MODERN CONCEPT OF INTEGRATED TRANSPORT OR VISION IN SOUTH BOHEMIA REGION

Transkript

1 MODERN CONCEPT OF INTEGRATED TRANSPORT OR VISION IN SOUTH BOHEMIA REGION Ji í ejka 1 ABSTRACT This paper surveys the fundamental procedures that have been implemented in other countries prior to the very implementation of an Integrated Transport System (ITS). It tries to show the problems that have been created due to insufficient support of public transport. Furthermore in the paper, the author also deals with the vision of transport in South Bohemia Region with the aim to introduce the Integrated Transport System. Within the text, the already processed studies and materials were used. These materials are related to ITS in South Bohemia Region, however they have not been implemented yet. KEY WORDS public transport, Integrated Transport System, mobility, individual car transport, railway transport LANGUAGE OF THE PAPER Czech REVIEWERS doc. Ing. Marek Potkány, PhD. - potkany@tuzvo.sk Ing. Pavla Lejsková, Ph.D. pavla.lejskova@upce.cz 1 Ing. Ji í ejka, Ph.D., Katedra Dopravy a logistiky, Vysoká škola technická a ekonomická eské Bud jovice, Okružní 517/10, eské Bud jovice, cejka@mail.vstecb.cz. 64

2 MODERNÍ POJETÍ INTEGROVANÉ DOPRAVY ANEB VIZE V JIHO ESKÉM KRAJI Abstrakt: lánek mapuje základní postupy, které byly realizovány v jiných státech p ed vlastním zavedením integrovaného dopravního systému, snaží se ukázat na problémy, které vznikly s ohledem na nedostate nou podporu ve ejné dopravy. Dále se autor v lánku zabývá vizí dopravy v Jiho eském kraji tak, aby mohl být zaveden integrovaný dopravní systém. V rámci textu byly využity již zpracované studie a podklady pro zavedení integrované dopravy v Jiho eském kraji, které však nebyly realizovány. Klí ová slova: ve ejná doprava, integrovaný dopravní systém, mobilita, individuální automobilová doprava, železni ní doprava Úvod Celková vize dopravní politiky EU, potažmo R p edpokládá, že v oblasti silni ní dopravy se p edpokládá, tém 100% tempo r stu. V zájmu ochrany životního prost edí, bezpe nosti silni ního provozu a zachování atraktivity a funk nosti našich m st je nutné vzhledem k tomuto tempu r stu individuální automobilové dopravy, ekologicky orientované ízení ve ejné dopravy, které je zam eno na následující cíl:,,preference provozu ekologicky šetrných zp sob dopravy (ch ze, jízda na kole, ve ejná doprava v systému integrované dopravy). Základem pro efektivitu v oblasti ve ejné dopravy, která se neobejde bez zna ných finan ních prost edk z ve ejných rozpo t je integrovaná dopravy v rámci koordinovaného dopravního systému. Jelikož je eská republika do jisté míry rozd lena na oblasti (kraje) kde integrovaná doprava má pevné místo a na oblasti kde prozatím nedošlo k rozvoji integrovaného systému dopravy, se autor lánku zamyslí nad možností a vizí organizace ve ejné dopravy v Jiho eském kraji. Autor se dále bude v rámci v decké práce zabývat problematikou zavedení národního integrovaného dopravního systému. Materiál a metodika lánek mapuje základní postupy, které byly realizovány v jiných státech p ed vlastním zavedením integrovaného dopravního systému, snaží se ukázat na problémy, které vznikly s ohledem na nedostate nou podporu ve ejné dopravy. Dále se autor v lánku zabývá vizí dopravy v Jiho eském kraji tak, aby mohl být zaveden integrovaný dopravní systém. V rámci textu byly 65

