k souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo Solafi.

Transkript

1 K souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA 1 2 Název pfiíspûvku by mohl b t chápán jako poznámky k souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb, ale na místû je spí e apel, aby se o nûjakém názoru vûbec zaãalo diskutovat. O tom, co a proã má b t cílem obnovy, se totiï jiï dávno nepfiem lí. Praxe stojí na mechanicky uplatàovan ch stereotypech, jejichï v chodiska byla dávno zapomenuta a zku enosti nejsou reflektovány. Památková péãe se intuitivnû brání po kozování památek pûsobenému vnûj ími vlivy, jako jsou otloukání v zdoby, uïívání kfiiklav ch nátûrû, aplikace plastov ch rámû a dal í úpravy, jejichï nevhodnost je z podstaty vûci zfiejmá. Pokud se ale budeme zab vat motivací a opodstatnûností odborného servisu, kter profesionální památková péãe poskytuje vlastníkûm a projektantûm, zjistíme, Ïe aï na v jimky je situace krajnû neuspokojivá. Architektonické dûdictví je velmi rûznorodé. PfiipomeÀme si pro ilustraci národní kulturní památku televizní vysílaã a horsk hotel na Je tûdu, abychom si uvûdomili, Ïe v pfiístupu k památkám nelze pau alizovat. Ponechme stranou novostavby 20. století a specifické skupiny památek, jako jsou dfievûná lidová architektura nebo hradní zfiíceniny. Pokud se dále bude mluvit o fasádách, jsou my leny tradiãní omítané fasády. Co se tedy stavebník dozví, nav tíví-li Národní památkov ústav a zeptá se, jak by mûl opravit plá È svého fieknûme barokního kostela? Obvykle se mu dostane zhruba této odpovûdi: 1) Je nezbytné provést stavebnû-historick prûzkum, aby podle jeho zji tûní mohla b t vybrána barevná kombinace fasádního nátûru. 2) Na omítky bude pouïit minerální nátûr. 3) Pfiesné odstíny budou vybrány na základû fyzick ch vzorkû. 4) Historické omítky je tfieba zachovat. 5) Kamenné prvky a sochafiskou v zdobu je nutné restaurovat, jejich obnova bude projednána separátnû po pfiedloïení pfiíslu n ch návrhû na restaurování. 6) Ozdobné kované mfiíïe budou také restaurovány a opatfieny grafitem. 7) Jako stfie ní krytina mûïe b t pouïit mûdûn plech. DÛvody pro v e uvedené poïadavky mají objektivní základ. Nelze fiíci, Ïe jsou patné. Katastrofální jsou v ak následky jejich mechanického uplatnûní bez zohlednûní souvislostí. Rozeberme si je vûtu po vûtû: Ad 1) Smyslem památkové obnovy není automaticky se vracet k zaniklému historickému stavu. PrÛzkum nelze ztotoïnit s návrhem. Pro rozhodnutí, co se má dûlat, je potfieba brát v úvahu mnoho hledisek, mimo jiné hledisko kulturní hodnoty dochovaného stavu. Dále je vhodné si uvû- Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo Solafi. Obr. 1. Hnanice (okres Znojmo), kostel sv. Wolfganga. Obr. 2. Je tûd (okres Liberec), hotel a televizní vysílaã. Architektonické dûdictví je rûznorodé. Srovnání kostela sv. Wolfganga v obci Hnanice a televizního vysílaãe na Je - tûdu by nám mûlo pfiipomenout, Ïe s v jimkou nejobecnûj- ích tezí neexistuje v památkové péãi pouãka nebo metodick pokyn, které by se se stejnou platností vztahovaly na v echny památky. PouÏití materiálû, technologií a postupû, které lze doporuãit pro obnovu stfiedovûkého kostela, by v pfiípadû televizního vysílaãe bylo nesmyslné. Pouãení? Îádnou metodiku nelze uplatàovat mechanicky, bez pochopení souvislostí, smyslu a pfiedpokladû, za kter ch platí. (Foto Karel Kuãa) Poznámky 1 Pfiíspûvek byl pfiednesen na semináfii STOP Opravy fasád historick ch objektû a publikován ve sborníku. 375

