Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem z hlediska trestně právní odpovědnosti
|
|
- Ján Navrátil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem z hlediska trestně právní odpovědnosti Bakalářská práce Autor: Darek Roboš Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Anežka Forstová Praha Duben, 2010
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Hustopečích, duben 2010 Darek Roboš 2
3 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat JUDr. Anežce Forstové za vstřícný přístup a užitečné rady, které mi velmi pomohly při psaní bakalářské práce. 3
4 Anotace Vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem je problematikou především sociální oblasti, má však i významnou rovinu právní při postihování subjektů, které zákonnou vyživovací povinnost řádně neplní. Cílem bakalářské práce je podat obecnou charakteristiku trestného činu zanedbání povinné výživy s podrobnějším zaměřením na zúčastněné subjekty, jejich činnost a charakteristiku a vymezení základních pojmů. Otázka stanovení výše výživného patří v současné době ke společensky vysoce diskutovaným tématům. V části odborných kruhů existuje snaha ujednotit soudní praxi při stanovování alimentační povinnosti podle obecně závazných kritérií. Tyto návrhy mají podporu ze strany úřadující ministryně spravedlnosti. Práce se okrajově dotýká i této aktuální problematiky. Annotation Maintenance obligation of parents towards children is an issue related especially to social fields. However it also covers law aspects related to prosecution of subjects for defaulting on maintenance duties. The basic objective of this bachelor thesis is to give a general characterization of the crime of non-support with special focus on subjects involved, their activities and characteristics and a definition of basic terms. The issue of assessment of maintenance amount currently belongs to matters considerably discussed by general public. There are experts seeking to unify judicial practice of assessment of maintenance obligations on the basis of obligatory criterions. Their proposals are supported by sitting Minister of Justice. This thesis marginally deals with this topical issue too. 4
5 Obsah Úvod Předmět právní úpravy trestného činu zanedbání povinné výživy Srovnání stávající právní úpravy podle zákona číslo 40/2009 Sb. a minulé právní úpravy podle zákona číslo 140/1961 Sb Obecná charakteristika a vymezení pojmů skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy Skutková podstata trestného činu zanedbání povinné výživy Formální stránka trestného činu Zavinění trestného činu zanedbání povinné výživy Postavení subjektů v trestním řízení trestného činu zanedbání povinné výživy Dítě Rodič Orgán sociálně-právní ochrany dětí a jeho činnost Odbor sociálních věcí a jeho činnost Úřad práce a jeho činnost Rejstřík trestů Zpráva z místa trvalého bydliště povinného Zpráva ze školy Přípravná fáze trestního řízení - zahájení úkonů trestního řízení Trestní oznámení, poučení poškozeného v trestním řízení Povinný sepsání Úředního záznamu o podaném vysvětlení podle 158 odstavce 5 trestního řádu Návrh na zahájení trestního stíhání Zkrácené přípravné řízení Odložení věci Trestní represe neplnění vyživovací povinnosti, ano či ne Závěr Seznam použité literatury
6 Úvod Smyslem této práce je přiblížit aktuální problematiku vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem z hlediska trestně právní odpovědnosti, s podrobnějším popisem k postavení jednotlivých subjektů na trestním řízení ohledně trestného činu zanedbání povinné výživy zejména v přípravném řízení konané orgány činnými v trestním řízení. Struktura bakalářské práce je pohledem na detailnější rozbor skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy s vymezením jejich pojmů, charakteristikou jednotlivých subjektů účastnících se přípravného řízení trestného činu zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku a postup orgánů činných v trestním řízení při zpracovávání a následné realizaci spisového materiálu až k trestnímu postihu pachatele tohoto skutku. Téma bakalářské práce jsem si vybral jednak z důvodu, kdy vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je v současné době velmi aktuální, neboť je snahou Ministerstva spravedlnosti prostřednictvím tabulkového systému ujednotit a stanovit výši výživného podle věku dítěte, ale také z důvodu profesní, neboť jsem zaměstnán u Policie České republiky, ve skupině dokumentující a zpracovávající trestnou činnost pachatelů, s hlavním zaměřením právě na uvedený trestný čin. Aktuálnost problematiky nehrazení výživného na děti je odrazem také toho, že jako jeden z nejčastějších trestných činů výrazně zasahuje do sociální sféry rodiny, v níž zůstává rodič pečující o dítě, které mu bylo svěřeno do péče a neplacení výživného v nemalé míře ovlivňuje životní úroveň dítěte, což může mít vliv na jeho další rozvoj, možnost věnovat se a rozvíjet své nadání, zájmy a studijní předpoklady. Tento sociální dopad je ve společnosti citlivě vnímán, protože rodiči mající nadále po rozvodu dítě ve své péči se výrazně zvýší náklady, které nyní musí pokrývat pouze z jednoho svého výdělku, přičemž s věkem dítěte tyto náklady dále rostou a tak rodič, obvykle otec, nyní žijící mimo výchovné prostředí a nestarající se nadále o dítě má v podstatě zjednodušené postavení odvíjející se pouze od splnění povinnosti uhradit měsíční příspěvek na výživné dítěte. Nehledě na to, že výše výživného stanovená civilním rozsudkem v mnoha případech neodráží potřeby dítěte. Uvedu-li příklad, že otci dítěte 6
