První rok s námi. Moderní průvodce rodičovstvím. První rok dítûte je obdobím velk ch zmûn

Transkript

1 Moderní průvodce rodičovstvím První rok s námi První rok dítûte je obdobím velk ch zmûn Z období po narození je to právû první rok vûku, kdy dochází k nejrychlej ímu rûstu i v voji. Dítû v prûbûhu prvního roku ztrojnásobí svoji porodní hmotnost, délka vzroste o 50 %. Z novorozence, kter se po narození pohybuje nekoordinovanû, vyroste osobnost, která se pohybuje z místa na místo lezením, ãasto i prvními krûãky, a která objevuje svût a je schopná urãité komunikace s okolím, zvládá první slûvka a hry. K tomu v emu potfiebuje nejen jídlo, obleãení a stfiechu nad hlavou, ale i rodinu, která mu poskytne péãi a lásku i dostatek podnûtû k harmonickému v voji. V prvním roce zaïívají rodiãe radost i pocit tûstí pfii sledování svého dítûte, ale je to pro nû i obrovská zodpovûdnost, setkávají se v této dobû se spoustou nov ch situací. Pfii jejich fie ení by Vám mûla pomoci i tato kníïka, která zahrnuje období prvního roku dítûte. Jednotlivé kapitoly by mûly ukázat, s jak mi situacemi se mûïete v prvním roce setkat, co je tfieba fie it, mûly by zodpovûdût nejãastûj í dotazy, se kter mi se rodiãe obracejí na dûtského lékafie. Kromû kapitol o v Ïivû, péãi o dítû, rûstu a v voji zde najdete i kapitolu o naléhav ch stavech, která by Vás mûla pfiipravit na rûzné situace, které je tfieba okamïitû fie it. V kapitole o v voji je uveden pfiehled toho, co dítû v urãitém vûku zhruba dokáïe. I k této kapitole je tfieba pfiistupovat s nadhledem. KaÏdé dítû je jiné a vyvíjí se individuálnû. Musíme ho tak tedy i posuzovat. Nûkteré dítû dokáïe nûco dfiíve, v jiné dovednosti mûïe b t naopak pozadu. Je tfieba posuzovat nejen jednu konkrétní dovednost, ale sledovat v echny oblasti i to, jak v voj postupuje. To nejlépe zhodnotí Vá dûtsk lékafi, kter bude sledovat dítû ve zdraví i v nemoci. Je dûleïité vybrat si takového dûtského lékafie, na kterého se budete s dûvûrou obracet se v emi problémy, jeï se t kají Va eho dítûte. Informovaní rodiãe pfiedstavují pro dítû jistotu, Ïe mu vytvofií prostfiedí, které je pro jeho v voj nezbytné. Odmûnou za jejich lásku a péãi jim je potom spokojené dítû, které se rozvíjí po v ech stránkách. 1

2 Péãe o dûèátko Blahopfiejeme ke Èastnému návratu domû. âeká Vás krásné, ale nároãné období. Kojení, pfiebalování, koupání, hlídání, ale také mazlení, tulení, doteky hebkého miminka. âekají Vás také první vycházky s koãárkem a chlubení se pfiíbuzn m a znám m. Je to krásné, hezky si to uïijte! 2 3

3 První dny po estinedûlí Hodnû se toho zmûnilo. Je Vás víc, do Va í rodiny pfiibylo miminko. Tam, kde se jedná o první dítû, dochází k nejnápadnûj í zmûnû - v e se teì toãí kolem nûj, pfiizpûsobuje se mu cel reïim dne. Hlavní ãinností novorozence je v prvních dnech hlavnû spánek a jídlo. KaÏdé dítû je jiné a frekvenci kojení si urãuje samo. Nûkteré pije osmkrát, jiné i dvacetkrát za den. Dal í ãinností, kterou bude Va e miminko vyïadovat, je pfiebalování, které se také provádí podle potfieby. Kojené dítû by mûlo moãit alespoà 6-8x dennû (to je hrubá orientace o dostatku tekutin), poãet stoliãek se mûïe li it - nûkteré dítû má tfieba i 15 stoliãek za den. JestliÏe je stoliãka normální barvy (Ïlutá - barvy míchan ch vajíãek aï nazelenalá), je bez pfiímûsi hlenu ãi krve a dítû prospívá, je v e v pofiádku. Na druhou stranu nûkteré miminko matefiské mléko dûkladnû vyuïije a mûïe b t bez stoliãky aï 5 dní. Jakmile je v ak dítû bez stoliãky i tfieba jen 2 dny, ale má vzedmuté bfií ko, je neklidné a zvrací, vyhledejte lékafie ihned. Dal í pravidelnou ãinností v reïimu dne nového ãlena rodiny jsou vycházky. Pobyt venku je pro dítû velmi dûleïit, ale procházka prospívá také Vám a ostatním ãlenûm rodiny. AÈ uï bude Va e miminko trávit ãas kdekoli, nezapomeàte je po celou dobu peãlivû hlídat. Dítû do 1 roku vûku by ani nemûlo spát bez dozoru na bfií ku! Pokud nemáte k dispozici zahradu ani balkón, mûïe spát dûèátko pfiimûfienû obleãené v post lce u otevfieného okna. Procházky a pobyt venku je tfieba pfiizpûsobit poãasí a vûku dítûte. V zimû nezapomeàte dítû dobfie obléknout a procházky prodluïujte jen pomalu. V létû je zase tfieba dát pozor na pfiehfiátí miminka. Koupání dítûte zafiaìte na veãer, nejlépe vïdy ve stejnou dobu, dítû se pfii nûm pfiíjemnû unaví a vût inou pak lépe spí. Koupání by nemûlo b t tûsnû po jídle, aby dítû neublinkávalo, ale ani tûsnû pfied jídlem, aby nebylo pfiíli hladové a pfii koupání nespokojené. Po vykoupání dítû nakrmte a uloïte ke spánku. Místnost na spaní by mûla b t vyvûtraná. Lépe udûláte, pokud vyvûtráte jednorázovû. Ideální teplota je mezi stupni Celsia. Není vhodná pfietopená místnost ani such vzduch. Zvlá tû v panelov ch domech je vhodné pro zvlhãení vzduchu pouïít zvlhãovaãe ãi alespoà rozvûsit kolem post lky namoãené pleny. Nûkteré dûti usínají pfii tlumeném svûtle, jiné ve tmû. Urãitû je dobré, pokud má Va e miminko u post lky malou lampiãku, abyste je mohla kontrolovat. Lampiãka Vám usnadní i noãní kojení, nebudete muset rozsvûcet velké svûtlo, coï je daleko pfiíjemnûj í. Souãasnû je dobré mít u post lky v e potfiebné pro noãní pfiebalování (pleny, ubrousky na otfiení, atd.), abyste se nezdrïovala zbyteãn m popocházením po bytû a po nakojení a pfiebalení mohla spokojenû pokraãovat ve spánku. V rodinû, kde je jiï jedno nebo více dûtí, bude nezbytné sladit péãi o sourozence rûzného vûku. Nezapomínejte, Ïe pro star í dítû je pfiíchod malého sourozence velká zmûna. Najednou uï není tím, kdo je jedin stfiedem pozornosti, rodiãe na nûj nyní mají ménû ãasu, takïe si mûïe pfiipadat odstrãen. Tomu nejlépe pfiedejdete, kdyï pfiipravíte dítû na pfiíchod sourozence je tû pfied porodem. Po pfiíchodu s novorozencem domû z porodnice star- ímu dítûti vûnujte ãas i pozornost. Podle vûku a schopností dítû zapojujte do péãe o miminko. Vysvûtlete mu, Ïe on je ten star í, ikovn, dûleïit a potfiebn. Îe ho máte stejnû rádi jako miminko. Je velmi pravdûpodobné, Ïe první dny po pfiíchodu z porodnice budete unavená. Na celkové únavû se velkou mûrou podílí nedostatek spánku. Dûti se zpoãátku v noci ãasto budí na kojení - souvisí to s hormonem prolaktinem, hormonem zodpovûdn m za tvorbu mléka, tento hormon se snáze vyplavuje v noci, proto ãasté noãní pfiikládání vede k lep í tvorbû mléka. Maminky vût inou nejsou zvyklé pfies den odpoãívat, po nûkolika probdûl ch nocích jsou velmi unavené, coï se mûïe spoleãnû s hormonálními zmûnami, které probíhají v estinedûlí, odrazit na jejich psychice. Mohou b t nervózní, jejich neklid se pfiená í na dítû, to zaãne hûfie pít, coï zpûtnû stresuje matku. Vzniká zaãarovan kruh, ze kterého je obtíïné se dostat. Proto je pro Vás dûleïité hned od zaãátku nauãit se odpoãívat bûhem dne. Abyste byla fit, je ideální snaïit se pfies den naspat, co se dá - nauãte se usnout vedle dítûte, tfieba jen na 20 minut. Je to velmi pfiíjemné a velmi Vám to pomûïe. V této dobû zapomeàte na velk úklid, odpoãinek je pro Vás a Va e dítû nyní dûleïitûj í neï byt jako ze katulky. Abyste mohla co nejvíce odpoãívat, v e si dobfie zorganizujte a zapojte i ostatní ãleny rodiny. Role tatínka je také velmi dûleïitá. Îena se pfiipravuje na roli matky jiï v tûhotenství, porod a kojení její vztah k miminku je tû prohloubí. Otec v tak tûsném kontaktu s dítûtem pfied porodem není, jeho vztah k nûmu se vytváfií postupnû. Hodnû otcû se dnes úãastní porodu a mohou si vzít své dítû do náruãe jiï v prvních minutách po narození. Po pfiíchodu maminky s dítûtem domû se vût ina tatínkû velmi rychle zapojí do péãe o nû. Koupe, pfiebaluje, chodí na procházky, nûktefií otcové dnes dokonce zûstávají doma s dítûtem místo matky na rodiãovské dovolené. Kojení je jediná ãinnost, ve které je role matky nezastupitelná, otec jí v ak mûïe pomáhat ve v ech ostatních oblastech. Babiãky a dûdeãkové ãi ostatní pfiíbuzní také mohou první dny a t dny doma velmi usnadnit. Rozmyslete si, zda budete zvát velké náv tûvy. Ty nejsou zpoãátku moc vhodné a kojící matky z nich b vají spí e unaveny. Nejlep í pomocí od ostatních ãlenû rodiny je pohlídat ãi zabavit star í dítû, pfiípadnû nûco uvafiit. Pfiinést nákup nebo jít s koãárkem na procházku, abyste si mohla chvíli odpoãinout. 4 5

