchozí základní rychlostí v b,0 = 36 m s -1 nebo ve speciálních případech umístění staveb (na vrcholech kopců, v úzkých údolích apod.) si Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vyhradil právo upřesnit výchozí základní rychlost větru pro konkrétní lokalitu. Mapa větrných oblastí nezahrnuje lokální vliv orografie. V příloze P.1 jsou uvedeny informace o způsobu sestavení mapy větrných oblastí. 4.2 Předpoklady výpočtu 1. Z mapy větrných oblastí {NA} je stanovena výchozí hodnota základní rychlosti v b,0. 2. Podle {NA} jsou součinitele směru a ročního období c dir = c season = 1. Pro pravděpodobnost překročení základní rychlosti větru (p = 0,02) je součinitel pravděpodobnosti c prob = 1. Základní rychlost v b je v běžných případech v ČR rovna výchozí hodnotě základní rychlosti: v b = v b,0 c dir c season c prob = v b,0 (4.1) Poznámka: Tam, kde to systém Eurokódů povoluje (např. [4]), se může použít jiná pravděpodobnost překročení základní rychlosti větru p. V takovém případě se součinitel c prob určí podle vztahu: c prob 1 K ln ln 1 p 1 K ln ln 0,98 kde podle {NA} je K = 0,2 a n = 0,5. n (4.2) 18
2 3. Základní dynamický tlak větru q b v [N m -2 ] ve výšce 10 m se vypočte podle vztahu: 1 2 qb = vb (4.3) 2 Měrná hmotnost vzduchu je podle {NA} = 1,25 kg m -3. Vypočtené hodnoty základního tlaku větru pro základní rychlosti větru jsou uvedeny v tab Pro drsnost terénu v okolí stavby je zvolena kategorie terénu (viz kap. 4.6). Tab. 4.1 Základní rychlosti větru v b [m s -1 ] a základní dynamické tlaky větru q b [kn m -2 ] Oblast I II III IV V v b [m s -1 ] 22, , q b [N m -2 ] q b [kn m -2 ] 0,316 0,391 0,473 0,563 0, Pro stavbu se určí soubor referenčních výšek z e (jedna nebo více viz kap. 7). Poznámka: V případě podrobného výpočtu součinitele konstrukce c s c d podle přílohy {B} se referenční výška označuje z s. Pro vybrané typy staveb je definována v kap. 6 na obr V rovinatém terénu (průměrný sklon návětrného terénu je menší než 3 ) je součinitel orografie c o (z e ) = 1. Pro větší sklon terénu je součinitel orografie c o > 1; jeho hodnota se určí podle kap. 4.9 pro stejné referenční výšky jako střední rychlost nebo maximální tlak. 4.3 Střední rychlost větru Pro předpoklady uvedené v kap. 4.2 a základní rychlost větru v b se střední rychlost v m (z e ) v referenční výšce z e určí podle vztahu: v m (z e ) = v b c o (z e ) c r (z e ) (4.4) ve kterém se pro referenční výšku z e stanoví součinitel orografie c o (z e ) podle kap. 4.9 a součinitel drsnosti terénu c r (z e ) z tab. 4.2 pro zvolenou kategorii terénu podle tab Poznámka: Součinitel drsnosti terénu je v Eurokódu definován vztahem: 0,07 z e z0 c r ze kr ln pro zmin ze 200 [m]; kr 0,19 (4.5) z0 0,05 kde z 0 a z min jsou kvantitativní charakteristiky použité kategorie terénu podle tab. 4.5; z e je referenční výška. 19
3 Tab. 4.2 Součinitel drsnosti terénu c r (z e ) z [m] Kategorie terénu I II III IV 1 0,782 0,701 0,606 0, ,899 0,701 0,606 0, ,055 0,875 0,606 0, ,173 1,007 0,755 0, ,241 1,084 0,843 0, ,290 1,138 0,905 0, ,328 1,181 0,953 0, ,359 1,215 0,992 0, ,408 1,270 1,054 0, ,446 1,312 1,102 0, ,477 1,347 1,141 0, ,526 1,402 1,203 1, ,564 1,444 1,251 1, ,594 1,479 1,290 1, ,621 1,508 1,324 1, ,643 1,533 1,352 1, ,663 1,556 1,378 1, ,681 1,576 1,401 1,242 Příklad 4.1 Stanovení střední rychlosti v m v referenční výšce z e pro c o (z e ) = 1. Zadání: a) z e = 50 m, v b,0 = 25 m s -1, terén typu II. b) z e = 70 m, v b,0 = 27,5 m s -1, terén typu III. Řešení: a) v b = v b,0 ; v m (z e ) = v b c o (z e ) c r (z e ) = ,312 = 32,8 m s -1. b) v b = v b,0 ; v m (z e ) = v b c o (z e ) c r (z e ) = 27,5 1 (1,141 + (1,203 1,141) /2) = = 32,2 m s -1 Příklad 4.2 Stanovení střední rychlosti v m v referenční výšce z e pro c o (z e ) > 1. Zadání: a) z e = 50 m, v b,0 = 25 m s -1, c o (z e ) = 1,2, terén typu II. b) z e = 70 m, v b,0 = 27,5 m s -1, c o (z e ) = 1,15, terén typu III. Řešení: a) v b = v b,0 ; v m (z e ) = v b c o (z e ) c r (z e ) = 25 1, 2 1,312 = 39,36 m s -1. b) v b = v b,0 ; v m (z e ) = v b c o (z e ) c r (z e ) = 27,5 1,15 1,172 = 37,06 m s -1 20
4 4.4 Intenzita turbulence větru Intenzita turbulence se používá při výpočtu maximálního tlaku a při podrobném výpočtu součinitele konstrukce c s c d podle přílohy {B}. V případě maximálního dynamického tlaku lze její výpočet obejít postupem uvedeným v kap Podle {NA} je součinitel turbulence k I = 1. Intenzita turbulence v referenční výšce z e se stanoví podle vztahu: I v z e cfl = 7 c z c z r e 0 e (4.6) kde c fl je pomocný součinitel fluktuační složky tlaku z tab. 4.3; c r (z e ) součinitel drsnosti terénu z tab. 4.2 pro zvolenou kategorii terénu; c o (z e ) součinitel orografie podle kap Tab. 4.3 Pomocný součinitel fluktuační složky tlaku c fl Kategorie terénu I II III IV c fl 1,188 1,330 1,508 1,640 Poznámka: Pomocný součinitel c fl není uveden v Eurokódu. Je zaveden pouze pro alternativní zjednodušený výpočet v této příručce. Je nezávislý na výšce a v tab. 4.3 je uveden pro různé kategorie terénu. Příklad 4.3 Stanovení intenzity turbulence I v (z e ) pro součinitel orografie c o (z e ) = 1. Zadání: z e = 50 m, v b,0 = 25 m s -1, c o (z e ) = 1; terén typu II. Řešení: c fl = 1,33 (viz tab. 4.3); c r (z e ) = 1,312 (viz tab. 4.2); I v (z e ) = 1,33/(7 1,312) = 0,145 (resp. 14,5 %) Příklad 4.4 Stanovení intenzity turbulence I v (z e ) pro součinitel orografie c o (z e ) > 1. Zadání: z e = 50 m, v b,0 = 25 m s -1, c o (z e ) = 1,15; terén typu II. Řešení: c fl = 1,33 (viz tab. 4.3); c r (z e ) = 1,312 (viz tab. 4.2); I v = 1,33/(7 1,312 1,15) = 0,126 (resp. 12,6 %) 4.5 Maximální dynamický tlak V kap je uveden obecně platný postup, nezávislý na hodnotě součinitele orografie. Postup uvedený v kap je použitelný pouze v případě, že součinitel orografie c o (z e ) = 1. 21