7 je stanoveno měsíčně přispívat částkou 1500,- Kč na své dítě, v přepočtu jde o denní příspěvek ve výši 50,- Kč. A taková částka jistě není polovinou částky, která by měla pokrýt základní potřeby dítěte. Proto také trestní právo dává svým ustanovením v podobě zakotvení trestného činu zanedbání povinné výživy zvýšenou ochranu nárokům na výživné, které jsou založeny na ustanoveních zákona o rodině. Stát dává též najevo svůj zájem na splnění vyživovací povinnosti před trestním postihem a represí v ustanovení 197 trestního zákoníku o účinné lítosti, o jehož obsahu a významu je též v této bakalářské práci pojednáno. Nedílnou součástí práce je porovnání nové úpravy trestného činu zanedbání povinné výživy v trestním zákoníku číslo 40/20099 Sb., účinném od 1. ledna 2010, s porovnáním do té doby platným trestním zákonem číslo 141/1961 Sb., kde došlo zejména ke zpřísnění trestních sazeb za tento trestný čin. Vzhledem k tomu, že pojem vyživovací, či alimentační povinnost nebo jen zkráceně alimenty, nebo výživa jsou široké veřejnosti známé, ale postup orgánů činných v trestním řízení jak dosáhnout výsledku, aby docházelo k plnění této povinnosti, respektive k donucení obnovit plnění této povinnosti, nikoliv, bylo náplní bakalářské práce tento zdlouhavý a náročný proces trestního řízení popsat a vysvětlit, včetně uvedení základních pojmů: rodič, dítě, povinný-povinná, oprávněný-oprávněná. 7
8 1 Předmět právní úpravy trestného činu zanedbání povinné výživy Předmět právní úpravy trestného činu zanedbání povinné výživy vychází ze zákona číslo 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Uvedený trestný čin je obsažen v Části druhé, Zvláštní části, v Hlavě IV, která je nazvána jako Trestné činy proti rodině a dětem. Nachází se pod ustanovením 196, který je rozdělen do odstavců 1 až 3. Odstavec 3 se dále člení na písmeno a) a b). Zákoník nabyl účinnosti 1. ledna 2010, k tomuto datu nahradil do té doby platný zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů. V trestním zákoně byl trestný čin zanedbání povinné výživy konkrétně definován v 213, členěném na odstavce 1 až 3. (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. 1 Za objekt trestného činu lze považovat nárok na výživné. Tento nárok je založen na ustanoveních zákona o rodině. Pouze neplnění vyživovací povinnosti uvedené v zákoně o rodině tedy může zakládat trestně právní odpovědnost podle trestního zákoníku. Jakékoli smluvní ujednání o tom, že jedna fyzická osoba bude jiné osobě platit výživné, nemůže při porušení takového ujednání mít za následek trestněprávní odpovědnost. Ze zakotvení vyživovací povinnosti v zákoně o rodině také plyne fakt, že výše výživného nemusí být stanovena rozhodnutím soudu, aby přicházela v úvahu trestnost při neplnění vyživovací povinnosti. Předmětem útoku u trestného činu zanedbání povinné výživy je oprávněný zájem osoby, vůči které má pachatel zákonnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je zakotvena v zákoně číslo 94/1963 Sb., o rodině ve znění pozdějších předpisů, v části třetí nazvané Výživné, v hlavě první, v odstavec 1, 2, 3 zákona číslo 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění. 8
9 a 87. Pro účely tématu bakalářské práce je významný pohled z hlediska 86 odstavce 1 zákona o rodině, kde výživné stanoví soud z důvodů, kdy jeden z rodičů neplní vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Toto výživné stanoví soud rozsudkem, který má náležitosti definované občanským soudním řádem. Při neplnění vyživovací povinnosti a naplnění dalších znaků, které budou popsány v dalších částech této práce, dochází ke spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku. Při posuzování rozsahu vyživovací povinnosti ve stíhaném období nejsou orgány činné v trestním řízení a trestní soud při rozhodování o vině vázáni civilním rozsudkem, který stanovil měsíční částku jako příspěvek na výživné a rozsah musí být v trestním řízení náležitě zjištěn a určen jako tak zvaná předběžná otázka podle 9 odstavce 1 trestního řádu. V kontextu s těmito otázkami řeší též orgány činné v trestním řízení otázku, zda případně vyživovací povinnost nezanikla. Stát se tak může zejména tím, že vyživovaná osoba je již schopna se sama živit nebo vyživovací povinnost přešla na jinou osobu. Tak si lze představit konkrétní případ, kdy vyživované dítě např. dcera jako vysokoškolská studentka, se vdá a ačkoli tedy ještě není schopna se sama živit, protože se soustavně připravuje na výkon povolání studiem, přechází vyživovací povinnost z povinných rodičů na jejího současného manžela, neboť vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi. Je nezbytné zdůraznit, že je-li rodič omezen nebo zbaven svých rodičovských práv podle 44 zákona o rodině, neznamená tento fakt ještě tolik, že by zapříčiňoval zánik vyživovací povinnost a tudíž i takový rodič je povinen nadále výživné poskytovat. Za řádné splnění vyživovací povinnosti nelze považovat pouhá příležitostná plnění při styku povinného s dítětem. Takové plnění neslouží k pokrytí základních potřeb dítěte a lze jej podle jeho povahy považovat spíše za příležitostné dárky. 9
