1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.)

Transkript

1 1. Ekonomika a trh Mezinárodní srovnání indikátorů spotřebitelských trhů, ekonomiky a životní úrovně ve své poslední aktualizaci ze září 2009 přináší přehled základních dat charakterizujících postavení české ekonomiky v evropském prostoru. Tyto informace umožňují získat základní představu o dlouhodobém procesu transformace české ekonomiky od ekonomiky postindustriální, charakteristické vysokým podílem sekundéru na HDP, ke znalostní ekonomice moderní Evropy. 1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.) Země Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor EU 27 2,9 2,4 1,9 1,9 29,7 27,9 26,2 26,4 67,5 69,7 71,9 71,7 EU 25 2,8 2,3 1,9 1,8 29,6 27,9 26,1 26,3 67,6 69,8 72,0 71,8 EU 15 2,7 2,2 1,7 1,7 29,4 27,7 25,8 25,9 67,8 70,1 72,4 72,4 Eurozóna 15 2,8 2,5 2,0 1,9 29,3 27,8 26,4 26,8 67,9 69,7 71,7 71,4 v tom: Belgie 1,5 1,4 0,9 0,9 28,3 27,0 24,1 24,1 70,2 71,5 75,0 75,1 Bulharsko 15,6 13,9 9,4 6,2 32,5 30,1 29,4 32,3 51,9 56,0 61,2 61,5 Česká republika 5,0 3,9 3,0. 38,3 38,1 37,9. 56,7 58,0 59,1. Dánsko 3,5 2,6 1,4 1,3 25,1 26,8 25,0 25,7 71,4 70,5 73,6 72,9 Estonsko 5,8 4,9 3,6 3,0 33,0 27,8 28,4 28,5 61,2 67,4 67,9 68,5 Finsko 4,3 3,5 3,0 3,2 32,8 33,7 31,3 32,6 62,8 62,8 65,7 64,2 Francie. 2,8 2,3 2,2. 22,9 20,7 20,6. 74,3 77,1 77,3 Irsko 7,0 3,4 2,0. 37,9 42,2 35,7. 54,9 54,4 62,3. Itálie 3,3 2,8 2,2 2,0 30,3 28,4 26,9 27,1 66,4 68,7 70,9 70,9 Kypr 5,1 3,6 2,8 2,2 22,5 19,0 19,5 18,9 72,5 77,3 77,7 78,8 Litva 11,4 7,9 5,7 5,3 32,8 29,8 33,0 33,3 55,8 62,3 61,2 61,3 Lotyšsko 9,1 4,6 4,0 3,3 30,4 23,6 21,6 22,0 60,6 71,8 74,5 74,7 Lucembursko 1,0 0,7 0,4 0,4 21,8 18,3 15,8 14,4 77,2 81,0 83,8 85,2 Maďarsko 6,7 5,4 4,3 4,2 30,9 32,2 30,2 29,4 62,4 62,5 65,6 66,5 Malta 2,9 2,3 2,7 2,3 28,3 28,5 22,4 21,8 68,8 69,1 74,9 75,9 Německo 1,3 1,3 0,9 0,9 32,2 30,3 28,9 30,1 66,6 68,5 70,2 68,9 Nizozemsko 3,5 2,6 2,1 2,1 27,3 24,9 23,9 24,2 69,1 72,5 74,0 73,7 Polsko 8,0 5,0 4,5 4,2 35,1 31,7 30,7 31,3 56,9 63,4 64,7 64,5 Portugalsko 5,8 3,8 2,8 2,7 28,3 27,6 24,6 24,4 65,9 68,7 72,6 72,9 Rakousko 2,6 2,0 1,6 1,8 30,8 30,8 29,5 30,6 66,6 67,2 69,0 67,7 Rumunsko. 12,4 9,5.. 36,0 35,2.. 51,7 55,4. Řecko. 6,6 4,3 3,6. 20,9 22,2 23,1. 72,4 73,4 73,4 Slovensko 5,9 4,5 4,0 2,9 37,8 36,3 36,2 37,0 56,4 59,2 59,8 60,2 Slovinsko 4,2 3,1 2,5 2,0 34,8 35,4 33,3 34,5 61,1 61,4 64,3 63,5 Spojené království 1,8 1,0 0,9 0,9 30,7 27,2 23,1 21,7 67,4 71,8 76,1 77,4 Španělsko 4,5 4,4 3,2 2,9 29,4 29,2 30,0 30,2 66,1 66,4 66,9 66,7 Švédsko 2,9 2,0 1,1 1,5 30,6 28,6 27,7 28,7 66,6 69,4 71,2 69,7 Ostatní země Chorvatsko 10,4 8,8 7,3 6,8 33,4 29,3 30,4 30,1 56,3 61,9 62,6 63,0 Island 10,4 9,0 6,2. 26,5 25,9 23,3. 60,6 65,0 70,5. Norsko 3,1 2,1 1,5 1,4 34,2 41,9 42,8 43,0 62,8 56,0 55,6 55,5 Spojené státy. 1, , ,5.. Švýcarsko 2,1 1,6 1,3 1,1 30,3 27,3 27,1 27,7 67,6 71,1 71,5 71,2 Turecko 15,7 9,7 9,2 7,6 31,9 26,9 24,4 24,2 52,5 53,1 53,2 55,3 Pramen: Eurostat, 2008