5 4.5.1 Maximální dynamický tlak pro součinitel orografie c 0 (z) 1 Pro předpoklady uvedené v kap. 4.1 a součinitel orografie c 0 (z e ) 1 stanovený podle kap. 4.9 se maximální dynamický tlak q p (z e ) v referenční výšce z e určí podle vztahu: q p (z e ) = q b c e (z e ) = q b c o (z e ) c r (z e ) [c o (z e ) c r (z e ) + c fl ] [kn m -2 ] (4.7) kde q b je základní tlak z tab. 4.1; c e (z e ) součinitel expozice; c r (z e ) součinitel drsnosti terénu podle tab. 4.2; c fl pomocný součinitel fluktuační složky tlaku z tab Poznámka: Součinitel expozice c e je v Eurokódu definován vztahem: kde c 2 2 z c z c z 1 I z (4.8) e e 0 e r e 7 I v (z e ) je intenzita turbulence; z e referenční výška; c 0 součinitel orografie (viz kap. 4.9); c r součinitel drsnosti terénu (viz kap. 4.3). Příklad 4.5 v e Stanovení maximálního tlaku q p (z e ) pro součinitel orografie c 0 (z e ) 1. Zadání: z e = 80 m, v b,0 = 25 m s -1, c o (z e ) = 1,2; terén typu IV. Řešení: q b = 0,391 kn m -2 (viz tab. 4.1); c r (z e ) = 1,027 (viz tab. 4.2); c fl = 1,64 (viz tab. 4.3); Příklad 4.6 q p (z e ) = 0,391 1,2 1,027[1,2 1, ,64] = 1,384 kn m -2 Stanovení maximálního tlaku q p (z e ) pro součinitel orografie c 0 (z e ) 1. Zadání: z e = 40 m, v b,0 = 22,5 m s -1, c o (z e ) = 1,25; terén typu II. Řešení: q b = 0,316 kn m -2 (viz tab. 4.1); c r (z e ) = 1,27 (viz tab. 4.2); c fl = 1,33 (viz tab. 4.3); q p (z e ) = 0,316 1,25 1,27[1,25 1,27 + 1,33] = 1,464 kn m Maximální dynamický tlak pro součinitel orografie c o (z e ) = 1 Pro předpoklady uvedené v kap. 4.1 a součinitel orografie c 0 (z e ) = 1 se maximální dynamický tlak q p (z e ) v referenční výšce z e určí podle vztahu: q p (z e ) = q b c e (z e ) (4.9) kde q b je základní tlak větru z tab. 4.1; c e (z e ) součinitel expozice ve výšce z e. 22
6 Hodnoty součinitele expozice závisejí na typu terénu a jsou uvedeny v tab. 4.4 pro zvolenou kategorii terénu podle tab Tab. 4.4 Součinitel expozice c e (z e ) pro součinitel orografie c o (z e ) = 1 Kategorie terénu z [m] I II III IV 1 1,540 1,423 1,281 1, ,878 1,423 1,281 1, ,367 1,929 1,281 1, ,769 2,352 1,709 1, ,016 2,616 1,980 1, ,198 2,810 2,182 1, ,342 2,965 2,344 1, ,462 3,094 2,479 1, ,655 3,302 2,700 2, ,809 3,468 2,876 2, ,936 3,606 3,023 2, ,140 3,829 3,262 2, ,302 4,006 3,452 2, ,437 4,154 3,611 3, ,552 4,280 3,748 3, ,653 4,391 3,868 3, ,743 4,490 3,976 3, ,824 4,579 4,073 3,578 Příklad 4.7 Stanovení maximálního q p (z e ) tlaku pro součinitel orografie c o (z e ) = 1. Zadání: z e = 80 m, v b,0 = 25 m s -1, c o (z e ) = 1, terén typu IV. Řešení: q b = 0,391 kn m -2 (viz tab. 4.1); c e (z e ) = 2,739 (viz tab. 4.4); q p (z e ) = 0,391 2,739 = 1,081 kn m -2 Příklad 4.8 Stanovení maximálního tlaku q p (z e ) pro součinitel orografie c o (z e ) = 1. Zadání: z e = 40 m; v b,0 = 22,5 m s -1 ; c o (z e ) = 1, terén typu II. Řešení: q b = 0,316 kn m -2 (viz tab. 4.1); c e (z e ) = 3,302 (viz tab. 4.4); q p (z e ) = 0,316 3,302 = 1,043 kn m -2 23
7 4.6 Drsnost terénu Překážky na povrchu (stavby, stromy apod.) jsou považovány za drsnost povrchu. Kategorie terénu reprezentují oblasti s homogenní drsností terénu určitého typu a odpovídající modely stabilní teplotně neutrální mezní vrstvy proudění nad tímto terénem při silném větru. Dvourozměrná atmosférická mezní vrstva je popsána v Eurokódu závislostí střední rychlosti a intenzity turbulence na výšce, výkonovou spektrální hustotou fluktuační složky rychlosti větru v podélném směru a koherenčními funkcemi mezi fluktuačními složkami rychlosti větru v různých místech mezní vrstvy. V ČR se podle {NA} má použít doporučený postup stanovení součinitele drsnosti terénu. Základním vodítkem pro výběr kategorie terénu je popis terénu v tab. 4.5 a vyobrazení terénu v příloze {A.1}. Na území ČR se nepředpokládá existence kategorie terénu 0. Terén kategorie I se může vyskytovat v blízkém okolí velkých vodních ploch a v zemědělsky využívaných rovinatých oblastech. Ve většině případů budou stavby v terénu kategorie II a III. Při rozhodování o použití kategorií terénu se má uvážit vzdálenost x od hranice změny drsnosti terénu podle kap To platí zvláště u vysokých staveb. Kategorie terénu jsou kvantitativně definovány parametrem drsnosti z 0 a minimální výškou z min. Maximální výška je pro všechny kategorie terénu stejná (z max = 200 m). Tyto parametry se mohou použít pro přímý