MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her
|
|
- Adam Novotný
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her ROZVOJ MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ VE FOTBALOVÉM TRÉNINKU PŘÍPRAVEK V ROČNÍM MAKROCYKLU Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Karel Večeřa Vypracoval: Pavel TRÝSKA UTV pro ZŠ a SŠ Brno, 2009
2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně na základě pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím s umístěním diplomové práce v knihovně FSpS Masarykovy univerzity ke studijním účelům. podpis 2
3 Děkuji panu PaedDr. Karlu Večeřovi za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce. 3
4 OBSAH Úvod.6 1. Stručná charakteristika fotbalu Literární rešerše Obecná charakteristika motorických ( pohybových ) schopností Vývoj schopností v ontogenezi Dělení motorických schopností Vymezení a obecná charakteristika kondičních schopností Pojem kondice Silové schopnosti Dělení silových schopností a jejich význam Vytrvalostní schopnosti Dělení vytrvalostních schopností a jejich význam Vymezení a obecná charakteristika koordinačních schopností Dělení koordinačních schopností a jejich význam Hybridní motorické schopnosti Rychlostní schopnosti Dělení rychlostních schopností a jejich význam Ontogeneze přípravek Charakteristika věkové skupiny Obecná charakteristika mladšího školního věku Psychický vývoj Emoční vývoj Tělesný vývoj Vývoj pohybových schopností Pohybové dovednosti Osvojování pohybových dovedností Fotbalová technika Periodizace tréninkového procesu makrocyklus Zvláštnosti sportovní přípravy dětí ve věku 6 10 let 51
5 5. Cíl a úkoly práce Cíl práce Úkoly práce Hypotézy Metodika Charakteristika souboru Metody měření motorických testů Testování motorických schopností Testování pohybových schopností Metodika vyhodnocení naměřených výsledků Výsledky měření Výsledky jednotlivých testů Srovnání našich výsledků s fotbalovou populací chlapců Stanovení pořadí dle dosažených výsledků 71 Závěr..73 Literatura..76 Resumé
6 ÚVOD Fotbal je v současné době dozajista jednou z nejoblíbenějších kolektivních her na světě. Představuje určitou formu sportovního boje za účasti aktérů rozličné věkové a výkonnostní úrovně. Jako v každé lidské činnosti, i ve fotbale se aktéři snaží neustále zdokonalovat své schopnosti a dovednosti pro dosažení lepších výkonů. V dnešní době je cílem vychovávat maximálně komplexní hráče se souběžnou podporou jejich jedinečných schopností. Minimalizovat slabiny v technice, kondici, taktice a psychice hráčů je nelehkým úkolem pro trenéry. Základním stavebním kamenem pro dosažení tohoto cíle je kvalitní práce s mládeží. Trenéři musí respektovat věkové zvláštnosti svých svěřenců dané vývojovými zákonitostmi a musí k nim volit s ohledem na psychiku a tělesný rozvoj odpovídající formy, metody a prostředky tréninkového procesu. Na druhé straně by ale rozhodně nemělo být sportování dětí jen cestou zvyšování výkonnosti, dosahováním maximálních výsledků za jakoukoli cenu, či dokonce nástrojem pro dosažení neuskutečněných cílů rodičů. Sportovní trénink dětí ve fotbale je dlouhodobý a velmi složitý výchovně vzdělávací proces, který spolu ruku v ruce vykonávají trenéři, pedagogové a rodiče. Chápeme v něm i důležitý zdravotní aspekt, nezbytný pro harmonický vývoj dětí a řadí se také k základním aktivitám volného času, při kterých se děti realizují, rozvíjí svoji zdatnost, provádí činnost, která je baví a většinou i uspokojuje. Sportovní trénink může také napomoci prevenci negativních sociálních jevů. Na jeho konci by měl stát člověk, kterému fotbal dal především krásné dětství plné kamarádů, zábavy, prožitků, kladný vztah k pohybu na celý život a při optimálním splnění všech předpokladů i možnost dosahovat vrcholové úrovně. Pro naši diplomovou práci jsme si zvolili téma rozvoj pohybových schopností a dovedností ve fotbalovém tréninku přípravek v ročním makrocyklu. Rozhodli jsme se, že porovnáme námi naměřené výsledky motorických schopností a dovedností u chlapců z fotbalové přípravky námi vybraného týmu na začátku ročního tréninkového cyklu s výsledky téže skupiny na konci ročního
7 tréninkového cyklu. Naším výzkumem jsme chtěli zjistit, jak velký bude rozdíl v naměřených pohybových schopnostech a dovednostech za uvedené období, zda dojde ke zlepšení, či stagnaci, nebo dokonce ke zhoršení. Chtěli jsme prokázat, že u dětí, které pravidelně trénují, nastává jednoznačné zlepšení všech pohybových schopností. Dále chceme porovnat tyto naměřené hodnoty s fotbalovou populací chlapců stejné věkové kategorie. A na závěr sestavíme pořadí jednotlivců dle dosažených hodnot ve všech testech a vybereme z něj hráče, kteří splňují pohybové i herní předpoklady pro uplatnění se ve vrcholovém fotbale. K měření obecných motorických schopností jsme vybrali některé z testů baterie Unifittest, který vznikl v roce 1995 a je vhodný pro osoby od 6 do 60 let. Pro měření speciálních motorických dovedností jsme vybrali testy doporučené uznávanými fotbalovými odborníky. Do naší výzkumné práce jsme zařadili skupinu chlapců fotbalové přípravky TJ Velká nad Veličkou ve věkovém rozmezí 6 10 let. 7
