O Boží obci. Sv. Augustin. (Výtah z díla) vypracoval Msgre. Emanuel Koráb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "O Boží obci. Sv. Augustin. (Výtah z díla) vypracoval Msgre. Emanuel Koráb"

Transkript

1 Sv. Augustin O Boží obci (Výtah z díla) vypracoval Msgre. Emanuel Koráb Toto dílo O Boží obci se dělí na prolog a 22 knih a ty se dále člení do 662 kapitol. Bylo napsáno v letech po vyplenění Říma od vizigótského vojevůdce Alaricha v r Pohané v tom viděli trest za přijetí křesťanství, a proto Augustin tímto svým dílem odmítl názor pohanů a obhájil názor křesťanů k jejich útěše: pohanští bohové nejsou dárci pozemského blaha, římská říše trpěla vnitřní nejednotou a krutými válkami už před Kristem a její velikost byla odměnou za starořímské ctnosti. Věčnou blaženost nemůže dát pohanské náboženství, ani pohanská filosofie. Na světě jsou dvě obce, a to obec spravedlivých, kteří věří v jediného pravého Boha, a obec nespravedlivých, kteří v něho nevěří. Toto rozdělení začalo zároveň s pádem do hříchu a obě obce budou žít spolu promíšeně až do soudného dne, kdy dobří dojdou od Boha věčné odměny a zlí věčného trestu. Prvních deset knih díla odpovídá na námitky pohanů, kteří obviňovali křesťany z úpadku římské říše pro opuštění starého pohanského náboženství. Od jedenácté knihy následuje výklad o stvoření andělů a lidí a o dvou obcích (jedné dobrých andělů a lidí a druhé zlých andělů a lidí). I. kniha (má 36 kapitol) 1.1 O nepřátelích jména Kristova, které barbaři při plenění Města pro toto Jméno ušetřili Nepřátelé Boží obce povstávají ze satanovy obce, jedni však svou bezbožnost odloží a stanou se občany Boží obce, zatímco druzí zůstanou jejími nepřáteli a jsou nevděční Bohu i přes mnohá dobrodiní od něho přijatá, přičemž zkázu Města kladou za vinu Kristu, kdežto vlastní záchranu přičítají osudu. Římské křesťanské baziliky se totiž staly útočištěm nejen křesťanům, ale i pohanům před násilím barbarů, ba někteří pohané se vydávali za křesťany, jen aby unikli smrti, když nestačili doběhnout do baziliky. Týmž jazykem, kterým se

2 pokrytecky dovolávali jména Kristova pro svou záchranu, pak mluvili proti němu. Boží prozřetelnost dopustila tuto pohromu, aby napravila zlé a nespravedlivé a vyzkoušela dobré a spravedlivé. Kdo v takové zkoušce obstojí, toho buď přenáší do lepšího života, anebo jej ponechává ještě na tomto světě pro jiný užitek. 1.2 O tom, že žádné války nikdy nebyly vedeny tak, aby vítězové ušetřili poražených pro jejich bohy Za tolika válek, vedených před založením Města i po jeho založení a za jeho světovlády, se ještě nestalo, aby barbaři ušetřili ty, kdo se utekli do chrámů svých bohů. Ostatně už trojský král Priamos byl zabit u oltáře a také strážcové Minerviny sochy (paladia) byli pobiti, aby socha mohla být odnesena, jak čteme v Aeneadě, neboť ta socha neochraňovala lidi, nýbrž lidé tu sochu. Minerva byla nejmilejší dcera nejvyššího boha Juppitera a římská bohyně moudrosti a rozvážně vedené vítězné války, jakož i umění a řemesel (techné), totožná s Athénou, ochrannou bohyní Řeků. 1.3 Jak nerozumná byla víra Římanů, že jim pomohou Penáti, kteří nemohli uhlídat Tróju Penáti byli římskými ochrannými bohy domácností a státu, původně ochránci zásobáren potravin, avšak na rozdíl od Lárů neměli vztah k příbytku, nýbrž k lidem. Přemožení bohové z Tróje museli být svěřeni člověku, aby po porážce alespoň nějak vyvázli, jak by se sami mohli stát strážci a obránci Říma? Sami by se nezachránili, kdyby nebyli zachráněni, jak svědčí zápis v Aeneadě (II, 319). 1.4 O Junonině azylu v Tróji, který nezachránil před Řeky nikoho, a o bazilikách apoštolů, které zachránily před barbary všechny, kdo se do nich utekli Trója, matka římského národa, nedovedla ve svatyních svých bohů zachránit svoje občany před Řeky, naopak do Junonina chrámu Řekové snesli naloupenou kořist a střežili tam zajaté ženy a děti. Jaký to rozdíl mezi chrámy pohanů a bazilikami křesťanů. 1.5 Co soudil Cato o obvyklém počínání nepřátel při vyvracení měst Za Catilinova povstání ani vznešený římský občan Catilina a jeho druhové nešetřili římských pohanských chrámů. 1.6 O tom, že ani Římané v žádném z dobytých městech v jeho chrámech nešetřili poražených