výpočet součinitele drsnosti terénu podle vztahu (4.5) a součinitele expozice podle vztahu (4.8). Lze používat pouze hodnoty parametrů uvedené v tab. 4.5! Tab. 4.5 Kategorie terénů a jejich parametry {tab. 4.1} z Kategorie terénu min [m] [m] 0 Moře nebo pobřežní oblasti vystavené otevřenému moři 0,003 1 I II III IV Jezera nebo vodorovné oblasti se zanedbatelnou vegetací a bez překážek Oblasti s nízkou vegetací jako je tráva a s izolovanými překážkami (stromy, budovy), jejichž vzdálenost je větší než 20násobek výšky překážek Oblasti rovnoměrně pokryté vegetací nebo budovami nebo s izolovanými překážkami, jejichž vzdálenost je maximálně 20násobek výšky překážek (jako jsou vesnice, předměstský terén, souvislý les) Oblasti, ve kterých je nejméně 15 % povrchu pokryto pozemními stavbami, jejichž průměrná výška je větší než 15 m Poznámka: Kategorie terénu jsou zobrazeny příloze {A.1}. z 0 0,01 1 0,05 2 0,3 5 1,0 10 Výběr kategorie terénu ovlivňuje výsledné ekvivalentní zatížení. Pro danou základní rychlost se změna o jednu kategorii terénu (např. z kat. III na kat. II) projeví zvýšením zatížení v průměru o 22 %, při změně o dvě kategorie terénu se ekvivalentní zatížení zvýší o cca 48 %. 24
8 90 Rychlost vě tru a dynamický tlak 4.7 Stanovení kategorie terénu v daném směru Drsnost terénu v návětrném směru se podle {NA} posuzuje s ohledem na tvar průřezu stavby zpravidla ve více směrech. Např. u staveb s kruhovým průřezem je nutné vyhledat směr s nejnižší drsností terénu. Pro budovy s obdélníkovým průřezem jsou definovány hodnoty součinitelů vnějšího tlaku pro směry větru kolmé ke stěnám budovy ( = 0, 90 nebo 180 ). Pro stanovení drsnosti je tedy vhodné volit směry větru tak, že jsou kolmé na stěny budovy. Jmenovitý úhlový sektor Vzdálenost x podle A.2 x 70 Plocha s jinou drsností posuzovaný segment Budova Směr větru 30 Obr. 4.1 Stanovení drsnosti terénu Při doporučeném postupu pro stanovení drsnosti terénu ve směru se definuje kruhová výseč s vrcholovým úhlem 45. Uvnitř této výseče se zvolí dílčí segment ve tvaru kruhové výseče s vrcholovým úhlem 30 (viz obr. 4.1). Plocha dílčího segmentu je omezena vzdáleností x, která se pro danou výšku budovy určí z tab V tomto segmentu se stanoví dominantní drsnost terénu (parametr drsnosti z 0 ). Plochy s jinou drsností do velikosti 10 % plochy segmentu se zanedbávají. Postup se opakuje pro další dílčí segmenty. Drsnost terénu pro směr větru se potom definuje jako nejnižší hodnota parametru drsnosti terénu ze všech možných dílčích segmentů v dané výseči. Lze používat pouze parametry drsnosti (resp. kategorie terénu), uvedené v tab Popsaný postup se opakuje pro další směry větru. Pro budovy bude nutné stanovit ekvivalentní zatížení minimálně pro dva směry větru (0 a 90 ). 4.8 Přechod mezi kategoriemi drsnosti terénu I, II, III a IV {A.2} Kromě specifikace kategorií terénu je při stanovení ekvivalentního zatížení nutné vzít v úvahu i vzdálenost od hranice mezi oblastmi s různou drsností terénu na návětrné straně stavby. Za hranicí změny drsnosti terénu (např. za okrajem města) je přechodová oblast, ve které 25
9 se postupně vytváří nová přízemní mezní vrstva. S rostoucí vzdáleností od hranice se vlastnosti nové mezní vrstvy stabilizují a její výška postupně roste (zejména profily střední rychlosti a intenzity turbulence). V příloze {A.2} jsou uvedeny dva postupy, které tento jev popisují. Jeden z nich bylo nutné pro území ČR zvolit jako závazný. Po konzultaci s pověřeným pracovištěm ČHMÚ v Plzni byl zvolen postup 2, který lépe odpovídá poznatkům meteorologů jak u nás, tak v zahraničí. Vzdálenost x se určí z tab. 4.6 v závislosti na výšce pozemní stavby a typu změny drsnosti terénu. Lze však předpokládat další vývoj poznání tohoto jevu. Poznámka: Postup 1 v {A.2} reprezentuje zjednodušený inženýrský přístup vhodný pro členitý terén a jeho použití na území ČR by mohlo mít racionální základ. V normě uvedená vzdálenost 1 km se však jeví vzhledem k existujícím informacím jako nedostatečná (např. ISO 4354 [11] uvádí vzdálenosti 1 km, 2 km a 3 km podle výšky stavby). Při použití tohoto postupu by se významně snížilo zatížení vysokých staveb za touto vzdáleností. Proto tento postup není podle {NA} na území ČR povolen. Postup 2 vychází z dlouhodobých meteorologických měření rychlosti větru v zahraničí. Tato měření nebyla zpochybněna, ale možnost jejich aplikace v zemích s členitým terénem je problematická. Původní verze tab. 4.6 definovala vazbu mezi výškou stavby a vzdálenosti x pro vysoké stavby až do vzdálenosti 500 km, což bylo pro území většiny států nepoužitelné. Tabulka byla proto autory Eurokódu zkrácena. Tab. 4.6 Vzdálenost x {tab. A.1} Výška z I na II I na III II na III II na IV III na IV 5 m 0,5 km 5,0 km 0,3 km 2,00 km 0,20 km 7 m 1,0 km 10,0 km 0,5 km 3,50 km 0,35 km 10 m 2,0 km 20,0 km 1,0 km 7,00 km 0,70 km 15 m 5,0 km 3,0 km 20,00 km 2,00 km 20 m 12,0 km 7,0 km 4,50 km 30 m 20,0 km 10,0 km 7,00 km 50 m 50,0 km 0 km 20,00 km 4.9 Orografie terénu {A.3} Vliv izolovaných terénních útvarů (kopec, hřeben, útes apod.) na střední rychlost popisuje součinitel orografie c o (z e ), definovaný jako poměr mezi střední rychlostí v referenční výšce v mf (z e ) v místě stavby a v neovlivněném terénu na návětrné straně stavby v m (z e ): c o z e v v mf m z z e e (4.10) 26