8 1. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA FOTBALU Tělesná výchova a sport, jako jedna ze složek tělesné kultury, tvoří součást společenského života. Fotbal je organickou a dnes neodmyslitelnou součástí našeho systému tělesné výchovy a sportu. Fotbal je sportovní, týmová, branková hra a patří v naší republice k nejoblíbenějším sportovním hrám. Na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým, může ale také sloužit jako vhodná forma aktivního odpočinku a zábavy v rámci rekreačních a rekondičních aktivit. Herní zatížení je určeno objemem, intenzitou a složitostí činností v průběhu utkání ( Votík, 2005 ). Fajfer ( 1990 ) charakterizuje fotbal jako sportovní, kolektivní, brankovou hru. Dále jako soutěživou činnost dvou soupeřících celků, z nichž se každý snaží vstřelit co největší počet branek a současně jich co nejméně obdržet.ve fotbalu rozlišujeme dvě základní kategorie výkonu, a to herní výkon družstva a herní výkon jednotlivce. Obsah fotbalu tvoří herní činnost jednotlivce, herní kombinace a systémy hry družstva. Na hráče jsou v průběhu utkání kladeny vysoké nároky, které plynou ze značného objemu, intenzity a složitosti zatížení v utkání. Fotbal je kolektivní, sportovní branková hra, při níž dvě družstva o 11 hráčích se snaží při zachování pravidel vstřelit soupeři co největší počet branek a současně jich co nejméně obdržet. Samotná hra se uskutečňuje v konkrétním utkání, které je charakterizováno určitým dějem a dodržováním objektivně platných pravidel (Votík a Zalabák, 2000). Děj na hřišti se v podstatě dle Borbélyho ( 2001 ) koncentruje na míč, a tak vlastnictví míče určuje charakter herního konání hráčů. Jejich činnost odpovídá aktuální herní situaci na hřišti. V utkání sledujeme dvě základní fáze, z nichž útočná fáze začíná okamžikem, kdy mužstvo získalo míč ( má míč v držení - pod kontrolou ) a končí v okamžiku, kdy jej ztrácí. Obranná fáze naopak začíná ztrátou míče ( míč má pod kontrolou soupeř ) a končí jeho opětovným získáním. Dle Bedřicha ( 2006 ) je fotbal vysoce fyzicky náročná kolektivní sportovní hra vzhledem k různorodostem akcí, intenzitě hry, době trvání utkání, požadované koncentraci na hru tedy atributům ovlivňujících rychlost řešení herních situací, které závisí na zdatnosti a trénovanosti fotbalisty. 8
9 Fajfer ( 1990 ) dále uvádí,že z fyziologického hlediska klade fotbal velké nároky na nervové a humorální regulační mechanismy, jimiž je pohybová činnost řízena. Energetický výdej je na střední úrovni. Z biomechanického hlediska je fotbal velmi složitou činností. Zahrnuje různé druhy cyklických a acyklických pohybů, které tvoří v celkové činnosti hráče určitou dialektickou jednotku. Z hlediska psychologického vyžaduje zvládnutí herních situací náležitou koordinaci pohybů, pozornosti, časový odhad, rozhodnost, ráznost, odhad vzdálenosti, obrazotvornost, tvořivost a celkovou zkušenost, regulovat optimální psychické stavy, schopnost soutěžit. Ve volní oblasti jde o překonávání subjektivních a objektivních příčin v průběhu utkání, schopnost regulovat volní úsilí. Zvláštní pozornost vyžaduje příprava brankářů. Složitost zatížení hráče v utkání vyplývá z obsahu jeho celkové činnosti, z nepřetržitých nároků na hráče především z hlediska vnímání a rozhodování při realizaci herních činností jednotlivce, jejich řetězců, kombinací atd. Velikost zatížení a nároky na hráče jsou ovlivněny jak kvalitou jeho pohybových schopností, zkušeností a úrovně dovedností, tak taktickými úkoly, vyspělostí soupeře a důležitostí utkání. Výsledky posledních analýz utkání dokazují, že hráči během nich překonávají m. Z toho např. hráč středové řady absolvuje přibližně m chůzí, m klusem, m rychlým během a m sprintem. Délka sprintů je nejčastěji 16 až 30 m ( cca krát za utkání ). Dále fotbal klade velké nároky na procesy vnímání, tvůrčího myšlení, orientaci ve složitých situacích, na rozhodování ( Votík, 2005 ). Základním předpokladem vysokého individuálního výkonu je co nejvyšší úroveň všestranné kondiční připravenosti hráčů. To znamená rovnoměrný rozvoj všech pohybových schopností s ohledem na všechny faktory. Uvedená stručná charakteristika fotbalu potvrzuje jeho náročnost, složitost a různorodost. Tomu musí odpovídat vědecky podložená všestranná příprava (Fajfer,1990). 9
10 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1. Obecná charakteristika motorických ( pohybových ) schopností Motorické schopnosti člověka jsou už desítky let předmětem trvalého zájmu tělovýchovných odborníků i veřejnosti. Motorické schopnosti jsou stěžejními konstrukty antropomotoriky. Tato nauka jejich prostřednictvím podává vysvětlení a provádí predikci motorických výkonů. Pro sportovní didaktiku jsou motorické schopnosti důležitými cílovými kategoriemi. Prostředky a metody rozvoje motorických schopností rozpracovává teorie sportovního tréninku. Problematika je tedy široká, mezioborová ( Měkota, 2005 ). Podle Dovalila a kol. (2002) se poznatky o pohybových schopnostech zakládají na znalostech anatomie, fyziologie, biochemie, biomechaniky aj. V souhrnu se ovšem jedná o schopnosti člověka. Ty je možné identifikovat v takové úrovni poznání, která se zajímá o komplexní lidské chování, v němž se projevují mj. jeho schopnosti. Profesor Schmidt (1991) stručně definuje schopnost jako trvalý převážně geneticky určený rys ( vlastnost ), který podkládá nebo podporuje různé druhy motorických a kognitivních aktivit. Konstatuje, že prostřednictvím schopností se vysvětlují individuální diference, tj. trvalé rozdíly mezi lidmi ve smyslu výkonnosti v různých činnostech, při plnění různých zadání. Všichni lidé mají všechny schopnosti, u některých osob jsou výraznější než u jiných. Pohybové schopnosti patří k základním okruhům teorie i praxe sportovního tréninku. Nejčastěji se definují jako:,, samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti a v ní se projevující (Dovalil, 1986). Německý autoritativní pramen ( sportovně-vědní lexikon, 2003 ) vymezuje schopnost jako relativně upevněný, více či méně generalizovaný předpoklad ( dispozici ) pro určité činnosti, jednání a výkony. Schopnosti náleží k vlastnostem lidského jedince, k jeho individuálním zdrojům, potencím, kompetencím a výkonovým předpokladům. Schopnosti se vyvíjejí na základě vrozených, vlohami podmíněných zvláštností v činnosti, jsou předpokladem i výsledkem lidské činnosti. Rozlišujeme mezi duševními, kognitivními a tělesnými ( motorickými ) 10
