Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Výběrové šetření. o zdravotním stavu. české populace 1996 HIS CR 96

Transkript

1 Ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky Výběrvé šetření zdravtním stavu české ppulace 1996 HIS CR 96

2 Šetření zdravtním stavu HISCR96 Pužití krátkých výtahů z tét publikace v dalších pracích je dvlen za předpkladu úplnéh citvání zdrje. Pr pužití grafů neb většíh bjemu infrmací z tét publikace je nutný písemný suhlas Ústavu zdravtnických infrmací a statistiky České republiky, Palackéh náměstí 4, P.O.Bx 60, Praha 2. ÚZIS ČR ISBN

3 HISCR96 šetření zdravtním stavu OBSAH 1. Příprava šetření Charakteristika šetření Průběh a bsah šetření Zhdncení práce tazatelů Obsah šetření Charakteristika subru Základní demgrafická struktura Rdinný stav Nárdnst Vzdělání Zaměstnání O 4.6 Eknmické pstavení... 1 O 4.7 Příjem Materiální situace Slžení respndentů pdle veliksti bce Živtní styl Index tělesné hmtnsti Tělesná aktivita Kuření Sptřeba alkhlu Stravvací zásady Zdraví a nemcnst Subjektivně vnímané zdraví Dčasná neschpnst Zdravtní ptíže Psychické zdraví Chrnická nemcnst Dluhdbá neschpnst Sciální zdraví Celkvý index zdraví Velikst bce

4 šetření zdravtním stavu HISCR96 7. Závěr Mezinárdní srvnání Vyhdncení šetření Seznam pužitých zkratek Literatura Dtazník šetření HIS CR

5 HIS CR 96 šetření zdravtním stavu 1. PŘÍPRAVA ŠETŘENÍ Na pdzim rku 1996 prběhl druhé výběrvé šetření (první je z rku 1993) zdravtním stavu české ppulace HIS CR 96, jehž výsledky mají služit pr získání přehledu zdraví, nemcnsti a živtním stylu byvatel naší republiky. Na základě takt získaných infrmací lze následvně vymezit cíle směřující k identifikaci a zlepšení prblematických blastí z hlediska zdravtníh stavu a ukázat tak cestu pr naplňvání cílů stanvených Světvu zdravtnicku rganizací (WHO) v prjektu "Zdraví pr všechny d rku 2000" (HFA), jejíž zásady, cíle a úkly naše republika přijala. Základním cílem WHO je, aby všichni lidé na světě dsáhli d rku 2000 takvé úrvně zdraví, která by jim dvlila vést splečensky a eknmicky prduktivní živt. Tent základní cíl WHO byl stanven v rce 1977 a patří d již zmíněnéh prgramu HFA, zahrnujícíh hlavní pžadavky, jejichž splnění má vést ke zdraví ppulace. Cíle tht prgramu můžeme dále rzdělit d čtyř pdskupin: zajištění spravedlnsti v péči zdraví přidat živt létům (plně využít zdravtní ptenciál všech sb) - přidat zdraví živtu (snížit nemcnst a mezit důsledky nemcí) - přidat rky živtu (mezením předčasných úmrtí prdlužit střední délku živta) Jedním ze záměrů HFA je dát lidem pzitivní pcit zdraví a umžnit napln využívat svých fyzických a duševních schpnstí. Smyslem pdpry zdraví je umžnit lidem pdílet se v rstucí míře na chraně a psilvání svéh zdraví, realizvat a rzvízdravý živtní styl. Základním cílem zdravtní plitiky je zlepšení zdravtníh stavu byvatelstva a prdlužení délky a kvality živta. Th lze dsáhnut zlepšváním kvality a dstupnsti zdravtní péče, zvyšváním efektivity při pskytvání tét péče a dsažením vyšší dpvědnsti všech účastníků. Další tázku je pak prblematika chrany zdraví zaměřená na vytváření zdravých živtních pdmínek a způsbu živta, prgramy pdpry zdraví a předcházení nemcem a úrazům. Ke splnění cílů přijatých WHO je třeba a ppsat zdravtní stav naší ppulace. Část infrmací zdravtním stavu ppulace lze získat z rutinních statistik a část pmcí výběrvých šetření. Chceme-li ttiž řešit určitu prblematicku blast, je nutné znát především mžné příčiny, tudíž je nezbytné získat infrmace (data), ze kterých pak lze vyvdit Sbíraná (neb-li primární) data získáváme tzv. výběrvým způsbem. Jelikž tímt způsbem lze získat infrmace puze d části jejich nsitelů (ppulace) a získané výsledky analýzy těcht dat se pak aplikují na celu ppulaci, pžaduje se prt tzv. reprezentativnst vzrku. T znamená, aby tent vzrek se c nejvíce pdbal celé ppulaci z hlediska určitých, předem vymezených znaků (např. věk, phlaví, aj.). Základem výběrvých šetření je získat ptřebné infrmace d reprezentativníh vzrku ppulace. Je nutné také zabezpečit, aby výběr byl prveden rvnměrně p celém území, a k tmu je dbré mít určitu tazatelsku síť. Znamená t v každé blasti zašklit pracvníka, který v daných lkalitách zabezpečí pžadvaná dtazníkvá interview. 5