3 Nikde o Římanech nečteme, že by v tolika dobytých městech některým chrámům dávali tu výsadu, aby v nich byl osvobozen každý, kdo by v nich hledal útočiště. V Tarentu byly spíše ušetřeny sochy než lidé. 1.7 O tom, že k ukrutnostem při vyvrácení Města došlo z válečné zvyklosti, avšak skutky milosrdenství vzešly z moci jména Kristova Všechno ničení, loupení, násilnictví, žhářství a vraždění při vyvrácení Města se stalo z válečné zvyklosti; avšak novou zvyklostí se stalo z moci jména Kristova šetření azylu v apoštolských bazilikách od divokých barbarů, což je třeba přičítat nové, křesťanské době. Kdo to nevidí, je slepý; kdo to nechválí, je nevděčný; a kdo tomu odporuje, je blázen. 1.8 O výhodách a nevýhodách, které bývají dobrým i zlým společné Někdo snad namítne: Proč se tedy Božího milosrdenství dostává také bezbožným a nevděčným? Protože je udílí ten, který dává svému slunci vycházet na dobré i zlé a svůj déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé (srov. Mt 5,45). Někteří o tom přemýšlejí a obracejí se od své bezbožnosti pokáním, ale někteří tím pohrdají (srov. Ř 2,4-6). Boží spravedlnost trestá zlé, když je předtím volá ke kajícnosti, a odměňuje dobré, když je předtím vychovává k trpělivosti. Tak Boží prozřetelnost připravuje pro budoucnost dobrý osud pro spravedlivé, na němž nebudou mít podíl nespravedliví, a zlý osud pro nespravedlivé, jenž se vyhne spravedlivým, avšak chce, aby časné štěstí i neštěstí bylo společné těm i oněm, aby tak na jedné straně lidé nevyhledávali štěstí a na druhé straně se nevyhýbali neštěstí. Kdyby každé zlo bylo potrestáno viditelně už nyní, myslelo by se, že se nic nenechává pro poslední soud; a kdyby naopak žádné zlo nebylo potrestáno viditelně už nyní, myslelo by se, že není Boží spravedlnost. A kdyby Bůh vyslýchal prosby všech na požádání, lidé by mu sloužili jen za odměnu (a taková služba by nevedla ke zbožnosti, jako spíše k vypočítavosti), a naopak kdyby Bůh žádné prosby nevyslýchal, lidé by nevěřili, že dobré dary pocházejí od něho (a taková služba by nevedla ke zbožnosti, jako spíše k lhostejnosti). Přesto dobří a zlí nezůstávají ani ve stejném navštívení od Boha mezi sebou nerozlišeni, ani když se navzájem vůbec neliší svým utrpením, protože ctnost a neřest se mezi sebou velice liší. V jednom a témže ohni zlato září a pleva čadí, jeden a týž válec zrní čistí a slámu drtí, v jednom a témže lisu kal s olejem se nemísí, a tak dobří jsou tříbeni, přebíráni a čištěni, zatímco zlí jsou vymítáni, ničeni a vyhlazováni. V jednom a témže utrpení pak dobří Boha vzývají, zatímco zlí se mu rouhají. Spíše záleží na tom, kdo trpí, než na tom, co trpí! Vždyť stejný pohyb způsobí, že z kalu stoupá hrozný zápach a z masti sladká vůně. 1.9 Proč jsou dobří i zlí stejně stíháni tresty

4 Pohlížejí-li křesťané na tyto události spíše podle víry, pak neutrpěli nic, co by jim nepřineslo užitek. Třebaže se Bůh hněvá na svět pro hříchy lidí neřestných a bezbožných, v pokoře se křesťané nepokládají za tak nevinné, aby za ně a s nimi nevytrpěli alespoň část takových časných trestů, neboť i oni se proviňují hříchy oč menšími, o to četnějšími. To je první příčina toho, proč jsou dobří i zlí stejně stíháni tresty. K tomu nejsou bez viny proto, že nenapravují hříšníky (srov. Ez 33,6). Ačkoli se dobrým život zlých nelíbí, přece se přetvařují, aby je nemuseli poučovat a napomínat či kárat a trestat, protože se nechtějí namáhat, ostýchají se urazit jejich pýchu, chrání se znepřátelit si je, aby neutrpěli časnou škodu; také se dobří obávají, aby se zlí napomínáním a trestáním nestali ještě horšími nebo neopustili víru. A druhá příčina je táž, jaká byla u Jóba: lidský duch musí sám sebe vyzkoušet, jak dovede Boha milovat zadarmo O tom, že svatí při ztrátě časných statků o nic nepřijdou Věřícím a zbožným se nikdy nepřihodilo nic zlého, co by se jim neobrátilo v dobré (srov. Ř 8,28). Před Bohem jsou bohatí statky vnitřního života (srov. 1Tm 6,6-10). Jejich svět je sice zevně chudý, ale vnitřně bohatý. Kdo poslechli radu svého Pána: Neukládejte si poklady na zemi, kde je rez a mol kazí a zloději vykopávají a kradou, ale ukládejte si poklady v nebi, kde je rez ani mol neničí a kam zloděj nepřijde; neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvoje srdce! (Mt 6,19-21); ti světa užívají, jako by ho neužívali (srov. 1K 7,31), a s Jóbem mohou říci: Nahý jsem vyšel z lůna své matky, nahý se vrátím do země. Bůh dal a Bůh vzal, a jak se jemu líbilo, tak se stalo. Buď jméno Boží pochváleno! (Jb 1,21) O konci časného života, ať už delšího nebo kratšího Křesťany smrt nermoutí, protože jde o společný úděl všech, kdo byli stvořeni pro tento pozemský život. Nezáleží na tom, je-li život dlouhý či krátký, ani na tom, jakým způsobem skončil, nýbrž na tom, aby smrti předcházel dobrý život, pak není zlá. a je lepší jednu smrt podstoupit než všech možných smrtí se bát už zaživa,

