Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie"

Transkript

1 31 Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Příspěvek je věnován rehabilitačním metodám zaměřeným na podporu rozvoje sociálních a pracovních kompetencí osob s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie. Důvodem k tomuto zaměření je jednak prokázaný vliv deficitu kognitivních funkcí na dovednosti spojené se sociálním fungováním a nezávislým životem, jednak relativní rezistence kognitivního deficitu vůči farmakoterapeutickým intervencím a zároveň vůči rehabilitačním postupům zaměřeným na zlepšení kognitivních funkcí (tzv. rehabilitace kognitivních funkcí). V textu jsou představena vybraná doporučení pro provádění nácviku sociálních dovedností u osob se schizofrenií a také některé zahraniční programy. Klíčová slova: kognitivní deficit, schizofrenie, psychosociální rehabilitace, adaptivní dovednosti, nácvik sociálních dovedností. Rehabilitation methods focused at occupational skills of persons with cognitive deficit due to schizophrenia The paper is dedicated to the rehabilitation methods that should encourage the development of social and occupational skills of persons with cognitive deficits due to schizophrenia. The reason for this focus is, first, the demonstrated influence of cognitive deficit for the skills associated with social functioning and independent living, second, the relative resistance of the cognitive deficit to the pharmacologistic intervention and also to the rehabilitation procedures aimed at improving of the cognitive functions (the cognitive rehabilitation). The text presents selected recommendatiosns for the realization of the social skills training for the persons with schizophrenia and also some foreign rehabilitation programs. Key words: cognitive deficit, schizophrenia, psychosocial rehabilitation, adaptace skills, social skills training. Psychiatr. prax; 2011; 12 (1): Kognitivní deficit při schizofrenii jako specifický faktor ovlivňující intervence Schizofrenie komplexně ovlivňuje osobnost člověka a významně narušuje i jeho fungování v běžném životě. Dříve bylo toto selhávání považováno za důsledek negativních a pozitivních příznaků schizofrenie; v současné době je však spojováno především s deficitem kognitivních funkcí, který se u osob se schizofrenií projevuje především v oblasti pozornosti, paměti a exekutivních funkcí (1 3). Samotný kognitivní deficit začal být podrobněji zkoumán až v 80. letech 20. století, a tak se kolem něj stále vyskytuje řada nejasností. Opakovaně jsou však prokazovány následující skutečnosti: Pouze u asi 15 % osob se schizofrenií je úroveň kognitivní výkonnosti srovnatelná se zdravými lidmi, významný kognitivní deficit vykazuje 40 až 60 % lidí se schizofrenií (2, 3). Pokles kognitivní výkonnosti bývá spojován s první epizodou schizofrenie (2, 4). Výrazný kognitivní deficit však bývá zejména u lidí, jejichž počátek nemoci je časný a plíživý a průběh nemoci kontinuální a bez remisí (1, 5). Při dalším průběhu nemoci se deficit pravdě podobně dále prohlubuje, a to zejm. při akutních exacerbacích choroby (6). Některé zahraniční výzkumy ukazují, že dochází k prohlubování kognitivního deficitu u dlouhodobě hospitalizovaných osob (7, 8), což může souviset se sníženými možnostmi udržovat a rozvíjet dovednosti v ústavním prostředí (9). Kognitivní deficit je korelátem funkční prognózy, souvisí s učením, získáváním sociálních dovedností a ovlivňuje míru samostatnosti osob se schizofrenií a zvládání běžných denních činností (9 17). Potvrzení přítomnosti kognitivního deficitu u lidí se schizofrenií a také poznatky o jeho vlivu na schopnost samostatně fungovat v běžném, každodenním životě objasňuje zvýšenou potřebu podpory těchto osob, a to nejen po stránce zdravotnické, ale také po stránce psychosociální. Současná psychiatrie prozatím není schopna (na rozdíl od jiných příznaků schizofrenie) deficit kognitivních funkcí farmakoterapeuticky příliš ovlivnit, i když někteří autoři spekulují o selektivním účinku jednotlivých antipsychotik na vybrané kognitivní funkce (18). Zatím pouze experimentálně bylo prokázáno mírné ovlivnění kognitivního deficitu podáním stimulancií, kognitiv (19) nebo nikotinu (20). Diskutabilní výsledky přináší i rehabilitace kognitivních funkcí, která je prováděna zejména za pomoci počítačů (podrobněji viz 9, 16). Metaanalýza provedených studií ukazuje, že převážná většina programů sice bezprostředně přináší pozitivní výsledky, ale zůstávají otázky kolem stability efektu (9) a při posuzování míry, ve které jsou výsledky rehabilitačních postupů přenositelné do reálného života (21). Z důvodu omezené možnosti terapeutického ovlivnění samotného kognitivního deficitu se objevuje potřeba jiných způsobů podpory, které by umožnily osobám se schizofrenií kompenzovat nedostatky, jež jim kognitivní deficit, ale i další příznaky schizofrenie způsobují v běžném osobním i pracovním životě. Tato podpora by měla odpovídat konkrétním, individuálním schopnostem, dovednostem a sociální situaci člověka, a to jak v oblasti zdravotnictví (udržovací léčba, podpora udržování sociálních dovedností při dlouhodobých hospitalizacích ad.), tak v oblasti sociální a pracovní (podpora při péči o vlastní osobu nebo domácnost, pracovní zapojení atp.). Psychosociální rehabilitace Psychosociální rehabilitace je obvykle definována jako soubor psychosociálních intervencí