10 1.1 Srovnání stávající právní úpravy podle zákona číslo 40/2009 Sb. a minulé právní úpravy podle zákona číslo 140/1961 Sb. Vzhledem k tomu, že ke dni 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník číslo 40/2009Sb., je poměrně aktuální otázka srovnání současné právní úpravy s minulou úpravou podle zákona číslo 140/1961 Sb. Za nejvýznamnější provedené změny lze považovat následující okolnosti: 1. Zpřísnění trestních sazeb za trestný čin zanedbání povinné výživy. Již v základní skutkové podstatě v 196 odstavci 1 hrozí nový trestní zákoník trestem odnětí svobody až na dvě léta, což je oproti právní úpravě účinné do konce roku 2009 zvýšení dvounásobné. Také kvalifikovaná skutková podstata 196 odstavec 2, postihující úmyslné vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti, se zpřísnila z původní trestní sazby až na dvě léta na současnou trestní sazbu šest měsíců až tři léta. 196 odstavec 3 trestního zákoníku je nyní doplněn o další okolnost, která zapříčiňuje trestnost jednání pachatele (viz. bod třetí) a trestné zůstává i jednání pachatele, který vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Takový pachatel je ohrožen trestní sazbou trestu odnětí svobody na jeden rok až pět let. Jde o výrazné zpřísnění takového jednání oproti trestnímu zákonu číslo 140/1961 Sb., kde byl pachatel ohrožen trestní sazbou na šest měsíců až tři léta. 2. Přesné vymezení doby určující soustavnost páchání trestného činu, po níž nastupuje při neplnění vyživovací povinnosti trestně právní odpovědnost, když v 196 odstavci 1 trestního zákoníku je uvedeno neplnění po dobu delší než čtyři měsíce, přičemž minulá právní úprava konkrétní dobu neplnění vyjádřenu v zákonném ustanovení neměla a soustavnost neplnění vyživovací povinnosti byla interpretována judikaturou jako doba zpravidla (s určitými možnými výjimkami postihujícími i dobu kratšího trvání) nejméně šesti měsíců. 3. Znak recidivy jako zvlášť přitěžující okolnost v současném trestním zákoníku, 196 odstavec 3 písmeno b). Zde je vyjádřena okolnost podmiňující použití vyšší trestní 10
11 sazby, která nastupuje tehdy, jestliže pachatel byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Jde o novou okolnost, která dosud v trestním zákoně vyjádřena nebyla a postihuje pachatele, kterého lze již označit za speciálního recidivistu, který již povinnost vyživovat dítě porušil, a již mu byla vina za takový čin soudem vyslovena nebo byl za takový čin již potrestán, a to v posledních třech letech. Tyto změny jsou odezvou na společenskou potřebu přísnějšího postihu pachatelů a v rámci trestněprávní represe je kladen větší důraz na zvýšení ochrany oprávněných osob. 2 S takovým odůvodněním provedených změn v novém trestním zákoníku lze jednoznačně vyslovit souhlas, když neplacení výživného se stalo v posledních letech celospolečenským problémem, když povinný rodič často až pod hrozbou trestní represe dodatečně svoji vyživovací povinnost splní. Lze tak mít za to, že zpřísnění trestních sazeb trestu odnětí svobody by mělo plnit především preventivní funkci. Oprávněný rodič nezletilých dětí, na něž není placeno výživné, má zpravidla pouze jedinou možnost jak vzniklou situaci řešit, a tím je právě podání trestního oznámení, když podání návrhu na výkon rozhodnutí postihující majetek povinného je často pro oprávněného rodiče nad jejich možnosti jak po stránce finanční (nechat se zastupovat v takovém řízení advokátem), tak po stránce časové. Lze uvést, že s exekučním řízením vedeným souběžně s probíhajícím trestním řízením ohledně trestného činu zanedbání povinné výživy se orgány činné v trestním řízení setkávají opravdu velmi ojediněle. 2 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s
12 2 Obecná charakteristika a vymezení pojmů skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy Pojem termínu výživné není v trestním zákoníku ani v zákoně o rodině výslovně definován, avšak lze odvodit, že se jedná o zabezpečování a úhradu osobních potřeb mezi osobami, které mají k sobě rodinný nebo jiný příbuzenský vztah. V podmínkách této práce se jedná o vztah mezi rodiči povinnými a dětmi, za něž je oprávněnou osobou zákonný zástupce oprávněný rodič. Ve starší odborné literatuře se můžeme setkat s pojmy alimentační povinnost, nebo jen zkráceně alimenty. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem vzniká ze zákona. Pokud se rodiče nedohodnou na výživném, stanoví rozsah plnění vyživovací povinnosti příslušný soud. Rodiče mají povinnost vyživovat všechny své děti (nikoli tedy pouze děti svěřené do vlastní péče). Vyživovací povinnost má i ten rodič, který byl zbaven rodičovské zodpovědnosti. Důležitým kritériem pro objektivní stanovení výše výživného jsou majetkové poměry povinného, jeho možnosti a schopnosti. Tyto poměry, možnosti a schopnosti plnit vyživovací povinnost v určité výši zkoumá soud. Při určování výživného soud rovněž přihlíží k tomu, jakým způsobem a v jaké míře rodič o konkrétní dítě pečuje. Nezanedbatelnou základní informací pro stanovení výše výživného pro povinného rodiče je zjištění odůvodněných potřeb dítěte, které zpravidla souvisí s jeho věkem a zdravotním stavem. Je přirozené, že odlišná výše výživného bude stanovena u dítěte předškolního věku v porovnání například s dítětem navštěvujícím základní školu nebo připravujícím se na další odborné studium po ukončení základní školní docházky. Při stanovení výše výživného soud hodnotí významné skutečnosti týkající se vyživovací povinnosti povinného rodiče vůči dalšímu dítěti. Výše výživného není zákonem nijak omezena. To může mít za následek, že rodiči oprávněného dítěte disponujícího nadstandardními příjmy může být stanoveno výživné ve výši až několika tisíc korun českých měsíčně. Jestliže je však životní úroveň rodiče oprávněného dítěte podstatně nižší, není možné stanovit výživné v takové míře, která by tuto životní úroveň výrazně přesahovala. 12
