ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2011 ZELENÁ ZPRÁVA

Transkript

1 ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2011 ZELENÁ ZPRÁVA

2 Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2011 zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací pod gescí Ministerstva zemědělství.

3 OBSAH Použité zkratky... VI Vysvětlivky k použitým číselným údajům... X Úvod... XI Souhrn ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok Obecné podmínky vývoje agrárního sektoru a venkova ČR Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru Vývoj národního hospodářství Pozice agrárního sektoru Povětrnostní podmínky a jejich vliv na agrární sektor Podnikatelské prostředí Důležitá rozhodnutí orgánů ČR a EU Nejvýznamnější legislativní opatření připravovaná MZe v roce Důležité právní akty orgánů EU přijaté v roce Podpory agrárního sektoru a venkova Podpory v rámci politiky rozvoje venkova Program rozvoje venkova na období Operační program Rybářství Přímé platby Přímé platby ze zdrojů EU Národní doplňkové platby Ostatní přímé platby Kontrola podmíněnosti (Cross Compliance) Národní podpory a opatření Podpory tržních cen Zemědělství a rozvoj venkova Obyvatelstvo venkova a struktura venkovského osídlení Podnikatelská struktura venkova ve vztahu k podporám zemědělské politiky Občanská vybavenost venkova ve vztahu k podporám zemědělské politiky Zaměstnanost a ekonomické postavení venkovské populace Institucionální zázemí rozvoje venkova Organizační a institucionální zabezpečení Programové zabezpečení III

4 4 Zemědělství a životní prostředí, ochrana zvířat Vliv agrárního sektoru na jednotlivé složky životního prostředí Ochrana zvířat Ekologické zemědělství Zranitelné oblasti Spotřeba, bezpečnost a kvalita potravin Distribuce potravin Spotřeba potravin Vydání za potraviny Spotřebitelské ceny potravin Kvalita potravin Bezpečnost potravin Strukturální vývoj agrárního sektoru Podnikatelská struktura zemědělství Podnikatelská struktura zpracovatelů agrárních surovin Dodavatelská odvětví Úvěry a zajišťovací služby Věda, výzkum, vzdělávání a poradenství Organizace prvovýrobců, zpracovatelů a zájmové organizace na agrárním trhu Pracovní síly a trh práce v zemědělství Pracovní síly v zemědělství Trh práce a pozice zemědělců Půda a vlastnické vztahy Pozemkové úpravy Trh s půdou Pozemkový fond, privatizace a restituce ze státního majetku a půdy Stav, využití a ochrana půdního fondu Agrární produkce a její bilance Rostlinná produkce celkem a podle rozhodujících komodit Obiloviny Cukrová řepa cukr Brambory a bramborový škrob Olejniny Chmel Ovoce Zelenina Réva vinná víno Živočišná produkce celkem a podle rozhodujících komodit Skot mléko, hovězí maso Prasata vepřové maso IV

5 8.2.3 Drůbež drůbeží maso a vejce Ovce, kozy skopové maso Produkce potravinářského odvětví celkem a podle rozhodujících oborů Obnovitelné zdroje energie Využití zemědělské produkce v energetice Využití zemědělské produkce ve výrobě paliv pro dopravu Rybářství Včelařství Okrasná produkce Geneticky modifikované plodiny Ceny a trhy agrárních produktů a vstupů do zemědělství Cenový vývoj na agrárním trhu ČR a EU Agrární zahraniční obchod Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahraničním obchodě Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu Cenový vývoj finančních a materiálových vstupů do zemědělství Ekonomické výsledky agrárního sektoru Celkový ekonomický výsledek zemědělství (Souhrnný zemědělský účet) Ekonomické výsledky zemědělských podniků Celkové hospodářské výsledky zemědělských podniků Ekonomické výsledky zemědělských podniků podle standardního výstupu EU Investiční rozvoj zemědělství Shrnutí ekonomických výsledků Ekonomické výsledky oborů zpracovávajících zemědělské suroviny Ekonomické výsledky potravinářského odvětví a rozhodujících oborů Práce a mzdy v potravinářském průmyslu Souhrnné hodnocení agrární politiky P1 Přehled legislativních opatření ve vztahu k agrárnímu sektoru Přehled legislativních opatření přijatých od do a publikovaných ve Sbírce zákonů Zákony Nařízení vlády Vyhlášky Připravované právní předpisy v roce P2 Oficiální výsledky šetření FADN zemí EU za účetní rok P3 Tabulková příloha V

6 POUŽITÉ ZKRATKY a. s. akciová společnost AEO AMI AWU AZO b. c. běžné ceny BPEJ BTPM COCERAL CPV CZ-NACE CZV ČAP ČHMÚ ČIŽP ČNB ČPI ČSÚ ČŠS ČÚZK agroenvironmentální opatření Agrarmarkt Informations-Gesellschaft mbh (Zemědělská tržní informační společnost) Annual Work Unit (roční pracovní jednotka) agrární zahraniční obchod bonitovaná půdně-ekologická jednotka bez tržní produkce mléka Comité du Commerce des céréales, aliments du bétail, oléagineux, huile d'olive, huiles et graisses et agrofournitures (Asociace obchodníků s obilovinami a olejninami v EU) ceny průmyslových výrobců Klasifikace ekonomických činností v ČR NACE Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes (Klasifikace ekonomických činností) ceny zemědělských výrobců Česká asociace pojišťoven Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Česká národní banka Česká plemenářská inspekce Český statistický úřad č. ž. čisté živiny DDT DPH EAFRD EHS EK ES EU 10 EU 15 Český škrobárenský svaz Český úřad zeměměřický a katastrální dichlor-difenyl-trichlorethan (dichlor-difenyl-trichlormethyl-methan) daň z přidané hodnoty European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) Evropské hospodářské společenství Evropská komise Evropské společenství státy přistoupivší do Evropské unie (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta) Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko) VI