2 32 Psychoterapia nebo programů, které facilitují proces obnovení optimálního stupně nezávislého fungování člověka v komunitě (22). Povaha těchto intervencí může značně variovat, je jim však společné posilování aktivní participace člověka, zaměření na dosažení úzdravy, posílení sociálních kompetencí a komprehenzivní přístup ke službám (22). Přestože se ukazuje, že lidé s deficitem kognitivních funkcí v rehabilitačních programech obecně dosahují horších výsledků než lidé se schizofrenií, u nichž deficitní syndrom nebyl diagnostikován (1, 23), má rehabilitace pozitivní význam: pomáhá předcházet relapsu a zmírňuje symptomatologii (24). Liberman, et al. (25) ovšem neefektivnost některých rehabilitačních programů spojuje právě s nedostatečným ohledem na kognitivní dysfunkce a doporučuje respektování (de facto pedagogických) zásad, v nichž zdůrazňuje potřebu pomalého a opakovaného nácviku (v řádu měsíců nebo let) a potřebu mít příležitosti a podporu při praktikování dovedností v reálném životě a v běžné komunitě. Kopelowicz, et al. (26) tyto zásady doplňuje o další, jejichž dodržování by také mělo vést ke zvýšení efektivity rehabilitačních postupů: zvyšování motivace a zlepšování dovedností spojených s užíváním medikace, prevence relapsů prostřednictvím vypracování plánu prevence relapsů a krizových plánů, dávkování medikace i psychosociálních postupů přiměřeně k fázi onemocnění, posilování partnerství mezi klientem a profesionálem prostřednictvím nabízení a respektování voleb a zahrnutí blízkých osob do průběhu léčby. Tato obecná doporučení se týkají veškerých psychosociálních rehabilitačních programů pro osoby s kognitivním deficitem, včetně programů nácviku sociálních dovedností, které jsou nejčastěji používanou rehabilitační metodou v České republice (27). Nácvik sociálních dovedností Sociální dovednosti jsou obvykle definovány jako dovednosti potřebné pro interpersonální interakci, v zahraniční literatuře však tento pojem zahrnuje i dovednosti potřebné k samostatnému, nezávislému fungování v komunitě (life skills). V rámci tohoto významu vymezují Kopelowicz, a kol. (21) poměrně široký okruh sociálních dovedností, které jsou ovlivnitelné nácvikem: sociální percepce (např. správné vyhodnocení emočních výrazů druhých) zpracování sociálních informací (např. správná interpretace významu percipovaných emocí) schopnost vyslat a přijmout informace (např. efektivní využívání verbální a neverbální komunikace) afiliační dovednosti (např. vyjadřování vztahů, přiměřené využívání sebe-odhalování) instrumentální rolové dovednosti (např. dovednosti spojené s péčí o byt nebo se zaměstnáním) interakční dovednosti (např. zahájení, udržení a ukončení konverzace) chování v souladu se sociálními normami (např. způsob hovoru s policistou nebo lékařem) V rámci těchto okruhů lze identifikovat problematické oblasti nebo specifické potřeby, které jsou typické pro osoby se schizofrenií, a zároveň konkrétní oblasti, ve kterých lze provádět nácvik sociálních dovedností (tabulka 1), a to buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími typy intervencí (21). Protože je efektivita nácviku kromě jiného velmi výrazně ovlivněna deficitem