6 Šetření zdravtním stavu HISCR96 2. CHARAKTERISTIKA ŠETŘENÍ Šetření HIS 96 byl druhým výběrvým šetřením rganizvaným a prvedeným ÚZIS ČR. Šl pět šetření prváděné metdu přímých rzhvrů. Jak pry výběru byl využit aktualizvanéh registru bcí, jehž základem jsu data získaná ve Sčítání lidu, dmů a bytů (SLDB) v r Tent registr je průběžně Uednrčně) aktualizván jak c d změn v územně administrativním uspřádání, tak c d změn přirzenéh phybu byvatelstva (narzení, úmrtí a migrace) dle údajů demgrafické statistiky ČSÚ. Vlastní šetření byl prveden třístupňvým výběrem. První stupeň představval náhdný výběr měst a bcí. Pr zabezpečení reprezentativníh výběru bcí pstačvala znalst údajů pčtu trvale bydlících byvatel pdle jedntlivých bcí. Tat města a bce byly rzděleny d pěti velikstních skupin pdle pčtu byvatel: méně než byvatel byvatel byvatel byvatel a více byvatel Z prvních čtyř velikstních skupin byly náhdně vybrány bce a stanveny pčty respndentů. Pčet bcí byl stanven tak, aby nebyl nutné cestvat v krese na mnh míst, aby byly zachvány zvlené relace vzhledem k pčtu byvatel ve všech velikstních skupinách a aby v každé bci byl zhruba stejný pčet respndentů (cca 8). Obce z pslední velikstní skupiny byly d výběru zahrnuty všechny. Jejich pčet představval 81. Celkvý pčet respndentů byl vypčten z pžadavku získat 40 respndentů na každých byvatel. Na druhém stupni pak prbíhal výběr lkality (čtvrti, ulice) ve vybrané bci. Pr tent výběr byl tazatelům dpručen zastupení každé charakteristické blasti bce (např. sídliště, vilvá čtvrť, centrum, krajvá blast, rdinné dmky), přičemž vybraný pčet respndentů z každé charakteristické blasti bce měl dpvídat přibližně pčtu byvatel, kteří v dané lkalitě žijí. Třetí stupeň představval výběr sb z těcht vybraných lkalit, pr nějž byl stanven jednznačné kritérium, a t výběr pmcí kntrlvané náhdy. Tt kritérium byl zabezpečen quasi-náhdným výběrem pdle pčátečníh písmene příjmení. Určená písmena byla "K" a "B". Tat písmena představují nejčetnější pčáteční písmena příjmení v české republice. U písmena "K" je t 12 až 13% a u písmena "B" činí 8 %. Dalším dplňujícím pžadavkem pr výběr pdle prvníh písmene příjmení byl pžadavek na různst jedntlivých příjmení, čímž měla být zabezpečena nezkreslenst výběru "příbuznstí" respndentů. Tent způsb výběru měl zlepšit náhdnst výběru a dstranit subjektivní náhdnst vlby. Uvedený způsb výběru sb zabezpečval tedy reprezentativnst výběru pdle všech sledvaných znaků - věk, phlaví, zaměstnání, příjmy, atd. Statistická významnst rzdílů mezi jedntlivými relativními četnstmi byla testvána t-testem pr relativní četnsti ze dvu nezávislých výběrů a t na Sti prcentní hladině významnsti. Pr přehlednst budu tedy v textu na míst statisticky významný resp. nevýznamný rzdíl uváděny zkratky s.v.r. resp. s.n.r. 6

7 HISCR96 Šetření zdravtním stavu 3. PRŮBĚH A OBSAH ŠETŘENÍ 3.1 ZHODNOCENÍ PRÁCE TAZATELŮ šetření HIS 96 byl prveden v říjnu a listpadu rku 1996 zašklenými pracvníky a pracvnicemi ÚZIS ČR, kteří tvřili tazatelsku síť. Průměrná dba strávená vyplněním dtazníku byla zhruba půl hdiny. Dtazník nebyl příliš slžitý, aby nedradil respndenty d chty dpvídat. Všechny tázky bsažené v dtazníku byly typu uzavřených tázek, tzn. že mžné dpvědi byly sučástí textu tázky. Žádná z tázek nebyla z kategrií tázek tevřených, kdy by dtazvaní vyjadřvali svůj názr libvlně. Jedntlivé tázky byly částečně frmulvány jednak pdle dpručení WHO, některé pak byly převzaty z anglickéh šetření HALS 1985 a statní tázky, týkající se názrů respndentů na české zdravtnictví, pak byly aktuálně v suladu se sučasnu situací a refrmami ve zdravtnictví zařazeny d šetření přím zpracvatelem. Jak tazatelské sítě byl využit pracvnic a pracvníků ÚZIS ČR, který celé šetření rganizval. Tazatelé byli před vlastním šetřením pršklení a zárveň bdrželi pdrbné pkyny k vyplnění dtazníků. Při každém interview vyplňval tazatel i prtkl prvedených interview, kde zaznamenával přadí návštěvy, datum návštěvy, charakteristiku respndenta (věk, phlaví) a pčet předešlých kntaktů. Pčet dmítnutí pak služil pr stanvení míry nechty zúčastnit se šetření a phybval se kl 27 %. 3.2 OBSAH ŠETŘENÍ Pužitý dtazník HIS CR 96 je uveden v přílze tét publikace. Dtazník bsahval celkem 26 tázek, přičemž většina z nich bsahvala ještě řadu pdtázek. Celý subr tázek lze rzdělit d pěti skupin: I. Identifikační a scieknmická charakteristika ll. Zdravtní stav 111. Sciální zdraví IV. Rizika chvání V. Názry na změny ve zdravtnictví Scieknmická skladba výběrvéh subru respndentů je ppsána ve 4. kapitle, tázky suvisející s živtním stylem jsu bsahem 5. kapitly a rzbr výsledků zdravtníh stavu a sciální zdraví je bsahem 6. kapitly. Pslední kruh tázek, týkající se názrů respndentů na změny ve zdravtnictví, mě! charakter ankety, byl zpracván frmu aktuální infrmace a d publikace jsme h nezahrnuli. 7