7 EU 25 Evropská unie od EU = EU 27 Evropská unie od (vč. Rumunska a Bulharska) euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od ) Eurostat FADN FAME FOB GAEC GJ GM GŘC GWh HDP HPH HRDP CHKO ILO Intrastat IPPC ISTA Evropské statistické centrum Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků) Fatty Acid Methyl Ester (skupina esterů mastných kyselin, dříve MEŘO) Free of Board (volně na palubu lodi, tzn. prodávající hradí náklady až po naložení do dopravního prostředku na uvedeném místě) Good Agricultural and Environmental Condition (Dobrý zemědělský a environmentální stav) gigajoule (jednotka energie) geneticky modifikované Generální ředitelství cel gigawatthodina hrubý domácí produkt hrubá přidaná hodnota Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) chráněná krajinná oblast International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) statistika vyváženého a dováženého zboží mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) International Seed Testing Association (Mezinárodní asociace pro zkoušení semen) j. hm. jatečná hmotnost KN kt kw KVS LFA LPIS MEŘO MF MJ MK MMR MPO kombinovaná nomenklatura kilotuna kilowatt Krajská veterinární správa Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Land Parcel Identification System (Systém pro identifikaci pozemků) metylester řepkového oleje; nyní užíváno FAME Ministerstvo financí měrná jednotka Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu VII

8 MPSV MWh MZe MZd MŽP Natura 2000 NAZV NČZ NH NM NO 3 - NP NPK NUTS NV Ministerstvo práce a sociálních věcí megawatthodina Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí Evropská ekologická síť chráněných území Národní agentura pro zemědělský výzkum nové členské země národní hospodářství normalizovaný moštoměr (množství cukru v kg/100 l moštu) dusičnany národní park dusík fosfor draslík Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky) nařízení vlády o. p. orná půda o. p. s. obecně prospěšná společnost OECD OP OP RVMZ OR OZE Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) Operační program OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP Zemědělství) ochrana rostlin obnovitelné zdroje energie p. b. procentní bod PAH PCB PF ČR PFO PGRLF PHM PJ PPO polyaromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly Pozemkový fond ČR podniky fyzických osob Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond pohonné hmoty a mazadla petajoule (= GJ) podniky právnických osob PRV Program rozvoje venkova ČR na období PUPFL s. c. stálá cena pozemky určené pro plnění funkcí lesa s. r. o. společnost s ručením omezeným SAPS Sb. Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) sbírka zákonů VIII

9 SEUROP Klasifikace jatečně upravených těl prasat a skotu (třídy S, E, U, R, O, P) SFŽP ČR Státní fond životního prostředí ČR SMR Statutory Management Requirements (Povinné požadavky na hospodaření) SNM30 směsná nafta motorová obsahující min. 30 % biosložky (FAME) SOT společná organizace trhu SRS Státní rostlinolékařská správa SVS ČR Státní veterinární správa ČR SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ Souhrnný zemědělský účet TIS ČR SZIF Tržní informační systém České republiky SZIF TJ terajoule (= GJ) TP travní porosty (podle zákona o zemědělství; LPIS) TPM s tržní produkcí mléka TTP trvalé travní porosty (podle katastrálního zákona; ČÚZK) ÚKOZ Ústřední komise pro ochranu zvířat ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský USDA United States Department of Agriculture (Ministerstvo zemědělství USA) ÚSKVBL Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací (do VÚZE) VaV výzkum a vývoj VDJ velká dobytčí jednotka VFU Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně VŠPS výběrové šetření pracovních sil VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. VÚRV Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. VÚZT Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. VÚŽV Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. VV a S vlastní výrobky a služby z. p. zemědělská půda ZCHÚ zvláště chráněné území ZMB Zentrale Milchmarkt Berichterstattung GmbH ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtstelle GmbH Bonn ZOD zranitelná oblast dusíkem ZPF zemědělský půdní fond ž. hm. živá hmotnost IX