10 v m v mf střední rychlost větru ve výšce z nad terénem střední rychlost větru nad rovinatým terénem c o = v m /v mf Obr. 4.2 Zvýšení rychlostí větru způsobené orografií Na návětrném svahu se rychlost v mf (z e ) zvyšuje, na vrcholu svahu dosahuje maxima, na závětrném svahu postupně klesá. Pokud orografie zvyšuje střední rychlost o více než 5 % (c o 1,05), je nutné tyto účinky vzít v úvahu. Tato situace nastane, pokud je průměrný sklon návětrného svahu větší než 3 (H/L u 0,052). Návětrný terén se uvažuje až do vzdálenosti L u, odpovídající maximálně desetinásobku výšky terénního útvaru H. Tab. 4.7 uvádí pro orientaci průměrné a maximální sklony některých známých liniových staveb nebo svahů. Projektant má v konkrétním případě přesné informace o situaci v místě stavby. Tato tabulka má proto pouze orientační význam a má ukázat, že situace, kdy bude nutné použít součinitel orografie větší než jedna, zdaleka nebudou na území ČR výjimečné. Tab. 4.7 Průměrné a maximální sklony vybraných liniových staveb nebo svahů Stavba nebo svah průměr H/Lu maximální železnice 0,070 dálnice mimo horské oblasti 0,060 lanovka Praha, Petřín 0,267 0,295 lanovka Karlovy Vary, Diana 0,098 0,432 lanovka Ještěd 0,360 0,558 závodní sjezdovky 0,500 1 Vliv orografie se má uvážit pro místa: a) na návětrných svazích kopců a hřebenů, kde 0,05 < 0,3 a x L u /2; b) na závětrných svazích kopců a hřebenů, kde < 0,3 a x < L d /2 nebo 0,3 a x < 1,6H; c) na návětrných svazích srázů (útesů) a strmých svazích, kde 0,05 < 0,3 ax L u /2; d) na závětrných svazích srázů (útesů) a strmých svazích, kde < 0,3 a x < 1,5L e a kde 0,3 a x < 5H. 27
11 Součinitel c o je definován takto: c o = 1 pro < 0,05 (4.11) c o = 1 + 2s pro 0,05 < < 0,3 (4.12) c o = 1 + 0,6s pro > 0,3 (4.13) kde s je součinitel umístění, stanovený z obr. 4.3 nebo obr. 4.4; Φ sklon návětrného svahu H/L u ; L e jeho účinná délka definovaná v tab. 4.8; L u skutečná délka návětrného svahu ve směru větru; L d skutečná délka závětrného svahu ve směru větru; H účinná výška kopce nebo strmého svahu; x vodorovná vzdálenost místa staveniště od vrcholu hřebenu; z svislá vzdálenost od úrovně terénu místa staveniště. V příloze {A.3} jsou uvedeny vztahy pro výpočet součinitele umístění na obr. 4.3 a obr Podle změny [2, Opr. 2] se v {A.3(5)} na konci položky b) nahradí výraz z/l d > 3,5 výrazem x/l e > 3,5. Tab. 4.8 Hodnoty účinné délky L e Sklon (Φ = H/L u ) Pozvolný (0,05 < Φ < 0,3) Strmý (Φ > 0,3) L e = L u L e = H/0,3 vrchol vítr staveniště závětrný svah < 0,05 - X Obr. 4.3 Součinitel s pro útesy a skalní stěny {obr. A.2} 28
12 vrchol vítr staveniště závětrný svah < 0,05 - -X +X Obr. 4.4 Součinitel s pro kopce a hřebeny hor {obr. A.3} Poznámka: Součinitel orografie může nabývat hodnot přibližně v intervalu c o (1;1,42). Orografie tedy může zvýšit střední rychlost v m (z e ) o cca 42 % a maximální tlak až o 102 %. Příklad 4.9 Stanovení součinitele orografie c o (z e ) pro vrchol hřebenu. Zadání: x = 0 m (viz obr. 4.4), převýšení H = 100 m, délka návětrného svahu L u = 500 m a referenční výška z e = 100 m. Řešení: = H/L u = 100/500 = 0,2 (pozvolný svah) účinná délka L e = L u = 500 m; z/l e = 100/500 = 0,2; x/l u = 0 (vrchol). Pro návětrnou část podle obr. 4.3 a obr. 4.4 je s = A = 0,696. Podle vztahu (4.12) je c o (z e ) = c o (100) = 1 + 2s = ,696 0,2 = 1,278 Pro zadané podmínky je součinitel orografie c o (100) = 1,278. Interpretace: Pokud je před návětrným svahem II. kategorie terénu a základní rychlost v b = 25 m s -1, bude v referenční výšce: součinitel expozice c r (z e ) = 0,19 ln(100/0,05) = 1,444; střední rychlost před svahem v m (z e ) = v b c r (z e ) = 25 1,444 = 36,1 m s -1 střední rychlost n vrcholu svahu v mf (z e ) = v m (z e ) c o (z e ) = 36,1 1,278 = 46,14 m s -1 29
13 Příklad 4.10 Stanovení součinitele orografie c o( z e) pro závětrný svah téhož hřebenu. Zadání: x = 200 m (viz obr. 4.4), převýšení H = 100 m, délka návětrného svahu L u = 500 m, délka závětrného svahu L d = 600 m a referenční výška z e = 50 m. Řešení: = H/L u = 100/500 = 0,2 (pozvolný svah) účinná délka L e = L u = 500 m z/l e = 50/500 = 0,1; x/l d = 200/600 = 0,333. Pro návětrnou část je podle obr. 4.3 je A = 0,839; B = -1,665; s = 0,481 Podle vztahu (4.12) je c o (z e ) = c o (50) = 1 + 2s = ,48 0,2 = 1,193 Pro zadané podmínky je součinitel orografie c o (50) = 1,193. Interpretace: Pokud je před návětrným svahem II. kategorie terénu a základní rychlost v b = 25 m s -1, bude v referenční výšce: součinitel expozice c r (z e ) = 0,19 ln(50/0,05) = 1,312; střední rychlost před svahem v m (z e ) = v b c r (z e ) = 25 1,312 = 32,81 m s -1 střední rychlost n vrcholu svahu v mf (z e ) = v m (z e ) c o (z e ) = 32,81 1,193 = 39,14 m s Stavby v okolí vysoké budovy {A.4} Tato kapitola popisuje postup stanovení maximálního tlaku pro stavby v blízkém okolí vysoké budovy, pokud její výška h high je nejméně dvakrát vyšší než průměrná výška h ave sousedních staveb. Blízké okolí je omezeno poloměrem r, který se určí z rozměrů vysoké budovy a je roven menší z hodnot h high (výška budovy), nebo 2d large (d large je větší rozměr průřezu budovy). d large d large r d smal 2 x 2 h high d small z n 2 1 h ave 1 x 1 r h low,1 Obr. 4.5 Vliv vysoké budovy na dvě sousední konstrukce (1 a 2) {obr. A.4} 30
