19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34

Transkript

1 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM 19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ Charakteristika odvětví Český automobilový průmysl se zásadním způsobem podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho význam z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu a jeho zastoupení v zahraničním obchodu ještě poroste po spuštění výroby v nové automobilce TPCA v Kolíně. Česká republika se svojí tradicí v oblasti výroby automobilů a vhodnou polohou je stále atraktivní zemí z hlediska investic. Také proto mnoho zahraničních firem z oblasti automobilového průmyslu vybudovalo svoje pobočky na území České republiky. V souvislosti s novou automobilkou sem přišly další nejen japonské firmy, které budou dodávat do TPCA, ale i dalším výrobcům vozidel nebo autopříslušenství. Bohužel kupní síla obyvatelstva je stále na nízké úrovni v porovnání s průměrem Evropské unie a opět jsme zaznamenali pokles prodeje nových vozidel na českém trhu. S tím souvisí i struktura vozového parku České republiky, u kterého došlo k mírnému navýšení průměrného stáří vozidel. Automobilový průmysl se již několik let řadí mezi velmi výkonné a mimořádně významné obory českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních komoditách byl vývoj jednoznačně pozitivní, souhrnně růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Jednoznačně dominantní postavení ve výrobě vozidel má výroba osobních automobilů, následovaná výrobou autobusů a nákladních vozidel. V roce 2004 opět produkce příslušenství, co do celkových tržeb, předstihla výrobu vozidel. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tato skupina následující výrobkovou skladbu: osobní a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy, výrobu jejich částí, výrobu dílů. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení toto odvětví do následujících oborů: 34.1 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů, 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů, 34.3 Výroba příslušenství pro motorová vozidla Dvoustopá motorová vozidla Díly a příslušenství motorových vozidel 53 Pozn.: údaje v běžných cenách 34.2 Karoserie motorových vozidel 2 Graf 19.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V roce 2004 se podíl výrobců dílů a příslušenství zvýšil o jedno procento, o které se naopak snížil podíl výrobců vozidel. V tomto roce celková produkce vozidel zaznamenala ks vozidel. V procentech vyjádřeno nárůst o 1,63. Škoda Auto, a.s. vyrobila ks vozidel osobních vozidel. V kategorii nákladních vozidel došlo k poklesu výroby o 5,46 (největší propad výroby vykázala společnost Daewoo Avia), naopak výrobci autobusů vyrobili o 198 ks vozidel více (+11,09 ). Výrobci přípojných vozidel zvýšili svoji výrobu na 986 přívěsů a návěsů ( navýšení produkce o necelých 60 ). V roce 2005 předpokládáme výrazný nárůst produkce osobních automobilů v návaznosti na zahájení výroby osobních automobilů v TPCA. Zároveň se zvýší i tržby výrobců autodílů a autopříslušenství, nebo automobilka bude také odebírat autodíly i od domácích výrobců Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Automobilový průmysl si drží tradičně přední místo. Do budoucna jeho zastoupení ještě vzroste nejen v podílu tržeb, přidané hodnoty, ale i celkového počtu zaměstnanců. Velké zahraniční firmy, ale i malé a střední společnosti podle počtu zaměstnanců, využívají možnosti čerpání investičních pobídek nebo Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center, Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. Využití fondů OPPP je pro podniky automobilového průmyslu omezeno Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 19.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 34 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c. 503, , , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b. c. 96, , , , ,7 Počet zaměstnaných osob 4, , , , , více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetni přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 19.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Celkově došlo k nárůstu tržeb, zvyšování přidané hodnoty z výroby a počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Největší nárůst tržeb zaznamenaly podniky s více jak 250 zaměstnanci. Výroba se přesouvala k podnikům středním a větším. U podniků nad 1000 zaměstnanců dochází k poklesu počtu pracovníků způsobenému snížením výroby u výrobců nákladních vozidel Regionální struktura odvětví Dominantní postavení získal Středočeský kraj díky automobilce Škoda Auto, a.s. Svoji pozici bude nadále posilovat s rostoucí produkcí v nově postavené automobilce TPCA v Kolíně. V roce 2003 představoval podíl Středočeského kraje 52, výhledově by měl tento podíl překročit Do dvou let vzroste výroba osobních automobilů na dvojnásobek. Co do počtu firem mu konkuruje sousední Liberecký kraj, kde se významnou měrou na jeho atraktivitě podílí přímé dálniční spojení s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Další významnou lokalitou je Jihočeský kraj, který je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Také Severomoravský kraj zvyšuje svůj význam i díky investičním pobídkám významným zahraničním subjektům. Velikost tržeb v jednotlivých krajích určují významní výrobci v daném regionu. Pro Středočeský kraj je to ŠKO- DA AUTO, a.s., pro Královéhradecký KAROSA, a.s., v Moravskoslezském kraji TATRA, a.s. Mezi nejvýznamnější výrobce na Vysočině patří firma BOSCH Diesel, s.r.o. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 19.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Automobilový průmysl je charakteristický tím, že jeho cenová politika je směrem k zákazníkovi přívětivá a navenek působí jako stabilizující faktor. O to tvrdší cenový boj se odehrává uvnitř tohoto odvět- 313

