v rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/ / Vydání první, Mělník 2014

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "v rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066 Vydání první, Mělník 2014"

Transkript

1 S B O R N Í K ZE SEMINÁŘE PROJEKTU Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/ / s názvem K V Ě T N AT É L O U K Y konaného dne Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola

2

3 ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ sborník k semináři Vydala Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola, příspěvková organizace Na Polabí 411, Mělník v rámci projektu ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/ / Sborník sestavil Technická spolupráce Garant KA Ing. Bohumil Bradna Ing. Zdena Nikodémová Miroslava Štochlová Ing. Miroslav Malý Vydání první, Mělník 2014 Počet stran 58 Tato publikace neprošla jazykovou revizí.

4

5 OBSAH SBORNÍKU KVĚTNATÉ LOUKY NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ 1 9 PŘEHLED LUČNÍCH OSIV FOTODOKUMENTACE 43 58

6

7 KVĚTNATÉ LOUKY NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ zakládání a údržba Ing. Bohumil Bradna Ing. Zdena Nikodémová Co je květnatá louka? Společenství rostlin původní na našem území střední Evropy s velkou druhovou rozmanitostí, jedna z možných charakteristik. Louky provázejí lidi už po mnoho tisíc let, ale nebylo běžné je zakládat z cíleného výsevu semen. Luční porosty se v souvislosti s lidmi tvořily a udržovaly sečí i pastvou a byly ve starších dobách zdrojem píce pro zvířata. Byla tedy na začátku získávání potravin a energie z domácích zvířat. Vzhledem k náročnosti jejich údržby měly v extenzivním hspodářství velký význam. Louky jsou v přídním prostředí původní jen v exrémních polohách, kde nemou růst dřeviny. Vývoj rostlinných společenství u nás směřuje ke konečnému, klimaxovému stádiu, kterým je les. Proto, pokud nemá louka přejít do křovinatého stádia nebo lesíku je nutné ji sekat a skllízet. Je to energie, kterou musíme vynaložit proti přirozenému vývoji do lesa. Doba se mění a květnaté louky vstupují do povědomí zahradní a krajinné architektury. Stávají se jednou z možností osetí velkých i malých ploch, kde vytvářejí přírodní harmonii a rozmanitost. Rozkvetlá louka je jedním z nejkrásnějších rostlinných společenství české krajiny. Zastoupení vetšího počtu druhů rostlin je předpokladem pro stabilitu společenství a vytváří vhodné životní podmínky pro celou řadu organismů. Zapěstované louky jsou významným stabilizačním prvkem krajiny. Dokáží se velmi dobře vypořádat s výkyvy našeho rozmarného počasí za současné minimální údržby. Protože jsou louky na věšině území České republiky vytvořeny v důsledku lidské činnosti můžeme je považovat za specifický druh zemědělské poly kultury. Za soulad mezi lidmi a přírodou. 1

8 Luční divoké rostliny Přírodní rostliny jsou z našeho lidského hlediska jako divoká zvířata. V angličně jsou nazývány vystižným výrazem wild plants, divoké rostliny. Chovají se tak, aby přežily a zároveň nechaly přežít další. To ne vždy vyhovuje našim lidským potřebám. Zásadní vlasností pro přežití a šíření rostlin v přírodě je způsob jak se budou chovat jejich semena, nositelé života druhu. Pokud má mít rostlinný druh šanci přežít je třeba, aby se uchovala jeho semena a vyklíčila v tu nejlepší dobu. Tat vlastnost nám lidem není moc milá. Semena přírodních rostlin neklíčí najednou. Kdyby vyklíčila všechna semena současně a všechny malé rostlinky zahynuly, rostlina jako druh by rychle ze stanoviště zmizela. Nešlechtěné rostliny jsou jako divoká zvířata, která se trochu ochočila. Vyhovuje jim odstraňování konkurence dřevin sečí, ale o neznamená, že se kadždému druhu rostliny bude dařit na každém stanovišti. V přírodním koloběhu má každý své místo. Tak i divoké rostliny rostou samy, ale na místech, která vyhovují danému druhu. Snažme se to respektovat při výběru luk. Vývoj květnaté louky po zasetí osobitost přírodních rostlin Vzcházivost je dána klíčivostí a můžeme ji ovlivnit podmínkami, které vytvoříme pro zasetí semen do půdy. Samozřejmě se zvyšuje s kvalitním zasetím, především se správnou hloubkou uložení v půdě pod povrchem, s pevným lůžkem pro semeno. Před setím kypříme jen mělce, na hloubku uložení semen, aby spodní vláha vzlínala k semenům nekypřenou půdou a načechraná vrstva půdy nad semeny vláhu nepropouštěla dále k povrchu. Hlavním předpokladem dobrého vzcházení je dostatek přirozené vláhy. Semena většiny druhů lučních rostlin vyčkávají se svým naklíčením, až budou vědět, že přijde období dešťů. Dokonce je někdy ke klíčení nevyprovokujeme ani umělou zálivkou. Proto zalévání zaseté louky není příliš účinné, někdy spíše ke škodě, neboť se semena mohou vyplavit. Pokud tedy zaléváme, je třeba soustavného jemného mlžení. Vzcházení osiva směsi květnaté louky probíhá postupně. První jsou jeteloviny a trávy, brzy po nich např. kopretiny, silenky, hvozdíky, jitrocel atd. Daleko později a nepravidelně ostatní druhy většina pryskyřníkovitých, hluchavkovitých, zvonků, violek atd. 2

9 Základní principy pro založení květnaté louky ze semen přírodních rostlin 1. Semena přírodních rostlin nepřiséváme do založeného trávníku. Protože osivo přírodních rostlin vzchází postupně během celého roku po zasetí. Mladé rostlinky jsou zpočátku drobné a v konkurenci rychlerostoucí trávy hynou. 2. Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem. Protože důvod je stejný jako v předchozím bodě. Kulturní trávy a jeteloviny jsou vyšlechtěny na rychlé vzejítí a rychlý počáteční růst. Rychle obsadí prostor a pomalurostoucí luční rostliny potlačí. Ve výsledném porostu by převládaly trávy s malou příměsí lučních květin. 3. Půdu pro louku připravíme jako pro trávník, nehnojíme a nepoužíváme herbicidy. Příprava půdy na malé ploše - vlastní silou. Zrytou půdu uhrabeme a urovnáme železnými hráběmi. Případně rozbijeme nerozpadlé hroudy země. V zájmu dalšího snadného sekaní je vhodné vysbírat větší kameny nebo nerozložené drny. Příprava půdy na větší ploše mechanizací. Zoranou nebo zrotavátorovanou půdu urovnáme a připravíme na co nejmělčí hloubku setí. Hnojení, zvláště dusíkatými hnojivy, neprovádíme. Na hnojení nejprve reagují zrychleným a mohutnějším růstem trávy a potlačí květnaté druhy. Luční rostliny dovedou velmi dobře využít živiny dostupné v půdě. A také je žádoucí aby přírodní podmínky stanoviště od začátku formovaly společenstí rostlin odpovídající danému místu, což v následujících letech zaručí stabilitu porostu. Použití herbicidů v druhově bohatém porostu, jako je louka, nepřipadá v úvahu. 4. Výsevek činí pro ruční setí 1,5 2 gramy na 1m Toto množství je do ruky nezvykle malé, proto Vám doporučíme několik jednoduchých zlepšení. Vlastní setí provádíme většinou mezi třemi prsty (placem, ukazováčkem a prostředníčkem) jako bychom spíše kořenili než vysévali. Aby vám osivo vystačilo na celou plochu je vhodné si pozemek rozdělit na několik menších částí. Na stejný počet částí si rozdělíte i osivo. Pokud vám přece jen bude množství semen stále připadat malé, můžete naředit semena drobnými suchými pilinami, suchým pískem, krupicí nebo strouhankou. Vysetá semena mělce zahrábneme lehčími hráběmi ze dřeva nebo z umělé hmoty. Pro drobná semena je důležité zůstat u povrchu půdy. V sušších obdobích a na exponovaných místech je vhodné povrch půdy lehce utužit například válcem nebo opatrným pošlapáním. Výsevek secím strojem postačí 1g na m 2. Pro osévání větších ploch je vhodné použít secí stroj. Obvykle jsou nejdostupnější zemědělské sečky. Je možné použít sečky různého data výroby. Úspěšně lze založit louku s dobře seřízenou sečkou za koňský potah nebo nejmodernější, pneumatickou. Důležité je nastavit výsevek na 10 kg osiva na 1ha. A stejně důležité je nastavení hloubky výsevu 0,5-1 cm. Pro optimální rozprostření semen na plochu je vhodný výsev na široko nebo co do nejhustších řádků. Další možností jsou specializované sečky na zakládání trávníků. Porost založený dobře seřízenou sečkou bývá od prvních let vyrovnanější. 5. Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější je jaro a podzim. Semena lučních rostlin v přírodě vypadávají na zem téměř během celého roku. Nejčastějším impulzem ke vzcházení je vláha. Ta se nejčastěji vyskytuje na jaře a na podzim. Jarní výsevy jsou vhodnější ve vlhčích oblastech a na těžší půdě. Jarní období pro výsev začíná obvykle během dubna, kdy se dá s půdou pracovat. Končí během června, kdy by mohly přijít Medardovské deště. Podzimní výsevy upřednostníme v sušších oblastech, na lehké písčité půdě. Podzimní výsevy směřujeme co nejvíce do pozdního podzimu. Semena lučních rostlin budou převážně klíčit až v následujícím roce na jaře ze zimní vláhy. Časné podzimní nedoporučujeme 3