8 šetření zdravtním stavu HIS CR CHARAKTERISTIKA SOUBORU 4.1 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA V tmt šetření byl zahrnut 3396 respndentů starších 15ti let, z th byl 1624 (47,8 %) mužů a 1772 (52,2 %) žen. Věkvá skladba byla rzepsána d sedmi desetiletých věkvých skupin. Hdnty dchylek věkvé struktury respndentů d věkvé struktury středníh stavu ppulace České republiky (Statistická rčenka 1996) nepřekrčily v průměru u mužů jedn prcent a u žen se phybvaly mírně nad jedním prcentem. Dá se říci, že hdnty dchylek mezi uvedenými strukturami ukazují na dbru reprezentativnst vybranéh vzrku, cž ptvrdil i tzv. chí test (X 2 ) nebli. test dbré shdy, který jsme pužili pr testvání dbré shdy struktury výběru. V testu jde vyjádření rzdílů mezi napzrvaným a skutečným rzdělením. Pkud jsu rzdíly malé, hvříme tzv. dbré shdě, v pačném případě uvažvaném vzrku můžeme prhlásit, že nereprezentuje skutečnu ppulaci. V našem šetření byly vyšší hdnty dchylek zaznamenány puze u nejmladší věkvé skupiny bu phlaví. V HIS 93 představvaly průměrné hdnty dchylek věkvéh slžení respndentů d věkvéh slžení ppulace k u mužů 1,27% a u žen 2,44 %. Hl S ČR 96 měl výrazně lepší shdu s věkvým slžením ppulace, nebť průměrné hdnty dchylek v abslutní hdntě k klesly na 0,69% u mužů a 1,15% u žen. Strukturu respndentů pdle věku, rdinnéh stavu, nárdnsti, vzdělání a pdle pčtu členů jejich dmácnsti a prvnání s výsledky Sčítání lidu 1991 ukazuje tabulka a graf a Při těcht prvnáních je nutné brát v úvahu, že šetření se prváděl 5 let p sčítání lidu a tudíž může dcházet k psunu respndentů v jedntlivých kategriích. 4.2 RODINNÝ STAV V šetření byli respndenti rzděleni pdle rdinnéh stavu d pěti skupin: svbdný I svbdná, druh I družka, ženatý I vdaná, rzvedený I rzvedená, vdvec I vdva. Struktura respndentů pdle rdinnéh stavu v jedntlivých věkvých skupinách je znázrněna v grafu 4.2.1, prvnání skladby respndentů pdle rdinnéh stavu s bdbnu skladbu zjištěnu při Sčítání lidu 1991 je uveden v tabulce Prtže ve Sčítání lidu 1991 nebyla pužita kategrie druh I družka, není mžné prvnat tt zastupení v šetření se zastupením v celé ppulaci. Z hlediska struktury pdle rdinnéh stavu se subr respndentů z HIS 96 přibližuje lépe skutečnému stavu, nebť se pdařil snížit dchylku ve skupině ženatých mužů a vdaných žen. 8