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ví, a to zejména mezi výrobci dílů a jejich odběrateli finálními výrobci. Tyto vlivy vedly ve firmách k opatřením zvyšujícím produktivitu práce a snižujícím náklady. Předpokládáme, že ani v následujícím období nedojde k podstatnému cenovému skoku (tabulka 2). V roce 2004 jsme zaznamenali největší propad prodejů nových osobních automobilů v rámci střední Evropy. Zvláště u prodejů v Polsku došlo k velkému poklesu. V oblasti automobilového průmyslu je stále větší tlak na snižování cen a cenová válka mezi jednotlivými výrobci. Ti se snaží snižovat svoje náklady. Záleží na cenovém vývoji ropy na světových trzích, jak se projeví na vstupu u dalších odvětví. U výroby přívěsů a návěsů došlo k mírnému navýšení cen i díky tomu, že prožívá konjunkturu projevující se ve zvýšeném zájmu o tyto výrobky. Tabulka 19.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP ,3 100,1 100,0 97,5 SKP ,2 95,4 99,8 101,4 SKP ,8 99,2 100,0 97,9 SKP ,5 99,2 100,0 98, Základní produkční charakteristiky V letech 2002 a 2003 jsme zaznamenali pokles výroby vozidel (skončila výroba ve společnosti LIAZ, automobilka Daewoo Avia se také potýkala s finančními problémy a poptávka po nových osobních automobilech v západní Evropě klesala nebo stagnovala.) Naopak u výrobců autodílů a autopříslušenství dochází k trvalému nárůstu i díky přesouvání výroby ze západní Evropy do střední Evropy. Společnosti Škoda Auto, a.s., Tatra, a.s. a Karosa, a.s. i SOR Libchavy, s.r.o. zaznamenaly rekordní výrobu v roce Pro rok 2005 všichni výrobci vozidel předpokládají nárůst výroby. Největší nárůst účetní přidané hodnoty zaznamenávají výrobci autopříslušenství, kteří zde staví nové podniky, které vybavují nejmodernější technikou. To se odráží na produktivitě tohoto odboru. Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,1 OKEČ , , , , ,4 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 117,0 100,6 107,4 113,5 kumulovaný index (b. c.) 100,0 117,0 117,7 126,4 143,4 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,4 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (s. c.) x 117,2 105,0 107,1 112,9 kumulovaný index (s. c.) 100,0 117,2 123,0 131,7 148,7 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Růst počtu zaměstnanců v OKEČ 34.1 byl způsoben náborem nových pracovníků hlavně ve firmě TPCA, a.s., ale i společnost ŠKODA Auto, a.s. mírně navýšila počet svých zaměstnanců. U výrobců příslušenství pro motorová vozidla se projevuje nárůst přesouváním výroby z mateřských firem do poboček v České republice, ale i zvyšováním výroby související s dodávkami pro kolínskou automobilku. 314

