Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz
|
|
- Ilona Žáková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz
2 Ekologie půdních organismů 1 Co to je půda Význam půdy a půdních organismů pro ekosystémy Půda jako prostředí Půdní organismy členění
3 Co je půda (definice) Půda tvoří vrchní vrstvu většiny terestrických ekosystémů je to směs zvětralé vrstvy zemské kůry, organických zbytků, živých organismů a produktů jejich metabolismu. Z fyzikálního hlediska je to třífázový systém složený z pevné tuhé a plynné fáze Zemědělská definice půdy úrodnost 0 A B
4
5 Význam půdy a půdní bioty pro fungování ekosystémů Půda poskytuje životní podmínky podzemním částem rostlin (pufrováním vodně-vzdušného režimu, působí jako zásobárna živin, poskytuje mechanickou oporu) Půda hraje významnou roli v lokálním i globálním koloběhu hlavních biogenních prvků Detritovým potravním řetězcem protéká v suchozemských ekosystémech většina energie, kterou rostliny ve fotosyntéze naváží. Půda hostí velkou diversitu půdních organismů, (druhová rozmanitost organismů žijících na povrchu a pod povrchem půdy zpravidla několikanásobně převyšuje diversitu nadzemních částí ekosystémů)
6 Půda poskytuje mechanickou oporu kořenům rostlin
7 Půda je zásobníkem vody Mineral soil Particles of different size sand (>0,02mm) sil (silt) clay (<0,002mm) These particles form soil aggregates WP WFC porosity presssure (kpa) Pores diameter Water 0.1 3mm saturation WFC µm WP µm Dry soil
8 Vltavská kaskáda při maximálním vzdmutí cca 820 mil m 3 Půdní voda v povodí Vltavy (28090 km 2 ) do hloubky 0,5m (25% objemu půdy) cca 3370 mil m 3
9 Půda je zdrojem živin Půda hraje významnou roli v koloběhu prvků
10 moře les Moře - 25% detritový řetězec Les - 90% a více Detritovým potravním řetězcem protéká významné množství energie
11 10 12 kg 10 9 t Tt Půda hraje významnou roli v koloběhu prvků
12 Diversita půdních organismů skupina počet druhů Mikroskop. houby 25 Řasy 49 Krytenky 20 Hlístice 43 rodů Pancířníci 16 Stonožky 7 Mnohonožky 7 Žížaly 3 40 let stará výsypka spontánně zarostlá 43 druhů rostlin plocha 10x10m min 170 druhů půdních organismů realisticky i 2x tolik vzorkovaná plocha několik m 2 ÚPB kolektiv autorů
13 Půdní organismy
14
15 Různá velikost znamená různé působení fyzikálních sil poměr povrchu a objemu se mění s velikostí strana cm objem cm 3 povrch cm 2 poměr : :0,6 některé fyzikální a biologické procesy závisí více na povrchu, jiné spíše na objemu (hmotnosti) organismu mravenec narozdíl od nás snadno přežije pád ze střechy, my narozdíl od něj snadno vylezeme z vody
16 Velikostní skupina Podíl na dekomposici Podíl na tvorbě půdní struktury Microflora Velmi variabilní enzymatická výbava katalyzují prakticky všechny významné Polysacharidové obaly buněčných stěn stmelují půdní částice. Vláknité mikrorganismy chemické reakce v půdě mohou spojovat půdní částice. Microfauna Predace půdní mikroflory Mesofauna Konzumace opadu Produkce drobných Macrofauna predace mikroflóry Význam vlastní metabolické aktivity je malý exkrementů Produkce exkrementů vede k tvorbě organických a organo-
17 Mass of soil biota in soil organic matter 6% roots 9% edaphon 7% min soil 94% dead org matter 84% mesofauna 3% makrofauna 5% mikrofauna 4% earthworms 14% bakteria aktinomycetes 49% fungi 25%
18 Abundance a biomasa hlavních skupin půdní bioty v mírném pásmu
19
20 Půda jako životní prostředí půdních organismů
21 Jak se půda liší od ostatních prostředí a jaký k nim má vztah voda vegetace sediment aquatický skály a zvětraliny suchozemské
22 Půda je velmi heterogenní a velmi strukturované prostředí. Na malé ploše tu mohou probíhat velmi různorodé procesy procesy umožňující rychlý pohyb látek nebo naopak jejich zadržení v půdním profilu aerobní a anaerobní procesy přechodem mezi vodou a vzduchem (mechanická opora, osmoregulace, dýchání) vlastnosti prostředí se výrazně mění s velikostí organismů (to se děje i v jiných prostředích ale v půdě je to o to výraznější).