2 Podíl sektorů ekonomik na HPH v roce 2007 (podle standardu kupní síly) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1,9 1,8 1,7 1,9 26,4 26,3 25,9 26,8 71,7 71,8 72,4 71,4 EU 27 EU 25 EU 15 Eurozóna 15 terciální sektor sekundární sektor primární sektor Graf 1 Stabilně největší podíl na hrubé přidané hodnotě má v České republice stejně jako v ostatních evropských zemích terciární sektor, zatímco podíl primárního sektoru dosahuje velmi nízkých hodnot. V roce 2005 tvořil terciární sektor podle údajů Eurostatu 59,1 % hrubé přidané hodnoty ČR, ještě vyšších hodnot dosahuje podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v rámci celé Evropské unie, v roce 2007 byl jeho podíl na HPH dle Eurostatu 71,7 %, v roce ,9 %. Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě ukazuje vyspělost ekonomiky. Zatímco v nejvyspělejších zemích tvoří terciární sektor více než 70% podíl na HPH, v rozvojových zemích se jeho podíl pohybuje okolo 50 %. 1.2 Vývoj hrubého domácího produktu v EU a ve vybraných zemích HDP - růst ve stálých cenách v % z toho čtvrtletí p) 2009 meziročně, sezónně očištěná data I o) II p) III p) IV EU27 3,1 2,9 0,9-4,2-4,5-4,8-4,5-2,9-0,1 EA-12 3,0 2,6 0,8-4,3-4,8-5,0-4,8-3,1-0,2 Německo 3,2 2,6 1,0-5,8-6,9-6,5-6,1-4,0 0,0 Francie 2,4 2,3 0,3-2,9-3,2-3,3-3,4-2,1 0,4 Velká Británie 2,8 3,0 0,7-1,1-4,1-4,7-4,2-2,9 0,3 Rakousko 3,3 3,0 1,7-4,0-2,7-4,0-4,6-4,7 0,1 Maďarsko 3,9 1,1 0,5-6,0-2,5-0,7-0,4-0,3-1,2 Polsko 6,2 6,6 4,8-0,5 1,9 0,1-1,6-2,3 0,7 Slovensko 8,5 10,4 6,4-4,8-6,2-5,3-4,3-3,5 1,5 Česko 6,8 6,1 3,0-4,3-3,4-4,6-5,2-3,5 0,3 Spojené státy americké 2,8 2,0 1,1-2,8-2,5-3,6-3,5-1,9 0,4 o) odhad; p) predikce Pramen: Eurostat, OECD, IMF, odhady MF ČR červenec 2009 p)

3 Vývoj HDP v EU a vybraných zemích (růst ve stálých cenách, v %, meziročně) p) 2009 p) 2010 EU27 Německo Slovensko Česko Spojené státy americké Graf 2 Světová ekonomická a finanční krize způsobila pokles HDP v téměř všech ekonomikách již v roce Pro rok 2009 očekáváme výrazný pokles výkonu ekonomik. Například HDP České republiky by podle predikcí MF mělo poklesnout meziročně o 4,3 %, v případě Maďarska dokonce o 6 %. V roce 2010 by podle predikcí k dalším poklesům ve většině evropských zemích dojít nemělo, naopak v mnoha ekonomikách by mělo dojít k hospodářskému oživení a opětovnému meziročnímu růstu HDP. Země, seskupené dle vyspělosti 1.3 Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly PPS (EU27) (predikce) 2010 (predikce EA12 =100 PPS (EU27) PPS (EU27) EA12 =100 PPS (EU27) EA12 =100 PPS (EU27) PPS (EU27) Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Estonsko Polsko Litva Lotyšsko Parita KS = poměr schopnosti nákupu stejného souboru statků v porovnávaných zemích; EA12 Eurozóna MF Makropredikce 07/09 Následující graf znázorňuje vývoj HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly ve vybraných zemích s podobným stupněm vyspělosti. Až do roku 2008 docházelo k nárůstům hodnot ve všech vybraných zemích, v roce 2008 ovšem ve většině z vybraných zemí ukazatel pokles a pro rok 2009 je předpokládán další pokles. Podobný vývoj lze sledovat i u úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu. EA12 =100 3

4 Úroveň HDP na obyvatele ve vybraných státech (při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly) p) 2010 p) Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Graf 3 Země, seskupené dle vyspělosti 1.4 Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu EUR (predikce) 2010 (predikce) EA12 = 100 Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Estonsko Polsko Litva Lotyšsko EA12 Eurozóna; ICH index cenové hladiny HDP EA12 100; Pramen: MF Makropredikce 07/09 Poznámka: Předchozí tabulky porovnávají ekonomický; srovnání pomocí parity kupní síly ukazuje takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor určitých statků v daných zemích. Za r dosáhl HDP na obyvatele v ČR 74 % ekonomického výkonu v eurozóně. Podíl parity kupní síly a směnného kurzu vyjadřuje komparativní cenovou hladinu HDP- index cenové hladiny - v r dosáhl v ČR 67 %. Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Ea12 =100 ICH 4

5 Úroveň HDP na obyvatele ve vybraných státech (při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu) p) 2010 p) Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Graf 4 5