5 Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,4 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,3 meziroční index (b. c.) x 120,1 103,0 113,8 113,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 120,1 123,7 140,8 160,0 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,2 meziroční index (s. c.) x 119,6 105,7 113,3 117,8 kumulovaný index (s. c.) 100,0 119,6 126,5 143,2 168,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 19.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 107,9 104,7 99,6 105,1 kumulovaný index 100,0 107,9 113,0 112,6 118,3 * předběžná hodnota, stálé ceny roku

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 34 Tržby za VV a S OKEČ 34 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 34 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 19.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 19.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 116,6 102,8 102,4 111,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 116,6 119,8 122,7 136,3 * předběžná hodnota Tabulka 19.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,9 OKEČ ,6 595,5 836,4 824,9 945,8 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,0 meziroční index (b. c.) x 112,7 111,6 105,3 111,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 112,7 125,9 132,6 147,3 * předběžná hodnota 316

7 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Produktivita práce a osobní náklady Rostoucí výroba v automobilovém průmyslu znamená i zvyšování osobních nákladů, ale dochází i ke zvyšování produktivity. Celosvětově dochází ke zvyšování poptávky po oceli, což je následek rostoucí ekonomiky Číny jako jednoho z největších spotřebitelů. Společnosti se snaží nahrazovat lidskou práci pomocí robotizace a automatizace výroby. Zároveň také dochází ke zvyšování nároků na bezpečnost a ekologický provoz nejen vozidel, ale i samotných výrobců v automobilovém průmyslu. Nová vozidla jsou stále více vybavována elektronikou, což zvyšuje požadavky na jejich výrobu. Tabulka 19.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,2 847,5 812,9 4,5 887,1 OKEČ ,1 341,3 424,3 365,7 448,7 OKEČ ,5 550,5 561,3 665,4 761,9 OKEČ ,3 651,7 641,0 732,2 791,2 meziroční index (b. c.) x 111,3 98,4 114,2 108,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 111,3 109,5 125,1 135,2 (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,2 869,2 892,2 977,0 956,2 OKEČ ,1 357,9 485,6 427,3 615,0 OKEČ ,5 531,6 537,3 644,5 786,8 OKEČ ,3 649,1 655,2 744,7 834,7 meziroční index (s. c.) x 110,9 100,9 113,7 112,1 kumulovaný index (s. c.) 100,0 110,9 111,9 127,2 142,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 19.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,433 0,375 0,414 0,3 0,416 OKEČ ,561 0,545 0,568 0,700 0,697 OKEČ ,482 0,481 0,506 0,454 0,419 OKEČ 34 0,460 0,432 0,468 0,433 0,423 * předběžná hodnota Produktivita práce z účetní PH OKEČ 34 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 34 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 19.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod i díky vstupu do Evropské unie zaznamenal vyšší nárůst oproti předchozím rokům. Urychlila se výměna zboží, odpadly fronty na hranicích; bohužel většina výrobků se převáží kamionovou dopravou, jejíž zvýšení se negativně projevuje na celkové propustnosti hlavních dopravních cest. V roce 2004 poprvé vývoz výrobců autopříslušenství a autodílů byl vyšší než vývoz výrobců vozidel. Celkový přebytek zahraničního obchodu dosáhl skoro 37 celkových tržeb. Stagnující nebo klesající poptávka na domácím trhu nutí výrobce vozidel orientovat se více na zahraniční trhy. V roce 2005 by opět měli výrobci vozidel mít vyšší vývoz něž výrobci autodílů. Škoda Auto, a.s. i TPCA budou vyvážet více jak 80 své produkce. Velmi optimistické prognózy mají také Karosa, a.s. a Tatra, a.s. Tabulka Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,5 SKP , , , , ,0 SKP , ,4 172, , ,6 SKP , , , , ,1 meziroční index x 115,5 99,6 106,8 121,5 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,3 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,2 SKP , , , , ,1 meziroční index x 119,9 103,5 109,5 121,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , ,3 36 2,2 SKP , , ,4 237, ,4 SKP , , , , ,4 SKP , , , , ,0 Pramen: ČSÚ Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu automobilového průmyslu do významných zemí za rok 2004 zachycuje graf č Tradičním významným obchodním partnerem pro Českou republiku i v automobilovém průmyslu zůstává Německo. Poklesl dovoz z Německa o 2, vývoz do této země zůstal na stejné úrovni. U zemí jako jsou Velká Británie, Francie, Itálie pokles podíl o jedno procento (zhoršený odbyt výrobců vozidel), u Slovenska, Polska a Španělska zůstal podíl na stejné úrovni. U dovozu největší pokles zaznamenalo Německo o 2, přestože v hodnotě vzrostl dovoz ze 70 mil. Kč na 81 mil. Kč. 318

