Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství"

Transkript

1 Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství Věra Kuchařová, VÚPSV Rapidní pokles sňatečnosti a porodnosti v druhé polovině 90. let dvacátého století vyvolal živou diskusi o jeho příčinách, zejména o podmínkách pro zakládání rodiny, ale také o hodnotě manželství a rodičovství. Základní otázka zní, nakolik jsou změny demografického chování vyvolány změnami normativně hodnotového systému a nakolik objektivními podmínkami ekonomickými, ale i úžeji společenskými či politickými. Oba směry hledání příčin mají své zastánce mezi badateli i politiky. Naše poznatky však nastolují i jinou otázku proč se tak rapidně mění demografické chování, když hodnota rodiny si uchovává své prioritní postavení a hodnota rodičovství se nemění zdaleka nijak dramaticky. Komparace dat demografické statistiky s výsledky sociologických výzkumů hodnot, rodinných vztahů, plánů a chování poukazují na dost zásadní rozpory. Lidé staví rodinu na přední místo svého hodnotového žebříčku, velká většina nachází v rodičovství důležitý smysl života, ale přibývá lidí žijících (téměř) celoživotně bez stálého partnera a lidí celoživotně bezdětných, snižuje se konečná plodnost žen, klesají průměrné počty dětí v rodinách s dětmi. To se zdá zpochybňovat tezi o vlivu změn hodnotového systému dnešní české populace na demografické chování a nahrává to zastáncům těch interpretací, které zdůrazňují vliv změn ekonomických podmínek a sociálních vztahů, příp. nedostatečnosti rodinné či populační politiky. Skutečnost je přirozeně podstatně komplikovanější, a tím i její poznávání. Tento příspěvek si neklade za cíl rozhodnout kde je oprávněnější hledat zdroje vysvětlení proměn rodinného chování. Má být jen zamyšlením nad vztahem mezi deklarovanými hodnotovými orientacemi a postoji a zjišťovaným chováním, zamyšlením založeným na poznatcích z výzkumů z posledních zhruba 10 let. Je to doba umožňující hledat i vývojové změny. Podívejme se nejprve na okruhy jevů, jež jsou zde brány v úvahu jako důležité determinanty sledovaných změn českých rodin: na základní charakteristiky změn společensko-ekonomických, co je známo o změnách v oblasti hodnot a co je známo o změnách demografického chování. 1. Změny podmínek Základní charakteristiky podmínek, které lidé více méně vědomě berou v úvahu ve svých manželských (partnerských) a rodičovských plánech nebo které zvnějšku intervenují do rodinného života a demografického chování si můžeme shrnout do následujícího přehledu. Uvedené skutečnosti ovlivňují vztahy uvnitř rodin (tj. mezi partnery, mezi generacemi a mezi dalšími členy rodiny, obecně vztahy v širší rodině) a vztahy rodin k vnějšímu světu. Ekonomická situace: * tržní prostředí zvyšuje nároky na pracovní výkon a pracovní čas, často na úkor času pro rodinu, výchovu dětí v rodině * cenový vývoj a nárůst spotřeby podporuje orientaci na zaměstnání jako zdroj rodinných (individuálních) financí * růst životní úrovně velké části populace umožňuje rozšiřovat životní aspirace a spektrum životních plánů 1

2 * nezaměstnanost snižuje životní úroveň rodin s dlouhodobě nezaměstnaným členem a již jako potenciální možnost přispívá k růstu napětí v rodinách * situace na trhu s byty (regulované nájemné, ceny bytů, hospodaření s obecním bytovým fondem aj.) komplikuje zakládání rodin a manželství; mladí lidé považují samostatný vlastní byt za jednu ze základních podmínek pro založení rodiny Sociální podmínky * v méně paternalistickém prostředí vzrůstá míra vlastní odpovědnosti za sebe a vlastní rodinu, ale často také nespokojenost s vnějšími podmínkami pro rodinný život * vzdělání a vysoká zaměstnanost žen snižuje jejich závislost na partnerovi a zvyšuje nároky na sladění rodinných a profesních zájmů * zvýšila se mobilita jedinců, a tím roste izolovanost členů rodiny (zatím pozvolna) * po letech vytlačení otců z podílu na výchově potomků a omezení jejich autority v rodině se jen zvolna prosazují snahy o podstatně větší začlenění otců do péče o děti a do jejich výchovy * mění se poměr mezi vlivem rodiny (nukleární a příbuzenských sítí), sousedských sítí a vrstevnických skupin 1 * navzdory (nebo vzhledem ke) všem sklonům k paternalismu přispívají opatření sociálního státu v mnoha směrech k uvolňování rodinných vazeb Kulturní vlivy * Individualismus oslabuje vnitrorodinné vztahy, do jisté míry ve prospěch vztahů vrstevnických či intrageneračních, ale i nezdravého hedonismu * Rozšířený pragmatický pohled na svět ovlivňuje i rodinné chování posilováním racionality na úkor některých tradičních hodnot, které více podporovaly rodinnou soudržnost * Mění se hodnota dítěte, a tím vnitrorodinné vztahy a formy výchovy, zprostředkovaně pak vztah dětí (vnoučat) k rodičům (prarodičům) * Spotřební orientace a zaměřenost na životní úroveň rodiny konkurují duchovním rodinným hodnotám a poutům, čímž oslabují jejich význam a motivační sílu, ale nenahrazují je v jejich stmelující síle * Moderní technologie ovlivňují životní styl, a tím i vztahy v rodinách, zejména mezigenerační, nárůstem individualismu jejich členů Demografické procesy Demografický vývoj v posledních 15 letech utvářejí v České republice obdobně jako v dalších evropských zemích jednak procesy poklesu porodnosti a sňatečnosti, spojené s odklady zakládání rodiny do vyššího věku a (dočasnou) preferencí profesní kariéry, jednak růst počtu nesezdaných soužití a dětí narozených mimo manželství, a také vysoká a mírně rostoucí rozvodovost. Z hlediska utváření rodin a domácností mají tyto jevy za následek změny ve velikosti a složení rodin, zejména počtu dětí (obr. 1), a růst podílu neúplných rodin (skutečných a formálních). To pak vede k přizpůsobování dělby rolí mezi partnery častějším neformálním partnerským svazkům a přetrženým partnerským vazbám. Mění se složení nejen 1 Jak píše J.Zeman (2004), Vzrostl vliv rodičům konkurujících externalit, především elektronických medií a vrstevnických skupin, snížil se vliv širší rodiny, příbuzenstva a sousedů. 2