10 VYSVĚTLIVKY K POUŽITÝM ČÍSELNÝM ÚDAJŮM Údaje použité ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2011 (Zpráva 2011) pocházejí z různých zdrojů. Základním zdrojem jsou statistická data ČSÚ, dále údaje resortní statistiky MZe, výběrového šetření FADN, výročních zpráv některých institucí, např. PGRLF, SZIF, data mezinárodních organizací atd. Zdroje použitých údajů jsou u každé tabulky uvedeny. Ukazatele v tabulkách, u nichž to datové zdroje umožnily, jsou převážně prezentovány v časové řadě Uzávěrka všech dat pro Zprávu 2011 byla s ohledem na daný termín zpracování její konečné verze stanovena na Ve Zprávě 2011 jsou proto uvedeny pouze údaje, které byly dostupné k tomuto termínu. Většina údajů za marketingový rok 2011/12 i za kalendářní rok 2011 má charakter předběžných dat. Pokud jsou použity kvalifikované odhady ÚZEI, je na to upozorněno. Vzhledem k tomu, že i v předchozích Zprávách měly údaje za analyzovaný rok předběžný charakter, nemusí být vždy hodnota téhož ukazatele za určitý rok ve všech Zprávách stejná. Ve Zprávě 2011 se to týká především údajů za rok 2010, které jsou zde uváděny ve své zpřesněné podobě, zatímco ve Zprávě 2010 byly použity předběžné nebo odhadované hodnoty. Údaje z výběrového šetření FADN obsahují definitivní výsledky za rok Vzhledem k počítačovému zpracování (Microsoft Excel) obsahují tabulky zaokrouhlené ukazatele (součty, procenta apod.). Proto součtové ukazatele nemusí vždy přesně odpovídat součtům jednotlivých položek. V číselné části tabulek jsou kromě významových hodnot použity i následující symboly: - údaj se nevyskytuje;. údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý; x údaj není smysluplný; 0 nebo 0,0 údaj existuje, ale jeho výše je nevýznamná nebo nulová. X

11 ÚVOD Zpráva o stavu zemědělství za rok 2011 je již sedmou Zelenou zprávou od vstupu ČR do EU. V základním uspořádání Zelené zprávy 2011 nedošlo proti předchozí zprávě ke změnám. Růst HDP, který se v roce 2010 obnovil, pokračoval v roce 2011, i když nižším a v průběhu roku snižujícím se tempem. Úroveň HDP v přepočtu na obyvatele a v paritě kupní síly se v posledních letech stabilizovala a pohybuje se na 80% úrovni EU. V roce 2011 pokračovala tendence v poklesu podílu zemědělství včetně lesnictví a rybářství jak na HDP, tak i na celkovém počtu zaměstnanců v národním hospodářství, a to na úroveň 2,05 %, resp. 2,62 %. Na stabilní pozici cca 19 % zůstává podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních vydáních domácnosti. Povětrnostní podmínky charakterizované měsíčními úhrny srážek a průměrnými měsíčními teplotami vykázaly odchylky od dlouhodobého normálu spíše v případě nadměrných srážek než teplot. Průběh počasí umožnil dosažení vyšších hektarových výnosů převážné většiny pěstovaných plodin než v předcházejícím roce a u celé řady plodin byly výnosy nejvyšší za poslední desetileté období. Podnikatelský důchod zemědělství podle 2. předběžného odhadu Souhrnného zemědělského účtu vzrostl ze mil. Kč v roce 2010 na odhadovaných mil. Kč v roce 2011 (meziroční index růstu 212,5) a dosáhl svého maxima za celé období sledování daného ukazatele. Hodnota ukazatele důchod z faktorů na pracovníka, který vyjadřuje ekonomickou situaci v zemědělství v relaci k počtu přepočtených pracovníků, vzrostl na zhruba 430 tis. Kč/AWU a dosáhl rovněž nejvyšších hodnot za sledované období (meziroční růst o 27,2 %) 1. Hodnota produkce odvětví zemědělství (v základních b. c.) meziročně dynamicky vzrostla (index 114) v důsledku velmi příznivého vývoje rostlinné výroby (index 121) a mírnějšího růstu živočišné výroby (index 107), při rozdílné dynamice růstu podle jednotlivých druhů produkce. Velmi pozitivní souhrnné ekonomické výsledky sektoru zemědělství za rok 2011 jsou jako v předchozích letech doprovázeny v porovnání se špičkovými zeměmi EU vysokým, byť v důsledku meziročního zvýšení tržeb snižujícím se podílem mezispotřeby a podpor na produkci. Meziročně podíl mezispotřeby na celkové produkci zemědělského odvětví pokles o 4 p. b. na zhruba 71 % a výrazně o 12 p. b. na zhruba 61 % se snížila závislost důchodu z faktorů na výši podpor do zemědělství. 1 Podle údajů Eurostat (Economic Account for Agriculture, březen 2012) v roce 2011 důchod v zemědělství v přepočtu na AWU meziročně vzrostl o 23,4 % (v roce 2010 o 15,6 %). XI

12 Dále pokračuje trend snižování zaměstnanosti v zemědělství. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 4 % při celkovém počtu pracovníků 109,6 tis. v roce Obdobně úroveň mezd v zemědělství dlouhodobě zaostává za průmyslem a národním hospodářstvím celkem. Rozdíly proti předchozímu roku se ještě dále prohloubily. Disparita mezd v zemědělství (včetně lesnictví a rybářství) v roce 2011 dosáhla 76,9 % vůči průmyslu a 76,6 % vůči národnímu hospodářství. Potvrzuje se tendence k růstu záporného salda bilance agrárního zahraničního obchodu. Záporné agrární saldo meziročně vzrostlo o zhruba 350 mil. Kč (v roce 2010 o 2,6 mld. Kč), přičemž stupeň krytí dovozů vývozy meziročně vzrostl o 2,3 p. b. na 77,6 % v roce Zprávu uzavírají oficiální data o produkci a ekonomických výsledcích členských zemí EU podle údajů Eurostatu za účetní rok XII