13 Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, než jsou děti schopny samostatné obživy. To zpravidla znamená, že jedinec absolvuje studia nebo jinou řádnou přípravu na budoucí povolání a následně si na trhu práce najde odpovídající pracovní zařazení jako zdroj svých příjmů. Trestný čin zanedbání povinné výživy definovaný ve znění 196 trestního zákoníku je trestným činem trvajícím. Pachatel zaviněně svým jednáním, tedy neplacením výživného, udržuje protiprávní vztah, neboť se vyhýbá plnit vyživovací povinnost. V praxi se můžeme setkat se stavem označovaným jako pokračující trestná činnost, kdy je vyživovací povinnost ze strany povinného rodiče plněna a opakovaně přerušována v době minimálně čtyř po sobě jdoucích kalendářních měsíců, čímž opětovně dojde k naplnění skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy. Počátek, kdy začíná docházet ke spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku, se považuje den, kdy povinný rodič přestane plnit svou povinnost vyživovat dítě zaviněně bez ohledu na to, jestli o jeho povinnosti výživné platit a o výši tohoto výživného rozhodl již předtím v občanskoprávním řízení soud. Výživné je plněno především v penězích a to v přesně stanovených měsíčních splátkách a to buď daného měsíce, nebo v měsíci předem k danému dni vždy k rukám oprávněné osoby. Místem plnění vyživovací povinnosti je zpravidla určeno trvalé bydliště rodiče oprávněného dítěte nebo místo, kde se rodič s dítětem zdržuje. Pokud se povinný rodič v době neplnění vyživovací povinnosti zdržuje na více místech, je místem spáchání přečinu každé toto místo, aniž by bylo rozhodující, kde byl hlášen k trvalému pobytu. Povinnost plnit výživné nemusí být určena pouze v peněžním vyjádření, ale také stanovením povinnosti zaopatřovat oprávněnou osobu náležitostmi v naturální formě. Tím může být rozuměno poskytování ošacení, stravy, bydlení a péče o zdraví dítěte, jeho čistotu a zajištění prostředků nezbytných pro další všestranný rozvoj. Přečinu zanedbání povinné výživy se dopustí jednak rodič, který řádně neposkytuje stanovenou částku na výživné dítěte, tak i rodič, který má ve své výchově dítě a tomuto neposkytuje potřebnou výživu a zaopatření svou faktickou péčí, nebo dokonce výživné, které je mu 13
14 doručováno, nepoužije k zaopatření oprávněného dítěte, ale tyto prostředky užije pro svou vlastní potřebu. 2.1 Skutková podstata trestného činu zanedbání povinné výživy Definice trestného činu je uvedena v 13 odstavci 1 trestního zákoníku: (1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. 3 S účinností od 1. ledna 2010 se trestné činy dělí na přečiny a zločiny. 14 trestního zákoníku jasně definuje jednotlivé kategorie: (1) Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. (2) Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. (3) Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. 4 Při spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku se ve všech případech bude jednat o přečin, neboť i za nejzávažnější porušení ve třetím odstavci trestní zákoník stanoví horní hranici možného trestu odnětí svobody ve výši pěti let. Všeobecně skutková podstata trestného činu je souhrn typových znaků určitého trestného činu, kterými se odlišují různé druhy trestných činů. Znaky jsou definovány v trestním zákoníku. Skutková podstata trestného činu je tedy vymezením podmínek trestní odpovědnosti pachatele a stanovení limitů, jak se lidé mohou chovat. 3 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s
15 2.1.1 Formální stránka trestného činu Ve formální stránce skutkové podstaty trestného činu musí být obsaženy čtyři znaky, které jsou obligatorní a rovnocenné. Těmito znaky jsou objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka trestného činu. Objektem trestného činu je společenský zájem chráněný zákonem, proti němuž čin směřuje, ale vždy se nemusí jednat o vlastnické zájmy, ale např. o život a zdraví, důstojnost člověka atd. Objektivní stránka trestného činu je charakterizována způsobem spáchání trestného činu a jeho následky. Zahrnuje především tzv. obligatorní znaky objektivní stránky, kterými jsou: a) jednání - základní složka, buď konání, nebo opomenutí jako projev vůle pachatele b) následek porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem c) příčinný vztah mezi jednáním a následkem Fakultativními znaky trestného činu je místo spáchání, čas, způsob jednání a účinek. V případě trestného činu zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku je objektem trestného činu nárok na výživu, pokud je založen na ustanoveních zákona o rodině. Není dogmaticky stanoveno (orgány činné v trestním řízení ale zpravidla vyžadují), aby rozsah vyživovací povinnosti byl určen rozhodnutím příslušného soudu. V případě, že se rodiči oprávněného dítěte nedostane všeho, co má být obsahem vyživovací povinnosti, dochází i v tomto případě k trestnému činu zanedbání povinné výživy. Za výživné rovněž nelze považovat příležitostné plnění ze strany rodiče povinného v době styku s dítětem, kdy tímto máme na mysli různé dary v materiální podobě, nebo jiné obdobné plnění, které však nesměřuje k uspokojování potřeb dítěte tak, jak má na mysli ustanovení 96 odstavce 1 zákona o rodině. (1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný 15