9 HISCRas šetření zdravtním stavu 4.3 NÁRODNOST V tét tázce se sledval pět nárdnstních kategrií: česká, slvenská, rómská, německá a skupina "jiných nárdnstí". Ve výjimečných případech se res13ndenti hlásili k mravské nárdnsti. V tmt případě byli zařazeni d kategrie nárdnsti české. V tabulce je uveden přehled pčtu respndentu pdle nárdnsti a prvnání s výsledky ze Sčítání Iídu Z ní je zřejmé, že i když se pčet respndentů v HIS 96 zdvjnásbil prti HIS 93 (1600 respndentu}, nelze pět pr malé pčty respndentu s jinu nárdnstí než česku prvádět analýzu zdravtníh stavu mezi jedntlivými nárdnstními skupinami. Dalším velmi závažným faktem, který prakticky znemžňuje srvnání nárdnstníh slžení respndentů v HIS 96 se skutečným nárdnstním slžením, je vznik samstatné České republiky k , pří kterém mhl djít ke změnám nárdnstí 4 některých bčanu, speciálně slvenské nárdnstí. 4.4 VZDĚLÁNÍ Vzdělanstní struktura respndentu měla v tmt šetření pět skupin: základní (bez kvalifikace), učňvské (bez maturity), střední (s maturitu), nástavbvé (pmaturítní) a vyskšklské. Vzhledem k tmu, že respndenti s nástavbvým vzděláním tvřili velmi mál pčetnu skupinu, slučili jsme stejně jak v HIS 93, se skupinu vyskškláku (pd názvem vyšší vzdělání viz. tabulka ). Skladba respndentů pdle vzdělání byla nejslabším místem v celém šetření, nebť tazatelé neměli ulžen sledvat celkvě vzdělanstní strukturu respndentů, pněvadž by se tím výběr vhdných sb pdstatně znesnadnil. Teprve ddatečně p zpracvání výsledků a jejich srvnáním s údaji Sčítání Iídu 1991 jsme zjistili v tmt směru významnu defrmací patrnu z výše uvedené tabulky. S rstucím vzděláním prudce rste i zastupení respndentů ve výběru na rzdíl se vzdělanstní strukturu byvatelstva České republiky. I když ve srvnání s HIS 93 dšl k jistému zlepšení, přest např. respndentů - mužů se základním vzděláním byl puze 45 % předpkládanéh pčtu. Přitm mužů se středním a vyšším vzděláním byl jedenapůlkrát, resp. dvakrát více, než dpvídá vzdělanstní struktuře pdle SLDB. Důvdy tht psunu mhu být různé -d chty dpvídat na dtazník, pravděpdbnsti být dpledne dma a neb pětiletým časvým psunem d Sčítání 1991, dkdy se zvýšily mžnsti vzdělávání. Vzdělanstní slžení respndentu pdle věku je znázrněn v grafu 4.4. Vzhledem k rzdílnsti vzdělávacích systému v minulsti nelze zcela krektně prvést srvnání struktury získané šetřením se strukturu ze Sčítání lidu 1991, která zastupuje reálnu ppulaci. Je zde však, jak již byl uveden, zřejmý psun ve prspěch kategrií s vyšším vzděláním na úkr prvních dvu kategrií. Tent pměr je zhruba stejný jak v r Prvnání s HIS 93 je dstatečně validní, prtže disprprce v bu šetřeních jsu velmi pdbné. 9

10 Šetření zdravtním stavu HIS CR ZAMĚSTNÁNÍ V tázce týkající se eknmickéh pstavení a zaměstnání jsme zjišťvali jednak sučasné zaměstnání respndentů a jednak jejich hlavní zaměstnání v živtě. Hlavním zaměstnáním v živtě se myslel nejvýznamnější, nejdelší živtní zaměstnání. Nynější i hlavní zaměstnání byla stejně jak v HIS 93 kódvána pdle přehledu hlavních tříd a tříd klasifikace zaměstnání (KZAM z r. 1992), která byla u nás zavedena Federálním statistickým úřadem d KZAM vychází z principu klasifikace ISCO 88 Mezinárdníh úřadu práce. Nynější zaměstnání byla kódvána dvumístným kódem tříd klasifikace zaměstnání, hlavní zaměstnání byl v dtazníku sledván pdle jednmístnéh kódu hlavních tříd KZAM. Tent způsb klasifikace byl ttžný u bu šetření (HIS 93 i HIS 96). Přehled nynějším či psledním a hlavním zaměstnání respndentů pdle phlaví a devíti hlavních tříd KZAM je uveden v tabulce 4.5. V tét tabulce jsu pd pjmem bez pracvníh zařazení puze ti respndenti, kteří nemají a nikdy neměli žádné pracvní zařazení, tzn. studenti a invalidé. Bez pracvníh zařazení byl v dbě šetření asi 9,5 % mužů a 10,2% žen. Analýza příčin jejich sučasné neaktivity je uvedena v následující pdkapitle. 4.6 EKONOMICKÉ POSTAVENÍ Eknmické pstavení respndentů se zjišťval tázku 7 dtazníku. K zajištění srvnatelnsti pdílů eknmicky aktivních a neaktivních sb ve Sčítání lidu a na základě dpručení SZO byli (stejně jak v HIS 93) vjáci základní služby a sby na mateřské dvlené zařazeni mezi eknmicky aktivní byvatele. Pdíl eknmicky neaktivních respndentů a pdrbnější struktura příčin jejich sučasné eknmické pasivity je uvedena v tabulce 4.6. Eknmicky neaktivních byl 30,9% mužů a 44,5% žen, cž dpvídá údajům ze Sčítání lidu 1991, kdy byl zjištěn 28,9% eknmicky neaktivních mužů a 49,5 %eknmicky neaktivních žen. Nejčastějším důvdem neaktivity byl věk (56,6 % mužů - v r ,6 % a 58 % žen- v r ,7% eknmicky neaktivních byl důchdci) a druhým nejčastějším důvdem byl studium (27 % mužů -v r % a 16,4 %žen -v r ,7 %). Je zde vidět patrný psun eknmicky neaktivních ve prspěch studujících, jejichž pdíl se d r zvýšil. 4.7 PŘÍJEM Vyšší příjem bývá zpravidla spjen s vyss1m stupněm vzdělání, s vyss1m splečenským pstavením a zpravidla se zdravějším způsbem živta. Výše příjmu se tedy stejně jak výše vzdělání pvažuje za jeden z významných faktrů, které mhu vlivňvat zdravtní stav. U sb s vyšším příjmem je většinu zjištěna nižší nemcnst. V našem šetření byl zjišťván prstřednictvím tázky 8 celkvý průměrný čistý příjem na jednh člena respndentvy dmácnsti bez hledu na nsitele příjmu. Respndenti měli udat celkvý pčet členů dmácnsti a celkvý měsíční čistý příjem dmácnsti. 10