4 Co je tfieba zafiídit? Vyberte si dûtského lékafie Hned po pfiíchodu z porodnice domû jste se nahlásila s dítûtem k dûtskému lékafii. Vhodné je seznámit se s dûtsk m lékafiem je tû pfied porodem, v bûr zále- Ïí jen a jen na Vás. MÛÏete si svobodnû zvolit, kterého dûtského lékafie budete se sv m dítûtem nav tûvovat. Podle ãeho vybírat? Adresy lékafiû najdete v telefonním seznamu, také na vût inû novorozeneck ch oddûlení porodnic jsou maminkám k dispozici seznamy dûtsk ch lékafiû vãetnû adres a telefonních ãísel. Lékafie mûïete pfiedem nav tívit v jeho ordinaci, seznámit se s ním i dûtskou sestrou. MÛÏete se zeptat maminek v ãekárnû, jak jsou spokojené, mûïete si nechat poradit od znám ch s mal mi dûtmi. Pfii rozhodování je tfieba vzít v úvahu i vzdálenost ordinace a její dostupnost. Rodiãe by mûli svému dûtskému lékafii dûvûfiovat, seznámit ho s pfiípadn mi zdravotními problémy ostatních ãlenû rodiny a nebát se s ním cokoli prokonzultovat. Lékafi by mûl poznat také rodinné zázemí. I to pfiispívá k lep ímu poznání dítûte ve zdraví i nemoci. NezapomeÀte si poznamenat telefonní ãíslo na dûtského lékafie, zjistit si i telefon a adresu nejbliï í pohotovosti. Pokud bude Va e miminko vyïadovat lékafiskou péãi, je dobré vûdût, kam se telefonicky obrátit nebo kam zajít ãi zajet v kteroukoliv denní i noãní dobu. Také je tfieba nahlásit dítû na zdravotní poji Èovnu, u které jste v den porodu registrována. Dítû musíte podle zákona nahlásit do 8 dnû po narození, vût inou je poïadováno pfiedloïení rodného listu dítûte. Ten dítûti vystaví matrika obecního úfiadu a za le Vám ho doporuãenû po tou domû. Zdravotní poji Èovna pak vydá Va emu miminku kartiãku poji tûnce, se kterou se budete prokazovat pfii náv tûvách lékafie ãi pohotovosti. V Ïiva dûèátka Kojení Kojení je nejvhodnûj í strava pro dítû, v luãnû kojeno by mûlo b t dítû do 6 mûsícû vûku, s pfiíkrmy aï do 2 let vûku. V hody kojení jsou podrobnû uvedeny v pfiedchozí knize, mûïeme si je v ak struãnû shrnout: mléko má optimální sloïení Ïivin vhodn ch pro dítû, sloïení mléka se mûní s potfiebami dítûte protilátky obsaïené v matefiském mléku chrání kojené dítû pfied infekãními chorobami matefiské mléko je nejlep í prevencí alergií kojení upevàuje vztah mezi matkou a dítûtem kojení sniïuje v skyt nûkter ch druhû rakoviny u matky matefiské mléko je vïdy pfiipraveno, má ideální teplotu, je levnûj í neï strava umûlá. Se základy kojení a správnou technikou byste se mûla seznámit jiï v porodnici, kde ji zacviãují lékafii i sestry dûtského i porodnického oddûlení, po pfiíchodu domû je Vám k dispozici dûtsk lékafi a sestra ãi Ïenská sestra a gynekolog. NejdÛleÏitûj í pfii kojení je správná poloha. Nûkteré maminky kojí vleïe (zpoãátku vût ina), nûkteré pfii kojení sedí, ideální je najít si takovou polohu, která bude nejlépe vyhovovat Vám i dítûti. DÛleÏitou zásadou je, Ïe prsa by nemûla jít za dítûtem, ale vïdy dítû za prsem. Dítû by s Vámi mûlo b t v tûsném kontaktu bfiicho na bfiicho, hlavu pfiímo proti prsu, aby ji nemuselo otáãet na stranu. Je-li dítû daleko od prsu nebo kdyï musí otáãet hlavu, ãasto pevnû sevfie dásnû a snaïí se pfiitáhnout si bradavku a to vede k rozbolavûní bradavek aï k ragádám (prasklinkám). Pfii sání musí dítû iroce otevfien mi ústy chytit nejen bradavku, ale i velkou ãást dvorce (tmavû zbarvená ãást kolem bradavky). Pfii kojení dítû stfiídá chvíle sání s chvilkami odpoãinku. Nejúãinnûj í sání b vá prvních 5-10 minut, nûkterá miminka v ak pijí mnohem déle. âasto se setkáváme s tím, Ïe dítû po vypití velkého mnoïství mléka, odfiíhnutí a uloïení do post lky po chvíli opût hledá, pfiípadnû i pláãe. âasto vyïaduje mouãníãek po opûtovném pfiiloïení dítû párkrát zatáhne, a pak je spokojené a vydrïí spát i 3-4 hodiny. Frekvenci kojení si miminko urãuje samo, zpoãátku mûïe vyïadovat kojení i po hodinû. NebraÀte se tomu, není tfieba se bát, Ïe by si dítû navyklo na ãasté pfiikládání. Nûkdy dítû pije jen z jednoho prsu (pfii pfií tím kojení je pfiiloïte ke druhému), jindy pije postupnû z obou (pak pfii pfií tím kojení zaãnûte na té stranû, kde jste minule konãila). JestliÏe jsou i po nakojení prsa plná a tlaãí Vás, je dobré mléko odstfiíkat. Odstfiíkané mléko mûïeme sbírat do sterilní nádoby (kojenecké láhve, ale i napfi. do vyvafiené skleniãky od v Ïivy), mléko se mûïe uchovávat v lednici 24 hodin, v mrazáku dokonce i 3 mûsíce. Takto uchované mléko se dá vyuïít v dobû nepfiítomnosti matky (napfi. kdyï musí jít k lékafii a dítû hlídá nûkdo jin ). Mléko vyndáme z mrazáku s pfiedstihem a necháme ho roztát pfii pokojové teplotû, pak ho krátce pfiihfiejeme. Jaké otázky se maminkám honí hlavou? Co je dobré je tû vûdût o kojení? Pfiední ãást mléka neobsahuje tolik tuku jako zadní ãást. To znamená, pfiední mléko je na ÏízeÀ, zadní mléko na hlad. V letních mûsících pfii horku 6 7

5 vyïaduje dítû opakované pfiikládání, vïdy se napije jen trochu. Matka má pocit, Ïe má málo mléka, a snaïí se dítû nûãím dokrmovat. To je chyba, plnû kojenému dítûti není tfieba nic dodávat, jen mu umoïnit ãasté a opakované pfiiloïení. âasto se maminky ptají, zda nemají podávat ãaj. Ten dítûti dodá jen vodu, zatímco dítû ztrácí v teplém poãasí i minerály, které mu dodá v optimálním sloïení právû pfiední mléko. kytání se mûïe objevit u miminka po kojení, nûkdy také, pokud má del í dobu rozbalené pleny a nahé bfií ko. Dobré je zkusit znovu pfiiloïit dítû k prsu, to nûkolikrát zatáhne, spolkne trochu mléka a nûkdy se podafií kytání pfieru it. Jak poznáme, Ïe má dítû dostatek mléka? Pokud je po nakojení spokojené, má alespoà 6 mokr ch plen za den a pfiib vá na váze (v prvních t dnech g t dnû). Umûlá v Ïiva miminka Jsou pfiípady, kdy z nejrûznûj ích pfiíãin není moïné kojit ani krmit odstfiíkan m matefisk m mlékem. V tûchto pfiípadech dostává miminko umûlou stravu. Mléko pro novorozence a kojence se vyrábí prûmyslovû, jako základ se pouïívá kravské mléko. To se je tû dále upravuje, aby se jeho sloïení pfiiblíïilo matefiskému mléku. Mléka se rozdûlují podle vûku, pro kter jsou urãena, na mléka poãáteãní a pokraãovací. Mléka poãáteãní jsou mléka, která jsou urãena pro dûti od narození do ãtvrtého aï estého mûsíce, ale je moïno je podávat i ve druhé polovinû prvního roku spolu s pfiíkrmy. Tato mléka jsou nûkdy oznaãována symbolem 1. Mléka pokraãovací (následná) jsou urãena pro kojence od 5. mûsíce aï do 3 let, nûkdy jsou oznaãována symbolem 2. Pro ty nejzvûdavûj í maminky Speciální mléka Nûkterá poãáteãní mléka se je tû speciálnû upravují. Hypoalergenní mléka jsou mléka, kde je bílkovina kravského mléka roz tûpena na men í ãásti, coï v znamnû sniïuje riziko vzniku alergie. Tato mléka se doporuãují v pfiípadû alergické zátûïe v rodinû jestliïe se alergie vyskytuje u jednoho nebo obou rodiãû, u sourozence (napfi. v rodinû, kde oba rodiãe mají stejn typ alergie, je riziko vzniku alergie pro dítû aï 70%). Tato mléka b vají rovnûï pouïívána v pfiípadû, kdy je nutné na pfiechodnou dobu pfieru it kojení a nelze pouïít odstfiíkané matefiské mléko. Nûkdy b vají tato mléka oznaãována symbolem H.A. Antirefluxová mléka jsou urãena pro dûti, které opakovanû zvracejí mûïe se jednat o tzv. gastroezofageální reflux (návrat potravy ze Ïaludku do jícnu, projevuje se ãast m zvracením). Tato mléka jsou umûle zahu tûna, zvracení zmíràují, b vají oznaãena A.R. V pfiípadech, kdy má dítû metabolickou poruchu (poruchu látkové pfiemûny), je tfieba volit speciální mléko s omezením nebo vylouãením nûkteré sloïky, kterou dítû neumí zpracovávat. V nûkter ch z tûchto mlék je vyuïita i sója. Rodiãe vegetariáni nûkdy chtûjí volit pro dítû sójové mléko jako poãáteãní mléko, to se v ak nedoporuãuje, protoïe neb vá dostateãnû obohaceno o v echny potfiebné sloïky. Ani jako prevence alergie se sójové mléko nedoporuãuje. Kozí mléko není pro v Ïivu novorozencû a kojencû vhodné. Sv m sloïením se od matefiského mléka li í mnohem více neï mléko kravské a nezaruãuje správn v voj dítûte. Nedoporuãuje se ani jako náhrada kravského mléka v pfiípadû alergie na kravské mléko, v tûchto pfiípadech se totiï snadno vyvine i alergie na bílkovinu kozího mléka. Neupravené kravské mléko lze podávat dítûti aï od 12. mûsíce, dfiívûj í podání je nevhodné (riziko rozvoje alergie, nebezpeãí infekce, aï moïnost rozvratu vnitfiního prostfiedí). Pfiíprava umûlého mléka K pfiípravû umûlého mléka musíme pouïít nezávadnou vodu, která je vhodná pro kojence. To vût inou voda z mûstského vodovodu ãi studny pro vysok obsah dusiãnanû nesplàuje v pfiípadû nejasnosti si nechte provést rozbor vody. Dusiãnany (slouãeniny dusíku, do vody se dostávají napfiíklad umûl mi hnojivy) jsou pro novorozence a kojence nebezpeãné, protoïe v ãerveném krevním barvivu blokují vazebné místo pro kyslík. Pfienos kyslíku je tak poru en a tkánû trpí jeho nedostatkem, coï mûïe vést aï ke kritickému stavu dítûte. Pro pfiípravu kojenecké stravy tedy pouïíváme pouze vodu, kde hygienick rozbor prokázal její vhodnost i pro kojence. Balené vody mají na obalu napsané sloïení i to, zda jsou vhodné pro kojence. PouÏíváme vïdy vodu bez bublinek. Vodu je nutno pfievafiit. V minulosti oblíbené minerální vody jsou pro vysok obsah solí nevhodné. KaÏdé balení mléka je opatfieno návodem k pfiípravû a je k nûmu pfiiloïena odmûrka pro dávkování. Mléko je tfieba pfiipravovat pfiesnû podle návodu. Nikdy nepfiidáváme víc prá ku, neï je uvedeno v návodu, dítû by tak dostalo více minerálû, neï dokáïí jeho je tû nedozrálé ledviny vylouãit. Mléko nepfiislazujeme! V echno nádobí, které pfiijde do kontaktu s pfiipravovan m mlékem, je tfieba vyvafiit ve vodû nebo sterilizovat ve sterilizátoru (lahviãky, dudlíky, hrneãek, nálevku, lïiãky nebo vidliãky na rozmíchání). Samozfiejmostí je um t si ruce pfied pfiípravou stravy. Uvádí se, Ïe mléko v lednici je moïné uchovat aï 24 hodin, lépe je v ak pfiipravovat kaïdou dávku zvlá È, krátce pfied pouïitím. Pro cestování není vhodné pouïití termosek pro transport teplého mléka, protoïe v teple se rychle mnoïí bakterie. MnoÏství vypitého mléka Orientaãnû se dá fiíct, Ïe dûti pijí v prvních mûsících zhruba mnoïství, které odpovídá jedné pûtinû aï estinû jeho tûlesné hmotnosti ( ml na kilogram hmot- 8 9

6 nosti a den). Ve druhém pûlroce Ïivota klesá mnoïství pfiijímané stravy na jednu osminu aï desetinu tûlesné hmotnosti ( ml na kilogram hmotnosti a den). NezapomeÀte, Ïe mnoïství vypitého mléka je individuální, nûkteré dûti mohou vypít mléka hodnû a pfiitom nepfiibírají tolik jako jiné dûti, které pijí ménû. Berme v úvahu hmotnostní pfiírûstky dítûte a souãasnû to, jak je spokojené. Dítûti, které dobfie prospívá, není tfieba vnucovat dávky podle nûjakého vzorce. Dítû pak mûïe zaãít ublinkávat nebo mít problémy s bfií kem. Dûtsk lékafi sleduje pfii pravideln ch preventivních prohlídkách hmotnost i stav v Ïivy dítûte a poradí Vám, pfiípadnû zodpoví Va e dotazy. Zavádûní pfiíkrmû V optimálním pfiípadû by mûlo b t miminko v luãnû kojeno (tedy bez podávání jakékoliv jiné potravy ãi tekutin) do 6 mûsícû vûku. Po této dobû je tfieba zaãít s pfiíkrmem, aby se pokryla rostoucí potfieba energie, vápníku, stopov ch prvkû a minerálû. Bez pfiíkrmu by dítû neprospívalo, bylo by bledé a náchylné k infekcím. U dítûte kojeného zavádíme tedy pfiíkrm od ukonãeného estého mûsíce, u dítûte umûle Ïiveného od pátého mûsíce. V tabulce je uvedeno, kdy je moïné s pfiíslu n m pfiíkrmem zaãít: kojené dítû dítû Ïivené umûle po 6. mûsíci maso-zeleninová dávka 5. mûsíc po 7. mûsíci ovocno-mléãná 6. mûsíc po 8. mûsíci ka e 7. mûsíc Zaãínáme se zeleninovou dávkou nejprve podávejte lïiãkou vafienou mrkev s bramborem (pozor na mnoïství dusiãnanû v mrkvi) ve formû pyré. Zaãnûte nûkolika lïiãkami k obvyklé mléãné dávce, postupnû jednu dávku mléka zcela nahraìte. Zvládá-li Va e miminko dobfie zeleninu, zaãnûte pfiidávat dennû vafiené mleté maso (asi 20 g), které 2x t dnû nahraìte pûlkou vafieného Ïloutku (Ïloutek je tfieba dostateãnû tepelnû upravit, aby se zabránilo moïnému riziku vzniku salmonelové infekce). Maso volte svûtlé (drûbeïí, králiãí, telecí). Do smûsi pfiidejte 1 lïiãku rostlinného oleje. Maso-zeleninovou smûs nepfiisolujte (do 1 roku vûku se sûl dûtem nedává, ledviny stále je tû nejsou dozrálé)! Pro usnadnûní mûïete uvafiit vût í mnoïství smûsi najednou a jednotlivé porce zvlá È zamrazit. Dal í mûsíc nahraìte jednu dávku mléka ovocno-mléãnou dávkou. Ovoce volte nedráïdivé, zaãnûte nastrouhan m nebo rozmixovan m jablkem, které smícháte s neslazen m jogurtem. Dal í ovoce pfiidávejte postupnû, abyste vidûla pfiípadnou reakci dítûte. To platí obecnû o zavádûní nov ch potravin do jídelníãku dítûte, vïdy dávejte jen jednu novou vûc, abyste snáze odhadla pravdûpodobnou pfiíãinu reakce. Po nûkter ch potravinách se mûïe vyskytnou vyráïka, prûjem, nûkdy i celková alergická reakce s otoky a poruchami d chání. Následující mûsíc nahradí veãerní dávku mléka ka e. Pozor, obilninovou ka i nikdy nesmíte podat pfied ukonãen m est m mûsícem, lepek obsaïen v obilí (je souãástí obiln ch zrn) by mohl vést k po kození stfievní sliznice a k rozvoji onemocnûní zvaného celiakie! Pozor, lepek je i v rohlíku, pi kotech - v robcích z mouky. Lepek není obsaïen v r Ïi, proto je dobré zaãít ka í r Ïovou. V rodinû s alergickou zátûïí pouïijte k pfiípravû ka e hypoalergenní mléko. Na jaké potraviny si dát pozor? Jak je uvedeno v e, po nûkter ch potravinách se mûïe vyskytnout u miminka alergická reakce. KoÏní vyráïku mohou vyvolat jahody, citrusové plody, kiwi, rajãata. Pro riziko vzniku alergie nikdy nedávejte dítûti v 1. roce bílek, ofiechy, ãokoládu ani ryby, v rodinû s alergickou zátûïí je lépe tyto potraviny odsunout aï k druhému roku vûku. Do jídelníãku dítûte v tomto vûku nepatfií uzeniny, tavené a plísàové s ry, tuãné a tmavé maso, umûlé tuky, potraviny, které obsahují umûlá barviva a konzervaãní látky, limonády. Je tfieba omezit fiepn cukr a do 1 roku vûku dítûte nesolit. ZpÛsob podávání stravy Pfiíkrmy podávejte lïiãkou, dítûti nekojenému pfiípadnû z láhve a na lïiãku pfiecházejte postupnû. Konzistence pfiíkrmû je nejdfiíve ka ovitá (pyré), postupnû pfiecházíme na rozmaãkanou, v mûsíci jiï na jemnû krájenou. V mûsíci jiï dávejte dítûti malé kousky. Od mûsíce je dítû schopno dávat si jídlo samo rukou do úst. LÏiãkou dítû krmíme od zaãátku zavedení pfiíkrmû, samo zaãne zkou et jíst lïiãkou mezi mûsícem, v té dobû mu pomáháme nabrat jídlo a lïiãku mu pfiipravíme. Samo jí dítû lïiãkou aï v jednom a pûl roce, ale i v této dobû je tû jídlo ze lïiãky rozlévá. Tekutiny (neslazené ovocné ãaje, ovocné Èávy, kojeneckou vodu) mûïete podávat z láhve nebo z hrnku. Dítû by nikdy nemûlo mít láhev s pitím v ústech pfiíli dlouho, mûla by slouïit ne jako uti ující prostfiedek, ale v hradnû k pití. Z hrnku zkou íme dávat pít dítûti kolem 7. mûsíce. Nûkteré dûti jsou ikovnûj í, nûkteré se uãí pozvolna. MÛÏeme vyuïít hrneãky s víãkem s hubiãkou (pítka), dítû tekutinu nerozlévá. Od 9. mûsíce si dítû hrnek pfiidrïuje, v této dobû jiï obvykle spolehlivû sedí a pití je proto jednodu í

