Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská NA VINICI. Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská NA VINICI. Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce"

Transkript

1 LIŠTIČKY Roman Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Rozsypal NA VINICI Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce

2 Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal LIŠTIČKY NA VINICI Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce

3 Vydáno za podpory: Tato publikace je součástí projektu Síť informačních center AGRO-ENVI-INFO spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

4 LIŠTIČKY Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal NA VINICI Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce

5 Autoři Mgr. Šárka Dittrichová JUDr. Ivana Heřmanská Ing. Roman Rozsypal, CSc., EPOS Spolek poradců v ekologickém zemedělství České republiky Projekt Studie příčin stagnace produkce biopotravin v ČR Zadavatel MZe, Odbor environmentálních opatření a obnovitelných zdrojů energie Šárka Dittrichová, Ivana Heřmanská, Roman Rozsypal LIŠTIČKY NA VINICI. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA A PŘÍČINY STAGNACE BIOPRODUKCE První vydání Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, Praha 5 jako účelovou publikaci autorů Dokumentace z archivu autorů, farmářů a nakladatelství Galén Produkce Kristýna Klojdová, Galén Grafický návrh Marta Šimková, Galén Sazba Václav Zukal, Galén Tisk DURABO, Opletalova 57, Praha 1 G Všechna práva vyhrazena. Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez písemného souhlasu autorů. Copyright Šárka Dittrichová, Ivana Heřmanská, Roman Rozsypal, 2008 ISBN

6 OBSAH ÚVOD Metodika zpracování studie dle zadání O autorech VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR (Ing. Roman Rozsypal, CSc., EPOS) Příčiny stagnace produkce biopotravin FARMY (Mgr. Šárka Dittrichová) Spolužákům Lištičky na vinici Lužické hory oběť ekologického zemědělství Anna a tygr Obchodnice Emílie Vítejte v Čechách Pěnčínský náhrdelník Jediný BIO region severní pohraničí. Programy MAS a LEADER Půda je dobrá investice, už se nevyrábí EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A LEGISLATIVA (JUDr. Ivana Heřmanská) Farmáři, ekofarmáři a privatizace půdy Právní analýza hlavních problémů farem souvisejících s administrací a vyplácením dotací platební agenturou SZIF ZÁVĚR Zkratky Obrazová příloha

7

8 ÚVOD

9 Projekt Studie příčin stagnace produkce biopotravin v ČR Zadavatel Zpracovatelé MZe, Odbor environmentálních opatření a obnovitelných zdrojů energie Mgr. Šárka Dittrichová, JUDr. Ivana Heřmanská, Ing. Roman Rozsypal, CSc. Termín odevzdání březen 2008, tisk červen 2008.

10 METODIKA ZPRACOVÁNÍ STUDIE DLE ZADÁNÍ 1. Sběr, zpracování a rozbor zkušeností deseti producentů biopotravin z hlediska možností jejich přístupu k předvstupním finanačním nástrojům Evropské unie (SAPARD). Setřídění zkušeností a jejich zobecnění do základních okruhů. Zjištění, doložení a pojmenování okruhů příčin neúspěchu. 2. Návrhy modelových řešení financování požadavků na rozvoj farem nenaplněných ze zdrojů SAPARD z programu EAFRD: sběr, setřídění a sumarizace požadavků farem, rozdělení do okruhů a oslovení partnerů: místních projektových agentur projekty a finančních partnerů. 3. Vytvoření modelové pohraniční MAS zahrnující bioproducenty, obce, podnikatele, neziskové a zájmové organizace a návrh projektu podle programu LEADER. Zvolený metodický přístup ke zpracování studie odpovídá splnění cíle. Základní metodou řešení je analýza postavená na využití dat získaných v terénu přímo u jednotlivých farmá řů, dále pak komunikací a jednáními s dotčenými institucemi, okrajově pak ze statistických dat. Do studie jsme zařadili i stanoviska významných českých lékařů, vědců a gastro no mických odborníků na úlohu bioproduktů na českém trhu. Jako teoretické podklady studie slouží výzkumy České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, především: Český venkov 2005 rozvoj venkovské společnosti, Český venkov 2003 situace před vstupem do EU, Český venkov 2001 instituce I a II, Český venkov 2002 podniky a podnikání), osobní konzultace s autory výzkumů, dále výzkumy VÚZE Praha: Funkce politiky v agrárním sektoru a rozvoji venkova v období před vstupem a po vstupu do EU. Okrajově zmíníme výsledky výzkumu Rezonance a MZe, zaměřeného na motivaci a plány ekologických zemědělců z jara 2006 a několik informací z právě probíhajícího empirického šetření pracovních a životních podmínek bioproducentů, který právě zpracovává EPOS a Rezonance. Na problematiku ekologických producentů a jejich podmínek rozvoje bylo zaměřeno čtyřstupňové výzkumné šetření, jehož první část se věnovala oslovení všech ekologických farmářů producentů, odhadu jejich podílu na trhu s domácími čerstvými bioprodukty a jejich záměrům do budoucna. Druhá část už oslovila vybrané producenty podle ukazatelů odpovídajících zadání studie (investice, plány rozvoje, portfolio bioproduktů). Třetí část byla věnována práci v terénu, návštěvám farem, detailnímu zkoumání investic a způsobů zřizování zpracoven. Čtvrtá část zahrnovala sumarizaci poznatků a vytřídění údajů podle kritérií dostupnosti a podložitelnosti informací, relevantního vzorku případové škály a teritoriálního rozložení. Poslední fázi představuje utřídění plánů a možností jednotlivých farem v synergické návaznosti na plány obecních zastupitelstev, podnikatelů, zájmových a neziskových organizací s ohledem na založení MAS, vypracování projektu BIO region Severní pohraničí z programu LEADER. Z tohoto důvodu byly do studie dodatečně zařazeny ještě informace a zkušenosti dvou existujících MAS Jesenicko a Tanvald. Sběr, výběr a utřídění těchto dat vytvořil základ pro výše uvedenou analýzu. Dalším krokem, který metodický přístup zahrnuje, je komparace, a to jednak srovnáním dat z jednotlivých období budování farem a jejich párování s konkrétními programy státní podpory venkova, jednak výsledky a závěry dílčích šetření s realitou a návrhy EAFRD. Tato část je nejnáročnější, protože téma zadání je na jedné straně objemově široce vymezené (zahrnuje všechny regiony, všechny komodity bioproduktů, odkazy na historické souvislosti existujících farem), ale na druhé straně natolik konkrétní, že k němu neexistuje dostatečný detail v dostupných teoretických podkladech, aby bylo možné pokrýt rozsah informací z terénu hodnotícími informacemi z teoretických studií, a naopak k závěrům a tvrzením dostupných výzkumů a předpokladů dohledat konkrétní podklady v terénu pro systematické a úplné porovnání všech dílčích informací. Dostupné informace ze zahraničních zdrojů (jako je například situace rozvoje rodinných farem v Maďarsku, Dánsku, Německu nebo Velké Británii) jsou tak obecné a řídké, že pro vytvoření konkrétních závěrů jsou nepoužitelné. Přesto se je autoři snaží pochopit a zohlednit v závěrech studie, které obsahují doporučení. Forma zpracování studie bude brát ohled na její čtenáře i zdroje. Jakkoli je nutné šetření podložit důkazovým materiálem, studie se chce vyhnout kopírování stovek tabulek, formulářů, žádostí a právních nařízení, které by ji učinily nudnou a nesrozumitelnou. Každý dokument budeme komentovat a zařadíme jej pouze tehdy, kdy bude relevantní a jasné, proč se ve studii nachází, k čemu odkazuje a co navrhuje. Na druhé straně chceme maximálně chránit soukromí farmářů. Řada podkladů je privátního charakteru (údaje o obratech farmy, soukromých investicích ) a nebudeme je, když to nebude nutné, uvádět konkrétně, ale například v procentech, v odkazech na nárůst či schodek ve srovnání s ostatními roky, tak aby bylo pochopitelné, jak farmy hospodaří, ale zůstala zachována jejich integrita. Každé tvrzení však bude dohledatelné a podložené. Dále jsme ve studii konfrontováni se sice všeobecně známou, nicméně však velmi citlivou skutečností, že transformační proces v českém zemědělství se neobešel bez řady zklamání, negativních emocí, tragických událostí soukromého charakteru i mezních životních situací, které se sice vymykají empirickému popisu, ale zcela jednoznačně se neda jí obejít, neboť základním postulátem každé studie týkají cí se udržitelného rozvoje je předpoklad, že nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem společnosti je lidský potenciál, kreativita, naděje, sny a motivace. My jsme tyto Metodika zpracování studie dle zadání strana 9