kognitivních funkcí (21, 28), je nutné, aby typ, frekvence, délka, konkrétní postup, ale třeba i využívané pomůcky zohledňovaly nejen aktuální sociální situaci a zkušenosti účastníků, fázi nemoci nebo aktuální stav dovedností, ale právě také specifika vyplývající z konkrétního profilu kognitivního deficitu účastníků. Ukazuje se, že efektivní programy nácviku sociálních dovedností vycházejí právě z předpokladu, že schopnost učení u osob se schizofrenií bývá v důsledku kognitivního deficitu narušena, a tak využívají takové postupy a techniky, které kognitivní dysfunkce respektují a kompenzují. Jedná se například o: opakování cvičení za snižující se podpory druhé osoby nebo pomůcky (21) rozčlenění složitějších úloh na dílčí kroky, kterých je možno dosáhnout postupně (27) zaměření na konkrétní, specifické dovednosti využitelné v běžném životě (21) minimalizaci chyb v průběhu nácviku a zpevňování pozitivních odpovědí a úspěchů (21) využívání pomůcek, zejm. audiovizuálních, písemných, schémat ad. (29) využívání metody bezchybného učení založené na opakování psychomotorických akcí, které mohou být naučeny bez pře mýšlení nebo uvědomování. Základem je velmi podrobná analýza úkonu nebo žádoucího chování, které má být naučeno, a postupný nácvik, který téměř vylučuje chybnou realizaci jednotlivých, dílčích úkonů i způsobu chování jako celku (21) Finálním obecným cílem podpory by však mělo být posílení schopnosti člověka fungovat v reálném prostředí, a tak je klíčovou otázkou právě přenos naučených, nově nabytých dovedností z chráněného, podpůrného prostředí insti- Tabulka 1. Oblasti/potřeby, v nichž lze využít nácvik sociálních dovedností u osob se schizofrenií (21) Problematické oblasti nebo potřeby Přetrvávající pozitivní symptomy Negativní symptomy Vedlejší účinky antipsychotik Snížené dovednosti z důvodu nestimulujícího prostředí Úzkost ze sociálních kontaktů a vyhýbání se jim Stresující emoční klima v rodině nebo v práci Kognitivní deficit Akceptace a stabilizace nemoci, partnerství při léčbě, získání náhledu Stigmatizace Sociální izolace Zaměstnání Nezávislé bydlení Příklady oblastí, ve kterých lze využít nácviku sociálních dovedností Management symptomů, interpersonální komunikace Verbální a neverbální komunikace a vyjadřování emocí Dovednosti nutné ke zvládání akinézie a parkinsonizmu Snižování efektů institucionalizace (zajištění přirozeného kontaktu s okolím, běžné podmínky) Realizace postupných kroků v komunikaci s druhými v různých situacích; rolové chování a snižování úzkosti Verbální a neverbální deeskalační dovednosti, asertivita, dovednosti potřebné k řešení problémů Dovednosti potřebné k řešení pracovních nebo sociálních problémů Management nemoci; adekvátní užívání medikace; vyjednávání a spolupráce s lékařem a poskytovateli služeb Asertivita při práci s diskriminací; sebeobhajoba Konverzační dovednosti a zdvořilost v konverzaci, dovednosti spojené s navázáním a udržením vztahů Dovednost najít a udržet si práci, komunikace se zaměstnavateli, spolupracovníky, podřízenými Dovednosti spojené s bydlením, vztahy se sousedy, řešení problémů se spolubydlícími a lidmi v okolí Psychiatria pre prax 2011; 12(1)