7 Va e strava v dobû kojení Zdravá strava, dostatek tekutin a dostateãn odpoãinek jsou nezbytné pro úspû - né kojení. Strava by mûla b t zdravá, pestrá, nedráïdivá, nemûla by obsahovat nad mavé potraviny. Mûla by obsahovat dostatek vitaminû (ovoce, zelenina) i bílkovin a vápníku, jódu (alespoà 2x t dnû mofiské ryby, pfiípadnû jódové tablety), Ïeleza (tmavé maso) i dostatek energie v této dobû rozhodnû není ãas na drastické diety. Dfiíve se doporuãovalo matkám zv it v dobû kojení pfiíjem kravského mléka. Bílkovina kravského mléka v ak pfiestupuje do mléka matefiského a mûïe vést i ke vzniku alergie u dítûte. Matka by mûla pít tedy tolik mléka, kolik byla zvyklá pfied tûhotenstvím. Dal í bílkoviny a vápník lze dodávat ve formû jogurtû, tvarohû a nízkotuãn ch s rû. V rodinû s v raznou alergickou zátûïí by kojící matka mûla vylouãit ze stravy alergizují potraviny (kakao, ãokoládu, ofiechy, ryby, sóju, kravské mléko). DÛleÏit je dostatek tekutin mûla byste vypít alespoà 3 litry dennû (v horku i více). Nejlépe je stfiídat vodu, ovocné Èávy, minerálku, ovocné ãaje. Kojící matka by nemûla pít alkohol, koufiit, brát drogy, léky jen nejnutnûj í a vïdy aï po konzultaci s lékafiem. Ten Vám poradí lék, kter bude kojenému dítûti kodit co nejménû. Jaké otázky se maminkám honí hlavou? Stolování Dítû by mûlo jíst pfiedev ím v klidném prostfiedí, snaïte se je niãím nerozptylovat, ani hraãkami. V dobû, kdy dítû jiï samo sedí, je posaìte ke stolu do sedaãky. Sedaãek se vyrábí celá fiada, nûkteré se postaví na Ïidli nebo se pfiidûlají ke stolu, jiné jsou rozkládací a dají se postavit ke stolu nebo po rozloïení pouïít jako nízká Ïidliãka se stolkem. Sedaãka by nemûla b t vratká, dítû by se do ní mûlo dát bezpeãnû upevnit, aby nevypadlo. Mûla by b t omyvatelná. Krmení dítûte u stolu spoleãnû s velk mi má spoustu v hod - dítû vidí pfiíklad v ostatních, rodina je pohromadû a komunikuje s dítûtem. Koupání Koupání je souãástí péãe o dítû a jde pfii nûm nejen o jeho oãistu, ale i o kaïdodenní rituál. Vût ina dûtí se koupe ráda, pobyt ve vodû zlep uje jejich krevní cirkulaci a pomáhá jejich neurologickému v voji. Pfii koupání se také upevàuje vztah mezi dítûtem a rodiãem, kter je koupe. Koupání dítûte na rozdíl od kojení mûïe provádût i otec. ada tatínkû také povaïuje koupání dítûte za svoji v sadu, kterou si nenechá ujít. Existují dohady, zda je vhodné denní koupání hned u novorozence, kter se pfiece je tû moc neumaïe, a zda ãasté koupání ne kodí kûïi. Budete-li chtít koupání miminka nûkter den vynechat, nesmíte zapomenout na dokonalou oãistu obliãeje, rukou a zadeãku, je-li dítû zpocené, pak i koïních záhybû. Pfii kaïdodenním koupání novorozence není tfieba kaïd den pouïívat m dlo, není-li dítû moc pinavé. KaÏdodenní veãerní koupel pfiispívá k pravidelnosti v denním reïimu i k celkovému veãernímu zklidnûní dítûte pfied veãerním krmením a následn m spánkem. V místnosti, kde dítû koupete, by mûlo b t dostateãnû teplo (kolem 22 stupàû Celsia). Ze zaãátku pouïívejte ke koupání dítûte dûtskou vaniãku. Nûkdy od mûsíce mûïete koupat miminko i ve velké vanû. Samozfiejmostí je dûkladné umytí vaniãky ãi vany pfied koupáním. Pfied zahájením koupání je tfieba, abyste si pfiipravila v e potfiebné (protoïe od dítûte ve vaniãce ãi na pfiebalovacím pultu jiï nesmíte odbíhat). Pfiipravte si potfieby na koupání pfiedem (Ïínku, m dlo, osu ku ãi ruãník na otfiení dítûte, ale i obleãení a pleny na zabalení dítûte po vykoupání). Do vaniãky mûïete dát plátûné lehátko nebo protiskluznou podloïku. Správnou teplotu vody (36 stupàû Celsia) nejlépe zjistíte ponofiením Va eho pfiedloktí do vaniãky, mûïete pouïít i teplomûr. Pozor na opafiení dítûte! - lehátko ãi podloïka mohou b t horké, nalijete-li na nû nejprve vafiící vodu, z tohoto dûvodu do vaniãky naléváme nejdfiíve trochu studené vody - nikdy nedolévejte horkou vodu k dítûti - star í dûti jiï dosáhnou na kohoutek horké vody - mohou se o nûj spálit ãi na sebe horkou vodu pustit Na omytí obliãeje miminka pouïívejte zvlá tní Ïínku, ze zaãátku se doporuãuje pou- Ïívat i pfievafienou vodu. Dítû mûïete dopfiedu namydlit m dlem na pfiebalovací plo- e, pak pfienést do vaniãky. PouÏíváte-li m dlo do koupele, dejte dítû do vaniãky a om vejte je Ïínkou. NezapomeÀte fiádnû vym t koïní záhyby miminka (krk, podpaïdí, tfiísla, okolí genitálu), zvlá tû u baculatûj ích dûtí. Dítû drïte ve vaniãce ve zv - ené poloze, aby mûlo u i nad vodou. Jednu ruku dejte pod hlaviãku dítûte, druhou rukou je om vejte. Pfii mytí na dítû mluvte uklidàujícím hlasem. Novorozence ponechte ve vodû krátce (3-5 minut), pobyt dítûte postupnû prodluïujte s pfiib vajícím vûkem (i podle toho, jak je spokojené). Star í dítû má i lep í termoregulaci - lépe zvládne del í pobyt v chladnoucí vodû. S postupujícím v vojem se miminko nauãí cákat ve vodû, chytat proud vody. Star í dûti pfii koupání ve vanû sedí, hrají si s hraãkami (pfielévání vody z kelímkû, posílání lodiãek), uãí se ãistit si zoubky. Ve vanû necháváme pfii koupání sedût i dítû, které se jiï zaãíná stavût - jako prevenci uklouznutí a pádu. Vlásky myjeme zpoãátku dennû, u star ích dûtí pak 12 13

8 asi 1x t dnû. PouÏívejte ampón, kter nedráïdí oãi, pfiesto ale oãi dítûte chraàte. Pfii vyndávání dítûte z vaniãky musíte dítû pevnû drïet - mokré dítû by Vám mohlo snadno vyklouznout. Rychle je osu te a pfiendejte z mokré podloïky. Su í místa na kûïi promaïte olejem ãi krémem, na zadeãek a kolem genitálu mûïete preventivnû nanést trochu mastiãky. Dítûti dejte plenky a ãisté obleãení. Po celou dobu s dítûtem komunikujte. U i a nos není tfieba dennû ãistit tûtiãkou je vytírejte pouze v pfiípadû potfieby. Stejnû tak vykapávání oãí oãními kapkami provádûjte jen pfii sekreci z oãí. Na závûr dítûti uãe te vlásky mûkk m kartáãkem. Péãe o kûïi miminka Novorozenecká a kojenecká kûïe je jemná a citlivá, musíme o ni dobfie peãovat. K pravidelné péãi o kûïi patfií koupání dítûte. U nûkter ch dûtí b vá kûïe zpoãátku su í, nejãastûji na hfibetech rukou a na nártech noïek. Nûkdy v tûchto místech mohou vznikat i malé trhlinky (ragády), které se mohou stát vstupní branou infekce. Su í místa kûïe proto proma Èujte olejem nebo mastí nûkolikrát dennû, nejen po koupání. Dbejte na to, aby u dítûte nedo lo k opruzení - nejrizikovûj í místa jsou koïní záhyby a pfiedev ím oblast zadeãku a okolí genitálu. Dítû peãlivû pfiebalujte, riziková místa udrïujte v ãistotû, preventivnû v okolí genitálu naná ejte malé mnoïství masti. Pudr se nedoporuãuje, hrudky mohou kûïi dráïdit. Nûkdy se nevyhnete opruzení dítûte ani pfii peãlivém pfiebalování a koupání - mûïe se tak stát pfii velmi ãasté fiid í stoliãce. PostiÏené místo pak koupejte ãastûji, nechte na vzduchu, po dohodû s dûtsk m lékafiem popfiípadû o etfiujte obklady ãi potírejte 0,5% roztokem genciánové violeti. PodráÏdûní pokoïky dítûte se mûïe projevovat zarudnutím ãi vyráïkou. To mûïe b t zpûsobeno nevhodnou kosmetikou (volíme kosmetiku urãenou pro novorozence ãi kojence, minimálnû parfémovanou, novû pouïívan pfiípravek naneseme dítûti nejprve na malou plochu). Dále mûïe b t kûïe podráïdûna nevhodn m obleãením (volíme prádlo z pfiírodních materiálû) ãi pouïit m pracím prostfiedkem. V tomto pfiípadû zkuste prací prostfiedek zmûnit. Pfii praní prádla, které se pfiímo dot ká kûïe dítûte, mûïete pfiidat navíc máchací program bez pouïití aviváïních prostfiedkû. Zarudnutí ãi vyráïka kûïe mûïe b t zpûsobena i stravou - u kojeného dítûte je tfieba zamyslet se nad stravou matky (nûkdy pozorujeme vyráïku u kojeného dítûte, jehoï matka jedla jahody), u dítûte na umûlé stravû je tfieba zafiazovat vïdy jednu novou sloïku, aby bylo moïno vysledovat souvislost se zmûnami na kûïi. Zarudnutí a rûzné druhy vyráïky se v ak vyskytují i u rûzn ch infekãních onemocnûní, proto je tfieba nav tívit dûtského lékafie. Dále si na kûïi dítûte v ímejte matefisk ch znamének - je jich více typû. Drobné jasnû ãervené skvrny na horních víãkách a nad kofienem nosu obyãejnû postupnû vymizí, pfiechodnû b vají je tû zdûraznûny pfii pláãi. Podobné skvrny v zátylku obyãejnû pfietrvávají do dospûlosti. Nûkterá znaménka jsou zbarvena dohnûda, jiná od ãervené pfies modrofialovou. Ta, která jsou tvofiena klubíãkem cévek, se mohou postupnû zvût ovat a vystupovat nad povrch v podobû maliny. KaÏdé zvût ování znaménka ãi zmûnu jeho barvy radûji konzultujte s dûtsk m lékafiem. Na hlaviãce dítûte se nûkdy mûïe vytvofiit ve vlasaté ãásti upící se strup - seborea, loïisko zkuste potfiít olejem a pozdûji vyãesat. Nûkdy je tfieba po dohodû s lékafiem pouïít salicylov olej. Péãe o nehty Na stfiíhání nehtû dítûte si vyãleàte zvlá tní nûïky. Nehty stfiíháme, kdyï je dítû v klidu - nejlépe najedené, nûkdy lze vyuïít i dobu, kdy dítû spí ãi usíná. Vût í dítû si posaìte na klín. DÛleÏité je pevnû drïet dan prst ruky ãi nohy dítûte, aby pfii prudkém pohybu dítûte nemohlo dojít k poranûní. Nehet stfiíháme na prstech nohy vïdy rovnû, na prstech ruky u novorozence také nejprve rovnû, u kojencû a batolat postupnû do oblouãku. V ímejte si zarudnutí v okolí nehtû - zádûra mûïe b t zvlá tû u novorozence vstupní branou infekce! Pfiebalování dítûte Pravidelné pfiebalování dítûte je dûleïité pro prevenci opruzení. Dobré je pfiizpûsobit pfiebalování potfiebám dítûte - pokud je dítû neklidné, plenky zkontrolujte, zohlednûte dobu spánku a jídla. Pfiebalení pfied jídlem je vhodné u dûtí, které mají problémy s ublinkáváním (manipulace s dítûtem po jídle by ublinkávání mohla vyvolat ãi zhor- it). Pfiebalení pfied jídlem nûkdy pomûïe i k dokonalému probuzení dítûte, které je pak pfii jídle ãilej í. Pro pfiebalování dítûte aï po jídle zase mluví to, Ïe bûhem krmení dochází k pohybu celé trávicí trubice a mûïe odejít stoliãka, nûkdy musíme dítû pfiebalené pfied jídlem znovu pfiebalit i po jídle. Pfii pfiebalování vymûàte miminku plenu a dûkladnû oãistûte zadeãek a genitál od zbytkû stolice, nezapomeàte fiádnû vyãistit v echny koïní záhyby. K dokonalému oãi tûní jsou ideální ãisticí ubrousky. U dûvãátek otíráme genitál vïdy zepfiedu dozadu, zpût se nevracíme - snaïíme se tak pfiedejít zavleãení infekce do moãové trubice ãi pochvy. Stydké pysky není tfieba na ãi tûní v raznû rozevírat. Jejich tmav í zbarvení i hlenovit v tok z pochvy je u novorozencû normální, jedná se o hormonální reakci zpûsobenou matefisk mi hormony, které pfie ly pfies placentu do dítûte, s postupn m ub váním tûchto hormonû uvedené pfiíznaky vymizí. U chlapcû oãistíme dobfie okolí penisu i ourku. âast m dotazem maminek je, kdy se má zaãít s pfietahováním pfiedkoïky 14 15