3 nukleárních rodin, ale také širších rodinných sítí, což má dopady na zúžené možnosti mezigenerační vzájemné pomoci. Graf 1: Proměny skladby rodin s dětmi podíly domácností podle počtu dětí Rodinné domácnosti s dětmi - v % % Rok Pramen: Sčítání * Zmenšování velikosti nukleární rodiny (počtu dětí) zintenzivňuje, alespoň potenciálně, citové vazby, naproti tomu změny ve využívání času (vnímané jako jeho nedostatek) vztahy oslabují a podporují individualismus a autonomii * Akceptace a rozšíření nesezdaných soužití spolu se zmíněným růstem individualismu a autonomie snižuje závaznost vztahů mezi partnery a mezi generacemi * Zmenšování velikosti nukleární rodiny snižuje počet dětí jako potenciálních pečovatelů ve stáří * Také vysoká rozvodovost snižuje počet dětí, a tím i potenciálních pečovatelů ve stáří - jednak rozvedení mívají méně dětí a jednak mezi potenciálními pečovateli ubývá dětí (po rozvodu se snižuje nebo mizí kontakt s jedním z rodičů 2 ), snach (po rozvodu se vzdalují od ex-tchánů a ex-tchýní) i vnoučat (nezřídka se citově a prostorově vzdalují od prarodičů rodičů odcházejícího rodiče) * Děti z rozvedených manželství mají omezenou zkušenost se vztahy v úplné a širší rodině a mají tendenci k reprodukci neúplných rodin Výsledkem působení těchto faktorů jsou změny ve fungování rodin a vytváření manželských svazků. Význam tradiční rodiny se snižuje ve prospěch alternativních forem partnerského, dvougeneračního i vícegeneračního soužití. Lze to ilustrovat na výzkumných datech o mladé generaci v tab Podle Možný, Přidalová, Bánovcová 2003, s. 23, se po rozvodu rodičů s otcem stýkala méně než jednou za měsíc nebo vůbec třetina dívek (vůbec ne pětina) 3

4 Tabulka 1: Formy rodinného soužití osob ve věku let podle rodinného stavu (sloupcové relativní četnosti v %) Rodinný stav Celkem - věk Typ domácnosti Svobodný, rozvedený Celkem Ženatý/ Žijící s věk Bez partnera vdaná druhem/družkou domácnost jednotlivce 23, ,5 16,1 pouze pár, bez dětí 1,1 65,3 14,4 14,6 28,1 pár s dětmi 29,3 * 26,5 71,8 47,7 37,3 neúplná rodina 16,0-1,1 7,5 4,9 pár bez dětí s dalšími členy - 4,1 1,7 1,2 1,2 pár s dětmi a dalšími členy 7,7* 2,0 9,9 8,0 6,9 neúplná rodina s dalšími čl. 3,9 2,0-1,9 1,5 jiný typ 18,2 1,1 8,5 4,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 - * jde zřejmě o svobodné jedince žijící s rodiči v daném typu domácnosti Pramen: Rodina Hodnoty a postoje Při hledání příčin proměn demografického chování je pozornost věnována tomu, nakolik zde mohou mít iniciační vliv změny hodnotového systému. V empirických výzkumech často zjišťujeme spíše postoje a názory, než skutečné hodnoty, ale přesto nám jejich poznatky mohou pomoci při analýze změn v oblasti hodnot. K základním zjištěním patří, že na jedné straně je těžištěm dnešních změn hodnot spojených s rodinným chováním růst individualismu, důraz na autonomii a odklon od tradičních forem partnerského chování (Chaloupková, Šalamounová 2004). Na straně druhé se ukazuje, že navzdory výše uvedeným sociálním, ekonomickým a kulturním proměnám si ve zjišťovaných hodnotových orientacích 3 rodina a rodičovství stále udržují výsadní postavení bez ohledu na věk a vzdělání a další charakteristiky. Je třeba se ptát zda si tyto hodnoty udržují svoji kvalitu či zda se nemění obsah těchto hodnot Manželství a partnerství Jako jistá náhrada longitudinálního sledování změn v hodnotových orientacích je v tabulce 2 uvedeno, jak různé generace oceňují vybrané hodnoty. Respondenti to však dělali ve stejné době, takže v různých fázích svého životního cyklu, kdy měli různou životní zkušenost. Nicméně je zde ilustrován mírný pokles hodnoty manželství s klesajícím věkem. Rostoucí část nejmladší generace připisuje srovnatelný význam manželství i alternativním formám partnerských soužití. Přesněji řečeno, životní partner je pro ně důležitý, ale už ne tolik soužití s ním v legálním svazku. Mezigenerační změny nejsou velké a zejména pořadí hodnot je dost stabilní. Pokles hodnoty rodičovství a mírný růst významu majetku a osobních zájmů potvrzují jinde zjišťované tendence k individualismu. Potřeba uspět v profesi je pro ekonomicky aktivní populaci také celkem stabilní. 3 Ve výzkumu z roku 2001, jehož data jsou zde podkladem (R01), bylo vybráno jen několik hodnot souvisejících či konkurujících hodnotě manželství. K obdobným výsledkům došel ve výzkumech z let 1990 a 1997 IVVM, který použil širokou škálu hodnot (viz: Rendlová E. v: Současná 2002, s. 166), a také výzkum Rodina 1994 (datový archiv výzkumu) 4

5 Tabulka 2: Hodnoty manželství a rodičovství v porovnání s vybranými hodnotami rozdíly podle věku (průměrná hodnota na pětistupňové škále, 1 = nejnižší hodnocení). Hodnoty Věkové kategorie Do a více celkem Koefici -ent Gama* Mít spolehlivého životního partnera 4,19 4,35 4,28 4,22 4,26 - Žít ve spokojeném manželství 3,88 4,08 4,10 4,11 4, Mít a vychovávat děti 3,74 4,02 3,96 4,04 3, Být úspěšný v zaměstnání 3,54 3,56 3,50 3,26 3, Mít majetek a peníze 3,51 3,42 3,38 3,20 3, Mít kvalitní vzdělání 3,39 3,48 3,38 3,24 3,37 - Věnovat se svým zájmům 3,40 3,35 3,12 3,09 3, Být uznávaný lidmi v okolí 3,17 3,28 3,15 3,28 3,22 - Podílet se na veřejně prospěšné 2,45 2,43 2,35 2,50 2,43 - činnosti Poznámka: * Měří závislost ordinálních dat, záporné hodnoty znamenají, že s rostoucím věkem význam dané hodnoty klesá. Uvedeny jsou jen koeficienty významné na hladině významnosti minimálně 0,001. Pramen: Rodina 2001 Mladší lidé více než starší rozlišují mezi hodnotou mít spolehlivého životního partnera a hodnotou žít ve spokojeném manželství. Život s partnerem bez sňatku se stává, zejména pro mladé lidi, obvyklou formou soužití (srv. např. Rabušic 2001, s ) alespoň v určité fázi života, stále častěji před prvním sňatkem či do narození prvního dítěte, ale také u rozvedených a ovdovělých 4. Dáme-li lidem v sociologickém šetření vybrat mezi různými možnostmi uspořádání partnerského života, preference manželství převládají. V posledních letech poklesly v obou sledovaných věkových kohortách uvedených v grafu 2 jen o málo, nicméně se snížil i podíl lidí požadujících jeho stabilitu po celý život. Pokles počtu přívrženců trvalého manželství v letech se ale odehrál hlavně ve prospěch opakovaných manželství, příp. života bez stálého partnera. Lidé nepožadují udržení manželství za každou cenu, ale současně uznávají jeho nezastupitelné funkce. Mladí lidé se liší od starší generace tím, že spíše než opakované manželství akceptují nesezdané soužití. Přitom zřejmě nejen pasivně akceptují nové formy soužití nebo rezignují před jejich rozšiřováním, ale někteří z nich v nich dokonce spatřují jisté výhody. Navzdory rostoucímu podílu nesezdaných soužití je to však pro mnoho lidí stále spíše přechodná životní etapa. V čem tedy dnes spočívá dnešní hodnota manželství, když již není tak obecně sdílena a hlavně když sňatečnost stále klesá? Podle výzkumů (tab. 3) je trvale vysoce hodnocen význam manželství pro naplnění citových vazeb a poskytování sociálního zázemí (je předpokladem šťastného, vyrovnaného života) 5. Starší i aktuální šetření zjišťují, že důležitost instituce manželství je výrazně spojována s jeho funkcí zázemí poskytujícího materiální (konkrétně finanční) jistoty partnerům, je zde však kolísání a spíše pokles. Za důležité jsou považovány také právní záruky majetkových vztahů, které manželství přináší. Uznání této hodnoty podle šetření z roku 1996 a 2001 za pět let vzrostlo 6. Odpovídá to realitě, kde legislativně nejsou v řadě oblastí zajišťována nesezdaným partnerům stejná práva jako manželům. 4 Jejich podíl mezi faktickými manželstvími klesá 5 Přímý dotaz byl položen jen v roce 1996 (PK96), kde souhlas vyslovilo 84 % respondentů ve věku let 6 Vyplývá to ze srovnání dat z výzkumů PK96 a R-01 5

