Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie"

Transkript

1 31 Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Příspěvek je věnován rehabilitačním metodám zaměřeným na podporu rozvoje sociálních a pracovních kompetencí osob s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie. Důvodem k tomuto zaměření je jednak prokázaný vliv deficitu kognitivních funkcí na dovednosti spojené se sociálním fungováním a nezávislým životem, jednak relativní rezistence kognitivního deficitu vůči farmakoterapeutickým intervencím a zároveň vůči rehabilitačním postupům zaměřeným na zlepšení kognitivních funkcí (tzv. rehabilitace kognitivních funkcí). V textu jsou představena vybraná doporučení pro provádění nácviku sociálních dovedností u osob se schizofrenií a také některé zahraniční programy. Klíčová slova: kognitivní deficit, schizofrenie, psychosociální rehabilitace, adaptivní dovednosti, nácvik sociálních dovedností. Rehabilitation methods focused at occupational skills of persons with cognitive deficit due to schizophrenia The paper is dedicated to the rehabilitation methods that should encourage the development of social and occupational skills of persons with cognitive deficits due to schizophrenia. The reason for this focus is, first, the demonstrated influence of cognitive deficit for the skills associated with social functioning and independent living, second, the relative resistance of the cognitive deficit to the pharmacologistic intervention and also to the rehabilitation procedures aimed at improving of the cognitive functions (the cognitive rehabilitation). The text presents selected recommendatiosns for the realization of the social skills training for the persons with schizophrenia and also some foreign rehabilitation programs. Key words: cognitive deficit, schizophrenia, psychosocial rehabilitation, adaptace skills, social skills training. Psychiatr. prax; 2011; 12 (1): Kognitivní deficit při schizofrenii jako specifický faktor ovlivňující intervence Schizofrenie komplexně ovlivňuje osobnost člověka a významně narušuje i jeho fungování v běžném životě. Dříve bylo toto selhávání považováno za důsledek negativních a pozitivních příznaků schizofrenie; v současné době je však spojováno především s deficitem kognitivních funkcí, který se u osob se schizofrenií projevuje především v oblasti pozornosti, paměti a exekutivních funkcí (1 3). Samotný kognitivní deficit začal být podrobněji zkoumán až v 80. letech 20. století, a tak se kolem něj stále vyskytuje řada nejasností. Opakovaně jsou však prokazovány následující skutečnosti: Pouze u asi 15 % osob se schizofrenií je úroveň kognitivní výkonnosti srovnatelná se zdravými lidmi, významný kognitivní deficit vykazuje 40 až 60 % lidí se schizofrenií (2, 3). Pokles kognitivní výkonnosti bývá spojován s první epizodou schizofrenie (2, 4). Výrazný kognitivní deficit však bývá zejména u lidí, jejichž počátek nemoci je časný a plíživý a průběh nemoci kontinuální a bez remisí (1, 5). Při dalším průběhu nemoci se deficit pravdě podobně dále prohlubuje, a to zejm. při akutních exacerbacích choroby (6). Některé zahraniční výzkumy ukazují, že dochází k prohlubování kognitivního deficitu u dlouhodobě hospitalizovaných osob (7, 8), což může souviset se sníženými možnostmi udržovat a rozvíjet dovednosti v ústavním prostředí (9). Kognitivní deficit je korelátem funkční prognózy, souvisí s učením, získáváním sociálních dovedností a ovlivňuje míru samostatnosti osob se schizofrenií a zvládání běžných denních činností (9 17). Potvrzení přítomnosti kognitivního deficitu u lidí se schizofrenií a také poznatky o jeho vlivu na schopnost samostatně fungovat v běžném, každodenním životě objasňuje zvýšenou potřebu podpory těchto osob, a to nejen po stránce zdravotnické, ale také po stránce psychosociální. Současná psychiatrie prozatím není schopna (na rozdíl od jiných příznaků schizofrenie) deficit kognitivních funkcí farmakoterapeuticky příliš ovlivnit, i když někteří autoři spekulují o selektivním účinku jednotlivých antipsychotik na vybrané kognitivní funkce (18). Zatím pouze experimentálně bylo prokázáno mírné ovlivnění kognitivního deficitu podáním stimulancií, kognitiv (19) nebo nikotinu (20). Diskutabilní výsledky přináší i rehabilitace kognitivních funkcí, která je prováděna zejména za pomoci počítačů (podrobněji viz 9, 16). Metaanalýza provedených studií ukazuje, že převážná většina programů sice bezprostředně přináší pozitivní výsledky, ale zůstávají otázky kolem stability efektu (9) a při posuzování míry, ve které jsou výsledky rehabilitačních postupů přenositelné do reálného života (21). Z důvodu omezené možnosti terapeutického ovlivnění samotného kognitivního deficitu se objevuje potřeba jiných způsobů podpory, které by umožnily osobám se schizofrenií kompenzovat nedostatky, jež jim kognitivní deficit, ale i další příznaky schizofrenie způsobují v běžném osobním i pracovním životě. Tato podpora by měla odpovídat konkrétním, individuálním schopnostem, dovednostem a sociální situaci člověka, a to jak v oblasti zdravotnictví (udržovací léčba, podpora udržování sociálních dovedností při dlouhodobých hospitalizacích ad.), tak v oblasti sociální a pracovní (podpora při péči o vlastní osobu nebo domácnost, pracovní zapojení atp.). Psychosociální rehabilitace Psychosociální rehabilitace je obvykle definována jako soubor psychosociálních intervencí