9 u chlapcû - to se zaãíná etrnû provádût aï po jednom roce vûku, nejlépe pfii koupání ve vanû. Dále si v ímáme u chlapcû umístûní varlátek, která v vojovû sestupují zhruba z úrovnû ledvin, u dono eného novorozence by jiï mûla b t sestouplá v ourku. U obou pohlaví nezapomeneme oãistit cel zadeãek - nûkdy zneãi tûní zasahuje vysoko na záda aï témûfi k lopatkám. V nûkter ch pfiípadech je lep í dítû rovnou vykoupat. Po oãi tûní je mûïeme nechat chvíli rozbalené - vûtrat. Pak okolí genitálu a zadeãek namaïeme ochrann m krémem a miminko zabalíme. K balení dítûte mûïeme pouïívat pleny látkové nebo plenkové kalhotky na jedno pouïití. Dfiíve v hradnû pouïívané látkové pleny je tfieba vyváfiet, prát, vû et, v prvních t dnech i Ïehlit, od uvádûné úspory oproti plenkov m kalhotkám je tfieba odeãíst v daje za vodu, elektfiinu, ale i uváïit ãas stráven jejich praním. Z tûchto dûvodû dnes jednoznaãnû vítûzí jednorázové plenkové kalhotky. Jejich nespornou v hodou je jednoduchost a pohodlnost pfiebalení dítûte, suchá vrstva ve styku s pokoïkou dítûte. Neocenitelné jsou jednorázové pleny pfii cestování ãi náv tûvû poradny. Pozor, ne v echny plenkové kalhotky jsou stejnû kvalitní, a proto byste mûla mezi jednotliv mi znaãkami peãlivû vybírat! Oblékání V bûru obleãení pro novorozence a kojence je tfieba vûnovat zvlá tní péãi. Volíme obleãení z pfiírodních materiálû, které nedráïdí jemnou dûtskou pokoïku. Dále si v ímáme toho, zda je moïno obleãení snadno udrïovat, nejlépe prát v praãce. Kromû materiálu je dûleïit i stfiih obleãení, mûïe nám totiï usnadnit péãi o dítû. Vybíráme takové obleãení, které lze snadno oblékat - má jednoduché zapínání, dostateãnû velk otvor na provleãení hlaviãky a které umoïní pfiebalení dítûte, aniï by bylo nutno je celé vysvléknout. Nûkteré dûti nemají svlékání a oblékání pfiíli rády, snaïte se jim proto tuto pro nû neoblíbenou ãinnost urychlit a zpfiíjemnit s dítûtem si pfii pfiebalování povídejte, mûïete mu zazpívat, postupnû mûïete spojovat oblékání i s hrou. NezapomeÀte, Ïe v echno obleãení (nové i jiï no ené) je tfieba nejprve vyprat. Pfii plánování mnoïství jednotliv ch kusû obleãení bereme v úvahu roãní období i napfiíklad moïnost vyuïití su iãky na prádlo. Dítû bude potfiebovat bavlnûné ko ilky ãi triãka nebo body, dupaãky nebo kombinézy, svetfiíky, ponoïky, látkové botiãky, ãepiãky, pfiípadnû átek, v létû plátûn klobouãek, v zimû teplou kombinézu nebo kalhoty a bundiãku, rukaviãky. Je tfieba, aby se dalo obleãení vrstvit poãet vrstev volíme podle poãasí pozor na pfiehfiátí dítûte! Dítûti, které se zaãíná stavût, dávejte mûkké, ale pfiitom pevné kotníkové botiãky. Velikost obleãení je udávána v ãíslech, která odpovídají délce dítûte v centimetrech. Je v hodnûj í obstarat si obleãení o trochu vût í - z nejmen í velikosti dítû rychle vyroste. Náv tûvy ãasto pfiinesou nejmen í velikost obleãení (je nejroztomilej í), dítû potom ani v echno obleãení nevyuïije. Vût í velikost je i pro dítû pohodlnûj í a neomezuje je v pohybu. Vycházky Pobyt na ãerstvém vzduchu je potfiebn pro dûti v ech vûkov ch kategorií. Vycházka má kromû pobytu na ãerstvém vzduchu plno dal ích v hod denní svûtlo pfiispívá k odeznûní novorozenecké Ïloutenky, postupnû, jak dítû roste, je pro nû vycházka zdrojem nov ch podnûtû, poznává nové vûci, které mu maminka ãi tatínek ukazují a pojmenovávají. Pro rodiãe je procházka zdrojem pohybu i rodinnou akcí. Také pfii pobytu dítûte venku je tfieba dodrïovat urãité zásady. Je tfieba brát v úvahu poãasí vzhledem k vûku dítûte. V jarních ãi letních mûsících, je-li teplota venku shodná s pokojovou teplotou, neplatí pro pobyt venku prakticky Ïádné omezení, i s ãerstv m novorozencem mûïete jít na procházku hned po propu tûní z porodnice. Pozor v ak pfii letních vy ích teplotách, mohlo by dojít k pfiehfiátí dítûte, pod boudiãkou v koãárku se vzduch pfiehfiívá, proto se s dítûtem pohybujte ve stínu, na procházku bûïte dopoledne nebo pozdûji odpoledne, kdy uï není takové horko, nikdy ne pfies poledne. V chladnûj ích mûsících miminko po propu tûní z porodnice mûïete nejprve zvykat obleãené jako na procházku u otevfieného okna, nebo zaãít s krátkou procházkou asi minut, pfii tom dítûti pohmatem na tváfie ãi na nos kontrolujte teplotu, po návratu domû mûïete teplotu dítûte pfiemûfiit teplomûrem, tak se ji postupnû nauãíte odhadovat. S novorozencem radûji nechoìte ven pfii teplotû pod nulou, s kojencem pod minus 5 stupàû Celsia. Pfii patn ch rozptylov ch podmínkách, zejména jeli vyhlá ena smogová situace, na procházku nechoìte ani doma nevûtrejte. Dé È ani snûïení dítûti nevadí. Teplotû venku je potfieba pfiizpûsobit obleãení miminka, fiíká se, Ïe dítû by mûlo mít zhruba tolik vrstev obleãení jako matka v létû mívají maminky sklon k oblékání ãepiãky i pfii horkém poãasí je-li venku stejnû jako v místnosti, nepfiidáváme dítûti Ïádné dal í vrstvy obleãení jenom proto, Ïe jdeme ven. V chladn ch dnech dítûti naopak jednu vrstvu obleãení pfiidejte, dospûl se totiï vedle koãárku pohybuje, zatímco dítû jen leïí. V létû miminko pfiikr váme jen lehkou deãkou, v horku vûbec. V chladn ch dnech pouïívejte teplou deku, kterou vloïte i pod dítû, v zimû pfiidejte nánoïník (fusak). Kromû poãasí je tfieba zohlednit i zdravotní stav dítûte. Je-li nemocné a má teplotu, na procházky nechoìte. Zaãnûte s procházkami aï tehdy, kdyï se dítû uzdraví, nejlépe po dohodû s lékafiem