3 33 tuce nebo skupiny do běžného, každodenního života člověka. K takovému přenosu a generalizaci dovednosti však dochází, pouze pokud jsou lidé ve výkonech povzbuzováni a pokud mají k tomuto přenosu příležitosti (21, 30). Liberman, a kol. (25) a Kopelowicz, a kol. (21) proto doporučují přenos dovedností přímo zařadit do programu nácviku sociálních dovedností jako jeden z plánovaných kroků při naplňování konkrétních cílů účastníků programu (tabulka 2). Nácvik sociálních dovedností se ukazuje jako velmi efektivní metoda u osob se schizofrenií jak v oblasti zaměstnávání, tak v oblasti bydlení (31). V následujícím textu proto budou blíže popsány některé z programů, které jsou vy užívány v zahraničí. Kromě těchto programů lze upozornit i na některé specializované programy pro osoby s duálními diagnózami, které jsou orientovány na oblasti, ve kterých tyto osoby zvýšeně selhávají. Příkladem může být program Substance Abuse Management Module orientovaný na vyhnutí se zneužívání návykových látek, na snižování nežádoucích důsledků jejich zneužívání a na prevenci relapsu (21). Jeho cílem je účastníky naučit, jak (21): (1) ukončit braní drogy, pokud dojde k jednorázovému užití, (2) podat informaci o selhání odborníkovi, (3) odmítnout drogu od přátel, distributorů atd., (4) vyžádat si podporu od někoho, kdo je ochoten akceptovat telefonické hovory v krizových situacích, (5) podílet se na bezpečných aktivitách. Podobným způsobem je zaměřen program Comorbid Substance Use Disorders určený osobám se schizofrenií závislým na alkoholu (30). Re-Entry program Program je určen lidem s dlouhodobým duševním onemocněním, kteří se připravují po delším období stráveném v psychiatrické léčebně na odchod, kteří mají snížené dovednosti a zároveň nemají podporu ve svém okolí. Tento program reflektuje odchod z prostředí léčebny jako stresující událost, která je nezřídka následovaná rehospitalizací z důvodu nedostatečného zvládnutí této změny a zároveň nedostatečné podpory při fungování v běžném životě v komunitě. Jeho cílem je podpořit tyto osoby tak, aby mohly žít co nejvíce nezávisle a zároveň s co největším možným uspokojením z vlastního života (29). Je zaměřen na nácvik dovedností potřebných k samostatnému životu a na posílení dovednosti vyhledat a také obdržet podporu od profesionálů. Program je vysoce strukturovaný a je věnován těmto tématům (29): Symptomy nemoci a poruchy myšlení Příprava na propuštění Plánování přechodu do komunity Napojení na komunitu Zvládání stresu v komunitě Plánování denního režimu Domlouvání a dodržování schůzek Přínos a vedlejší účinky medikace Vyhodnocení přínosů medikace a vedlejších účinků Řešení problémů s medikací s lékařem Používání plánu prevence relapsů Identifikace varovných příznaků relapsu Vytvoření plánu prevence relapsu Každé setkání je strukturováno (29): Úvodní část je věnována orientaci v tématu a motivaci účastníků. V každém bloku je také v úvodní části prezentována videonahrávka napomáhající porozumění problému a demonstrující dovednosti potřebné ke zvládnutí situací. Poté následuje hraní rolí za současného koučování, korigování a pozitivní zpětné vazby ze strany terapeuta a členů skupiny. Dalším krokem je diskuze o možných problémech v souvislosti s tématem a možnostech jejich řešení v každodenním životě. V další části jsou již dovednosti procvičovány in vivo, a to přímo v běžném prostředí za podpory terapeutů. V závěru setkání účastníci dostávají domácí úkoly zaměřené na samostatné využívání dovedností v každodenním životě. Social and Independent Living Skills Program UCLA Program vytvořený na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) je zaměřený na zlepšování dovedností spojených se sociálními dovednostmi a dovednostmi nezávislého života. Je rozdělen do čtyř modulů zahrnujících jednak vymezení dovedností potřebných k nezávislému fungování v komunitě (25), jednak úkoly, které by měl klient v průběhu nácviku zvládnout (příklad tabulka 3): Modul managementu medikace (identifikace výhod medikace, administrace medikace, vedlejší účinky medikace, vyjednávání o problémech s medikací s lékařem, výhody depotních injekcí) Modul managementu symptomů (identifikace varovných signálů relapsu, vytvoření preventivního plánu relapsu, zvládání přetrvávajících psychotických symptomů, odmítání drog a alkoholu) Modul volného času (identifikace výhod volnočasových a rekreačních aktivit, zisk informací o aktivitách, zajišťování, co je potřeba pro aktivitu, vyhodnocování a udržení aktivity) Modul základních konverzačních dovedností (dovednosti aktivního naslouchání, zahájení konverzace, udržení konverzace, ukončení konverzace) Tento program kompenzuje nedostatky ve schopnosti učení lidí se schizofrenií, jejichž podkladem je právě deficit kognitivních funkcí (32) tím, že klade důraz na udržení pozornosti Tabulka 2. Postup nácviku sociálních dovedností (v užším slova smyslu) u osob se schizofrenií (21) Kroky Identifikace problému Formulace cílů Hraní rolí Pozitivní a korektivní zpětná vazba Sociální modelování Nácvik realizace chování Pozitivní sociální posilování Domácí úkoly Pozitivní zpevňování a řešení problémů Obsah spolupráce klienta a terapeuta Ve spolupráci s klientem jsou identifikovány překážky, které zabraňují dosažení konkrétního cíle klienta v běžném životě Definování cíle a postupných kroků, kterými se klient bude k dosažení cíle přibližovat. Zároveň je specifikována konkrétní podoba sociálního chování, které je nutné pro úspěšné dosažení kroků (obvykle v podobě tzv. krátkodobých cílů) Klient demonstruje své verbální, neverbální a paraverbální chování tak, jak je realizoval dosud (tj. v problematické podobě) Zpětná vazba zaměřená na hodnocení demonstrovaného chování Demonstrace žádoucí podoby chování. Realizováno klientem, terapeutem nebo jiným účastníkem, pokud se jedná o skupinový program Klient opakuje chování do té doby, než je natolik kvalitní, aby s ním mohl zažít úspěch v reálných životních situacích Pozitivní zpětná vazba je klientovi podávána náhodně v situacích, kdy se projeví zlepšení v konkrétní dovednosti nebo chování Osoba je prostřednictvím úkolů motivována k implementaci naučeného způsobu chování v reálných podmínkách Na setkání následujícím poté, co klient praktikoval nově naučené způsoby chování v reálných podmínkách, je pozitivně zpevňováno chování a zároveň jsou řešeny aktuální praktické problémy