11 informace sbírali a třídili, v citlivých případech se však uchýlíme k modelovému popisu šetření. Závěry studie se soustředí na rozvojový potenciál ekologických farmářů zpracovatelů, na jejich úlohu a místo ve strategii EU a jejich úlohu v moderní české společnosti. Nejsme schopni se předvídavě zaměřit na všechny faktory, které rozvoj produkce biopotravin mohou ovlivňovat, ale pokoušíme se nalézt co největší množství rozdílných pohledů, které mohou pomoci vidět současný vývoj a situaci z různých úhlů. V závěru práce se pokusíme o určitý syntetizující pohled na další možný rozvoj produkce ekologických potravin v ČR, a to návrhem 4 scénářů zaměřených na rozhodující vývojový potenciál, kterému odpovídaly výsledky analýz. POSTUP SBĚRU DAT A ZPRACOVÁNÍ STUDIE Jednotlivé kroky zpracování projektu jsou plánovány tak, aby umožnily flexibilně reagovat na výsledky dílčích šetření a operativně zařadit nové subjekty zkoumání či změnit směr výzkumu, tak aby byly splněny záměry projektu, kterými jsou rozvoj produkce biopotravin. Při stanovení priorit při získávání informací jsou vzhledem k náročnosti práce v terénu (každou jednotlivou farmu je nutné několikrát osobně navštívit a dohledávat konkrétní údaje na místě) upřednostněny výsledky šetření na farmách před informacemi z centrálních institucí, které jsou snáze dostupné. Stejně tak při rozhodování, zda zaměřit sběr informací více do minulosti, či do budoucnosti, je prioritní informace s ohledem na rozvoj bioprodukce, čili na budoucnost. Jednotlivé kroky nemusí nutně navazovat a mohou probíhat paralelně. I. Sběr informací a analýza způsobu financování deseti vybraných farem (program SAPARD, úvěry) Počet hodin Termín ukončení Teoretická příprava (průzkumy, SAPARD, EAFRD, farmy) 50 Průběh 2007 Výběr a oslovení ekologických farmářů zpracovatelů 20 Do Sestavení dotazníku a okruhu otázek pro práci v terénu 10 Do Oslovení centrálních institucí (PGRLF, WSPK, ČS, ČMBRZ) Jednání a schůzky s institucemi Terénní šetření na farmách (3 kola) Třídění informací a dílčí závěry terénního šetření Dohledávání teoretických podkladů Dohledávání informací v terénu a závěrečné doplnění seznamu farem, přidání dvou MAS Závěrečné rozčlenění farem podle okruhů problémů a finální šetření Zpracování výsledků šetření a analýzy 70 Průběžně Koordinace výsledků s partnery projektu 20 Do Závěry a návrhy 20 Do Konzultace a oponentura Závěrečná redakce a redigování studie Kompletace studie a tisk Předložení a odevzdání studie II. Plán rozvoje jednotlivých farem, vytvoření MAS, projekt bioregionu Severní pohraničí Počet hodin Termín dokončení Seznam aktivit plánovaných jednotlivými farmami a jejich zařazení do programu EAFRD 15 Prosinec 2007 Obecné návrhy společných aktivit farem 10 Prosinec 2006 Nová řešení při produkci, odbytu biopotravin 20 Leden 2007 Návrhy mimoprodukční činnosti farem 20 dtto Oslovení místních starostů, podnikatelů, neziskových a zájmových sdružení v regionu severního pohraničí 20 dtto Konstituování a právní registrace MAS (výbor, členové, sídlo, cíle, chod ) 15 Prosinec 2004 První nástin projektu MAS Prosinec/leden 2007 Analýza možností programu EAFRD pro cíle skupiny 30 Únor 2008 Oslovení partnerů s konkrétními požadavky a návrhy 20 Březen 2008 Oslovení místní projektové agentury na zpracování projektu: zastaveno, partneři odmítli spolupráci Setkání s potenciálními investory projektu 0 Zpracování návrhu marketingové studie a průzkumu 0 Předložení návrhu 0 0 strana 10 Metodika zpracování studie dle zadání