10 neboť podpoří neboť podpoří hlavně růst plevelů, které je pak před zimou obtížné posekat. Semena přírodních rostlin pří kontaktu s půdou většinou hned neklíčí a čekají na určité impulzy z vnějšího prostředí, aby začala vzcházet. Luční osivo se proto po výsevu do půdy nezkazí, ale počká si na svou dobu. 6. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Sekáme při výšce porostu asi 20 cm nad zemí Plevel nejčastěji jednoleté rostliny s rychlým vývojem. Jejich semena jsou obsažena v každé půdě a čekají až se s půdou hne a otevře se volný prostor. Tyto rostliny jsou v přírodním koloběhu předchůdci louky a svým způsobem ji pomáhají zapěstovat. Kořeny jednoletých plevelů jsou většinou drobnější. Mezi rychle vyrostlými stonky zůstává dostatek místa pro klíčení lučních semen v příhodném vlhčím prostředí. Vyklíčené rostlinky však ke svému vývoji potřebují světlo, které v houstnoucím porostu ubývá. Proto když dosáhne plavelný porost výšky asi 20 cm anebo je příliš hustý, posekéme jej na vyšší strniště (asi 5 cm nad zemí). Posekanou hmotu odstraníme. Vyklíčeným rostlinkám se tak dostane světla a mohou úspěšně růst a mohutnět. Po nějakém čase, v závislosti od množství srážek, plevelný porost opět částečně obrazí a je vhodné jej znovu posekat. Další možností je udržovat v 1. roce výsevu zelené strniště ve výšce nad 5 cm. Potom se seče přiblížně jedenkrát za měsíc. 7. Louku sekáme přibližně 5 cm nad povrchem půdy. Na menších plochách běžnými typy travních sekaček nebo kosou. Na větších plochách používáme běžnou žací zemědělskou techniku a běžné technologie sušení sena. Luční porost je též vhodný na senáže nebo na přímou sklizeň pro zelené krmení. 8.Druhý rok po výsevu louka kvete sekáme 2-3 krát ročně pro zahuštění porostu. Jednoleté rostliny ( plevele )během podzimu a zimy zaschly. Mladé luční rostlinky mají dobře vyvinuté kořínky a velmi brzy z jara jim začínají růst listy a obsadí si tak svůj prostor na slunci. V zastínění lučních rostlin již nové jednoleté plevele nevyrostou a během května až června louka poprvé zakvete. Mladé luční rostliny nejsou zatím příliš rozvětvené a mohutné. Aby zesílily druhy s pomalejším počátečním vývojem, posekáme louku poprvé už na konci květu kopretin. Podruhé zhruba na přelomu července a srpna. Je-li velmi suché léto, můžeme letní seč vynechat. Poslední seč by měla být na podzim během září. 9. V dalších letech sekáme louku 1-3 krát ročně. Do jisté míry platí, že čím častěji louky sekáme, tím je druhové složení pestřejší. Vyjimkou jsou extrémně suchá místa a suché léto, kdy je nebezpečí zaschnutí porostu. Pokud chcete loukou vyjít vstříc jejím obyvatelům jsou tu pro Vás další následné rady. MOTÝLÍ LOUKY, jak se o ně starat Sekat jednou do roka V době vegetace nikdy neposekat plochu celou jednorázově. Sekat v pruzích, nebo ponechat neposekané ostrůvky ale vždy tak, aby podíl neposekané části činil 1/3 a ještě lépe 1/2 celkové plochy. Sečení na výšku strniště alespoň 5 cm zvyšuje šanci na přežití hmyzu obecně a urychluje obnovu porostu. Louku sečeme přednostně kosou, je to nejšetrnější. Náhradním způsobem sečení může být tradiční žací lišta nebo bubnová sekačka. Nevhodné jsou rotační sekačky se sběrem do zásobních košů nebo dokonce s mulčováním. Mulčování navíc nevhodně 4

11 zvyšuje stavy živin v půdě a podporuje trávy na úkor květnatých druhů. Veškerou posekanou hmotu je nutné po usušení z pozemku odstranit. Motýlí louka může vzniknou vhodně šetrným hospodařením mnohde, na malé zahradce nebo na velké ploše. Ve volné krajině se například nabízí možnost vrátit zpět do koloběhu přírody část plochy okolo silnic. A u chalupy nebo u obytného domku vytvořit ostrůvek přírodní harmonie, domov pro mnoho milých sousedů. Hmotu na posečené motýlí louce raději usušíme a pak teprve shrabeme a ostraníme, aby hmyz měl čas se přemístit. Počet semen v 1 g a potřebné množství semen pro založení louky U lučních rostlin kolísá počet semen v 1gramu od 100 tis. (zvonky, zeměžluč) až po kusů (vikve, řepík, krvavec menší). Obvyklá hodnota je kolem až semen v 1 gramu. V dospělosti se však na 1m 2 vejde většinou jen několik desítek rostlin. Rezerva je tedy dotatečná při méně přesném ročním setí 2 g na 1m 2 nebo při přesnějším setí zemědělskou sečkou 1 g na 1m 2. Rychlost vývoje rostlin po vzejití Rychlé druhy brzy narostou do větších rozměrů, obsadí prostor, který pak už není k dispozici pro ty pomalejší. Do směsí se proto musí zařazovat jen v omezené míře, nebo vůbec ne. Patří sem především trávy šlechtěné na píci. Rychlé jsou také jeteloviny, řebříček, jitrocel kopinatý, částečně i kopretina. Z jarních výsevů tyto druhy často stihnou na podzim téhož roku poprvé vykvést. Tvarování květnatých luk Od druhého roku pěstování květnaté louky vytvoří na zahradě nebo v parku velmi originální a nápadný porost. Tím se louky stávají zajímavým prvkem zahradní architektury s možností další osobité tvorby. Louky lze formovat jednak v době výsevu, kdy vyséváme vedle sebe různé druhy luk podle našeho záměru. Zapěstované louky lze formovat pomocí různé doby a výšky seče. 1. Různá doba seče. Umožňuje vytvořit vedle sebe louky v různém stádium kvetení a zajímavě tak rozčlenit plochu. 2. Rozdílná výška sekání Častým a nízkým (ne méně než 4 cm nad zemí) sečením udržujeme nízký porost vedle vysokého. Takto je vhodné vytvářet cestičky přes louku. Působivé jsou pak i ornamenty, vytvořené kontrastem vysokého a nízkého porostu, především když je můžete sledovat z nadhledu. 5