2 32 Psychoterapia nebo programů, které facilitují proces obnovení optimálního stupně nezávislého fungování člověka v komunitě (22). Povaha těchto intervencí může značně variovat, je jim však společné posilování aktivní participace člověka, zaměření na dosažení úzdravy, posílení sociálních kompetencí a komprehenzivní přístup ke službám (22). Přestože se ukazuje, že lidé s deficitem kognitivních funkcí v rehabilitačních programech obecně dosahují horších výsledků než lidé se schizofrenií, u nichž deficitní syndrom nebyl diagnostikován (1, 23), má rehabilitace pozitivní význam: pomáhá předcházet relapsu a zmírňuje symptomatologii (24). Liberman, et al. (25) ovšem neefektivnost některých rehabilitačních programů spojuje právě s nedostatečným ohledem na kognitivní dysfunkce a doporučuje respektování (de facto pedagogických) zásad, v nichž zdůrazňuje potřebu pomalého a opakovaného nácviku (v řádu měsíců nebo let) a potřebu mít příležitosti a podporu při praktikování dovedností v reálném životě a v běžné komunitě. Kopelowicz, et al. (26) tyto zásady doplňuje o další, jejichž dodržování by také mělo vést ke zvýšení efektivity rehabilitačních postupů: zvyšování motivace a zlepšování dovedností spojených s užíváním medikace, prevence relapsů prostřednictvím vypracování plánu prevence relapsů a krizových plánů, dávkování medikace i psychosociálních postupů přiměřeně k fázi onemocnění, posilování partnerství mezi klientem a profesionálem prostřednictvím nabízení a respektování voleb a zahrnutí blízkých osob do průběhu léčby. Tato obecná doporučení se týkají veškerých psychosociálních rehabilitačních programů pro osoby s kognitivním deficitem, včetně programů nácviku sociálních dovedností, které jsou nejčastěji používanou rehabilitační metodou v České republice (27). Nácvik sociálních dovedností Sociální dovednosti jsou obvykle definovány jako dovednosti potřebné pro interpersonální interakci, v zahraniční literatuře však tento pojem zahrnuje i dovednosti potřebné k samostatnému, nezávislému fungování v komunitě (life skills). V rámci tohoto významu vymezují Kopelowicz, a kol. (21) poměrně široký okruh sociálních dovedností, které jsou ovlivnitelné nácvikem: sociální percepce (např. správné vyhodnocení emočních výrazů druhých) zpracování sociálních informací (např. správná interpretace významu percipovaných emocí) schopnost vyslat a přijmout informace (např. efektivní využívání verbální a neverbální komunikace) afiliační dovednosti (např. vyjadřování vztahů, přiměřené využívání sebe-odhalování) instrumentální rolové dovednosti (např. dovednosti spojené s péčí o byt nebo se zaměstnáním) interakční dovednosti (např. zahájení, udržení a ukončení konverzace) chování v souladu se sociálními normami (např. způsob hovoru s policistou nebo lékařem) V rámci těchto okruhů lze identifikovat problematické oblasti nebo specifické potřeby, které jsou typické pro osoby se schizofrenií, a zároveň konkrétní oblasti, ve kterých lze provádět nácvik sociálních dovedností (tabulka 1), a to buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími typy intervencí (21). Protože je efektivita nácviku kromě jiného velmi výrazně ovlivněna deficitem