12

13

14 O AUTORECH

15 ING. ROMAN ROZSYPAL, CSC. je absolventem VŠZ v Brně; pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna. Od roku 1989 se zapojil do hnutí EZ, spoluzakladatel svazu NATURVITA. Od roku 1993 byl pově řen vytvořením a vedením kontroly EZ. V současnosti je ředitelem kontrolní organizace Biokont CZ, s. r. o. a předsedou EPOS spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR. strana 14 O autorech

16 MGR. ŠÁRKA DITTRICHOVÁ Původní profesí žurnalistka (ČT, Nova pořad Na vlastní oči, Reflex (publikuje dosud), Kreativní ředitelka reklamní agentury McCann-Erickson (Klienti: Maggi, Blesk), Ředitelka Hypermarketu Carrefour v Plzni (roční stáž specializovaná na organické produkty ve Francii), Marketingová ředitelka Tesco (mimo jiné komunikační strategie řetězce a její zpětné vazby, zpracování koncepce vydávání letáků, katalogů a brožur na podporu prodeje jednotlivých komodit), Autorka a manažerka konceptu Rezonance projektu na podporu lokální produkce, který se zabývá zpracováním a obchodem produkty českých organických farem, Zakladatelka Klubu výrobců a zpracovatelů bio potravin, který podporuje české organické farmy, které nepodnikají s cílem získat dotace z EU na ekologické pozemky, ale vyrábět bio potraviny (20 členů), Svou obchodní, politickou nebo publicistickou aktivitou se snaží zlepšovat podmínky života farmářů a omezit či zjednodušit zásahy státní správy a byrokracii do života farmářů, zvyšovat objem výroby domácích bio potravin a jejich nabídky na našem trhu. Hlavním cílem zůstává získat pro konzumaci bio potravin co nejširší veřejnost. O autorech strana 15

17

18 PŘÍČINY STAGNACE PRODUKCE BIOPOTRAVIN V ČR Roman Rozsypal, EPOS

19 Společná zemědělská politika EU přechází od podpory produkce k odměňování zemědělců za poskytování veřejných statků, zachovávání přírodních zdrojů a vytváření pracovních příležitostí na venkově. Evropská unie (i OSN) oficiálně uznávají sociální a ekonomické výhody ekologického zemědělství. Rada EU ve svém European Action Plan for Organic Food and Farming konstatuje, že ekologické zemědělství zajišťuje kombinaci pozitivních, ekologických, sociálních a ekonomických prvků. Ekologické zemědělství nabízí více pracovních příležitostí než jakýkoli jiný zemědělský systém, setkává se na trhu se stále stoupající poptávkou a je tak nejperspektivnějším modelem hospodaření. Podpůrné platby za ekologické hospodaření (AEO HRDP a PRV) jsou výrazem oficiálního uznání, že zemědělci k tomu, aby dosáhli zjevně konfliktního cíle - být komerčně životaschopný a zároveň pečovat o životní prostředí potřebují podporu. Vláda České republiky schválila dne dokument Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR do roku V roce 2006 přijalo MZe dokument Program podpory ekologického zemědělství v České republice do roku 2010 který kritizoval neúčinnost Akčního plánu. Program podpory stanovil m.j.aby byl cíl Akčního plánu dosáhnout do konce roku % podílu zemědělské půdy obhospodařováné ekologicky nebo v přechodu na ekologické zemědělství, posuzován z hlediska dosažení následujících ukazatelů udržitelného rozvoje trhu s biopotravinami: Posílit povědomí veřejnosti o EZ tak, aby v roce 2010 alespoň 80 % spotřebitelů znalo značku BIO,vědělo co znamená a dokázalo definovat principy ekologického zemědělství. b) alespoň 25 % českých občanů pravidelně (min. jedenkrát týdně) kupovalo biopotraviny, c) do konce roku 2010 byl zajištěn alespoň 60% podíl biopotravin vyrobených v České republice na celkové spotřebě biopotravin v ČR. V následujících řádcích se snažíme najít odpověď na otázky: Jaký je stav EZ v České republice? Jaký je dopad přijatých opatření k podpoře rozvoje EZ? Jak jsou využívány prostředky vložené do EZ? 1. Vliv plošných dotací na vývoj zemědělství v ČR Od roku 1992 se pro vývoj zemědělství stávají určujícími dva trendy vlastní útlum zemědělské produkce vyplývající z transformačního procesu a politický tlak EU na snížení objemu české produkce (zejména v některých komoditách). Dotace na zatravnění a vývoj resortu zemědělství (zejména nestabilita podnikatelského prostředí a ekonomická ztrátovost chovu dojnic) vedly k tomu, že řada podniků zejména v podhorských a horských oblastech provedla masivní, resp. totální zatravnění své půdy a převedla chov skotu na chov KBTPM (v prvních letech nebyla podpora zatravnění vázána na chov zvířat). Dalším výrazným impulsem k přechodu na pastevní způsob hospodaření byl vstup do EU a zavedení AEO HRDP (podpora byla vázána na minimální zatížení TTP zvířaty). Tento extenzivní rančerský způsob chovu umožnil podnikům výrazně racionalizovat výrobu (razantní snížení nákladů, zejména pracovních). Počet chovaných dojnic klesl na jednu třetinu stavu roku Vývoj hlavních ukazatelů sektoru zemědělství v ČR Ukazatel Rok 1989/ Zemědělská půda (tis. ha) Orná půda (tis. ha) TTP (tis. ha) Půda v klidu Průměrný stav dojnic (tis.) Průměrný stav krav BTPM (tis.) Průměrná roční dojivost (l/dojnici) Výroba mléka (mil.l) Počet obyvatel (mil.) 10,36 10,21 10,23 10,27 Produkce mléka na obyvatele (l/rok) Pramen: Zemědělství 2006, MZe 2007, Praha Situační a výhledová zpráva, Skot-hovězí maso, MZe 2006, Praha Statistická ročenka 2005, ČSÚ 2006 Podpořit rozvoj českého trhu s biopotravinami a zvyšování podílu českých biopotravin na něm tak, aby: a) do konce roku 2010 byl zajištěn 1% podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v České republice, Tento způsob podpory obhospodařování zemědělské půdy v méně příznivých oblastech (LFA) vedl v některých případech ke spekulativnímu jednání. Dobře informovaní lidé najímali a/nebo skupovali půdu (restituční podíly, stát- strana 18 Příčiny stagnace produkce biopotravin v ČR