11 schopnostmi. Za speciální ( zvláštní ) se považují schopnosti výtvarné, hudební, sportovní aj. V antropomotorice se náš hlavní zájem koncentruje na schopnosti motorické. Jedná se o dosti obsáhlou a členitou třídu schopností, jež podmiňují ( úspěšnou ) činnost pohybovou, dosahování výkonů nejen ve sportu, ale i v práci či tvorbě, kde pohyb je složkou dominantní. Charakteristika motorických schopností dle Čelikovského (1990): - jsou vnitřními, příčinnými předpoklady, - nejsou specifické pro jednu specializovanou činnost, - jsou poměrně stálé v čase, - prostředím jsou ovlivňovány pouze částečně, neboť jsou člověku vrozeny. Burton a Miller (1998 ) vidí motorické schopnosti jako obecné rysy ( vlastnosti ) či kapacity, které podkládají výkonnost v řadě pohybových dovedností. Dle Szopy ( 1995 ) jsou motorické schopnosti komplexy predispozic integrovaných dominujícím základem ( podložím ) biologickým i pohybovým, zformované činiteli genetickými i činiteli prostředí, zároveň spočívají ve vzájemných interakcích. Spolu s pohybovými dovednostmi tvoří potenciální stránku motoriky, podmiňující úroveň způsobilosti organismu k efektivnímu vykonání pohybových zadání různého druhu. Tak jako u jiných autorů, i zde se zdůrazňuje integrace, důležité je tvrzení, že dominující základ je nejen biologický, ale i motorický, což znamená provázanost také s druhem pohybových efektů ( cyklické či acyklické pohybové činnosti, parametry svalové práce, trvání a intenzita úsilí aj. ). Motorické schopnosti jsou obecné kapacity jednotlivce, projevují se ve výsledcích pohybové činnosti, jinak jsou skryté, latentní. Autor předpokládá, že v jistém ohledu limitují výkonové možnosti jedince a ve svém komplexu představují i určitý strop, který překročit nelze. Např. koordinační schopnosti limitují stupeň složitosti a obtížnosti figur, které zvládne krasobruslař. Trojné skoky si osvojí jen málo jedinců, i když mnozí se o to pokoušejí. Schopnosti také limitují pohybovou kompetenci svého nositele ( Měkota, 2005 ). 11
12 Pohybové schopnosti jsou výsledkem složitých vazeb a součinnosti různých systémů uvnitř organismu. Tato integrace se realizuje na úrovni biochemických dějů, fyziologických funkcí i psychických procesů. Jejich výrazem jsou pohybové schopnosti, přičemž každá je vlastně trsem, do kterého se promítají v různém poměru i schopnosti ostatní (Dovalil a kol., 2002). U schopností se obvykle zdůrazňuje jejich potencionalita. Jsou to jen možnosti, ne jistoty. Např. geneticky získaná vysoká úroveň rychlostních schopností dává svému nositeli jen potenciální možnost stát se vynikajícím sprinterem, nikterak nezaručuje, že se jím opravdu stane. Schopnosti také představují vysokou míru předpokladů pro zdokonalování. Kondiční motorické schopnosti se považují za nosné pilíře fyzické zdatnosti. Jejich indikátory jsou hlavní součástí testů zkonstruovaných pro diagnostiku úrovně zdravotně orientované zdatnosti. Motorické ( i další, např. senzorické ) schopnosti a příslušné dovednosti představují podloží, z něhož vyrůstá sportovní výkon. Teorie sportu se proto snaží poznat strukturu sportovního výkonu v určité sportovní disciplíně ( případně v jistém sportu nebo skupině sportů ), odhalit, které schopnosti jsou pro výkon určující, do jaké míry se mohou navzájem kompenzovat ( Měkota, 2005 ). Motorické schopnosti ovšem nejsou jedinými předpoklady náročné pohybové činnosti ve sportu. Úspěšnost podmiňují i takové předpoklady, jako je konstituce ( somatotyp ), vlastnosti osobnosti, výkonová motivace aj., jež mezi schopnosti nepatří Vývoj schopností v ontogenezi Motorika člověka a tedy i její součást, motorické schopnosti, se vyvíjí převážně v období postnatálním. Schopnosti se během růstu a vývoje organismu nejen rozvíjejí, ale i diferencují. V osmi letech se struktura schopností dítěte už hodně podobá struktuře schopností dospělého. Během dalšího vývoje dochází spíše k jistému oddalování a určitějšímu organizování schopností ( zmenšují se korelace mezi schopnostmi ). Motorické schopnosti u pohybově školených jsou 12
13 vyhraněnější než u osob neškolených, u dospělých vyhraněnější než u dětí. Vývoj motorických schopností probíhá v závislosti na zrání organismu ( maturaci ). V souvislosti s ním je možné vytypovat určitá senzitivní období, citlivá na působení podnětů, vhodná a důležitá pro rozvíjení jednotlivých schopností. Vývoj a diferenciace schopností probíhají v procesu velmi široce pojatého učení ( téměř ve smyslu adaptace ). Motorické schopnosti mohou být výrazně ovlivněny aktivní pohybovou činností v dětství, pubertě a adolescenci, nebo naopak zabržděny nečinností. Integrace funkcí konstituujících schopnost, viz. výše, nutně vyžaduje praxi, pohybovou aktivitu, cvičení. Proces rozvíjení schopností je však vždy dlouhodobý, pozvolný, probíhá mnohem pomaleji než osvojování dovedností. V dospělosti jsou motorické schopnosti také ovlivnitelné, nicméně již těžko měnitelné. Schopnosti se vyznačují určitou stálostí ( Měkota, 2005 ) Dělení motorických schopností Názory na rozdělení, strukturování i pojmenování motorických schopností se dosud různí. V současnosti se nám zdá být nejpřijatelnější dělení na pohybové schopnosti kondiční, koordinační ( pro naši práci stěžejní ) a smíšené ( hybridní respektive kondičně koordinační ). Za kondiční faktory sportovního výkonu se považují pohybové schopnosti. V každé pohybové činnosti, která tvoří obsah sportovních výkonů, lze identifikovat projevy síly, vytrvalosti, rychlosti aj., jejich poměr se podle pohybových úkolů liší. Předpokládá se, že jde o projevy pohybových schopností člověka, o nichž vypovídají určité charakteristiky pohybů (např. jejich trvání, rychlost, překonávaný odpor, složitost pohybu, přesnost provedení apod.) (Dovalil a kol., 2002). Měkota ( 2005 ) uvádí, že kondiční schopnosti ( též schopnosti kondičněenergetické ) jsou determinovány převážně faktory a procesy energetickými. Řadí se sem schopnosti vytrvalostní, silové a zčásti i rychlostní. 13