kognitivních funkcí (21, 28), je nutné, aby typ, frekvence, délka, konkrétní postup, ale třeba i využívané pomůcky zohledňovaly nejen aktuální sociální situaci a zkušenosti účastníků, fázi nemoci nebo aktuální stav dovedností, ale právě také specifika vyplývající z konkrétního profilu kognitivního deficitu účastníků. Ukazuje se, že efektivní programy nácviku sociálních dovedností vycházejí právě z předpokladu, že schopnost učení u osob se schizofrenií bývá v důsledku kognitivního deficitu narušena, a tak využívají takové postupy a techniky, které kognitivní dysfunkce respektují a kompenzují. Jedná se například o: opakování cvičení za snižující se podpory druhé osoby nebo pomůcky (21) rozčlenění složitějších úloh na dílčí kroky, kterých je možno dosáhnout postupně (27) zaměření na konkrétní, specifické dovednosti využitelné v běžném životě (21) minimalizaci chyb v průběhu nácviku a zpevňování pozitivních odpovědí a úspěchů (21) využívání pomůcek, zejm. audiovizuálních, písemných, schémat ad. (29) využívání metody bezchybného učení založené na opakování psychomotorických akcí, které mohou být naučeny bez pře mýšlení nebo uvědomování. Základem je velmi podrobná analýza úkonu nebo žádoucího chování, které má být naučeno, a postupný nácvik, který téměř vylučuje chybnou realizaci jednotlivých, dílčích úkonů i způsobu chování jako celku (21) Finálním obecným cílem podpory by však mělo být posílení schopnosti člověka fungovat v reálném prostředí, a tak je klíčovou otázkou právě přenos naučených, nově nabytých dovedností z chráněného, podpůrného prostředí insti- Tabulka 1. Oblasti/potřeby, v nichž lze využít nácvik sociálních dovedností u osob se schizofrenií (21) Problematické oblasti nebo potřeby Přetrvávající pozitivní symptomy Negativní symptomy Vedlejší účinky antipsychotik Snížené dovednosti z důvodu nestimulujícího prostředí Úzkost ze sociálních kontaktů a vyhýbání se jim Stresující emoční klima v rodině nebo v práci Kognitivní deficit Akceptace a stabilizace nemoci, partnerství při léčbě, získání náhledu Stigmatizace Sociální izolace Zaměstnání Nezávislé bydlení Příklady oblastí, ve kterých lze využít nácviku sociálních dovedností Management symptomů, interpersonální komunikace Verbální a neverbální komunikace a vyjadřování emocí Dovednosti nutné ke zvládání akinézie a parkinsonizmu Snižování efektů institucionalizace (zajištění přirozeného kontaktu s okolím, běžné podmínky) Realizace postupných kroků v komunikaci s druhými v různých situacích; rolové chování a snižování úzkosti Verbální a neverbální deeskalační dovednosti, asertivita, dovednosti potřebné k řešení problémů Dovednosti potřebné k řešení pracovních nebo sociálních problémů Management nemoci; adekvátní užívání medikace; vyjednávání a spolupráce s lékařem a poskytovateli služeb Asertivita při práci s diskriminací; sebeobhajoba Konverzační dovednosti a zdvořilost v konverzaci, dovednosti spojené s navázáním a udržením vztahů Dovednost najít a udržet si práci, komunikace se zaměstnavateli, spolupracovníky, podřízenými Dovednosti spojené s bydlením, vztahy se sousedy, řešení problémů se spolubydlícími a lidmi v okolí Psychiatria pre prax 2011; 12(1)