12 Výběr vhodné louky Zakládání luk se týká dvou základních typů stanovišť: plochy v lidských sídlech a plochy ve volné krajině. Pro výběr vhodné louky poblíž lidských sídel bude převažovat hledisko estetické, zatímco pro louky do volné krajiny se budeme snažit brát v úvahu širší souvislosti okolní krajiny. Naše rozhodování však v obou případech bude spojovat snaha udělat něco pro přírodu a také ji respektovat. Výběr vhodné louky budeme proto řídit podle následujících kritérií. Přírodní podmínky daného stanoviště Vláhové poměry (půda vlhká, střední, suchá, střídavá vlhkost, průběh srážek během roku, výška hladiny spodní vody apod.) Půda (druh půdy, půdotvorný substrát, skeletovitost, půdní typ atd.) Nebezpečí eroze (dáno především sklonem a délkou svahu, druhem půdy průběhem srážek) Předpokládaný způsob hospodaření na louce a zamýšlený cíl Nároky na sešlap a jinou mehanickou zátěž Estetické hledisko upřednostněny jsou barevně kvetoucí, nápadné druhy, případně jen určité barvy květů nebo olistění, dlouhokvetoucí druhy, nízké druhy a pod. Cílem louky je jen obohacení krajiny specifické cíle jako např. motýlí louka, sečení porostu bude (nebude) zajištěno, porost se bude mulčovat, hmota kompostovat apod. Cílem louky je obohacení krajiny, zároveň se počítá se zemědělským využitím Pouze zemědělské využití na seno, senáž, zelené krmení, pastva, pro jaká hospodářská zvířata, upřednostnit kvalitu a pestrost luční hmoty nebo výnos, ekonomická hlediska apod.základní druhy luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů rostlin se sice liší podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít využít květnaté louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných luk. Zde je nutné podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha druzích. Proto výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou pestrost odstínu dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních zahradních luk nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu. Nářadí a stroje k údržbě louky Klasickým náčiním je kosa. Dobře vyklepaná a nabroušená v rukou zkušeného sekáče nebyla asi zatím překonána. Na malé zahrádce postačí srp. Oba tato tradiční nástroje jsou značně náročné a na přípravu k sekání a údržbu. Samotné sekání je pak otázkou cviku a citu. V dnešní době je již obtížné se tomuto umění od někoho naučit. Proto nejdostupnější jsou travní sekačky. Lze je s úspěchem použít k zapěstování a sečení květnatých luk. Jen jetřeba si dát pozor na některé technické parametry. Vlastnosti travní sekačky Možnost sekat nejméně 5 cm nad povrchem půdy. Protože většina lučních květin tvoři své pupeny a rozvětvení nad povchem půdy a velmi nízká seč by je poškodila. V případě velkých pozemků bude vhodné využít dostupnou zemědělskou mechanizaci. Máli však louka zůstat květnatou oázou v krajině je nutné provádět sečení šetrně. Dnešní sekačky tažené sinými traktory mají široký záběr a jezdí rychle. V době obvyklé 1. seče během června se 6

13 lučním porostu schovávají mláďata ptáků a zvířat. Proto je vhodné nechat část louky neposkanou a seč dokončit až koncem července. Rovněž je velmi žádoucí jezdit pomalu, případně procházet sekanou plochu a vyplašit zvířata nebo místo s mládětem nebo hnízedem neposekat. Mlaďata většinou sama před traktorem neutečou. Jejich instinkty jim velí přitisknout se k zemi a znehybnět. Jenže při střetu s technikou jim toto chování život nezachrání... Základní zásady jsou obdobné jako pro malé sekačky. Jen zde sečeme na vyšší strniště. Mulčování louky Spočívá v posekání a rozdrcení a odhození hmty zpět do porostu. Pro údržbu květnaté louky není tento zůsob většinou vhodný. Při zakládání louky posečená a nastlaná hmota brání dalšímu vzcházení a ujímání drobných rostlinek. Vždy si je také nutné uvědomit, že posekaná hmota obsahuje živiny, které se vyplaví do půdy. Protojej můžeme doporučit jen na chudších půdách a u mladého porostu s malým objemem hmoty. Vyloženě nevhodné je mulčování mohutně narostlé louky. Druhy luk Základní druhy luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů rostlin se sice liší podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít využít květnaté louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných luk. Zde je nutné podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha druzích. Proto výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou pestrost odstínu dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních zahradních luk nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu. Zahradní a parkové louky Tradici má základní pětice zahradních květnatých luk (Česká květnice, Horská louka, Kopretinová louka, Suchá stráňka, Zámecká louka). Všechny jsou nenáročné na péči a zároveň krásné pestrostí barev a tvarů. Svým vzhledem připomínají louky ve volné krajině. Na zahradě se nám navíc nabízí možnost louky tvarovat. Střešní zahrada Samostatnou kapitolou zahradní tvorby jsou extrémní podmínky střešních zahrad. Rostliny jsou zde vystaveny výkyvům počasí v zesílené podobě a z velké části jejich osud záleží na pravidelné lidské péči a kvalitě vytvořeného prostředí. V přírodě jsou střešním zahradám nejpodobnější skály, skalní stepi a silně výsušná stanoviště. Ale i zde jsou rostliny vždy spojeny se zemí a jejích kořeny pronikají hluboko do půdy nebo do skalních štěrbin a mohou tímto způsobem čerpat alespoň malé množství vody. Druhy pro střešní zahrady jsme tedy vybírali na takovýchto extrémních stanovištích. Krajinné louky Krajinářské louky jsou určeny především k osevu větších ploch v krajině. Důležité při zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude navazovat na své okolí. Tak se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a vytvoří podmínky pro život mnoha organismů. 7

