Abstrakt. Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách. říjen 2013
|
|
- Věra Bednářová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Abstrakt Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách říjen 2013 řešitelský tým: VULHM, v.v.i.; BC AV ČR. v.v.i.; Lesy ČR, s.p.; POH, s.p.; Landestalsperrenverwaltung Sachsen; Euroregion Krušnohoří
2 Vedoucí partner projektu: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Partneři projektu: Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Lesy ČR, s.p. Povodí Ohře, s. p. Landestalsperrenverwaltung des Freistaates Sachsen Euroregion Krušnohoří, o.p.s. Foto: M. Krtička
3 Úvod Cílem projektu bylo hledat a ověřit možnosti snižování obsahu organických látek ve zdrojích pitné vody v oblasti Krušných hor, které zásobují obyvatele Saska, Ústeckého a případně také Karlovarského kraje. Krušné hory jsou významnou oblastí přirozené akumulace vody. Právě pro akumulaci vod slouží soustava nádrží zadržujících vodu pro úpravu pitné vody. Na české straně se nachází 9 (Horka, Myslivny, Přísečnice, Křímov, Kamenička, Jirkov, Jezeří, Janov a Fláje) a na straně saské 17 nádrží (Dröda, Werda, Muldenberg, Carlsfeld, Sosa, Eibenstock, Cranzahl, Stollberg, Einsiedel, Neunzehnhain I a II, Saidenbach, Rauschenbach, Lichtenberg, Klingenberg, Lehnmühle a Gottleuba) a další 4 vodní díla vedená jako rybníky (Dörnthaler Teich, Obersaider Teich, Oberer Grosshartmannsdorfer Teich a Grosser Galgenteich). Výše položené oblasti Krušných hor jsou citelně poznamenány dřívější intenzivní těžbou minerálů a rud, a přeměnou původních biotopů pro zemědělské a lesnické účely. Významné je zde také poškození imisními vlivy, obsahujícími především SO 2, aerosoly a prachové částice ke kterému docházelo zejména v průběhu 70. let minulého století. Oblasti nacházející se na úpatí Krušných hora a v nižších nadmořských výškách jsou relativně hustě osídleny a průmyslově a zemědělsky intenzivně využívány. Na české straně převažuje těžba uhlí a s ní spojená teplárenská energetika, zatímco v saské části převažuje lehký průmysl a je využívána více zemědělsky. Nehledě na poškozující antropogenní vlivy se však v Krušných horách stále nacházejí cenné ekosystémy, jejichž zachování je třeba respektovat. Monitorování čistoty zdrojů pitné vody prokázalo, že v nich zhruba od přelomu století dochází k průběžnému zvyšování obsahu přírodních organických látek, z nichž převažující součást tvoří huminové látky. Příčiny tohoto jevu byly přisuzovány řadě faktorů. Propočty ukázaly, že jen z nádrží na české straně odtéká za rok cca 750 tun organických látek. Tyto látky nejsou samy o sobě zdraví škodlivé. Avšak po úpravě zdrojových vod na pitnou vodu chlorací vznikají z huminových látek trihalometany a sloučeniny, v nichž je atom chlóru vázán na aromatické jádro. Takto lidskou činností vzniklé látky jsou potenciálně karcinogenní. Ke splnění cíle projektu, tj. ověřit možnosti snížení obsahů organických látek v pitných vodách, bylo třeba provést podrobné analýzy klimatologické a hydrologické, určit vlivy lesnic-kého hospodaření na stav rašelinišť jako zdrojů pitné vody, stanovení obsahů organických (huminových) látek v jednotlivých lokalitách a jejich kolísání v závislosti na srážkových spadech. V rámci řešení projektu byly vedle terénních šetření prováděny i modelové laboratorní experimenty (hydroponie, nádobové pokusy, fotodegradace) i terénní experimenty na stanovištích (retenční přehrázka, pokusná výsadba lesních dřevin). Základem projektu jsou výsledky komparativní rešerše, které shrnují údaje ze zemí, kde se pitná voda získává ze zdrojových lokalit (vysokohorská jezera, rašeliniště), v nichž rovněž dochází ke kumulaci organických látek a řeší se analogická problematika (Norsko aj.) (1) Ze zahraničních, částečně i tuzemských zkušeností tak vyplynula potřeba provést: - výzkum, zařazení a deskripci lokality z širšího bioklimatologického, geologického a fytogeografického pohledu (2,4), což znamenalo provést geobotanický (3); geotechnický, hydrologický a hydrogeologický průzkum (4); - průběžné sledování změn hydrologických parametrů lokality (4,5); - bioindikaci lokality určením typických zástupců mikrofauny (pancířníci) (7) a stanovením přítomnosti symbiotických hub (mykorrhiza) (8); 2