3 využity již zpracované studie a podklady pro zavedení integrované dopravy v Jiho eském kraji, které však nebyly realizovány. 1. Podpora ve ejné dopravy Ze zkušeností z N mecka zejména s ohledem na problematiku plánování dopravy ve m stech a okolí byly v minulosti podporovány jednostrann zájmy motorizovaných jednotlivc. Silni ní sí byla rozší ena, rozší ily se stávající silnice, tramvaje byly omezeny a p evedeny do podzemí. Obytné a komer ní oblasti byly speciáln situovány tak, aby byly dostupné autem. Zavedení ekologicky šetrných druh dopravy se nekonalo v dostate né mí e. D sledkem této politiky byl také významný nár st pot eby individuální ve ejné mobility. S ohledem na budoucí vývoj musí urbanistické a dopravní plánování snižovat vzdálenost mezi domovem, prací a volno asovými aktivitami zkrátit. Tyto režimy musí být více vzájemn propojené. V tomto p ípad jsou nejvyšší prioritou dopravní a urbanistické plány. Jako nejd ležit jší se jeví podporovat chodce, cyklisty a uživatele ve ejné dopravy. V komer ní oblasti a reziden ním developmentu je nutné zajistit, aby chápání ve ejné dopravy bylo uživatelský p ív tivé a tím byly k dispozici ekonomické nástroje podpory. Život v centrech m st musí být zachován, a rozši ován všude tam, kde je k tomu alespo áste ný potenciál. Proto je nutnost rozvoje ve ejné dopravy a její podpora d ležitou skute ností. Pokud k tomu nedojde, hrozí v budoucnu kolaps ve všech oblastech dopravy a to jak ve ejné tak individuální. Klasickým p íkladem je využití a aplikace Downs Thomson v paradoxu. (Též známý jako Pigou Knight-Downs paradox). 2. Downs Thomson v paradox P evzato z Teorie her v doprav. [elektronický zdroj]. [cit ] Dostupné z: Z m sta A do m sta B dojíždí ur ité množství lidí do zam stnání. P epravovat se m žou bu vlakem, nebo individuáln - autem. istá jízdní doba (ode dve í ke dve ím) je cca 40 minut vlakem a cca 30 minut autem. Z n jakého d vodu se stane, že jízdní doba vlaku se zvýší (nap. dlouhodobé zanedbání železni ní infrastruktury tedy dojde ke snížení rychlosti.) na 50 minut. To povzbudí n které cestující k p echodu od vlaku k autu. Následkem toho se ale vytvo í dopravní kongesce na silnici, takže jízdní doba autem se prodlouží na 40 minut. Po p echodu k IAD má železni ní dopravce mén obsazené vlaky, takže se rozhodne prodloužit intervaly mezi spoji, takže p epravní doba vlakem se protáhne na 60 minut. Tato skute nost ovšem povzbudí další cestující k p echodu na automobilovou dopravu. Silnice je p epln ná a jízdní doba se zvýší na 50 minut. V tomto bod zasáhnou politici, kte í si libují ve st íhání pásek a nechají stávající silnici rozší it (nebo 66

4 postavit úpln novou). Jízdní doba se tak zkrátí na krásných 30 minut. Ješt v tší skupina cestujících z vlaku se p esune k automobilu, takže na silnici je op t problém zhušt ného provozu a jízdní doba trvá 50 minut (za celou tu dobu se cestujícím zm nila jízdní doba z p vodních 30/40 minut na 50/60 minut, v tomto p ípad zcela zám rn vyšlo, že autem cesta nakonec trvá déle, než p vodn vlakem). V obou p ípadech je výsledek ten, že se utratila spousta finan ních prost edk za rozší ení silni ní sít, a situace se z dlouhodobého hlediska ne zlepšila spíše zhoršila. 3. Cesta k IDS Ve snaze dále zlepšovat ve ejnou dopravu, místní orgány a jejich dopravní firmy se spoléhají na adu podp rných opat ení. To znamená, že rozvoj infrastruktury pro další zvýšení vnímání atraktivity potenciálním zákazníkem, je základním nástrojem podpory ve ejné dopravy. Renesance ve ejné dopravy je základem pro další rozvoj m st. V ad m st, by rozši ování stávajících tramvajových (trolejbusových) sítí pomohlo podpo it, aby se uživatelé IAD zdrželi výlet do centra p i použití svých vozidel. Autobusy a tramvaje s nízkou podlahou p inášejí ur itý komfort pro cestující zejména v p ípad, je-li jich využito jako bezbariérových spoj do historických center m st. Další podporou pro systém ve ejné dopravy je její za azení do systému integrované dopravy. Vzhledem k asto velmi složit nastaveným a rozdílným tarifním strukturám jednotlivých dopravc poskytují integrované a harmonizované dopravní systémy jednotný tarifní systém, jednotný prodej jízdenek p edstavuje zna nou úlevu pro zákazníky, což potvrzuje vysokou úrove integrované dopravy v N mecku, Švýcarsku a také v Rakousku. Dalším zp sobem, jak zvýšit atraktivitu ve ejné dopravy je dostupnost spoje, tedy taktový jízdní ád a návaznosti spoj. Využití elektronických informa ních systém v provozním celku IDS m že též p isp t k vyššímu využití ve ejné dopravy. Jedná se o zlepšení informovanosti cestujících. V budoucnu mohou cestující díky elektronickým dopravním systém m získat p esný p ehled o stávajících dopravních alternativách (trasy, p íjezdy a odjezdy, doba trvání p epravy, p estupní možnosti a návaznosti atd.), p ed jízdou. Nap. prost ednictvím PC nebo dnes již velice rozší eného mobilního telefonu. Nap. systém Öffi Directions Europe s jednotlivými aplikacemi (plánování dopravních spojení v dálkové, místní doprav aplikace pro mobilní telefony). V Brn slouží v pilotním provozu systému iris (sledování vozidel dle GPS na linkách MHD Brno v etn platných jízdních ád ). 67