11 HISCR96 šetření zdravtním stavu Tabulka 4.7 ukazuje rzlžení pčtu respndentů v závislsti na phlaví, vzdělání a příjmvé skupině a je v ní též uveden průměrný příjem v jedntlivých vzdělanstních kategriích. Prvnáme-li výsledky šetření HIS 96 s předchzím šetřením, dspějeme k závěru, že je zde patrná rstucí tendence příjmu s rstucím vzděláním, zárveň výrazný pkles příjmu d Kč 2 000,- (z 13,4 % v r.1993 na 1,9 % v r u mužů a z 20,3% na 2,6% u žen) a výrazný vzestup příjmu nad Kč 4 000,- (z 21,2% na 67,4% u mužů a z i4,7% na 62,4% u žen). Průměrný příjem vzrstl z půvdních Kč 3 i 15,- u mužů (2 842,- u žen) na sučasných Kč 5 272,- u mužů (4 798,- u žen). Shdná je tendence vyšších příjmů u mužů než u žen. Srvnáme-li růst inflace a minimální mzdy v bdbí let 1993 a i 996, můžeme knstatvat, že minimální mzda v české republice vzrstla d r. i993 d r Kč 300,- (z půvdních Kč 2 200,- na Kč 2 500,-), tedy přibližně i 2 %. Inflace se napak snížila z půvdních 20,8 % v r. i 993 (tent skk nahru byl způsben rzdělením federace) na 8,8% v r. i 996. Její mezirční pkles v jedntlivých letech se phybval kl i %. Na materiální situací jedntlivce a jeh rdiny má vliv jeh vzdělání, zaměstnání a výše příjmu. Čím vyšší vzdělání, které umžňuje získat dbré zaměstnání a dsáhnut nadprůměrnéh příjmu, tím jsu lepší materiální a zárveň i živtní pdmínky celé rdiny. S lepšími živtními pdmínkami suvisí lepší živtní úrveň, která je úzce svázána s dbrým zdravtním stavem a s nižší úmrtnstí. Přehled četnsti pzitivních charakteristik živtních pdmínek v šetření pskytuje tabulka 4.8. V průměru byl registrván ze 6 mžných dpvědí 3,66 kladných dpvědí (v r ,42), přičemž u mužů byl výsledek jen nepatrně lepší než u žen (muži 3,8i, ženy 3,50). Tent trend je ttžný s výsledky šetření v r Z grafu je zřejmé věkvé rzlžení respndentů pdle průměrnéh pčtu pzitivních charakteristik živtních pdmínek. Vrchlu je dsažen kl 55 let (v r. i 993 kl 50 let), největším materiálním nedstatkem pak trpí nejmladší a nejstarší věkvá skupina. 4.9 SLOŽENf RESPONDENTŮ PODLE KOSTI BCE Údaj velikstní kategrie bce byl v šetření Hl S i 996 dplněn nvě a splu s pčty respndentů je znázrněn v tabulce 4.9. Můžeme knstatvat, že slžení respndentů v tmt šetření lze pvažvat ze všech hledisek, s výjimku vzdělání, za reprezentativní vzrek ppulace v České republice. 11

12 šetření zdravtním stavu HIS CR 96 Tab Základní demgrafické charakteristiky HIS CR 96 SLBD 91 Index HIS CR 96 SLBD 91 Index pčet % % HIS/SLBD pčet % % HIS/SLBD muži ženy věk ,7 20,4 96, ,8 17,9 94, ,6 17,9 103, ,7 15,8 105, ,4 21,3 86, ,2 19,3 94, ,0 15,3 117, ,5 14,5 127, ,3 12,5 98, ,1 13,3 91, ,2 8,1 114, ,4 10,7 106, ,8 4,5 84, ,3 8,4 74,6 rdinný stav svbdný, -á ,1 25,0 96, , ,7 ženatý, vdaná ,0 65,4 94, ,3 60,0 95,5 rzvedený, -á 115 7,1 6,2 114, ,5 7,8 108,5 vdvec, vdva 71 4,4 3,3 132, ,5 16,4 94,3 druh, družka 39 2,4 X 37 2,1 X neudán - O, 1 X 2 O, 1 O, 1 X nárdnst česká ,8 94,3 101, ,8 94,0 103,0 slvenská 36 2,2 3,5 63,3 27 1,5 3,5 43,5 rmská 9 0,6 0,3 184,7 7 0,4 0,2 197,5 německá 11 0,7 0,5 135,5 10 0,6 0,7 80,6 jiná 13 0,8 1 '1 72,8 13 0,7 1,4 52,4 neudán - - 0,3 X - - 0,2 X vzdělání základní ,O 24,7 44, ,5 40,9 50,1 učňvské ,4 43,2 88, ,0 28,2 88,7 střední ,3 21,2 152, ,3 24,3 174,2 vyšší ,3 9,5 192, ,9 5,2 229,0 neudán a bez vzdělání 1 O, 1 1,4 X 5 0,3 1,4 X Pznámka: Při výpčtu % byl vzat za základ byvatelstv ve věku 15 let a více 12