6 Země 1.5 Složky HDP v běžných cenách HDP v mld. Výdaje na konečnou spotřebu v % z HDP Tvorba hrubého kapitálu v % HDP PPS z toho výdaje Tvorba hr. Celkem Celkem domácností fix. kapitálu Náhrady zaměstnanců m v % HDP EU ,1 77,7. 21,8 21,2 48,2 EU ,0 77,7. 21,7 21,1 48,3 Eurozóna ,0 76,4. 22,2 21,8 47,4 v tom: Belgie ,4 74,4 51,3 22,6 21,7 50,2 Bulharsko ,6 85,3 68,7 36,8 29,8 34,5 Česká republika ,6 68,4 47,3 26,5 24,3 42,9 Dánsko ,6 75,4 48,7 23,4 22,7 54,0 Estonsko ,8 74,7 53,8 37,9 18,7 48,6 Finsko ,3 72,4 48,3 22,3 32,5 47,5 Francie ,8 62,1 55,3 22,1 26,3 51,6 Irsko ,0 87,9 44,3 26,3 22,5 41,3 Itálie ,7 75,6 58,6 21,5 31,0 41,1 Kypr ,7 79,8 65,3 22,3 21,5 44,7 Litva ,0 78,8 64,4 30,5 21,1 44,5 Lotyšsko ,9 84,0 64,1 37,2 21,4 49,0 Lucembursko ,0 83,0 30,7 20,1 32,5 44,8 Maďarsko ,7 82,9 52,2 23,7 28,0 45,8 Malta 7 849,7 47,7 59,5 22,4 19,6 42,9 Německo ,2 74,8 55,2 18,3 21,0 48,8 Nizozemsko ,3 80,4 45,8 19,7 19,6 49,3 Polsko ,0 71,7 60,0 23,8 20,0 35,7 Portugalsko ,0 71,3 63,0 22,1 22,2 48,7 Rakousko ,7 78,9 51,7 22,8 21,7 48,2 Rumunsko ,5 85,3 67,1 29,6 21,8 40,2 Řecko ,6 84,7 70,2 22,6 30,5 34,6 Slovensko ,4 69,9 55,0 27,8 27,5 36,4 Slovinsko ,7 73,2 51,3 31,4 26,1 49,8 Spojené království ,7 71,6 61,3 18,4 20,3 53,2 Španělsko ,1 72,6 56,5 31,2 18,9 47,3 Švédsko ,1 85,0 45,1 19,7 17,8 54,5 Ostatní země Chorvatsko ,0 75,7. 32,8 29,8 50,8 Island 9 956,6 82,9 56,3 27,7 27,5 58,7 Japonsko ,4 74,9 55,6 23,8 23,2. Norsko ,0 61,3 39,8 23,1 20,8 42,8 Spojené státy ,6 86,9. 19,2 18,8. Švýcarsko ,2 68,6 55,9 22,2 22,0 62,2 Turecko ,9 82,9 70,7 22,2 22,8 20,1 Pramen: Eurostat, 2008 Standard kupní síly (PPS) je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem. Tato jednotka umožňuje smysluplné objemové srovnání ekonomických ukazatelů mezi zeměmi. Úhrnné veličiny vyjádřeny standardem kupní síly jsou získány vydělením souhrnných hodnot v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly. Parity kupní síly (PPP) jsou směnné kurzy, které vyrovnávají kupní sílu jednotlivých měn. To znamená, že za daný obnos peněz, konvertovaný do různých měn kurzem PPP, je možné koupit ve všech zemích ten samý spotřební koš zboží a služeb. Kurzy PPP tak odstraňují rozdíly v cenových úrovních mezi zeměmi 6

7 Složky HDP v běžných cenách v roce 2007 (v %) ,2 48,3 47,4 42,9 21,8 21,7 22,2 26,5 77,7 77,7 76,4 68,4 EU 27 EU 25 Eurozóna 15 Česká republika Výdaje na konečnou spotřebu Tvorba hrubého kapitálu Náhrady zaměstnancům Graf 5 Stejně jako v Evropské unii, i v České republice tvoří největší část HDP výdaje na konečnou spotřebu. V roce 2007 tvořily výdaje na konečnou spotřebu 68,4 % HDP v běžných cenách, náhrady zaměstnancům 42,9 % HDP a tvorba hrubého kapitálu 26,5 %. V rámci 27 států EU byl podíl výdajů na konečnou spotřebu na HDP 77,7 %, náhrady zaměstnancům zde tvořily 48,2 % a tvorba hrubého kapitálu 21,8 %. 7

8 1.6 Ekonomická aktivita - nezaměstnanost Míra ekonomické aktivity - obyvatelstvo ve věku let Harmonizovaná míra nezaměstnanosti (VŠPS) Země EU 27 68,6 68,6 69,3 70,3 70,5 8,7 8,9 9 8,2 7,1 Eurozóna 15 67,6 68,2 69,4 70,7 71,1 8,3 8,2 8,8 8,2 7,4 v tom: Belgie 65,1 64,8 65,9 66,5 67,1 6,9 7,5 8,4 8,3 7,5 Bulharsko 60,7 61,9 61,8 64,5 66,3 16,4 18,2 12,1 9 6,9 Česká republika 71,3 70, ,3 69,9 8,7 7,3 8,3 7,2 5,3 Dánsko 80 79,6 80,1 80,6 80,2 4,3 4,6 5,5 3,9 3,8 Estonsko 70,2 69, ,4 72,9 12,8 10,3 9,7 5,9 4,7 Finsko 74,5 74,9 74,2 75,2 75,6 9,8 9,1 8,8 7,7 6,9 Francie 68,7 69,1 69, ,2 9 8,6 9,3 9,2 8,3 Irsko 68,2 68,6 69,5 71,8 72,4 4,3 4,5 4,5 4,5 4,6 Itálie 60,1 61,1 62,7 62,7 62,5 10,1 8,6 8,1 6,8 6,1 Kypr 69,1 71,2 72, ,9 4,9 3,6 4,7 4,6 3,9 Litva 70,8 69,6 69,1 67,4 67,9 16,4 13,5 11,4 5,6 4,3 Lotyšsko 67,2 68,8 69,7 71,3 72,8 13,7 12,2 10,4 6,8 6 Lucembursko 64,1 65,2 65,8 66,7 66,9 2,2 2,6 5 4,6 4,1 Maďarsko 60,1 59,7 60, ,9 6,4 5,8 6,1 7,5 7,4 Malta 58 58,5 58,2 59,2 59,5 6,7 7,5 7,4 7,1 6,4 Německo 71,1 71,7 72,6 75,3 76 7,5 8,4 9,8 9,8 8,4 Nizozemsko 75,2 76,5 76,6 77,4 78,5 2,8 2,8 4,6 3,9 3,2 Polsko 65,8 64, ,4 63,2 16, ,9 9,6 Portugalsko 71,4 72, ,9 74,1 3,9 5 6,7 7,7 8 Rakousko 71 71,6 71,3 73,7 74,7 3,6 4,2 4,8 4,8 4,4 Rumunsko 68,4 63, ,6 63 7,3 8,6 8,1 7,3 6,4 Řecko 63,8 64,2 66, ,2 10,3 10,5 8,9 8,3 Slovensko 69,9 69,9 69,7 68,6 68,3 18,8 18,7 18,2 13,4 11,1 Slovinsko 67,5 67,8 69,8 70,9 71,3 6,7 6,3 6,3 6 4,9 Spojené království 75,4 75,2 75,2 75,5 75,3 5,4 5,1 4,7 5,4 5,3 Španělsko 65,4 66,2 68,7 70,8 71,6 11,1 11,1 10,6 8,5 8,3 Švédsko 77,3 77,6 77,2 78,8 79,1 5,6 4,9 6,3 7 6,1 Pramen: Eurostat 2008 Míra ekonomické aktivity ve vybraných evropských státech v r obyvatelstvo ve věku let Nizozemsko Spojené království Španělsko Česká republika Řecko Itálie Graf 6 8