4 34 Psychoterapia klientů a jejich participaci. Jsou využívány grafické pomůcky, zpětná vazba (i prostřednictvím videonahrávek) a aktivity jsou navrženy tak, aby umožnily maximální zážitek úspěchu. Každý z uvedených modulů obsahuje sedm aktivit a cvičení (26, 32): Úvod setkání je zaměřen na posílení motivace, vysvětlení cílů a hodnoty nácviku pro klienty. Ve druhé části se využívá videozáznam, kde jsou demonstrovány dovednosti. Následuje přehrávání situací z videozáznamu nebo hraní rolí. Ve čtvrté a páté části je cílem naučit klienty, jak překonávat překážky, které mohou znesnadňovat zavedení nových dovedností do běžného života, a také na způsoby, jak vyhledat podporu druhých v případě nesnází. V těchto částech se provádí opakovaná praktická cvičení, jsou využívány především metody přehrávání rolí s různými záměnami. Závěrečná, šestá a sedmá část, se zaměřuje na přenos nabytých dovedností do běžného života prostřednictvím realizace aktivit v běžném prostředí a plněním domácích úkolů, které jsou stanoveny na základě dohody mezi klientem a terapeutem. Účastníci se setkávají dvakrát týdně po dobu 6 měsíců. Úspěchy klientů v tomto programu vedly k jeho dalším adaptacím. Příkladem může být jeho využití pro individuální práci s osobami s těžkým duševním onemocněním v komunitě. Moriana, et al. (33) zvolili postup, kdy multidisciplinární tým docházel přímo do bydliště klienta, a to v prvním týdnu spolupráce každý den a poté jednou až dvakrát týdně po dobu šesti měsíců. I tato forma se ukázala jako velmi efektivní, osoby se zlepšily nejen v konkrétních dovednostech a byla tak zvýšena jejich osobní i sociální autonomie, ale zlepšily se i negativní a pozitivní příznaky a chování osoby vůči rodině. Moriana, et al. (33) však limituje tyto výsledky právě velmi intenzivním kontaktem mezi klientem a členy týmu, který mohl mít na výsledné zlepšení větší vliv než rehabilitační program samotný. Social Skills for Finding and Keeping a Job Program založený na obecných principech nácviku sociálních dovedností byl inspirován Libermanovým Social and Independent Living Skills programem, oproti němu je však zaměřen na podporu rozvoje dovedností potřebných pro zisk a udržení zaměstnání. Program je opět výrazně strukturován (31): První třetina je zaměřena na základní sociální dovednosti s důrazem na interpersonální komunikaci (úprava zevnějšku a zdvořilost). Druhá třetina programu je rozdělena na dovednosti, které jsou potřebné pro pracovní situace, a to obecné (udělat dobrý dojem při přijímacím pohovoru, udržení dobrého vztahu s vedoucím a spolupracovníky ad.) a specifické (týkající se konkrétního pracovního místa). Poslední třetina je věnována reflexi cílů, kterých člověk dosáhl, a reflexi zlepšení života v důsledku zaměstnání (plat, sociální kontakty, struktura času, pocit uspokojení z práce ad.). Program může být veden individuálně i skupinově a zahrnuje deset setkání v deseti týdnech. Setkání mají strukturu typicky používanou v nácviku sociálních dovedností: setkání začíná ice-breakerovými aktivitami, pokračuje instruktáží, demonstrací a hraním rolí a ukončeno je zpětnou vazbou a domácím úkolem (31). Jednotlivá setkání jsou zaměřena následovně (31): přehled dosavadního stavu dovedností, úvod do programu management medikace a symptomů dovednosti vedoucí k zisku práce (kontaktování zaměstnavatelů, příprava na přijímací pohovor ad.) dovednosti nutné při přijímacím pohovoru asertivita jako základní technika interakce s nadřízeným práce s nepřiměřenými požadavky nadřízených kooperační dovednosti jako základní požadavek pro interakci se spolupracovníky sociální dovednosti nutné k řešení problémů se spolupracovníky 9. a 10. sociální dovednosti nutné k řešení specifických pracovních situací Workplace Fundamental Skills Module Nácvik pracovních dovedností je v tomto programu kombinovaný s podporovaným zaměstnáváním. Jedná se o program vysoce strukturovaný, zaměřený výhradně na udržení (nikoli hledání) práce, jehož cílem je zvládnutí požadavků konkrétního zaměstnání, předvídání stresových situací a práce s nimi, ale také podpora subjektivního pocit úspěchu a uspokojení z práce (34). Je proto určen zejména osobám, které v nedávné době nastoupily do nového zaměstnání. Setkávání jsou zaměřena na tyto oblasti (34): jak práce mění život (obecné přínosy práce) učení o zaměstnání (specifické podrobnosti o konkrétním zaměstnání) identifikace specifických pracovních stresů (oblasti a situace, ve kterých může vzniknout problém) obecné řešení problémů (metody řešení problémů) management symptomů a medikace Tabulka 3. Oblasti dovedností a výukových úkolů managementu medikace a managementu symptomů (podle 32) Modul Oblast dovedností Úkoly Management symptomů Management medikace Identifikace varovných příznaků relapsu Zvládání varovných příznaků Zacházení s přetrvávajícími symptomy Vyhnutí se alkoholu a drogám Obdržení informací o antipsychotikách Znalost správného podávání léku a vyhodnocování účinku Identifikace vedlejších účinků léků Podpora při podávání medikace s poskytovateli zdravotní péče Identifikovat osobní varovné příznaky Monitorovat osobní varovné příznaky za asistence druhých osob Využívat podporu profesionálů v rozlišování osobních varovných příznaků od přetrvávajících symptomů, vedlejších efektů léčiv a změn nálady; vytvořit pohotovostní plán pro reakce na varovné příznaky Rozpoznat a monitorovat přetrvávající osobní příznaky; využívat podporu profesionálů při rozlišování přetrvávajících symptomů od osobních varovných příznaků, vedlejších efektů léků a změn nálady; vědět, jak s nimi zacházet. Monitorovat přetrvávající příznaky Identifikovat negativní efekt alkoholu a drog a výhod z jejich neužívání; umět odmítat nabídky alkoholu a drog; vědět, jak odolat těmto drogám, tj. zvládat úzkosti/deprese; otevřeně diskutovat s profesionály o užívání návykových látek Porozumět, jak léky fungují, proč je indikována udržovací léčba, jaké jsou výhody užívání medikace Osvojit si vlastní postupy pro užívání medikace; vyhodnocovat denně odezvu na léky Znát specifické vedlejší efekty, které mohou doprovázet braní medikace, a postupy reakcí na ně Umět si obstarat asistenci, pokud nastanou problémy s užíváním medikace Psychiatria pre prax 2011; 12(1)