2

3 Obr. 3, 4. Robeã (okres âeská Lípa), fara, sonda do podhledu, detail a celek. Malované záklopové stropy jsou jistû pûkné. Je to ale dûvod, aby byl fyzicky zniãen sice mlad í, ale v tvarnû a historicky hodnotn podhled? Památky jsou po kozovány nejen chátráním a ne etrn mi pfiestavbami, ov em pfiíãinou jejich zkázy mûïe b t i syndrom nenechavosti, kter mnohé vede k tomu, Ïe v rámci poznávání nevratnû a zbyteãnû zniãí památkovû hodnotn dochovan stav. Obr. 5, 6. Praha-Staré Mûsto, dûm U Kamenného zvonu, archivní snímek kartu e zaniklého vstupního portálu (foto archiv NPÚ) a aktuální podoba pfiedmûtné ãásti fasády. Regotizace domu U Kamenného zvonu na Staromûstském námûstí byla ve své dobû naplnûním urãitého ideálu. Pro svoji v raznost a ukázkov pfiíklad toho, co je dûsledkem nepodloïeného rozhodnutí vrátit se ke star í podobû památky, se následnû stala jedním z hlavních argumentû odpûrcû principu rekonstrukce v památkové péãi. Pfii zpûtném pohledu je zfiejmé, Ïe návrat ke stfiedovûké podobû v tomto pfiípadû nevyhoví Ïádnému ze vstupních kritérií souãasného názoru památkové péãe. Jedním z mnoha problémû tohoto zásahu je skuteãnost, Ïe novû vytvofiená reminiscence na stfiedovûk nevyvaïuje kulturní ztrátu zpûsobenou likvidací dochovaného stavu. Je vhodné si rovnûï uvûdomit, Ïe na poãátku stál sondáïní prûzkum s úïasn mi nálezy. Obr. 7. Praha-Nové Mûsto, Novomûstská radnice, detail jiïní fasády vûïe. Souãástí barevnosti fasád je i barevnost sochafiské v zdoby, stfiech, v plàov ch prvkû, mfiíïí a dal- ích doplàkû celkové v tvarné kompozice. Pfiedstava, Ïe kované mfiíïe mají b t ãerné, není historicky podloïená. MfiíÏe Novomûstské radnice ukazují, Ïe barevné pojednání mûïe b t pfiíznivûj í i esteticky. Jin m, ale souvisejícím problémem je skuteãnost, Ïe fasáda vûïe byla v dobû, k níï se barevnost mfiíïí hlásí, omítána. Obr. 8. Praha-Malá Strana, dûm ãp. 387/III, ilustrace tradiãního provedení pultov ch vik fiû s truhláfisk m ãelem, omítan mi boky a stfiechou bez klempífisk ch doplàkû. Krásné, spolehlivé a trvanlivé. Charakteristické detaily historick ch staveb jako jsou napfiíklad tyto vik fie byly postupnû dovedeny k technické i estetické dokonalosti. Pfii pfiestavbû na hotel vik fie zanikly, respektive byly nahrazeny nemotornou" konstrukcí dne ní doby. domit, Ïe v souãasné dobû probíhá jiï druhá, pfiípadnû tfietí vlna obnov, které mají ambici vyjít ze zji tûní stavebnû-historického prûzkumu. PoÏadovat prûzkum fasády, která byla obnovena na základû prûzkumu pfied dvaceti lety, je problematika sama pro sebe. Ad 2) Apriorní pokyn, Ïe k nátûru omítek má b t pouïit minerální nátûr, zavání zloãinem. Ne v echny omítky byly totiï natírány. Dfiíve neï se rozhodnu pro fasádní nátûr, mûl bych si (prûzkumem) ovûfiit, zda se nejedná o nûjakou formu pohledov ch omítek ãi jinou speciální úpravu. Automatické ztotoïnûní obnovy fasády s nátûrem je vûcnû neopodstatnûné. Omítané plochy tvofií pouze ãást architektonické kompozice. Na v tvarném celku prûãelí se podílí stfiecha, sochafiská v zdoba, pfiípadnû prezentovan povrch kamenn ch konstrukcí, barevnost v plàov ch prvkû a jiné. O adekvátní úpravû a barevnosti omítan ch ploch proto nelze rozhodovat bez vazby na ostatní souãásti architektonické kompozice. Dal í záleïitostí je, Ïe v dûsledku rostoucí únavy z pfiebarven ch fasád se zvy uje v znam konzervace jako jednoho z principû moderní památkové péãe. Konzervace je stejnû jako rekonstrukce v jimeãnou moïností vázanou na fiadu pfiedpokladû. To v ak neznamená, Ïe by se mûla v úvahách o nejvhodnûj ím zpûsobu obnovy pfiedem vyluãovat. Jakmile zaãnu hovofiit o fasádním nátûru, je zfiejmé, Ïe se moïnost konzervovat dochovan stav nebere v úvahu ani teoreticky. Minerální nátûr je v dané souvislosti nic nefiíkající slovní spojení. Materiálovému hledisku se zatím vûnuje (v prûzkumech i pfii obnovách) minimální pozornost. Volba materiálového fie ení je ale pro vzhled, celkové pûsobení a zpûsob stárnutí klíãová. Je mnohem dûleïitûj í neï v bûr konkrétního odstínu z odpovídající kály historick ch barevností, neboè je jasné, Ïe volba pohledová omítka fasádní nátûr je podstatnûj í neï rozhodnutí o barevnosti. ZdÛraznûní v znamu materiálu se t ká i materiálû fasádních nátûrû. Ty mohou b t s ohledem na bohatost architektonického dûdictví podle souvislostí rûzné. Pokud v ak jde o baroko a nátûr, pak tedy nátûr vápenn. Památková péãe by mûla velmi dûraznû trvat na uïívání adekvátních materiálov ch fie ení vãetnû uïití vápna. Jsou pfiitom celé regiony, kde se v souãasné dobû vápenné nátûry v památkové praxi témûfi nevyskytují. Má-li se ale nûco prosazovat, musí se to chtít a zdûvodnit. Nemastn -neslan poïadavek na uïití prody ného nátûru v souãasné dobû není dostateãn. Koneãnû pfiedmûtnou formulací je pfiedem vylouãena moïnost, Ïe by fasáda mohla b t jednobarevná. Jednobarevnost je pfiitom v tvarnû i historicky nedílnou souãástí architektonického dûdictví v celé jeho historii, a to vãetnû v znamn ch barokních staveb. Ad 3) DÛleÏité je, aby zvolené tóny odpovídaly historické barevné kále. V pofiadí priorit je dûle- Ïité rozhodnutí o materiálovém a technologickém fie ení (konzervace, vápenn nátûr, pohledová omítka a dal í). Potom následuje rozhodnutí, zda fie ení má b t jedno- ãi vícebarevné. Volba konkrétního tónu je dûleïitá nejménû, pfiitom právû tomuto v bûru b vá na úkor podstatnûj ích vûcí vûnována nejvût í pozornost. Ad 4) Ochrana dochovaného historického originálu je základem moderní památkové péãe a vztahuje se i na historické omítky. Nestaãí v ak pouze chtít, aby se zachovaly. Je potfieba urãit kritérium, podle nûhoï se následnû posoudí, co je, ãi není zachranitelné. Pozornost je nutné vûnovat také materiálûm nov ch omítek. V pfiípadû na eho pfiíkladu je vhodné poïadovat, aby malty pouïité na opravy mûly nejen materiálové sloïení srovnatelné s pfiedlohou, ale i