3 33 tuce nebo skupiny do běžného, každodenního života člověka. K takovému přenosu a generalizaci dovednosti však dochází, pouze pokud jsou lidé ve výkonech povzbuzováni a pokud mají k tomuto přenosu příležitosti (21, 30). Liberman, a kol. (25) a Kopelowicz, a kol. (21) proto doporučují přenos dovedností přímo zařadit do programu nácviku sociálních dovedností jako jeden z plánovaných kroků při naplňování konkrétních cílů účastníků programu (tabulka 2). Nácvik sociálních dovedností se ukazuje jako velmi efektivní metoda u osob se schizofrenií jak v oblasti zaměstnávání, tak v oblasti bydlení (31). V následujícím textu proto budou blíže popsány některé z programů, které jsou vy užívány v zahraničí. Kromě těchto programů lze upozornit i na některé specializované programy pro osoby s duálními diagnózami, které jsou orientovány na oblasti, ve kterých tyto osoby zvýšeně selhávají. Příkladem může být program Substance Abuse Management Module orientovaný na vyhnutí se zneužívání návykových látek, na snižování nežádoucích důsledků jejich zneužívání a na prevenci relapsu (21). Jeho cílem je účastníky naučit, jak (21): (1) ukončit braní drogy, pokud dojde k jednorázovému užití, (2) podat informaci o selhání odborníkovi, (3) odmítnout drogu od přátel, distributorů atd., (4) vyžádat si podporu od někoho, kdo je ochoten akceptovat telefonické hovory v krizových situacích, (5) podílet se na bezpečných aktivitách. Podobným způsobem je zaměřen program Comorbid Substance Use Disorders určený osobám se schizofrenií závislým na alkoholu (30). Re-Entry program Program je určen lidem s dlouhodobým duševním onemocněním, kteří se připravují po delším období stráveném v psychiatrické léčebně na odchod, kteří mají snížené dovednosti a zároveň nemají podporu ve svém okolí. Tento program reflektuje odchod z prostředí léčebny jako stresující událost, která je nezřídka následovaná rehospitalizací z důvodu nedostatečného zvládnutí této změny a zároveň nedostatečné podpory při fungování v běžném životě v komunitě. Jeho cílem je podpořit tyto osoby tak, aby mohly žít co nejvíce nezávisle a zároveň s co největším možným uspokojením z vlastního života (29). Je zaměřen na nácvik dovedností potřebných k samostatnému životu a na posílení dovednosti vyhledat a také obdržet podporu od profesionálů. Program je vysoce strukturovaný a je věnován těmto tématům (29): Symptomy nemoci a poruchy myšlení Příprava na propuštění Plánování přechodu do komunity Napojení na komunitu Zvládání stresu v komunitě Plánování denního režimu Domlouvání a dodržování schůzek Přínos a vedlejší účinky medikace Vyhodnocení přínosů medikace a vedlejších účinků Řešení problémů s medikací s lékařem Používání plánu prevence relapsů Identifikace varovných příznaků relapsu Vytvoření plánu prevence relapsu Každé setkání je strukturováno (29): Úvodní část je věnována orientaci v tématu a motivaci účastníků. V každém bloku je také v úvodní části prezentována videonahrávka napomáhající porozumění problému a demonstrující dovednosti potřebné ke zvládnutí situací. Poté následuje hraní rolí za současného koučování, korigování a pozitivní zpětné vazby ze strany terapeuta a členů skupiny. Dalším krokem je diskuze o možných problémech v souvislosti s tématem a možnostech jejich řešení v každodenním životě. V další části jsou již dovednosti procvičovány in vivo, a to přímo v běžném prostředí za podpory terapeutů. V závěru setkání účastníci dostávají domácí úkoly zaměřené na samostatné využívání dovedností v každodenním životě. Social and Independent Living Skills Program UCLA Program vytvořený na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) je zaměřený na zlepšování dovedností spojených se sociálními dovednostmi a dovednostmi nezávislého života. Je rozdělen do čtyř modulů zahrnujících jednak vymezení dovedností potřebných k nezávislému fungování v komunitě (25), jednak úkoly, které by měl klient v průběhu nácviku zvládnout (příklad tabulka 3): Modul managementu medikace (identifikace výhod medikace, administrace medikace, vedlejší účinky medikace, vyjednávání o problémech s medikací s lékařem, výhody depotních injekcí) Modul managementu symptomů (identifikace varovných signálů relapsu, vytvoření preventivního plánu relapsu, zvládání přetrvávajících psychotických symptomů, odmítání drog a alkoholu) Modul volného času (identifikace výhod volnočasových a rekreačních aktivit, zisk informací o aktivitách, zajišťování, co je potřeba pro aktivitu, vyhodnocování a udržení aktivity) Modul základních konverzačních dovedností (dovednosti aktivního naslouchání, zahájení konverzace, udržení konverzace, ukončení konverzace) Tento program kompenzuje nedostatky ve schopnosti učení lidí se schizofrenií, jejichž podkladem je právě deficit kognitivních funkcí (32) tím, že klade důraz na udržení pozornosti Tabulka 2. Postup nácviku sociálních dovedností (v užším slova smyslu) u osob se schizofrenií (21) Kroky Identifikace problému Formulace cílů Hraní rolí Pozitivní a korektivní zpětná vazba Sociální modelování Nácvik realizace chování Pozitivní sociální posilování Domácí úkoly Pozitivní zpevňování a řešení problémů Obsah spolupráce klienta a terapeuta Ve spolupráci s klientem jsou identifikovány překážky, které zabraňují dosažení konkrétního cíle klienta v běžném životě Definování cíle a postupných kroků, kterými se klient bude k dosažení cíle přibližovat. Zároveň je specifikována konkrétní podoba sociálního chování, které je nutné pro úspěšné dosažení kroků (obvykle v podobě tzv. krátkodobých cílů) Klient demonstruje své verbální, neverbální a paraverbální chování tak, jak je realizoval dosud (tj. v problematické podobě) Zpětná vazba zaměřená na hodnocení demonstrovaného chování Demonstrace žádoucí podoby chování. Realizováno klientem, terapeutem nebo jiným účastníkem, pokud se jedná o skupinový program Klient opakuje chování do té doby, než je natolik kvalitní, aby s ním mohl zažít úspěch v reálných životních situacích Pozitivní zpětná vazba je klientovi podávána náhodně v situacích, kdy se projeví zlepšení v konkrétní dovednosti nebo chování Osoba je prostřednictvím úkolů motivována k implementaci naučeného způsobu chování v reálných podmínkách Na setkání následujícím poté, co klient praktikoval nově naučené způsoby chování v reálných podmínkách, je pozitivně zpevňováno chování a zároveň jsou řešeny aktuální praktické problémy