14 Při navrhování jakékoliv sousední konstrukce s výškou h low ve vzdálenosti x od budovy (viz obr. 4.5) je dovoleno použít maximální dynamický tlak větru ve výšce z n (z n = z e ) nad zemí, definované výrazem x r z n = 0,5r 2 hlow r < x < 2r zn 0,5 r 1 x r (4.14) r x 2r z n = h low Zvýšení rychlosti může být zanedbáno, pokud h low h high /2. Příklad 4.11 Stanovení referenčních výšek v okolí vysoké budovy. Zadání: Rozměry vysoké budovy jsou h high = 109 m, d large = 70 m a d small = 21 m. Průměrná výška okolní zástavby je h ave = 15 m. Výška budovy 1 je h low,1 = 30 m a budova je ve vzdálenosti x 1 = 50 m od vysoké budovy. Výška budovy 2 je h low,2 = 50 m a budova se nachází ve vzdálenosti x 2 = 120 m od vysoké budovy. Řešení: Poloměr r = MIN(109, 2 70) = 109 m. Budova 1: x 1 < r; z n,1 = z e,1 = 0,5r = 54,5 m Budova 2: r < x 2 < 2r z n,2 = z e,2 = 0,5 (r (1 2h low /r) (x 2 r)) = = 0,5*(109 (1 2 50/109) ( )) = 54,05 m Maximální tlak se má stanovit pro referenční výšky z e,1 = 54,5 m a z e,2 = 54,05 m Výška posunutí {A.5} Toto ustanovení je směrově závislé [2, Opr. 2] a lze ho použít pouze pro IV. kategorii terénu. Pokud jsou pozemní stavby a jiné překážky hustě rozmístěné, vítr se chová tak, jako by úroveň povrchu země byla posunuta do výšky h dis. Výšku posunutí h dis lze stanovit z výrazu (4.15) s použitím obr Závislosti maximálního dynamického tlaku na výšce lze posunout směrem nahoru o výšku h dis. x 2h ave h dis je menší z hodnot 0,8h ave nebo 0,6h 2h ave < x < 6h ave h dis je menší z hodnot (1,2h ave 0,2x) nebo (0,6h) (4.15) x 6h ave h dis = 0 Pokud nejsou k dispozici přesnější informace, lze použít průměrnou výšku překážek ve IV. kategorii terénu h ave = 15 m. Hodnoty h ave a x se mají stanovit pro každý 30 úhlový sektor podle
15 6h ave 2h ave h ave z = 0 h h dis x Obr. 4.6 Výška překážek a vzdálenosti na návětrné straně {obr. A.5} Příklad 4.12 Stanovení výšky posunutí v místě stavby a referenční výšky pro vrchol budovy. Zadání: Průměrná výška překážek je h ave = 15 m, výška projektované budovy je h = 30 m, vzdálenost x = 50 m a terén kategorie IV. Řešení: 2h ave < x < 6h ave h dis = MIN (8 m; 18 m) = 8 m Výška posunutí je h dis = 8 m. Referenční výška pro vrchol budovy bude z e = h h dis = 22 m. 32
1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7.
1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7. Součinitele tlaků a sil 8. Zatížení mostů větrem Informativní
VíceČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6.
ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7. Součinitele tlaků a sil 8. Zatížení
Více1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1
Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VI. Zatížení stavebních konstrukcí větrem 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Vítr vzniká vyrovnáváním tlaků v atmosféře, která
Více8 Zatížení mostů větrem
8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení
VíceIII. Zatížení větrem 1 VŠEOBECNĚ 2 NÁVRHOVÉ SITUACE 3 MODELOVÁNÍ ZATÍŽENÍ VĚTREM. III. Zatížení větrem
III. Zatížení větrem 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-4 uvádí zatížení větrem a pravidla pro: návrhové situace, rychlost a tlak větru, účinek větru na konstrukci, součinitele tlaků a sil, vlivy prostředí. ČSN
VíceNěkterá klimatická zatížení
Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR
Více6 Součinitel konstrukce c s c d
6 Součinitel konstrukce c s c d Součinitel konstrukce c s c d je součin součinitele velikosti konstrukce (c s 1) a dynamickéo součinitele (c d 1). Součinitel velikosti konstrukce vyjadřuje míru korelace
VíceMapa větrových oblastí pro ČR oblast 1 2 v b,o 24 m/s 26 m/s. Úprava v b,o součinitelem nadmořské výšky c alt (altitude) oblast 1 2 >1300-1,27
Zatížení větrem - pravidla pro zatížení větrem pro pozemní stavy výšky 200m, pro mosty o rozpětí 200m - uvádí se pro celou konstrukci neo její části (např. ovod. plášť a jeho kotvení) - klasifikace: zatížení
VíceStatický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy
Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy podle ČSN EN 1991-1-4 Stavba: Stavba Obsah: Statické schéma střechy...1 Statický výpočet...3 Střecha +10,000...3 Schéma kotvení střechy...9 Specifikace
Vícen =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční
Užitné zatížení Činnost lidí Je nahrazeno plošným a bodovým zatížením. Referenční hodnota 1 rok s pravděpodobností překročení 0,98 Zatížení stropů Velikost zatížení je dána v závislosti na druhu stavby
VíceCO001 KOVOVÉ KONSTRUKCE II
CO00 KOVOVÉ KONSTRUKCE II PODKLADY DO CVIČENÍ Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek. Obsah TRAPÉZOVÉ PLECHY...
VíceSTATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH:
STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH: 1 ZADÁNÍ A ŘEŠENÁ PROBLEMATIKA, GEOMETRIE... 2 2 POLOHA NA MAPĚ A STANOVENÍ KLIMATICKÝCH ZATÍŽENÍ... 2 2.1 SKLADBY STŘECH... 3 2.1.1 R1 Skladba střechy na objektu
VíceRozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet
Stupeň dokumentace: DPS S-KON s.r.o. statika stavebních konstrukcí Ing.Vladimír ČERNOHORSKÝ Podnádražní 12/910 190 00 Praha 9 - Vysočany tel. 236 160 959 akázkové číslo: 12084-01 Datum revize: prosinec
VícePředmět: SM02 ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ UŽITNÁ ZATÍŽENÍ, ZATÍŽENÍ SNĚHEM, ZATÍŽENÍ VĚTREM. prof. Ing. Michal POLÁK, CSc.
Předmět: SM02 ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ UŽITNÁ ZATÍŽENÍ, ZATÍŽENÍ SNĚHEM, ZATÍŽENÍ VĚTREM prof. Ing. Michal POLÁK, CSc. Fakulta stavební, ČVUT v Praze 2013-2014 Pravděpodobnost výskytu PROMĚNNÁ ZATÍŽENÍ
Vícen =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční
Užitné zatížení Činnost lidí Je nahrazeno plošným a bodovým zatížením. Referenční hodnota 1rok s pravděpodobností překročení 0,98 Zatížení stropů Velikost zatížení je dána v závislosti na druhu stavby
Vícehttp://www.tobrys.cz STATICKÝ VÝPOČET
http://www.tobrys.cz STATICKÝ VÝPOČET Dokumentace pro ohlášení stavby REKONSTRUKCE ČÁSTI DVOJDOMKU Jeremenkova 959/80, Praha 4 2011/05-149 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ
VíceSLOUPEK PROTIHLUKOVÝCH STĚN Z UHPC
WP3 MOSTY - EFEKTIVNĚJŠÍ KONSTRUKCE S VYŠŠÍ SPOLEHLIVOSTÍ A DELŠÍ ŽIVOTNOSTÍ 3.6c Doporučení pro opravy a rekonstrukce mostního vybavení a vývoj detailů SLOUPEK PROTIHLUKOVÝCH STĚN Z UHPC Zpracoval: Ing.
VíceAdvance Design 2017 R2 SP1
Advance Design 2017 R2 SP1 První Service Pack pro Advance Design 2017 R2 přináší řešení pro statické výpočty a posuzování betonových, ocelových a dřevěných konstrukcí v souladu se slovenskými národními
VíceMECHANIKA KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
MECHANIKA KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Objemové tíhy, vlastní tíha, užitná zatížení pozemních staveb Zatížení sněhem Zatížení větrem Zatížení teplotou 1 ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení
VíceNÁVRH VÝŠKOVÉHO ŘEŠENÍ 2 VARIANTY:
NÁVRH VÝŠKOVÉHO ŘEŠENÍ 2 VARIANTY: 1. velkorysá (červená barva) - co nejnižší provozní náklady není nutné respektovat terén, možno použít větších zemních prací - málo (cca do 4) výškových oblouků - velké
VíceII. Zatížení sněhem 1 VŠEOBECNĚ 2 KLASIFIKACE ZATÍŽENÍ. II. Zatížení sněhem
II. Zatížení sněhem 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-3:2005 a změna ČSN EN 1991-1-3/Z1:2006 uvádí způsob stanovení zatížení sněhem pro území ČR. První část normy je překladem anglického originálu EN 1991-1-3,
VíceLineární činitel prostupu tepla
Lineární činitel prostupu tepla Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2018 především s ohledem na změny v normách. Lineární činitel
VíceBUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.301 BUDOVY PRO
VíceZATÍŽENÍ PODLE EUROKÓDU
doplňkový text ke 4. a 5. cvičení ZATÍŽENÍ PODLE EUROKÓDU Zpracováno dle ČSN P ENV 1991-1 (1996) + Z1 (1996) ČSN P ENV 1991-2-1 (1997) ČSN P ENV 1991-2-3 (1997) a ČSN P ENV 1991-2-4 (1997). Klasifikace
VíceMeteorologické minimum
Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ Milan Holický, Karel Jung, Jana Marková a Miroslav Sýkora Abstract Eurocodes are focused mainly on the design of new structures and supplementary
VíceVliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR
Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,
VíceTabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost
Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.
Více14 Komíny a kouřovody
14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce
Vícestudentská kopie Předběžný odhad profilů: 1. Výpočet zatížení 1.1) Zatížení stálá Materiál: RD S10, LLD SB
Zadání: Navrhněte a posuďte rozhodujíí nosné prvy (latě, rove, leštiny, vaznie, sloupy) a jejih spoje (vaznie leština, leština-roev, roev-vaznie, vaznie-sloupe) střešní onstrue obytné budovy z materiálů
VíceČSN EN 1991-1-3 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Zatížení sněhem. Praha : ČNI, 2003.