6 Graf 2: Kterou možnost považují lidé pro svůj život za nejlepší (relativní četnosti v %) 120 Preferovaná forma soužití - srovnání podle věku a roku výzkumu (v %) manželství i opak. jedno manželství bez sňatku sám / / / /01 Zdroje: rok 1996 výzkum Populační klima (PK96), rok 2001 výzkum Rodina 2001 (R-01) Pozn.: První dva sloupce ukazují názory lidí ve věku 18-60, druhé dva ve věku Kategorie odpovědí jsou (od zdola): Žít sám(a) bez stálého partnera, Žít s partnerem bez sňatku, Žít v jednom manželství po celý život, Žít v manželství, byť opakovaném Čím více je hodnocen institucionální význam manželství, tím více je chápáno jako omezující faktor. Vzhledem k rozdílům v uznání jeho institucionálního významu ve sledovaných letech a k většímu tomuto uznání mladšími respondenty lze vyslovit hypotézu o nárůstu instrumentální role manželství, tzn. při jistém zjednodušení, že manželství není cílem (potřebou samo o sobě), ale nástrojem uspokojování dalších potřeb. Je známo, že jde často trochu paradoxně o individualisticky zaměřené potřeby. Tabulka 3: Porovnání souhlasu s vybranými hodnotami manželství Výzkum /rok Míra souhlasu Určitě souhlas Spíše souhlas Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhlas Určitě nesouhlas Hlavní výhodou manželství je finanční jistota Lidé, kteří chtějí mát děti, by měli uzavřít sňatek Děti by se měly rodit pouze do manželství Hlavním smyslem manželství je zajistit majetková a jiná práva Hlavní výhodou manželství jsou záruky majetkových vztahů Manželství je i určitou zárukou šťastného a vyrovnaného života jednotlivce Prameny: Rodina 1994, Populační klima 1996, Rodina

7 Hodnoty partnerství i manželství si významněji nekonkurují s profesními ambicemi v žádné věkové kohortě, tím spíše však roste potřeba skloubení obou sfér. Současně hodnota uspokojení osobních zájmů zaostává v hodnotových žebříčcích za hlavními životními hodnotami rodinnými. Zde však existuje opět generační posun pro mladé lidi je tato hodnota významnější, což se může stát překážkou naplnění rodičovských plánů. České ženy doposud převážně nacházejí cesty zvládnutí svých rolí v rodině a zaměstnání - za cenu nadále obvyklé přerušované pracovní kariéry, někdy i za cenu rezignace na uspokojování osobních zájmů. Ke zmírnění této ceny napomáhá mj. velká míra využívání mezigenerační vzájemné pomoci. Mladší partneři si sice ponechávají relativně větší volnost i pro naplňování individuálních potřeb a zájmů, zatím však někdy i za cenu snižování porodnosti. U mužů nevyvolává vztah rodiny a zaměstnání takové tenze, jako u žen, ale i jejich spokojenost se zvládáním svých povinností v obou sférách je nižší. Otcové si uvědomují svou absenci v domácnosti viz tab. 4. V tabulce se mj. ukazuje patrný rozdíl v partnerské dělbě práce u lidí žijících v manželství a v nesezdaném soužití, kde v druhém případě je dělba rovnoprávnější. Podle očekávání zvládají osamělé ženy-matky lépe dvojí zátěž než muži-otcové. Tabulka 4: Jak partneři (rodiče) zvládají skloubení rodinných a pracovních povinností (kladné odpovědi v %) Obojí Dobře práci, na Dobře rodinu, Obojí tak Nedá se to dobře úkor rodiny na úkor práce napůl zvládnout Muž Žena Celkem Muž: Manželství Partnerství Sám otec Žena: Manželství Partnerství Sama matka Pramen: výzkum Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005 D.Hamplová (2004) uvádí ze svého výzkumu zjištění, že pro celkovou životní pohodu je spokojenost s prací méně důležitá než spokojenost s osobním životem. Dále píše, že Srovnáme-li vliv rodinného stavu a vzdělání, rodinný stav je důležitějším prediktorem životní spokojenosti než vzdělání. Ženy jsou nejspokojenější v manželství a nejméně spokojené, pokud žijí sami. Muži jsou rovněž nejméně spokojeni, pokud žijí sami, na rozdíl od žen však v jejich případě není důležitý rodinný stav, ale to, zda žijí s partnerkou...manželství ovlivňuje celkovou životní spokojenost pozitivně pouze v případě, pokud jsou lidé se svým rodinným životem spokojeni. Odlišný přístup k manželství a partnerství tedy nacházíme nejen mezi mladšími a staršími lidmi, jak už bylo uvedeno, ale také mezi muži a ženami. V obecných postojích k manželství a rodičovství se přístup mužů a žen většinou významně neliší, nebo rozdíly nejsou velké. Podtrhnout bych chtěla zjištěný pozitivní vliv manželství za předpokladu, že v něm lidé nacházejí uspokojení. Dlouhodobě zjišťujeme požadavek udržovat pouze funkční a uspokojující manželské svazky (graf 3). 7