5 35 management zdraví a hygieny (zvládání fy zického zdraví a neužívání návykových látek) interakce vedoucí ke zlepšení výkonu v práci (interakce s nadřízeným, zisk zpětné vazby) zlepšení socializace (kultura zaměstnání a interakce v práci a mimo ni) Podpora a motivace (vědět, kdo může pomoci, bojovat s demotivací) Efektivita tohoto programu je prozatím diskutabilní, nebyl dosud realizován dostatečný počet relevantních, zejména longitudinálních studií. První výsledky ukazují, že program je efektivnější u mladých lidí (21) a že dochází ke zlepšení subjektivního vnímání a větší spokojenosti osob v zaměstnání (34). Naopak se prozatím neukazuje přínos v délce udržení zaměstnání nebo zvýšení počtu pracovních hodin (34), a to ani v porovnání s kontrolní skupinou podstupující pouze podporované zaměstnávání bez nácviku dovedností (35). Závěr Příspěvek je věnován problematice nácviku sociálních dovedností u lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie. Ukazuje se totiž, že tato skupina osob se schizofrenií má výrazné obtíže při osvojování, ale také udržování sociálních a adaptivních dovedností, což vede ke snížené schopnosti uplatnit se v běžném, každodenním životě (včetně uplatnění pracovního). V České republice jsou v praxi využívány některé programy, které reflektují potřebu specializované podpory osob vykazujících kognitivní deficit v důsledku schizofrenie. Jsou zaměřeny převážně na rehabilitaci samotného deficitu kognitivních funkcí, i když doplňkově obsahují i aktivity posilující sociální dovednosti v užším slova smyslu (např. integrovaný psychoterapeutický program v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov, program Student občanského sdružení Baobab nebo program tréninku kognitivních funkcí realizovaný občanským sdružením Green Doors). Absentuje však nabídka strukturovaných nácvikových programů orientovaných na sociální a adaptivní dovednosti potřebné pro každodenní fungování osob v běžném prostředí, které by svým obsahem, postupy a metodami byly schopny kompenzovat snížení vybraných kognitivních funkcí a schopnosti učení těchto osob. Každopádně se možnosti podpory osob se sníženou schopností samostatně a nezávisle fungovat v komunitě v důsledku kognitivního deficitu (bez ohledu na etiologii) stávají velmi diskutovaným tématem, a to především v souvislosti se zvýšeným důrazem na respekt k základním lidským právům, včetně práva žít v běžné komunitě běžným způsobem. Literatura 1. Mohr P. Deficitní syndrom ve schizofrenii: přehled. Psychiatrie 1998; 2: Tůma I. Schizofrenie a kognitivní funkce. Praha: PCP 1999: Kučerová H, Říhová Z. Kognitivní deficit u schizofrenie. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Heaton RK, et al. Stability and Course of Neuropsychological Deficits in Schizophrenia. Arch Gen Psychiatry 2001; 58: Tůma I, Lenderová Z. Schizofrenie a kognitivní funkce. Psychiatrie 2001; (5)4: Spaulding WD, et al. Cognitive Functioning in Schizophrenia: Implications for Psychiatric Rehabilitation. Schizophrenia Bulletin 1999; (25)2: Berry K, Barrowclough C. The needs of older adults with schizophrenia Implications for psychological interventions. Clinical Psychology Review 2009; (29)1: Harvey PD, et al. Symptoms, Cognitive Functioning, and Adaptive Skills in Geriatric Patients With Lifelong Schizophrenia: A Comparison Across Treatment Sites. American Journal of Psychiatry 1998; 155: Twamley EW; Jeste DW, Bellack AS. A Review of Cognitive Training in Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2003; (29)2: Dickerson F, Boronow JJ, Ringel N, Parente F. Social functioning and neurocognitive deficits in outpatients with schizophrenia: a 2-year follow-up. Schizophrenia Research 1999; (37): Smith TE, Hull JW, Romanelli S, et al. Symptoms and