9 1.7 Konečné výdaje na spotřebu domácností podle účelu spotřeby v běžných cenách 2006 % z celkových výdajů Země Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Odívání a obuv Bydlení, voda, energie a paliva Bytové vybavení, zařízení domácností údržba Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělání Stravovací a ubytovací služby EU 27 12,7 3,5 5,7 21,9 6,2 3,4 13,6 2,7 9, ,8 EU 25 12,5 3,5 5,8 21,9 6,3 3,4 13,6 2,7 9, EU 15 12,1 3,3 5,8 21,9 6,3 3,4 13,7 2,7 9,6 1 9,3 11 Eurozóna 15 12,9 3,2 5,8 22 6,5 3,8 13,5 2,8 8,8 0,9 8,9 11 z toho: Belgie 12,9 3,6 5,3 22,9 5,5 4,5 14,9 2,1 9,2 0,5 5,1 13,4 Česká republ. 15,4 7,4 4,6 21,9 5,3 2,2 11,6 3,7 11,3 0,7 7,5 8,6 Estonsko 16,9 6,9 7,8 18,2 5,7 2,8 13,5 3,4 8, ,1 Finsko 12,4 4,9 4,9 24,9 5,5 4,2 12,6 2,7 11,8 0,4 6,4 9,4 Francie 13,4 3 4,7 24,9 5,9 3,4 14,5 2,7 9,2 0,7 6,2 11,4 Irsko 5,3 5 4,9 19,8 6,7 3,4 12,2 3,4 7,2 1,2 18,1 12,6 Itálie 14,7 2,7 8 20,6 7,6 3,2 13,3 2,7 6,8 0,9 9,9 9,7 Kypr 15,7 6,3 6,2 13 5,4 3, ,3 3 12,2 10,2 Litva 26 6,2 8,1 14,1 5,5 4,2 16,3 2,5 6,2 1 2,9 6,9 Lucembursko 8,9 9,4 4,1 22,6 6,3 1,9 18,7 1,9 7,5 0,5 7,2 11 Maďarsko 16,9 8,9 3,4 18,5 6,3 3,6 16,1 4,3 7,9 1,3 5,1 7,9 Malta 16,4 2,8 4,8 11,6 8,5 2,5 14,1 4,7 11,1 1,3 13,1 9 Německo 11 3,4 5,1 24 6,9 4,7 14,5 2,8 9,3 0,7 5,4 12,1 Nizozemsko 10,9 2,9 5,5 22,7 6,5 2,4 11,9 4,6 10,4 0,5 5,3 16,4 Polsko 20,7 6,5 4,6 23,5 4,3 4 8,5 3,3 7,3 1,3 2,8 12,4 Portugalsko 16,7 3,8 7,2 14,7 6,8 5,8 14,6 2,8 7 1,2 10,8 12,5 Rakousko 10,5 3,2 6 21,1 6,7 3,4 12,7 2,7 11,3 0,8 11,3 10,3 Rumunsko 29,1 3,9 3,9 20 5,3 3, ,7 1,8 5,5 2,7 Řecko 15,5 4,7 6,6 16,3 6,1 4,8 11,1 1,2 8,8 2,5 13,9 8,6 Slovensko 17,9 5 3,9 25,9 5,5 3,3 8,4 3,5 8,9 1,5 7,3 9,4 Slovinsko 14,3 5 5,4 18,9 5,8 3,4 15,9 3,6 10,5 1,1 6,6 9,3 Spoj. království 9,1 3,6 5,9 20,3 5,8 1,6 14,9 2,2 12,5 1,4 11,8 11 Španělsko 13,8 2,7 5,5 16,7 5,3 3,5 11,9 2,6 8,9 1,4 18,5 9,2 Švédsko 12,1 3,5 5 26,8 5 3,1 13,9 3,2 11,5 0,3 5,6 9,9 Ostatní zboží a služby Pramen:Eurostat

10 Graf 7 Stravovací a ubytovací služby 9% Vzdělání 1% Rekreace a kultura 9% Konečné výdaje na spotřebu domácností v EU 27 v r Pošty a telekomunikace 3% Ostatní zboží a služby 11% Doprava 14% Zdraví 3% Bydlení, voda, energie a paliva 22% Potraviny a nealkoholické nápoje 13% Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 3% Odívání a obuv 6% Bytové vybavení, zařízení domácností, údržba 6% Konečné výdaje na spotřebu domácností v ČR v r Stravovací a Ostatní zboží a služby ubytovací služby 9% 7% Vzdělání 1% Rekreace a kultura 11% Potraviny a nealkoholické nápoje 15% Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 7% Pošty a telekomunikace 4% Doprava 12% Bydlení, voda, energie a paliva 22% Odívání a obuv 5% Graf 8 Bytové vybavení, zařízení domácností, údržba 5% Zdraví 2% 10

11 2. Cestovní ruch 2.1 Cestovní ruch členských států EU s ostatními zeměmi světa (mil. EUR) Země Příjmy Výdaje Saldo EU EU z toho: Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko 2) Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Data vycházejí z platební bilance - běžný účet, služby, cestování Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu nedosahují v České republice takových hodnot, jako v tradičních evropských destinacích mezinárodního cestovního ruchu (Španělsko, Francie, Itálie a obecně státy na pobřeží Středozemního moře). To je dáno jak výrazně menší rozlohou, tak vnitorzemskou polohou ČR. Přesto cestovní ruch patří k významným zdrojům HDP a zásadním způsobem se promítá také do salda běžného účtu platební bilance. V mezinárodním srovnání je celkové saldo bilance za cestovní ruch (1,87 mld. EUR) řádově srovnatelné s výsledky Polska a Maďarska, což vypovídá o pozici ekonomiky cestovního ruchu a rozvinutosti infrastruktury v zemích Visegrádské čtyřky. Je zajímavé, že Slovensko se svou vysokohorskou konkurenční výhodou má aktivní saldo bilance za cestovní ruch jen 0,36 mld. EUR. 11