8 Graf 3: Názory na manželství podle souhlasu s výrokem: Souhlas s výrokem "Špatné manželství je lepší než žádné"(%) Souhlas s výrokem "Špatné manželství je lepší než žádné" podle věku (%) souhlas určitě souhlas spíše nesouhlas spíše nesouhlas určitě 0 souhlas určitě souhlas spíše nesouhlas spíše nesouhlas určitě Pramen: Populační klima 1996 (věk 18-60), Postavení mužů a žen v ČR 1998 (věk 18-60, 2/3 souboru ženy), Rodina 2001(věk 18 a více). Postoje k manželství a rodičovství nejsou v naší populaci plně konzistentní s reálným chováním, a konzistentní nejsou ani odpovědi na otázky k jednotlivým složkám celkového postoje. Rodina patří k preferovaným hodnotám, ale alternativní formy soužití jsou stále více přijímány jako (téměř) rovnocenné. Nejmarkantnější je diskrepance mezi hodnotou rodiny a dlouhodobě vysokou tolerancí k rozvodům. Tu lze ilustrovat mj. názory na udržení manželství v případě jeho omezené funkčnosti (Tabulka 5). Ačkoliv udržování manželství za každou cenu je obecně v zásadě odmítáno, malý posun v názorech zasluhuje pozornost. Přímá otázka na postoj k rozvodům se v uvedených výzkumech lišila, takže nelze zjištěný posun dobře ověřit. Tab. 5 ukazuje alespoň přibližné srovnání, z nějž se ukazuje stabilní převaha lidí požadujících ukončení narušeného manželství. 60 % stejných dotázaných v roce 1998 současně požadovalo zavedení opatření na ztížení rozvodů manželství. V roce 2001 jsme se proto ptali nakolik lidé předpokládají, že je možné zavést státem iniciovaná opatření na omezení rozvodovosti. Ačkoliv převládají skeptické postoje, 34 % respondentů věří (určitě nebo spíše), že stát zde může účinně působit. Lidé nehledají pomoc ani tak v legislativní úpravě podmínek rozvodu, jako ve výchovné a poradenské činnosti. Považuji to za realistický postoj, korespondující s hlavními důvody lability dnešních manželství. Tabulka 5: Souhlas s výrokem že rozvod je jediným správným (zpravidla nejlepším*) řešením situace, kdy manželé nejsou schopni řešit své manželské problémy (podíly v %). Rok Určitě souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím Poznámky: * Formulace v závorce byla použita v roce 1994 a Pramen: Rodina 1994, Postavení mužů a žen v ČR 1998, Rodina 2001 K rozvodům jsou nejvíce tolerantní lidé v mladším středním věku, zřejmě vzhledem k častější vlastní zkušenosti s krizí manželství nebo přímo s rozvodem. Nejstarší a nejmladší generace mají v tomto ohledu více ideálů či morálních zábran, k nimž se asi spíše u starších přidává i materiální kalkul (uvažují o často negativních dopadech rozvodu na životní úroveň jeho aktérů a jejich dětí). Rozdíly podle věku však nejsou velké, zatímco rodinný stav jistou roli, možná neočekávanou, hraje - souhlas s rozvodem jako řešením manželské krize je u rozvedených (včetně opětně sezdaných) podstatně častější, než u ostatních lidí. 8

9 2.2. Rodičovství Vzhledem k výsadnímu postavení rodiny v hodnotovém žebříčku většiny populace by se zdálo, že mateřství a otcovství je jednou z hlavních životních aspirací naprosté většiny dospělých. Skutečně jen malý počet lidí neplánuje mít děti. Dlouhodobě sledujeme rozdíly mezi plánovaným a skutečným počtem dětí (tab. 6, graf 4). Statistiky o porodnosti však poukazují na vzrůst počtů a podílu bezdětných žen, z nichž jen u malé části je to způsobeno fyziologickými problémy. Jde tedy o záležitost kulturně-sociální, spjatou se stupněm ekonomického a sociálního vývoje ve většině evropských zemí (také však v dalších oblastech světa /srv. Možný 2003, s. 6-8/). Fakt rostoucího výskytu zdravotních obtíží lidí ve věku biologické reprodukce nelze také opomíjet, ačkoliv nárůst využívání metod asistované reprodukce představuje jistou formu vyrovnávání negativních dopadů vývoje zdravotního. Tabulka 6: Plánovaný* (ideální) a skutečný počet dětí 7 Počet dětí Upřesnění souboru Výzkum (věk respondentů) Rok respondentů Rodina 1994** (18 a více) Reprezentativní Rodina 1994 Ideál. počet Reprezentativní (46-60) Skutečný Biografický výzkum mladé Lidé ve věku let generace (25-34) Starší střední Plánovaný Alespoň jednou vdané/ generace počet 2004 ženatí, vychovali alespoň (45-59) Skutečný jedno dítě (ne jen vlastní) Harmonizace rodiny a Rodiče alespoň jednoho 2005 x zaměstnání(18-64, modus 31) dítěte, věk nejstaršího 10 let * vč. těch, kdy žena byla těhotná;, kde není uvedeno jinak, jde o plánovaný počet dětí ** ideální počet dětí Graf 4: Deklarovaný ideální a skutečný počet dětí podle věku respondenta 2001 ideální počet dětí 2001 skutečné počty dětí % 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, % 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Počet dětí Počet dětí 7 Otázky zněly různě: Kolik dětí chcete celkem mít?, Kolik dětí jste si plánovali v mládí, v době uzavírání manželství, příp. Jaký je podle Vás ideální počet dětí? Plánovaný počet dětí není totéž jako teoretický deklarovaný ideální počet dětí v rodině. Nicméně alespoň pro mladou generaci svobodných lidí zjistila D.Hamplová (Fialová,.., 1997, s. 93), že 91 % dotázaných uvádí na obě otázky shodnou odpověď, zejména pokud plánovali více dětí. I to je ukazatel vlivu hodnotově normativního přístupu k rodičovství ti co plánují více dětí jsou ve svých aspiracích více nakloněni rodičovství jako takovému. 9