13 SOUHRN KE ZPRÁVĚ O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2011 Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru V roce 2011 v ČR pokračoval mírný růst HDP, který meziročně ve stálých cenách činil 1,7 %. Byl tak nižší než v roce 2010 a v průběhu roku postupně zpomaloval. Růst HDP byl v ČR mírně vyšší, než vykázaly státy EU jako celek, jakož i v porovnání s eurozónou (17 států). Obchodní bilance ČR dosáhla v roce 2011 opětovně kladné hodnoty a skončila nejvyšším přebytkem v historii samostatné ČR ve výši 94,0 mld. Kč při meziročním zvýšení o 40 mld. Kč. Této bilance bylo dosaženo při meziročním nárůstu vývozů o 274 mld. Kč a současném růstu dovozů o 234 mld. Kč. Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2011 snížila na 6,7 % a byla o 0,6 p. b. nižší než v roce Průměrná míra nezaměstnanosti zůstává v ČR nižší než průměr všech členských států EU (9,7 %) i států eurozóny (10,2 %), kde v roce 2011 v zásadě nedošlo ke změně míry nezaměstnanosti proti roku Míra inflace za rok 2011 činila 1,9 %. Nárůst inflace proti roku 2010 činil 0,4 p. b. Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2011 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 1,39 %, což představuje meziroční nárůst o 0,30 p. b. V případě potravinářského průmyslu došlo k nepatrnému zvýšení podílu na celkové tvorbě HPH o 0,03 p. b. na 2,48 %. Pozice odvětví zemědělství 1) v rámci národního hospodářství ČR Pramen: ČSÚ, MF 1) Odvětví zemědělství včetně nezemědělské činnosti zem. podniků, myslivosti a související činnosti Podle údajů ČSÚ došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2011 k pouze velmi mírnému poklesu počtu zaměstnanců o 0,8 % proti roku Zemědělství je nadále 1

14 charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR. V roce 2011 se toto zaostávání prohloubilo na úroveň necelých 75 %. Růst nominální mzdy zaměstnanců v zemědělství na přepočtené osoby činil 1,4 % a byl o 0,8 p. b. nižší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Vzhledem k tomu, že růst nominální mzdy v zemědělství byl nižší než míra inflace, došlo zde k poklesu reálné mzdy o 0,5 %. Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2011 snížil o 0,4 p. b. na 3,8 %. Zatímco celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2011 meziročně snížily pouze o 0,1 %, výdaje státu do odvětví zemědělství se snížily ve srovnání s rokem 2010 téměř o 10%. Podpory agrárního sektoru a venkova Podpory v rámci politiky rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) na období umožňuje čerpání prostředků pro zemědělství a venkov z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Celková částka přidělených prostředků z EAFRD je přibližně 2,8 mld., což spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR představuje na celé sedmileté období částku 3,6 mld.. Cílem PRV je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů zemědělského hospodaření, ochrana přírody a rozvoj kvality života na venkově. K realizaci těchto cílů byla připravena opatření v rámci 4 os. V roce 2011 byly vypláceny podpory jak na základě žádostí zaregistrovaných v roce 2011, tak na základě žádostí o dotaci zaregistrovaných v předchozích letech. Mimo podpor v rámci opatření PRV byly v roce 2010 a 2011 hrazeny víceleté závazky z obdobných opatření předchozích programových dokumentů (HRDP). Celkové prostředky PRV zahrnují i spolufinancování ze státního rozpočtu. Celkem bylo v roce 2011 na opatření programů HRDP a PRV vynaloženo 14,2 mld. Kč, tj. o téměř 13,7 % méně než v roce Operační program Rybářství Opatření OP Rybářství jsou zaměřena na posílení konkurenceschopnosti, na udržení stávající produkce ryb a zachování současné úrovně zaměstnanosti v odvětví rybářství. Pro celé programovací období byly České republice vyčleněny finanční prostředky v celkové výši 36,1 mil., z toho 75 % z fondu EFF (tj. 27,1 mil. ) a 25 % z národních veřejných zdrojů. V roce 2011 byla v rámci OP Rybářství spuštěna další čtyři kola (tj. osmé až jedenácté) přijímání žádostí o dotace. Celkem bylo v roce 2011 žadatelům o dotaci z OP Rybářství v rámci prioritních os 2, 3 a 5 vyplaceno 217,6 mil. Kč. Celkový objem vyplacených podpor za období 2008 až 2011 dosahoval 407,8 mil. Kč. Přímé platby Přímé platby náleží k nejvýznamnější kategorii podpor, které jsou poskytovány českému zemědělství po vstupu ČR do EU. V naprosté většině jsou tyto platby poskytovány na hektar obhospodařované zemědělské půdy evidované v rámci LPIS a jsou vypláceny ze zdrojů EU v systému SAPS (zjednodušený systém plateb plně oddělených od produkce). V roce 2009 dosáhla výše plateb pro ČR v rámci SAPS 60% úrovně plateb poskytovaných v EU 15, v roce 2010 se její úroveň zvýšila na 70 %, a v roce 2011 dosáhla 80 %. V rámci plateb Top-Up bylo tedy v roce 2011 dorovnáváno 20 %. Od roku 2006 je součástí přímých plateb oddělená platba za cukr a od roku 2008 také oddělená platba na rajčata. Od roku 2010 je poskytována zemědělským podnikům zvláštní podpora na krávy s tržní produkcí mléka. 2