4 34 Psychoterapia klientů a jejich participaci. Jsou využívány grafické pomůcky, zpětná vazba (i prostřednictvím videonahrávek) a aktivity jsou navrženy tak, aby umožnily maximální zážitek úspěchu. Každý z uvedených modulů obsahuje sedm aktivit a cvičení (26, 32): Úvod setkání je zaměřen na posílení motivace, vysvětlení cílů a hodnoty nácviku pro klienty. Ve druhé části se využívá videozáznam, kde jsou demonstrovány dovednosti. Následuje přehrávání situací z videozáznamu nebo hraní rolí. Ve čtvrté a páté části je cílem naučit klienty, jak překonávat překážky, které mohou znesnadňovat zavedení nových dovedností do běžného života, a také na způsoby, jak vyhledat podporu druhých v případě nesnází. V těchto částech se provádí opakovaná praktická cvičení, jsou využívány především metody přehrávání rolí s různými záměnami. Závěrečná, šestá a sedmá část, se zaměřuje na přenos nabytých dovedností do běžného života prostřednictvím realizace aktivit v běžném prostředí a plněním domácích úkolů, které jsou stanoveny na základě dohody mezi klientem a terapeutem. Účastníci se setkávají dvakrát týdně po dobu 6 měsíců. Úspěchy klientů v tomto programu vedly k jeho dalším adaptacím. Příkladem může být jeho využití pro individuální práci s osobami s těžkým duševním onemocněním v komunitě. Moriana, et al. (33) zvolili postup, kdy multidisciplinární tým docházel přímo do bydliště klienta, a to v prvním týdnu spolupráce každý den a poté jednou až dvakrát týdně po dobu šesti měsíců. I tato forma se ukázala jako velmi efektivní, osoby se zlepšily nejen v konkrétních dovednostech a byla tak zvýšena jejich osobní i sociální autonomie, ale zlepšily se i negativní a pozitivní příznaky a chování osoby vůči rodině. Moriana, et al. (33) však limituje tyto výsledky právě velmi intenzivním kontaktem mezi klientem a členy týmu, který mohl mít na výsledné zlepšení větší vliv než rehabilitační program samotný. Social Skills for Finding and Keeping a Job Program založený na obecných principech nácviku sociálních dovedností byl inspirován Libermanovým Social and Independent Living Skills programem, oproti němu je však zaměřen na podporu rozvoje dovedností potřebných pro zisk a udržení zaměstnání. Program je opět výrazně strukturován (31): První třetina je zaměřena na základní sociální dovednosti s důrazem na interpersonální komunikaci (úprava zevnějšku a zdvořilost). Druhá třetina programu je rozdělena na dovednosti, které jsou potřebné pro pracovní situace, a to obecné (udělat dobrý dojem při přijímacím pohovoru, udržení dobrého vztahu s vedoucím a spolupracovníky ad.) a specifické (týkající se konkrétního pracovního místa). Poslední třetina je věnována reflexi cílů, kterých člověk dosáhl, a reflexi zlepšení života v důsledku zaměstnání (plat, sociální kontakty, struktura času, pocit uspokojení z práce ad.). Program může být veden individuálně i skupinově a zahrnuje deset setkání v deseti týdnech. Setkání mají strukturu typicky používanou v nácviku sociálních dovedností: setkání začíná ice-breakerovými aktivitami, pokračuje instruktáží, demonstrací a hraním rolí a ukončeno je zpětnou vazbou a domácím úkolem (31). Jednotlivá setkání jsou zaměřena následovně (31): přehled dosavadního stavu dovedností, úvod do programu management medikace a symptomů dovednosti vedoucí k zisku práce (kontaktování zaměstnavatelů, příprava na přijímací pohovor ad.) dovednosti nutné při přijímacím pohovoru asertivita jako základní technika interakce s nadřízeným práce s nepřiměřenými požadavky nadřízených kooperační dovednosti jako základní požadavek pro interakci se spolupracovníky sociální dovednosti nutné k řešení problémů se spolupracovníky 9. a 10. sociální dovednosti nutné k řešení specifických pracovních situací Workplace Fundamental Skills Module Nácvik pracovních dovedností je v tomto programu kombinovaný s podporovaným zaměstnáváním. Jedná se o program vysoce strukturovaný, zaměřený výhradně na udržení (nikoli hledání) práce, jehož cílem je zvládnutí požadavků konkrétního zaměstnání, předvídání stresových situací a práce s nimi, ale také podpora subjektivního pocit úspěchu a uspokojení z práce (34). Je proto určen zejména osobám, které v nedávné době nastoupily do nového zaměstnání. Setkávání jsou zaměřena na tyto oblasti (34): jak práce mění život (obecné přínosy práce) učení o zaměstnání (specifické podrobnosti o konkrétním zaměstnání) identifikace specifických pracovních stresů (oblasti a situace, ve kterých může vzniknout problém) obecné řešení problémů (metody řešení problémů) management symptomů a medikace Tabulka 3. Oblasti dovedností a výukových úkolů managementu medikace a managementu symptomů (podle 32) Modul Oblast dovedností Úkoly Management symptomů Management medikace Identifikace varovných příznaků relapsu Zvládání varovných příznaků Zacházení s přetrvávajícími symptomy Vyhnutí se alkoholu a drogám Obdržení informací o antipsychotikách Znalost správného podávání léku a vyhodnocování účinku Identifikace vedlejších účinků léků Podpora při podávání medikace s poskytovateli zdravotní péče Identifikovat osobní varovné příznaky Monitorovat osobní varovné příznaky za asistence druhých osob Využívat podporu profesionálů v rozlišování osobních varovných příznaků od přetrvávajících symptomů, vedlejších efektů léčiv a změn nálady; vytvořit pohotovostní plán pro reakce na varovné příznaky Rozpoznat a monitorovat přetrvávající osobní příznaky; využívat podporu profesionálů při rozlišování přetrvávajících symptomů od osobních varovných příznaků, vedlejších efektů léků a změn nálady; vědět, jak s nimi zacházet. Monitorovat přetrvávající příznaky Identifikovat negativní efekt alkoholu a drog a výhod z jejich neužívání; umět odmítat nabídky alkoholu a drog; vědět, jak odolat těmto drogám, tj. zvládat úzkosti/deprese; otevřeně diskutovat s profesionály o užívání návykových látek Porozumět, jak léky fungují, proč je indikována udržovací léčba, jaké jsou výhody užívání medikace Osvojit si vlastní postupy pro užívání medikace; vyhodnocovat denně odezvu na léky Znát specifické vedlejší efekty, které mohou doprovázet braní medikace, a postupy reakcí na ně Umět si obstarat asistenci, pokud nastanou problémy s užíváním medikace Psychiatria pre prax 2011; 12(1)