16 nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. 5 Vyživovací povinnost nebyla splněna ani v případě, že rodič oprávněného dítěte obdržel výživné jiným způsobem než plněním rodiče povinného. V praxi se může jednat o plnění ze strany třetí osoby, která poskytuje výživné dítěti, aniž by o tom byl povinný rodič obeznámen (například rodiče přispívají své dceři finanční částkou na výživu oprávněného dítěte, na které povinný otec neplatí stanovené výživné). Subjektem trestného činu zanedbání povinné výživy je trestně odpovědný pachatel. To může být pouze osoba, která má povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, v kontextu předmětné bakalářské práce nezaopatřené dítě. V naprosté většině trestních případů zanedbání povinné výživy řešených orgány činnými v trestním řízení je předmětem útoku pachatele právě zmíněné nezaopatřené dítě. Dluh, který vznikl neplněním vyživovací povinnosti, není dluhem ze škody, která byla způsobena tímto trestným činem. Jedná se o dluh z nesplněné zákonné povinnosti, jejíž porušení je samo trestným činem, nikoli jako u vzniklé škody, která je následkem trestného jednání. Proto není možné v tomto případě aplikovat ustanovení 43 odstavce 3 trestního řádu. Poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. 6 Subjektivní stránkou trestného činu zanedbání povinné výživy je spáchání úmyslné nebo z nedbalosti. Zahrnuje znaky, které se týkají psychiky pachatele, kdy nejvýznamnější z nich je zejména zavinění. Podle 196 odstavce 1 trestního zákoníku postačí nedbalost k tomu, aby došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, o níž půjde například tehdy, jestliže pachatel věděl, že má plnit vyživovací povinnost, ale bez 5 96 odstavec 1 zákona číslo 94/1963 Sb., o rodině v účinném znění odstavec 3 zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním v účinném znění. 16
17 přiměřených důvodů spoléhal, že ji plnit nemusí. V každém trestném činu zabývajícím se výživným podle 196 odstavce 1 trestního zákoníku se musí posuzovat forma zavinění. V příslušné části odůvodnění rozhodnutí, v tzv. právní větě, musí být výslovně uvedeno, zda se jedná o zavinění úmyslné nebo nedbalostní. Podle 196 odstavce 2 trestního zákoníku se vyhýbáním rozumí takové jednání, kdy pachatel svou vyživovací povinnost neplní a činí další kroky k tomu, aby se této povinnosti zbavil nebo aby zmařil, či alespoň podstatně ztížil anebo oddálil možnost vymáhání nároku na výživné. Tento případ může nastat, pokud pachatel například zjevně bezdůvodně mění zaměstnání, kde má výrazně nižší příjem než v předešlém pracovním zařazení, nechává se účelově zaměstnávat v tzv. sezónních či brigádních zaměstnáních, popřípadě zašantročuje svůj majetek apod. 17
18 3 Zavinění trestného činu zanedbání povinné výživy Nejprve je nutno, alespoň krátce, zastavit se u samotného pojmu zavinění, neboť bez zavinění není trestného činu ani trestu. Zavinění je nejdůležitějším obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Trestní zákoník vychází ze základního interpretačního pravidla vyjádřeného v ustanovení 13 odstavce 2. (2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. 7 Pokud tedy v samotném ustanovení týkajícím se konkrétního trestného činu není výslovně definováno, jaká forma zavinění je k naplnění znaků skutkové podstaty nutná, vychází se z tohoto interpretačního pravidla s požadavkem dovozovat zavinění ve formě úmyslu. Z uvedeného vyplývá, že zavinění z nedbalosti musí být v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku výslovně uvedeno. Zavinění obecně lze definovat jako vnitřní vztah pachatele k naplnění znaků trestného činu a zahrnuje dvě složky: složku vědění, tedy vědomosti o možnosti způsobu naplnit zákonné znaky trestného činu a složku volní, tedy jeho vztah vůle neboli srozumění s nastalým stavem, jako výsledkem jeho konání nebo opomenutí, jímž došlo k naplnění zákonných znaků trestného činu. Tento vnitřní vztah pachatele k provedenému trestnému činu se poté vyjadřuje možnostmi od chtěl způsobit a věděl, že způsobí, po nevěděl, že může způsobit, ale vědět měl a mohl. Trestní zákoník rozlišuje zavinění ve formě úmyslu, jehož definice je obsažena v 15 trestního zákoníku: (1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. 7 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s
19 (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. 8 Ve formě nedbalosti je úmysl definován v 16 trestního zákoníku: (1)Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. 9 Nadto trestní zákoník s účinností od 1. ledna 2010 počítá s tak zvanou hrubou nedbalostí uvedenou v 16 odstavci 2 trestního zákoníku, kde: (2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem 10 Definicí a bližším vysvětlením tohoto paragrafového ustanovení se není třeba pro účely této práce podrobněji zabývat, neboť tuto formu trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku nepředpokládá. Trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 trestního zákoníku v odstavci 1. (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 11 Počítá s oběma formami zavinění (kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce), což je vyjádřeno formulací byť i z nedbalosti. Orgány činné v trestním řízení a soud pak musí ve výroku svého rozhodnutí tu formu zavinění, která byla pachateli prokázána, 8 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s
20 výslovně uvést. Je naprosto nepřípustné, aby výroková část takového rozhodnutí obsahovala formulaci neplnil byť i z nedbalosti, neboť takové vyjádření připouští obě možnosti zavinění, tedy jak úmysl, tak nedbalost. V odstavci druhém počítá ustanovení 196 trestního zákoníku již pouze s úmyslnou formou zavinění: (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 12 K předmětné formulaci, vzhledem k tomu, co bylo prezentováno úvodem této kapitoly, je možné uvést, že zákonodárce ve druhém odstavci vůbec nemusel formu zavinění vyjadřovat, neboť i případná formulace: kdo se vyhýbá plnění své zákonné povinnosti zavazuje, vzhledem k zásadě uvedené v 13 odstavci 2 trestního zákoníku, všechny orgány činné v trestním řízení a soud k povinnosti prokázat pachateli zavinění ve formě úmyslu. (2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. 13 Konečně kvalifikovaná skutková podstata 196 odstavce 3 trestního zákoníku počítá se zaviněním jak ve formě úmyslu, tak ve formě nedbalosti, neboť odkazuje jak na první odstavec, umožňující dopustit se daného trestného činu v obou formách zavinění, tak odkazuje na odstavec druhý, jež připouští zavinění pouze ve formě úmyslu. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo b) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. 14 S přijetím nového trestního zákoníku byla do třetího odstavce zahrnuta okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby za skutek v situaci, kdy pachatel byl za takový 12 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s