23
24 Půdní organismy žijí v půdních pórech, jsou obklopeny půdním roztokem nebo půdním vzduchem. Vlastnosti půdních pórů jsou určovány pevnou fází půdy a vlhkostními a teplotními poměry (danými zejména klimatem a topografií)
25 sand (>0,02mm) sil (silt) clay (<0,002mm)
26 Těžké půdy prchlice Lehké půdy
27 Kaolinit Illit Montmorilonid
28 Jíl malé lupénkovité částice, podílejí se významně na zadržování vody, sorpci živin adhezi a kohezi půdy. Vlastní jílovité částice se sestávají z vrstev křemičitých a hlinitých nebo železitých. U některých může voda vnikat mezi vrstvy. Významné objemové změny při navlhání a vysychání. Půdy s vysokým obsahem jílu se těžce obdělávají. Při vysychání praskají. Dlouho jsou mazlavé. Studené. Díky vysoké sorpční schopnosti mají často dobrou zásobu živin
29 Silt (prach) částice menší než písek větší než jíl od jílu se liší tím způsobem zvětrávaní zatímco jíly jsou typicky produkty chemického zvětrávání silt je produktem mechanického zvětrávání. Konzistence mouky za sucha hladké za vlhka drhne. Narozdíl od jílu který lepí silt zachová obtisk. Snadno se přenáší vodou nebo vzduchem jako prach. Zrnitostní složení podporuje růst největšího množství rostlin. Ukládají se v říčních deposicích (Brahmaputra, starověké říční státy), silt unášený větrem v dobách ledových je základem spraší.
30 Písek pískové částice vznikají fyzikálním zvětráváním, jsou tvořeny zejména křemenem. Písek má malou sorpční schopnost, podporuje vznik pórů. Písčité (Lehké) půdy snadno vysychají.
31
32 Land use / Vegetation type Alpine and arctic forest Arable land Temperate grassland Coniferous forest Deciduous forest Tropical rainforest Organic C [t/ha]
33
34
35
36
37 Půdní roztok
38
39 Půdní vzduch složením podobný jako na zemí ale 100% více CO 2 až několik % v půdě anaerobní zóny a anaerobní mikrostanoviště
40 Teplota půdy
41 Otázky?
42 Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat
43 Korarchaeota Crenarchaeota Euryarchaeota
44 Archaea Drobné organismy <1µm různých tvarů Z leva do prava Methanococcus janaschii, Methanosarcina barkeri, Methanothermus fervidus, Methanobacterium thermoautotrophicum, Reakce ribozomů na inhibitory podobna jako u eucariota, podobně trna. Membrána odlišná od bakterií
45 Archea - ekologie Extremofilní organismy mohou žít při teplotách nad 100 o C v extrémně kyselém nebo extrémně zásaditém prostředí, některé jsou halofilní, Halobacterium, obsahujue bacteriorhodopsin dává fialovou barvu a umožnuje produkce enegie. Půdní zástupci - metanogenese
46 Abundance of bacterial (open bars) and archaeal (closed bars) amoa genes in soils from five different northern Arizonan ecosystems during two different seasons.
47
48
49 Bakterie
50 Detekce jejich umístění v půdě -mikroskopické techniky Isolace specifických skupin nebo celého společenstva - kultivační techniky na různých médiích -izolace a amplifikace DNA Měření mikrobiální aktivity -různé míry respirace, přírůstek mycelia, enzymatická aktivita Měření biomasy fumigace (extrakce nebo fumigace respirace) aktivita po přídavku substrátu měření buněčných komponent PLFA, ergosterol měření množství ATP počty na miskách se známým ředěním
Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy
Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota
VícePůda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
VíceAntropogenní disturbance
Antropogenní disturbance výsypka pole Okolní krajina les Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceVelikostní rozdělení půdních organismů
Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
Více4.cvičení Metody stanovení zrnitosti
4.cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Petra Hubová hubova@af.czu.cz č.dv. 234 ÚVOD Zrnitost (textura) půdy Význam vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty snáze zvětrávají vliv na
VíceOdhad biomasy a produkce
Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceUčební osnovy pracovní
1 týdně, povinný Zkoumání přírody Žák: zná názory na vznik a vývoj živých organismů Zkoumání přírody - historie a význam pozorování přírody PH Český jazyk a literatura Praktika z biologie Výtvarná výchova
VícePotravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť
Potravní síť potravní a nepotravní Detritová potravní síť interakce Interakce mezi různými skupinami půdní bioty: kořeny - mikroflóra - fauna - prostředí Interakce ve vztahu k koloběhu hlavních biogenních
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceEKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV
EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV Mgr. Markéta Svobodová ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Oddělení mikrobiologie a biochemie ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ je
VíceNeživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody
Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Více35. Pedosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 35. Pedosféra Pedosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními
VíceNadaní žáci Pracovní sešit
Nadaní žáci 2017 Pracovní sešit ŽIVOT V PŮDĚ Zpracovali Valerie Vranová a Aleš Kučera, Ústav geologie a pedologie, LDF MENDELU Tento pracovní sešit vznikl jako součást vzdělávacího programu, který je realizován
VíceKontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.
Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceBioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva
Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv Bioindikace Co chceme indikovat - způsob
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceParasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři
Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
VíceObnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace
Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Jan Frouz L. Háněl. K Tajovsky, V Pižl, O Vindušková a mnoho dalších Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze Diversita
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VícePedologie pro zahradníky
Pedologie pro zahradníky I. cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Julie Jeřábková jerabkovaj@af.czu.cz č.dv. 234/36 Podmínky zápočtu max 2 absence za semestr (v případě více absencí, nutno nahradit cvičení
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceVliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách
..16 Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Ing. Pavel Kovaříček, CSc. Metody měření povrchového odtoku Měření při simulovaných
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceN N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceBioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceProvzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků. Josef Vodehnal
Provzdušňování (aerifikace) sportovních trávníků Josef Vodehnal Definice:. aerifikace (provzdušnění) je technologie, která umožňuje plynovou výměnu v kořenové zóně zhutnění je stav kdy okolní síly způsobí
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VícePůda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra
Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VícePůdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
VíceOrganismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
VíceTEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec
Přírodopis 1- Černík a kol. Zoologie pracovní sešit - D. Králová Botanika pracovní sešit - D. Králová Přírodopis 6 pracovní sešit - Zapletal a kol.: 1. Země a život - vznik Země - slunce, atmosféra - fotosyntéza
VíceABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Laboratoř je způsobilá provádět samostatné vzorkování.
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.2. Vodní režim půd (33) Vodní režim lesních půd = koloběh vody v
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
VíceVznik půdy. Jak půdu ničíme
Půda Půda je základní podmínkou pro život rostlin, živočichů i hub. Půda tvoří jen tenkou vrstvu na povrchu pevnin. Půda zadržuje v krajině vodu (vsakuje ji). Půda obsahuje: zvětralé částečky hornin rozložené
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Vícezákladní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
VícePůdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky
Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky pozorovací plocha
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceZákladní klasifikace půd třídění poznatků o chování půd z hlediska rostlinné výroby a jiných způsobů využívání půdy.
POJEM PŮDY 1. Vymezení pedologie Pedologie součást vědy o půdě, zabývající se genezí, vývojem půd a charakteristickými vlastnostmi půdních individuí a pedosféry. Pedologie se snaží o syntézu výsledků srovnávacích
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceEkosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
VícePůdní reakce ph = - log konc.h +
Půdní reakce ph = - log konc.h + řízeno: matečnou horninou stupněm zvětrávání a vyplavování činností člověka ph výměnné (ph KCl ) ph aktivní (ph H2O ) zásadité půdy - obvykle obsahují CaCO 3 a NaCO 3,
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
VíceAplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech
Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VíceJiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 Saprotrofní potravní řetězec Producenti Konzumenti 1. řádu Konzumenti 2. řádu Konzumenti
VíceVyužití hydroabsorbentů při školkařské produkci i výsadbě dřevin
Využití hydroabsorbentů při školkařské produkci i výsadbě dřevin Petr Salaš Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně se sídlem v Lednici Školkařské dny 2018; Lísek, 11.1.2018 Co je hydroabsorbent?
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceEva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice
Eva Semančíková Půda nad zlato Obsah: 1. Co je to půda 2. K čemu nám půdy slouží 3. Schopnost půdy zadržovat vodu 4. Neschopnost půdy zadržet vody 5. Jak zlepšit schopnost půd zadržovat vodu Proč se zabýváme
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceSložení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.
Složení půdy Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích. Tuhá fáze půdy Anorganický podíl je tvořena podílem anorganickým a organickým.
Více