14 Koordinační schopnosti ( též schopnosti koordinačně-psychomotorické ) jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace, jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti. Sem se řadí schopnosti orientační, diferenciační, reakční, rovnováhové, rytmické aj. viz. níže. Mezi těmito skupinami stojí schopnosti hybridní, kondičně koordinační. Jak uvádí polský profesor Szopa ( 1995 ), poněvadž žádný pohyb nemůže existovat bez podkladu strukturálního, energetického i řídícího, vyznačuje pojmenování jen typ schopnosti, rozložení dominujících akcentů. Pohybové schopnosti můžeme rozdělit na : - kondiční - koordinační Na obrázku 1 dle Dovalila a Choutky ( 1991 ) můžeme vidět schéma vztahů mezi pohybovými schopnostmi jejich vzájemné překrývání. R RS RV O S V SV Obr. 1: Schéma vztahů mezi pohybovými schopnostmi ( Dovalil, Choutka, 1991 ) RS rychlá síla R rychlost RV rychlostní vytrvalost V vytrvalost SV silová vytrvalost S síla O - obratnost 14
15 Zde musíme zmínit i pohyblivostní schopnost ( flexibilitu ), která je rovněž důležitá pro celkový rozvoj, ale našemu schématu se vymyká, neboť se jedná spíše o systém pasivního přenosu energie. Motorické schopnosti lze řadit vedle sebe, nicméně dle Měkoty je adekvátnější struktura hierarchická. Na obrázku 2 je předložen model, který zahrnuje rovinu schopností primárních ( silně orámováno ), nadschopností i podschopností ( Měkota, 2000 ). Ty jsou vyjmenovány pouze pro schopnost orientační. Další budou prezentovány v samostatných kapitolách věnovaných schopnostem kondičním a schopnostem koordinačním. Generální motorické schopnosti Kondiční schopnosti energetické Hybridní schopnosti smíšené Koordinační schopnosti informační Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti Rychlostní schopnosti diferenciační orientační rytmická rovnováhová reakční akční rychlost rychlostní síla maximální síla silová vytrvalost anaerobní vytrvalost aerobní vytrvalost Rychlost orientace Přesnost hodnocení vzdálenosti Přesnost identifikace tvaru Přesnost hodnocení úhlu Komplexní orientace Obr. 2: Hierarchické uspořádání motorických schopností ( Měkota, 2000 ) 15
16 Teoreticky i prakticky uznávané pojetí pohybových schopností (obr. 2) je jistým zobecněním ze široké palety pohybových projevů člověka. V komplexu silových, rychlostních, vytrvalostních a koordinačních schopností můžeme dále pozorovat vnitřní strukturalizaci a odlišit jednotlivé dílčí schopnosti, které jsou již dosti přesně definovány a nepřímo měřitelné (Dovalil a kol., 2002). 2.2 Vymezení a obecná charakteristika kondičních schopností Kondiční schopnosti jsou v rozhodující míře ovlivňovány metabolickými procesy. Realizace pohybu je podmíněna způsobem získávání a využívání energie. Při jejich analýze se zvláště u nich projevuje prolínání teorie pohybových schopností jako souboru vnitřních předpokladů, s teoriemi vycházejícími z vědeckých základů bioenergetiky pohybového výkonu, jako integrace biochemických dějů, fyziologických funkcí a psychických projevů. Úroveň kondičních schopností je interpretována jako výsledek složitých vazeb a funkcí různých systémů organismu, jako výsledek procesu morfologicko-funkční adaptace ( Novosad, 2005 ) Podle fyzikálních charakteristik se rozlišují kondiční pohybové schopnosti silové, rychlostní a vytrvalostní. Každá schopnost má jisté rozlišovací kritérium. Pohyby prováděné vysokou až maximální rychlostí, při nichž se řeší pohybový úkol v několika sekundách, mají obdobný metabolický, řídící a psychický základ a spojují se s projevem rychlostních schopností. Pohyby, v nichž se překonává odpor, vyžadují vyvinutí silových schopností. V dlouhotrvající pohybové činnosti, vyžadující jiný metabolický, řídící i psychický základ, než v uvedených dvou případech, se projevují vytrvalostní schopnosti (Dovalil a kol., 2002). Rozvoj kondičních pohybových schopností, které jsou nezbytnou součástí sportovního výkonu, vychází ze současných poznatků funkční anatomie, zátěžové fyziologie a biomechaniky. Zvyšování jejich úrovně je založeno na adaptační odpovědi organismu na opakované pohybové zatěžování, na procesech homeostázy a superkompenzace ( Novosad, 2005 ) 16
17 2.2.1 Pojem kondice Toto označení se užívá ve smyslu všestranné fyzické a psychické připravenosti k motorickému, především sportovnímu výkonu. Úroveň této připravenosti podmiňuje realizaci pohybového výkonu. Mezi pohybové schopnosti, u nichž je podmínkou závislost na funkční připravenosti systémů bioenergetického zabezpečení, řadíme silové, rychlostní a vytrvalostní schopnosti ( Novosad, 2005 ) Dle Bedřicha ( 2006 ) můžeme kondici rozdělit na: obecnou zdůrazňovanou především v tréninku mládeže, působí komplexně na všechny pohybové schopnosti pomocí různorodých cvičení. Cílem je dosažení všestranného pohybového rozvoje. speciální v ní jde o proces se záměrem maximální stimulace pohybových schopností ve specifických dovednostech, respektive ve speciálně vytvářené struktuře pohybu prostřednictvím tzv. zatěžování či motorického učení. Novosad ( 2005 ) uvádí, že podle převládající pohybové činnosti lze zařadit mezi schopnosti, jejichž úroveň je podmíněna především intenzitou pohybu, schopnosti silové a rychlostní. Pojmem intenzita se označuje velikost nervosvalového úsilí při zabezpečení stanoveného pohybového úkolu. Charakteristické je převážné zapojení rychlých svalových vláken zvaných také bílá, která jsou v literatuře označena jako FG-vlákna (fast glycolylitic) a FTvlákna (fast twitch). Vytrvalostní pohybová činnost je podmíněna objemem, tedy dobou trvání či počtem opakování cvičení. Fyziologickým základem je převážné zapojení pomalých svalových vláken zvaných také červená označovaných SO-vlákna (slow oxidative) a ST-vlákna (slow twitch). Rozvoj kondičních pohybových schopností je determinován dle Dovalila ( 2002 ) především těmito faktory: 1. morfologickými (tvar těla, konfigurace svalových skupin, aktivní svalová hmota, % podkožního tuku), 2. fyziologickými (funkce pohybového, dýchacího, oběhového systému) 17