Oddíl 5 Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
Oddíl 5 Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí Až doposud jsme se zabývali problematikou úpravy poměrů nezletilých dětí, jejíž vyřešení je podmínkou rozvodu rodičů. Nutno však konstatovat, že zákonná
VícePŘEHLED JUDIKATURY ve věcech vyživovací povinnosti rodičů
PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech vyživovací povinnosti rodičů Úvodem............................ 11 Seznam zkratek...................... 13 A. CIVILNÍ ČÁST................. 15 I. Obecně........................
VíceZákladní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků
Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků (Výtah z dokumentu MŠMT Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách únor 2014) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
č.j.: 16 P 3/2015-233 5 P a Nc 59/2018 5 P a Nc 94/2018 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Novákovou ve věci nezletilých: 1), narozený dne,
VíceA) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů
Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil
VíceSbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy
Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy Neplnění zákonné vyživovací povinnosti nebo vyhýbání se takové povinnosti by podle judikatury
VíceVýkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby
VíceČást první. Úvodní ustanovení
Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org,
VíceUniverzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený
VíceOdůvodnění. 1
Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů (sněmovní tisk 650) Text pozměňovacích návrhů
VícePrávní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 957/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 957/0 Návrh poslance Davida Ratha na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a další
VícePlatné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn 3 Osoba, která není v hmotné nouzi (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné
VíceČÁST PRVNÍ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. I
N á v r h III. ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související
VíceDOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA
DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY A DOPORUČENÍ Z PRAXE JUDr. Jiří Váňa advokát, partner TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY WHISTLEBLOWINGU Whistleblowing je používaný pro nahlášení neetického,
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Kurz Domácí násilí přílohy školících materiálů/ výběr z legislativy Zákon o Policii a oprávnění o vykázání násilné osoby 44 (1) Lze-li
VíceNejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2
prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 19.1.2015 Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný V. P. stížnost pro porušení zákona Příloha: Trestní
VíceZpůsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu
Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,
VíceStátní sociální podpora
Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné
VíceVYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb.
VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb. ze dne 31. května 2006, kterou se stanoví způsob zjišťování příjmových a majetkových poměrů žadatele o určení advokáta Českou advokátní komorou k poskytnutí právních služeb bezplatně
VíceZákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,
Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 84/1993 Sb., zákonem č. 165/1993 Sb., zákonem č. 307/1993 Sb., zákonem č. 182/1994 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb.,
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 01.02.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.02.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 20 V Y H L Á Š K A ministerstva práce
VícePomoc v hmotné nouzi
Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v
VíceČárový kód č. j. PROHLÁŠENÍ. o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
Čárový kód č. j. PROHLÁŠENÍ o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. OSOBNÍ POMĚRY: 1. Jméno: 2. Příjmení: 3. Datum narození:
Více10. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
330 10. funkční období 330 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (Navazuje na sněmovní tisk č. 156 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta
VícePoslanecká sněmovna. VII. volební období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2016 VII. volební období Pozměňovací návrh Karla Fiedlera k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
Více209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ
209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
VíceOKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo
OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní
VíceNávrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další
VíceZpůsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu
Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,
VíceZákon č. 110/2006 Sb.
Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální
VíceZáškoláctví legislativní rámec Mgr. Jan Fiala podle právního stavu k
Záškoláctví legislativní rámec Mgr. Jan Fiala podle právního stavu k 1. 7. 2017 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 posta@msmt.cz www.msmt.cz
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
0 P 86/2012-141 24 P a Nc 209/2017 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Milenou Vrbovou ve věci nezletilé: dcery rodičů: xxx narozená xxx bytem xxx
Víceb) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
VíceZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od:
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 29.11.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 29.11.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 482 Z Á K O N České národní rady ze
VíceMINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Č.j. 2006/ V Praze dne 19. září 2006
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Na Poř í č ním právu 376 / 1 128 01 Praha 2 Č.j. 2006/56857-24 V Praze dne 19. září 2006 Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností
VíceNový občanský zákoník
kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI
VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI 88 90 ZOR 96 a násl. ZOR Zdeňka Králíčková, 2007 1 2 Literatura Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková,
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI
Literatura VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková, M. a kol.: Zákon o rodině. Komentář. 3. vyd. Praha:
VíceHlava II: Trestní odpovědnost
Kdyby na naše stránky zabrousil čirou náhodou zastupitel města, který ještě nepochopil, že je úřední osobou a musí se podle toho chovat, předkládáme nejdůležitější pasáže z Trestního zákoníku, které by
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI ZOR 96 a násl. ZOR
VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI 88 90 ZOR 96 a násl. ZOR Zdeňka Králíčková, 2008 Literatura Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková, M.
VíceD. POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY zkušební otázky z ústní části. Policie ČR
D. Policie ČR 64 1. Srovnejte oprávnění prokazování totožnosti, kterým disponuje podle zákona o obecní policii strážník s obdobným oprávněním policisty podle zákona o Policii ČR. Oprávnění požadovat prokazování
VíceRodičovský příspěvek nově
Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon
VíceAK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014
AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014 KVĚTNOVÁ TISKOVÁ ZPRÁVA Neplatičům výživného hrozí exekuce, ztráta řidičského oprávnění nebo tři roky vězení. Soud může platbu
VíceVýukový modul VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti
Výukový modul VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Téma VI.2.2 Domácnost, rodina a finance 9. Rodinné právo Rodinné právo je soubor právních
VíceZákon ze dne 2006 o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Zákon ze dne 2006 o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VícePostup v případě, že zákonný zástupce nepřihlásí dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání:
Mgr. Jana Hanzlíková náměstkyně pro řízení sekce sociální politiky V Praze dne Č. j.: MPSV-2019/68580-231/1 Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
VíceV l á d n í n á v r h Z Á K O N. ze dne Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁLOHOVANÉ VÝŽIVNÉ.
V l á d n í n á v r h Z Á K O N ze dne.2017 o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zálohovaném výživném) Parlament se usnesl na tomto zákoně České
VíceOchranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu. - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem
Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem V obou případech je jim poskytována ze zákona speciální
VíceUniverzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní
VícePrůběžná zpráva o výsledku šetření
I. Odsouzená osoba nemá právní nárok na předání k výkonu trestu odnětí svobody dle Úmluvy o předávání odsouzených osob. I když je vyslovení souhlasu odsuzujícího státu s předáním výsledkem jeho volné úvahy,
VíceVdovský a vdovecký důchod
Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou
VíceČin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný )
FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ STRÁNKA / PROTIPRÁVNOST TRESTNÉHO ČINU prof. JUDr. V. Kratochvíl a. r. 2010/2011 SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (SkPTČ) (formální stránka / protiprávnost trestného činu) FSTČ Skutková
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Základní škola T. G. Masaryka a MŠ Dolní Bousov, příspěvková organizace se sídlem: Školní 74, 294 04, Dolní Bousov ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: III. /3 SMĚRNICE PRO URČOVÁNÍ VÝŠE ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
VíceZákon o životním minimu
Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ K RODIČŮM. 87 ZOR 96 a násl. ZOR
VYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ K RODIČŮM 87 ZOR 96 a násl. ZOR Zdeňka Králíčková, 2007 LITERATURA Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd.. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková, M. a kol.: Zákon
VíceMladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Řízení v trestních věcech mladistvých je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve
VíceSprávní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání
Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní
VíceSměrnice č. 1/2015. Směrnice pro stanovení postupu při posuzování žádostí o odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb.
ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO DOPRAVY Směrnice č. 1/2015 Změna č. 1 Datum účinnosti: 1. 2. 2017 Směrnice pro stanovení postupu při posuzování žádostí o odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. Vydáno ministrem
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST RODIČŮ K DĚTEM. 85, 85a, 86 ZOR 96 a násl. ZOR
VYŽIVOVACÍ POVINNOST RODIČŮ K DĚTEM 85, 85a, 86 ZOR 96 a násl. ZOR Zdeňka Králíčková, 2007 Literatura Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd.. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková, M. a kol.:
VícePovinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti
Povinnosti a oprávnění zaměstnanců OSPOD Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti Zaměstnanec je povinen vykonávat činnosti stanovené zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně,
VíceObsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv...
Obsah 1. Obecná teorie státu a práva......................... 13 1.1 Právo a morálka.............................. 13 1.2 Pojem státu a práva............................ 13 1.3 Právní stát...................................
Více14/2005 Sb. VYHLÁŠKA
14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.
VícePředpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který
PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního
VíceRodičovské únosy dětí, výkon práva styku. Olomouc Mgr. Bc. Alžběta Kundratová
Rodičovské únosy dětí, výkon práva styku Olomouc Mgr. Bc. Alžběta Kundratová Osnova Právní rámec Co je to rodičovský únos Řešení únosů žádost o navrácení Návratové soudní řízení Obvyklé bydliště dítěte;
VíceKdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
Hmotněprávní pojmy Krajní nouze Situace, kdy někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Čin provedený v této situaci pak není trestným činem, byť by jinak trestným činem byl.