20 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR Rok Počet kontrolovaných ekofarem celkem Výměra zemědělské půdy v EZ v ha Procentický podíl ze zem. půdního fondu , , , , , , , , , , , , , , , , ,35 ní půdu) s cílem získat prostřednictvím dotací finanční prostředky. V obcích v jejichž katastrech hospodaří vytváří jen minimum pracovních příležitostí, k obcím nemají žádný vztah (nežijí v nich). Investice do zemědělského podnikání jsou u těchto podnikatelů na úrovni prosté reprodukce a zbylé finanční prostředky z dotací jsou odsávány mimo venkov. (více viz kapitola Mgr.Dittrichové). Od roku 1998 začalo být ekologické zemědělství systematicky dotováno a tímto rokem se také datuje český bioboom. V roce 1998 byly dotace jednotné bez rozlišení kultury. K výrazné diferenciaci dotací došlo až od roku Relativní snadnost přechodu z extenzivního rančerského způsobu chovu KBTPM na ekologický chov (prakticky to znamenalo podřídit se systému kontrol, vyřadit některá nepovolená krmiva, resp.krmné doplňky, nepoužívat synchronizaci říje a zavést evidenci o krmení a léčení zvířat) byla hlavní příčinou vývoje (nárůstu počtu ekofarem a výměry z.p.) českého EZ od roku 1998 do současnosti. Ani výrazné rozlišení sazeb dotací podle kultur od roku 2004 nepřineslo očekávaný efekt a podíl TTP na celkové výměře zem.půdy obhospodařované v EZ se trvale pohyboval okolo 90 % (pokles podílu TTP od roku 2005 je pouze zdánlivý v důsledku LPIS byly některé plochy převedeny do ostatních ploch, ve skutečnosti se jedná převážně o TTP). Podíl TTP (včetně ostatních ploch) na celkové výměře zemědělské půdy v 1. a 2. roce přechodného období na EZ byl v roce ,3 %, v roce ,2 % a v roce ,9 %. Podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy v přechodném období byl v roce ,4 %, v roce ,2 % a v roce ,1 %. Mírný trend nárůstu podílu orné půdy ovšem není výsledkem vlivu dotací, ale dominantně vlivem tlaku trhu poptávky. Naopak výrazný nárůst ploch trvalých kultur je jednoznačně vyvolán výší dotace a její relativně snadnou dostupností. Dle definice LPIS pro kulturu extenzivní sad stačí Dotace na EZ (Kč/ha) Období Orná půda TTP Zelenina/byliny Sady/vinice (HRDP) (PRV) V těchto letech platil bodovací systém (uvedené hodnoty jsou průměry) Příčiny stagnace produkce biopotravin v ČR strana 19