podobnou strukturu. To v podstatû vyluãuje uïití pytlovan ch prefabrikovan ch maltov ch smûsí a pfiedpokládá míchání malty na místû nebo objednání speciálnû pfiipravené smûsi poïadovan ch vlastností. Ad 5) Takov poïadavek opût vede ke zloãinûm na kulturním dûdictví, navíc je v rozporu s platn m zákonem o státní památkové péãi. Sochafiská v zdoba a architektonické ãlánky jsou souãástí celkové kompozice. Barevnost omítan ch ploch je tedy tfieba zvaïovat i s pfiihlédnutím k jejich situaci. Stejnû tak barevnost a povrchovou úpravu (kamenn ch) soch je tfieba váïit v souvislosti celku. V pfiípadû návratu k historické barevnosti fasád zaloïené na nátûru je tfieba omítnout, respektive natfiít i druhotnû obnaïené kamenné konstrukce a kamenné sochy. Prezentování povrchu kamene pfiedpokládá jinou celkovou úpravu fasády (konzervace, pohledové omítky). Obnova omítek a nátûrû na kamenn ch konstrukcích ani jejich pfiípadná konzervace není restaurováním ve smyslu platného zákona. Pokud se nejedná o zvlá È hodnotné historické zdivo (napfiíklad románské kvádfiíky), umûlecké fiemeslo nebo sochy, je adekvátní kvalifikovaná fiemeslná oprava. Hranice mezi restaurováním a fiemeslnou opravou nevede po materiálech. Nûkteré kamenné konstrukce a prvky jsou k opravû, nûkteré omítky je vhodné restaurovat. PoÏadavek na restaurování musí b t zdûvodnûn hodnotou prvku, nikoliv tím, Ïe je zhotoven z kamene. Vzpomeneme-li si, jak ãasto vydávají v konné orgány památkové péãe závazná stanoviska k restaurování kamenn ch prvkû fasád, je zfiejmé, Ïe se jedná o velmi váïn problém. 377

4 Ad 6) RovnûÏ v plàové prvky b valy barevné. Napfiíklad renesanãní zdobné mfiíïe odstíny pfiímo h fiily. Fakt, Ïe tomu tak bylo, ov em není sám o sobû dûvodem k rekonstrukci. Pokud se ale památková péãe rozhodne vrátit fasádû nûkterou z historick ch barevností, musí se zab vat i tím, jak byly v dané souvislosti fie eny barevné v pl- Àové prvky. Názor, Ïe mfiíïe se mají automaticky opatfiit grafitem, je stejnû neopodstatnûn jako pfiedstava, Ïe kámen má b t vidût. Ad 7) Stfiecha je velmi v znamnou souãástí v tvarné kompozice prûãelí. Mûì je aï na v jimky nehistorická krytina, která ãerná. V dne ním rozsahu se u nás nikdy pfiedtím neuïívala. Pokud má budova ãernou stfiechu namísto malebné kály cihlov ch odstínû pálené krytiny, je zbyteãné mluvit o rekonstrukci pûvodní barevnosti. Otázka barevnosti a kompoziãního spolupûsobení stfiechy se t ká i jin ch krytin. Napfiíklad dfievûn indel se u v znamnûj ích staveb natíral naãerveno, aby pfiipomínal draï í pálenou krytinu. Dát na stfiechu barokního kostela pfiírodní indel s odûvodnûním, Ïe tam kdysi byl, je obvykle mystifikací historie. Pokud tam indel opravdu byl, pak s velkou pravdûpodobností ãerven. Uvedené poznámky mûïeme shrnout do následujících okruhû: a) Rehabilitace vnímání architektury jako v tvarného díla. b) Otázka, co má b t v sledkem památkové obnovy (konzervace dochovaného stavu, znovuprovedení aktuální úpravy, návrat k nejmlad í hodnotné úpravû, rekonstrukce nûkteré ze star ích podob). c) Problematika ukázky druhotnû prezentovaného povrchu kamene, a to