ZATÍŽENÍ SNĚHEM ČSN EN 1991-1-3 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí. Praa : ČNI, 2003. OBECNĚ: se považuje za proměnné pevné zatížení a uvažují se trvalé a dočasné návrové situace. Zpravidla se posuzují 2
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
VíceProvedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ
VíceNK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceSTAVBA VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉHO PŘÍSTŘEŠKU PRO SPORTOVIŠTĚ - 6A4. první statická s.r.o. parcela č. 806/3 v k. ú. Vrátkov, Vrátkov
první statická s.r.o. Na Zámecké 597/11, 140 00 Praha 4 email: stastny@prvnistaticka.cz ZODP.PROJEKTANT: VYPRACOVAL: KONTROLOVAL: ING. Radek ŠŤASTNÝ,PH.D. ING.Ondřej FRANTA. ING. Radek ŠŤASTNÝ,PH.D. Akce:
VíceNK 1 Zatížení 2. - Zásady navrhování - Zatížení - Uspořádání konstrukce - Zděné konstrukce - Zakládání staveb
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
Více9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad) Vypočtěte tepelný tok dopadající na strop a nejvyšší teplotu průvlaku z profilu I 3 při lokálním požáru. Výška požárního úseku je 2,8 m, plocha
VíceStatický výpočet dle EC5 Výstup: Statický výpočet dle EC5 Vytištěno: :16:13 Verze:
Informace o projektu: Statický výpočet dle EC5 Výstup: Statický výpočet dle EC5 Vytištěno: 29.4.2013 21:16:13 Verze: 5.64.0.4 Strana: 1/6 Reference zakázky: PROSEC Zákazník: Aitia s.r.o. Projekt: Proseč
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceKLIMATICKÁ ZATÍŽENI A. ZATÍŽENÍ SNĚHEM
KLIMATICKÁ ZATÍŽENI A. ZATÍŽENÍ SNĚHEM Hodnoty normového zatížení sněhem s n na 1 m 2 půdorysné plochy zastřešení, popř. povrchové plochy budovy se určí podle vzorce: sn s0 s kde s 0 je základní tíha sněhu
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VícePříklad zatížení ocelové haly
4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Přílad atížení ocelové haly Zadání Určete atížení a maximální možné vnitřní síly na prostřední rám halového jednolodního objetu (vi obráe). Celová
VíceNávrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku Ing. Michal Dorda, Ph.D. Použitá literatura TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích. TP 235 Posuzování
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Zastřešení dvojlodního hypermarketu STATICKÝ VÝPOČET. Ondřej Hruška
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Zastřešení dvojlodního hypermarketu STATICKÝ VÝPOČET Ondřej Hruška Praha 2017 Statický výpočet Obsah 1. Zatížení... 2 1.1. Zatížení sněhem. 2 1.2.
Více14 Komíny a kouřovody
14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce
VíceŘešený příklad: Výpočet zatížení pláště budovy
Dokument č. SX016a-CZ-EU Strana 1 8 Eurokód EN 1991-1-3, Připravil Matthias Oppe Datum červen 005 Zkontroloval Christian Müller Datum červen 005 Řešený příklad objasňuje postup výpočtu atížení budovy s
Více1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)
Teorie K sesuvu svahu dochází často podél tenké smykové plochy, která odděluje sesouvající se těleso sesuvu nad smykovou plochou od nepohybujícího se podkladu. Obecně lze říct, že v nesoudržných zeminách
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZATÍŽENÍ SNĚHEM. - dokumenty pro zatížení sněhem (stav před ): - γ Q = 1,5
- nová sněhová mapa ZATÍŽENÍ SNĚHEM - dokumenty pro zatížení sněhem (stav před 1.11.2006): ČSN 73 0035 ČSN EN 1991-1-3 - normové zatížení sněhem - charakteristické zatížení sněhem s n = s 0 μ s κ s = μ
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceHYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
Výstavba PZS Chrást u Plzně - Stupno v km 17,588, 17,904 a 18,397 SO 5.01.2 Rekonstrukce přejezdová konstrukce v km 17,904 Část objektu: Propustek v km 17,902 Hydrotechnický výpočet HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
VíceF 1.2 STATICKÉ POSOUZENÍ
zak. č.47/4/2012 ZNALECTVÍ, PORADENSTVÍ, PROJEKČNÍ STUDIO F 1.2 STATICKÉ POSOUZENÍ Název stavby: Dům č.p. 72 ulice Jiřího Trnky Výměna oken, zateplení fasády Místo stavby: ulice Jiřího Trnky č.p. 72 738
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceVYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace
Strana 1026 Sbírka zákonů č. 79 / 2018 79 VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace Ministerstvo životního prostředí stanoví
VíceVývojový diagram: Výpočet zatížení větrem na jednopodlažní budovy
Vývojový diagram: Výpočet zatížení větrem na jednopodlažní budovy Tento vývojový diagram představuje zjednodušeně komplexní stanovení zatížení větrem pro jednopodlažní (průmyslové) budovy. 4.2 Mapy rychlostí
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceVytyčení polohy bodu polární metodou
Obsah Vytyčení polohy bodu polární metodou... 2 1 Vliv měření na přesnost souřadnic... 3 2 Vliv měření na polohovou a souřadnicovou směrodatnou odchylku... 4 3 Vliv podkladu na přesnost souřadnic... 5
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceSTATICKÝ VÝPOČET. Ing. Jan Blažík
STATICKÝ VÝPOČET Zpracovatel : Zodpovědný projektant : Vypracoval : Ing. Pavel Charous Ing. Jan Blažík Stavebník : Místo stavby : Ondřejov u Rýmařova z.č. : Stavba : Datum : 06/2015 Stáj pro býky 21,5
VíceVytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu
Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost. Mezi tyto sítě patří: polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový pořad
Vícekatedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika cvičení č.1 Hluk v vzduchotechnice vypracoval: Adamovský Daniel
Úvod Legislativa: Nařízení vlády č. 502/2000 Sb o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací + novelizace nařízením vlády č. 88/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004. a) hlukem je každý zvuk, který
VíceUrbanistická akustika
Urbanistická akustika Zabývá se studiem akustických jevů ve venkovním prostoru z hlediska ochrany vymezených míst (zejména v okolí budov) před hlukem. Sleduje akustické vlastnosti venkovních zdrojů hluku
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VíceRozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Rozptyl emisí Ochrana ovzduší ZS 01/013 1 Úvod emise přenos imise Závažné zdroje znečišťování posudek EIA rozptylová studie Šíření znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry Přenos znečišťujících
VícePříloha č. 1. Pevnostní výpočty
Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této
VíceZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceOHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )
3.3 Řešené příklady Příklad 1: Pro nosník na obrázku vyšetřete a zakreslete reakce, T (x) a M(x). Dále určete M max a proveďte dimenzování pro zadaný průřez. Dáno: a = 0.5 m, b = 0.3 m, c = 0.4 m, d =