5 4. Integrovaný dopravní systém Legislativa R stanovuje odpov dnost státu, kraj a obcí za zajišt ní dopravní obslužnosti území ve ejnou dopravou (Zákon 194/2010 Sb. o ve ejných službách v p eprav cestujících, Na ízení EP a Rady (ES). 1370/2007 o ve ejných službách v p eprav cestujících po železnici a silnici). Úrove dopravní obslužnosti však je v r zných oblastech (krajích, m stech) výrazn odlišná. V zásad lze pozorovat dva modely: tzv. poptávkový, kdy samospráva objednává u dopravc jen tolik spoj, kolik je nezbytn nutné pro dopravu obyvatel do zam stnání, zdravotnických za ízení, na ú ady apod. (hovo íme o tzv. dopravní obslužnosti). V praxi se tak m že jednat nap. o dva spoje ráno a t i odpoledne, o víkendu pak jeden pár spoj. Takový systém ve ejné dopravy však slouží zpravidla jen t m uživatel m, kte í nemají jiné volby (nevlastní automobil nebo idi ský pr kaz) a má tedy spíše charakter sociální služby, tzv. nabídkový, kdy samospráva objednává u dopravc v tší množství spoj, které jsou ve ejnosti nabízeny k využití v pr b hu celého ob anského dne, p i emž v ranní a odpolední špi ce bývá nabídka zpravidla bohatší. Systém ve ejné dopravy se pak m že stát p im enou alternativou k individuální automobilové doprav. Obyvatel daného m sta (kraje, zem ) pak nemusí nutn vlastnit automobil nebo jej nemusí tolik využívat a p ece jsou jeho p epravní pot eby uspokojovány. Integrovaný dopravní systém (IDS) je takový systém dopravní obslužnosti, v n mž jednotlivé druhy dopravy navzájem spolupracují a vytvá ejí tak ucelený a p ehledný systém provázaných linek s jednotným tarifem, p epravními podmínkami, informa ními materiály, pravidelnými intervaly mezi spoji a dalšími výhodami (ale i ur itými nevýhodami ). IDS se snaží využívat p ednosti jednotlivých dopravních obor. Železni ní doprava je kapacitní a relativn rychlá (i ve m stech), autobusová doprava zase m že efektivn obsloužit venkovská území s nižší hustotou osídlení, a tedy i nižší poptávkou. V prost edí IDS proto autobusová doprava zpravidla tvo í tzv. napájecí linku pro kapacitní kolejovou dopravu. Odstran ním soub žných jízd (nap. vlak a n kolika autobusových linek, které jedou v ur itém úseku po velmi podobné trase jako vlak) by m lo dojít k úspo e ur itého množství finan ních prost edk, které mohou být použity na zvýšení po tu spoj napájecích autobusových linek, ale i páte ní kolejové dopravy. 68