5 Žádná smrt ve skutečnosti nemůže uškodit těm, kdo žili dobře. Lidé jsou syny a dcerami smrti, ale nemají starat o to, co jim způsobí smrt, jako spíše o to, jakou odplatu po smrti přijmou a kam se dostanou. Vždyť smrt zbožného chudáka, jehož rány olizovali psi, byla lepší než smrt bezbožného boháče v purpuru a kmentu (srov. L 16,19nn) O pohřbu, jehož odepření křesťany o nic nepřipravilo Křesťané se nebojí těch, kteří zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou (srov. Mt 10,28), neboť kdo zabíjejí tělo, pak už nemají, co by ještě učinili (srov. L 12,4). Ani nepohřbená křesťanská těla (srov. Ž 78,2) nejsou přece vyloučena ze zmrtvýchvstání a ten, v jehož očích je drahocenná smrt jeho svatých (srov. Ž 115,15), o nich dobře ví. On jim totiž slíbil vzkříšení těl, a to nejen ze země, ale i z ostatních živlů, do nichž rozpadlá těla přešla, až přijde čas, kdy budou vydána a obnovena. Obstarání pohřbu, zděná hrobka, okázalý průvod jsou útěchou spíše pro živé než pro mrtvé, neboť bezbožnému nákladný pohřeb neprospěje a zbožnému prostý pohřeb neuškodí. Zbožného chudáka doprovodili andělé do lůna Abrahamova, kdežto bezbožného boháče uložili jeho služebníci do mramorové hrobky: který pohřeb byl lepší? 1.13 Proč se těla svatých pohřbívají? Přesto však nemají být těla zemřelých pohazována, především těla spravedlivých věřících, kterých si Duch svatý používal jako svých nádob a nástrojů ke všem dobrým skutkům. Jestliže je pozůstalým dětem drahý otcův prsten, a to tím dražší, čím silnější byl jejich cit k němu, tím spíše nebudou pohrdat jeho tělem, které patří k samé lidské přirozenosti, a s úctou a zbožně je pohřbí. Tobiáš pohřbíval mrtvé (Tob 2,9; 12,12) a Pán pochválil dobrý skutek ženy, která jej poamazala drahocennou mastí k jeho pohřebu (Mt 26,10). V evangeliu se pak s pochvalou připomínají ti, kdo sňali s kříže jeho tělo a s úctou je zahalili a pohřbili. Boží prozřetelnost totiž dbá i o těla mrtvých se zřetelem k víře ve vzkříšení. A nepřichází-li u Boha nazmar ani milosrdný skutek prokázaný mrtvým, oč větší musí být u něho odplata za milosrdný skutek prokázaný živým! A když není možné poskytnout mrtvým křesťanům pohřební průvod a uložení do hrobu, není to ani provinění živých, protože jim to poskytnout nemohli, ani poškození mrtvých, protože to už nevnímají.