10 Pramen: výzkum Rodina 2001 Postoje týkající se rodičovství jsou sice konzistentnější, než je tomu u postojů k manželství, ale i zde zjišťujeme rozpory, např. v tom, že rodina je sice převážně uznávána jako nejlepší prostředí pro výchovu dětí, přitom ale podle názorů zhruba poloviny dospělé populace to nevylučuje schopnost jednoho rodiče zvládnout výchovu sám. Jestliže donedávna bylo rodičovství spojováno s manželstvím, dnešní mladá generace je v postojích podstatně tolerantnější oproti generacím starším k mimomanželskému rodičovství. S výrokem, že děti by se měly rodit pouze do manželství, souhlasí 57 % lidí ve věku let, ale 78 % ve věku let (R01). Jen částečně lze vysvětlit tento přístup souvislostí s požadavkem nevyhnutelnosti společné výchovy oběma rodiči. Zastává jej 46 % mladých v uvedeném věku a 58 % starších v uvedeném věku, ostatní souhlasí s tím, že dítě může stejně dobře vychovávat jen jeden z rodičů. Generace se zde liší méně, ale zatímco u starších lze důvod hledat více v toleranci k rozvodům, u mladších se připojuje i větší tolerance k rodičovství za svobodna. Klasické rodinné prostředí má zřejmě v mínění lidí (zejména středního a vyššího věku) pro dítě hodnotu institucionálního zázemí. Zajišťuje jeho potřeby lépe v právním smyslu pro rodiče to znamená souhrn jasně stanovených a právně vymahatelných povinností vůči dětem. Odhlédneme-li od morálního aspektu, více hodnoceného staršími generacemi, je zřejmě brán v úvahu i ekonomický kontext. V souvislosti s materiálním zabezpečením může hrát roli znalost neblahé zkušenosti mnohých rozvedených matek s vymáháním (odpovídající výše) alimentů. V souvislosti s právními aspekty však může jít o neznalost příslušné legislativy, zajišťující stejná práva všem dětem a povinnosti rodičům bez ohledu na jejich rodinný stav 8. Názor, že děti by se měly rodit pouze do manželství, zastávají celkem přirozeně o něco častěji vdané ženy a ženatí muži. Nicméně rodičovství a rodičovské plány pro velkou část lidí dnes nevyvolává nutně potřebu uzavírat sňatek. Je třeba doplnit, že nutnost spoluúčasti obou rodičů více uznávají lidé, pro něž má rodičovství vyšší hodnotu (za ideální považují vyšší počet dětí). Ač reálně je schopno se zachovat podle uvedených postojů méně lidí, než kolik jich takové postoje deklaruje, potvrzuje se zde posun k uvolnění vazby hodnot i preferencí ve vztahu k manželství a rodičovství. Navzdory větší toleranci mimomanželskému rodičovství svobodné matky často dodatečně uzavírají sňatek s otcem svého dítěte (příp. záměrně zaměňují tradiční pořadí těchto událostí). Vdané ženy mají vyšší počet dětí oproti rozvedeným (a samozřejmě svobodným), a to i v případě dlouhodobého soužití neprovdaných žen s partnerem. V roce 2001 bylo podle Sčítání v úplných rodinách s dětmi průměrně 1,67 dětí (1,73 podle Sčítání 1991), zatímco v neúplných 1,42 a v nesezdaných soužitích 1,63 9. Dnešní populační vývoj je tedy poznamenán nejen sníženou sňatečností, ale částečně i vysokou rozvodovostí. Dítě či rodičovství nepřestává být vysoce uznávanou hodnotou, ale obtížněji se hledají cesty jejího naplnění, zvláště chtějí-li mladí lidé současně dosáhnout dalších žádoucích životních cílů, pro něž jsou v současnosti širší příležitosti, než tomu bývalo dříve. Ačkoliv nelze nevidět ekonomické důvody snížení porodnosti (růst nákladů na děti, tzv. náklady ztracených příležitostí 10, menší jistota zaměstnání při růstu nezaměstnanosti aj.), lze považovat za stejně 8 I zde ovšem nemusí být právní garance vždy reálně uplatnitelné (např. když rodič papírově snižuje hodnotu svého majetku a příjmů na úkor alimentačních nároků a dědických práv svých dětí žijících s druhým nesezdaným rodičem). 9 Výpočet podle publikace ČSÚ Základní informace o rodinách a domácnostech v České republice získané ze SLDB 2001 z roku 2003 (www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/41n2-02) 10 Jde zjednodušeně řečeno o čas věnovaný dětem na úkor jiných činností, včetně výdělečných (blíže viz např. Rabušic 2001: ). 10

11 důležité změny životního stylu a životních drah mladé generace (např. se prodlužuje délka studia, profesní kariéra je lákavá a dostupná, klesá závislost na rodině původu na rodičích, ženy jsou vzdělanější a také proto samostatnější). Rodičovství je však dnes více než dříve hodnotou konfrontovanou s úsilím o dosažení úspěchu a společenského postavení či uplatnění individuálních schopností a vzdělání, jak naznačuje tab. 7. Navíc zde zřejmě zaznamenáváme mírný posun v uvědomování si rizik spojených s rodičovstvím v podmínkách, kdy zabezpečení větší rodiny vyžaduje vysoké osobní investice rodičů, kteří chtějí zachovat žádoucí životní úroveň a výchovné prostředí pro své děti a přitom příp. nerezignovat na své profesní aspirace. Řešení významného životního dilematu zda a kolik dětí mít je více individuálním aktem než dříve ze dvou důvodů. Jednak je méně ovlivněno tradicemi, zejména nazíráním na roli ženy, protože její postavení není tolik ztotožňováno s mateřstvím a vázáno na postavení manžela. Toto řešení je také méně podřízeno ekonomicko - sociálním tlakům, protože na rozdíl od centrálně řízené společnosti jako byla ČR před rokem 1990, je rodina více autonomní. 11 Tato větší nezávislost je přirozeně doprovázena větší odpovědností rodičů za vlastní životní standard a zabezpečení jejich dětí. Tabulka 7: Mít děti znamená velké omezení svobody rodičů Rok Určitě souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím (26) (45) Pramen: výzkumy Rodina1994 a Rodina2001 Postoje k rodičovství se utvářejí mj. podle toho, nakolik je dítě přínosem či zátěží pro rodiče a rodinu, a to zdaleka nejen ekonomicky, ale také emocionálně nebo z hlediska stylu života rodičů a celé rodiny. Celkové dopady lze stručně shrnout tak (Tabulka 8), že narození dítěte změní časový fond rodičů, zejména matky, a jeho využití a změní poměr mezi příjmy a výdaji s celkovým negativním dopadem na ekonomickou situaci rodiny. Na druhé straně má narození potomka příznivý vliv na vztahy v rodině, a to nejen mezi novými rodiči, ale ještě o něco více na vztahy mezigenerační. Tyto výsledky se neliší podle věku a v zásadě ani podle aktuálního rodinného vztahu. Tabulka 8: Odpovědi (v %) na otázku Jaký vliv mělo narození prvního dítěte na vybrané oblasti Vašeho života? Míra vlivu Oblasti života Učitě Spíše Nemělo Spíše příznivý příznivý vliv nepříznivý Ekonomická situace rodiny 4,4 11,9 42,4 35,0 6,3 Bytová situace rodiny 4,9 13,2 54,3 23,3 4,3 Způsob trávení volného času 3,9 19,3 35,8 37,3 3,7 Vztahy s partnerem 21,1 37,6 29,9 9,8 1,6 Vztahy s Vašimi rodiči 22,6 40,2 32,3 4,3 0,6 Společenský život, setkávání s přáteli 3,8 13,2 49,5 29,1 4,4 Pramen: Rodina 2001 Učitě nepříznivý 11 I.Možný např. připomíná vliv sociálně ekonomických podmínek v socialistických společnostech na závislost mladých rodin na prarodičích, na nedostatek jiných příležitostí, na preferenční přidělování bytů rodinám s dětmi (Možný 1999: ). 11