14 Významným hlediskem při sestavování lučního osiva je také způsob hospodaření na louce. Pokud má mít louka čistě význam krajinného prvku bez pícního využití, je žádoucí co největší druhová rozmanitost rostlin v rámci podmínek dané lokality. Květnatá louka bude stabilní a bude domovem mnoha organismů. S ohledem na živočichy by v dalších letech po výsevu bylo vhodné květnatou louku nesekat naráz, ale postupně, aby se mohl vyvinout hmyz, vyhnízdit ptáci a zvířata odchovat mláďata. Přes zimu je vhodné nechat vždy část louky neposekanou a další rok tyto nesekané části obměnit, aby nedošlo k potlačení louky a její druhové pestrosti. Trvale nesekaná louka postupně přijímá křoviny a náletové stromy a přechází do stádia křovin a po delší době k stádiu lesa. Když má louka být i pastvou pro domácí zvířata nebo zdrojem sena, je vhodné zohlednit rostliny pro zvířata chutné a vzrůstnější. Protože požadavky na hospodářské louky jsou také vyšší výnos hmoty a odolnost k sešlapu, zařazujeme do osiv vyšší procenta trav a jetelovin. Pícní louky lze pást od druhého roku po založení. Nejlepší je druhý rok pastevní louku posekat a vyčkat do třetího roku, kdy je luční drn dobře vyvinutý a únosný. V zájmu zachování kvality pastvy je třeba pastevní louku jedenkrát do roka posekat. Z další péče o louku můžeme doporučit smykování a vláčení starších porostů na jaře před vegetací a po skončení pastvy. Hnojení luk statkovými a minerálními hnojivy může způsobit vybujení vzrůstných druhů rostlin a potlačení těch jemných. Vápnění podporuje druhovou pestrost porostu. Mezofytní louky - louky do běžných středních stanovištních podmínek Mezofytní (prostřední) stanoviště mají vyrovnané vláhové poměry, nejsou ani příliš mokrá, ani příliš suchá. Nacházejí se většinou v rovinatém nebo lehce zvlněném terénu v různé nadmořské výšce. Krátce nejběžnější místa. Nabídka rostlin je široká. Jedním z určujících činitelů výběru vhodné louky je zásobení živinami. Na půdách bohatých živinami je třeba použít větší podíl lučních květin a méně trav. Živiny obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se svým pomalejším počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny. Na chudších půdách je možné vysít více trav. Menší zásoba živin nedovolí rozvoj trav a louka zůstane květnatá. Vlhké louky Vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků, bývala porostlá žírnými loukami. Louky se zatápěly vodou po každé seči, byly druhově bohaté a dávaly velkou úrodu sena. Celoročně podmáčené louky hospodáři nazývali kyselými a poskytovaly seno špatné kvality. Z pohledu krajiny měly však své význačné a nezastupitelné místo. Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti je někdy obtížné. Po zaorání travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních trav a potlačení květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu přepolařit (pěstovat 1 rok obilí). Například na lokalitě s přepolařenou půdou v záplavové zóně Jizery louka založená z výsevu našeho osiva krásně vykvetla už 2. rokem. Louky na výsušnou půdu louky do sušších podmínek, na lehkou i těžkou vysýchavou půdu Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato stanoviště bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav. Zakládání luk má zde svá úskalí. Z 8

15 jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem. Vhodné jsou výsevy před zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších svazích může nezabezpečený výsev ohrozit eroze. Rozvoj porostu bývá pomalejší než na jiných stanovištích a může někdy trvat i tři roky. Květnaté podrosty do stínu druhově bohaté porosty do stínu pod stromy a na jinak stále přistíněná místa Podrost pod stromy se musí spokojit jen s menším množstvím světla a někdy i vláhy. Pro jsou podrostové rostliny schopné obstát pod stromy, kde k zemi dopadají toulavé sluneční paprsky jako ve světlých lesích. Aby měl podrost dostatek prostoru pro svůj rozvoj je třeba vyhrabávat listí. Porosty pro oživení zdevastovaných půd Toto osivo je určeno především k osetí zavezených skládek, deponií, lomů a pod., kde lze přepokládat nekvalitní mrtvou půdu z podloží. Po výsevu se nejprve uplatní rychlé a krátkověké druhy rostlin, později je vystřídají pomalejší druhy víceleté. Porost není třeba sekat ani jinak odstraňovat, pak dosahuje výšky okolo 1 m. Nárůst nadzemní biomasy pomáhá k vytvoření humusu a obnově života v půdě. Nad zemí pestré rostlinné společenství vytvoří životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. Krátce shrnuto nastartuje se rychlejší oživení zdevastovaných míst. Pokud se porost nebude sekat, vytvoří se z náletových keřů a stromů přirozený lesík. Naopak sečením nebo pastvou je možné vytvořit z tohoto porostu květnatou louku. Závěrem Květnaté louky se stávají součástí krajinné i zahradní tvorby. Jsou to osobytá společenství na našem území původ. Vhodně založená louka je nenáročná na údržbu a stává se v krajině stabilizačním prvkem. Do lidských sídel přináší louky přírodní rozmanitost a pohodu. 9

16 České květnaté louky semena, zkušenosti, tradice od roku Markvartice (u Sobotky), Tel.: , Přehled lučních osiv Nabídka osiv pro založení KVĚTNATÉ LOUKY jak vlastními silami a citem udržovat a zakládat květnaté louky poklad české krajiny 2013 sepsali podle svých zkušeností a názorů Ing. Bohumil Bradna a Ing. Zdeňka Nikodémová 10

17 DEVATERO RAD pro úspěšné zakládání a pěstování květnatých luk 1) Louku zakládáme do čisté půdy. Semena přírodních lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku! 2) 3) Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem. Půdu pro výsev louky připravíme jako pro trávník, ale nehnojíme a nepoužíváme herbicidy. 4) Výsevek semen květnaté louky je 1 2 g na 1 m2. Hloubka setí je velmi malá, do 0,5 cm. 5) 6) 7) 8) Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější jaro a pozdní podzim. Louku sekáme běžnou travní sekačkou nebo kosou 4 5 cm nad povrchem půdy. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel sekáme při výšce porostu asi 20 cm. Také je možné udržovat porost na výšce 5 cm. Druhý rok po výsevu louka kvete sekáme 2-3krát ročně (1. seč na konci květu kopretin) 9) V dalších letech sekáme 1 3 krát ročně. 11

18 Zahradní a parkové louky - tradiční Jsou určeny hlavně k obohacení zahrad. Mohou být malým záhonkem lučních květů a pestrosti, nebo mohou pokrývat většinu zahrady v přírodním stylu. Zapěstovaná květnatá louka nabízí pestré možnosti tvarování a využití. Louky je možné sekat častěji, asi jednou za měsíc a pak vytvoří nízký porost únosnější pro střední přecházení. Tak je možné v zahradě tvořit cestičky a pobytová místa mezi ostaní loukou. Výhodou je možnost změny pouze změnou místa sekání. Po vynechání seče louka opět obroste a vykvete většinou do pěti týdnů. KOPRETINOVÁ LOUKA 34 druhů lučních rostlin 25 druhů lučních květin = 55 % osiva 9 druhů lučních travin = 45 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Osivo je vhodné k založení květnaté louky v nejrůznějších podmínkách. Vybrané druhy patří k nejodolnějším mezi lučními rostlinami. Hlavními květinami jsou kopretiny, které ozdobí louku na přelomu května až června. Po seči vykvétají další pestrobarevné luční květiny až do podzimu. Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 55 % Luční květiny 55% Luční květiny 0,5 čekanka obecná (Cichorium intybus) 3 šalvěj luční (Salvia pratensis) 1,5 čičorka pestrá (Securigera varia) 1,5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 2 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 0,5 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 5 chrpa luční (Centaurea jacea) 0,5 třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 2 jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) 4,5 vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) 1 jetel luční (Trifolium pratense) 0,2 vratič obecný (Tanacetum vulgare) 2 kmín kořenný (Carum carvi) 0,3 zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) 12 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 5 krvavec menší (Sanquisorba minor) 45 % Traviny 2 lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) 2 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) 0,5 mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) 10 jílek vytrvalý (Lolium perenne) 0,5 rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 14 kostřava červená (Festuca rubra) 1 řebříček obecný (Achillea millefolium) 6 kostřava ovčí (Festuca ovina) 1 silenka dvoudomá (Silene dioica) 6 lipnice luční (Poa pratensis) 2 silenka nadmutá (Silene vulgaris) 0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 3 sléz pižmový (Malva moschata) 3 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 1,5 svízel bílý (Galium album) 2,5 psárka luční (Alopecurus pratensis) 2 svízel syřišťový (Galium verum) 1 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 12