6 1.14 O svatých v zajetí, kde jim nikdy nechyběly božské útěchy Jestliže křesťané padnou do zajetí, pak i tehdy nacházejí božskou útěchu v Písmu svatém, kde se čte o Danielovi a třech mládencích. Bůh, jenž neopustil Jonáše ani v útrobách vorvaně, neopustí své věrné ani v zajetí barbarů O Regulovi, ve kterém máme příklad, jak lze snášet zajetí i dobrovolně pro náboženství, což tomuto ctiteli bohů nemohlo prospět Marcus Attilius Regulus, římský vojevůdce, se dostal do zajetí Karthaginců, kteří se rozhodli, že by raději dostali svoje zajatce zpět, než aby si ponechali římské zajatce, a proto poslali do Říma své vyslance a s nimi onoho Regula. Ten se zavázal přísahou při římských bozích, že se do Karthága vrátí, jestliže nepořídí, avšak v senátu radil k pravému opaku, protože výměna zajatců by byla podle jeho názoru pro Řím nevýhodná. Dobrovolně se pak vrátil do Karthága, kde byl umučen k smrti v dřevěné skříni, jejíž stěny byly pobity velice ostrými hřeby. Neuctíval bohy pro vnější výhody, protože mu bylo milejší toho všeho postrádat nežli bohy urazit křivou přísahou. Proto nelze osočovat křesťanství pro zajetí jeho svatých, kteří v upřímné víře očekávají nebeskou vlast a považují se za cizince ve vlasti pozemské O tom, zda zneuctění, které snad některé zasvěcené panny vytrpěly v zajetí, mohlo bez souhlasu vůle porušit duševní ctnost Pro křesťany není pohanou, jestliže v zajetí nejen provdané ženy a zasnoubené panny, ale i zasvěcené panny vytrpěly zneuctění, protože tělo se posvěcuje užíváním vůle, a dokud ta zůstává pevnou, pak všechno, co s tělem nebo na těle učiní někdo jiný a čemu se člověk nemohl vyhnout, zůstává mimo vinu trpícího. Proto cudnost, uchovávanou houževnatostí ducha, žádný takový zásah neporuší O dobrovolné smrti ze strachu před trestem nebo hanbou A jestliže některé ženy na sebe vztáhly ruku, aby se jim nic takového nestalo, pak je třeba se ptát, který člověk se srdcem v těle by nebyl ochoten jim odpustit? A jestliže naopak některé se zabít nechtěly, aby se cizímu násilí nevyhnuly vlastním zločinem, pak je třeba se ptát, zda ten, kdo by jim to kladl za vinu, není sám vinen nerozumem. Kdo se sám zabije, je vrahem, a tím větší má vinu, čím nevinnější byl v té věci, pro kterou pokládal za nutné se zabít. V Písmu svatém se odsuzuje Jidáš (Mt 26,24), který se oběsil, a tak hřích své zločinné zrady spíše zvětšil nežli zmenšil, a proto se má sebevraždy tím spíše zdržet člověk, který nenese žádnou vinu.

7 1.18 O cizím a násilném smilstvu, které mysl trpí na znásilněném těle proti své vůli Bude-li smilstvo cizí a násilné, pak se cudnost neposkvrní, protože nikdo nemá moc nad tím, co se děje s jeho tělem proti jeho vůli, nýbrž jenom nad tím, k čemu sám dá svolení. Proto člověk s neporušenou myslí se nesmí domnívat, že ztrácí cudnost, když se někdo cizí násilím zmocní jeho těla a ukojí se na něm. Ctnost přece nemůže v takovém nedobrovolném poskvrnění těla vzít za své, když je ctností ducha. Svatost ducha nepřichází nazmar ani při znásilnění těla, trvá-li svatost duše; a naopak přestane-li trvat svatost duše, zaniká i svatost těla, i kdyby tělo zůstalo nedotčeno O Lukrécii, která spáchala sebevraždu pro svoje zneuctění Lukrécie, vznešená Římanka z dávných časů, byla znásilněna od syna římského krále Lucia Tarquinia Superba; pověděla o tom svému manželu Collatinovi a příbuznému Brutovi a zavázala je k pomstě, sama pak spáchala sebevraždu. Co o ní říci? Souložili dva, ale cizoložství se dopustil jen jeden, protože je třeba hledět k tomu, co se děje v odlišných duších, a nikoli ve spojených údech. Při znásilnění těla jde pouze o skutek násilníka, protože znásilněná s jeho skutkem nesouhlasí. Cizoložník byl se svým otcem vyhnán z vlasti, ona však sama sebe potrestala nejhorším trestem, totiž smrtí, a k tomu ji vedl stud, aby si lidé nemysleli, že podlehla dobrovolně, a nepokládali ji za spoluvinici, a proto její dobrovolná smrt se stala svědkem jejího smýšlení. Křesťanky, které vytrpěly podobnou věc, však žijí dál a netrestají cizí hřích na sobě, aby ke zločinům druhých nepřidávaly svoje vlastní, a svědkem jejich smýšlení je svědomí, jež sice lidem zůstává neviditelné, ale Bůh je vidí a zkoumá. Sebevražda by je sice mohla uchránit od lidského podezření, zato by je však v žádném případě nemohla uchránit před hříchem O tom, že v Písmu svatém není žádné místo, které by v kterékoli věci dávalo křesťanům právo na dobrovolnou smrt Ani pro odvrácení či odstranění nějakého zla nebo pro dosažení nějakého dobra není křesťanům dovoleno, aby si sami způsobili smrt. Naopak je dáno přikázání Nezabiješ, které se vztahuje na druhého člověka i na sebe samého V kterých případech není zabití člověka zločinem vraždy Z pravidla, že není dovoleno člověka zabít, učinil Bůh výjimky: boj za války nebo poprava zločinců. Abraham (1M 22) chtěl zabít svého syna, avšak jednal z poslušnosti; Jiftách (Sd 11) chtěl zabít svou dceru, avšak jednal ze zbožnosti; Samson (Sd 16) spolu s nepřáteli pohřbil v troskách domu sám sebe, avšak jednal ze skrytého vnuknutí Ducha svatého, jenž skrze něho konal zázraky. Zabit smí být jenom ten člověk, kde to přikazuje spravedlivý zákon všeobecně