12 Mění se samotný hodnotový a normativní obsah mateřství a otcovství a v důsledku toho postavení muže a ženy v rodině v oblasti výchovy dětí a rozhodování již o jejich počtu, pak o jejich výchově a potenciálně o jejich budoucím životě. Mateřstvím se v pojetí mladých lidí nenaplňuje podstatná část poslání ženy (oproti chápání mateřství v minulosti), rodičovství obecně stále méně naplňuje smysl života člověka v poměru k dalším aspiracím (srv. Rabušic 2001, s. 164). Na druhé straně se mění obsah zejména otcovství, a to ve směru od tzv. institucionálního ke vztahovému 12, tj. od postavení otce jako vůdčího subjektu v rodině k postavení partnera svých dětí. Mění se i postavení dítěte a konkrétně dospívajícího dítěte. Přispěly k tomu nejen kulturně sociální změny, ale i legislativa v oblasti rodinného práva, sociálně právní ochrany dětí a zabezpečení práv dětí. V minulosti škola a další instituce natolik převzaly výchovné funkce, že rodina postupně ztrácela svou autonomii a částečně i schopnost vychovávat, a to jak pro jiné aktivity rodičů, hlavně pracovně výdělečné, tak pro snížení kompetence deficitem rodičovských dovedností, k nimž budoucí rodiče nejsou vzděláváni ani praxí vedeni. V posledních letech jsou vztahy rodičů a dětí komplikovány, např. nedostatečným zohledněním potřeb slaďování práce a rodiny nebo nepřímo změnami společenské atmosféry a hodnotových preferencí. Např. důraz na individualismus obecně i v rodině a rostoucí protiklad sféry práce a rodiny se projevuje v nedostatku času pro děti, které zákonitě tráví více času s vrstevníky. Děti jsou vychovávány více individualisticky, ale často také ke konzumentskému přístupu k životu, na druhé straně jsou vedeny více výkonově a k větší samostatnosti. Tu jim z hlediska práv dítěte zajišťují příslušné právní normy. 3. Dělba práce v rodině Sledujeme-li proměny postojů a hodnot ve vztahu k reálnému chování, je třeba se podívat i na oblast dělby práce mezi partnery, která patří mezi základní předpoklady fungování rodiny v dnešních podmínkách i řešení otázek rovných příležitostí žen a mužů. Obecně lze říci, že v dlouhodobém retrospektivním pohledu ani zvýšení zaměstnanosti žen (dynamické ovšem již od 50. let), ani nárůst požadavků zaměstnavatelů na výkonnost v posledních letech zásadně nepoznamenaly vytížení žen péčí o děti a domácnost. Rodičovství přitom podle výzkumů (R-01) neovlivňuje spokojenost s možnostmi věnovat se zaměstnání. Nedostatečné podmínky pro profesní uplatnění bez břemene dvojí zátěže se přesto podílejí na sníženém zájmu mladých žen o manželství a hlavně na menším počtu nově narozených dětí. Známá je diskrepance mezi deklarovanými požadavky na rovnoprávné rozdělení domácích prací mezi partnery a genderovými rozdíly v reálném životě. Např. publikace Současná česká společnost /Současná , s. 152/ uvádí, že česká žena vykonává rutinní domácí práce zhruba o 15 % častěji, než by odpovídalo ve výzkumech deklarovaným postojům k této otázce, které se mění ve prospěch více rovnovážné participace. Komplementárnost rolí muže a ženy však stále požaduje zhruba polovina dospělé populace, přitom ale více muži než ženy (tabulka 9). 12 Srv. Radimská 2002, s. 2 12

13 Tabulka 9: Kladné odpovědi na otázku o souhlasu s výrokem Muž má vydělávat peníze a žena se starat o domácnost v různých výzkumech* Výzkum Rok % odpovědí Škála počet stupňů** Soubor Rodina mužů a 521 žena, 18 a více let 48 Postavení žen a 1998 muži 63 mužů v ČR ženy mužů a 602 žen, let Rodina mužů a 647 žen, 18 a více let, Harmonizace mužů a 881 žen, let, rodiny a 2005 muži 77 4 rodiče dětí do 10 let věku zaměstnání ženy 66 * součet odpovědí rozhodně souhlasím a spíše souhlasím ** u pětistupňových škál je střední stupeň neutrální Prameny: číselník výzkumu Rodina 1994; databáze výzkumů Postavení žen a mužů v ČR a Rodina 2001; Pozn.: v r rozhodně souhlasila cca 16 % dotázaných, v roce 2001 to bylo 14 %. Vzhledem k odlišnostem škál (v r nebyla použita neutrální varianta) v těchto letech lze zjištěný posun považovat za významný. V protikladu k tomu však naprostá většina dotázaných žádá, aby do rodinného rozpočtu přispívali oba partneři, přičemž zde se muži a ženy shodují (tabulka 10). Zřejmě se jedná nejen o rozpornost těchto dvou názorů, ale i o vliv vědomí nevyhnutelnosti dvou příjmů v rodině (s dětmi). Tabulka 10: Kladné odpovědi na otázku o souhlasu s výrokem Do rodinného rozpočtu by měli přispívat muž i žena v různých výzkumech* Výzkum Rok % odpovědí Škála počet Soubor stupňů* Rodina mužů a 521 žena, 18 a více let Rodina mužů a 647 žen, 18 a více let, Harmonizace rodiny a zaměstnání muži 90 ženy 91 * součet odpovědí rozhodně souhlasím a spíše souhlasím ** u pětistupňových škál je střední stupeň neutrální mužů a 881 žen, let, rodiče dětí do 10 let věku Částečné vysvětlení nacházíme v odpovědích přiznávajících mužům a ženám blízkost profesních ambicí, kde však opět existují významné rozdíly podle pohlaví (tabulka 11). Muži tak vykazují větší rozpornost ve svých názorech. Přirozeně se zde odráží realita vysoké vzdělanosti a pracovního zapojení žen ve sféře veřejné. Více pozitivních odpovědí a menší rozdíly podle pohlaví v druhém výzkumu je ovlivněno nižším věkem respondentů (zobrazujeme zde i jistý generační rozdíl 13 ). 13 Věkové rozmezí je sice obdobné, ale ve výzkumu z roku 1998 byla věková struktura reprezentativní, zatímco ve výzkumu z roku 2005 znamená uvedené výběrové zaměření na rodiče malých dětí, že převažují lidé mladší. 13

14 Tabulka 11: Kladné odpovědi na otázku o souhlasu s výrokem Zaměstnání má pro ženy stejný význam jako pro muže v různých výzkumech* Škála počet Výzkum Rok % odpovědí Soubor stupňů* Postavení žen a mužů v ČR Harmonizace rodiny a zaměstnání muži 65 ženy muži 81 ženy 88 * součet odpovědí rozhodně souhlasím a spíše souhlasím ** u pětistupňových škál je střední stupeň neutrální mužů a 602 žen, let mužů a 881 žen, let, rodiče dětí do 10 let věku Skutečné chování zachycuje např. šetření CVVM (Péče 2003, s. 1), podle kterého muži a ženy ve více než polovině domácností při domácích pracích spolupracují, v přibližně 1/4-1/3 leží větší zátěž na ženě. Tyto deklarace málo vypovídají o věcném charakteru skutečného podílu partnerů na vedení domácnosti a výchově dětí, o kvalitativních rozdílech. Z řady výzkumů je známo, že u konkrétních činností a odpovědností se poměr podílů partnerů různí. Také v oblasti postojů je třeba rozlišovat, k jakým oblastem společných zájmů a činností se partneři vyjadřují. Podle výzkumu R-01 je požadována největší rovnost v případě přispívání do rodinného rozpočtu, méně je požadován vyrovnaný podíl na výchově dětí, nejmenší rovnoměrnost je žádána ohledně (rutinní) péče o domácnost. V praxi je skutečně největší nevyváženost dělby práce u posledně jmenovaných činností, nejvyváženější je partnerský podíl na rozhodování o věcech jako je dovolená nebo větší investice do domácnosti 14. Skutečnost, že celkově téměř polovina dospělé populace souhlasí s komplementárním rozdělením rolí v péči o domácnost a při zajišťování rodinných příjmů, spolu s převažujícím požadavkem, aby matky zůstávaly doma s dětmi do jejich 6 let věku (R-01), ukazuje na to, jak zakořeněné jsou odlišné nároky na mužské a ženské role v rodině. Znamená to současně, že společnost akceptuje dvojí zátěž ženy s větším důrazem na její mateřské role. Naopak jen velmi pozvolna se do praxe prosazuje rovnost podmínek pro muže a ženy k celodenní péči o malé dítě, dnes již právně v zásadě zajištěná (rodičovská dovolená). Ženám je připisována role pečovatelky o děti s takovou samozřejmostí, že změnit tento stereotyp a přiznat mužům jejich výchovné role a schopnosti je pro mnohé těžko přenosné do praktického života, přičemž jakousi průkopnickou úlohu tu mají, jak je to obvyklé, lidé mladší a s vyšším vzděláním (srv. Maříková, Radimská, 2003, s. 103). V dlouhodobém retrospektivním pohledu se dělba práce v rodině změnila, v posledních letech však k zásadním změnám nedochází, alespoň ne z kvantitativního hlediska. Vzhledem ke stále rozmanitějším formám pracovního zapojení mužů a žen lze předpokládat (důkazy nejsou k dispozici) větší diverzifikaci dělby rolí a činností v párech manželských i nesezdaných a rozdíly i mezi nimi. Zatím okrajovými, ale stále častějšími jsou dnes případy, kdy pracovně silnou vytíženost ženy podporuje a kompenzuje partner přebíráním většinového podílu na péči o domácnost. 14 Obecně převládá (Podle šetření: Dělba práce v rodině 2001) situace, kdy péče o stravu, čistotu domova a odívání, péče o zdraví a hygienu členů domácnosti, základní výchovu dětí mají převážně na starosti ženy. Mužský dominantní podíl je naopak deklarován např. u drobných oprav a péči o volný čas dětí. Skutečně vyrovnaný podíl bývá zjišťován v oblastech strategického rozhodování a ve vedení rodinných účtů. 14