15 Na všechny tyto uvedené druhy plateb se však nevztahuje systém postupného zvyšování (phasing-in), a proto k nim nelze vyplácet národní doplňkové platby (Top-Up). K přímým platbám jsou zařazeny také podpory vybraných komodit, schválené EU jako národní podpory (state aid), financované ze zdrojů ČR. Tyto podpory se poskytují podle každoročně vydávaných Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Podpory tržních cen Podpory tržních cen zahrnují jak podpory cen výrobců (formou subvencování vývozu, podpory soukromého skladování a jiných cenových podpor v rámci SOT a prostřednictvím celní ochrany), tak podpory cen spotřebitelů (např. formou subvencování školního mléka a ovoce). Celkově bylo v roce 2011 prostřednictvím SZIF v rámci SOT vyplaceno 20,0 mil. Kč subvencí na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků, a to pouze na vývoz nezpracovaných výrobků. Navíc bylo na propagaci ekologického zemědělství a jeho produktů, spotřeby medu a spotřeby mléka v rámci SOT vyplaceno 9,7 mil. Kč, z toho 5,4 mil. Kč ze zdrojů EU. Rekapitulace výdajů do agrokomplexu ČR podle hlavních směrů podpor (mil. Kč) Podpory ) ČR EU celkem ČR EU celkem Přímé platby 2) OP Rybářství Program rozvoje venkova 3) Ostatní národní podpory Organizace trhu Celkem Pramen: podklady MZe; SZIF; PGRLF a další instituce 1) Předpoklad k ) Přímé platby EU, Top-Up a komoditní podpory. 3) Včetně opatření HRDP v období , hrazené ze zdrojů PRV. Zemědělství, životní prostředí a ochrana zvířat V roce 2011 tvořil zemědělský půdní fond více než polovinu celkové výměry ČR (53,6 %). Výměra lesních pozemků zůstává přibližně stejná jako v roce 2010 (33,7 %). U travních porostů došlo proti roku 2010 k 0,3 % nárůstu plochy. Ekologické zemědělství Základním dokumentem pro rozvoj ekologického zemědělství je akční plán. Hlavním cílem Akčního plánu České republiky na období v ekologickém zemědělství je do konce roku 2015 dosáhnout 15% podílu výměry zemědělské půdy při současném navýšení podílu biopotravin na trhu s potravinami na 3 % a dosáhnout minimálně 60% podíl české bioprodukce. 3

16 V roce 2011 hospodařilo v systému ekologického zemědělství zemědělců na výměře 482,9 tis. ha zemědělské půdy a 646 producentů biopotravin. V ČR dosud neexistuje monitoring technologií obdělávání půd. Výměra o. p., na které jsou používány minimalizační technologie, je odhadována na 1,2 mil. ha. V roce 2010 však vstoupil v platnost systém kontrol podmíněnosti, a to 10 standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) a jeden z těchto standardů je zaměřen na prevenci eroze půdy používáním minimalizačních technologií. Podpora pro ekologické zemědělce v podobě dotací na plochu užívanou v ekologickém hospodaření, nebo zařazenou do přechodného období, byla v roce 2011 poskytována v rámci PRV jako součást tzv. agroenvironmentálního opatření. Výše podpor se liší podle obhospodařované kultury. Od roku 2007 je ekologické zemědělství podporováno také výrazným bodovým zvýhodněním (preferencí) ekologických zemědělců při hodnocení investičních projektů v rámci Os I a III PRV. Ochrana zvířat Ochrana zvířat proti týrání je oblastí, která je upravena zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje tyto hlavní orgány ochrany zvířat: MZe a SVS ČR. Ochrana zvířat a péče o jejich pohodu (welfare) patří do kompetencí MZe, které pro tento účel zřídilo od v rámci odboru živočišných komodit oddělení ochrany zvířat, a také odborný poradní orgán ministra zemědělství ÚKOZ. Dozor na úseku ochrany zvířat provádějí inspektoři krajských veterinárních správ SVS ČR. V souladu s právními předpisy bylo v roce 2011 v rámci dozoru nad ochranou zvířat a péčí o jejich pohodu provedeno celkem kontrol (z toho u hospodářských zvířat kontrol). V případě 821 kontrol byla zjištěna nevyhovující péče, která se týkala kusů zvířat (z toho u hospodářských zvířat nevyhovující péče při 361 kontrolách u kusů zvířat). Podle informací Ministerstva spravedlnosti bylo podle trestního zákona za týrání zvířat v roce 2011 stíháno 31 a odsouzeno 25 osob. Podnikatelská struktura zemědělství a zpracovatelů agrárních surovin Koncem roku 2011 bylo v zemědělském registru ČSÚ evidováno více než 47 tis. subjektů zemědělských jednotek. Jejich podstatnou část (téměř 36 %) tvoří drobní pěstitelé nebo chovatelé bez podnikatelského osvědčení. Téměř 1,6 tis. podniků (3 % z celkového počtu) hospodařilo bez zemědělské půdy a bylo zaměřeno výhradně na živočišnou výrobu. Převážnou část z nich (téměř 86 %) tvoří PFO. Zbývající část podniků hospodařících bez půdy připadá na PPO, a to převážně na obchodní společnosti. Velikostní struktura zemědělských podniků v ČR daná výměrou obhospodařované zemědělské půdy je velmi různorodá a vykazuje významné rozdíly mezi PPO a PFO. Celkově 65 % podniků obhospodařujících zemědělskou půdu mělo výměru do 10 ha a připadala na ně pouze 2 % celkové výměry z. p. Podniky s výměrou nad 500 ha představovaly 4 % z celkového počtu podniků obhospodařujících zemědělskou půdu, avšak připadalo na ně více než 70 % její celkové výměry. 4