8 anebo sám božský Pramen spravedlnosti ve zvláštním případě. Jinak je vinen zločinem vraždy každý, kdo úmyslně zabije člověka, ať už sebe nebo někoho jiného O tom, zda sebevražda může být někdy projevem duševní síly A všichni, kdo spáchali sebevraždu, stěží zasluhují obdiv pro svou duševní sílu, a už vůbec nezasluhují chválu za zdravou moudrost. Když člověk nedokáže unést nějakou nepříjemnost a sám se proto zabije, nemůže se to nazvat duševní silou, spíše to sebevraha usvědčuje z duševní slabosti. Silný duch životním obtížím spíše čelí, než aby jim uhýbal. A kdyby někdo namítal, že řada lidí spáchala sebevraždu proto, aby neupadli do rukou nepřátel, pak se to nemělo stát, vždyť nečteme, že by se toho někdy dopustili patriarchové a proroci ani apoštolové: ba naopak, božský Spasitel je vyzval, aby v době pronásledování prchali z jednoho města do jiného (Mt 10,23), ale neradil jim, aby na sebe vztáhli ruku. Rovněž nikde neříká, aby tímto způsobem odešli z tohoto života jeho věrní, jimž při svém odchodu připravil věčné příbytky (J 14,2). Ctitelům jediného pravého Boha sebevražda dovolena není O případu Katona, který se usmrtil, protože nemohl snést Cézarovo vítězství Kromě Lukrécie spáchal sebevraždu ještě Kato (Mladší), a poněvadž platil za člověka vzdělaného a ušlechtilého, někteří by mohli soudit, že jeho skutek je správný. Jeho přátelé však byli také vzdělaní lidé a ti jej z tohoto skutku zrazovali a říkali, že takový skutek by ukazoval spíše na slabost neschopnou snášet obtíže než na počestnost vyhýbající se hanbě O tom, že v té ctnosti, kterou Regulus předčil Katona, mnohem více vynikají křesťané Výše než Kato stojí spravedlivý Jób, který raději na vlastním těle vytrpěl všechny strasti, než aby se jich zbavil sebevraždou. Kato bojoval proti Cézarovi na Pompejově straně a po Cézarově vítězství spáchal sebevraždu, aby se jako přemožený nemusel Cézarovi podrobit; naproti tomu Regulus nad Puny zvítězil, avšak později byl poražen, a přesto se rozhodl raději se jim podrobit jako otrok než se jich zbavit jako sebevrah. V punském zajetí si zachoval trpělivost i oddanost Římu a zvolil si raději smrt z rukou nepřátel než sebevraždu, kterou bezpochyby pokládal za velký zločin. Štěstí jej nezkazilo a neštěstí nezlomilo. Oč raději se takového bezbožného skutku zdrží křesťané, kteří uctívají jediného pravého Boha a touží po nebeské vlasti, i kdyby je božská prozřetelnost vydala pro osvědčení nebo polepšení na čas do rukou nepřátel! Vždyť Nejvyšší, jenž se pro ně ponížil, je nikdy neopustí!

9 1.25 O tom, že se nemáme vyhýbat hříchu hříchem Ačkoli tělo, vystavené vášni, podléhá lákadlům záludných rozkoší a často souhlasí s hříchem, neznamená to, že by se měl někdo zabít, aby už nehřešil. Lidský duch, který je poddaný spíše Bohu a nebeské žádostivosti než tělu a pozemské žádostivosti, může odepřít souhlas s hříchem. A je lepší nejistý hřích v budoucnosti než jistý hřích v přítomnosti a také je lepší dopustit se hříchu, po němž je možné konat pokání, než hříchu, po němž pokání už není možné. Nikdo si nesmí způsobit smrt, aby se vyhnul časným strastem, vždyť by se nevyhnul strastem věčným; nikdo si nesmí způsobit smrt pro cizí hříchy, aby k nim nepřidal svůj vlastní hřích; nikdo si nesmí způsobit smrt pro vlastní hříchy minulé ani budoucí, aby mu zůstal čas k pokání; a nikdo si nesmí způsobit smrt z touhy po lepším životě, v nějž po smrti doufáme, protože sebevrahy žádná lepší život po smrti nečeká Z jakého asi důvodu došlo podle naší víry ke skutkům nedovoleným, které někteří svatí zřejmě vykonali A třebaže některé svaté ženy v době pronásledování prchaly, aby uchránily svou cudnost, a vrhly se do řeky, aby je strhla a usmrtila, nemůžeme je posuzovat, protože nevíme, zda se Církvi nedostalo božských svědectví, aby jejich památku ctila jako památku mučednic. Nechceme soudit o věcech skrytých. Co když tak učinily z poslušnosti k příkazu Božímu? Ani nesmíme věřit jinak ani o Samsonovi. Ani voják, který na rozkaz zabije člověka, není vinen vraždou, ba mohl by být obžalován z neuposlechnutí rozkazu, kdyby tak neučinil; a naopak by mohl být obžalován, kdyby tak učinil bez rozkazu O tom, zda lze sáhnout k dobrovolné smrti, aby se člověk vyhnul hříchu Vybízet lidi, aby se po křtu nebo po zpovědi raději zabíjeli, neboť tak se vyhnou budoucím hříchům, když minulé jsou zahlazeny a kdo miluje nebezpečí, upadne do něho (Sír 3,27), to by byl nejen blud, ale přímo bláznovství, protože zabít se je hřích. A jestliže ani tenhle důvod není spravedlivý, pak není žádný důvod spravedlivý Proč Bůh dopustil, aby chtíč nepřátel hřešil proti tělům zdrženlivých Hluboká je božská prozřetelnost, neboť je psáno, že nevyzpytatelné jsou Boží soudy a nevystihlé Boží cesty (Ř 11,3). Snad se tak stalo pro pýchu nebo závist některých křesťanek, protože se vynášely pro svůj dar neporušenosti a zdrženlivosti nebo někomu jeho cudnost záviděly. A když s hříchem nesouhlasily, zůstalo jim to, co lidé nevidí, avšak světskou slávu vystřídala hanba před lidmi. V ctnosti se sice osvědčily a byly ospravedlněny, avšak v pýše nebo závisti byly pokárány a napraveny. A ty, které v ctnosti panenství, vdovství