Neurocognition as Rate Limiters in Skills Training for Psychotic Patients. American Journal of Psychiatry 1999; 156: Bellack AS, Gold JM, Buchanan RW. Cognitive Rehabilitation for Schizophrenia: Problems, Prospects, and Strategies. Schizophrenia Bulletin 1999; (25)2: Bell M, Bryson G, Greig T, et al. Neurocognitive Enhancement Therapy With Work Therapy. Effects on Neuropsychological Test Performance. Arch Gen Psychiatry 2001; (58): Lenderová Z. Poruchy kognitivních funkcí u nemocných schizofrenií. Československá psychiatrie 2004; 2: Reeder C, Newton E, Frangou S, Wykes T. Which Executive Skills Should We Target to Affect Social Functioning and Symptom Change? A Study of a Cognitive Remediation Therapy Program. Schizophrenia Bulletin 2004; (30)1: Rodriguez M. Úvod do problematiky neuropsychologické rehabilitace. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Dickinson D, Bellack AS, Gold JM. Social/Communication Skills, Cognition, and Vocational Functioning in Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2007; (33)5: Rodriguez M, Mohr P. Paměť a schizofrenie. Psychiatrie pro praxi 2004; 3: Mohr P. Možnosti farmakologického ovlivnění kognitivního deficitu u schizofrenie. In: Preiss M, Kučerová H. Neuropsychologie v psychiatrii. Praha: Grada 2006: Araki H, Suemaru K, Gomita Y. Neuronal Nicotinic Receptor and Psychiatric Disorder: Functional and Behavioral Effects of Nicotine. Japan Journal of Pharmacology 2002; 88: Kopelowicz A, Liberman RP, Zarate R. Recent Advances in Social Skills Training for Schizophrenia. Schizophrenia. Bulletin 2006(Suppl. 1): Cnaan L, et al. Psychosocial Rehabilitation: towards a definitiv. Psychosocial Rehabilitation Journal 1998; (11)4: Brekke JS, Hoe M, Long J, et al. How Neurocognition and Social Cognition Influence Functional Change During Community-Based Psychosocial Rehabilitation for Individuals with Schizophrenia. Schizophrenia Bulletin 2007; (33)5: Nasrallah HA, Targum SD, Tandon R, et al. Defining and Measuring Clinical Effectiveness in the Treatment of Schizophrenia. Psychiatric Services 2005; (56): Liberman RP. Skills Training Versus Psychosocial Occupational Therapy for Persons With Persistent Schizophrenia. American Journal of Psychiatry 1998; Suppl. 1: Kopelowicz A, Wallace CJ, Liberman RP. Psychiatric Rehabilitation. In: Gabbard, G.O. (ed.) Treatment of Psychiatric Disorders. Washington: American Psychiatric Publishing 2007: Motlová L, Koukolík F. Schizofrenie: Neurologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén 2004: Twamley EW, et al. Generalized Cognitive Impairments, Ability to Perform Everyday Tasks, and Level of Independence in Community Living Situations of Older Patients With Psychosis. American Journal of Psychiatry 2002; 159: Liberman RP, Gilbert K. Community Re-Entry: Development if Life Skills. Psychiatry 2005; (68)3: Kopelowicz A, Liberman RP, Wallace CJ. Psychiatric Rehabilitation for Schizophrenia. International Journal of Psychology and Psychological Therapy. 2003; (3)2: Tsang HWH. Social Skills Training to Help Mentally Ill Persons Find and Keep a Job. Psychiatric Services 2001; (52)7: Eckman TA, et al. Technique for Training Schizophrenic Patients in Illness Self-Management: A Controlled Trial. American Journal of Psychiatry 1992; 149: Moriana JA, Alarcón E, Herruzo J. In-Home Psychosocial Skills Training for Patients With Schizophrenia. Psychiatric Services 2006; (57): Wallace CJ, Tauber R. Supplementing Supported Employment With Workplace Skills Training. Psychiatric Services 2004; (55)5: Mueser KT, et al. The Effectiveness of Skills Training for Improving Outcomes in Supported Employment. Psychiatric Services 2005; (56): PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Viac informácií nájdete na