10 Místo procházky mûïe dítû b t v koãárku na zahradû ãi na balkónû (vïdy hlídané), nebo mûïe spát pfii otevfieném oknû. Nûkdy to je lep í varianta, neï jít s dítûtem na procházku podél frekventované ulice. Na procházku také nechoìte do nákupního centra, velké mnoïství lidí i klimatizace mûïe b t pro dítû zdrojem infekce. Vût í nákup se snaïte vyfie it za pomoci partnera vystfiídáte se pfii hlídání dítûte a není-li to moïné, omezte nákup s dítûtem na nezbytnû nutnou dobu. Spánek miminka Spánek je pro novorozence a kojence velmi dûleïit, potfieba spánku se mûïe u stejnû star ch dûtí li it. Novorozenec obvykle prospí vût inu dne, mûïe spát i 20 hodin dennû, budí se pouze na jídlo. Mezi jednotliv mi obdobími spánku se doba bdûní prodluïuje na 1,5 aï 2 hodiny, spánek trvá 2-4 hodiny, na ãerstvém vzduchu spí dítû déle. V prûbûhu prvního roku vûku se doba spánku postupnû zkracuje, ve 3. mûsíci uï mûïe dítû probdít i 10 hodin. Dál se mûní i rozloïení spánku bûhem dne a noci, s postupujícím vûkem se zkracuje délka spánku pfies den (roãní dítû spí ve dne jiï jen asi 2-3 hodiny) a prodluïuje se spánek noãní. Novorozenec mûïe spát v post lce, v ta ce, v kolíbce ãi ko íku nebo venku v koãárku. Jak dítû roste, je pro nû pohodlnûj í spánek v post lce, kde má dostatek místa. Post lka by mûla splàovat fiadu bezpeãnostních parametrû. Mûla by b t z ekologicky i zdravotnû nezávadného materiálu (pozor na nátûry star ích post lek), zavírání stahovacích postranic by mûlo b t opatfieno bezpeãnostním mechanismem, kter nedovolí dítûti jeho otevfiení. Matrace v post lce by mûla b t umístûna dostateãnû nízko od okraje postranic, aby stavûjící se dítû nemohlo z post lky vypadnout. V nûkter ch post lkách lze nastavit matraci do 2 rûzn ch v ek, k novorozenci se potom rodiãe nemusí sklánût tak hluboko. NezapomeÀte v ak pfiestavût matraci do niï í polohy je tû dfiíve, neï se dítû zaãne stavût! DÛleÏitá je i vzdálenost mezi svisl mi tyãkami v post lkách ta by mûla b t men í neï 6 cm, aby dítû nemohlo provléknout hlavu. Jsou-li vzdálenosti mezi tyãkami pfiíli malé, mûïe v mezerách zûstat zaklínûna ruãka ãi noïiãka dítûte. Matrace v post lce by nemûla b t pfiíli mûkká, pol táfiek novorozenci ani kojenci nedáváme. Na matraci nedávejte igelit, vhodnûj í je speciální podloïka proti promoãení. Deãka na pfiikrytí by mûla b t lehká, nejlépe z umûl ch vláken. NáplÀ z pefií by mohla pfiispût ke vzniku alergie, proto se jí radûji vyhnûte (zvlá tû v rodinách s alergickou zátûïí). Prostûradlo a povlak na deãku z bavlny se dobfie udrïuje, pod hlavu je tû mûïeme dát sloïenou bavlnûnou plenu, kterou pfii pfiípadném ublinknutí vymûníme. Pro novorozence je dobré trochu zvednout matraci na stranû pod hlavou (mûïete ji podloïit napfi. knihami, obleãením, dekou), tím nám vznikne zv ená poloha - dítû pak nespí na vodorovné podloïce, ale na ikmé (asi 20 stupàû pfii vût ím sklonu se dítû posune ãi stoãí dolû). Tato zv ená poloha slouïí jako prevence ublinkávání novorozencû i kojencû. Místnost, ve které je dûtská post lka, by mûla b t dobfie vûtratelná, pro kojení i péãi o dítû je lep í, kdyï je dûtská post lka v blízkosti postele maminky. Do jiné místnosti dávejte dítû spát radûji aï po 1. roce, nechte otevfiené dvefie, abyste dítû sly eli, pfiípadnû mûïete vyuïít akustické zafiízení, které zprostfiedkovává zvuky z místnosti, kde dítû spí. Co je dobré dále vûdût o spánku? Dítû dáváme spát na jeden ãi druh bok nebo na záda. Pozor, novorozenec a kojenec do 1 roku vûku by nemûl spát bez dozoru na bfií ku. Poloha na bfií ku totiï zvy- uje riziko náhlého úmrtí novorozence a kojence. Na chvíli na bfií ko samozfiejmû novorozence ãi kojence poloïit mûïete, napfiíklad kdyï stojíte u post lky a dítû sledujete, nebo pfii pfiebalování a pfied koupáním dítû tak má moïnost posilovat zádové a krãní svaly. Nûkteré dûti mají oblíbenûj í polohu na jedné stranû, snaïte se je pokládat i na stranu druhou, abyste pfiede la predilekci upfiednostàování jedné strany. Jako prevence zde slouïí nejen polohování dítûte, ale i stimulace z jeho línûj í strany z této strany na dítû mluvte, ukazujte mu hraãku, pfiicházejte k post lce, ale i post lku nastavte tak, aby z této strany lo svûtlo. Ke spánku miminko ukládejte v pravidelnou dobu, snaïte se dodrïet denní reïim, samozfiejmû ale pfiihlédnûte k potfiebám dítûte. Nûkdy mûïe b t dítû unavené a ospalé dfiíve neï jindy. Místnost, kde bude miminko spát, dobfie vyvûtrejte. Pfies den mûïe dítû spát venku nejen pfii procházce, ale i na zahradû, na balkónû ãi u otevfieného okna samozfiejmû podle poãasí pfiimûfienû obleãené, ani na zahradû ãi na balkónû nenecháváme dítû bez dozoru, dítû je tfieba pravidelnû kontrolovat. Dítû by mûlo usínat v klidném prostfiedí, samozfiejmû je tfieba, aby bylo pfiebalené a najedené. Zvlá tû pfii ukládání dítûte k noãnímu spánku se snaïte ztlumit zvuky v domácnosti i svûtlo v místnosti, kde spí. Mluvte na nû tlumen m hlasem, poloïte je do post lky a odejdûte do vedlej í místnosti, pootevfien mi dvefimi dítû hlídejte. Nûkdy miminko mûïe zaãít plakat, v tom pfiípadû k nûmu nechoìte ihned a nevyndávejte je z post lky tím je spí vyru íte a ono pak nemûïe usnout. Je tfieba si také uvûdomit, Ïe dítû usíná lépe ve známém prostfiedí, pfii zmûnû prostfiedí (napfi. pfii cestování) mûïe usínat hûfie. Pláã Novorozenec i kojenec obãas pláãe a rodiãe se samozfiejmû zajímají proã. DÛvodÛ mûïe b t celá fiada. Tímto zpûsobem se dítû mûïe napfiíklad hlásit o jídlo. U kojen ch dûtí nûkdy vidíme, Ïe po nakrmení se po chvíli hlásí o tzv. mouãník - po opû

11 tovném pfiiloïení k prsu se dítû párkrát napije, a pak je spokojené. Nûkteré dítû dává najevo nespokojenost s pln mi plenkami - v dobû plenkov ch kalhotek se jedná spí e o stolici, u látkov ch plen mûïe dítû plakat, kdyï jsou mokré. Nûkdy mûïe b t pfiíãinou pláãe i opruzení - dobré je miminko om t a nechat chvíli rozbalené. Pláã z dûvodu nad mání JestliÏe je dítû nakrmené i pfiebalené, b vá nejãastûj ím dûvodem pláãe bolest bfií ka, ãást dûtí trpí bolestmi bfií ka zpûsoben mi nad máním. Kojící maminka by si mûla dát pozor na svûj jídelníãek a omezit ve své stravû potraviny, které mohou b t pfiíãinou nad mání (kvûták, lu tûniny, ãerstvé peãivo, perlivá voda, nûkdy hroznové víno, maminky si vût inou tyto potraviny samy vypozorují). Jako prevence nad mání u kojen ch dûtí se doporuãuje kojícím matkám pít fenyklov ãaj (kojenému dítûti Ïádn ãaj nedáváme). Dítûti na umûlé stravû mûïeme nabídnout trochu fenyklového ãaje (samozfiejmû neslazeného). Prevencí nad mání je i dobré odfiíhnutí po jídle. Nûkteré dûti pijí hltavû, napolykan vzduch se potom pfiidává k plynu, kter vzniká ve stfievû pûsobením stfievních bakterií. Dále dítûti mûïete ulevit od nad mání masáïí bfií ka ve smûru hodinov ch ruãiãek, mûïete zacviãit noïkami - pokrãíte opakovanû kolínka na bfií ko (obdoba dfiepu u dospûl ch) nebo zkuste dítû pochovat v náruãí - opût s pokrãen mi kolínky nebo poloïit si je bfií kem na hrudník. Krátce mûïete poloïit dítû na bfií ko i do post lky - vïdy je v ak hlídejte - nezapomínejte, Ïe dítû by do 1 roku vûku nemûlo spát bez dozoru na bfií ku (v souvislosti se syndromem náhlého úmrtí - viz Úrazy). âím je dítû star í, tím více se pohybuje, problémy s nad máním tak mohou kolem 3. mûsíce zaãít ustupovat. Dal ím opatfiením pfii nad mání je zavedení rektální rourky do koneãníku, tím se usnadní odchod plynû, pfiípadnû i stolice. Rourku je moïno koupit v lékárnû ãi ve zdravotnick ch potfiebách. Aby nedo lo k poranûní koneãníku, je tfieba rourku zavádût velmi opatrnû a pfied zavedením namazat její konec mastiãkou (stejnû jako teplomûr pfii mûfiení teploty v koneãníku). Není dobré rektální rourku pouïívat ãasto, aby si na ni dítû nezvyklo a nemûlo potom problémy s vyprazdàováním. Dále existují i léky proti nad mání, ty v ak ordinuje dûtsk lékafi vïdy aï po vyãerpání v e uveden ch moïností. âast m dûvodem k pláãi je i profiezávání zoubkû (viz kapitola V voj zubû). Jaké otázky se maminkám honí hlavou? Pláã bez zjevné pfiíãiny Nûkdy dítû pláãe bez zjevné pfiíãiny, je najedené, pfiebalené, stoliãku mûlo, zoubky je tû nejsou v dohledu. âasto dûti pláãí veãer pfied koupáním - mohou b t unavené, nûkdy nemohou usnout (coï mûïe b t zpûsobeno i neustál m vyru ováním dítûte dospûl m). Nûkdy mûïe b t pláã reakcí na nadmûrné teplo ãi chlad, silné svûtlo, na neznámé prostfiedí, zvuky, atd. Nûkteré dítû nemá rádo oblékání, jiné koupání - to v e nám mûïe sdûlovat pláãem. Pro dûti neoblíbené ãinnosti se snaïíme vykonat rychle, následnû pak dítû vezmeme do náruãe a zklidníme je. Pravideln denní reïim a známé prostfiedí jsou nejlep í prevencí neklidu dítûte. Nezapomínejme také na to, Ïe nervozita maminky se mûïe pfiená et na dítû, to je pak neklidné a pláãe. Nikdy bychom v ak pláã nemûli podceàovat slovy v echny dûti musí obãas breãet. Pláã nám totiï mûïe ohla ovat i nûjak zdravotní problém. Trvá-li pláã déle neï jindy, je lépe zkontrolovat teplotu a kontaktovat lékafie - to vïdy, kdyï se dítû chová jinak neï obvykle (hûfie pije, nehlásí se o jídlo, objeví se zvracení, atd.). Pláã totiï mûïe signalizovat bolest bfií ka pfii uskfiinuté k le ãi zauzlení stfiev, poãínající virózu, zánût stfiedního ucha a dal í onemocnûní. NezapomeÀ, maminko 1. koupání není jenom oãista tûla, ale i zábava 2. pfiipravte si na koupání v echno pfiedem 3. dítû nenechávejte nikdy ve vanû bez dozoru 4. v ímejte si nejen barvy a módnosti obleãení, ale pfiedev ím materiálu a stfiihu obleãení 5. obleãení vyperte, neï je dítûti poprvé obléknete 6. tûsné obleãení mûïe bránit dítûti v pfiirozeném pohybu 7. pozor na pfiehfiátí i podchlazení dítûte 8. pobyt na ãerstvém vzduchu je pro dítû dûleïit 9. pozor na pfiehfiátí dítûte v létû 10. v zimû je tfieba dítû dobfie obléknout 11. pfii smogu nechoìte ven ani nevûtrejte 12. potfieba spánku se mûïe u stejnû star ch dûtí li it, klesá s vûkem 13. post lka musí splàovat bezpeãnostní parametry 14. zv ená poloha brání ublinkávání 15. dítû by nemûlo spát bez dozoru na bfií ku 16. dítû snadnûji usíná v pravidelnou dobu a ve známém prostfiedí 20 21

12 RÛst a v voj dítûte Jak Vám miminko roste? Pfiib vá na váze? Urãitû ano. Postupem ãasu zaãne b t Va e miminko aktivnûj í, bude zkoumat v echno kolem sebe, dostane se i do míst, kde byste to nikdy neãekala. Dopfiejte mu moïnost poznávat svût a pfiitom nezapomeàte, Ïe nad ním musíte neustále bdít. A uhlídat takovou hbitou je tûrku v dupaãkách není Ïádná legrace