10 nebo manželské počestnosti zůstaly pokorné a nikomu nezáviděly vyšší stupeň svatosti, snad měly nějakou jinou slabost, která mohla přejít v pyšnou povýšenost, kdyby tomu pokoření unikly. U jedněch tak byla odvrácena domýšlivost stávající, u druhých nastávají. Ale nechť se nedomnívají, že Bůh, když dopouští svou skrytou vůlí takové věci, které si nikdo nemůže dovolit beztrestně, o ně proto už nedbá! 1.29 Co mají následovníci Kristovi odpovídat nevěřícím, když jim předhazují, že je Kristus před zběsilostí nepřátel nezachránil Útěcha křesťanů spočívá v naději ve věci nepomíjející a jejich časný život je přípravou na život věčný, nejsou připoutáni k pozemským věcem, nýbrž k nebeským, a proto je každé neštěstí buď vyzkouší, anebo polepší. Kdo se jich ptají, kde je tvůj Bůh, ať spíše odpovědí, kde jsou jejich bohové, kdykoli sami utrpí nějaké pohromy. Vždyť bohové pohanů jsou zlí duchové, avšak náš Pán stvořil nebesa i zemi (srov. Ž 96,4; 1K 8,4-6) Jak nečestným blahobytem by chtěli oplývat lidé, kteří žalují na křesťanské časy Pohané si stýskají na křesťanské časy, protože chtějí mít zajištěn svůj přepych a chtějí hnít ve své zkaženosti beze všech rušivých nepříjemností. Netouží po hlubokém míru ani pevném pořádku, netouží užívat svých statků s mírností a zbožností, spíše chtějí bláznivě rozhazovat a vyhledávat stále nové rozkoše. Jejich nenasytná chtvivost působí války vnější i vnitřní a dochází i k tomu, že jedni se bojí druhých a nikdo si není ničím jist. Jakmile neřesti nabudou převahy u mocných jednotlivců, ovládnou brzy i všechny ostatní. Proto Scipio Nasica požadoval ponechání Karthága, aby Římané byli nuceni být stále ostražití a stále se připravovali k boji. A když bylo Karthágo přece zbořeno, spolu s ním byla zbořena i občanská svornost Římanů a došlo k občanské válce Kterými neřestmi postupně vzrůstala římská touha po moci Ačkoli v zpupných povahách neusíná nikdy, cestou nepřetržitého zastávání úřadů došla až k císařství, avšak nepřetržité zastávání úřadů není možné bez kupování voličů, avšak kupování voličů není možné bez jejich hrabivosti, avšak hrabivost voličů není možná bez jejich rozmařilosti, avšak rozmařilost voličů není možná bez přílišného blahobytu státu. Kromě toho pohanům ještě nebylo dáno nebeské zjevení a zůstávali v područí zlých duchů O zavedení divadelních her Divadelní hry jako výstavy hanebnosti a rejdiště hlouposti byly v Římě z náboženských důvodů, ačkoli pohanští bohové nebyli o nic lepší než jejich