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika

Více

DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ

DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ Lada Furmaníková Anotace: Deficit kognitivních funkci je dnes považován za jeden z jádrových příznaků schizofrenie.

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Psychoedukace u schizofrenie

Psychoedukace u schizofrenie Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné 4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné MUDr. Ondřej Pěč -

Více

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.: Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY

OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A LIDÉ S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM: OTÁZKY TEORIE, POTŘEBY Lada Furmaníková PRAXE Anotace: Text je věnován úvahám nad tématem potřebnosti speciálněpedagogických intervencí ve vztahu k osobám

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Peer konzultant. ve vašem týmu. Jan Stuchlík Agáta Zajíčková

Peer konzultant. ve vašem týmu. Jan Stuchlík Agáta Zajíčková Peer konzultant ve vašem týmu Jan Stuchlík Agáta Zajíčková OneDrive Program kurzu I. Úvod II. Kdo je peer konzultant Přestávka VI. Kde a jak začít VII. Jak by měl být PK připravený Přestávka III. Historický

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Popis realizace sociální služby

Popis realizace sociální služby Popis realizace sociální služby Poskytovatel: FOKUS České Budějovice, z. s. Název sociální služby: Komunitní tým Sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.: 70 Sociální rehabilitace http://www.fokus-cb.cz/nase-sluzby/komunitni-tym/

Více

SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR

SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR Ilona Štorová KRÁTCE O NÁS POSLÁNÍ napomáhat rozvoji konceptu age managementu v ČR dát širokou publicitu konceptu age managementu, jako

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu

Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu Sylabus předmětu: Case management II: plán a strategie vedení případu Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru:

Více

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním

Více

Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004

Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Department of clinical application research, center of neuropsychiatric studies in 2000 2004 Pavel Mohr 1,2,3, Marek Preiss 1,2,

Více

Mgr. Tomáš Petr. Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou

Mgr. Tomáš Petr. Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou Mgr. Tomáš Petr Jak získat pacienta k lepší spolupráci s léčbou Průběh schizofrenie Časté relapsy během prvních 5 let trvání nemoci 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 30-50% 40-60% 80% 80% 1. rok

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Pacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.

Pacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Pacienti s duáln lní diagnózou v ordinaci pro návykovn vykové nemoci MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. leden 2005 říjen 2006 323 klientů / 142 v systematické léčbě z nich

Více

Eva Jarošová , VŠE Praha

Eva Jarošová , VŠE Praha Eva Jarošová 21.9. 2012, VŠE Praha Dovednosti pro řízení kariéry a jejich členění Kariérové poradenství na VŠE Podpora rozvoje dovednosti pro řízení kariéry na VŠE Kariérové koučování na VŠE Rozvoj dovedností

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová

Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová V roce 2008 proběhlo první školení DBT v Praze Cílem se stalo vyškolit tým v metodách

Více

1. Pravidla šetrné sebeobrany

1. Pravidla šetrné sebeobrany Podrobná specifikace jednotlivých vzdělávacích aktivit Příloha č. 1 Zadávací dokumentace 1. Pravidla šetrné sebeobrany Umožnit m zvládnout jednání osoby, které je poskytována sociální služba, která ohrožuje

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Možnosti nefarmakologických přístupp stupů k ovlivnění kognitivního deficitu Bracyho program. Hana PřikrylovP ikrylová Kučerov erová Psychiatrická klinika Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno Kognitivní

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory. 8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Popis realizace poskytované sociální služby

Popis realizace poskytované sociální služby Popis realizace poskytované sociální služby V souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

Více

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012 Zařízení sociální intervence Kladno Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012 ÚVODNÍ ČÁST Na úvod si dovolujeme připomenout, kdo jsme a jaký je cíl naší činnosti. Základním cílem poskytované služby je

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

a) pomoc při zajištění chodu domácnosti pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí:

a) pomoc při zajištění chodu domácnosti pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí: Podpora samostatného bydlení je terénní služba pro lidi se zdravotním postižením, která je zaměřena na získávání, trénink a rozvoj osobních kompetencí, schopností a dovedností člověka, aby mohl žít a fungovat

Více

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10. Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie

První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie First Results of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez 1,2,3, Pavel Mohr 1,2,4,

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech

Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech Autoři: Markéta Miláčková, Štěpán Smolík, Martin Větrovec Centrum poradenství pro mládež a rodiny, o.s. Prev-Centrum, Praha Srovnávací tabulka

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru 4MOTION TM Komplexní program rozvoje manažerů Cesta vzhůru management 4MOTION TM : Program rozvoje manažerů Manažerský rozvoj není událost, ale proces. Místo jednorázových interních školení zvolte komplexní

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze

Více

OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ. Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s.

OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ. Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s. OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s. 10.12.2009 SEMINÁŘ K TÉMATU BYDLENÍ v rámci spolupráce komunitních služeb a PLB Termín: 4. 6. 2009, 9:00 12:00 Zúčastněné organizace: Baobab,

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více