12 Graf 9 12

13 Země Hrubá míra obsazenosti hotelů a podobných ubytovacích zařízení 2.2 Hotely v zemích EU (v %) Hotely a podobná ubytovací zařízení Noci strávené v zemích EU Celkem Ostatní hromadná ubytovací zařízení Turistické kempy z toho Chatové osady EU 27 1) 36,2 66,2 33,8 15,5 8,6 v tom: Belgie 34,0 52,3 47,7 10,7 17,4 Bulharsko 20,9 92,9 7,1 0,6 3,0 Česká republika 30,0 62,5 37,5 7,8 2,3 Dánsko 41,2 39,0 61,0 42,9 13,5 Estonsko 39,5 82,8 17,2 5,2 2,6 Finsko 34,8 82,6 17,4 12,4 4,2 Francie 43,1 66,4 33,6 33,6. Irsko 49,6 79,7 20,3 8,0. Itálie 32,6 67,7 32,3 17,2 9,0 Kypr 43,9 99,3 0,7 0,1 0,6 Litva 30,4 81,2 18,8 2,2 13,5 Lotyšsko 36,2 83,5 16,5 5,8 2,9 Lucembursko 26,1 52,1 47,9 37,2 4,2 Maďarsko 27,3 80,4 19,6 7,4 4,7 Malta 50,6 98,4 1,6.. Německo 35,0 59,3 40,7 6,1 8,3 Nizozemsko 45,3 37,8 62,2 25,3 31,9 Polsko 33,6 42,6 57,4 1,3 1,8 Portugalsko 39,0 82,5 17,5 15,0. Rakousko 37,0 78,9 21,1 4,8 6,7 Rumunsko 21,9 95,3 4,7 1,2. Řecko 22,4 98,1 1,9 1,9. Slovensko 33,3 64,1 32,9 3,7 3,3 Slovinsko 45,3 69,1 30,9 14,2 7,8 Spojené království 36,4 62,8 37,2 22,7 4,0 Španělsko 45,3 70,4 29,6 8,4 19,2 Švédsko 33,0 50,8 49,2 36,8 7,1 Hrubá míra obsazenosti v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních je v ČR mírně pod průměrem Evropské unie. Je však třeba uvážit, že do evropského průměru se vysokou vahou promítají výsledky zemí jako Španělsko, Francie, či Řecko v hotelovém segmentu. Při zohlednění této skutečnosti lze ztrátu ČR na evropský průměr 6,2 p.b v HUZ (resp. 3,7 p.b. v hotelovém segmentu) považovat za poměrně slušný výsledek. 13

14 Graf 10 14

15 2.3 Výdaje turistů - rezidentů na zahraniční dovolenou podle destinace (cesty se čtyřmi přenocováními) Země EU 27 EFTA EU 27, z toho: Ostatní evropské země Ruská Celkem federace Afrika Celkem Sev. Amerika Spojené Celkem státy Stř. a j. Amerika Asie Celkem Oceanie Celkem Belgie 63,9 1,6 8,1 0,9 11,4 2,9 2,4 4,8 6,6 0,8 Česká rep. 51,4 1,2 19,4 0,5 14,5 3,8 3,7 4,0 5,3. Dánsko 54,0 3,8 9,1 1,1 5,5 8,7 7,5 5,3 10,7 2,8 Finsko 61,4 1,9 3,5 0,4 4,7 6,7 6,0 2,3 18,3 1,1 Francie 34,4 2,9 5,0. 21,8 8,1 4,0 11,1 12,9. Irsko 57,4 0,9 2,2 0,1 4,0 20,4 18,4 1,8 6,4 6,9 Kypr 73,0 0,6 11,1 6,3 2,8 2,3 1,9 0,2 7,7 1,8 Litva 59,7 2,9 18,3 6,9 11,7 2,1 2,0 1,9 3,1 0,1 Lotyšsko 62,3 5,1 13,2 6,8 6,6 4,3 4,1 0,7 6,8 1,1 Lucembursko 74,1 4,8 3,2. 6,4 3,9 3,0 3,0 4,2. Maďarsko 63,0 4,1 11,4. 3,7 9,2 6,7. 5,5. Německo 58,4 4,3 9,9 1,1 6,7 8,0 6,9 3,7 7,3 1,7 Nizozemsko 59,3 3,9 2,0 0,5 7,1 6,9 5,5 6,5 12,6 1,7 Polsko 80,3 1,3 10,5. 7,3 0,5.. 0,3. Rakousko 52,3 1,7 21,0 0,4 5,2 3,8 3,0 3,7 8,0 2,3 Řecko 66,7 2,7 14,2 1,5 3,6 7,1 7,1 1,3 2,4 2,1 Slovensko 45,2 1,1 17,7. 21,3 3,5 1,9 4,5 5,8 0,9 Slovinsko 30,8. 52,5. 9, Spoj.králov. 54,0 1,9 3,7 0,2 6,6 12,3 10,5 5,1 10,5 4,2 Španělsko 47,6. 5,6. 10,7 4,8. 22,6 6,4. Švédsko 53,9 3,4 8,3 0,3 4,3 5,4 5,0 4,7 16,8 3,2 Ostatní země Chorvatsko 65,2 1,6 19,3 6,7 2,6 0,4 0,1 1,0 4,5 4,9 Norsko 69,0 1,3 5,2 0,2 3,8 5,9 5,9 3,5 10,6 0,6 Graf 11 15