9 Vývozní teritoria v roce 2004 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Francie 6 V. Británie 6 Slovensko 8 Španělsko Polsko 5 6 Rakousko 5 Itálie 3 Ostatní 23 Německo 38 Dovozní teritoria v roce 2004 Španělsko 5 Ma arsko 6 Francie 10 Itálie 4 Belgie 3 Slovensko 3 Polsko 3 Ostatní 18 Německo 48 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 19.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 SKP Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba se každoročně zvyšuje, ale její nárůst je menší než celkové navýšení tržeb. Z toho vyplývá, že se výrobci stále více uplatňují na domácím trhu Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka Tuzemská spotřeba v b.c. výrobků SKP 34 v letech (mil. Kč) b. c SKP , , , , ,4 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,9 meziroční index (b. c.) x 104,4 107,3 100,9 110,3 kumulovaný index (b. c.) 100,0 104,4 112,0 113,1 124,7, pozn. změna metodiky výpočtu 319

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Investice Mnoho zahraničních firem zvolilo Českou republiku jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Využívají k tomu systému investičních pobídek a programů technologických center, kterými vláda motivuje zahraniční investory k investování v ČR. Zákon o investičních pobídkách byl novelizován v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. O Českou republiku je stále velký zájem mezi zahraničními investory a tak předpokládáme nárůst zahraničních investic v návaznosti na blízkost nových automobilek na Slovensku. V roce 2003 investovali zahraniční dodavatelé více jak 8,1 mld. Kč. Největší investice v tomto roce v rámci automobilového průmyslu uskutečnily společnosti PEGUFORM PLASTIC, Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o., Koyo Steering Systems Czech, s.r.o. V roce 2004 zahraniční investoři investovali 33,8 mld. Kč do automobilového průmyslu. Mezi nejvýznamnější patří: Toyota Peugeot Citröen Automobile Czech, s.r.o., Siemens Elektromotory, s.r.o., Brose CZ, spol. s r.o. V loňském roce došlo k novelizaci zákona o investičních pobídkách. V této souvislosti bylo vydáno i nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná výše veřejné podpory v České republice. Toto nařízení stanovilo maximální přípustnou výši podpory pro investiční pobídky v jednotlivých regionech České republiky. Kromě toho nařízení vlády stanovilo další omezení pro investice, které přesahují 50, resp. 100 mil. EUR, takže u automobilového průmyslu může podpora činit jen 30 výše podpory podle obecných ustanovení. Společnosti působící v automobilovém průmyslu stále ve větší míře využívají Program podpory rozvoje technologických center. Je to důkazem, že firmy začínají k vlastní výrobě také přidávat vývoj a výzkum nových výrobků v České republice. Nejvýznamnějším projektem technologického centra je nově budované v Mladé Boleslavi. Mezi další podniky, které se rozhodly v roce 2004 stavět technologická centra, patří společnosti Siemens Automobilové systémy, s.r.o., Robert Bosch a Behr Přímé zahraniční investice Zahraniční investice mají nepopiratelně velký vliv na celkový domácí automobilový průmysl. Většina bývalých českých firem byla koupena zahraničními nadnárodními společnostmi, které jim umožnily proniknout i na další trhy, získat nový výrobní program. Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 34 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR , , , ,8 Stav tuzemských investic v zahraničí 395,6 388,1 361,9 12,7 Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice OKEČ 34 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 34 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 19.7 Tuzemské a zahraniční investice 320