21 Propočet dotací na průměrnou ekofarmu s chovem KBTPM Rok SAPS TOP-UP LFA Louky/ pastviny EZ Suma Kč/ha tis.kč/ pracovníka Kč/tele Kč/kg ž. v. jat. zvířat Propočet je proveden na podnik bez o.p., kde na jednoho pracovníka připadá cca 150 ha TTP a cca 50 VDJ (zatížení 0,35, krávy 0,175); hospodaří v LFA Hb, polovina TTP jsou louky, polovina pastviny; provádí základní management trav, není v oblasti 1. zóny CHKO, NP nebo oblasti NATURA (odhadem průměrná ekofarma s rančerským způsobem chovu KBTPM). Počet telat je vypočten z počtu krav 0,9; produkce masa z průměrné brakace stáda 10 %, hmotnost telete 300 kg ž. v., hmotnost brakované krávy 700 kg ž. v., hmotnost jateční jalovice 500 kg ž. v. (odhad produkce hovězího masa v živé váze jatečných zvířat cca 100 kg/ha/rok). Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR %) Plochy Orná půda 8,78 8,31 7,70 7,50 8,04 8,34 9,43 TTP 89,69 90,13 90,90 89,40 82,34 83,40 82,42 Trvalé kultury 0,45 0,38 0,36 0,40 0,32 0,42 0,52 Ostatní plochy 1,08 1,18 1,04 2,70 9,19 8,76 7,54 Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR (ha) Plocha Orná půda TTP Sady, vinice Ostatní Celkem výrobků z hovězího masa (je pouze jeden větší chovatel prasat). Paradoxem je, že v České republice chybí jatečný skot, protože část zvířat je z rančerských ekofarem prodáaby na pozemku bylo rovnoměrně rozmístěno alespoň 50 životaschopných stromů a/nebo keřů ovocných druhů na hektar. Stejnou dotaci tedy dostane intenzívní produkční sad jádrovin s hustotou výsadby 500 stromů/ha a kapkovou závlahou s produkcí okolo 25 tun ovoce a starý extenzivní sad s 50 stromy/ha, minimální údržbou a minimální produkcí ovoce. Otázka 1. Znáte z prodejen nebo z vlastní zkušenosti výrobky označené jako BIO potraviny? znám a pravidelně je kupuji 3 % 2. Vývoj poptávky po biopotravinách MZe ČR zadalo studii Potenciál BIO potravin na českém trhu, Marketingová studie, Synergy Marketing a GfK Praha, Mze ČR, Praha 2006 z níž vyjímáme: Z toho vyplývá, že i když (s vyjímkou několika televizních šotů OLMY v roce 2000) v ČR nikdy neproběhla profesionálně vedená propagační kampaň, přesto je zde potenciál 29 % spotřebitelů kteří znají a pravidelně nebo nepravidelně kupují biopotraviny. Spotřebitelé preferují mléko a mléčné výrobky, dále cereální výrobky, zeleninu a ovoce. Meziroční nárůst obratu v biopotravinách který se v posledních letech stále zrychluje je převážně kryt dovozem (62 % obratu v roce 2007 tvořily biopotraviny z dovozu). To je výrazná slabina českého ekologického zemědělství. Malá výměra orné půdy kromě zeleniny limituje i produkci zrnin na níž je závislá nejen produkce chleba, pečiva, těstovin a dalších biopotravin rostlinného původu, ale také na trhu chybějícího drůbežího masa, vajec a vepřového masa. Na produkci vepřového masa pak závisí výroba masných neznám, nekupuji 46 % znám, kupuji nepravidelně 26 % znám, nekupuji vůbec 25 % n: celý vzorek = 1000, červenec 2006 strana 20 Příčiny stagnace produkce biopotravin v ČR

22 Otázka 5. Jaké produkty ze sortimentu BIO kupujete ve větším množství? 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % mléko, mléčné výrobky zrniny, luštěniny, mouka pečivo zelenina, ovoce pochutiny (čaje, koření, sladkosti ) nápoje (mošty, džusy, víno ) maso, masné výrobky neví, neodpověděl n: zná a kupuje výrobky BIO = 292, v %, červenec 2006 Vývoj obratu v biopotravinách v mil.kč Rok Obrat Odhad Zdroj: Václavík, T. Greenmarketing vána jako zástavová do konvečního výkrmu nebo vyvážena (důsledek dobré ceny za zástavová zvířata a snahy zbavit se mladých zvířat před zimním obdobím). 3. Ekologické zemědělství a chov skotu s tržní produkcí mléka Zpracovatelé biomléka se trvale potýkají s nedostatkem suroviny a musí krátit dodávky výrobků svým odběratelům. Převis poptávky vytváří ideální podmínky pro rozvoj chovu dojnic, produkci mléka a odbyt mléčných výrobků (podle osobních sdělení prodejců lze odhadovat, že současná poptávka je uspokojována z %). Přesto nelze očekávat, že v nejbližších letech dojde ke zlomu a ekofarmy s chovem KBTPM obnoví nebo přejdou na chov dojnic. To jednoznačně vyplývá z šetření které proběhlo u souboru 85 ekofarem s chovem alespoň jedné dojnice, které byly v kontrole podle NR 2092/1991 a zákona č.242/2000 Sb. k a jedné ekofarmy která zahájila konverzi v září 2006 (výsledky grantu 1G58063 NAZV ČR). Výsledky šetření: 2 ekofarmy nespolupracovaly (malé farmy s chovem několika dojnic) a 83 ekofarem poskytlo data která jsou shrnuta v následující tabulce: V období poklesl počet ekofarem s chovem dojnic o 33 % a tři z významných dodavatelů biomléka oznámili úmysl ukončit chov dojnic a přejít na chov KBTPM. Kromě toho 40 % produkce biomléka bylo prodáno jako konvenční (do konvenčních mékáren). Příčinou je roztříštěnost produkce, tj.ekofarmy jsou příliš vzdálené od svozových tras biomlékáren (neúnosné náklady na svoz mléka). Příčiny poklesu počtu chovatelů dojnic a produkce mléka Vedle výše uvedených příčin a příčin vyplývajících z analýzy Mgr. Dittrichové a JUDr. Heřmanské, vyplyne hlavní důvod, proč nelze očekávat, že stávající ekofarmy zahájí chov dojnic, jestliže přepočteme příjem dotací na pracovníka. Tento nepoměr a nesrovnatelně obtížnější chov dojnic ve srovnání s chovem KBTPM (v technologii chovu, nákladovosti, pracnosti, dozor SVS) je důvodem proč nelze očekávat, že v nejbližších letech dojde ke zlomu a ekofarmy s chovem KBTPM obnoví nebo přejdou na chov dojnic. Takový krok vyžaduje masivní investice do ustájení, dojení a mléčnice a zejména znamená problémy se zaměstnanci (ošetřování zvířat a dojení) a zvýšení pracovních nákladů (mzdy a povinné pojištění), intezívnější veterinární dozor, problémy s likvidací odpadních vod z mléčnice atd. V roce 2008 MZe podlehlo tlaku lobby skupiny rančerských podniků a zvýšilo dotaci na TTP EZ na 89 Eur/ha u podniků které nemají souběh s konvenční produkcí (při očekávaném vývoji kurzu koruny na cca 2250 Kč/ha). 4. Faremní zpracování mléka Na trhu citelně chybí žervé sýry které (kromě jiných) jsou vhodným výrobkem pro zpracování mléka na ekofarmách. Ukončily chov dojnic/ přešly na chov KBTPM Dodavatelé do mlékáren Faremní zpracovatelé Vlastní spotřeba Počet ekofarem v šetření Konvenční Bio Příčiny stagnace produkce biopotravin v ČR strana 21