16 Země Letecky Po moři 2.4 Způsob dopravy na dovolenou 2007 (v %) Pozemní doprava Vlak Autobus Osobní vozidlo Ostatní EU 27, z toho: Belgie 30,3 0,6 3,8 6,1 59,2 0,1 Česká republika 15,7 0,0 8,3 19,7 54,7 1,5 Dánsko 44,6 1,8 5,4 6,1 41,8 0,2 Estonsko 34,0 7,5. 20,0 32,3. Finsko 25,4 5,1 9,1 4,3 55,2 0,9 Francie 12,2 0,7 12,4 2,0 72,4 0,2 Irsko 71,0 3,0 1,9 1,8 22,0 0,2 Itálie 1) 19,0 6,1 8,5 5,0 61,4 0,0 Litva 30,8 3,3 12,8 6,6 46,3 0,2 Lotyšsko 45,0 1,2 14,3 16,5 22,2 0,8 Lucembursko 38,9 1,2 4,9 5,0 50,0 0,0 Maďarsko 1) 10,7 0,0 12,3 10,1 66,6 0,3 Německo 27,1 1,2 8,9 7,9 54,8 0,0 Nizozemsko 25,9 1,3 3,2 4,3 65,0 0,4 Polsko 8,1. 16,5 15,6 57,2 2,5 Portugalsko 20,0 0,5 2,3 7,0 69,9 0,3 Rakousko 28,9 0,3 7,2 7,2 55,2 1,2 Rumunsko 1) 3,5 0,1 25,0 21,4 47,2 2,8 Řecko 10,8 22,1 1,5 9,5 55,7 0,4 Slovensko 19,5 0,2 10,6 22,5 46,8 0,4 Slovinsko 11,7 1,4 2,2 7,2 77,4 0,0 Spojené království 54,7 6,7 4,8 3,4 30,1 0,4 Španělsko 18,2 1,5 7,0 15,9 56,8 0,5 Švédsko 32,8 2,9 10,7 6,0 47,6 0,0 Ostatní země Chorvatsko 8,9 1,8 3,5 20,9 64,3 0,6 Norsko 49,8 3,8 46,4 Způsobu dopravy na dovolenou ve většině zemí EU zcela jasně dominuje doprava osobním motorovým vozidlem, která patří v Evropě k nejoblíbenějším formám cestovnání. Hlavní příčinou tohoto jevu je vysoká míra uživatelského komfortu ve srovnání s veřejnou dopravou a časová nezávislost. Druhým nejčastějším způsobem cestování na dovolenou je letecká doprava, která se uplatňuje hlavně u vzdálených destinací. Vysoký podíl letecké dopravy z pochopitelných důvodů vykazují ostrovní státy. 16

17 Graf 12 17

18 2.5 Příjezdy turistů nerezidentů podle zemí původu, 2007 Země původu Hostitelská země EU 27 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itále Litva Lotyšsko Lucembursko Mad'arsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU 27, z toho: Belgie 79,7 x 0,2 0,4 0,9 0,1 0,6 15,1 0,7 3,8 0,2 0,1 1,1 0,4 10,6 18,6 1,2 0,6 0,6 0,5 0,6 0,2 0,1 17,2 4,4 1,2 Bulharsko 73,0 1,9 x 1,6 2,6 0,2 2,0 4,3 1,5 2,8 0,2 0,2 0,1 1,0 18,5 1,7 2,0 0,5 1,6 7,1 6,1 0,8 0,5 10,6 1,5 3,0 Česká rep. 71,0 1,2 0,3 x 1,6 0,3 0,7 3,6 0,8 6,5 0,9 0,3 0,1 1,4 22,7 2,7 4,2 0,4 2,8 0,5 1,0 4,1 0,3 9,0 4,1 1,2 Dánsko 60,8 0,8 0,1 0,3 x 0,1 2,1 0,5 0,4 2,7 0,2 0,1 0,1 0,2 8,6 3,3 0,9 0,3 0,4 0,9 2,4 0,1 0,1 8,2 1,7 26,1 Estonsko 86,4 0,4 0,1 0,4 1,0 x 52,8 1,1 0,2 1,7 2,5 4,8 0,0 0,2 6,0 0,8 1,3 0,2 0,4 0,1 0,2 0,1 0,1 4,0 1,2 6,7 Finsko 56,8 1,0 0,1 0,4 2,6 3,4 x 3,5 0,5 3,1 0,4 0,6 0,1 0,4 10,9 3,1 1,0 0,3 0,8 0,2 0,5 0,1 0,1 8,2 2,7 12,6 Francie 69,2 7,8 0,1 0,2 0,7 0,0 0,3 x 0,8 9,2 