zejména ve vztahu k obnovovan m barevnostem zaloïen m na fasádním nátûru, rekonstrukce zanikl ch povrchov ch úprav kamenn ch prvkû a soch. d) V znam materiálového a technologického fie ení. Pro obnovu omítan ch fasád tradiãních historick ch staveb lze formulovat následující teze: * Smyslem vyhla ování památek a památkovû chránûn ch území je na vybraném vzorku zachovat kulturnûhistorické hodnoty, které u nechránûn ch staveb zanikají. To mimo jiné pfiedpokládá omezit ãi zcela eliminovat zámûry, které u nechránûn ch staveb k zániku pfiedmûtn ch hodnot vedou. * Obnova nemûïe b t svévolná, ale mûla by b t podloïena poznáním a pochopením kulturních hodnot, jejichï vymezení pfiedstavuje argument zdûvodàující, co a proã chránit. NemÛÏu dobfie peãovat o nûco, existence ãehoï si nejsem vûdom. Rozpoznání hodnot je apriorním pfiedpokladem jakékoli cílevûdomé ãinnosti v tomto smûru. Vymezím-li, v ãem je hodnota, stanovuji zároveà limity moïn ch úprav a zmûn, jeï jsou moïné tehdy, nejsou-li na úkor poznan ch hodnot. * Zachování památek je zaloïeno pfiedev ím na soustavnosti jejich údrïby (Benátská charta). * PrÛãelí historick ch staveb tvofií v tvarn celek, na jehoï vzhledu se podílí více sloïek. Není proto správné ztotoïàovat barevnost fasád pouze s barevností omítan ch ploch. Návrh barevnosti fasád historick ch staveb musí b t podloïen poznáním a pochopením vzájemn ch souvislostí v ech ãástí v tvarné kompozice, a to vãetnû barevnosti stfiech, v plní otvorû, konstrukcí zhotoven ch z kamene, architektonick ch plastik a dal ích prvkû. Povrchová úprava (barevnost) omítan ch ploch i obnaïen ch kamenn ch konstrukcí a sochafiské v zdoby spolu historicky a v tvarnû úzce souvisí. * PrÛzkumy historické barevnosti fasád se nemohou omezit pouze na omítané plochy, ale musí postihnout architekturu jako celek. Je tfieba rozli ovat mezi objektivnû zji tûn mi skuteãnostmi, jejich interpretací a formulováním doporuãení pro obnovu. PrÛzkum nenahrazuje zadání obnovy. * Základem moderní památkové péãe je úcta k dochovanému historickému originálu. Zachování historick ch konstrukcí, prvkû a povrchû je prioritním úkolem památkové péãe. V pfiípadû fasád se to t ká dochovan ch v plàov ch prvkû, historick ch omítek a historick ch povrchov ch úprav, a to vãetnû povrchov ch úprav kamene. * Okna jsou souãástí architektonického v razu stavby. Jejich nevhodná v mûna mûïe vzhled stavby znaãnû po kodit. e ení okenních rámû je pro nûkteré lokality charakteristické. T ká se zejména rámû s vnûj ími kfiídly otvírav mi ven. Otázka v plàov ch prvkû v historickém prostfiedí má proto nepochybnû i urbanistick rozmûr. Domovní dvefie, v kladce a okenní rámy jsou podstatnou souãástí prostfiedí historick ch sídel. * V souãasné dobû jsou velmi konfliktní otázkou poïadavky uïití plastov ch rámû. Jejich nevhodnost pro historické prostfiedí nespoãívá pouze v odli ném materiálu, ale také v konstrukci a charakteristick ch detailech. I kdyï se uïívané typy oken v minulosti ãasto opakovaly, pfiesto jsou rûznorodé, mívají rûznou profilaci a individuální zdobné prvky. I v pfiípadû, Ïe konkrétní systém plastov ch rámû