18 3. Biochemickými (stav bioenergetických systémů, přispůsobivost regulačních systémů), 4. psychologickými (motivace, regulace pohybové činnosti, emoce, atd.) Silové schopnosti Síla jako pohybová schopnost jedince je souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním, je spjata s činností svalů (velikostí svalového stahu), kterou lze označit jako svalovou sílu. Sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí ( Novosad, 2005 ) Silová schopnost se považuje za základní a rozhodující schopnost jedince, bez které se nemohou ostatní schopnosti při motorické činnosti vůbec projevit (Čelikovský, 1990) Stimulace silových schopností je dána kombinací odporu (hmotností břemene), rychlostí pohybu, dobou působení podnětu, počtem opakování, intervalem a charakterem odpočinku. S velikostí odporu klesá rychlost pohybu a počet opakování. Větší počet opakování snižuje rychlost pohybu (Hájková a kol., 2006) Novosad ( 2005 ) uvádí, že svalová kontrakce, která je rozhodující pro vznik svalové síly, může vzhledem k délce a napětí svalu probíhat několika způsoby. Svalová vlákna se ze své původní délky mohou zkracovat, protahovat nebo neměnit svoji délku. Podrobněji je možno charakterizovat jednotlivé režimy svalové činnosti jako: - Izometrický ( udržující, statický neprojevuje se pohybem ) - Koncentrický ( překonávající, pozitivně dynamický) - Excentrický ( ustupující, negativně dynamický ) Schopnost vyvinout sílu při statickém nebo dynamickém režimu svalové činnosti podmiňují i další faktory: příčný průřez zapojených svalů, Strukturální složení svalu, intramuskulární koordinace, intramuskulární synchronizace, úroveň energetické zásoby, optimalizace aktivační úrovně CNS a zvládnutí techniky. 18
19 Dělení silových schopností a jejich význam Podle převládajícího způsobu činnosti zapojených svalových skupin, tedy podle druhu svalové kontrakce lze provést základní rozdělení síly na sílu statickou a dynamickou. Kučera a Truksa (2000) rozlišují silové schopnosti statické a dynamické, přičemž z hlediska atletických běhů přisuzují rozhodující roli dynamické silové schopnosti. Tuto sílu dělí na výbušnou, rychlou, pomalou a vytrvalostní. Síla statická je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci. Svalová činnost se neprojevuje pohybem, většinou se jedná o udržování těla nebo břemene ve statických polohách ( Choutka, 1991 ) Síla dynamická je silová schopnost projevující se pohybem hybného systému nebo jeho částí, podstatou je koncentrická či excentrická svalová kontrakce ( Choutka, 1991 ) Čelikovský (1990) dělí silové schopnosti na: - statickosilové Umožňují především činnost svalů v izometrickém režimu. - jednorázová forma - schopnost způsobit deformaci části těla nebo těchto objektů podle zadaného pohybového úkolu, - vytrvalostní forma - schopnost udržet tělo nebo jeho části nebo různé objekty v určité poloze, - dynamickosilové Odpovídá svalové činnosti v izotonickém režimu. - explozivně silová forma - schopnost udělit tělu nebo jeho části nebo různým předmětům zrychlení podle zadaného pohybového úkolu, - rychlostně silová forma - schopnost překonávat odpor s vysokou rychlostí nebo frekvencí pohybu, - vytrvalostně silová forma - schopnost udržet intenzitu motorické činnosti při silové činnosti, Dovalil a kol. (2002) rozlišuje tyto silové schopnosti: - síla absolutní (maximální) 19
20 Schopnost spojená s nejvyšším možným odporem, může být realizována při svalové činnosti dynamické (koncentrické nebo excentrické) či statické. -síla rychlá a výbušná (explozivní) Schopnost spojená s překonáváním nemaximálního odporu vysokou až maximální rychlostí, může být realizována při dynamické (koncentrické) svalové činnosti. - síla vytrvalostní Schopnost překonávat nemaximální odpor opakováním pohybu v daných podmínkách nebo dlouhodobě odpor udržovat, může být realizována při dynamické nebo statické svalové činnosti. Kromě mohutnosti svalového stahu musíme drát v úvahu také rychlost svalového stahu při působení na odpor a také trvání pohybu či počet opakování v čase, jak znázorňuje přiložená tabulka dle Dovalila a kol. ( 2002 ) Tab. 1: Velikost odporu, rychlost pohybu a trvání pohybu při klasifikaci silových schopností (Dovalil a kol., 2002) Druh silové schopnosti Velikost odporu Rychlost pohybu Opakování (trvání) pohybu Absolutní maximální Malá krátce Rychlá (výbušná) nemaximální maximální krátce Vytrvalostní nemaximální nemaximální dlouho Novosad ( 2005 ) uvádí, že podle současné úrovně poznatků lze přijmout podle vnějšího projevu, způsobu uvolňování energie nebo podle způsobu využití svalové práce při specifických pohybových činnostech členění silových schopností na : - maximální sílu - rychlou sílu - reaktivní sílu - vytrvalostní sílu 20
21 Rychlá, reaktivní i vytrvalostní síla jsou ve velké míře závislé na velikosti silového potenciálu maximální síle, a proto jí jsou hierarchicky podřízeny. Mezi rychlou a reaktivní silou je velmi úzká spojitost. Maximální síla je největší síla, kterou je schopen vyvinout nervosvalový systém při maximální volní kontrakci ( Harre, 1986; Letzelter 1986 ) Rychlá síla je schopnost nervosvalového systému dosáhnout co největšího silového impulsu v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat. Proto musíme rychlou sílu hodnotit ze dvou hledisek. Jedním je provedení pohybu maximální rychlostí v nejkratším čase nazývaným startovní síla, a druhým hlediskem je udělení co nejvyšší rychlosti v konečné fázi pohybu nazývaným explozivní síla ( Novosad, 2005 ) Reaktivní síla umožňuje svalový výkon, při kterém se uplatňuje cyklus protažení a následného zkrácení svalu a který vyvolá zvýšení silového impulzu. Jeho velikost je závislá na úrovni maximální síly, rychlosti svalového stahu a elasticitě svalu ( Novosad, 2005 ) Vytrvalostní síla je schopnost uplatňovat svalovou sílu opakovaně po delší dobu bez výrazného snížení její úrovně ( Novosad, 2005 ) Existuje jedenáct metod rozvoje silových schopností. V následující části uvádíme přehled hlavních používaných metod stimulace silových schopností dle Dovalila a kol. (2002): Metody s maximálním odporem: - metoda těžkoatletická - metoda izometrická - metoda excentrická Metody s nemaximálním odporem: Metody s nemaximální rychlostí pohybu: - metoda opakovaných úsilí - metoda intermediární - metoda izokinetická - metoda vytrvalostní 21