13 HIS CR 96 šetření zdravtním stavu Tab. 4.5 Kategrie zaměstnáni Respndenti se zaměstnáním Třída zaměstnání (pdle KZAM) sučasným hlavním sučasným hlavním pčet % pčet % pčet % pčet % muži ženy veducí a řídicí pracvník 65 4,0 53 3,3 9 0,5 3 0,2 vědecký a dbrný pracvník 134 8, ,1 99 5, ,8 technik, zdravtník, pedagg , , , ,8 nižší administrativní pracvník 93 5,7 90 5, , ,0 prvzní pracvník ve službách 159 9, , , ,3 kvalifikvaný zemědělský a lesní dělník 28 1,7 31 1,9 39 2,2 41 2,3 řemeslník a kvalifikvaný dělnil< , ,6 82 4,6 11 6,2 bsluha strjů a zařízení , ,6 46 2,6 45 2,5 pmcný a nel<valifikvaný dělník 11 6,8 75 4, , ,3 bez pracvníh zařazení 155 9, , ,2! 170 9,6 Tab. 4.6 Eknmicky neaktivní Příčina neaktivity muži ženy pčet % pčet % celkem , ,0 studující , ,4 v dmácnsti 1 0,2 25 3,2 důchdci , ,0 invalidé 21 4,2 21 2,7 nezaměstnaní 40 8,0 32 4,1 jiný důvd 21 4, ,7 13

14 šetření zdravtním stavu HIS CR96 Tab Příjmy dmácnstí respndentů Příjem na 1 člena dmácnsti v Kč Vzdělání struktura pdle příjmu (%) průměrný příjem muži celkem 1,9 30,7 67, základní 3,9 44,2 51, učňvské 2,5 36,1 61, střední 1,3 28,3 70, vyšší 0,4 15,6 84, ženy celkem 2,6 35,0 62, základní 5,1 45,1 49, učňvské 2,7 40, střední 1, , vyšší 1,1 17,6 81, Tab. 4.8 Materiální situace Kladné dpvědi Charakteristika muži ženy pčet % pčet % vlastník dmu neb bytu , ,5 vlastník chalupy neb chaty , ,8 vlastník auta , ,4 byt s kupelnu a WC ,8 byt s alespň tlika místnstmi, klika byvateli , ,5 byt v nehlučném a nezávadném prstředí , ,5 I ,2 Tab. 4.9 Slžení respndentů pdle veliksti bce Respndenti Velikst bce muži ženy pčet % pčet % bce d 999 byvatel , ,4 bce s byvateli 137 8, ,1 bce s byvateli , ,4 bce s byvateli , ,6 bce s a více byvateli , ,4 14

15 Graf Slžení respndentů pdle věku muži HIS CR ženy Hl S CR 96 ISI muži SLBD 91 l?l ženy SLBD CJ % 20% 15% 10% 5% O% 5% 10% 15% 20% U), m. cc' ' N ( s ' (/) lii

16 ...&. 25% 20% 15% 10% 0% (/),!a (tl< ::J -, N s 3' (/) fil [ 30% O) Graf Slženi respndentů pdle pčtu členů dmácnsti HIS CR 96 SLBD 91 5% k<:<:<:<:<::<<:<:<i a více

17 HIS CR 96 Šetření zdravtním stavu ns..:.:: >N... ::J "C.s=... ::J "C lsj ns cti > cp cp 1: "C cti - "C - > 1: > 1: t.i Q) "C "C Q) Q) > > cti.c N 1: "C Q) > >... >N 111 ID &:!!?tl celkem 75 + :::;$ > +' lf)..!:: Cl>!::!:: "'!1.. "' c. :::J -c "' Cl> c c. lf) Cl)!1..!:: w >N 00 N - ll.. (.!) ;j;j :::::1 E celkem >ll) > c <D 17

18 šetření zdravtním stavu HISCR96 G)..:.: > Cll 'a)..:.: G) >Cll.a..:.: '2 '2 Cll..:.: > > "C... ('G "C ('G "- Cll Cll G) >C :;! > ('G... ><J ('G > c Cll :s N [l lisl tzl c Q Q O') t... (D 1.0 q- M N... ",... 18

19 g CJ), ca ' 1\j ru c;; s ' Cl) iii Graf 4.8 Průměrný pčet kladných materiálních charakteristik 4, ===:---l II?Jmuži ženy I 4,0 3,5 3,0 2,5 2, cel :tem věk... (O