lze doplnit profilací, neznamená to, Ïe tímto zpûsobem lze dosáhnout profilu shodného s jakoukoliv pfiedlohou, protoïe plastové rámy jsou zhotovovány na zafiízeních v principu koncipovan ch na typizovanou v robu. Tyto rámy nejsou charakterizovány pouze materiálem, ale jedná se o systém, kter je v zásadû odli n od konstrukce tradiãních okenních rámû. ZpÛsob otvírání je jin. Pro dosaïení typick ch vlastností plastov ch rámû jsou potfieba masivnûj í prûfiezy. âlenûní nevychází z konstrukce vyïadující dûlení kfiídel pfiíãlemi pro zasklení jednotliv mi tabulkami, ale je pouze formálnû napodobováno dekoraãními li tami. Koneãnû je tfieba zmínit odli nou povrchovou úpravu i jin zpûsob stárnutí. V echny tyto systémové odli nosti mají vliv na vzhled okenního rámu. Pfiedpoklad, Ïe plastové rámy mohou vypadat shodnû jako tradiãní, není reáln. * Architektura 19. a 20. století je v znamnou souãástí na eho kulturního dûdictví. VyÏaduje proto pozornost, úctu a péãi smûfiující k jejímu zachování. * Smyslem památkové obnovy není automaticky rekonstruovat (nej)star í zji tûnou podobu staveb. Platí to i pro pfiípadné rekonstrukce star ího barevného fie ení fasád. Zohlednit je nezbytné hodnotu dochovaného stavu, souvislosti okolního prostfiedí, technick stav a otázku, zda je vûrohodn návrat ke star í barevnosti s ohledem na pozdûj í pfiestavby vûbec reáln. Pfii zvaïování obnovy je vhodné brát za v chodisko nikoliv nejstar- í stav, ale nejmlad í dochovanou hodnotnou úpravu. To se t ká zejména situací, kdy se fasáda star í památky dochovala v architektonicky kvalitní redakci 19. nebo první poloviny 20. století. * Návrat ke star ímu stavu je obhajiteln pouze za pfiedpokladu splnûní urãit ch podmínek. Pfies rozmanitost moïn ch situací a individuální charakter kaïdé stavby lze pro posouzení pfiijatelnosti pfiípadné rekonstrukce formulovat následující obecnû platná hlediska: aby pro rekonstrukci bylo volné místo, to znamená, aby návrat ke star í podobû památky nebyl podmínûn zniãením existujících hodnotn ch vrstev; aby návratem ke star ímu stavu nebyla negativnû dotãena kulturní hodnota existujícího prostfiedí; aby pro ni existovaly je tû dal í závaïnûj í dûvody neï jen zji tûní, Ïe tomu tak v minulosti bylo; aby byla dostateãnû podloïena poznáním, to znamená, abychom historick stav bezpeãnû znali a nemuseli si jej dom let; aby bylo reálné provést ji vûrohodnû. * Kámen (pískovec, opuka a dal í bûïné druhy kamene) se aï do sklonku 19. století uïíval jako jiné stavební materiály a také se jako jiné stavební materiály podle souvislostí omítal nebo natíral. Barevn nátûr jako standardní úprava povrchu se t ká i kamenn ch soch. Pohledové uplatnûní povrchu pískovce je napfiíklad pro barokní architekturu nûco nemyslitelného. Teprve od druhé poloviny 19. století zaãíná b t pfiírodní kámen chápán jako estetická kategorie. To vedlo ve 20. století k od- 378