6 Obrázek. 1 Návrh zón IDS pro Jiho eský kraj Zdroj: JIKORD s.r.o. Pro správnou funkci IDS v konkrétní lokalit je volba správného systému tarifního modelu. Jedním z možných je tzv. pásmový tarif. Pásmový tarif integrovaného dopravního systému lze výhodn použít zejména v oblastech s velmi vysokou dojíž kou z území do jednoho centra - m sta. To znamená, že zde dominují v drtivé v tšin cesty centristicky dost edné (radiální). Cesty, které se vyskytují v jiných sm rech (tangenciální vazby) jsou v menšin. Pásmový tarif pak na tento stav reaguje postupným zvyšováním cen jízdného (jednotlivého i p edplatního) ve vzdálenosti od centra oblasti i tarifního systému. Druhým dle názoru autora efektivn jším modelem je tzv. zónový tarif IDS (viz obrázek. 1 výše). Tento tarif je výhodný v oblastech, kde je v území n kolik významných cíl cest (nap íklad v tších m st) a kde by použití pásmového tarifu nebylo vhodné. Vlastní princip ešení je založen na rozd lení celého ešeného území do p irozených malých zón p ípadn, tak jak je tomu v Jiho eském kraji mikroregion, jejichž centrem je lokální cíl cesty. Tyto mikroregiony jsou pak základem pro stanovení jednotlivých díl ích zón, ze kterých se skládá celý tarifní systém. 5. Integrovaný dopravní systém Jiho eského kraje Jiho eský kraj s ohledem na problematiku integrované dopravy zaostává za v tšinou kraj v republice. I p es tyto skute nosti jsou díl í koordinované modely ve ejné dopravy v kraji zaznamenány. Již zrušený systém IDS eské Bud jovice Hluboká nad Vltavou byl organizován 69

7 jako kooperace 3 zú astn ných dopravc Dopravního podniku m sta. Bud jovic, SAD Jihotrans a spole nosti eské dráhy. Druhým dodnes fungujícím modelem je IDS Táborsko. V sou asné dob dochází k p íprav a vyhodnocení pilotního projektu integrace mikroregionu Jind ich v Hradec, který se stane jistým vzorem pro aplikace dopravního modelu na zbytek Jiho eského kraje. V rámci IDS Jiho eského kraje by m la fungovat páte ní sí železni ních linek. 5.1 Železni ní linky Integrovaného dopravního systému Jiho eského kraje Celkem bylo (v rámci p edchozí p ípravy IDS) navrženo 230 tarifních zón Jiho eského kraje. Základním a páte ním systémem dopravy je železnice na tratích. 220, 196, 225, 226, 190, 199, 226 a 200. Dopl kový systém kolejové dopravy tvo í soubor ostatních železni ních tratí. Významným potenciálem v oblasti Táborska má v sou asnosti provozovaný systém IDS na bázi tarifního spole enství p ilehlých obcí. Tento systém bude pln zahrnut do p ipravovaného systému JIDS. Cílem integrace je: plošná dispozi nost a dostupnost ve ejné osobní dopravy, tj. zapojení všech míst obsluhovaných železnicí nebo autobusem, územní dispozi nost, tj. zahrnuté linky a trasy nabízejí optimální p ípoje ve sm ru i v protism ru jízdy, asová dispozi nost, tj. zahrnuté linky a spoje jsou v provozu po celý den od pond lí do ned le, spoje na páte ních linkách a trasách jezdí v pevném a snadno zapamatovatelném intervalu. Sou asn by m l být zaveden jednotný systém v ozna ování tras, který by zabránil používání r zného ozna ování stejných linek v r zných (sousedících) dopravních svazech. K tomu jsou navrhovány místní významy, aby se co nejvíce p iblížily do podv domí cestující ve ejnosti. P edb žný návrh páte ních linek Jiho eského integrovaného dopravního systému (JIDS): Základní linky: Linka C1 eské Velenice eské Bud jovice Strakonice - (Horaž ovice p edm stí) Linka C11 Borovany eské Bud jovice Zliv (posilová linka s vyšší frekvencí odvozená od linky C1) 70