5 35 management zdraví a hygieny (zvládání fy zického zdraví a neužívání návykových látek) interakce vedoucí ke zlepšení výkonu v práci (interakce s nadřízeným, zisk zpětné vazby) zlepšení socializace (kultura zaměstnání a interakce v práci a mimo ni) Podpora a motivace (vědět, kdo může pomoci, bojovat s demotivací) Efektivita tohoto programu je prozatím diskutabilní, nebyl dosud realizován dostatečný počet relevantních, zejména longitudinálních studií. První výsledky ukazují, že program je efektivnější u mladých lidí (21) a že dochází ke zlepšení subjektivního vnímání a větší spokojenosti osob v zaměstnání (34). Naopak se prozatím neukazuje přínos v délce udržení zaměstnání nebo zvýšení počtu pracovních hodin (34), a to ani v porovnání s kontrolní skupinou podstupující pouze podporované zaměstnávání bez nácviku dovedností (35). Závěr Příspěvek je věnován problematice nácviku sociálních dovedností u lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie. Ukazuje se totiž, že tato skupina osob se schizofrenií má výrazné obtíže při osvojování, ale také udržování sociálních a adaptivních dovedností, což vede ke snížené schopnosti uplatnit se v běžném, každodenním životě (včetně uplatnění pracovního). V České republice jsou v praxi využívány některé programy, které reflektují potřebu specializované podpory osob vykazujících kognitivní deficit v důsledku schizofrenie. Jsou zaměřeny převážně na rehabilitaci samotného deficitu kognitivních funkcí, i když doplňkově obsahují i aktivity posilující sociální dovednosti v užším slova smyslu (např. integrovaný psychoterapeutický program v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov, program Student občanského sdružení Baobab nebo program tréninku kognitivních funkcí realizovaný občanským sdružením Green Doors). Absentuje však nabídka strukturovaných nácvikových programů orientovaných na sociální a adaptivní dovednosti potřebné pro každodenní fungování osob v běžném prostředí, které by svým obsahem, postupy a metodami byly schopny kompenzovat snížení vybraných kognitivních funkcí a schopnosti učení těchto osob. Každopádně se možnosti podpory osob se sníženou schopností samostatně a nezávisle fungovat v komunitě v důsledku kognitivního deficitu (bez ohledu na etiologii) stávají velmi diskutovaným tématem, a to především v souvislosti se zvýšeným důrazem na respekt k základním lidským právům, včetně práva žít v běžné komunitě běžným způsobem. Literatura 1. Mohr P. Deficitní syndrom ve schizofrenii: přehled. Psychiatrie 1998; 2: Tůma I. Schizofrenie a kognitivní funkce. Praha: PCP 1999: Kučerová H, Říhová Z. Kognitivní deficit u schizofrenie. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Heaton RK, et al. Stability and Course of Neuropsychological Deficits in Schizophrenia. Arch Gen Psychiatry 2001; 58: Tůma I, Lenderová Z. Schizofrenie a kognitivní funkce. Psychiatrie 2001; (5)4: Spaulding WD, et al. Cognitive Functioning in Schizophrenia: Implications for Psychiatric Rehabilitation. Schizophrenia Bulletin 1999; (25)2: Berry K, Barrowclough C. The needs of older adults with schizophrenia Implications for psychological interventions. Clinical Psychology Review 2009; (29)1: Harvey PD, et al. Symptoms, Cognitive Functioning, and Adaptive Skills in Geriatric Patients With Lifelong Schizophrenia: A Comparison Across Treatment Sites. American Journal of Psychiatry 1998; 155: Twamley EW; Jeste DW, Bellack AS. A Review of Cognitive Training in Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2003; (29)2: Dickerson F, Boronow JJ, Ringel N, Parente F. Social functioning and neurocognitive deficits in outpatients with schizophrenia: a 2-year follow-up. Schizophrenia Research 1999; (37): Smith TE, Hull JW, Romanelli S, et al. Symptoms