13 RÛst dítûte Tûlesná hmotnost Dono en novorozenec váïí pfii porodu 3000 aï 4000 gramû. První ãtyfii dny po porodu jeho hmotnost ub vá, úbytek ãiní asi 5 10 % celkové hmotnosti. Pak zaãne miminko pfiibírat. Nejintenzivnûj í hmotnostní pfiírûstek je v prvních mûsících, pak se postupnû zpomaluje. V prvních tfiech mûsících tvofií hmotnostní pfiírûstek asi g za t den, coï v prûmûru odpovídá asi 20 aï 30 gramûm za den. Je tfieba zdûraznit, Ïe uvádûné hmotnosti jsou prûmûrné. Hmotnost mûïe kolísat kolem uvedené hodnoty, záleïí i na tom, zda miminko váïíme tûsnû po jídle nebo po stolici ãi moãení. Mûsíãní pfiírûstek hmotnosti je asi g. Pak se hmotnostní pfiírûstek zpomaluje, takïe ve druhém ãtvrtletí ãiní asi g za mûsíc (150 g za t den, 20 g za den), ve tfietím ãtvrtletí to je asi g mûsíãnû (za t den 100 g, za den 15 g), v posledním ãtvrtroce pfiibere dítû jiï jen g za mûsíc. Kojenec zdvojnásobí porodní hmotnost zhruba ve 4. mûsíci, v jednom roce Ïivota má jiï trojnásobek porodní hmotnosti, takïe váïí kolem 10 kg. Tûlesná délka (v ka) Oznaãení délka pouïíváme pro mûfiení dítûte vleïe, oznaãení v ka pro mûfiení ve stoje. Pfii narození mûfií novorozenec prûmûrnû 50 centimetrû. V prvních tfiech mûsících ãiní délkov pfiírûstek 3 5 cm za mûsíc, pak se zpomaluje na 1 aï 2 cm za mûsíc. Kojenec tak vyroste v prvním roce Ïivota prûmûrnû o 25 cm, takïe v jednom roce mûfií 75 cm. Genetick základ nám umoïàuje vypoãítat pfiibliïnû oãekávanou koneãnou v ku dítûte: souãet v ky matky a otce vydûlíme dvûma, pro chlapce pfiiãteme 6 cm, pro dûvãata odeãteme 6 cm. Obvod hlaviãky se zvût uje postupnû, pfii porodu je asi 35 cm, v 6. mûsíci 43 cm, v 1. roce Ïivota jiï 47 cm. Souãasnû se sleduje i rozmûr velké fontanely (lupínku) na hlavû. Fontanela se uzavírá prûmûrnû kolem mûsíce, ale mûïe se uzavfiít i dfiíve nebo pozdûji. Hmotnost mozku je pfii narození 375 g. Bûhem rûstu se také mûní tûlesné proporce, napfiíklad pomûr hlavy k tûlu je u novorozence 1:4, zatímco u dospûlého 1:8. V jednom roce vûku dosahuje obvod hlavy dítûte 80 % obvodu hlavy dospûlého, v ka tvofií 40 % a hmotnost 15 % hodnot dospûlého. Tûlesnou hmotnost, délku i obvod hlavy a proporcionalitu rûstu sleduje dûtsk lékafi pfii pravideln ch preventivních prohlídkách. Zji tûné hodnoty porovnává s percentilov mi grafy, coï jsou grafy, které urãují jaké hodnoty má kolik procent populace. Hmotnost i délka dítûte je dána jednak genetickou dispozicí (tûlesná konstituce zdûdûná po rodiãích), zároveà je v ak ovlivnûna v Ïivou i celkov m zdravotním stavem dítûte. JestliÏe dítû nepfiib vá a neroste, je tfieba pátrat po pfiíãinû. Neprospívání mûïe b t akutní (náhle vzniklé) nebo chronické (déle trvající, vleklé). Pfiíãinou neprospívání mûïe b t nedostateãné mnoïství nebo chybné sloïení potravy, poruchy pfiíjmu a vstfiebávání potravy, nesná enlivost nûkteré její sloïky, opakované prûjmy. Stav mûïe b t zpûsoben také anémií (sníïen m mnoïstvím hemoglobinu - ãerveného krevního barviva), opakovanou ãi chronickou infekcí (napfiíklad moãov ch cest), dal í pfiíãinou mohou b t nûkteré vrozené vady (napfiíklad srdce, ledvin), nûkteré metabolické vady (poruchy látkové pfiemûny), endokrinologická onemocnûní (poruchy funkce Ïláz s vnitfiní sekrecí). V voj zubû Dûtské zuby doãasné neboli mléãné se profiezávají individuálnû, zhruba mezi 6. aï 30. mûsícem vûku. Mléãn ch zubû je celkem 20. Nejprve se profiezávají dolní stfiední fiezáky (ãili jedniãky) - nûkdy nejprve jeden, jindy se mohou profiezat témûfi souãasnû oba dva, potom jedniãky horní. Zoubky dolního oblouku se vût inou profiezávají o nûco dfiíve neï zoubky horní. Následují dal í fiezáky (dvojky), pak první stoliãky (ãtyfiky), piãáky (trojky) a nakonec dal í stoliãky (pûtky). Dobu a pofiadí profiezávání mléãn ch zubû ukazuje tabulka: vnitfiní fiezáky vnûj í fiezáky první stoliãky piãáky druhé stoliãky mûsíc mûsíc mûsíc mûsíc mûsíc Toto rozmezí je pouze orientaãní, u jednotliv ch dûtí mohou b t odchylky. V voj kontroluje pfii pravideln ch prohlídkách dûtsk lékafi. Profiezávání zubû mûïe probíhat zcela bez problémû, první zoubek na sebe upozorní aï cinknutím o lïiãku. âastûji se v ak vyskytují u dûtí rûzné pfiíznaky od v razného slinûní, pfies mrzutou náladu, nespavost, pláã, nûkdy i zv enou teplotu aï horeãku a nechutenství. Nûkteré z tûchto pfiíznakû mohou v ak b t i pfiedzvûstí virózy ãi jiného onemocnûní, proto je lépe vãas vyhledat dûtského lékafie. V dobû profiezávání zubû mûïete pozorovat na dásni nejprve zdufiení, pak bûlav hrbolek. V této dobû se dûti snaïí dávat si rûzné vûci do úst a jejich kousáním si profiezávání zubû usnadnit. Nûkterá chrastítka ãi krouïky je moïné vychladit v chlad

14 niãce, tím dítûti ulevíme od bolesti. MÛÏete také zkusit masáï dásní. Jakmile se objeví první zoubky, je tfieba je zaãít ãistit - zpoãátku se dá pouïít navlhãen kapesník na prstu nebo namoãená vatová tyãinka ãi mulov smotek, brzy v ak pfiecházíme na ãi tûní zubním kartáãkem, zatím bez zubní pasty. Dítû mûïe trénovat ãi tûní zubû pfii koupání ve vanû, nejdfiíve kartáãek jen kou e a je na Vás, abyste fiádnû vyãistila v echny plo ky zubû. âi tûní zubû na stupínku u umyvadla, zavádûní malého mnoïství zubní pasty a nácvik vyplachování úst zkou íme u dûtí aï kolem jednoho a pûl roku. V této dobû je také vhodné nav tívit dûtského zubního lékafie. Co je tû mûïete dûlat pro zdravé a krásné zuby Va eho miminka? DÛleÏitá je zdravá strava (u kojen ch dûtí zdravá strava matky) s dostatkem vitaminû a minerálû (vitamin D, vápník, stopové prvky), znám je i v znam fluoridû pro zv ení odolnosti zubní skloviny (v tabletách, jako souãást zubních past ãi obkladû). Dále se snaïte nedávat dítûti zbyteãnû dudlík a uï vûbec ne jej namáãet do medu (coï se dfiíve ãasto dûlávalo), omezit sladkosti, po veãerním vyãi tûní zubû nedávejte dítûti uï nic jíst. âasto rodiãe zapomínají, Ïe za vznik zubního kazu mohou i bakterie, které se usidlují v dutinû ústní a které je moïné pfienést na dítû. Proto pozor, neolizujte nikdy lïiãku nebo dudlík, kter dáváte dítûti do úst! Smyslov v voj Zrak Novorozenec vidí jiï od narození, ihned rozeznává svûtlo a tmu. Zpoãátku je dalekozrak, pfiedmûty je tû nefixuje. Novorozenec mûïe zpoãátku i obãas ilhat, coï je dáno nezralou koordinací okohybn ch svalû. Objeví-li se v ak ilhání náhle v pozdûj í dobû a je fixované, je tfieba vyhledat lékafie. Barva oãí je závislá na mnoïství pigmentu (barviva) v duhovce, barvivo se zde ukládá postupnû bûhem prvního pûlroku. Po narození mají tedy v ichni novorozenci modré oãi, s pfiib vajícím mnoïstvím pigmentu se barva mûní, koneãnou barvu oãí získává dítû v 6 mûsících Ïivota. Koncem 1. mûsíce mûïe dítû krátce fixovat pfiedmût, kter je v jeho zorném poli ve vzdálenosti asi 15 aï 25 cm. V této dobû také otáãí hlavu za svûtlem. Ve 3 mûsících dítû sleduje pfiedmûty, do sledování zapojuje i pohyby hlavou. Sluch Miminko sly í od narození, v té dobû se ale je tû neotoãí za zdrojem zvuku. Na siln zvukov podnût reaguje novorozenec pohybem (úlekovou reakcí) nebo pláãem. Koncem prvního mûsíce se pfii zvukovém podnûtu spontánní hybnost dítûte zpomalí nebo zastaví. Za zvukem se miminko otáãí aï od druhého nebo tfietího mûsíce vûku, v 6. mûsíci najde zdroj zvuku oãima. Ve tfietím mûsíci vydává dítû zvuky, které jsou je tû nediferencované, proto je v tomto vûku broukání dûtí na celém svûtû stejné. Rozdíly se objevují ve druhém pûlroce, kdy miminko jiï vydávané zvuky diferencuje, pfiipodobàuje je zvuku dospûl ch. Pfiípadné poruchy sluchu je potfieba vãas odhalit a léãit (napfiíklad sluchadly), aby nedo lo k opoïdûní celkového v voje dítûte i v voje fieãi. KoÏní citlivost a hmat Reakci na dotyk mûïeme pozorovat jiï u novorozence. Nejvût í citlivost mají rty, ústní sliznice, tváfie, dlanû a chodidla. Citlivost na bolest a zmûnu teploty se vyvíjí postupnû. Ve 3. mûsíci jedna ruãka objeví druhou, postupnû dítû tyto pohyby koordinuje zrakem, pozdûji si objeví i noïky. Pfiedmûty prozkoumává i tím, Ïe si je dává do úst. âich Novorozenec reaguje na urãité vûnû nebo zápachy, pfiedev ím v ak na ãichové podnûty v souvislosti s jídlem. ChuÈ ChuÈ pro základní chuèové vjemy je vyvinuta jiï od narození, sladkou chuè vnímají novorozenci jako pfiíjemnou, slanou, hofikou a kyselou jako nepfiíjemnou. Po estém mûsíci mûïe dítû na základû chuèov ch vlastností dávat pfiednost nûkter m jídlûm, jiná mûïe naopak odmítat. V voj fieãi Pro v voj fieãi je dûleïitá zvuková stimulace, na miminko je tfieba mluvit nebo mu zpívat jiï od novorozeneckého vûku tedy uï v dobû, kdy na í fieãi je tû nerozumí. Na dítû mluvte pfii kaïdé pfiíleïitosti (napfi. pfii koupání, pfiebalování, atd.). Zásadnû ne i lejte! Zvukové podnûty by mûly b t pfiíjemné, pfiíli hlasité zvuky dítû ru í a to pak mûïe b t neklidné

15 Kdy miminka zaãínají mluvit? Následující pfiehled uvádí v voj fieãi pouze orientaãnû. V esti t dnech se miminko uti í Va ím hlasem, v této dobû vydává slabé hrdelní zvuky (pfiipomínají ah, eh, uh). Ve tfiech mûsících se zaãíná otáãet za zvukem. JiÏ se smûje, v ská radostí, podvûdomû si brouká, zapadl jazyk tvofií zvuky gagaga. Jazyk se postupnû dostává dopfiedu a kolem 6 mûsícû vznikají zvuky jako ma, ta, ba, pa, va. V této dobû se dítû otoãí za zvukem a najde jeho zdroj oãima. Reaguje na emocionálnû rozdíln hlas maminky. V 8. mûsíci opakuje slabiky, v 9. mûsíci zdvojuje slabiky a napodobuje zvuky. V 10. mûsíci se pokou í fiíci ma-ma, ta-ta, poznává v znam tûchto slov. V 11. mûsíci fiíká jedno smysluplné slovo, v té dobû jiï rozumí v znamu jednoduch ch povelû jako dej, vstaà, otevfii, zavfii pusinku. Ve dvanácti mûsících vysloví jiï dvû slova s v znamem. V voj fieãi probíhá postupnû, mûïe b t opoïdûn nebo poru en z rûzn ch pfiíãin. Kromû chudé stimulace nedostateãn m mluvením na dítû to mûïe b t zpûsobeno napfiíklad poruchou sluchu, poruchou ovládání mluvidel nebo poruchou intelektu. eã se opoïìuje také pfii poruchách zraku, protoïe tehdy dostává dítû ménû podnûtû z okolí. Psychomotorick v voj dítûte Na psychomotorick v voj dítûte má vliv nûkolik faktorû, vedle vrozené dispozice dané geneticky je ovlivnûn v chovou (rodinn m prostfiedím), ale i jeho zdravotním stavem. Uveden pfiehled jednotliv ch dovedností je pouze orientaãní. Dovednosti sleduje a hodnotí dûtsk lékafi pfii pravideln ch preventivních prohlídkách. V pfiípadû opoïdûní nebo nerovnomûrného v voje doporuãí potfiebná opatfiení napfiíklad rehabilitaci, neurologické ãi jiné vy etfiení. Novorozenec ( den) V poloze na zádech otoãí hlavu ze strany na stranu, kope nohama, konãetiny drïí pokrãené, ruce jsou sevfieny v pûst. V poloze na bfií ku se pokou í zvednout hlavu, pfietoãí ji na stranu. Zkou íte-li pfiitáhnout miminko do sedu, nepfiitahuje se, ani nezvedá hlavu. Projevují se ãetné novorozenecké reflexy, nûkteré z nich mizí kolem 3. mûsíce (napfiíklad pochodov mechanismus, MoroÛv reflex), jiné pfietrvávají dále (sací, polykací, hledací). MoroÛv reflex znamená, Ïe podtrhneme-li plenu pod dítûtem, zareaguje nejprve rozhozením païí, a poté païe pfiekfiíïí - objímací fáze. Pochodov mechanismus se projevuje tak, Ïe pokud dítû drïíme vzpfiímené ve visu a dotkne se chodidly podloïky, zaãne pochodovat. Novorozenec rozezná svûtlo a tmu, krátce fixuje svûtl pfiedmût. Na silné zvukové podnûty reaguje úlekovou reakcí nebo pláãem. Vydává slabé zvuky. První trimenon (1.-3. mûsíc) V prûbûhu prvních tfií mûsícû vûku se spontánní a necílené hrubé pohyby postupnû mûní na koordinované. V poloze na zádech dítû postupnû objeví svoje ruce, sleduje jejich pohyb zrakem a dává si je do úst (souhra oko ruka ústa). Pfii posazování do sedu udrïí hlavu pfii sklonu do stupàû. Na bfií ku pase hfiíbátka zvedá hlavu asi do 45 stupàû, opírá se pfiitom pfiedloktím o podloïku. Ve visu jiï mizí pochodov mechanismus, váhu na dolních konãetinách dítû neudrïí. V závûsu pod bfií kem drïí miminko hlavu v rovinû tûla, konãetiny jsou pokrãeny a visí dolû. V této dobû dítû zaãíná sledovat hraãku, její pohyb sleduje i pohybem hlavy. Vûdomû se usmívá, na zvukové a zrakové podnûty reaguje Ïiv mi pohyby konãetin. Zaãíná se otáãet za zvukem. JiÏ se smûje, v ská radostí, podvûdomû si brouká, zapadl jazyk tvofií zvuky gagaga. Druh trimenon (4.-6. mûsíc) Ke konci druhého ãtvrtletí prvního roku vûku si dítû zaãíná hrát s nohama, dává si palec u nohy do úst (souhra oko-ruka-noha-ústa). V poloze na zádech zvedá a pfiedklání hlavu, v poloze na bfií ku zvedá hlavu vysoko - do 90 stupàû, souãasnû má zvednut trup aï do bederní oblasti, pfiitom se opírá o païe nataïené v lokti, dlaà na podloïce je oproti pfiedchozí pûstiãce otevfiená. Ve stoji pfii drïení v podpaïí udrïí hmotnost tûla, ve visu bfií kem dolû zvedá hlavu i noïky nad úroveà trupu. Pfii rychlém pfiiblíïení k podloïce dítû reflexnû napne ruãky, aby zabránilo pádu na obliãej (takzvan stfiemhlav reflex). Zaãíná se pfievracet na bok, na bfií ko, z bfií ka na záda. V této dobû jiï dítû sleduje pohyb osob v místnosti, poznává maminku. Uãí se aktivnû uchopovat hraãku nad sebou. V 5. mûsíci po ní sahá je tû obûma rukama, v 6. mûsíci jiï jen bliï í rukou a zvládá si ji pfiendat z jedné ruky do druhé. V této dobû se otoãí za zvukem a najde jeho zdroj oãima. Reaguje na emocionálnû rozdíln hlas matky, v ská, raduje se z pozornosti, odpovídá Ïvatláním (slabiky ma, ta, ba, pa, va). Tfietí trimenon (7.-9. mûsíc) V této dobû jiï dítû na zádech nevydrïí - v sedmém mûsíci sedí, mûïe-li se pfiidrïet. V 8. mûsíci sedí nedrïené miminko v pfiedklonu, opírá se pfiitom vpfiedu o ruce