17 Podnikatelská struktura v zemědělství v letech 2010 a 2011 Pramen: Zemědělský registr Trend z posledních let, charakterizovaný růstem počtu podnikatelských subjektů zařazených do potravinářské výroby a výroby nápojů pokračoval i v roce Celkový počet subjektů zmíněných výrob činil (meziročně nárůst o firem). Další rozšíření počtu zpracovatelů agrárních surovin souvisí s postupným rozvojem regionální produkce, což působí pozitivně u podniků fyzických osob. Dále se také rozrůstá počet firem se zahraniční majetkovou účastí, které mají lepší kapitálové zázemí. Pracovní síly a trh práce v zemědělství Dynamické snižování zaměstnanosti v zemědělství pokračovalo i v roce Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 4,0 %, jejich počet poklesl na 109,6 tis. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR meziročně poklesl o 0,1 p. b. a činil 2,2 %. K meziročnímu úbytku pracovníků došlo ve všech právních formách zemědělských podniků. V relativním vyjádření nastal nejvyšší úbytek pracovníků již tradičně v družstvech (o 5,2 %) a dále pak v obchodních společnostech (o 5,0 %), absolutní úbytek pracovníků byl nejvyšší v obchodních společnostech. V podnicích FO se zaměstnanost snížila jen mírně (o 0,7 %). Stárnutí zemědělské populace představuje problém ve většině evropských zemí a nevyhýbá se ani ČR. Ve 4. čtvrtletí 2011 vykazovali v sektoru nejvyšší zastoupení pracovníci ve věku let (46,2 %), následovaní kategorií pracovníků ve věku let (35,5 %). Nižší podíly vykazují nejmladší skupina let (10,1 %) a skupina pracovníků ve věku 60 a více let (8,2 %). Podíl žen ve struktuře zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybářství činil na konci roku 26,6 % a meziročně se výrazně nezměnil (nárůst o 0,7 p. b.). V zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech pak tento podíl činil 30,9 %. 5

18 Zatímco v zemědělství vzrostla průměrná mzda pouze o 1,3 % a dosáhla Kč, průmysl opět překročil tříprocentní nárůst (3,3 %) a svým mzdovým průměrem ( Kč) již téměř dosáhl úrovně národního hospodářství ( Kč), jež rostlo ve mzdách o 2,2 %. Disparita mezd v zemědělství (včetně lesnictví a rybářství) dosáhla 76,9 % vůči průmyslu a 76,6 % vůči NH celkem. Půda a vlastnické vztahy Zemědělský půdní fond představoval k podle evidence katastru nemovitostí celkem tis. ha, tj. 53,6 % z rozlohy. Proti roku 2010 došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy o cca 4,3 tis. ha (0,1 %), což je o 1,1 tis. ha méně, než činil loňský pokles. Meziroční úbytek ZPF v roce 2011 spočíval podle ČÚZK především ve snížení výměry orné půdy o 7,7 tis. ha, což je úbytek menší cca o 1,1 tis. ha oproti roku Narostla výměra trvalých travních porostů o 3,4 tis. ha. Rychleji přibývá výměra lesní půdy o 2,5 tis. ha oproti 2,2 tis. ha v roce 2010 a kategorie zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy ve výměře cca 1,7 tis. ha. Stále se zvyšuje výměra zahrad (o 0,1 tis. ha), vinic (o 0,1 tis. ha) a vodních ploch (o 0,3 tis. ha), poklesly naopak plochy ovocných sadů. V systému LPIS byla k evidována celková výměra ve výši tis. ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. V LFA je podle evidence LPIS k do kategorie travních porostů zařazeno celkem 370 tis. ha v horské oblasti, v ostatních méně příznivých oblastech 329 tis. ha a ve specifických oblastech 137 tis. ha, které představují celkem oprávněnou plochu 836 tis. ha. Z celkové plochy travních porostů evidovaných v LPIS představují plochy zařazené do LFA 85,6 %. Podle evidence LPIS je podíl veškeré půdy v LFA k celkové výměře zemědělské půdy více než 50 %. Od roku 2011 platí vyřazení do té doby existujících přechodných oblastí LFA-SX. Výměra LFA tak v celkovém rozsahu proti roku 2010 klesla pouze o 0,1 tis. ha. Od roku 1991 bylo uspořádáno vlastnictví formou pozemkových úprav na 19,8% z. p. a na dalších 10,6% z. p. jsou pozemkové úpravy ve stadiu řešení. Celková výměra dokončených a rozpracovaných pozemkových úprav je tis. ha z. p. na katastrálních územích. Proti roku 2010 bylo alokováno v roce 2011 o 5,5 % méně finančních prostředků na pozemkové úpravy, což představuje 95 mil. Kč. Pozemkové úpravy jsou hrazeny jak ze státního rozpočtu (Všeobecná pokladní správa, Ředitelství silnic a dálnic, PF ČR, PPO podle Usnesení vlády č ze dne ), tak je možné využívat fondy EU (PRV). V roce 2011 bylo nejvíce využito finančních prostředků z kapitoly VPS a z PRV v rámci opatření I.1.4 Pozemkové úpravy. Agrární produkce Rostlinná produkce Z celkové sklizňové plochy obilovin v ČR v roce 2011, tj ,5 tis. ha (meziročně větší o 1,1 %), zaujímaly největší podíl pšenice (863,1 tis. ha, tj. 58,3 % celkové plochy) a přes opětovný meziroční pokles ječmen (372,8 tis. ha, 25,2 %). Třetí nejvýznamnější obilovinou byla kukuřice na zrno s výměrou 121,0 tis. ha, podílející se 8,2 % na celkové ploše obilovin. Na osevní ploše obilovin se dále podílely oves (45,2 tis. ha, 3,1 %), triticale (43,5 tis. ha, 2,9 %), žito (25,0 tis. ha, 1,7 %) a ostatní obiloviny, především proso, čirok a pohanka (8,8 tis. ha, tj. 0,6 % celkové plochy obilovin). 6