20 Šetření zdravtním stavu HISCR96 5. ŽIVOTNÍ STYL 5.1 INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI Pr zdravý vývj každéh jedntlivce je důležitá správná prprce mezi výšku a hmtnstí. Zdravý vývj zejména nejmladší ppulace je jednu ze základních pdmínek harmnickéh rzvje sbnsti a vytváří předpklady k úspěšnému zapjení d prduktivníh, splečensky prspěšnéh a sbně šťastnéh živta v dspělsti. Tělesnu knstrukci člvěka nevlivňují puze genetické dispzice, ale velku rli hrají i stravvací zvyklsti a phybvá aktivita. Jedním ze způsbů hdncení vztahu hmtnsti k tělesné výšce je využití indexů tělesné hmtnsti, jejichž vypvídací hdnta je drazem vztahů mezi těmit veličinami. Tyt indexy nám mhu pskytnut rientační údaje hmtnstně-výškvých relacích jedntlivců či ppulace. K vyjádření vztahu mezi tělesnu výšku a hmtnstí se nejčastěji pužívá BMI index (Bdy Mass Index), který u dspělé ppulace dbře kreluje s tělesným tukem a který definujeme jak pdíl hmtnsti a druhé mcniny výšky (tj. kg!m\ Pdle hdnt BMI rzlišujeme celkem pět skupin, a t: velká pdváha (d 18), pdváha (i 8-20), nrmální váha (20-27), nadváha (27-30) a bezita (30 a více). V tmt šetření byly výška a hmtnst respndentů zjišťvány z hdnt, které ni sami nahlásili a následné přeměřvání nebyl prváděn. Průměrná výška a hmtnst mužů byla 177,4 cm a 79,8 kg a žen 165,2 cm a 67,5 kg. Prvnáme-li tyt hdnty s hdntami zjištěnými v rámci šetření z rku 1993, vidíme puze nepatrný rzdíl (průměrná výška a hmtnst mužů byla 177,2 cm a 80,1 kg, žen 164,4 cm a 66,8 kg). Celkvý BMI vyplývající z výsledků šetření byl u mužů 25,4 a u žen 24,7. Srvnámeli pět s předchzím šetřením, lze říci, že se téměř nezměnil (u mužů činil 25,5 a u žen 24,8). Můžeme tedy knstatvat, že jak muži, tak i ženy měli a mají v průměru nrmální váhu. Přehled výšek, hmtnstí a hdnt BMI pdle věkvých skupin a phlaví je uveden v tabulce Z ní zřetelně vyplývá, že s rstucím věkem jak muži, tak i ženy mají nižší výšku, nebli starší generace mají nižší vzrůst (u mužů je pkles výraznější). Další tabulka pskytuje přehled rzlžení kategrií BMI pdle phlaví. Pdíl bézních žen (12, 1 %) převyšval pdíl bézních mužů (1 0,5 %). Rzdíl mezi sučasným a minulým šetřením je patrný puze u žen, kde dšl k mírnému nárůstu pdílu bézních žen (z půvdních 11,3% na 12,1 % - s.n.r.). U mužů byl nárůst nepatrný ( O, 1 % z půvdních 10,4% na 10,5% - s.n.r.). Z tabulky též vyplývá značný pdíl žen s hdntami BMI d 20, který je zřetelný zvláště u věkvé skupiny letých. Tat tendence byla patrná už i v předchzím šetření. Při hdncení průměrné hdnty BMI v jedntlivých věkvých skupinách je pět zřetelná rstucí tendence BMI s věkem, která se v jistém věku mění v pkles. V grafu 5.1 je vidět pkles BMI u mužů ve věkvé skupině let a u žen ve věkvé skupině let. Tent trend je ttžný s trendem zjištěným v předchzím šetření. 20

21 HIS CR 96 šetření zdravtním stavu Zatímc růst BMI s věkem je pdmíněn fyzilgicky, vysvětlení pklesu ve vyšším věku suvisí zřejmě nejenm se změněnými stravvacími návyky různých generací, ale i s přirzenu tendencí snižvání tělesné hmtnsti ve stáří. Další skutečnstí vlivňující tent pkles je i fakt, že lidé s nadváhu patří d nejrizikvější skupiny předčasných úmrtí a déle tedy přežívají lidé s nižší tělesnu hmtnstí. Tab Průměrná výška, hmtnst a BMI Průměrná hdnta muži ženy Věk výška hmtnst BMI výška hmtnst BMI (cm) (kg) (kg/m 2 ) (cm) (kg) (kg/m 2 ) celkem 177,4 79,8 25,4 165,2 67,5 24, ,0 74,1 23,1 167,9 60,2 21, ,9 79,6 24,3 166,7 63,2 22, ,0 81,1 25,6 166,0 68,2 24, ,4 84,3 27,1 164,9 70,8 26, ,2 81,7 26,6 163,1 71,5 26, ,2 80,0 26,7 162,8 74,0 27, ,3 75,7 26,4 161,6 66,9 25,62 Tab Rzlžení respndentů pdle BMI Prcent respndentů s BMI Věk muži ženy celkem 1,0 2,1 68,5 17,6 10,5 1,5 9,5 61,5 15,3 12, ,6 6,6 84,1 5,0 2,8 5,0 25,5 64,8 3,0 1, ,7 1,3 76,5 13,3 7,0 1,0 14,2 73,3 8,1 3, ,7 0,3 68,2 20,7 9,0 0,6 7,1 68,4 13,9 9, ,3 0,3 54,1 25,3 19,2 0,3 3,4 59,3 20,2 16, ,5 6,3 24,1 15,1 0,5 2,8 49,3 26,5 20, ,7 58,7 24,7 13,3 0,5 1,5 45,5 24,8 27, ,2 67,7 14,5 12,9 2,7 6,3 60,4 18,0 12,6 21