5 Obr. 9, 10. Olomouc, Klá terní Hradisko, prelatura, Jifií Antonín Heinz: alegorie Léta, v chozí a souãasn stav. Tento soubor soch byl opatfien krycí povrchovou úpravou, jejíï nejstar í vrstva mûla zfiejmû imitovat mramor. Sochy v pfiedsálí si vrstvy historick ch povrchov ch úprav zachovaly dosud, ãtyfii sochy v prûjezdu byly v 70. letech 20. století odfieny aï na hol kámen. Z v tvarného hlediska byl v sledek tohoto zásahu katastrofální, protoïe pfiirozené vady odkrytého povrchu kamene dílo znetvofiily. V roce 2005 byla zaniklá povrchová úprava rekonstruována. V sledek je v mluvn m dûkazem skuteãnosti, Ïe krycích povrchov ch úprav není potfieba se bát ani u velmi kvalitních plastik vníman ch z bezprostfiední blízkosti. Obr. 11, 12. Olomouc, Klá terní Hradisko, fasáda prelatury, stav roce 1969 (foto archiv NPÚ) a souãasnost. AÏ do sklonku 19. století byl kámen chápán jako konstrukãní materiál a jeho povrch proto nebyl pohledovû prezentován. V prvních dvou tfietinách 20. století byly fasády fie eny monochromnû a prezentovan povrch kamene tvofiil s podobnû barevn m povrchem omítek harmonick celek. Podstatnou zmûnu pfiinesl návrat barevn ch fasádních nátûrû. Na archivní fotografii prûãelí prelatury Klá terního Hradiska vidíme je tû ucelenou architektonickou kompozici, jejímï v tvarn m i ideov m vyvrcholením je atika se sochafiskou v zdobou. Po nátûru omítek se sochy a atika ponechané v pfiírodním kameni utrhly od celku fasády. Proti tmavé stfie e se pohledovû ztrácejí, nemluvû o detailech sochafiské v zdoby, které nejsou z pohledu diváka vûbec vnímatelné. Obr. 13. Praha-Staré Mûsto, Staromûstské radnice, ark fi zniãen v kvûtnu Tento pfiíklad naopak prokazuje, Ïe za urãit ch pfiedpokladû je rekonstrukce zaniklého historického stavu nejpfiirozenûj ím a nejvhodnûj ím fie ením. (Foto archiv NPÚ) Obr. 14. Broumov (okres Tachov), klá ter benediktinû, aktuální stav. Tam, kde je to historicky a architektonicky opodstatnûné, je i dnes vápenn nátûr optimálním zpûsobem obnovy fasád

6 Obr. 15. Fotografie ilustruje, co se stane, pokud památková péãe souhlasí s nahrazením historick ch okenních rámû dfievûn mi okny shodného ãlenûní. Podobu okna netvofií pouze materiál a ãlenûní, ale i konstrukce (jednoduch, zdvojen, dvojit rám), zpûsob otvírání, prûfiez a profilace prvkû, kování, barevnost rámu a dal í charakteristiky. Základním úkolem památkové péãe v ak není v dané situaci diskutovat o podobû nov ch rámû, ale snaïit se o fyzické zachování existujících rámû historick ch. Obr. 16. Mirotice (okres Písek), sokolovna, stav nátûru po pûti letech (foto 2004). Vzhled a zpûsob stárnutí jsou pro kaïd materiál charakteristické. Z ilustrace nepoznáme, ãím je fasáda natfiena, ale vápno to nebude. (Foto J. Josefík) Obr. 17. Praha-Malá Strana, dûm ãp. 307/III, Bfietislavova ulice. Nátûrem omítek v kombinaci s druhotn m pohledov m uplatnûním povrchu konstrukãních prvkû zhotoven ch z kamene vznikají nesmyslné detaily. V pfiípadû tohoto obrázku je to horizontální rozdûlení klenáku. straàování pûvodních omítek i originálních povrchov ch úprav z kamenn ch konstrukcí a soch. Nûkdy v ak nebylo tfieba odstraàovat. Neobnovovan nátûr ãi omítka v exteriérech mnohdy zanikly vlivem povûtrnosti. Problém se vytvofiil návratem barevn ch nátûrû. Barokní barevnost a pohledové uplatnûní povrchu druhotnû odhalen ch kamenn ch