19 Objem produkce obilovin, sklizené v ČR v roce 2011, dosáhl 8 284,8 tis. t, což představuje výrazný meziroční nárůst o 20,5 % a jde o třetí kvantitativně nejlepší sklizeň za posledních 20 let. Na celkové produkci se podílela nejvyšším objemem pšenice 4 913,0 tis. t (tj. 59,3 %), ječmene bylo sklizeno 1 813,7 tis. t, kukuřice 1 063,7 tis. t a dalších obilovin (žito, triticale, oves a ostatní druhy) celkem 494,3 tis. t. Cukrová řepa byla v ČR po klimaticky velmi příznivém roce zpracována ze sklizňové plochy 50,2 tis. ha, tj. 101,9 % skutečnosti předchozího roku s hektarovým výnosem 71,3 t/ha (nárůst o 20,1 %). Cukernatost řepy dosáhla v průměru hodnoty 17,32 % (oproti 16,65 % v roce 2010/11). Produkční plocha brambor v ČR se meziročně snížila o 4,3 % na 33,6 tis. ha. Vyšší hektarový výnos (29,0 t/ha) zapříčinil zvýšení produkce brambor o 18,5 % na 973,9 tis. t. Snížení produkční plochy se týkalo především brambor na výrobu škrobu (3,1 tis. ha) a brambor konzumních ostatních (26,84 tis. ha). Pěstitelům se ve všech sledovaných kategoriích brambor podařilo dosáhnout dobrých hektarových výnosů a u brambor pro výrobu škrobu dokonce rekordní (47,8 t/ha) za posledních pět let. Sklizňová plocha olejnin dosáhla v ČR celkem 464,4 tis. ha, což představuje meziroční pokles o 5,3 %. Průměrný hektarový výnos meziročně vzrostl o 7,8 % a činil 2,55 t/ha. Celková produkce olejnin se meziročně téměř nezměnila a činila 1 183,7 tis. t, z toho 88,4 % tvořilo řepkové semeno. Řepka olejná se pěstovala v ČR na produkční ploše 373,4 tis. ha, což představuje meziroční nárůst o 1,2 %. Objem produkce řepky se proti předchozímu období téměř nezměnil a činil 1 046,1 tis. t při průměrném výnosu 2,80 t/ha. Česká republika je čtvrtým největším producentem chmele na světě (za Německem, USA a Čínou). V roce 2011 činila pěstitelská plocha chmele v ČR ha a byla meziročně o 11,1 % nižší. Průměrný výnos činil 1,31 t/ha (meziroční pokles o 12,1 %). Další rok vysoké sklizně nezměnil situaci na trhu a nadále tak přetrvává vysoký nadbytek chmele, což tlačí prodejní ceny až pod hranici rentability. Tato situace měla za následek, že někteří pěstitelé chmele se rozhodli část ploch svých chmelnic vůbec nesklízet. Celková produkce ovoce byla v roce 2011 v ČR podle údajů ČSÚ ve výši pouhých 273,9 tis. t. Tato sklizeň byla ještě o 8 % menší v porovnání s velmi slabou úrodou roku Výrazně meziročně poklesla produkce ořechů vlašských (o 30 % na 5,0 tis. t), jablek (o 18 % na 158,9 tis. t) a jahod (o 8 % na 8,8 tis. t), naopak se zvýšila sklizeň višní (o 37 % na 9,2 tis. t), třešní (o 34 % na 12,6 tis. t), meruněk (o 27 % na 8,1 tis. t), švestek a slív (o 22 % na 29,4 tis. t). U zbývajících druhů ovoce se meziroční porovnání úrody pohybovalo od -1 % do +5 %. Výměra pěstební plochy zeleniny po dvouletém poklesu v roce 2011 vzrostla na 14,1 tis. ha, tj. meziročně o 5 %. V rozsahu pěstování jednotlivých druhů zeleniny došlo k největšímu procentuálnímu rozšíření plochy u kapusty (o 33 % na 227 ha), hlávkového zelí (o 31 % na ha) a květáku (o 11 % na 416 ha), naopak nejvíce se snížila výměra salátových okurek (o 9 % na 366 ha). U ostatních druhů zeleniny byly meziroční změny poměrně malé a pohybovaly se v rozmezí ± 7 %. Největší podíl zelinářské plochy zaujímala i v roce 2011 cibule (17 %, tj ha). V roce 2011 byl podle Registru vinic ÚKZÚZ produkční potenciál vinic v ČR ha, z toho bylo ha osázených. Zbývající plochu tvořily vinice vyklučené (108 ha), s právem na opětovnou výsadbu vinic (1 047 ha), a státní rezervy (1 280 ha). 7