0,1 0,0 0,3 0,2 9,9 5,6 0,5 0,8 0,5 0,2 0,4 0,1 0,1 22,6 8,0 0,7 Itálie 58,9 2,1 0,3 0,7 0,9 0,1 0,6 7,8 1,1 x 0,2 0,1 0,1 0,7 18,2 2,5 1,6 0,5 4,0 1,1 1,0 0,2 0,4 8,3 5,1 1,2 Kypr 80,2 1,0 0,2 1,0 1,5 0,1 1,0 3,1 1,0 1,3 0,1 0,1 0,1 0,5 8,0 1,3 0,8 0,1 1,0 0,5 4,0 0,1 0,1 47,9 0,3 5,2 Litva 71,8 0,9 0,2 1,2 1,9 4,8 4,6 2,7 0,6 3,5 x 8,1 0,1 0,4 14,7 1,2 15,1 0,3 0,8 0,2 0,3 0,3 0,2 4,8 1,7 3,0 Lotyšsko 73,9 0,7 0,2 0,9 2,0 8,7 9,2 2,1 1,3 3,4 7,7 x 0,1 0,3 12,8 1,8 3,2 0,2 1,0 0,2 0,3 0,2 0,1 7,7 1,9 7,5 Lucembursko 84,5 22,8 0,2 0,3 1,1 0,1 0,4 13,9 0,4 3,1 0,1 0,1 x 0,2 15,4 12,7 0,6 0,9 0,7 0,4 0,3 0,1 0,1 7,6 2,0 1,0 Maďarsko 70,3 1,4 0,7 2,2 1,0 0,2 1,4 4,2 0,7 5,8 0,3 0,3 0,1 x 16,8 2,1 2,7 0,4 7,0 6,0 1,2 1,4 0,6 7,1 4,7 1,9 Malta 2). 2,9. 0,3 2,5 0,1 1,1 7,0 1,4 8,9 0,1 0,1 0,2 0,9 11,6 3,6 0,6 0,4 1,9. 0,9 0,1 0,3 38,3 2,0 2,2 Německo 60,1 4,0. 1,1 3,9 0,2 1,1 4,9 0,6 6,2 0,3 0,2 0,8 0,8 x 10,6 2,1 0,5 5,0. 0,8 0,3 0,2 8,8 3,4 3,6 Nizozemsko 68,5 7,8 0,1 0,4 1,7 0,1 0,6 5,8 1,2 4,0 0,1 0,1 0,4 0,3 16,2 x 0,9 0,5 0,8 0,3 0,5 0,1 0,1 20,5 4,6 1,2 Polsko 71,3 1,4 0,2 1,7 2,5 1,3 1,0 4,4 1,5 5,1 2,4 1,3 0,1 1,1 26,2 2,5 x 0,4 1,3 0,4 0,3 0,7 0,2 9,5 2,9 2,9 Portugalsko 2). 2,2. 0,28 1,57 0,1 1,0 7,3 2,5 6,3 0,1 0,1 0,2 0,3 11,3 4,7 0,7 x 1,2. 0,3 0,0 0,1 19,3 21,0 1,7 Rakousko 79,7 2,3 0,3 1,5 1,3 0,1 0,4 2,5 0,4 5,9 0,1 0,1 0,3 1,9 45,6 5,6 1,1 0,2 x 1,4 0,6 0,4 0,4 4,8 1,6 0,9 Rumunsko 73,0 1,5 1,3 1,2 0,9 0,1 0,5 7,7 0,5 12,7 0,1 0,1 0,1 6,2 14,8 2,9 2,1 0,8 5,1 x 2,4 0,6 0,4 5,8 4,0 0,8 Řecko 71,7 2,7 1,5 1,4 1,7 0,2 1,4 7,6 0,5 7,8 0,3 0,2 0,2 0,7 14,0 4,4 2,0 0,3 2,6 1,7 x 0,5 0,4 12,8 2,2 2,6 Slovensko 82,3 1,1 0,4 26,0 0,9 0,3 0,7 2,6 0,7 4,0 1,5 0,7 0,0 5,3 11,9 1,4 12,4 0,2 4,2 1,0 0,3 x 0,8 4,3 0,9 0,7 Slovinsko 72,1 1,7 0,9 1,7 0,5 0,1 1,2 3,0 0,6 23,4 0,2 0,2 0,1 2,5 10,2 1,7 1,4 0,5 12,5 1,0 0,4 0,8 x 4,9 1,6 0,9 Spoj,.král. 2). 2,7. 0,5 2,1 0,1 0,6 7,8 6,6 5,1 0,2 0,1 0,2 0,5 11,4 5,3 1,1 0,6 1,0. 0,5 0,2 0,1 x 5,5 2,9 Španělsko 78,1 2,7 0,1 0,5 1,0 0,1 0,6 9,8 1,7 7,2 0,1 0,1 0,2 0,3 20,0 3,5 0,7 3,8 0,9 0,4 0,4 0,1 0,1 22,3 x 1,5 Švédsko 51,5 1,2. 0,4 6,3 0,3 5,2 2,8 0,6 3,5 0,2 0,2 0,1 0,3 12,6 2,8 1,2 0,3 0,8. 0,4 0,1. 9,7 2,7 x Ostatní země Chorvatsko 78,8 1,2 0,5 3,9 0,7 0,2 0,4 7,6 0,7 12,0 0,4 0,2 0,0 2,8 13,8 2,1 2,2 0,6 9,8 0,6 0,2 2,1 7,6 4,3 2,9 1,6 Lichtenštejnsko 61,2 1,5 0,2 0,8 1,0 0,0 0,3 2,3 0,3 3,7 0,1 0,1 1,0 1,1 32,4 2,3 0,5 0,3 5,3 0,3 0,4 0,2 0,4 4,6 1,1 1,2 1) Data vycházející z počtu turistů nerezidentů, kteří se ubytovali v hotelech a obdobných zařízeních 18