8 Linka C2 eské Bud jovice Veselí nad Lužnicí Jind ich v Hradec - (Horní Cerekev) Linka C3 eské Velenice Veselí nad Lužnicí Sob slav Tábor Linka C31 Tábor Benešov u Prahy (integrován úsek Sudom ice u Tábora Tábor) (odvozená návazná linka linky C3) Linka C4 eské Bud jovice Horní Dvo išt / Vyšší Brod Lipno nad Vltavou Linka C5 eské Bud jovice eský Krumlov Nové Údolí Linka C6 í enice Prachatice Volary erný K íž. Dopl kové linky: Linka C7 Tábor Milevsko Písek Ražice (-Protivín) Linka C 8 (B eznice) - Písek Protivín ( eské Bud jovice) Linka C9 - Strakonice Volary Linka C10 - Strakonice Blatná - (B eznice) Linka C 21- Tábor Bechyn Linka C 22 J. Hradec Nová V elnice - (Obrata ) Regionální spojení sp šnými vlaky: RC 1 Strakonice eské Bud jovice (vedené po lince C1) RC 2 eské Bud jovice Jind ich v Hradec (vedené po lince C2) RC 3 eské Bud jovice Tábor (vedené po linkách C2 a C3) RC 4 eské Bud jovice Horní Dvo išt (vedené po lince C4) RC 8 Písek eské Bud jovice (vedené po lince C8) Návrh terminál pro p estup v systému integrované p ípadn koordinované dopravy (vi. Tab. 1): 71

9 Tabulka. 1: Návrh p estupních terminál VLAK BUS Tabulka. 1 Návrh p estupních terminál VLAK - BUS Tra Tra 190 eské Bud jovice - hranice kraje ( -Plze ) Tra 191 hranice kraje - Blatná Tra 192 í enice - Týn nad Vltavou Tra 194 eské Bud jovice - erný K íž úsek eské Bud jovice - eský Krumlov úsek eský Krumlov - erný K íž Tra 195 Rybník - Lipno nad Vltavou Tra 196 eské Bud jovice - Summerau st.hr Tra 197 í enice - Nové Údolí úsek í enice - Vod any úsek Vod any - Prachatice úsek Prachatice - Volary úsek Volary - Nové Údolí Tra 198 Volary - Strakonice úsek Strakonice - Vimperk úsek Vimperk - Volary Tra 199 eské Bud jovice - Gmünd NÖ st.hr. Tra 200 hranice kraje - Protivín Tra 201 Tábor - Ražice Tra 202 Tábor - Bechyn Tra 203 hranice kraje - Strakonice Tra 220 (Praha-) hranice kraje - eské Bud jovice úsek eské Bud jovice - Veselí n. Lužnicí úsek Veselí n. Lužnicí - Tábor úsek Tábor - hranice kraje Tra 224 Tábor - Horní Cerekev Tra 225 (Havl. Brod-) hranice kraje - Veselí n. Lužnicí úsek Veselí n. Lužnicí - J. Hradec úsek J. Hradec - Popelín Tra 226 Veselí n. Lužnicí - eské Velenice Tra 227 hranice kraje - Slavonice Tra 228 Jind ich v Hradec - hranice kraje Tra 229 Jind ich v Hradec - Nová Byst ice Místo p estupu VLAK - BUS, BUS - VLAK Strakonice, Ražice, Protivín, í enice, Dív ice, Zliv, Hluboká nad Vltavou, eské Bud jovice Blatná í enice eské Bud jovice, Boršov nad Vltavou, K emže, Holubov, Zlatá Koruna, eský Krumlov, erná v Pošumaví, Nová Pec, Vyšší Brod klášter, Lou ovice, Lipno nad Vltavou eské Bud jovice, V elná, Velešín, Kaplice, Rybník í enice, Vod any Strunkovice nad Blanicí, Prachatice Prachatice, Volary Stožec, Nové Údolí Strakonice, Volyn, kyn, Vimperk Vimperk, Kubova Hu, Lenora eské Bud jovice, Nová Ves u B, Borovany, Jílovice, Nové Hrady,. Velenice Mirovice, imelice, ížová, Písek, Protivín Tábor, Sepekov, Milevsko, Písek, Ražice Tábor, Malšice, Bechyn Blatná, Strakonice eské Bud jovice, Šev tín Veselí nad Lužnicí, Sob slav, Planá nad Lužnicí, Tábor Tábor, Sudom ice u Tábora Tábor, Chýnov J. Hradec, Kardašova e ice, Veselí nad Lužnicí J. Hradec, Jarošov nad Nežárkou Veselí nad Lužnicí, Lomnice nad Lužnicí, T ebo, T ebo lázn, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí Da ice, Slavonice J. Hradec, Nová V elnice J. Hradec, Nová Byst ice Zdroj: Jikord, s.r.o. 72