20 Živočišná produkce Stavy skotu celkem v ČR podle Soupisu hospodářských zvířat ČSÚ k zaznamenaly jen velmi mírný úbytek o 5,6 tis. ks (tj. o 0,4 %) na 1 343,7 tis. ks. K jejich snížení došlo především v kategorii telat do 8 měsíců a v kategorii telat nad 8 měsíců do 1 roku), jako důsledek poklesu stavů dojných krav v předchozích dvou letech. Počty krav BTPM se naopak zvýšily. Celková výroba hovězího masa včetně telecího se téměř nezměnila, neboť klesla pouze o 0,1 % a dosáhla 92,0 tis. t j. hm. (tj. 170,3 tis. t ž. hm.). Průměrná roční produkce jatečného skotu na krávu v roce 2011 proti roku 2010 klesla o 1,9 % (tj. o 6,0 kg) na 306 kg ž. hm. především v důsledku velkého objemu vývozu telat a mladého skotu. Průměrný stav dojnic meziročně klesl o 1,2 %, avšak zejména vlivem zvýšené užitkovosti se celková výroba mléka zvýšila o 2,0 % na 2 663,7 mil. l. Dlouhodobý pokles stavů prasat v ČR, který výrazně zrychlil v letech , pokračoval také v roce Podle Soupisu hospodářských zvířat ČSÚ k bylo meziročně chováno o 8,4 % (tj. o 160,1 tis. ks) prasat méně. Jejich stavy klesly téměř ve všech kategoriích. Ke konci prosince 2011 bylo v ČR evidováno pouze 1 487,2 tis. ks prasat celkem, což představovalo ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 další snížení o 19,4 %. K redukci počtů chovaných prasat došlo opět ve všech kategoriích, nejvýznamněji však u prasnic, jejichž stavy se meziročně snížily o 20,7 % (tj. o 25,4 tis. ks). Redukce stavů základního stáda prasnic měla negativní dopad především na celkový počet narozených selat, který výrazně klesl (o 13,0 %, tj. o 452,2 tis. ks na 3 016,6 tis. ks). Obdobně se meziročně snížil počet odchovaných selat celkem o 13,1 %, tj. o 404,9 tis. ks. Stavy drůbeže se meziročně snížily o 14,4 % na 21,3 mil. ks. Současně klesly velmi výrazně stavy kuřat na výkrm o 23,9 % na 11,3 mil. ks a naopak vzrostly stavy kuřat na chov o 6,4 % na 2,9 mil. ks. Stavy slepic se snížily o 1,3 % na 6,1 mil. ks. U ostatní drůbeže klesl počet hus (o 3,1 % na 18,2 tis. ks), kachen (o 28,0 % na 289,3 tis. ks) i krůt (o 2,9 % na 365,3 tis. ks). Celková produkce drůbežího masa se meziročně snížila o 9,6 % na 170,1 tis. t j. hm. (226,8 tis. t ž. hm.). Tržní produkce jatečné drůbeže v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 klesla o 10,6 % na 161,9 tis. t j. hm. (tj. 215,8 tis. t ž. hm.). Samozásobení a drobný prodej se meziročně také snížil a dosáhl podle odhadu 5,6 tis. t j. hm. (tj. 7,5 tis. t ž. hm.). V roce 2011 dosáhla podle ČSÚ celková snáška konzumních vajec, včetně domácích hospodářství, 124,6 tis. t (v přepočtu 2 168,2 mil. ks). Produkce konzumních vajec v zemědělském sektoru meziročně mírně vzrostla o 2,8 % na 73,1 tis. t (1 271,9 mil. ks). Produkce násadových vajec činila podle odhadu ÚZEI přibližně 18,1 tis. t (315,4 mil. ks). Průměrná roční snáška vajec na slepici v užitkových chovech dosáhla 307,1 ks, v domácích hospodářstvích dle odhadu ČSÚ zůstala na stejné úrovni jako v roce 2010, a to 195 ks vajec. V České republice pokračoval výrazný růst celkových stavů ovcí a koz. K bylo v ČR evidováno celkem 209,1 tis. ks ovcí a beranů, což je růst o 12,1 tis. ks (6,2 %). V kategorii bahnic vzrostly stavy ze 103,7 tis. ks na 113,3 tis. ks. V kategorii koz a kozlů bylo k evidováno 23,3 tis. ks, což je o 7,2 % více než v předchozím roce. Obnovitelné zdroje energie Největší podíl na energii z OZE zaujímala dle posledních dostupných informací z roku 2010 biomasa: 40,7 % biomasa domácnosti a 28,8 % biomasa mimo domácnosti, dohromady se tedy biomasa podílela 69,5 % na celkové energii z OZE. Dále dosáhl podíl na celkové energii 8