4 - charakteristiku genetické struktury umělé výsadby cílové dřeviny smrku ztepilého na sledované lokalitě (14) z hlediska prognózy zalesnění v zájmové lokalitě; - určení radiokarbonového stáří organických sloučenin - stanovení obsahu izotopu 14 C (1,6); - konzultace s pracovníky lesní správy, správy vodních toků a ostatními odborníky (ochranáři, hospodářskými pracovníky apod.). - obsah HL v přítocích potoka Rašeliník činil 2 60 mg.l -1 ; nejvyšší koncentrace HL látek byly zaznamenány ve vodách levostranného přítoku (bod č. 6); vysoké koncentrace HL byly rovněž zjištěny v tůních, po intenzivnějších deštích a tání sněhu; v levostranném přítoku (bod č. 3) se ve vegetační sezóně pohybovala koncentrace HL mezi 7 9 mg.l -1, při tání sněhu v dubnu 2013 obsahovala voda 50 mg.l -1 HL i při vysokém průtoku (1,5,6); Výsledky těchto průzkumných a popisných prací lze shrnout do následujících závěrů (podrobnější informace lze nalézt v jednotlivých kapitolách Zprávy nebo na webovém portálu Projektu ( - sledovaná rašeliniště jsou významně ovlivněna lidskou činností (půdní úpravy, imise); většinou se nejedná o živé (rostoucí) rašeliniště, avšak na některých, plošně velmi omezených místech je rašeliniště ještě živé (celkově do 2% rozlohy) (3,4,7); - mikrofauna (pancířníci) i mikroflóra (mykorhizní houby) jsou na těchto degradovaných lokalitách druhově velmi chudé (3,7,8); - z rašelinišť jsou vyplavovány přirozeně se vyskytující huminové látky (HL) do povrchových toků, jen ze sledovaného povodí Rašeliníku (6,42 km 2 ) je to cca 14 tun ročně (1,4,5,6); - izolované HL z přítokových vod byly studovány tradičními a spektrálními metodami; barevný koeficient A 465/665 těchto HL odpovídá fulvokyselinám (FK); podobné, celkově však poněkud nižší hodnoty barevného koeficientu byly zjištěny také u vzorků ze Saska. Rovněž analýzy provedené FTIR a 13 C NMR spektroskopií prokázaly, že jde převážně o FK (6); - průměrná molekulová hmotnost (M r ) HL izolovaných z přítoků potoka Rašeliník se pohybovala mezi 1,8-2,1 kda. Vody obsahovaly především nízkomolekulární FK; podíl vysokomolekulární frakce činil okolo 2 %; vody ze saské strany obsahovaly FK o M r mezi 1,8-2,5 kda, ale podíl vysokomolekulární frakce byl větší (až 7 %)(1,6); - radiouhlíkové datování pomocí AMS ukázalo, že do Rašeliníku jsou vyplavovány FK pocházející z let starých vrstev rašeliny; na podzim a v zimě byly vyplavovány mladší, v létě převážně starší HL a FK, což patrně souvisí s dekompozičními procesy, výškou hladiny podzemní vody a aerací povrchových vrstev rašeliny(6); - ve vodách obnovených rašelinišť v Sasku byly zjištěny HL staré až 850 let, což dokládá, že terénní úpravy spojené s revitalizací mají za následek uvolňování starších zásob HL, což jejich export do povrchových vod zvyšuje (6); 3