19 ČESKÁ KVĚTNICE 69 druhů lučních rostlin 59 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g/m 2 a setí secím strojem 1 g/m 2 Již tradičně naše nejoblíbenější zahradní louka. Svou oblibu si získala díky velkému množství druhů lučních rostlin. Proto je velmi přizpůsobivá nejrůznějším podmínkám umístění na zahradě. Pro svou velkou pestrost je také vhodná k pěstování jako louka vhodná pro motýly. Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední, sušší i vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % Luční květiny 80 % Luční květiny 80% 0,3 bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 0,4 řebříček bertrám (Achillea ptarmica) 1,5 bukvice lékařská (Betonica officinalis) 0,8 řebříček obecný (Achillea millefolium) 1,6 černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 2 řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 0,3 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 2,5 silenka dvoudomá (Silene dioica) 0,3 divizna černá (Verbascum nigrum) 3 silenka nadmutá (Silene vulagris) 0,2 dobromysl obecná (Origanum vulgare) 2 silenka nící (Silene nutans) 1 hrachor luční (Lathyrus pratensis) 3 sléz pižmový (Malva moschata) 1,3 hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) 0,4 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 1,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 0,2 starček vodní (Senecio aquaticus) 0,5 hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) 1,8 svízel bílý (Galium album) 5 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 2,2 svízel syřišťový (Galium verum) 0,8 chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) 2,2 svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) 5 chrpa luční (Centaurea jacea) 5 šalvěj luční (Salvia pratensis) 0,1 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 1,5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 2 jetel horský (Trifolium montanum) 0,6 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 1,2 jetel luční (Trifolium pratense) 0,2 tužebník obecný (Filipendula vulgaris) 1 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 0,8 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 0,2 jitrocel prostřední (Plantago media) 0,1 violka psí (Viola canina) 3,5 kmín kořenný (Carum carvi) 0,01 zeměžluč okolíkatá (Cenataurium erythraea) 0,5 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 0,2 zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) 5 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 0,5 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) 1 kozí brada východní (Tragopogon orientalis) 0,03 zvonek rozkladitý (Campanula patula) 9,5 krvavec menší (Sanquisorba minor) 0,5 zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) 0,5 kyprej vrbice (Lythrum salicaria) 1 len vytrvalý ( Linum perenne) 20 % Traviny 0,5 lnice květel (Linaria vulgaris) 6 kostřava červená (Festuca rubra) 0,01 lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) 3 kostřava ovčí (Festuca ovina) 1 máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 0,8 kostřava sivá (Festuca glauca) 0,2 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 3 lipnice luční (Poa pratensis) 0,3 mochna skalní (Potentilla rupestris) 0,2 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 0,5 mochna stříbrná (Potentilla argentea) 2 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 0,3 orlíček planý (Aquilegia vulgaris) 0,5 psineček obecný (Agrostis capillaris) 0,6 prvosenka jarní (Primula veris) 2 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 1,5 pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) 1 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) 0,05 rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) 1,5 třeslice prostřední (Briza media) 0,3 rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 13

20 ZAHRADNÍ LOUČKA 53 druhů lučních rostlin 43 druhů lučních květin = 70 % osiva 10 druhů lučních travin = 30 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Nízká pestře kvetoucí loučka vhodná jak do menších zahrádek k rodinným domkům nebo okolo okolo chalupy. Pro svou velkou rozmanitost je vhodná i k zapěstování motýlí louky. Neobsahuje semena žádných nejedlých rostlin Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 70 % Luční květiny 70 % Luční květiny 0,5 bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 0,5 rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 2,5 černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,8 řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,5 čínská pažitka (Allium tuberosum) 0,01 sedmikráska obecná (Bellis perrenis) 1 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 2,5 silenka dvoudomá (Silene dioica) 0,5 Hvězdnice chlumní (Aster amellus) 3,5 silenka nadmutá (Silene vulgaris) 2 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 3 silenka nící (Silene nutans) 2,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 0,9 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 0,5 hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) 3 svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) 1 hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) 5 šalvěj luční (Salvia pratensis) 0,05 jahodník obecný (Fragaria vesca) 1,5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 0,1 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 1,5 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 2 jetel alpínský (Trifolium alpinum) 1 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 0,5 jetel zlatý (Trifolium aureum) 0,3 violka psí (Viola canina) 2 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 0,5 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) 0,5 jitrocel prostřední (Plantago media) 0,04 zvonek rozkladitý (Campanula patula) 4 kmín kořenný (Carum carvi) 1 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 30 % Luční traviny 0,3 kontryhel lysý (Alchemilla glabra) 5 kostřava červená (Festuca rubra) 5 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 3 kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) 11 krvavec menší (Sanquisorba minor) 5 kostřava ovčí (Festuca ovina) 2 len vytrvalý (Linum perenne) 3 kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) 1 lnice květel (Linaria vulgaris) 2 lipnice hajní (Poa nemoralis) 1 máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 6 lipnice luční (Poa pratensis) 0,5 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 3 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 0,5 modřenec chocholatý (Muscari comosum) 0,5 psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) 1 mochna stříbrná (Potentilla argentea) 2 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 1,5 prvosenka jarní (Primula veris) 0,5 třeslice prostřední (Briza media) 1 rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) 14

21 MOTÝLÍ LOUKA 63 druhů lučních rostlin 51 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Založení květnaté louky pro vývoj a výživu motýlů vychází z nároků na dostatek potravy pro housenky i dospělce. Kompromisem mezi sečením a spustnutím louky bez sekání je ponechání části louky neposečené od konce července jednoho roku do roku následujícího. Potom tento porost posekat a nechat sousední kus porostu opět neposečený přes celý rok. Tak se zachová pestrost louky i pastva pro nejrůznější živáčky. Stanoviště: slunce i polostín, střední vláhové poměry i slabě vlhčí nebo sušší místa Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % Luční květiny 80 % Luční květiny 0,5 bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 1 pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) 2 bukvice lékařská (Betonica officinalis) 0,1 rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) 1 česnek hranatý (Allium angulosum) 0,2 rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 3 čičorka pestrá (Securigera varia) 0,5 řebříček bertrám (Achillea ptarmica) 0,5 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 0,8 řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,3 divizna černá (Verbascum nigrum) 5 řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 0,5 dobromysl obecná (Origanum vulgare) 2 silenka nadmutá (Silene vulgaris) 0,5 hadinec obecný (Echium vulgare) 2,5 silenka nící (Silene nutans) 2 hrachor luční (Lathyrus pratensis) 2,5 sléz velkokvětý (Malva alcea) 0,5 hvězdnice chlumní (Aster amellus) 0,7 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 1 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 1,5 svízel syřišťový (Galium verum) 0,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 3,5 šalvěj luční (Salvia pratensis) 5 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 1,5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 6 chrpa luční (Centaurea jacea) 1,5 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 0,2 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 0,5 tužebník obecný (Filipendula vulgaris) 1,5 jetel horský (Trifolium montanum) 1 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 1,5 jetel luční (Trifolium pratense) 8 vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) 1 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 3 vikev ptačí (Vicia cracca) 0,5 jitrocel prostřední (Plantago media) 3 kmín kořenný (Carum carvi) 20 % Traviny 0,5 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 5 kostřava červená (Festuca rubra) 2,5 koptretina bílá (Leucanthemum vulgare) 3 kostřava ovčí (Festuca ovina) 0,5 kozí brada luční (Tragopogon pratensis) 2 lipnice luční (Poa pratensis) 3 kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) 0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 1 kručinka barvířská (Genista tinctoria) 2 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 3 krvavec toten (Sanquisorba minor) 0,5 psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) 0,5 lnice květel (Linaria vulgaris) 0,5 smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) 0,1 lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) 3 sveřep vzpřímený (Bromus erecta) 0,1 mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) 1,5 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 0,4 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 0,5 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) 1 mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota) 0,5 třeslice prostřední (Briza media) 0,1 oman britský (Inula britannica) 1 válečka prápořitá (Brachypodium pinatum) 0,5 prvosenka jarní (Primula veris) 15