22 N N Graf 5.1 Průměrný index tělesné hmtnsti (/), - N a s ' (/) iii _j věk S5

23 HISCR96 šetření zdravtním stavu 5.2 TĚLESNÁ AKTIVITA Tělesná aktivita je důležitým činitelem, který významně vlivňuje stav zdraví. Stav zdraví je ve svém suhrnu vytvářen vzájemně se pdmiňujícími a různě silně půsbícími bilgickými, sciálními, eknmickými, eklgickými, hygienickými, epidemilgickými a dalšími vlivy. Zdravtní stav je zárveň úzce prvázán se stavem živtníh prstředí a též se způsby a frmami živtníh stylu ppulace. Právě tělesná aktivita ve vlném čase je jeh nedílnu sučástí. Vlbu svéh živtníh stylu můžeme směřvat d určité míry k naplňvání své živtní spkjenstí. Živtní styl je prjevem lidské sbnsti, je svázán s tím, jak člvěk strukturuje svůj čas a prstr a jakými činnstmi je naplňuje. V tmt šetření byla tělesná aktivita zjišťvána pmcí dvu tázek. V první z nich respndenti vyjadřvali svu tělesnu aktivitu tak, že ze čtyř mžných dpvědí dstupňvaných pdle fyzické zátěže si vybírali vždy puze jedinu. Nejvíce mužů, a t 37,8 %, upřednstňval sedavu aktivitu, tj. sledvání televize, čtení, apd. Ženy se stejně jak muži nejvíce věnvaly ve svém vlném čase čtení, sledvání televize, tedy měly tzv. nejmenší zátěž. Knkrétně šl 48,1 % ze zkumanéh pčtu žen. V rce 1993 d tét neaktivní skupiny respndentů patřil pdle šetření 30,0% mužů - s.v.r. a 41,5% žen s.v.r. Nejvýrazněji se tt zvýšení prjevil u všech respndentů z věkvé skupiny letých. Napak těžkému tréninku a sutěžnímu sprtu častěji než 1 x týdně se věnval puze 7, 7 % mužů a 1,3 % žen (v rce ,8% mužů - s.n.r. a 1,9% žen - s.n.r.). U bu phlaví byla hranicí výskytu věkvá skupina let, lidé starší se tmut druhu aktivity nevěnvali. Nejvíce prefervala těžký trénink věkvá skupina mužů a žen etých (muži pak více než ženy). Rekreačnímu sprtu dávala přednst nejvíce věkvá skupina mužů a žen etých (muži 24,4% a ženy 18,9 %) a také etých (muži 25,1 % a ženy 17,2 %). V rce 1993 byl tent trend bdbný. Celkem se rekreačnímu sprtu věnval 22,1 % mužů (v r ,9% - s.v.r.) a 13,7% žen (v r i 8% - s.v.r.). Zajímavé je, že tent druh aktivity udal i 6 mužů a 2 ženy z věkvé skupiny nad 75 let (v r puze 2 muži). Více než třetina mužů i žen se přihlásila k lehkým tělesným aktivitám. Knkrétně šl 32,3% mužů a 36,7% žen. V rce 1993 t byl 35,3% mužů- s.n.r. a 38,7% žen - s.n.r. Přest je tent pdíl menší než pdíl zcela neaktivních, nichž jsme se již zmínili. Z uvedenéh vyplývá, že s věkem sice rste pdíl neaktivních, ale varvným signálem zůstává i fakt, že i vyský pčet mladých lidí nevykazuje žádnu aktivní činnst. Prvnáme-li tut skutečnst se stavem zjištěným v šetření z r. i 993, zjistíme, že ve struktuře respndentů pdle typu tělesné aktivity je zřetelný psun směrem k nižší aktivitě. Lze říci, že phdlnst stále ještě vítězí nad aktivitu. Lidé si przatím ještě jakby neuvědmují, že phyb přispívá k jejich zdraví nejenm fyzickému, ale i k dbrému stavu psychickému. V důsledku stále narůstajících nárků a ptřeb splečnsti dchází zejména k psychickému přetěžvání ppulace, z čehž vyplývá nutnst relaxace a tělesná aktivita se stává, dá se říci, nutnstí. Pdrbnější přehled zastupení jedntlivých kategrií a prcentuální členění respndentů pdle tělesné aktivity, phlaví a věkvých skupin zachycuje tabulka