5 - k akumulaci HL (až 65 mg.l -1 ) dochází rovněž ve vodách malých tůní, v odvodňovacích kanálech i v okolním odlesněném terénu, z nichž jsou HL vyplavovány a snižují kvalitu zdrojových vod (1,2,5,6); - v nádržích shromažďujících pitnou vodu dochází v důsledku klimatických oscilací (teploty, srážky) k ovlivnění teploty a množství vstupních vod, které určují teplotní rozvrstvení (primární a sekundární termokliny) vody, což opět určuje výrazné rozdíly v obsahu HL a FK (5); - vyselektovaná zbytková populace cílové dřeviny (smrku ztepilého) vzniklá umělou výsadbou v povodí Rašeliníku ve věku let je geneticky dostatečně variabilní, což je předpokladem přežití tohoto druhu dřeviny v místních extrémních přírodních podmínkách (14). Na základě výše uvedených zjištění byla provedena řada modelových testů v laboratorních i terénních podmínkách. Mezi partnery projektu byla od počátku řešení projektu shoda, že navržená řešení budou na daném modelovém povodí realizována tak, aby byla co možná šetrná k okolnímu prostředí a současně, aby bylo možné tato zjištění případně přenést (po zohlednění rozdílů v místních podmínkách) do dalších lokalit. Na sledovaném území byla realizována dvě investiční opatření: retenční přehrázka a výsadba rychle rostoucích dřevin. Přehrázka byla postavena za účelem ovlivnění vnosu HL do přehrady Fláje. Tento způsob ochrany nádrže na pitnou vodu má zabránit extrémnímu přívodu HL po dlouhotrvajících srážkách a v průběhu tání sněhu. Zpomalení toku a rozšíření vodní plochy nad přehrádkou má prodloužit dobu slunečního osvitu a tím zvýšit fotodegradaci HL rozpuštěných ve vodě. Fotodegradace huminových látek byla ověřena v laboratorních podmínkách. Výsadba dřevin proběhla na několika stanovištích, kde bylo postupně vysazeno přes sazenic vrb, osik a jeřábů, které jsou vhodné pro extrémní lokality jako podmáčená stanoviště a mrazové kotliny, snášejí teplotní výkyvy a rostou i na chudých půdách. Tyto dřeviny zde plní několik funkcí: stabilizují půdu, omezují její snos a snižují vymývání látek z půd (narušují kořenovými systémy půdní rašelinné horizonty). Zadržují srážkovou vodu na svých površích (intercepce) a zvyšují jejich odpar (evapotranspirace). Byl proveden výzkum fixace HL na povrchu kořenů a jejich případné metabolizace kořenovými systémy. Oba procesy mohou hrát významnou roli v situacích, kdy je srážková voda zadržována v terénních depresích ať už přirozených, nebo vzniklých lidskou činností (např. při nešetrných těžbách), v níž se kumuluje 4-10krát více HL, čímž se zvyšuje jejich vyplavování do zdrojů pitné vody. V důsledku výsadby také dochází k provzdušnění svrchních partií rašeliniště, což v dlouhodobém horizontu zvyšuje retenční schopnost rašeliniště Výsledky testů provedených v povodí potoka Rašeliník a v laboratorních podmínkách lze shrnout do následujících závěrů: - fotodegradační testy v dané lokalitě prokázaly významné snížení obsahu HL (11); - vrby pěstované v hydroponii v roztoku HL (přímá interakce kořenového systému s HL) významně snížily jejich koncentraci (10); - v hydroponických testech byl prokázán 4
6 stimulační účinek huminových látek na sekundární metabolismus fenolických látek, což může přispívat ke zvýšení rezistence dřevin ke stresovým podmínkám (12); - ujímavost vysazených dřevin činila více jak 75%, což je v mrazových údolích a na velmi chudé půdě degradovaných rašelinišť velmi pozitivní výsledek (13). Výsledky získané v průběhu řešení Projektu dostatečně přesně nejen ilustrují složitou problematiku výskytu HL a možností jejich minimalizace v rašelinných ekosystémech, ale řadu z nich lze pokládat za obecně platné, takže by mohla být aplikována také v jiných lokalitách. Je třeba si uvědomit, že přívod organických látek a především HL do vodárenských nádrží a jejich obsahy ve zdrojích pitné vody v horských oblastech jsou dány geochemickými a klimatickými faktory charakteristickými pro danou oblast, ale také antropogenními vlivy a zásahy (průmysl, lesní hospodaření). Protože kumulace HL ve zdrojích pitné vody je jev dlouhodobý, je třeba zvolit a realizovat taková opatření, která budou mít dlouhodobý až trvalý