22 ZELENÝ CHODNÍČEK 40 druhů lučních rostlin 30 druhů lučních květin = 50 % osiva 10 druhů lučních travin = 50 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Zelený chodníček vytváří přechod mezi květnatou loukou a trávníkem. Porost si zachovává druhovou pestrost louky a zároveň je odolný k přecházení a různým způsobům údržby. Pokud má Zelený chodníček připomínat spíše trávník, je nutné častější sekání. Zde platí dodržení výšky seče 3 5 cm nad zemí. Nižší seč by poškodila luční květiny. Má-li být Zelený chodníček zase loukou, postačí přestat sekat a do měsíce vykvetou luční květiny. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50 % Luční květiny 50 % Luční květiny 3 černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 5 silenka nadmutá (Silene vulgaris) 1,4 česnek hranatý (Allium angulosum) 2 silenka nící (Silene pendula) 3 čičorka pestrá (Securigera varia) 1 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 1 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 4 svízel křížatý (Cruciata leavipes) 3 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 4,5 svízel syřišťový (Galium verum) 0,5 chruplavník větší (Polycnemum majus) 0,25 šater plazivý (Gypsophila repens) 0,1 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 2,5 tolice dětelová (Medicago lupulina) 2 jetel alpinský (Trifolium alpestre) 0,5 trávnička obecná (Armeria vulgaris) 0,3 jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) 0,3 violka psí (Viola canina) 0,5 kontryhel příbuzný (Alchemilla propinqua) 6 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 50 % Traviny 0,5 ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) 1,5 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) 1,5 máchelka srstnatá (Leotodon hispidus) 8 jílek vytrvalý (Lolium perenne) 0,5 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 10 kostřava červená (Festuca rubra) 0,1 mochna poléhavá (Potentilla supina) 3 lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) 1 mochna stříbrná (Potentilla argentea) 2,5 lipnice hajní (Poa nemoralis) 2 pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) 15 lipnice luční (Poa pratensis) 1 rozrazil klasnatý (Veronica spicata) 5 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 1,5 řebříček obecný (Achillea millefolium) 2 psineček obecný (Agrostis capillaris) 0,05 sedmikráska obecná (Bellis perrenis) 0,5 psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) 1 sléz přehlížený (Malva neglecta) 2,5 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 16

23 SLUNNÁ STRÁŇKA 71 druhů lučních rostlin 56 druhů lučních květin = 75 % osiva 15 druhů lučních travin = 25 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 V přírodě zde obsažené rostliny obývají suché půdy a skalní stepi. Písčité půdy a celý den osluněná místa jsou ideální místa pro založení květnaté louky Slunná stráňka v zahradách a v parcích. Stanoviště: slunce, suchá místa Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 75 % Luční květiny 75 % Luční květiny 0,2 bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 0,5 rýt žlutý (Reseda lutea) 0,2 černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) 1,5 řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,3 česnek viničný (Allium viniale) 2,5 sesel sivý (Seseli osseum) 3 čičorka pestrá (Securigera varia) 3 silenka nící (Silene nutans) 0,5 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 4,5 slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) 0,07 divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) 0,8 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 0,2 divizna černá (Verbascum nigrum) 0,3 starček přímětník (Senecio jacobaea) 0,2 divizna malokvětá (Verbascum thapsus) 1,5 suchokvět roční (Xeranthemum annuum) 0,2 dobromysl obecná (Origanum vulgare) 2,5 svízel syřišťový (Galium verum) 0,5 hadinec obecný (Echium vulgare) 6 šalvěj luční (Salvia pratensis) 0,5 hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) 3,5 šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata) 0,5 hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) 0,8 šedivka šedá (Berteroa incana) 0,1 hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides) 3 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 0,3 hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) 0,2 tařice skalní (Aurinia saxatilis) 1 hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) 0,5 trávnička obecná (Armeria vulgare) 1,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 1,5 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 0,02 jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) 0,5 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) 0,5 jetel alpinský (Trifolium alpestre) 1,5 žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) 1,5 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 0,5 žluťucha menší nící (Thalictrum minus subsp. majus) 0,3 jitrocel prostřední (Plantago media) 2,5 komonice lékařská (Melilotus officinalis) 25 % Traviny 5 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 1 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) 2 kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) 3 kostřava červená (Festuca rubra) 12 krvavec menší (Sanquisorba minor) 2 kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) 0,3 lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) 5 kostřava ovčí (Festuca ovina) 0,05 lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) 1,5 lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) 0,5 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 3 lipnice luční (Poa pratensis) 1 mochna stříbrná (Potentilla argentea) 0,9 lipnice smáčnutá (Poa compressa) 1 mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) 0,5 lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) 0,06 oman srstnatý (Inula hirta) 0,5 mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) 0,1 pelyněk ladní (Arthemisia campestris) 1 psineček obecný (Agrostis capillaris) 0,2 prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) 1 smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) 1,5 pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) 1 smělek štíhlý (Koeleria macrantha) 1,5 rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 3 sveřep vzpřímený (Bromus erecta) 0,05 rozchodník skalní (Sedum reflexum) 1,5 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 0,05 rozchodník veliký (Pseudolysimachion spicatum) 0,1 vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) 0,5 rozrazil klasnatý (Veronica spicata) 17

24 HORSKÁ LOUKA 56 druhů lučních rostlin 45 druhů lučních květin = 80 % osiva 11 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Druhy lučních rostlin byly vybrány s ohledem na delší dobu sněhové pokrývky na horách a v podhůří. Zde se nejlépe uplatní horské druhy rostlin. Ale i v nížině bude horská louka pestrá a bohatě kvetoucí s nižším vzrůstem. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % Luční květiny 80 % Luční květiny 0,5 bedrník větší (Pimpinella major) 3 sléz pižmový (Malva moschata) 2,2 černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,5 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 0,2 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,4 starček přímětník (Senecio jacobaea) 0,3 dobromysl obecná (Origanum vulgare) 3 svízel bílý (Galium album) 1 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 3 svízel syřišťový (Galium verum) 1 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 6 šalvěj luční (Salvia pratensis) 7 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 1 štírovník bažinný (Lotus uliginosus) 0,7 chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) 2 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 0,1 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 2 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 2 jetel horský (Trifolium montanum) 0,5 třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) 2 jetel luční (Trifolium pratense) 1,5 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 2 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 0,2 zvonek karpatský (Campanula carpatica) 0,5 jitrocel prostřední (Plantago media) 0,3 zvonek klubkatý (Campanula glomerata) 5 kmín kořenný (Carum carvi) 0,5 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) 0,5 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 0,8 zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) 0,3 kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) 0,5 žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) 5 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 3 krvavec toten (Sanquisorba officinalis) 20 % Traviny 8 lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) 6 kostřava červená (Festuca rubra) 1 máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 2,5 kostřava ovčí (Festuca ovina) 0,3 mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 2 lipnice luční (Poa arvensis) 0,4 náprstník červený (Digitalis purpurea) 0,2 lipnice širolistá (Poa chaixii) 0,5 oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) 0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 0,5 prvosenka jarní (Primula veris) 2,5 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 1 pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) 0,8 psineček obecný (Agrostis capillaris) 3 pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) 1 smilka tuhá (Nardus stricta) 0,8 řebříček obecný (Achillea millefolium) 2 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 2,5 silenka dvoudomá (Silene dioica) 1,5 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) 3,5 silenka nadmutá (Silene vulagris) 1 třeslice prostřední (Briza media) 18