23 Základní produkční ukazatele skupin ekofarem dle způsobu odbytu mléka Skupina Ukazatel Dodavatelé konvenční mlékárny Dodavatelé bio mlékárny Zpracování na farmě 1 Vlastní spotřeba 1 Počet ekofarem (24) Výměra z.p. (ha) Výměra o.p. (ha) Výměra TTP (ha) Počet chovaných dojnic Dojivost ( l/kus/den) 14,56 14,02 15,47 13,96 Roční dojivost (l/kus) Mléčný tuk (%) 4,03 4,04 4,05 4,10 Bíloviny (%) 3,33 3,35 3,35 3,49 Počet odchovaných telat 6,44 5,15 6,29 6,74 Roční produkce (tis.l) Průměrná real.cena (Kč/l) 7,93 8,50 11,33 11,33 1 téměř všechny ekofarmy ve skupině s vlastní spotřebou (většinou část své produkce mléka prodávají jako surové mléko ze dvora) neoznačují mléko jako bio Dotace na EZ AEO v tis. kč (příklady) Dotace 2006 (HRDP) Dotace 2007 (PRV) Typ farmy Výměra ha Počet prac. Celkem Na prac. Celkem Na prac. Chov KBTPM Zelinář Chov dojnic Zelenina je skladována, tržně upravována a částečně prodávána na místním trhu 2 Faremní zpracování mléka s převážně vlastním odbytem; 35 ha orná půda, 35 ha TTP Celkové plošné dotace v tis. Kč (příklady) Dotace 2006 (HRDP) Dotace 2007 (PRV) Typ farmy Výměra ha Počet prac. Celkem Na prac. Celkem Na prac. Chov KBTPM Zelinář Chov dojnic Chov KBTPM: propočet je proveden na podnik bez o.p., kde na jednoho pracovníka připadá cca 150 ha TTP a cca 50 VDJ (zatížení 0,35, krávy 0,175); hospodaří v LFA Hb, polovina TTP jsou louky, polovina pastviny; provádí základní management trav, není v oblasti 1.zóny CHKO, NP nebo oblasti NATURA (odhadem průměrná ekofarma d chovem KBTPM). Chov dojnic propočet je proveden na stejné podmínky jako u KBTPM Producent zeleniny propočet je proveden na podnik bez chovu zvířat mimo LFA V roce 2006 ale kravské mléko takto zpracovávaly pouze dvě ekofarmy, z nichž jedna chov dojnic a zpracování mléka ukončila v roce Za posledních šest let zahájily zpracování kravského mléka pouze dvě ekofarmy (obě v roce 2007). Příčinou byla obtížná dostupnost, resp. nedostupnost dotací (nastavení bodovacích kritérií znevýhodnilo malé podniky) a komplikovanost jejich administrace. Přísné veterinární a hygienické požadavky byly (při ortodoxním výkladu odpovědných úřadů) další příčinou která odrazovala ekofarmy od záměru faremního zpracování mléka. Podstata problému nespočívá v rozdílech legislativních požadavků EU a české právní úpravy výroby potravin (ty jsou stejné), ale v tom, že požadavky českých odpovědných úřadů (úředníků) na technické naplnění veterinárních a hygienických požadavků na faremní zpracování jsou (ve srovnání s praxí např.v Rakousku nebo v SRN podstatně přísnější) příčinou, která odrazuje malé podniky od záměru faremního zpracování a tato alibistická praxe objektivně poškozuje rozvoj výroby potravin a podnikání na venkově. strana 22 Příčiny stagnace produkce biopotravin v ČR

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2014 4023 494 405 11,70 1990 1991 1992

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Vývoj ekologického zemědělství v ČR ČR: -počet zem. podniků cca 47tis.

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská NA VINICI. Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce

Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská NA VINICI. Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce LIŠTIČKY Roman Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Rozsypal NA VINICI Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal LIŠTIČKY NA VINICI Program rozvoje

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

Biomléko důležitá biokomodita

Biomléko důležitá biokomodita Biomléko důležitá biokomodita České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se

Více

Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy

Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy PŘÍLOHA I Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství (1999-2009) Užití půdy 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Orná půda 13 776 15 295 19 164 19 536 19 637 19 694

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

Bio v regionu Moravskoslezského kraje

Bio v regionu Moravskoslezského kraje Bio v regionu Moravskoslezského kraje Ing. Andrea Hrabalová, externí konzultant ČTPEZ 22. listopadu 2016, Opava Moravskoslezský kraj a ekologické zemědělství Moravskoslezský kraj třetí nejlidnatější kraj

Více

Bio v regionu Středočeského kraje

Bio v regionu Středočeského kraje Bio v regionu Středočeského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 19. dubna 2017, Poděbrady Středočeský kraj a ekologické zemědělství Středočeský kraj největší kraj ČR s nejvíce obyvateli nejvíce

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Bio v regionu Karlovarského kraje

Bio v regionu Karlovarského kraje Bio v regionu Karlovarského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 11. dubna 2018, Mariánské Lázně Karlovarský kraj a ekologické zemědělství Eko-logické zemědělství Komplexní systém řízení zemědělského

Více

Bio v regionu Kraje Vysočina

Bio v regionu Kraje Vysočina Bio v regionu Kraje Vysočina Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 5. listopadu 2018, Jihlava Kraj Vysočina a ekologické zemědělství Přínosy ekologického zemědělství Welfare = pohoda zvířat Kvalita

Více

Změny v dotační politice v roce 2018

Změny v dotační politice v roce 2018 Změny v dotační politice v roce 2018 Ing. David Kuna ředitel odboru environmentálních podpor PRV Ministerstvo zemědělství Skalský Dvůr, 20.9.2017 Obsah prezentace Nástroje podpory masného skotu (přímé/nepřímé)