and Neurocognition as Rate Limiters in Skills Training for Psychotic Patients. American Journal of Psychiatry 1999; 156: Bellack AS, Gold JM, Buchanan RW. Cognitive Rehabilitation for Schizophrenia: Problems, Prospects, and Strategies. Schizophrenia Bulletin 1999; (25)2: Bell M, Bryson G, Greig T, et al. Neurocognitive Enhancement Therapy With Work Therapy. Effects on Neuropsychological Test Performance. Arch Gen Psychiatry 2001; (58): Lenderová Z. Poruchy kognitivních funkcí u nemocných schizofrenií. Československá psychiatrie 2004; 2: Reeder C, Newton E, Frangou S, Wykes T. Which Executive Skills Should We Target to Affect Social Functioning and Symptom Change? A Study of a Cognitive Remediation Therapy Program. Schizophrenia Bulletin 2004; (30)1: Rodriguez M. Úvod do problematiky neuropsychologické rehabilitace. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Dickinson D, Bellack AS, Gold JM. Social/Communication Skills, Cognition, and Vocational Functioning in Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2007; (33)5: Rodriguez M, Mohr P. Paměť a schizofrenie. Psychiatrie pro praxi 2004; 3: Mohr P. Možnosti farmakologického ovlivnění kognitivního deficitu u schizofrenie. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Araki H, Suemaru K, Gomita Y. Neuronal Nicotinic Receptor and Psychiatric Disorder: Functional and Behavioral Effects of Nicotine. Japan Journal of Pharmacology 2002; 88: Kopelowicz A, Liberman RP, Zarate R. Recent Advances in Social Skills Training for Schizophrenia. Schizophrenia. Bulletin 2006(Suppl. 1): Cnaan L, et al. Psychosocial Rehabilitation: towards a definitiv. Psychosocial Rehabilitation Journal 1998; (11)4: Brekke JS, Hoe M, Long J, et al. How Neurocognition and Social Cognition Influence Functional Change During Community-Based Psychosocial Rehabilitation for Individuals with Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2007; (33)5: Nasrallah HA, Targum SD, Tandon R, et al. Defining and Measuring Clinical Effectiveness in the Treatment of Schizophrenia. Psychiatric Services 2005; (56): Liberman RP. Skills Training Versus Psychosocial Occupational Therapy for Persons With Persistent Schizophrenia. American Journal of Psychiatry 1998; Suppl. 1: Kopelowicz A, Wallace CJ, Liberman RP. Psychiatric Rehabilitation. In: Gabbard, G.O. (ed.) Treatment of Psychiatric Disorders. Washington: American Psychiatric Publishing 2007: Motlová L, Koukolík F. Schizofrenie: Neurologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén 2004: Twamley EW, et al. Generalized Cognitive Impairments, Ability to Perform Everyday Tasks, and Level of Independence in Community Living Situations of Older Patients With Psychosis. American Journal of Psychiatry 2002; 159: Liberman RP, Gilbert K. Community Re-Entry: Development if Life Skills. Psychiatry 2005; (68)3: Kopelowicz A, Liberman RP, Wallace CJ. Psychiatric Rehabilitation for Schizophrenia. International Journal of Psychology and Psychological Therapy. 2003; (3)2: Tsang HWH. Social Skills Training to Help Mentally Ill Persons Find and Keep a Job. Psychiatric Services 2001; (52)7: Eckman TA, et al. Technique for Training Schizophrenic Patients in Illness Self-Management: A Controlled Trial. American Journal of Psychiatry 1992; 149: Moriana JA, Alarcón E, Herruzo J. In-Home Psychosocial Skills Training for Patients With Schizophrenia. Psychiatric Services 2006; (57): Wallace CJ, Tauber R. Supplementing Supported Employment With Workplace Skills Training. Psychiatric Services 2004; (55)5: Mueser KT, et al. The Effectiveness of Skills Training for Improving Outcomes in Supported Employment. Psychiatric Services 2005; (56): PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Viac informácií nájdete na