15 Souhrn: Oblast rodinného života se vyznačuje ve více směrech (aspektech) diskrepancí mezi deklarovanými postoji a hodnotou orientací na straně jedné a reálným chováním na straně druhé. Zopakujme si, že se to týká: dělby práce mezi partnery ( muž breadwinner versus rovnost podílu na zdrojích příjmů a rovnost nároků na seberealizaci v profesi ), podílu rodinných a pracovních aktivit v časovém schématu denním, týdenním (i celoživotním?), plánovaného a reálného počtu dětí. Mnohé rozpory lze nalézt mezi jednotlivými postoji k otázkám rodičovatsví a partnerství (manželství). Jeden z nejmarkantnějších je ve vysoké hodnotě rodiny a současně vysoké (i v celoevropském měřítku) toleranci vůči rozvodům Také v samotném chování lidí lze ovšem vysledovat určitou inkonzistenci v projevech individualismu jako je prostorové osamostatňování dospívajících dětí a všeobecná snaha odděleného bydlení nukleární rodiny (vícečlenné i jedno či dvoučlenné) na straně jedné, ale přetrvávající pouta mezi generacemi, citová i ve formě vzájemné pomoci, doprovázená malou ochotou se stěhovat do větší vzdálenosti od blízkých příbuzných na straně druhé. Zhodnotit tyto jevy by si vyžádalo hlubší teoretickou analýzu. Jako hypotézu si dovoluji vyslovit předpoklad, že lidé zřejmě hledají v prostředí celkem dramatických společenských a ekonomických změn adekvátní formy rodinného života. Jeho základní hodnoty nemohou ani nové podmínky zpochybnit, jeho tradiční formy se však nezdají být zcela adekvátní. Hodnoty rodinného života jsou přitom současně atakovány stejně nebo podobně atraktivními hodnotami světa zaměstnání a relaxačních aktivit. Podle našich zjištění a jejich porovnání s poznatky dalších výzkumů (Hamplová 2004) vyplývá jeden pozitivní závěr. Rodina a manželství hrají v životě dnešního Čecha stále velkou roli a tato skutečnost se mění pozvolna. Současně však manželský a rodinný život uspokojuje a značně ovlivňuje celkovou životní spokojenost jenom tehdy, když se vydaří, a to se dnes týká jen části populace. Není úplně neopodstatněná hypotéza, že tato část populace se pozvolna zmenšuje. Nadále zůstane široké pole otevřené pro zkoumání proč je tomu tak. Domnívám se, že je také možné přijmout tvrzení, že celková životní spokojenost je jedním ze základních předpokladů vydařeného manželství a fungující rodiny. To má významné dopady např. na formulování koncepce rodinné politika jako široce založené a strukturované. Dostáváme se tak do více méně uzavřeného kruhu. Je třeba připojit alespoň malou poznámku k diskusi o přebírání vzorců chování ze západních zemí. K tomu přináší zajímavé poznatky studie J.Chaloupkové a P.Šalamounové (2004): Obecně ale platí, že Česká republika spolu s dalšími postsocialistickými státy patří ve srovnání s ostatními evropskými státy k těm konzervativnějším. V postsocialistických zemích je přikládána vyšší hodnota manželství a rodičovství (hodnotě dítěte) ve srovnání s ostatními sledovanými evropskými státy a manželství je zde více spojováno s životní spokojeností. Ve srovnání se Západem se rovněž obyvatelé zemí bývalého východního bloku více přiklánějí k tradičnímu rozdělení rolí v rodině přisuzujícímu muži roli (hlavního) živitele rodiny a ženě hlavní odpovědnost za výchovu dětí a péči a citlivěji vnímají obtížnosti skloubení péče o děti se zaměstnáním ženy. I přesto, že je v postkomunistických zemích ve srovnání se západní Evropou role žen silněji ztotožňována se sférou rodiny, je zde přikládán vysoký význam ekonomické aktivitě žen. Analýza potvrdila, že nejméně tradiční postoje zastávají mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. Přestože největší toleranci vůči netradičním formám rodinného chování projevují lidé s vyšším vzděláním, analýza demografických 15