25 ZÁMECKÁ LOUKA 60 druhů lučních rostlin 47 druhů lučních květin = 80 % osiva 13 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m 2 a setí secím strojem 1 g /m 2 Tato louka je určena do toulavého stínu stromů. Mohou to být vzrostlé stromy parku, nebo sad ovocných stromů, nebo zastínění budovou. Rostliny zde obsažené jsou také tolerantní k občasnému kratšímu zaplavení vodou po deštích. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 75% Luční květiny 75% Luční květiny 1 bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) 0,3 starček přímětník (Senecio jacobaea) 1 bukvice lékařská (Betonica officinalis) 0,2 starček vodní (Senecio aquatica) 1 čekanka obecná (Cichorium intybus) 2 svízel bílý (Galium album) 0,5 česnek hranatý (Allium angulosum) 3 svízel syřišťový (Galium verum) 2 čičorka pestrá (Securigera varia) 0,5 svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) 4 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 0,5 škarda dvouletá (Crepis biennis) 5 chrpa luční (Centaurea jacea) 0,5 štírovník bažinný (Lotus uliginosus) 0,3 jestřábník okoličnatý (Hieracium umbelatum) 1,5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 2 jetel luční (Trifolium pratense) 1 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 1 jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) 0,5 třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 2 kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) 8 vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) 4 kmín kořenný (Carum carvi) 2 vikev ptačí (Vicia cracca) 0,5 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 0,3 vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) 2 komonice lékařská (Melilotus officinalis) 0,5 zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) 5 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 2 žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) 0,5 krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa) 0,5 žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) 2 krvavec toten (Sanquisorba officinalis) 1 kyprej vrbice (Lythrum salicaria) 75% Traviny 1 mochna přímá (Potentilla recta) 0,5 bezkolenec modrý (Molinia coerulea) 1 mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) 1 bojínek luční (Phleum pratense) 0,5 mydlice lékařská (Saponaria officinalis) 3 jílek vytrvalý (Lolium perenne) 0,5 oměj pestrý (Aconitum variegatum) 7 kostřava červená (Festuca rubra) 0,5 rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum) 4 kostřava luční (Festuca pratensis) 0,2 řebříček bertrám (Achillea ptarmica) 1,5 lipnice hajní (Poa nemoralis) 1,2 řebříček obecný (Achillea millefolium) 2 lipnice luční (Poa pratensis) 2 silenka dvoudomá (Silene dioica) 1 medyněk vlnatý (Holcus lanatus) 2,5 silenka nadmutá (Silene vulgaris) 0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 1,5 sléz lesní (Malva sylvestris) 0,5 ostřice zaječí (Carex ovalis) 2 sléz pižmový (Malva moschata) 1 ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) 2 sléz velkokvětý (Malva alcea) 2 psárka luční (Alopecurus pratensis) 2 slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) 1 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) 19

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

Trvalky. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý rok mimo zimní období.

Trvalky. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý rok mimo zimní období. Trvalky Výsadba trvalek Záhon pečlivě připravit. Zrýt půdu do hloubky asi 25 cm, zbavit jí všech plevelů, zapracovat kompost, rozložený hnůj, nebo hnojivo. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Únor 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby... 3 1.1. Přehled výchozích podkladů... 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku (současný

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

Jak vypěstovat květnatou louku

Jak vypěstovat květnatou louku Tato publikace vychází za podpory Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji www.botanicka.cz Zdeňka Nikodémová Bohumil Bradna Jak vypěstovat květnatou louku Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, Praha

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Malhostovické kopečky strana 4 Bělozářky strana 26 Jaro je tady 6 Přímo na vápenci 27 Modrá záplava 10 Hlavně keře 28

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ. www.vupt.cz

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ. www.vupt.cz Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2015 2015 NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ Směsi luční, pastevní, na ornou půdu, pro koně i pro kozy, do sadu i vinohradu, směsi vhodné pro

Více

Využití části školní zahrady k environmentální výchově a k podpoře množství a různorodosti hmyzu a drobných živočichů na školní zahradě

Využití části školní zahrady k environmentální výchově a k podpoře množství a různorodosti hmyzu a drobných živočichů na školní zahradě Projekt: Využití části školní zahrady k environmentální výchově a k podpoře množství a různorodosti hmyzu a drobných živočichů na školní zahradě Zpracoval: ZŠ Kunratice, odborná spolupráce Ing. Kateřina

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD. Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)

Více

Program pro golfové a fotbalové trávníky

Program pro golfové a fotbalové trávníky Program pro golfové a fotbalové trávníky Portfolio výrobků řady GREENKEEPER Program pro golfové a fotbalové trávníky Vážení obchodní přátelé, dostává se Vám do rukou náš nový katalog, který je vyústěním

Více

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Bc. Hana Potyšová květen 2010 Lázně Bohdaneč Bojínek luční Phleum pratense L obilka vejčitého tvaru bez střední rýhy, mírně zašpičatělá, bělavá, velmi často vypadává

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY Luční stanoviště - přirozeně zřejmě jen maloplošně (ale četně ve světlých lesích!) - větší souvislé plochy vytvořeny lidskou činností - obhospodařování: jednosečné či dvousečné louky - vliv podkladu a

Více

Inovace sortimentu trvalek Studie o použití květin v trvalkových porostech

Inovace sortimentu trvalek Studie o použití květin v trvalkových porostech Inovace sortimentu trvalek Studie o použití květin v trvalkových porostech Miroslav Malý a kolektiv Zavádění inovací do výuky specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj registrační

Více

Šlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko. Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství

Šlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko. Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství Šlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství Jan Pelikán Daniela Knotová Simona Raab Carthamus tinctorius L. SABINA Netradiční

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Druhově bohaté louky. H u k o t Speciál

Druhově bohaté louky. H u k o t Speciál H u k o t Speciál 2 / 2 0 0 1 Druhově bohaté louky Cena: pro nečleny EC Meluzina 10,- korunek českých (za pětku) K čemu mi to je 2 Různé vlivy působící na druhovou skladbu louky 2 Nejdříve obecně - Čím

Více

Obsah. Úprava zahrady v pírodním stylu MŠ Jeseník TECHNICKÁ ZPRÁVA

Obsah. Úprava zahrady v pírodním stylu MŠ Jeseník TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Obsah 1. Pedmt projektu... 2 2. Identifikaní údaje... 2 3. Kapacita MŠ... 3 4. Charakteristika území... 3 5. Popis souasného stavu hišt... 3 6. Pínos projektu... 3 7. Demolice a odstranní stávajících

Více

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě.

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. I. stupeň BOTANIK Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. smrk obecný jedle bělokorá modřín opadavý borovice lesní lípa srdčitá bříza bělokorá olše lepkavá buk lesní dub letní

Více

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Problematika travních směsí v zahradní a krajinářské tvorbě Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Vilím, Ph.D. Vypracoval: Ing.