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ

DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ Lada Furmaníková Anotace: Deficit kognitivních funkci je dnes považován za jeden z jádrových příznaků schizofrenie.

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Psychoedukace u schizofrenie

Psychoedukace u schizofrenie Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel

Více

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné 4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné MUDr. Ondřej Pěč -

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY

OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A LIDÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM: OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY Lada Furmaníková PRAXE Anotace: Text je věnován úvahám nad tématem potřebnosti speciálněpedagogických intervencí ve vztahu k osobám

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová

Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová V roce 2008 proběhlo první školení DBT v Praze Cílem se stalo vyškolit tým v metodách

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004

Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Department of clinical application research, center of neuropsychiatric studies in 2000 2004 Pavel Mohr 1,2,3, Marek Preiss 1,2,

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

1. Pravidla šetrné sebeobrany

1. Pravidla šetrné sebeobrany Podrobná specifikace jednotlivých vzdělávacích aktivit Příloha č. 1 Zadávací dokumentace 1. Pravidla šetrné sebeobrany Umožnit m zvládnout jednání osoby, které je poskytována sociální služba, která ohrožuje

Více

Emoční inteligence. Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.

Emoční inteligence. Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team. Emoční inteligence Připravila: Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009 TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.cz Jak ovlivňují emoce můj výkon? Jaká je souvislost mezi

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77. Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief

Více

Možnosti nefarmakologických přístupp stupů k ovlivnění kognitivního deficitu Bracyho program. Hana PřikrylovP ikrylová Kučerov erová Psychiatrická klinika Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno Kognitivní

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru 4MOTION TM Komplexní program rozvoje manažerů Cesta vzhůru management 4MOTION TM : Program rozvoje manažerů Manažerský rozvoj není událost, ale proces. Místo jednorázových interních školení zvolte komplexní

Více

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie

První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie First Results of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez 1,2,3, Pavel Mohr 1,2,4,

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

mladí věkem mladí duší

mladí věkem mladí duší mladí věkem mladí duší NEURODAY Motto: Kdo je počítač? Není unavený, rozhněvaný nebo otrávený. Vždy je ochotný naslouchat a podávat důkazy toho, že slyšel. Může pracovat v každou denní dobu, ať již ve

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž

Více

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Informatika je dán obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační

Více

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP 8 vyučovacích hodin Agresivita dětí 2009/368 - SP 7 vyučovacích hodin Aktivizace seniorů

Více

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

A) VZDĚLÁVÁNÍ A PODPORA STŘEDNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO MANAGEMENTU A.1) OSOBNOSTNÍ ROZVOJ A EMOČNÍ INTELIGENCE

A) VZDĚLÁVÁNÍ A PODPORA STŘEDNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO MANAGEMENTU A.1) OSOBNOSTNÍ ROZVOJ A EMOČNÍ INTELIGENCE Příloha č. 2 OBECNÉ INFORMACE Dodavatel vzdělávací aktivity bude povinen: - zajistit vzdělávací aktivity včetně veškerých aktivit souvisejících s realizací a zahrnutých do ceny dle požadavku výzvy - spolupracovat

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Bio-psycho-sociální koncept duševních poruch BIO PSYCHO SOCIÁLNÍ Lékař, psychiatr

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Garantovaná nabídka činností komunitního týmu sociální rehabilitace

Garantovaná nabídka činností komunitního týmu sociální rehabilitace Garantovaná nabídka činností komunitního týmu sociální rehabilitace Služba je zajišťována v rozsahu garantované nabídky činností. Základní činnosti sociální rehabilitace jsou poskytovány zdarma. Doplňkové

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI

CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI Ondřej Jedlička Renata Školoudová Sananim z.ú. ondrej.jedlicka@sananim.cz skoloudova@sananim.cz VZNIK PROGRAMU V RÁMCI SANANIM Z.Ú. v první polovině roku 2012 pod

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

STANDARD č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov pro seniory Skalice STANDARD č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Poděkování Děkuji Mgr. Jitce Pejřimovské za obětavé, odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji týmu sociální rehabilitace Fokusu Mladá Boleslav za to, že jsem díky nim mohla odborně růst

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA k podání nabídky na dodávku vzdělávacích služeb ORLZ CZ.04.1.03 Vzdělávání

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více