Více

Bio v regionu Jihomoravského kraje

Bio v regionu Jihomoravského kraje Bio v regionu Jihomoravského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 30. listopadu 2017, Bzenec Jihomoravský kraj a ekologické zemědělství Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější kraj ČR a 4. pozici

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB Pár faktů Pár faktů cca 120 zemí 31 000 000+ ha 634 000+ farem 1,6 mil. producentů (80 % rozvoj. země)

Více

Lištičky na vinici Program rozvoje venkova a příčiny stagnace lokální produkce v ČR. Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal

Lištičky na vinici Program rozvoje venkova a příčiny stagnace lokální produkce v ČR. Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal Lištičky na vinici Program rozvoje venkova a příčiny stagnace lokální produkce v ČR Šárka Dittrichová Ivana Heřmanská Roman Rozsypal Vážený čtenáři, o společné evropské zemědělské politice a různých vlivech

Více

Bohumil Belada

Bohumil Belada 26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Výroba a odbyt biopotravin v ČR

Výroba a odbyt biopotravin v ČR Výroba a odbyt biopotravin v ČR Ing. Andrea Hrabalová Cyklus seminářů PK ČR (leden - únor 2015) Zdroj dat: Ústav zemědělské ekonomiky a informací Obsah Základní data o ekologickém zemědělství (EZ) Vývoj

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství Ing. Andrea Hrabalová, PRO-BIO LIGA 11. 3. 2019, Seminář o ekologickém zemědělství Obsah Vývoj ekologického zemědělství - ČR, svět a EU Trh biopotravin

Více

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Analýza zpracovatelského sektoru biomléka Pro veřejnou zakázku PODPORA ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ODBYTU BIOPOTRAVIN Autor: Mgr. Tomáš Václavík Sběr dat: říjen

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod Zákon o ekologickém zemědělství: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení

Více

Vývoj v zemědělství, bilance mléka

Vývoj v zemědělství, bilance mléka průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta dostupná data ke dni 12. dubna Vývoj v zemědělství, bilance mléka MLÉKO a mlékárenské výrobky Ukazatel/rok

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

Bio v regionu Zlínského kraje

Bio v regionu Zlínského kraje Bio v regionu Zlínského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 10. května 2017, Rožnov pod Radhoštěm Zlínský kraj a ekologické zemědělství Zlínský kraj čtvrtým nejmenším krajem ČR jak z pohledu

Více

ití trvalých travních porostů

ití trvalých travních porostů Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky

Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky Co je to regionální značka? Je nebo není přeznačkováno? Značka není soutěžní, trvalá podpora regionu ve všech souvislostech Marketingový nástroj, společná

Více

Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek.

Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek. Příloha 3 Preferenční kritéria Níže uvedená kritéria jsou doplněna označením typu sankce dle ustanovení bodu 15 Obecných podmínek. Preferenční kritéria jsou závazná a jakékoliv nesplnění podmínek preferenčních

Více

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

Bio v regionu Královéhradeckého kraje Bio v regionu Královéhradeckého kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 27. dubna 2018, Teplice nad Metují Královéhradecký kraj a ekologické zemědělství Eko-logické zemědělství Komplexní systém

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ

Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH 19.9.2017 DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR, DA ČR viceprezident COGECA, KZPS 1) Situace v sektoru produkce mléka v ČR I. Obsah 1) Situace

Více

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr 2. 11. 2015

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr 2. 11. 2015 Státní zemědělský intervenční fond Skalský Dvůr 2. 11. 2015 Obsah prezentace Jednotná žádost 2015 Program rozvoje venkova (PRV) 2014 2020 - projektová opatření Celostátní síť pro venkov (CSV) Jednotná

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

118 EUR LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 EUR. TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP

118 EUR LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 EUR. TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP Porovnání sazeb LFA v minulém a novém programovacím období 2007 2013 (2014) 2015-2020 Typ LFA 2007-2013 Možný rozsah Sazba v EUR Typ LFA 2015-2020 Možný rozsah Sazba v EUR LFA - průměrná sazba 1777 tis.

Více

DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY Kontaktní pracoviště FADN CZ DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY ROK 2011 Termín odevzdání: 30.4.2012 Pracoviště provádějící zpracování: CREDIS s.r.o. Tomáše ze Štítného 634 393 01 Pelhřimov e-mail: petr.koten@credis.cz

Více

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV 1. Společné pro několik opatření A. Minimální zemědělská činnost Novelou nařízení vlády č. 50/2015 Sb., byla zavedena nová definice minimální zemědělské

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2014-2020 OBSAH PREZENTACE SZP po roce 2013 cíl a postup implementace PRV účel, cíl a podoba v letech 2014, 2015+ Projektová opatření PRV Přehled opatření Základní charakteristiky

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělství a potravinářský průmysl Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 26 Zeme Sasko Údaje z vykazovaného roku 26 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKĚ PŮDY ROZLOHA Celková rozloha 1. ha 1.842 35.75 Zemědělská

Více

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Program rozvoje venkova Schvalovací proces PRV 2014-2020 - říjen 2014 (resp. do 3 měsíců od předložení PRV, tj. od 16.

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS

Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS Dačice 19.7.2016 doc. Ing. Jan Moudrý, Ph.D. ZF JU EZ v ČR Systém v ČR fungující od devadesátých let

Více

CROSS - COMPLIANCE. Obsah:

CROSS - COMPLIANCE. Obsah: CROSS - COMPLIANCE Obsah: I. Význam pojmu CC II. Charakteristika CC III. Strašák nebo pomoc? IV. Legislativní úprava CC V. Jednotlivé prvky CC VI. Kontrola CC VII. Sankční systém VIII. Aplikace CC v ČR

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka Kontrola, certifikace a značení biopotravin Milan Berka Legislativa Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví

Více

Akční plány pro EZ. Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Akční plány pro EZ. Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Akční plány pro EZ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd http://bioinstitut.cz/cz/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan

Více

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky Vývoj v zemědělství, bilance mléka Ukazatel/rok 2003 2007 2008

Více

Vyhodnocení příjmu jednotné žádosti (přímé platby) v roce 2017

Vyhodnocení příjmu jednotné žádosti (přímé platby) v roce 2017 Vyhodnocení příjmu jednotné žádosti (přímé platby) v roce 2017 Přímé platby jsou zemědělcům poskytovány od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004. Během této doby došlo k několika zásadním změnám v oblasti

Více

Seminář rostlinné výroby

Seminář rostlinné výroby Seminář rostlinné výroby 26.října 217 Hotel Dvořák Tábor zdenek.kubiska@zznpe.cz Osnova: Svítá na lepší časy? Asi jak kde Vývoj v jednotlivých zemědělských výrobách Změna struktury českého zemědělství

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2013R1337 CS 17.12.2013 000.002 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1337/2013 ze dne 13.