Koordinační schopnosti
Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti dříve nazývané obratnostní schopnosti, též koordinačně-psychomotorické, zaujímají mezi ostatními pohybovými schopnostmi zvláštní postavení, vyplývající z různorodosti
VíceMotorické schopnosti
Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět
VícePOHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti
POHYBOVÉ SCHOPNOSTI relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie
VíceKondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:
Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován
Vícezáměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti
základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností
VíceVytrvalostní schopnosti
Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující
VíceInovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml
VíceModerní trénink vytrvalosti v házené
Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.
VíceROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.
ROZVOJ RYCHLOSTI David Zahradník, PhD. Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Rychlost lze obecně definovat
VíceDidaktické metody Metodou
Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra
VíceNeustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops
Kondiční příprava v tréninku basketbalistů. Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evropské poháry
VíceSTRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK
STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další
VíceSportovní příprava mládeže
Sportovní příprava mládeže Základní koncepce tréninku dětí 2 základní koncepce: Raná specializace snaha o nejvyšší výkonnost v útlém dětství; děti se přizpůsobují tréninku trénink je zaměřen na okamžitý
VíceTechnická příprava teorie motorického učení,
Technická příprava je realizována podle zákonitostí, principů odvozených z teorie motorického učení, je určována činiteli vnitřními a vnějšími, můžeme ji považovat za synonymum motorického učení probíhající
VíceRozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval
Rozvoj pohybových schopností Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval SÍLA RYCHLOST VYTRVALOST OBRATNOST Pohybové schopnosti jsou částečně vrozené, v průběhu života se rozvíjí 12.12.2014 Mgr. Jan Veverka
VíceSeminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA
Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální
VíceTréninková jednotka. základní a hlavní organizační forma SpT
Tréninková jednotka základní a hlavní organizační forma SpT je základní a hlavní organizační forma sportovního tréninku. V plánování a stavbě tréninku představuje časově nejkratší úsek s tradičním dělením
VíceObsah taktické přípravy
Taktická příprava je proces osvojování a zdokonalování vědomostí, dovedností, schopností a postupů, které umožní sportovci vybírat v každé situaci optimální řešení a toto řešení efektivně prakticky uskutečňovat.
VíceUČEBNÍ PLÁN LEDNÍ HOKEJ LICENCE A TEORIE A PRAXE
UČEBNÍ PLÁN LEDNÍ HOKEJ LICENCE A TEORIE A PRAXE 1. TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU V LH 1.1. Koučink Profesní etika Základ koučování Vzdělanost a zkušenost jako základ pro koučování Inovace tréninku neustálý
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U12 UČ SE HRÁT (LÉPE)
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U12 UČ SE HRÁT (LÉPE) VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI doznívání zlatého věku motoriky zrychlování růstu těla předpoklady pro rozvoj rychlosti a výbušné síly pomalu se dokončuje růst mozku rozvíjí
VíceSpecifický fotbalový trénink (12 15 let) Motto: dokonalá technika ve všech variantách, které fotbal přináší
Specifický fotbalový trénink (12 15 let) Motto: dokonalá technika ve všech variantách, které fotbal přináší Základní teze práce trenéra Nadále pracujeme na základech a návycích z předchozího období Pokud
Více2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU
8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň
VíceZápadočeská univerzita v Plzni
Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY NÁVRH INOVACÍ TRÉNINKOVÝCH METOD V PŘÍPRAVNÉM OBDOBÍ ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO CYKLU HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE KATEGORIE MLADŠÍHO
VíceDidaktické formy Metodicko-organizační formy Pohybové hry Průpravná cvičení
Didaktické formy Při výuce fotbalu mládeže vychází nácvik ze zásad motorického učení. Neméně důležité je však správně využívat didaktické formy. Pod pojmem didaktické formy rozumíme vnitřní uspořádání
VíceProjev sportovní formy:
TRÉNOVANOST Trénovanost je komplexní úroveň připravenosti sportovce daná aktuální mírou přizpůsobení sportovce na požadavky konkrétní sportovní činnosti. Komplexnost připravenosti je dána dílčími úrovněmi
VíceSeminární práce. na téma TĚLESNÁ PŘÍPRAVA. k příležitosti. školení trenérů III. třídy judo Martina Čechlovská
Seminární práce na téma TĚLESNÁ PŘÍPRAVA k příležitosti školení trenérů III. třídy judo 2014 Martina Čechlovská Obsah Tělesná neboli kondiční příprava 1 Síla 2 Rychlost 3 Vytrvalost 4 Obratnost 5 Pohyblivost
VíceZávěrečná práce Trenér II. Třídy Kristýna Judasová 28. 7. 2012. Faktory ovlivňující sportovní výkon
Závěrečná práce Trenér II. Třídy Kristýna Judasová 28. 7. 2012 Faktory ovlivňující sportovní výkon Vytváření nového sportovce znamená aplikovat na sport vše, co víme o lidském potenciálu. (Marie Dalloway)
VíceRychlostní schopnosti
Rychlostní schopnosti Schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku. Přitom se předpokládá, že činnost je spíše jen krátkodobého charakteru (max.