VíceNejvyšší soud ČR Burešova BRNO
JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.7.2012 Čj. 295/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 BRNO Věc: obv. R. B., roz. B. - stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní
VíceČ. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5
odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Nad Štolou 3 Praha 7 170 34 Č. j. MV-136105-3/OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5 Společné stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence
VíceVYŽIVOVACÍ POVINNOST RODIČŮ K DĚTEM
VYŽIVOVACÍ POVINNOST RODIČŮ K DĚTEM 85, 85a, 86 ZOR 96 a násl. ZOR Zdeňka Králíčková, 2007 1 2 Literatura Hrušáková, M., Králíčková, Z.: České rodinné právo. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2006. Hrušáková, M.
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/2006 Sb., č. 214/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví
VíceNa návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Žaneta svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky přečinu maření
VíceSSOS_ON_1.11 Trestní právo I
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11
Více14/2005 Sb. VYHLÁŠKA. Podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Podrobnosti o organizaci mateřské školy
14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
VíceVÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ
VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ Zdeňka Králíčková, 2012 2 PRAMENY LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD č. 2/1993 Sb. ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963 Sb., ve znění zejména z.
Více117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře
117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře (platí od 15. 81. 7. 2017 do 30. 914. 8. 2017) ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., v úplném
VíceČl. I Prevence záškoláctví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví
Více38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
VíceENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava
, v "v ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava Sp. zn. KO-01507/2016-ERU V Praze dne 11. února 2016 Č. j. 01507-3/2016-ERU v, PRIKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný
VíceDesign prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR
(2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno
VícePlatné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn 7 Místní příslušnost Místní příslušnost okresní správy
VícePOSTUP PŘI VYDÁVÁNÍ POVĚŘENÍ K VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY Krajským úřadem Olomouckého kraje
POSTUP PŘI VYDÁVÁNÍ POVĚŘENÍ K VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY Krajským úřadem Olomouckého kraje Postup při rozhodování ve věci pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí je upraven v ustanovení 48
VíceOPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA
OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších Terénní sociální pracovníci výchovu dítěte a dalšími
VíceP R O H L Á Š E N Í. ve věci:..
P R O H L Á Š E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci:.. I. OSOBNÍ POMĚRY: 1. Jméno a příjmení:......... 2. Datum narození:...
VíceOpatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid
Opatrovnictví a poručenství Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Uplatní se v případě nutnosti ochrany zájmů nezletilých dětí ze strany jiných subjektů než rodičů Na základě rozhodnutí soudu Když
VícePřehled obsahu O autorech Předmluva Předmluva k druhému vydání Obsah
str. m. č. O autorech... V Předmluva...VII Předmluva k druhému vydání... IX Obsah...XVII Autoři jednotlivých kapitol...xxxiii Seznam použitých zkratek...xxxv Literatura... XXXIX Obecná část... 1 Kapitola
VícePŘÍLOHA č. 1 VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY. Požadavky na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a další podmínky. zakázky s názvem. Penzion U Karla IV.
PŘÍLOHA č. 1 VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY Požadavky na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a další podmínky zakázky s názvem Penzion U Karla IV. 1 Tato příloha č. 1 výzvy k podání nabídky a k prokázání
Víceporučenství Opatrovnictví a poručenství Opatrovnictví Rozlišení opatrovnictví Ustanovení opatrovníka
Opatrovnictví a poručenství Opatrovnictví t a poručenství Uplatní se v případě nutnosti ochrany zájmů nezletilých dětí ze strany jiných subjektů než rodičů Na základě rozhodnutí soudu Když rodiče (z různých
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Omezení osobní svobody II. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013
VíceVyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání
Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně poslední změny vyhláškou č. 214/2012 Sb., s účinností dnem 1. 7. 2012 Ministerstvo školství, mládeže
VíceSPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ
SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
VícePlatné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění;
Více181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu
181/2011 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějích předpisů, a některé dalí zákony Parlament se usnesl na tomto
VíceENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava
r v "V ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava Sp. zn. OSR-08518/2017-ERU Praha 16. srpna 2017 Č. j. 08518-3/2017-ERU PŘÍKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný správní
VíceTRESTNÍ PRÁVO I. soustředění
Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,
VíceV ztah rodičů a školy
V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu
Více1. Termín a místo zápisu
Zápis do 1. tříd ZŠ a zákonné normy (2017) Obsah: 1. Termín a místo zápisu 2. Organizace zápisu 3. Věk dítěte 4. Práva a povinnosti rodičů 5. Kritéria pro přijímání žáků 6. Spádové obvody škol 7. Odklad
VíceKurz trestního práva - BIVŠ 2013
TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,
VíceOdpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná
VíceTrestněprávní limity výkonu účetní profese. Jan Molín katedra finančního účetnictví a auditingu Vysoká škola ekonomická v Praze
Trestněprávní limity výkonu účetní profese Jan Molín katedra finančního účetnictví a auditingu Vysoká škola ekonomická v Praze Problémové okruhy Jaké jsou limity zveřejňování nepravdivých účetních informací
Více