11 kněží, a tak pro zažehnání tělesného moru byl přivoláván daleko horší mor duševní O neřestech Římanů, které ani vyvrácení rodného Města nenapravilo Po pádu Říma nadále pokračovaly tlačenice v divadlech. Město nemohlo obstát, ani když jeho hradby ještě stály, protože už padly mravy jeho obyvatel. Svod bezbožných duchů u nich platil víc než varování prozíravých lidí. Avšak zlo, které pohané sami spáchali a nyní musejí snášet, nechtějí přičítat sobě, nýbrž křesťanské době. Blahobyt je zkazil a strádání je nedovedlo napravit; ve své lehkomyslnosti netouží po míru pro svou vlast, nýbrž po beztrestnosti pro svou slast O Boží dobrotivosti, která zkázu Města zmírnila Bůh jim však daroval život, aby se pokáním polepšili, když je zachránil z rukou nepřátel, třebaže se vydávali za jeho služebníky nebo se ukrývali v jeho svatyních O dětech Církve, skrytých mezi bezbožníky, a o nepravých křesťanech vnitř Církve Obec krále Krista nemá zapomínat, že i ve středu nepřátel se skrývají její budoucí spoluobčané, a naopak při své pouti světem má ve svých řadách některé, kteří nedosáhnou věčného údělu svatých a kteří jednou plní s pohany divadla, jednou s křesťany pospíchají do kostelů. Obě obce totiž, obec spravedlivých i obec nespravedlivých, se na tomto světě mísí a prostupují, dokud je nerozloučí poslední soud Které věci budou probrány v následující knize Pohané svalují odpovědnost za zhroucení římského státu na křesťanské náboženství, které jim brání v obětech bohům, avšak velké pohromy se objevovaly již před zákazem pohanských obětí. Byl to pravý Bůh, v jehož moci jsou všechna králoství, kdo podporoval vzrůst jejich říše pro jejich ctnosti, zato domnělí bohové jim v ničem neprospěli, spíše jim škodili. A nemají pravdu ti, kdo tvrdí, že bohové mají být uctíváni nejen pro zdar v tomto časném životě, ale i pro spásu v onom posmrtném životě. Avšak věčná blaženost se neklamně slibuje pouze v pravé víře. II. kniha (má 29 kapitol)

12 II.1 O míře, která je při rozpravě nezbytná Kdyby se choré cítění lidského návyku neodvažovalo odpírat jasnému důkazu pravdy, nýbrž spíše se ve své slabosti poddávalo spasitelné nauce jako léku, aby bylo s pomocí Boží uzdraveno zbožnou vírou, nebylo by třeba dlouhého výkladu k vyvrácení jakéhokoli bludu a lichých domněnek. Jen kdyby lidé správně mysleli a výstižně vyjadřovali své myšlenky! Avšak pro svou slepotu nevidí ani věci jasné a pro svou zatvrzelost nepřipouštějí ani věci spatřené na vlastní oči. Proto je nutné mluvit o jasných věcech, jako bychom je nedávali prohlédnout lidem, kteří vidí, nýbrž spíše dávali je ohmatat lidem, kteří tápou se zavřenýma očima. Někteří lidé nejsou schopni porozumět výkladu, jiní jsou nepřístupní, i když výkladu porozumějí, jiní zase mají námitky a donekonečně jen mluví opovážlivě a nesmyslně (srov. Ž 94,4). Bylo by neplodné a nekonečné, kdybychom chtěli jejich námitky vyvracet, protože oni nehledají pravdu a jen chtějí za každou cenu něco namítnout. Takoví se stále učí a nikdy nemohou dojít k poznání pravdy (srov. 2Tm 3,7). II.2 O tom, co bylo vyloženo v prvním svazku V první svazku se píše o Boží obci a proti lidem, kteří vinu za nynější války a především nedávné zpustošení Města svalují na křesťany. Odpovídá se na otázku, proč byli zachráněni i bezbožní a proč trpěli i zbožní. Příčinou vzestupu Města byly ctnosti předků a příčinou pádu Města byly neřesti potomků. II.3 Doklady z dějin ukáží, které útrapy postihly Římany v dobách mnohobožství, dokud se nerozmohlo křesťanské náboženství Nejen lidé prostí a neučení, ale i lidé vzdělaní svalují vinu za pohromy, jimiž lidstvo musí být v určitých dobách a na určitých místech stíháno, na křesťanské náboženství, které se šíří na úkor starého mnohobožství. Avšak četné a rozmanité rány osudu postihly Řím i v době předkřesťanské. Proč tedy pohanští bohové dopouštěli na své ctitele takové rány osudu i v době, dokud hlásání evangelia ještě nebojovalo proti pohanským obětem? II.4 O tom, že polytheisté od svých bohů nikdy nedostali mravní příkazy a že je uctívali ohavnými obřady Proč se bohové pohanů nepostarali o to, aby nepropadly zkáze mravy jejich ctitelů. Vždyť jestliže pohané pečovali o uctívání bohů, pak bohové měli pečovat o jejich jednání. Mravní příkazy neměli skrývat, ale naopak měli je vyhlásit a za špatné skutky pohrozit trestem a za dobré skutky slíbit odměnu. Augustin jako mladík kdysi navštěvoval hnusné hry na počest bohů, plné kluzkých žertů a ohavných výjevů, kde z takových oplzlostí měli požitek zlí duchové a kde se nenašlo nic jiného než znesvěcení a poskvrnění.