19 Graf 13 Pokud jde o zdrojové země České republiky podle počtu příjezdů, nejsilnějšího podílu dosahuje sousední Německo, které je i z historického pohledu tradiční zdrojovou zemí, a má výrazně pasivní saldo bilance za mezinárodní cestovní ruch. (Tím se liší např. od Francie, která má výhodu atraktivní přímořské destinace, ale také silný domácí cestovní ruch). Ostatní státy dosahují na příjezdovém cestovním ruchu ČR podstatně nižšího podílu.

20 3. Živnostenské podnikání v ČR v I. III. čtvrtletí 2009 (k ) Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje Živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vedle základních funkcí těchto podnikatelských právních norem, je trvale předmětem zájmu i vývoj a analýza údajů, které vyplývají z živnostenského rejstříku, vedeného ŽÚ v pověřených obcích a ústředně spravovaného MPO. Novela živnostenského zákona (ŽZ) zakotvila významnou liberalizaci podmínek vstupu do podnikání a jeho průběžné zjednodušení, které již od pololetí 2008 působilo na zvýšený podnikatelský zájem. Tyto změny byly promítnuty též do evidence a dalších podkladů, z nichž vzniká tato stručná analýza živnostenského podnikání. Dále uvedené přehledy jsou těmto změnám přizpůsobeny. Znovu připomínáme, že zachycují výrazný pokles počtu volných živností, jako důsledek zavedení jedné volné živnosti (s osmdesáti obory činností), což se dotýká i původního sledování volných živnosti v obchodě. Uvolněné podmínky vstupu do podnikání vedly podle MPO nejen k podstatnému celkovému meziročnímu přírůstku, ale i ke zvýšení počtu řemeslných živností, což dokládá nejen rok 2008, ale i vývoj v I. III. čtvrtletí 2009, kdy jejich přírůstek dosáhl přes 27,7 tis. Ještě výraznější přírůstek za tři čtvrtletí 2009 vykazují volné živnosti přírůstek, a to 34 tis.s tím, že k dalšímu znatelnému zvýšení o 14. tis. došlo ve III. čtvrtletí t. r. S přihlédnutím k potřebám strukturálního a regionálního posuzování živnostenského podnikání uvádíme základní přehledy o živnostenském podnikání v našem statisticko ekonomického servisu pro naše členy a partnery v této sestavě: Vývoj počtu živnostenských oprávnění od r až do Podnikatelé a živnosti podle území (oblastí a krajů) za I. až III. čtvrtletí 2009 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti v I. až III. čtvrtletí 2009 rovněž podle území (regionů a krajů) Řemeslné a koncesované živnosti v pohostinství a v podnikání cestovních kanceláří do (opět podle regionů a krajů) K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v I. pololetí 2009 v návaznosti na rok 2008 patří: celkový počet registrovaných podniků živnostenskými úřady dosáhl k ; , t. zn. počet podnikatelů proti vzrostl o 49,8 tis. s tím, že na jednoho podnikatele připadlo v I. pololetí ,33 živnostenského oprávnění stejně jako v roce 2008 po novele (v roce 2007 to bylo 1,93 ŽO); ve vztahu k populaci připadalo k na 1 tis. obyvatel 274,31 ŽO (koncem roku 2007 to bylo 382,7 ŽO) a 206,14 podnikatelů (v roce ,5 podnikatelů); vlivem novely ŽZ se celkový počet vydaných živnostenských oprávnění se v roce 2008 snížil a dosáhl k počtu ŽO k činí tento počet , t. zn. během I. až III. čtvrtletí se počet ŽO zvýšil o téměř 62 tis.; ve struktuře vzrostl v I. III. čtvrtletí počet ŽO pro fyzické osoby (FO) o 52,8 tis., pro právnické osoby o 9 tis.; podle druhu ŽO se ve sledovaném období snížil počet ŽO koncesovaných (o 357), zvýšil počet ŽO vázaných (o 648) a jak již bylo naznačeno vzrostl počet ŽO řemeslných (o 27,7 tis.) a počet ŽO volných (o 34 tis.). redukce počtu volných živností se v odvětví obchodu promítla především v maloobchodě a velkoobchodě, rovněž je zřetelná v podnikání v ubytování; následující přehledy ukazují vývoj řemeslné živnosti hostinské, kde došlo v I. až III. čtvrtletí 2009 ke zvýšení počtu o 5,3 tis (o 3,2 %) 20

21 a v cestovním ruchu u koncesovaných živnosti pro provozování CK s přírůstkem 60 koncesí na registrovaný počet k ; příznačné je, že v celkových počtech ŽO a podnikatelů bylo evidováno k více jak 94 tis. ŽO pro 85,8 tis. podnikatelů cizinců; celkový počet podnikatelů - cizinců se v I. až III. čtvrtletí 2009 zvýšil o 8,6 tis. osob, což činí z celkového přírůstku podnikatelů za tři čtvrtletí 17,3 %. 3.1 Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2009 Ukazatel rozdíl ŽO c e l k e m z toho ŽO: koncesované vázané řemeslné volné z ŽO celkem pro FO pro PO ŽO pro cizince ŽO pro volnou živnost x x x x velko a maloobchod x). 30,6 35,5 33,9 33,2 x x x x podnikatelé celkem z toho FO PO cizinci ŽO na tis. obyvatel 91,29 180,5 291,72 366,6 382,7 269,5 272,5 274,3 4,8 podnikatelé na tis.obyv. 63,7 120,74 169,6 196,1 198,5 202,2 204,9 206,1 3,9 ŽO na 1 podnikatele 1,43 1,49 1,68 1,87 1,93 1,33 1,33 1,33 0 ŽO - živnostenské oprávnění; PO - právnické osoby; FO - fyzické osoby x)= velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle dřívějšího 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; % = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v NH; r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

22 3.2 Podnikatelé a živnosti (ŽO) podle regionů a krajů k Území (oblast/kraj) Živnostenská Počet ŽO Podnikatelé oprávnění na FO PO Celkem (FO+ PO) Celkem (FO + PO) podnikatele počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl PRAHA ,28 Praha hl. m ,28 STŘEDNÍ ČECHY ,34 Středočeský ,34 JIHOZÁPAD ,33 Jihočeský ,35 Plzeňský ,32 SEVEROZÁPAD ,34 Karlovarský ,31 Ústecký ,35 SEVEROVÝCHOD ,35 Liberecký ,32 Královéhradecký ,35 Pardubický ,37 JIHOVÝCHOD ,34 Vysočina ,36 Jihomoravský ,34 STŘEDNÍ MORAVA ,35 Olomoucký ,34 Zlínský ,35 MORAVSKOSLEZSKO ,34 Moravskoslezský ,34 ČR CELKEM ,33 ŽO živnostenské oprávnění; PO právnické osoby; FO fyzické osoby Pramen: MPO ČR r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

23 3.3 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti a právní formy k podle území (regionů a krajů) Živnostenská z toho živnostenská oprávnění pro živnosti oprávnění celkem koncesovanou volnou řemeslnou vázanou Území (oblast/kraj) počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl PRAHA Praha hl. m STŘ. ČECHY Středočeský JIHOZÁPAD Jihočeský Plzeňský SEVEROZÁPAD Karlovarský Ústecký SEVEROVÝCHOD Liberecký Královéhradecký Pardubický JIHOVÝCHOD Vysočina Jihomoravský STŘ. MORAVA Olomoucký Zlínský MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský ČR CELKEM r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

24 Území (oblast/kraj) 3.4 Živnosti v cestovním ruchu k pohostinství a cestovní kanceláře Počet Hostinská - ž. řemeslná kód R11410 Počet Počet změna 1.-3.čtvrtl. Cestovní kanceláře ž. koncesovaná kód K31439 Počet Počet Počet změna 1.-3.čtvrtl. PRAHA Praha hl. m STŘEDNÍ ČECHY Středočeský JIHOZÁPAD Jihočeský Plzeňský SEVEROZÁPAD Karlovarský Ústecký SEVEROVÝCHOD Liberecký Královéhradecký Pardubický JIHOVÝCHOD Vysočina Jihomoravský STŘEDNÍ MORAVA Olomoucký Zlínský MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský ČR CELKEM