16 Samo se posadí, zaãíná lézt. Nûkteré dûti lezou po kolenou a dlaních, ãást dûtí se posunuje po zadeãku. DrÏíte-li dítû za obû ruce, stojí. Postupuje i v voj ruky, v 8. mûsíci dítû uchopí pfiedmût mezi palec a ukazovák, v této dobû sleduje i drobné pfiedmûty a sbírá je (drobek, korálek). Hraãkou tluãe do stolu, v 8. mûsíci udrïí v kaïdé ruce jednu hraãku, v devíti mûsících jimi tluãe o sebe. Hraãky zámûrnû hází na zem a sleduje, jak padají. Umí si drïet rohlík a jíst ho. Komunikuje gesty i zvuky, opakuje a zdvojuje slabiky, napodobuje zvuky, jeho hlasov projev se blíïí zvukûm matefi tiny. Nauãí se tleskat (dûlat paci-paci) a mávat (pápá), rádo se schovává za nábytek. V této dobû miminko rozpozná nové tváfie, mûïe na nû doãasnû reagovat úzkostí. âtvrt trimenon ( mûsíc) V této dobû se miminko pfiitahuje do stoje za pomoci pfiedmûtû (ohrádka, post lka, nábytek), samo se posadí z polohy na kolenou. Záda se v sedu vzpfiimují, jiï nejsou v raznû kulatá. Miminko leze obratnû po kolenou nebo se pohybuje jako medvûd po dlaních a chodidlech. Uvádí se, Ïe asi 15 % dûtí zaãne chodit bez pfiedchozího lezení. Obchází kolem nábytku - pohybuje se do stran nebo jde dopfiedu, pokud dítû drïíme za ruce. V jedenácti mûsících vyleze na vyv enou plochu 20 cm (napfiíklad schod). Nûkteré dûti udûlají kolem jednoho roku vûku první samostatné krûãky. V 15 mûsících zvládne samostatnou chûzi bez opory jiï % dûtí. První chûze je nejistá, má irokou základnu, dítû se kolébá, ruãky b vají zvednuty a roztaïeny. V této dobû dítû vûnuje pozornost drobn m pfiedmûtûm a prozkoumávání prostoru, strká prsty do oãí, klíãov ch dírek pozor na elektrické zásuvky! Dá kostku do hrnku, minci do pokladniãky. Zkou í jíst lïiãkou. Ve 12 mûsících vysloví jiï dvû slova s v znamem. Zlep uje se porozumûní fieãi, rozumí jednoduch m v zvám: ne, otevfii zavfii, vstaà, kde je bába, táta. Dítû se rádo uãí rûzné hfiíãky (bubu - kuk, jak jsi velk ), napodobuje gesta, zvuky a v razy tváfie. Plavání kojencû Plavání kojencû je poslední dobou velmi oblíbené a vyhledávané rodiãi. Má fiadu pozitivních vlivû na dítû, vede k rozvoji motoriky a pohybov ch dovedností, uãí dítû nebát se vody, vydechovat pod vodu a tím prohloubit d chání. Udává se, Ïe tyto dûti pak ménû ãasto trpí onemocnûními d chacích cest. Vliv na niï í nemocnost má i jejich otuïování. I pro rodiãe je plavání kojencû nepochybnû pfiínosem jedná se o zpestfiení programu, poznávají své dítû v nov ch situacích, tím se prohlubuje vztah mezi nimi. ZároveÀ tu mají maminka s tatínkem moïnost setkat se s ostatními rodiãi stejnû star ch dûtí a vzájemnû si vymûàovat zku enosti s v chovou a péãí o nû. Dozvûdí se nûco o pohybovém v voji dûtí od zku en ch instruktorû ãi instruktorek, nauãí se nové hry. Urãitû nesmíte zapomenout ani na sebe. Také Vám pohyb a otuïování velmi prospûje. Pfii plavání kojencû je potfieba dodrïet nûkteré zásady hlavní je hygiena. V cvik probíhá od 2-3 mûsícû ve vanách po jednom dítûti, pfied tímto vûkem lze plavat s dítûtem doma ve vanû. Do speciálních bazénkû pfiecházejí dûti v mal ch skupinkách (5 dûtí a rodiãû) aï od 5-6 mûsícû. V cvik by mûl probíhat pod vedením zku eného instruktora, kter zná i psychomotorick v voj dítûte, umí dûti zaujmout hrou a pfiistupovat k nim individuálnû. KaÏdé dítû je jiné, nûkteré mûïe b t nûkdy nespokojené, je na rodiãích a instruktorovi, aby to rozumnû zvládli. Do bazénu nejdeme, kdyï je dítû nemocné mûïe se zhor it zdravotní stav dítûte, ale mohou se nakazit i ostatní dûti. Má-li dítû ekzém, kter se pobytem v bazénu zhor uje, je tfieba se poradit s dûtsk m lékafiem a pfiípadnû plavání ukonãit. Noãník Kdy zaãít uãit dítû pouïívat noãník je ãastá otázka. V dobû, kdy dítû je tû samo dobfie nesedí, nejsou jeho zádové svaly schopny udrïet pátefi ve správné poloze. Kromû v voje zádov ch svalû je tfieba brát v úvahu v voj svûraãû moãového mûch fie a koneãníku, ale i psychick v voj dítûte - to by mûlo pochopit, co se od nûj posazením na noãník chce. Jednoznaãná odpovûì, kdy zaãít trénovat pouïívání noãníku, není. Vût inou se uvádí nejvhodnûj í doba kolem 1 roku aï 15 mûsícû vûku. Noãník by mûl mít správnou velikost, mûl by b t stabilní a nemûl by b t studen. Dítû by se s ním mûlo nejprve seznámit, vyzkou et si sezení na nûm. Vhodné je vysazování v klidu, nikdy ne za trest. Není dobré zahajovat uãení na noãník pfii mimofiádn ch situacích (napfi. kdyï je dítû nemocné, v neznámém prostfiedí - na dovolené, atd.) Dobré je snaïit se odhadnout dobu stolice ãi moãení, tak máte vût í anci na úspûch. Dítû nechte sedût na noãníku asi 5 minut, pfii neúspûchu to zkou ejte asi po 1,5 hodinû znovu. Pfii úspûchu nezapomínejte dítû pochválit, pfii neúspûchu je nehubujte! Postupnû si zaãne samo fiíkat, zpoãátku nûkdy aï poté, co se poãûralo. Snáze se dûti uãí na noãník v letním období, kdy mohou bûhat na zahradû bez plen. Na noc, odpolední spaní a del í cesty zpoãátku pleny je tû dávejte. Vynechte je aï tehdy, kdyï se dítû nepomoãí nûkolikrát po sobû bûhem odpoledního spánku, pak teprve zkou ejte nechat je bez plen i v noci

17 Hraãky Hraãky hrají v Ïivotû dítûte dûleïitou úlohu. Obklopují je od nejranûj ího vûku a pomáhají v jeho psychomotorickém v voji. Hraãky je tfieba vybírat s rozvahou. Dívejte se nejen na to, jak jsou roztomilé ãi barevné, ale zda jsou také bezpeãné. Vzhledem k tomu, Ïe kojenci dávají v echno do úst, je dûleïité, aby byly hraãky vyrobeny z materiálû, které ne kodí zdraví (pozor na nûkteré plasty, nátûrové hmoty dfievûn ch hraãek). Nezávadnost pouïit ch materiálû by mûla b t potvrzena schvalovací znaãkou na obalu hraãky. Z bezpeãnostního hlediska je také tfieba, aby hraãka neobsahovala malé ãásti, které by dítû mohlo vdechnout nebo spolknout. Dále si v ímejte toho, zda hraãka nemá ostré hrany ãi v bûïky, kter mi by se dítû mohlo poranit. Z hygienického hlediska je dûleïitá moïnost ãi tûní hraãek. Nûkteré jsou omyvatelné, z ply ov ch a textilních hraãek vybíráme ty, které je moïno prát. Pfii v bûru hraãek pfiihlíïíme také k vûku dítûte. Miminko sly í jiï od narození, proto jsou pro ty nejmen í urãena rûzná chrastítka a hraãky, které vydávají rûzné zvuky ãi hrají melodii. Zvuk by mûl b t pfiíjemn, nemusí b t moc hlasit. Hraãky umístûné v zorném poli ve vzdálenosti cm vidí dítû koncem 1. mûsíce, proto hraãky umisèujte do jeho blízkosti. MÛÏete je zavûsit nad dítû nebo vyuïít rûzné hrazdiãky a kolotoãe se zavû en mi hraãkami. Od 3. mûsíce dítû sleduje hraãky i otoãením hlavy, postupnû na nû zaãíná i sahat, kolem 6. mûsíce si je zaãíná pfiedávat z ruky do ruky. Vhodné jsou hraãky, které jsou lehké a dají se snadno uchopit. Mezi 4. a 6. mûsícem dítû zaãíná rozeznávat barvy (pojmenuje je aï ve 3-4 letech). Ve druhém pûlroce jiï miminko prozkoumává okolí, v této dobû jsou vhodné hraãky, které rozvíjejí jeho dovednosti. Jsou to napfiíklad hraãky, které po stlaãení jednotliv ch ãástí vydávají rûzné zvuky, dále kostky, míãe, autíãka, jednoduché stavebnice, hraãky, kde mûïe dítû vkládat rûzné tvary do pfiíslu n ch otvorû. V této dobû si zaãínejte s miminkem prohlíïet plastikové kníïky ãi leporela urãená pro nejmen í. Pfii koupání vyuïívejte plovoucí hraãky i rûzné nádoby, kter mi dítû mûïe pfielévat vodu. Na spaní dávejte miminku do post lky oblíbenou ply ovou nebo textilní hraãku. dobû pfiedstavuje ohrádka pro miminko bezpeãn a ãist prostor. Ohrádka by mûla b t ze zdravotnû nezávadného materiálu, omyvatelná, pevná, postranice by stejnû jako dûtská post lka nemûly mít otvory pfiíli iroké, aby jimi dítû nemohlo prostrãit hlaviãku. Do ohrádky dáme miminku hraãky, aby si mohlo hrát. V ohrádce by se mûlo cítit pfiíjemnû, nesmí tam b t dáváno za trest. Nûkteré dûti se zaãínají jiï v 9. mûsíci stavût a od 10. mûsíce úkroky obcházet ohrádku. To je velmi dûleïité pro nácvik chûze, naopak rûzná chodítka jsou pro dûti nevhodná. Rodiãe nûkdy dávají dûti do chodítka, aby nûkam nevlezly nebo nespadly. K úrazu v ak mûïe dojít, kdyï se s chodítkem dostane na okraj schodû. Dítû, které je tû samo nestojí, se v chodítku spí e odráïí, mûïe se tak naru it pohybov vzorec potfiebn pro nácvik chûze, z tohoto dûvodu nelze chodítka doporuãit. NezapomeÀ, maminko 1. chodit s dítûtem na preventivní prohlídky k dûtskému lékafii, ten sleduje rûst i v voj dítûte 2. kaïdé dítû je jiné, nûkteré umí dfiíve to, jiné nûco jiného 3. profiezávání zubû probíhá od 6. mûsíce, mûïe b t provázeno slinûním, pláãem, nechutenstvím, teplotou 4. zoubky je tfieba ãistit hned, jak se objeví 5. dudlík dítûti zbyteãnû nevnucujte, nikdy ho nenamáãejte do medu ani neolizujte 6. pro v voj dítûte je dûleïitá stimulace mluvte na dítû, zpívejte mu, hrajte si s ním Ohrádka Miminko nikdy nenechávejte bez dozoru na vyv eném místû, napfiíklad na pfiebalovacím pultû nebo na pohovce. JiÏ v novorozeneckém vûku by se totiï mohlo posunout a spadnout. Kolem 6. mûsíce vûku se dítû zaãíná pfietáãet z bfií ka na záda a naopak, je dobré rozloïit na zem ãistou deku a poskytnout mu tak oproti post lce vût í prostor. V dobû, kdy se zaãíná pohybovat plazením nebo lezením, musíme sledovat, kam se pohybuje, protoïe v okolí na nû mohou ãíhat rûzná nebezpeãí. V této 32 33