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Tělesná výchova 2. období 4.
5.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ 5.8.2 TĚLESNÁ VÝCHOVA Tělesná výchova 2. období 4. ročník Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo TV5101 podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu;
VíceOtazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53
+ Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Projekt OPVK, výzva 53 + Měření fyzické zdatnosti - teorie, historie v ČR PhDr. Martin Musálek, Ph.D. Fakulta tělesné výchovy a
VíceVzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:
Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti
VícePOZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace
1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu
VíceTémata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020
Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Třída: Obor: Zkouška: Sestavil: Vedoucí úseku: Schválil: EP4 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání řízení
VíceRekondice a regenerace
Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova Ochrana obyvatelstva Tělesná výchova (dvouoborové studium) Cílem zkoušky
VíceFaktory sportovní výkonnosti (vnitřní osobnostní) předpoklady) Psychické faktory. Motivace Sebevědomí Sebekontrol a Koncentrace Herní.
Kondiční trénink Vedoucí trenér : Veronika Vostálová Telefon, email : 736668878, VercaWosty@seznam.cz Cena za hodinu : 40,- Kč ( minimální skupina 6ti hráčů ) Termíny : Pondělí, středa od 16:00 17:00 hod.
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. jazyky v kinantropologii 1 Osnova prezentace Klasifikace lidského pohybu Teorie tělesných cvičení (TC) Strukturální stránka TC Procesuální stránka TC Finální stránka
VíceVýuka může probíhat ve dvou tělocvičnách, v zimní zahradě, na hřištích v blízkosti školy, v bazénu, příležitostně i v přírodě.
7.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ 7.8.1 Tělesná výchova (TV) Charakteristika předmětu 1. stupně Vyučovací předmět má časovou dotaci v 1.,4. a 5. ročníku 2 hodiny týdně, ve 2. a 3. ročníku bylo použito po 0,5 disponibilní
VíceSILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice
SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obory: Učitelství předmětu tělesná výchova Tělesná výchova a sport Aplikovaná tělesná výchova Tělesná výchova
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STUDIJNÍ PROGRAM: TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT MODUL TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT PRO STUDIJNÍ OBORY - APLIKOVANÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA - TĚLESNÁ
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U14 UČ SE TRÉNOVAT A VYHRÁVAT
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U14 UČ SE TRÉNOVAT A VYHRÁVAT VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI období bouřlivého rozvoje puberta velmi obtížné období jak pro děti, tak pro dospělé děti nejsou už děti, ale nejsou ani dospělí
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U8 HRAJ SI, ABY SES UČIL
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U8 HRAJ SI, ABY SES UČIL VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI všechno je zajímavé nejsou schopni analytického myšlení minimální doba soustředění (několik minut) plynulý růst jak do výšky tak váhově
VíceTRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH
TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky
VíceVýukový program pedagogiky sportovního tréninku
Výukový program pedagogiky sportovního tréninku Studijní rok: 2011/12 Studijní obor, ročník: navazující Mgr. Počet hodin: 12/12 Vyučující: Doc. PaedDr. M. Lehnert, Dr. Cíl vyučovacího předmětu: prohloubit
VíceSeminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera
Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální
VíceVzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka
Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech
VíceZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.
ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY
VíceRychlostní schopnosti
Rychlostní schopnosti Rychlostní schopnosti (v praxi se běžně užívá pojem rychlost) chápeme jako vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až maximální rychlostí, jako schopnost zahájit a uskutečnit
VíceDisciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání-
VíceZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU (podklady pro přednášky školení trenérů lic. B) Doc. PaedDr. Tomáš Perič, PhD. Oddělení sportovního tréninku Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky Fakulta tělesné výchovy
VíceIKS-ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
IKS-ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU Sporotvní trénink Tréninkem rozumíme proces, který se zaměřuje na osvojování a zdokonalování určité dovednosti a na rozvoj schopností. Pojem trénink se využívá nejen v
Více- topografie- orientace na mapě
Ročník: 6. - aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem - usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti a z nabídky zvolí vhodný
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI končí období bouřlivého rozvoje puberta dochází vývojovým rozdílům mezi jednotlivci (z hlediska biologického vývoje mohou být rozdíly
Víceedí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed
ZATÍŽEN ENÍ základní definice záměrný, cílený c podnět t k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám m funkční aktivity organismu = = ke změnám m trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností,,
VíceKondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže
Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U6 BAV SE A HRAJ SI
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U6 BAV SE A HRAJ SI VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI minimální doba soustředění max. několik minut nekoordinované pohyby nezvladatelné nutkání k pohybu - nevydrží stát na místě špatná jemná motorika
VíceUčivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.
Ročník: 5. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Uplatňuje
VíceTEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU
TEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU ROČNÍ TRÉNINKOVÝ CYKLUS Jak uvádí Mrázková (2010), roční tréninkový cyklus považujeme za základní jednotku dlouhodobě organizované sportovní činnosti.
VíceKE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie
VíceRočník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.
Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní
VíceV E R O N I K A H O R Á K O V Á
Edukace jako proces V E R O N I K A H O R Á K O V Á Náplň prezentace Vyučování a učení v tělesné výchově, motorické učení Učení a motorické učení Pedagogické základy motorického učení Obsah učiva a jeho
VíceSystematika hokejbalu
Metodika ČMSHb Témata: Systematika sportovní hry hokejbal Herní činnosti jednotlivce (HČJ) Herní kombinace (HK) Herní systémy (HS) Herní kombinace - útočné Systematika herní kombinace - útočné Cíle výchova
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí postupně se vyrovnávají pubertální nesrovnalosti a disproporce a dokončuje
VíceFakulta Sportovních Studií
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta Sportovních Studií Seminární práce na téma Vytrvalostní běh Fyziologie sportovních disciplín David Tomšík RVS CŽV UČO: 200488 1 Funkční a metabolická charakteristika
VíceZÁKLADY KINANTROPOLOGIE
ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy
VíceEdukant jako subjekt i objekt edukace
Edukant jako subjekt i objekt edukace Bc. Jana Kouřilová (učo: 360313) Tělo je nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoliv, a je velmi důležité, aby tento nástroj byl dokonale připravený, ať už ho bude
VíceTělesná výchova VF ZS ročník TÉMA
Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA 1-2 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii;
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět
3. Učební osnovy volitelných předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Sportovní
VíceUčební osnovy Tělesná výchova Do osnov Tv jsou zapracovány výstupy zdravotní Tv. 1. období
Učební osnovy Tělesná výchova Do osnov Tv jsou zapracovány výstupy zdravotní Tv. 1. období PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 1. Výstup Doporučené učivo Související PT TV 3.1.1 spojuje pravidelnou každodenní
VícePříloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA
Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující
VíceTělesná výchova pro 1. ročník
V4, 1V5 1V2, 1V3, 1V4, 1V5 astika Sportovní hry 1V1, 1V2,1V3, 1V4, 1V5 Kondiční a relaxační cvičení 1V4, 1V5 Tělesná výchova pro 1. ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky dodržuje přesně
Vícemnohaletého tréninkového procesu
9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň
VíceTEPOVÁ FREKVENCE A SPORT
TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Tělesná výchova 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Tělesná 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 Viz charakteristika zná základní taneční kroky, respektuje rytmus
VíceDodatek číslo 1 Školní vzdělávací program základního vzdělávání Škola plná života
Dodatek číslo 1 Školní vzdělávací program základního vzdělávání Škola plná života Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola plná života Škola: Integrovaná
VíceTématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura
3. lekce Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 1. TĚLESNÁ ZDATNOST Tělesná zdatnost v moderním
VíceDodatek k ŠVP ZV Máš na to! č. 3
Dodatek k ŠVP ZV Máš na to! č. 3 Ministryně školství vydala opatření č. j.: MŠMT-7019/2017, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Název školního vzdělávacího programu: Školní
Více1.2 Motorické testy - obecná charakteristika
1.2 Motorické testy - obecná charakteristika Test používáme ve významu zkouška. Jedná se o vědecky podloženou zkoušku, jejímž cílem je dosáhnout kvantitativního výsledku. Testování znamená: 1. Provedení
VíceTělesná výchova pro 6. ročník - dívky
výstupy okruh učivo Tělesná výchova pro 6. ročník - dívky mezipředmětové vztahy poznámky 1V4,1V5 1V1, 1V2 1V2 1V1, 1V2, 1V4 1V3 Činnosti ovlivňující zdraví hygiena, bezpečnost a zásady chování při pohybových
VíceTělesná výchova pro 1. ročník
1V2, 1V4, 1V5 1V2, 1V3, 1V4, 1V5 Sportovní hry 1V1, 1V2,1V3, 1V4, 1V5 Kondiční a relaxační cvičení 1V4, 1V5 Tělesná výchova pro 1. ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky dodržuje přesně
VícePrincipy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004
Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Cíl plánování - připravit podmínky pro dlouhodobý rozvoj sportovce a vytvoření
VícePOSILOVÁNÍ S OH ČINKOU
POSILOVÁNÍ S OH ČINKOU seminář ČAS Nymburk 13.10.2018 Mgr. Tereza Králová Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita Brno SILOVÝ TRÉNINK VZPÍRÁNÍ S OH
VíceINTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky
VícePrvky struktura fungování vývoj
Lidská motorika specifické znaky Motoriku člověka můžeme ze systémového hlediska zkoumat dvojím způsobem. A: statická rovina umožňuje popsat systém Motoriky, jeho složení a stavbu B: Dynamická rovina projevuje
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Fotbalová cvičení a hry druhé, doplněné vydání Hana Volfová, Jaromír Votík Ilona Kolovská Grada Publishing Ukázka knihy z internetového knihkupectví
VíceKompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.
5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním
Více1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví
1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení
VíceCvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ. Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval
Cvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval Specifika pohybových aktivit dětí v MŠ tělesná a pohybová aktivita je prostředkem osvojování POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s
VícePříloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA
Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,
VíceTělesná výchova ročník TÉMA
Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede
VíceTímto rámcovým vzdělávacím programem se řídí oblasti:
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM SPORT POHYBOVÉ AKTIVITY A Tímto rámcovým vzdělávacím programem se řídí oblasti: POHYBOVÉ AKTIVITY TANEČNÍ AKTIVITY MÍČOVÉ HRY LOGICKÉ HRY SOUSTŘEDĚNÍ A SEZONNÍ AKTIVITY ZÁJMOVÉ ÚTVARY:
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
VíceRozvoj pohybových schopností
Rozvoj pohybových schopností Pohyb je vyjadřovacím prostředkem, komunikačním prostředkem, uplatňuje se v základních interakcích organismu a prostředí. Druhy pohybu Volní pohyby (plánované) Mimovolní pohyby
Více6.22 Tělesná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Střední škola a Základní škola Tišnov, příspěvková organizace nám. Míru 22, 666 25 Tišnov Účelem vzdělávání není pouze vědět, ale především umět používat.
Více