11 19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Český automobilový průmysl si buduje silné postavení v rámci národního hospodářství. Zatím jsme stále země s nižšími náklady na pracovní sílu. Zahraniční společnosti mají zájem stěhovat svoji výrobu do regionů, kde ušetří. Firmy zde většinou postavily nové továrny na zelené louce s předpokladem rozšíření výroby v pozdějších letech. Některé společnosti začínají uvažovat o přestěhování výroby z mateřských továren na naše území a doma si nechat vývoj nových výrobků. Zatím Česká republika ještě využívá výhody země s nižšími mzdovými náklady, kvalifikovanou pracovní silou a geografickou polohou. Tabulka Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 34 (tis. EUR, ) z CEFTA meziroční index x 127,7 111,2 115,5 z toho z ČR meziroční index x 124,1 107,5 103,7 Pramen: EUROSTAT Shrnutí a perspektivy odvětví Česká republika se stává významným výrobcem osobních automobilů ve střední Evropě. Předpokládaná roční výroba 800 tisíc osobních automobilů od roku 2006, z toho bude vývoz přestavovat více jak 700 tisíc vozů. Škoda Auto, a.s. jako nejvýznamnější vývozce se podílí na celkovém exportu více jak 9. K tomu připočtěme TPCA a výhledově tyto dvě automobilky budou představovat celkového exportu České republiky. Tržby v automobilovém průmyslu se za posledních pět let zvýšily o 50. Po vstupu do Evropské unie došlo k vyššímu nárůstu. Pro rok 2005 je odhad nárůstu o více jak 20, na kterém se nejvíce bude podílet nová automobilka TPCA v Kolíně a její dodavatelé. Výrobci v rámci Evropské unie se snaží dodržovat stále přísnější ekologické zákony, týkající se provozu vozidel (blíží se mimo jiné platnost normy EU IV, omezení používání olova a dalších těžkých kovů v automobilovém průmyslu). Také v sousedství nám vyrostou dvě automobilky a Slovensko během dvou let dožene ve výrobě osobních vozidel Českou republiku. Na Slovensku v roce 2004 dosáhly společnosti působící v automobilovém průmyslu 26,5 na celkových tržbách. Výhled je, že automobilový průmysl bude tvořit více jak 40 celkových tržeb Slovenska. Česká republika musí více investovat do vzdělávání, a to nejen na úrovni vysokoškolské, ale i středoškolské a učňovské. Automobilový průmysl potřebuje nejen pracovníky do výroby. Chceme-li se orientovat na toto odvětví do budoucna, budeme potřebovat technicky zaměřené vysokoškoláky, kteří budou moci pracovat ve výzkumných a vývojových centrech společností zabývajících se výrobou pro automobilový průmysl. Státní instituce by měly pomáhat zlepšovat podmínky na vysokých školách technického zaměření, podporovat projekty spolupráce mezi vysokými školami navzájem, ale i jejich společné projekty s firmami z oblasti automobilového průmyslu. Mnoho automobilek se snaží uchytit na čínském trhu, většinou zakládají společné podniky s domácími výrobci. Produkce bude zatím určena pro místní trh. Je otázkou, až společnosti začnou tyto automobily dovážet do Evropské unie, jak to ovlivní výrobu v rámci Evropské unie. Negativním vlivem je také stále se zvyšující cena ropy, která zdražuje vstupy a hlavně pro uživatele je stále dražší dopravovat se vlastním automobilem. 321