efekt. Tato opatření musejí být vzhledem k životnímu prostředí zároveň co nejšetrnější. došlo k významné degradaci rašelinišť lidskou činností, anebo souběhem jiných faktorů. Tato opatření spočívají hlavně ve vysazování přípravných/melioračních dřevin (preferenční jsou vrby a osiky) v místech, kde vlivem imisí došlo k odumření rašelinných smrčin, což by mělo významně snížit akumulaci HL látek a jejich následné vyplavování v důsledku: - interakce kořenových systémů vysazených dřevin s povrchovými vrstvami rašelinného tělesa a zvýšení retenční kapacity svrchního půdního horizontu (zadržení většího objemu srážkové vody); - snížení mobility HL kořenovými systémy dřevin, což v omezuje jejich vyplavování do zdrojových vod; - snížení objemu srážek dopadajících na půdní povrch v důsledku intercepce a evapotranspirace; - poklesu obsahu vyplavovaných HL v podzemních vodách; proto je třeba výsadby dřevin uskutečnit v profilech mezi vodotečí a rašelinných tělesem tedy ve směru proudění podzemních vod k vodoteči; - zpomalení toku meandry, anebo umělými překážkami snižuje obsahy HL ve vodách; proto je podporovat přirozené meandrování malých toků, zejména v úsecích s kamenitým dnem/břehem - osvitu slunečním zářením dochází (především v létě) k významnému poklesu koncentrací HL; výstavba plochých mělkých zdrží tak může omezit přívod HL do vodních nádrží. Navrhovaná opatření mají význam pro horské lokality, které slouží jako zdrojové oblasti pro odběr pitné vody a kde se vyskytují vysoké toky vyplavovaných HL (přesahující 1t.km -2.rok -1 ), zejména pro lokality, v nichž 5
7 Odkazy (1-15) výstupy projektu: 1. Novák, F.: Export DOC z rašelinišť - literární rešerše 2. Buriánek, V.: Charakteristika širšího území 3. Vávra, J.: Biologická deskripce lokality Rašeliník 4. Beránek, J., Zahrádka, V.: Definice zdrojových rašelinišť 5. Paul, L.: Vědecký monitoring k posouzení technických opatření optimalizace řízení kvality vody se zaměřením na huminové látky v přehradách Rauschenbach a Fláje 6. Novák, F., Šestauberová, M.: Huminové látky v povodí Rašeliníku 7. Starý, J.: Půdní organismy - pancířníci - a jejich ovlivnění lidskou činností 8. Mrnka, L.: Aktivita lignocelulytických enzymů 9. Krtička, M.: Popis přehrázky - technické parametry 10. Krtička, M. a kol.: Testy biodegradace huminových látek dřevinami 11. Krtička, M. a kol.: Fotodegradační testy 12. Cvikrová, M.: Stanovení obsahů volných a vázaných fenolických kyselin v půdě a v rostlinném materiálu 13. Dostál, J. a kol.: Pokusné výsadby v oboře Fláje 14. Cvrčková, H., Máchová, P.: Studium polymorfismu u vybraných populací smrku ztepilého Picea abies (L) Karsten pomocí DNA analýz 15. Grabic, R. a kol.: Sledování obsahů organických polutantů 6
8 Autoři projektu děkují za podporu Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR/Sasko Ziel3/Cíl3. 7
9 POZNÁMKY 8
10 POZNÁMKY 9
11
12
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL 2018 - POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG Údaje o projektovém území Vlastník pozemku: Česká republika, právo hospodaření
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceÚstav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceKATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková
KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková Praha, 30. 5. 2018 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
VíceOchrana před účinky sucha. Tomáš Pail
Tomáš Pail Program 1. Úvod 2. Vodohospodářské kapacity nádrží spravovaných Povodím Ohře a informace k plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody 3. Informace o aktuální hydrologické
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceHydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.
Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich
VíceVsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí
Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz
VíceEnvironmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VícePŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY
PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY GEOFAKTORY složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující:
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceŘešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha
Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Mgr. Lucie Potočárová Obsah Výskyt vody na Zemi Úkoly vodního hospodářství Nové zdroje podzemní vody Potřebná administrativa Výskyt vody na Zemi
VíceRybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceJakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice
Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice Zpracovatelé Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. odborný konzultant, návrh monitoringu mikropovodí a jeho
VícePéče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Více34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
VíceIng. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.
Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, 110 00 Praha Nové Město arc@arcnet.cz Útěchovice, 20. října 2015 1 Pražská vodárenská soustava využívá tři hlavní zdroje surové
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceSoučasný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města
Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceOBNOVA BIOTOPU RAŠELINIŠTĚ PR NOVÁ LOUKA
OBNOVA BIOTOPU RAŠELINIŠTĚ PR NOVÁ LOUKA Jizersko-ještědský horský spolek sídlo: Nerudovo náměstí 108/1, 460 01 Liberec 1 IČ: 651 003 52 zastoupená Leošem Vašinou tel: 724 754 730 email: horskyspolek@volny.cz
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceJaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná?
Jaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Hlavní výstupy scénářů vývoje klimatu pro území ČR: Povodně
VíceROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ
E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na
VíceBytový projekt Skanska Milíčovský háj
Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Podklad pro jednání s občanským sdružením Hezké Jižní město Praha, 19.12.2012 Úvod 1. Společnost Skanska a občanské sdružení Hezké Jižní město ( dále jen HJM ) vedou
VíceVodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR
Vodohospodářské stavby BS001 Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a
VíceVyužívání vodních toků k neplavebním účelům
Mořské a vodní právo Využívání vodních toků k neplavebním účelům Michal Sobotka Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 6 Neplavební způsoby užívání Odběry výroba pitné vody Zavlažování
VícePůda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
VíceRETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK
Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách RETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK (převzato a upraveno z manipulačního řádu a technických zpráv zpracovaných
VícePODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING
HYDROPROJEKT CZ a.s. Revitalizace rašelinišť mezi Horou Sv. Šebestiána a Satzung 1. etapa PODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING Martin Stehlík, Pavel Marták, Martin Pavel, Jiří Guziur, Petr Kožant
VícePéče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno
Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VíceInformace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
VícePetra Oppeltová, Jiří Suchodol
ÚSTAV APLIKOVANÉ A KRAJINNÉ EKOLOGIE oppeltova@mendelu.cz ANALÝZA ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD A NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI SE ZÁSOBOVÁNÍM OBCE STUDENÉ PITNOU VODOU Petra
VícePROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM 13. 11. 2018 OBSAH PREZENTACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE ANALYTICKÁ ČÁST NÁVRHOVÁ ČÁST
VíceMETODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ
METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceJan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice
Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha
VícePodzemní vody miniprojekt
Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,
VíceTřebovka a Tichá Orlice
Konečné vymezení HMWB pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice Popis postupu Březen 2005 Pilotní studie Třebovka a Tichá Orlice popis - 1 - Třebovka + Tichá Orlice Třebovka po vzdutí nádrže Hvězda 10360000
VíceProgram CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu
Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech
VíceVýsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor
Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor Jiří Novák, Dušan Kacálek, David Dušek, Marian Slodičák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceMonitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý
Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý POVODÍ TŘEŠŤSKÉHO A MLÝNSKÉHO POTOKA 2 DŮVODY MONITOROVACÍ KAMPANĚ Nejvyšší koncentrace P celk v povodí Jihlavy
VíceUmělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití
Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté
VíceSoučasný stav vodních zdrojů k vodárenskému využití
Současný stav vodních zdrojů k vodárenskému využití - vodní nádrže 21. mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY KANALIZACE Výstaviště Letňany 21.5. 23.5 2019 Vodní nádrže - ČR 47 vodárenských nádrží
VícePodpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
VícePROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE
PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE Petra Nováková 1), Jan Skryja 2) 1) Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU V Brně, pnovakov@seznam.cz 2) Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., jan.skryja@svkuh.cz
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VícePodpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VícePÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
VícePříprava Implementačního plánu. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy
Příprava Implementačního plánu Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy Návrh struktury přípravy Strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu: Analýza
VíceAnalýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram
Analýza rizik po hlubinné těžbě uranu Bytíz. DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram Projekt Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním rozpočtem
VíceSuchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání
VíceHuminové látky v povodí Rašeliníku (obora Fláje, Krušné hory)
Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách Huminové látky v povodí Rašeliníku (obora Fláje, Krušné hory) František Novák, Martina Šestauberová Říjen
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceJSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Sucho zemědělské posílit vodu v půdním profilu
VíceVoda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
VíceIng. Miroslav Král, CSc.
VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika
Více2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ ID typ opatření Druh opatření Typ opatření y opatření Popis ORG Plošné Organizační Návrh vhodného tvaru a velikosti pozemku; trvalé zatravnění;
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková
VícePůda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.
Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často
VíceSTUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST
STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny v Brně Jana Konečná, Petr Karásek,
VícePROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bc. Pávek
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2014 2020 Představení operací 2. kola 8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lese 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách 8.4.2 Odstranění škod způsobených povodněmi 8.5.1 Investice
VíceSložení a vlastnosti přírodních vod
Vodní zdroje Složení a vlastnosti přírodních vod Podzemní vody obsahují především železo, mangan, sulfan, oxid uhličitý, radon a amonné ionty. Povrchové vody obsahují především suspendované a koloidní
VíceŽivá voda VLS. Program pro zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Vojenské lesy a statky ČR s.p.
Živá voda VLS Program pro zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Vojenské lesy a statky ČR s.p. Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (VLS) Spravujeme šest rozsáhlých lesních lokalit, které stále
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VícePříčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení
VíceZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU
ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE Zpráva o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE dle vyhlášky
VícePOTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ
POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2012 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka
VíceSOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ
SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceVyužití mykorhizních symbióz v lesnictví
Využití mykorhizních symbióz v lesnictví Cudlín P., Chmelíková E., Černý M. Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7, 370 05, České Budějovice cudlin.p@czechglobe.cz Tento projekt je spolufinancován
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Udržitelná
VíceFotodegradace rašelinných huminových látek
Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách Fotodegradace rašelinných huminových látek Krtička M. 1, Novák F. 2, Sýkorová A. 3, Novotná M. 3 Říjen
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceNárodní dialog o vodě 2014
ČVUT v Praze, Fakulta stavební Národní dialog o vodě 2014 Iva Čiháková, cihakova@fsv.cvut.cz Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Předchozí Co nám dělá větší starosti sucho, nebo povodně? Povodně:
VíceVodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik
Povodí Labe, státní podnik 14.6.2018 Vodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik Problematika zásobování vodou, možného nedostatku vody a nárocích na vodní zdroje Petr Ferbar Pracovní jednání s uživateli
VíceRiziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech
TA02020184 Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech JOSEF V. DATEL - ANNA HRABÁNKOVÁ
Více