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Katalog druhů Trvalkový záhon

Katalog druhů Trvalkový záhon Katalog druhů Trvalkový záhon Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP. Česnek 'Sensation' Allium 'Sensation' velké kulovité, fialové květenství dlouhé ploché jazykovité listy připomíná

Více

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

Nabídka drobného balení

Nabídka drobného balení Travní směsi Nabídka drobného balení Charakteristika nabízených travních směsí 0,5 2,0 10,0 BRITAN UNI 1 okrasná parková směs Složení směsi: kostřava červená dlouze výběžkatá, krátce výběžkatá a trsnatá,

Více

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012 Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012 2010 Předmluva: Hlavním cílem projektu, který probíhal v letech

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 4 0 9 U k á z k a k n i h

Více

1. Pohled do údolí Blatnice směrem k zámku na počátku 20. století.

1. Pohled do údolí Blatnice směrem k zámku na počátku 20. století. 15. Park Pod zámkem Park Pod zámkem vznikl v místě bývalého údolí potoka Blatnice, kde byly zahrady a polnosti obyvatel přilehlé zástavby. Při přestavbě Frýdku a výstavbě nové ulice Revoluční od nového

Více

kapitola 12 - tabulková část

kapitola 12 - tabulková část 1200 00 00 00/80 OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY 1201 00 00 00/80 Sójové boby, též drcené 1201 10 00 00/80 - Semena - 0 N4,F7

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Bakalářská práce

Západočeská univerzita v Plzni. Bakalářská práce Západočeská univerzita v Plzni Bakalářská práce Plzeň 2012 Jana Poustková Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Bakalářská práce Floristické zpracování dat z lokality Jelení vrch v okrese

Více

Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí

Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí GYMNÁZIUM, VELKÉ MEZIŘÍČÍ, SOKOLOVSKÁ 27 Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí Socrates Comenius 1 - projekt spolupráce škol Všichni žijeme pod stejným nebem 2001 2004 Výsledky

Více

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov Zvířat. Vypracoval: Bc. Ivana Kadeřábková. Materiál: VY32_INOVACE_260 Datum: 5.4.

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov Zvířat. Vypracoval: Bc. Ivana Kadeřábková. Materiál: VY32_INOVACE_260 Datum: 5.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA. Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení bude doplněno.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA. Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení bude doplněno. I. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA K projednání v pracovních komisích Legislativní rady vlády se předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity,

Více

ČELEĎ: lipnicovité (Poaceae)

ČELEĎ: lipnicovité (Poaceae) ČELEĎ: lipnicovité (Poaceae) vytrvalé nebo jednoleté byliny KOŘENOVÁ SOUSTAVA: svazčitá (homorhizie) STONEK: většinou dutý, kolénkatý (stéblo) LISTY: -dvouřadé, střídavé, čárkovité, s listovou pochvou,

Více

Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty

Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty IVANA JONGEPIEROVÁ Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jongepierová, I.: Grassland Restoration in the White Carpathians Protected Landscape Area. Životné prostredie, 2012, 46, 3, p. 119

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

158 Ekologické zemědělství

158 Ekologické zemědělství 158 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 159 10 Pícninářství 10.1 Trvalé travní porosty v EZ z hlediska biodiverzity 10.1.1 Předpoklad vzniku a existence trvalých travních porostů (TTP) 1) Označení

Více

LEOŠ GAT - CENÍK PRO ROK 2014 - SEMO

LEOŠ GAT - CENÍK PRO ROK 2014 - SEMO Kč/ Kč/ Kč/ v Kč/ HRACHOR ŠIROKOLISTÝ - Lathyrus latifolius 9836 SMĚS BAREV pnoucí 1,00 18,70 4 0,020 6 800,00 HVĚZDNICE ALPSKÁ - Aster alpinus 9740 SMĚS BAREV skalnička 0,70 18,70 4 0,005 18 500,00 HVOZDÍK

Více

Šestý smysl vaší zahrady

Šestý smysl vaší zahrady Šestý smysl vaší zahrady Your garden s sixth sense PROFESSIONAL Q U A L I T Y Probuďte svůj šestý smysl Obsah Úvod.... 3 Travní směsi - charakteristika.... 4 Travní směsi - produkty.... 5 Trávníková hnojiva

Více

Revitalizace vrchu Třešňovka. Položkový a souhrnný rozpočet

Revitalizace vrchu Třešňovka. Položkový a souhrnný rozpočet Položkový a souhrnný rozpočet Etapa I - úprava stávající zeleně (kácení dřevin, odstranění pařezů, pěstební opatření) DPH v 1 Odstranění nevhodných dřevin (*1) ha 6,8908 1.1. Odstranění náletu nad 1 m

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Datum 24.2.2012 Brno Autor školícího materiálu: Ing. Josef Palas PP8: Mendelova univerzita v Brně OSNOVA PŘEDNÁŠKY

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 668 673, ISSN 0139-6013 POROVNÁNÍ ZMĚN DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚSÍ VYSETÝCH NA RŮZNÝCH EXPERIMENTÁLNÍCH LOKALITÁCH Comparison of the species composition changes in mixtures sown at different experimental localities Vymyslický T.

Více

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:

Více

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Gymnázium Trutnov zaměření: všeobecné Jiráskovo náměstí 325 Seminární práce z biologie Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Magdaléna Francová Janské Lázně, únor 2014 Třída: 8. X Prohlašuji,

Více

Travinná společenstva střední Evropy

Travinná společenstva střední Evropy Travinná společenstva střední Evropy Vývoj travních porostů, historie Fytocenologická charakteristika přirozených porostů luk a pastvin ČR Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Studijní literatura Hejcman M. et

Více

Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč

Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč Zásady pro úspěšného semenáře : 1. Obecné zásady hospodaření: - systém střídání plodin - pravidelné vyhnojení pozemků statkovými hnojivy - vhodný systém úpravy

Více

Botanický průzkum stanovišť podél cest

Botanický průzkum stanovišť podél cest Botanický průzkum stanovišť podél cest Přírodní škola, Praha 2001 Úvod: Cesty jsou uţ po staletí fenoménem naší krajiny. Vytváří souvislé pásy v zásadě stejných ekologických podmínek a není proto nikterak

Více

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické, práce botaniků jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech.

Více

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky)

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, roč. 31, č. 2: 77 85, 2009 Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) The steppe flora and vegetation of the loess bulwarks in the

Více

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov Zubří Ing. Zdeněk Both, Ph.D., doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská RožnovZubří OSEVA vývoj a výzkum

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12

Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12 Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12 Mgr.Charlotta Kurcová říjen 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Rostliny v lese Podtéma: lesní keře a plody, rostliny se kterými se nejčastěji setkáváme

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř

Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř 1 Foto na tutulní straně obálky Porost chrpy polní a máku vlčího Foto na zadní straně obálky Zběhoveček trojklanný Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Nad řekami str. 04 Vzácné trávy 22 Jaro začíná 06 Kapradiny 24 Drobné jarní efeméry 08 Čas bělozářek 26 Tařinky 09 Léto

Více

Chrastice rákosovitá. (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek

Chrastice rákosovitá. (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek Náhled Když jsem se narodil, to bylo v roce 1970, prodával můj otec 100 kg pšenice za 300 Kč. Když mě bylo 40 let, prodával jsem 100 kg

Více

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP Pro roky 2011-2020 Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje Obsah Seznam použitých zkratek... 3 A. Úvod... 4 B. Základní

Více

Zahradní architektura

Zahradní architektura Zahradní architektura Zelená zahrada Osadní 403/8, Liberec http://www.zelena-zahrada.cz PRÁCE A DODÁVKY Jednotka Cena za jednotku ÚPRAVA ZÁHONŮ - PLETÍ, ODSTRAŃOVÁNÍ Vypletí s naložením odpadu na dopravní

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více

Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality

Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality D o u p o v s k é h o r y Kód EVL: CZ0424125 - Doupovské hory Zadavatel: Ústecký kraj Řešitel: Ing. Miroslav Broum

Více