Více

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá 2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun

Více

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., 2016 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních

Více

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování

Více

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR 30. - 31. 1. 2017 Ing. Petr JÍLEK Ministerstvo zemědělství Sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 BUDOUCÍ PODOBA

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM

EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM ÚSTAV ZEMĚDĚLSK LSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ,, Praha AGROVÝZKUM, s. r. o., Rapotín EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM Petr Kopeček Ivan Foltýn Marek Bjelka Rapotín, 2008 CÍL cílem příspěvku je analýza vlivu SZP na

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

Nové trendy v pojetí garance biopotravin

Nové trendy v pojetí garance biopotravin ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001: 2008 Nové trendy v pojetí garance biopotravin Ing. Jiří Urban www.ukzuz.cz Obsah prezentace Historie a východiska Hlavní cíle a zásady ekologického

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Environmentální opatření PRV Implementována jak prostřednictvím

Více

Český trh s biopotravinami 2008

Český trh s biopotravinami 2008 Český trh s biopotravinami 2008 Vydal: Mgr. Tomáš Václavík, Green marketing Autorský kolektiv: Mgr. Tomáš Václavík, Green marketing Ing. Zuzana Čítková, Green marketing Šárka Bystřická, Společnost pro

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2019 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě

Více

Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU

Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU Jindřich Kvapilík, VÚŽV, v.v.i., Uhříněves Osnova: ČR a EU (základní data, kvóty, přímé platby) Vývoj hlavních agrárních ukazatelů (1990 až 2010) Zemědělská

Více

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období 49. USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 k Podpůrným programům zemědělství pro rok 2003, poskytovaným podle

Více

Lípa pro venkov i pro město

Lípa pro venkov i pro město 1 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Lípa pro venkov z.s. Lípa pro venkov i pro město Programový rámec PRV a oblasti podpory (fiche) Název fiche CLLD 7: Zemědělství Vazba na článek

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 28 Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Svobodný stát Sasko Údaje z vykazovaného roku 28 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020 a připravované Nařízení vlády. Dotace do ekologického zemědělství

Program rozvoje venkova 2014 2020 a připravované Nařízení vlády. Dotace do ekologického zemědělství Program rozvoje venkova 2014 2020 a připravované Nařízení vlády Dotace do ekologického zemědělství (Přednáška s důrazem na vinice a sady) Odbor environmentální a ekologického zemědělství Martin Charvát

Více

Možnosti podpor pro pěstitele luskovin a zpracovatele luštěnin v rámci SZP. Ministerstvo zemědělství

Možnosti podpor pro pěstitele luskovin a zpracovatele luštěnin v rámci SZP. Ministerstvo zemědělství Možnosti podpor pro pěstitele luskovin a zpracovatele luštěnin v rámci SZP Ministerstvo zemědělství Nový systém přímých plateb od 2015 2015 sazby Kč/ha: SAPS 3 543 Greening 1 943 Mladý zemědělec 885 2

Více

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Ing. Josef Makovský, Ph.D. 13. října 2017 Obsah prezentace Agroenvironmentálně klimatická

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020. Dotace do ekologického zemědělství

Program rozvoje venkova 2014 2020. Dotace do ekologického zemědělství Program rozvoje venkova 2014 2020 Dotace do ekologického zemědělství Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Tereza Musilová Ministerstvo zemědělství 10. března 2015 Program rozvoje venkova

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2007 2013. Pravidla pro příjem žádostí v rámci 22. kola. Ing. Palová Bronislava

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2007 2013. Pravidla pro příjem žádostí v rámci 22. kola. Ing. Palová Bronislava PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR 2007 2013 Pravidla pro příjem žádostí v rámci 22. kola Ing. Palová Bronislava 22. Kolo příjmu žádostí 22. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova pro podopatření I.1.1.1

Více

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

Nejčastěji kladené dotazy pro opatření LFA

Nejčastěji kladené dotazy pro opatření LFA Nejčastěji kladené dotazy pro opatření LFA V Praze dne 5. května 2017 číslo OTÁZKA ODPOVĚĎ 1. Bude nutné provádět zákres map pro LFA? Ano, nově se budou DPB zakreslovat do mapy v LPIS, a to celé DPB, ne

Více

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA 128/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2009 o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty Změna: 191/2013 Sb. Ministerstvo

Více

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha Význam zemědělství pro kulturní krajinu v Krušných horách Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. UJEP Ústí nad Labem 1 Půdní fond regionu Severozápad Budeme-li se zamýšlet nad kulturní krajinou a sledovat

Více

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA Agenda 1 Současná situace na trhu s hovězím masem 2 Marketing hovězího masa a výrobků 3 Prodej ze dvora 4 Legislativa 1 Současn

Více

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na

Více

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Bio v regionu Olomouckého kraje

Bio v regionu Olomouckého kraje Bio v regionu Olomouckého kraje Ing. Andrea Hrabalová, externí konzultant ČTPEZ 4. října 2016, Olomouc Olomoucký kraj a ekologické zemědělství Olomoucký kraj zemědělsky obhospodařována je polovina výměry

Více

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Obecně: Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. března 2017 V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 dodáno

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více