10 Tra Místo p estupu VLAK - BUS, BUS - VLAK Tra 190 eské Bud jovice - hranice kraje ( -Plze ) Strakonice, Ražice, Protivín, í enice, Dív ice, Zliv, Hluboká nad Vltavou, eské Bud jovice Tra 191 hranice kraje - Blatná Blatná Tra 192 í enice - Týn nad Vltavou í enice Tra 194 eské Bud jovice - erný K íž úsek eské Bud jovice - eský Krumlov eské Bud jovice, Boršov nad Vltavou, K emže, Holubov, Zlatá Koruna, eský Krumlov, úsek eský Krumlov - erný K íž Tra 195 Rybník - Lipno nad Vltavou Vltavou erná v Pošumaví, Nová Pec, Vyšší Brod klášter, Lou ovice, Lipno nad Tra 196 eské Bud jovice - Summerau st.hr Kaplice, Rybník eské Bud jovice, V elná, Velešín, Tra 197 í enice - Nové Údolí úsek í enice - Vod any í enice, Vod any úsek Vod any - Prachatice Strunkovice nad Blanicí, Prachatice úsek Prachatice - Volary Prachatice, Volary úsek Volary - Nové Údolí Stožec, Nové Údolí Tra 198 Volary - Strakonice úsek Strakonice - Vimperk Strakonice, Volyn, kyn, Vimperk úsek Vimperk - Volary Vimperk, Kubova Hu, Lenora Tra 199 eské Bud jovice - Gmünd NÖ st.hr. eské Bud jovice, Nová Ves u B, Borovany, Jílovice, Nové Hrady,. Velenice Tra 200 hranice kraje - Protivín Mirovice, imelice, ížová, Písek, Protivín Tra 201 Tábor - Ražice Tábor, Sepekov, Milevsko, Písek, Ražice Tra 202 Tábor - Bechyn Tábor, Malšice, Bechyn Tra 203 hranice kraje - Strakonice Blatná, Strakonice 73

11 Tra 220 (Praha-) hranice kraje - eské Bud jovice úsek eské Bud jovice - Veselí n. Lužnicí eské Bud jovice, Šev tín úsek Veselí n. Lužnicí - Tábor Veselí nad Lužnicí, Sob slav, Planá nad Lužnicí, Tábor úsek Tábor - hranice kraje Tábor, Sudom ice u Tábora Tra 224 Tábor - Horní Cerekev Tábor, Chýnov Tra 225 (Havl. Brod-) hranice kraje - Veselí n. Lužnicí úsek Veselí n. Lužnicí - J. Hradec J. Hradec, Kardašova e ice, Veselí nad Lužnicí úsek J. Hradec - Popelín J. Hradec, Jarošov nad Nežárkou Tra 226 Veselí n. Lužnicí - eské Velenice Veselí nad Lužnicí, Lomnice nad Lužnicí, T ebo, T ebo lázn, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí Tra 227 hranice kraje - Slavonice Da ice, Slavonice Tra 228 Jind ich v Hradec - hranice kraje Tra 229 Jind ich v Hradec - Nová Byst ice J. Hradec, Nová V elnice J. Hradec, Nová Byst ice Zdroj: Vlastní a Jikord s.r.o. Záv r Navržené dopravní ešení integrované dopravy zam ené více na železni ní dopravu je ideálním dopravním modelem. Z p íklad, které byly uvedeny v úvodu lánku je možné si vzít p íklad, aby nedošlo k nevratnému poškození dopravních vazeb, p ípadn ješt v tšímu odlivu cestujících z ve ejné dopravy do dopravy individuální. Podle autorova názoru je jediným možným zp sobem jak podpo it ve ejnou dopravu a omezit dopravu individuální výstavba modern orientovaného integrovaného dopravního systému. LITERATURA [1] VONKA, Jaroslav. Osobní doprava Univerzita Pardubice, Pardubice. [2] DRDLA, Pavel. Technologie a ízení dopravy : M stská hromadná doprava Univerzita Pardubice, Pardubice. [3] Jikord, s.r.o. interní materiály 74