18 Bezpeãn domov KaÏdá maminka touïí po tom, aby její miminko Ïilo ve zdravém a bezpeãném prostfiedí. V takovém, kde mûïe bez obav provádût své první v pravy za poznáním a které ochrání jeho zdraví. V následující kapitole Vás seznámíme s tím, jak miminku zajistit bezpeãn domov, jak rozpoznat, Ïe je nemocné, a jak v takovém pfiípadû postupovat. VÏdyÈ zdraví dítûte je hodnota, kterou nelze vyãíslit

19 Tam, kde je doma Domov je místo, kde dítû tráví spoustu ãasu. I zde na nû v ak mûïe ãekat spousta nebezpeãí. ada dûtsk ch úrazû vzniká právû v domácím prostfiedí. Je na nás, dospûl ch, abychom dítû pfied v emi moïn mi nástrahami vãas ochránili. Prevence je velmi dûleïitá, je tfieba poãítat i s tím, Ïe ãím je dítû star í a ikovnûj í, tím snáze dokáïe pfii prozkoumávání svého okolí nûkam vlézt, spadnout, nûco na sebe shodit, dát si do úst, atd. Nikdy si nesmíme fiíkat tohle je tû nesvede, tam je tû nedosáhne. V voj u dûtí pokraãuje velmi rychle, nûkdy ve skocích a to, co je tû vãera dítû nedokázalo, najednou umí. JiÏ u novorozence musíme poãítat s reflexy a nekoordinovan m pohybem. Nesmíme jej nechat ani na chvíli bez dozoru na vyv eném místû (na pohovce ãi na posteli bez postranic, na pfiebalovacím pultu), napfi. pfii pfiebalování, pfied koupáním. VÏdy stojíme u nûj. Otáãíme-li se pro nûco, je lépe dítû pfiidrïet jednou rukou a musíme-li pro nûco dojít, dáme dítû radûji do dûtské post lky. Ani ve vaniãce a velké vanû nikdy nenecháváme novorozence a kojence bez dozoru. Pozor na opafieniny a popáleniny, vodu ve vanû je tfieba dobfie promíchat, zkontrolovat teplotu, dát pozor na kohoutek horké vody, protoïe dítû jím v nestfieïeném okamïiku mûïe pootoãit. Opafiit se mûïe i vafiicí vodou, kávou, ãajem, polévkou, buì pfii nenadálém prudkém pohybu v blízkosti tûchto vûcí nebo napfi. zatáhnutím za cíp ubrusu ãi za ÀÛru rychlovarné konvice. Kamna, radiátory a topná tûlesa je lépe opatfiit krytem, pfiípadnû nepou tût dítû do jejich blízkosti, stejnû jako do blízkosti Ïehliãky, kuchyàského vafiiãe a trouby. S rozvojem jemné motoriky se dítûti zlep uje úchop. Je postupnû schopno vzít do ruky ãím dál men í pfiedmûty a samozfiejmû si je hned dává do pusy pozor na pendlíky, korálky, ofií ky ãi drobné kousky stavebnice spadlé na podlaze. Dítû také rádo prozkoumává zem v kvûtináãích, dává si do úst ãásti rostlin. Proto pozor na jedovaté rostliny, napfi. pokojová rostlina difenbachie mûïe zpûsobit poleptání sliznic. Z dosahu dûtí je tfieba odstranit také ãisticí, mycí, prací a kosmetické prostfiedky, léky, alkohol, ostré a piãaté pfiedmûty, plastové ta ky a igelitové sáãky. Nábytek v blízkosti dûtí by mûl mít zaoblené rohy, sklenûné v plnû by mûly b t vyrobeny ze speciálního tvrzeného skla. Dal í nebezpeãí pfiedstavují elektrické zásuvky, a proto je dobré opatfiit je krytem. V dne ní dobû je moïné zakoupit spoustu dal ích uïiteãn ch vûcí, které pfiispûjí k vût í bezpeãnosti Va eho domova, napfi. speciální zaráïky, které nedovolí vût í otevfiení pootevfieného okna, otevfiení dvefií ãi zásuvek skfiíní. Schodi tû v rodinném domku je lépe opatfiit nízk mi dvífiky, která ochrání dûti pfied pády. Na zahradû pfiedstavují pro dítû nejvût í nebezpeãí nádoby s vodou (napfi. bazén, studna, sudy s de Èovou vodou), je potfieba je pfiikr t ãi ohradit. Urãitû se Vám vyplatí zamyslet se nad bezpeãím Va eho domova a vûnovat trochu ãasu a penûz prevenci dûtsk ch úrazû. Preventivní prohlídky v 1. roce Ïivota dítûte Novorozenci a kojenci jsou v prûbûhu prvního roku zváni na nûkolik preventivních prohlídek. Tyto prohlídky provádí praktick lékafi pro dûti a dorost: po návratu z porodnice ve 14 dnech v 6 t dnech ve 3 mûsících ve 4 a pûl mûsících v 6 mûsících v 8 mûsících v 10 mûsících ve 12 mûsících (podle potfieby i ãastûji). Rodiãe jsou s dûtmi zváni do poradny písemnû pozvánkou, nebo si pfii náv tûvû lékafie pfiímo domluví termín pfií tí preventivní prohlídky. Dûtsk lékafi má pro tyto prohlídky vyãlenûny zvlá tní hodiny mimo ordinaãních hodin pro nemocné, aby nedocházelo k setkávání zdrav ch a nemocn ch dûtí v ãekárnû. Úãelem preventivních prohlídek je sledování správného rûstu a v voje. Je-li dítû pravidelnû sledováno, mûïe se vãas odhalit pfiípadná odchylka, ale hlavnû je moïné vãas zahájit potfiebná opatfiení léãbu nebo rehabilitaci. Pfii prohlídce je tedy miminko zváïeno a zmûfieno, kromû délky se pravidelnû mûfií i obvod hlaviãky (sleduje se také velikost lupínku neboli fontanely na hlavû). V sledné hodnoty jsou zakresleny do pfiíslu n ch grafû, ve kter ch mûïeme sledovat rûst a také jej porovnat s hodnotami stejnû star ch dûtí, pfiípadnû urãit míru odchylky od normy. Tyto takzvané percentilové grafy jsou souãástí Zdravotního a oãkovacího prûkazu dítûte. V rámci preventivní prohlídky je miminko peãlivû vy etfieno lékafiem, do celkového tûlesného vy etfiení patfií i sledování profiezávání a rûstu zoubkû, orientaãní vy etfiení zraku, sluchová zkou ka, atd. Kromû tûlesného v voje se hodnotí i psychomotorick v voj dítûte. Lékafi se ptá rodiãû na to, co jiï dítû umí, ale hlavnû sleduje jeho spontánní aktivitu, reakci na okolí, vy etfiuje reflexy a hodnotí dovednost dítûte v jednotliv ch polohách. Dále lékafi zji Èuje, jakou dostává miminko stravu (druh, mnoïství, zpûsob podávání) a radí mamince v dal ím postupu v otázkách v Ïivy. Pfiedepisuje dítûti vitamin D (prevence kfiivice), vitamin K (prevence krvácivé choroby novorozence), fluoridové tablety (prevence zubního kazu) a provádí oãkování. Praktick lékafi pro dûti a dorost, kter má miminko v péãi, také koordinuje pfiípadná dal í potfiebná vy etfiení, k nûmu se pak soustfieìují i zprávy z tûchto vy etfiení

20 Preventivní prohlídky v ak slouïí i ke zdravotní v chovû rodiãû i zodpovûzení jejich dotazû t kajících se péãe o dítû a jeho v chovy. V sledek preventivní prohlídky zapisuje dûtsk lékafi do Zdravotního a oãkovacího prûkazu. Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého ObdrÏí jej kaïdé dítû jiï v porodnici pfii propu tûní domû. Zapí e se do nûj jméno a pfiíjmení dítûte, datum narození a rodné ãíslo, adresa, telefon a zdravotní poji Èovna. Na dal í stránce je místo pro doplnûní rodinné anamnézy dûtsk lékafi sem zapí e závaïná onemocnûní, která se vyskytují v rodinû dítûte. Dal í ãást prûkazu slou- Ïí pro záznamy proveden ch oãkování. Ve zdravotním prûkazu je dále místo pro záznamy o pfiípadném podání krve a krevních derivátû, o proveden ch rentgenov ch vy etfieních ãi hospitalizaci dítûte. Nejvût í ãást prûkazu slouïí k záznamûm v sledkû jednotliv ch preventivních prohlídek dítûte i mladistvého od pfievzetí do péãe z porodnice aï k v stupní prohlídce, která slouïí jako pfiedávací prohlídka do péãe praktického lékafie pro dospûlé. V dal í ãásti prûkazu jsou jiï v e zmiàované percentilové grafy pro délku a v ku, hmotnostnû-v kov pomûr (hmotnost vztaïená k v ce), graf pro obvod hlavy a païe a grafy pro krevní tlak. Jako pfiíloha je do prûkazu vloïen se it se zdravotnick mi informacemi pro rodiãe. Pfii správnû vedeném zdravotním prûkazu jsou zde uvedeny v echny dûleïité informace o zdravotním stavu dítûte to ocení zejména lékafii, ktefií je nemají v trvalé péãi a o etfiují je v jimeãnû pfii zástupu, na pohotovosti, je-li dítû mimo trvalé bydli tû (v dobû dovolen ch, pozdûji napfi. na kole v pfiírodû). Noste proto Zdravotní a oãkovací prûkaz na v echna oãkování i preventivní prohlídky, aby bylo moïno pfiíslu né informace do prûkazu zapsat. Berte jej s sebou i na pohotovost, na dovolenou apod., aby bylo moïné zde zapsané informace vyuïít. Oãkování Novorozenec má pfii narození je tû nedozrál systém obranyschopnosti proti infekcím. Imunitní systém postupnû dozrává, vlastní protilátky se teprve zaãínají tvofiit. V této dobû hrají dûleïitou roli matefiské protilátky - ãást jich pfiechází v prûbûhu tûhotenství od matky do dítûte pfies placentu, po narození dítû dostává protilátky od matky kojením v mlezivu a matefiském mléce. Matefiské protilátky pfietrvávají i u dítûte ve vûku 6-12 mûsícû. Od narození si miminko zaãíná tvofiit vlastní protilátky také podle toho, s jak mi pûvodci infekcí se setká. Oãkováním pomáháme miminku vytvofiit si protilátky proti rûzn m závaïn m onemocnûním. Tyto protilátky je pak chrání pfied nûkter mi druhy onemocnûní. Oãkování dûtí se provádí podle oãkovacího kalendáfie (nová úprava je platná od ) a je ze zákona povinné. Dítû, které pfiichází na oãkování, musí b t zdravé, bez teploty, nesmí b t v inkubaãní dobû (lékafii je tfieba nahlásit kontakt dítûte s infekãním onemocnûním). Oãkování provádí dûtsk lékafi, kter má dítû v péãi, po zváïení aktuálního zdravotního stavu dítûte a po vylouãení situací, kdy by oãkování nebylo vhodné (stav pfii tûïkém onemocnûní nebo po nûm, alergická rodinná zátûï, poruchy imunity, v raznûj í nedono enost). V nûkter ch pfiípadech je tfieba oãkování odloïit nebo provést na specializovaném pracovi ti. Po oãkování se nûkdy mohou vyskytnout neïádoucí pfiíznaky napfiíklad zarudnutí aï mírné zatvrdnutí v místû vpichu, mírn vzestup teploty, pfiípadnû lehk prûbûh daného onemocnûní. Dítûti podávejte dostatek tekutin, pfii vût ím vzestupu teploty lék proti teplotû, pfiípadnû kontaktujte lékafie. Jednotlivé druhy oãkování V prvním roce vûku se dítû setkává s celou fiadou oãkování, první dostává jiï v porodnici, jedná se o oãkování proti tuberkulóze do levého ramínka. Po tomto oãkování b vá reakce aï po 4-6 t dnech zarudnutí aï vfiídek v místû vpichu, pfiípadnû zvût ená mízní uzlinka v podpaïní jamce. Následuje oãkování proti zá krtu, tetanu, dávivému ka li a novû souãasnû i proti Ïloutence (virové hepatitidû typu B) a proti onemocnûní zpûsobenému hemofilem, kter zpûsobuje napfi. zánûty stfiedního ucha, mozkov ch blan ãi pfiíklopky hrtanové. Toto oãkování se dává do svalu, první dávka mezi t dnem (pfii zhojené reakci po oãkování proti tuberkulóze), druhá dávka následuje po ãtyfiech t dnech (mezi 13. a 16. t dnem). Tfietí dávka následuje za dal í 4 t dny ( t den), tentokrát bez Ïloutenky, ta se pfieoãkovává aï za 5 mûsícû po druhé dávce ( t den). Oãkování proti dûtské obrnû (poliomyelitidû) se provádí jako celostátní akce, vût inou v bfieznovém a kvûtnovém termínu. K oãkování pfiichází dûti narozené do konce pfiedchozího roku (18 t denní aï 16,5 mûsíãní), v pfií tím roce se toto oãkování opakuje. Oãkovací látka se podává lïiãkou do úst (kromû lïiãky je potfieba pfiinést si s sebou i tekutinu na zapití, není-li dítû kojeno). Dal í oãkování proti spalniãkám, pfiíu nicím a zardûnkám se provádí aï v 15. mûsíci vûku. KdyÏ je dítû nemocné Pfiáním v ech rodiãû je mít zdravé a krásné miminko. Ale jiï v novorozeneckém a kojeneckém vûku se u nûj mûïe vyskytnout nûkteré z fiady onemoc