konstrukcí jsou dva kvalitativnû odli né v tvarné principy. Jejich spojení v jedné úpravû znamená nevûrohodn v sledek. To vede k poïadavku, aby tam, kde se rozhodlo o provedení barevnosti odpovídající star ímu období, byly povrchy kamenn ch konstrukcí adekvátnû rekonstruovány. To znamená, aby byl ve zmínûném pfiípadû kámen podle souvislosti buì omítnut, nebo natfien. * Rekonstrukci pûvodní povrchové úpravy kamenn ch soch a prvkû zhotoven ch z kamene lze doporuãit zejména v pfiípadech, kdy: pohledové uplatnûní povrchu kamene vede k jeho fyzické destrukci nebo poïadavku v mûny originálních kamenn ch ãástí za kopie z pohledov ch dûvodû; prezentace kamenn ch prvkû vytrïen ch ze souvislostí po kozuje vzhled a vnímání architektonického díla (ãásti fiíms, stojky portálû, ukonãující ãlánky atik, Ïebra stfiedovûk ch kleneb, sochafiská v zdoba pohledovû odtrïená od stavby a jiné); je navrhována rekonstrukce star ího barevného fie ení architektonického celku, souãástí jehoï ideové, historické a v tvarné podstaty je pfiekrytí prvkû zhotoven ch z kamene sjednocující povrchovou úpravou. * Pro nûkteré stavby i celá slohová období je charakteristická jednobarevnost fasád. Platí to zejména pro architekturu historizujících slohû. V tûchto pfiípadech je vhodné jednobarevné fie ení respektovat. * K principûm moderní památkové péãe patfií úcta k dochované historické patinû a stopám stárnutí. V pfiípadech, které jsou odûvodnûny estetickou a emocionální kvalitou dochované podoby, je vhodné usilovat o konzervaci existujícího stavu. * Památky je nejvhodnûj í obnovovat prostfiedky, kter mi vznikly a kter mi byly udrïovány po rozhodující období své existence. V této souvislosti je vhodné pfiipomenout tezi Benátské charty, Ïe nové materiály a technologie podloïené vûdeck m poznáním a zku eností se mohou pfii obnovû architektonického dûdictví uplatnit teprve v okamïiku, kdy se tradiãní prostfiedky ukázaly nedostateãn mi. * Materiálovému hledisku je nezbytné vûnovat stejnou pozornost jako barevnému fie ení. Pro v tvarné vyznûní fasád mají uïité materiály a jejich zpracování klíãov v znam. Rozhodnutí o materiálovém fie ení je mnohdy mnohem dûleïitûj í neï v bûr konkrétního odstínu. Pfiedpokladem ov em je, Ïe se odstín vybírá z historicky opodstatnûné barevné kály. * Pfii obnovû památek jsou dûvody preferovat odpovídající tradiãní materiály a postupy. Pro fasády, které byly v minulosti obnovovány vápenn mi nátûry, je tento nátûr nejvhodnûj ím materiálem i v souãasnosti. Nahrazování vápna jin mi alternativami není pfiijatelné. * Je zásadní rozdíl mezi pohledov mi omítkami (omítkami, jejichï povrch má v tvarnou funkci, a má b t proto vidût) a omítkami, jeï pfiedpokládají finální úpravu krycím nátûrem. Skuteãnost, zda omítka je, ãi není pohledová, je tfieba vïdy ovûfiit a zohlednit v fie ení. U pohledov ch omítek není krycí nátûr pfiijateln. * Prefabrikované omítkové smûsi se sv m vzhledem a technick mi vlastnostmi v znamnû li- í od tradiãních omítek. Jejich pouïití pfii opravû památek proto obecnû není vhodné. Hodny doporuãení jsou naopak malty pfiipravované podle tradiãních receptur. 380