VícePRACOVNÍ NÁVRH VYHLÁŠKA. ze dne o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání
PRACOVNÍ NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne 2008 o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání Český telekomunikační úřad stanoví podle 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
VíceČSN EN OPRAVA 1
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.50; 91.010.30; 91.080.40 Říjen 2009 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSN EN 1992-1-2 OPRAVA
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VícePřednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVA V KLIDU
Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVA V KLIDU SOUČASNOST velký rozvoj automobilismu zvyšující se stupeň automobilizace (1 člověk = 2 a více vozidel) zvyšují se nároky
VíceŠkolení DEKSOFT Tepelná technika 1D
Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D Program školení 1. Blok Požadavky na stavební konstrukce Okrajové podmínky Nové funkce Úvodní obrazovka Zásobník materiálů Uživatelské skupiny Vlastní katalogy Zásady
Více2 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN : 2004
2 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN 1991-1-2: 24 2.1 Obsah normy ČSN EN 1991-1-2:24 Zatížení konstrukcí, Obecná zatížení, Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru uvádí všechny potřebné požadavky
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VíceIDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... 2 2. ÚVOD... 2 3. POUŽITÉ PODKLADY... 2 3.1 Geodetické podklady... 2 3.2 Hydrologické podklady... 2 3.2.1 Odhad drsnosti... 3 3.3 Popis lokality... 3 3.4 Popis stavebních
VíceVÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006
PŘÍSTAVBA SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ HŘIŠTĚ TJ MOŘKOV PŘÍPRAVNÉ VÝPOČTY Výpočet zatížení dle ČSN EN 1991 (730035) ZATÍŽENÍ STÁLÉ Střešní konstrukce Jednoplášťová plochá střecha (bez vl. tíhy nosné konstrukce)
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Využití metodiky pro kvantifikaci efektu výsadeb vegetačních bariér na snížení koncentrací suspendovaných částic a na ně vázaných polutantů 10. 11. 2017 Mgr. Jan Karel Metodika pro výpočet
VíceIsoTop - kontrolní seznam
IsoTop Kontrolní seznam ážený zákazníku, děkujeme za áš zájem o náš systém IsoTop. IsoTop je optimální způsob upevnění pro průmyslové lehké střešní konstrukce, pro které z důvodu minimálních reserv nosné
VícePopis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž
Popis metod CLIDATA-GIS Martin Stříž Říjen 2008 Obsah 1CLIDATA-SIMPLE...3 2CLIDATA-DEM...3 2.1Metodika výpočtu...3 2.1.1Výpočet regresních koeficientů...3 2.1.2 nalezených koeficientu...5 2.1.3Výpočet
VíceStatický výpočet postup ve cvičení. 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky
5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky 5. Návrh a posouzení sloupu např. válcovaný průřez HEB: 5.1. Výpočet osové síly N Ed zatížení stálá a proměnná působící na sloup v přízemí (tj. stropy všech příslušných
VíceOBJEKTY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.401 OBJEKTY
VíceVýpočet konsolidace pod silničním náspem
Inženýrský manuál č. 11 Aktualizace: 02/2016 Výpočet konsolidace pod silničním náspem Program: Soubor: Sedání Demo_manual_11.gpo V tomto inženýrském manuálu je vysvětlen výpočet časového průběhu sedání
VíceGEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.
Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. 3. URČOV OVÁNÍ VÝŠEK metody Trigonometrická metoda
VíceRBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn
RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn Zdivo zadní stěny suterénu je namáháno bočním zatížením od zeminy (lichoběžníkovým). Obecně platí, že je výhodné, aby bočně namáhaná
VíceZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ
ZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení z předmětu 12ZYDI ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 novotvo4@fd.cvut.cz
VíceRozptyl emisí. Ochrana ovzduší LS 2014/2015
Rozptyl emisí Ochrana ovzduší LS 014/015 1 Úvod emise přenos imise Závažné zdroje znečišťování posudek EIA rozptylová studie Šíření znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry Přenos znečišťujících
VíceCVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.
CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění
VíceVIII. Zásady a kombinace zatížení pro zásobníky a nádrže
VIII. Zásady a kombinace pro zásobníky a nádrže VIII. Zásady a kombinace pro zásobníky a nádrže 1 Úvod V ČSN EN 1991-4 jsou uvedeny modely pro zrnité tuhé látky skladované v různých typech zásobníků a
VíceSTATICKÝ VÝPOČET D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCE 2. VÝROBNÍ HALY V AREÁLU SPOL. BRUKOV, SMIŘICE
STATICKÝ VÝPOČET D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCE 2. VÝROBNÍ HALY V AREÁLU SPOL. BRUKOV, SMIŘICE Datum: 01/2016 Stupeň dokumentace: Dokumentace pro stavební povolení Zpracovatel: Ing. Karel
VíceBUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ
Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.1 BUDOVY
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 3
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 3 Zadání P7 (Konzultace č. 2) a P8 P7 Kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce P8 Prostup
VícePožárně otevřený prostor, odstupové vzdálenosti Václav Kupilík
Požárně otevřený prostor, odstupové vzdálenosti Václav Kupilík 1. Požárně bezpečnostní řešení a) Rozdělení objektu do požárních úseků a stanovení stupně požární bezpečnosti, b) Porovnání normových a navrhovaných
VícePosouzení stability svahu
Inženýrský manuál č. 25 Aktualizace 07/2016 Posouzení stability svahu Program: MKP Soubor: Demo_manual_25.gmk Cílem tohoto manuálu je vypočítat stupeň stability svahu pomocí metody konečných prvků. Zadání
VíceSTATICKÉ TABULKY stěnových kazet
STATICKÉ TABULKY stěnových kazet OBSAH ÚVOD.................................................................................................. 3 SATCASS 600/100 DX 51D................................................................................
Více4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Metodika pro výpočet účinnosti výsadeb vegetačních pásů ke snížení imisních příspěvků liniových a plošných zdrojů emisí částic a na ně vázaných polutantů 17. 10. 2017 Mgr. Jan Karel Vegetační
VíceÚnosnost kompozitních konstrukcí
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní Ústav letadlové techniky Únosnost kompozitních konstrukcí Optimalizační výpočet kompozitních táhel konstantního průřezu Technická zpráva Pořadové číslo:
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Úterý 12:00-13:40, C -219 Přednášky a cvičení:
Více