16 statistik ukazuje, že ve vlastním svém životě volí lidé s vyšším vzděláním v České republice spíše konvenční formy rodinného uspořádání. Opět jsou zde zaznamenány rozporné náhledy na sledované jevy. Pokud se za normální pokládá větší konzistence postojů, nachází se česká rodina v období formování své relativně nové podoby. Jak ji k tomu napomohou změny vnějších okolností je zcela otevřenou otázkou. Zajímavé názory k ní předkládá P.F.McDonald. Ty už se mi do krátkého příspěvku nepodařilo zapracovat, tak pouze odkazuji na jeho článek v časopisu Demografie z roku V naznačeném hodnotově normativním pohledu souhrnně platí, že předpokladem dobře fungujících jak manželských, tak partnerských soužití jsou dobré vztahy partnerů a dalších členů rodiny, jejichž nedílnou součástí jsou vzájemná pomoc a společné aktivity uspokojující jednotlivé členy. Spokojenost v manželství není nutně podmíněna takovým dostatkem financí, který nijak neomezuje osobní potřeby. Spokojenost si nekonkuruje s pracovním uplatněním, alespoň ne dramaticky. Nezjišťujeme zde rozdíly mezi muži a ženami, a to i navzdory reálně existujícímu ženskému handicapu, tj. napětí mezi rodinou a zaměstnáním. Snižování významu legitimity partnerského svazku koresponduje se změnami postavení muže a ženy, podmíněnými celkovým posilováním individualismu. Současně dlouhodobě klesá závislost žen na manželovi v důsledku růstu jejich vzdělanosti a zaměstnanosti, která se i v současnosti udržuje na vysoké úrovni i v evropském kontextu. V důsledku rostoucích nároků zaměstnání se tak ale děje do značné míry na úkor mateřských aspirací žen. Pokud české ženy převážně nacházejí cesty zvládnutí svých rolí v rodině a zaměstnání, bývá to za cenu nadále převažující přerušované pracovní kariéry 15 a feminizace některých povolání i odvětví spojené s nerovnostmi v odměňování. V rodinách žen zaměstnaných v takových oborech (a obecně žen s nižší kvalifikací a na nižších pracovních pozicích) jsou příjmy rodin závislé na výdělku mužských partnerů, příp. v nich hrají významnou roli sociální dávky. Nezávislost žen na partnerovi je tedy nejistá a variabilní. Pro muže je dilema práce a rodiny dnes převážně bezproblémové, výjimkou je hlavně situace osamělých otců. Navzdory převaze tzv. dvoupříjmových domácností nukleárních rodin jsou muži stále často považováni za živitele rodiny (Maříková 1999, s ). Reálně převažuje situace manželů-spoluživitelů, přičemž od ženy se současně očekává větší podíl na péči o domácnost, v případě nezbytnosti na úkor jejích výdělků, od muže se čeká hlavně finanční zabezpečení rodiny a k tomu pomoc při zabezpečení chodu rodiny, méně často se očekává vyvážená participace Ani od jednoho z manželských partnerů se neočekává naprostá oddanost rodině. Vysoká je tolerance k rozvodům, jestliže manželství přestává plnit své funkce, a jen formálně se hledají příčiny a cesty jejich eliminace. Relativně větší volnost si navzájem ponechávají mladší (dnešní) partneři oproti starším (předchozím) generacím pro naplňování osobních potřeb a zájmů (kreativitu mimo pracovní sféru). 15 Srv. Sirovátka 2003, s. 47 an. Ženy přerušují kariéru po dobu péče o děti, protikladem je kariéra kontinuální, typická pro muže 16

17 Literatura a zdroje dat Dělba práce v rodině 2001, Praha, ČSÚ (www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/ ) Hamplová D., Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory. Praha SoU. Chaloupková J., Šalamounová P., Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě, Praha SoU, Maříková H., Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Praha, Sociologický ústav AV ČR, WP 99:6 Maříková H., Radimská R., 2003, Podpora využívání rodičovské dovolené muži. Praha, Sociologický ústav AVČR Možný I., Přidalová M., Bánovcová L., Mezigenerační solidarita. Předběžná zpráva z mezinárodního srovnávacího výzkumu Hodnota dětí a mezigenerační solidarita Praha - výzkumné centrum Brno, VÚPSV Péče o domácnost, tisková zpráva CVVM, (výzkum Naše společnost 2003), Rabušic L., 2001, Kde ty všechny děti jsou?, Praha, SLON Radimská R Mateřství, otcovství a moc. Gender-rovné příležitosti-výzkum, č. 4 Rendlová E., Společenské postoje a životní hodnoty mužů a žen poznatky z výzkumů veřejného mínění. In: Současná česká společnost. Sociologické studie, Praha, Sociologický ústav AV ČR Sirovátka T., Rodinná politika v měnícím se kontextu. In: Končí éra rodiny nebo je rodina budoucností společnosti? (sborník) Brno. Národní centrum pro rodinu. Sirovátka T., Rodinné chování a rodinná politika v České republice. In: Modernizace a česká rodina. Brno, Barrister & Principal Současná česká společnost. Sociologické studie, Praha, Sociologický ústav AV ČR Tuček M., V.Haberlová et al., Komplexní analýza sociálně ekonomické situace rodin v České republice a návrhy na prorodinná opatření, Praha, Sociologický ústav AV ČR a STEM Základní informace o rodinách a domácnostech v České republice získané ze SLDB 2001, 2004, Praha, ČSÚ, Zeman J., 2004, Manželství-rodina-děti, hodnoty přání a realita. Příspěvek na mezinárodním symposiu Strategie podpory rodiny vzhledem k demografickému vývoji v Evropě, , Brno Výzkumy a jejich zkratky: Rodina 1994, realizoval Sociologický ústav ČAV v roce 1994: R-04 Populační klima, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1996: PK96 Mladá generace, realizoval Sociologický ústav ČAV v roce 1997: MG97 Postavení mužů a žen v ČR, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1998: MZ98 17

18 Rodina 2001, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM v roce 2001: R-01 Střední generace, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 2004: SS04 Život ve stáří, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2002: S-02 Harmonizace rodiny a zaměstnání, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2005: HRZ05 18

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí Kamila Svobodová Zdroje dat: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy (GGS - Generations and Gender Survey), 2005 10 006 respondentů

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: salamoun@soc.cas.cz Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny

Více

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/215 vydáno dne 2. 7. 215 ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ Více než polovina české veřejnosti (58 ) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na

Více

Názory na manželství a rodičovství

Názory na manželství a rodičovství TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: seidlova@soc.cas.cz Názory na manželství a rodičovství Technické

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině

Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha Rodina a rodičovství na prahu 21.století 1 Obsah příspěvku Demografická situace Ekonomický

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

Role žen a mužů v rodině

Role žen a mužů v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Role žen a mužů v rodině Technické parametry

Více

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 1 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.: es17 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 0 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na sociální zabezpečení listopad

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová

K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová Věra Kuchařová Obsah příspěvku Co vypovídají výběrová šetření o reflexi napětí mezi rodinou a

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Občané o členství v NATO a obraně ČR leden 2013

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Rovnost šancí na Vysočině

Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen

Více

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2010 VYDÁNO DNE 2. 12. 2010 VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI VŠAK MÉNĚ RADIKÁLNĚ NEŽ PŘED PŮL ROKEM. Většina lidí je přesvědčena, že

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Pivo v české společnosti

Pivo v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo v české společnosti v roce 2014 Technické

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG 1 již několik let probíhají paralelně v České

Více

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje za domácnosti v podrobném členění za kraje a nižší územní jednotky se zjišťují v rámci sčítání lidu, domů a bytů, konkrétně z bytového listu, kde osoby žijící v jednom

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016 pm1002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství České republiky

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Strategie harmonizace rodiny a zaměstnání - možnosti volby

Strategie harmonizace rodiny a zaměstnání - možnosti volby Strategie harmonizace rodiny a zaměstnání - možnosti volby Věra Kuchařová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Anotace: Změny ekonomických podmínek, na trhu práce, v demografickém chování a také

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění

Více

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: , Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním

Více

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2008 VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL JSOU NA TRHU PRÁCE TRVALE ZNEVÝHODŇOVÁNY Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem,

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.: ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Vzorce konzumace piva v České republice v roce

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Pivo v české společnosti

Pivo v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo v české společnosti v roce 2012 Technické

Více

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET INFORMACE Z VÝZKUM TRENDY 1/23 ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v říjnu 23. Výzkumný vzorek o velikosti

Více

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2004 Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více