13 II.5 O oplzlostech, jimiž byla uctívána Matka bohů Scipio Nasica přivezl do Města sochu Matky bohů 1. Jistě by přál i vlastní matce, aby se jí dostalo božských poct, jakých se dostávalo héroům, ale jistě by nedovolil, aby se k její poctě konaly takové oplzlosti, jaké by ta ctihodná paní nesnesla ani ve slovech. Proto Matka bohů, za jakou by se styděl každý sebepodlejší člověk, ten zlých duch, chtěla ovládnout mysli Římanů skrze nejlepšího muže: vždyt žena loví drahocenné duše mužů (Př 6,26) a vyhlédla si jej ke svému klamu. Ve svém kultu vyhledávala takové věci, za jaké by se řádní lidé styděli a štítili by se jich i při svých hostinách. II.6 O tom, že pohanští bohové nikdy nedali posvátný mravní řád Pohanští bohové se nestarali o mravní život obcí a národů, které je ctily, ba naopak je vydávali do mravní zkázy. Při jejich slavnostech herci provozovali hry s oplzlými vtipy a necudnými pohyby, lidé byli ponecháváni ve svých neřestech všeho druhu a nebyli poučeni, o čem měli být poučeni, a tak byli záměrně odvraceni od hledání pravdy a pravého náboženství. Římský satirik Persius 2 napsal: Učte se, ubožáci, a poznejte příčiny věcí, čím jsme a proč se k životu rodíme, jaký byl určen pořádek, kudy a odkud se zatáčky bezpečně berou, která je majetku míra a co smíme si přát, co trpký peníz má dobrého v sobě a příbuzným drahým i vlasti kolik se věnovat sluší a jakým chtělo tě mít božstvo a jaký úkol ti určilo na tomto světě. II.7 O tom, že objevy filosofů jsou bez božského schválení neužitečné, protože na člověka se sklonem ke zlému působí více skutky bohů než úvahy lidí Filosofické školy a jejich rozpravy nemohou nahradit mravní řád, protože jde o lidské nálezky, a nikoli božské příkazy. Filosofové se sice pokusili zjistit rozumem, co je skryto v přírodě, jaká jsou pravidla myšlení a čeho se máme v životě držet a čeho vyvarovat, a někteří z nich přišli na důležité věci s božskou pomocí; ale byli omezeni lidskou přirozeností a dopouštěli se omylů, zvláště 1 Matka bohů Kybelé (Magna mater deum) byla původně asi bohyní hor a divoké přírody, dárkyně plodnosti a ochránkyně lidstva a měst. Její milenec a zároveň syn Attis ji zradil, a proto jej v návalu vzteku dala vykleštit, načež Attis zemřel. Jeho následné znovuzrození symbolizovalo procitnutí přírody na jaře. Její kult se dostal z Frýgie na Krétu a do Řecka a na konci 3. stol. př. Kr. také do pohanského Říma. Řekové ji ztotožnili s bohyní země Gáiou a s Diovou matkou Rheou (Rheia Kybelé), Římané s bohyní Opou. Její modla z černého kamene, patrně meteoritu, byla uctívána v Pessinúntě ve Frýgii, odkud byla za 2. punské války v r. 204 př. Kr. převezena do Říma. Její výstřední orgiastický kult prováděli vykleštění a zženštilí kněží zvaní galii. V r. 191 př. Kr. byla na její počet zavedena slavnost a hry pod názvem megalésia ve dnech dubna. 2 Auleus Persius Flaccus (+ 62 po Kr.), viz Satiry 3,66nn.

14 když se božská prozřetelnost postavila do cesty jejich pýchy a domýšlivosti, aby vynikla cesta pokory a prostoty zbožných. Přesto by bylo spravedlivější vzdávat pocty filosofům, kteří něco objevili, co poslouží k vedení dobrého života a k dosažení blaženého života, než aby se vzdávaly pocty zlým duchům v chrámech, kde se šílenci mrzačí a odehrávají se tam ohavné ukrutnosti a kruté ohavnosti. II.8 O divadelních hrách, které bohy neurážejí předváděním jejich neřestí V divadelních hrách se vnímají spíše skutky Jupiterovy než nauky filosofů, tam se dává přednost hrám zavedeným z příkazu bohů před naukami vyhlášenými z podnětu lidí. A třebaže Jupitera básníci vylíčili jako záletníka, on se nehněvá. II.9 Jak staří Římané omezovali básnickou volnost, které Řekové popřávali svobody, držíce se úsudku bohů Komedie by bývaly nikdy nemohly dojít u obecenstva obliby se svými neřestmi, kdyby je nepřipouštěl obvyklý způsob jeho života (Cicero, O státě, IV, 10). Komedii bylo dovoleno cokoli o komkoli říkat včetně bohů. Jestliže tedy bylo dovoleno nešetřit pověsti bohů, pak o to více nebyla ušetřena pověst smrtelníků. Naproti tomu římské zákony dvanácti desek trestaly toho, kdo veřejně zpíval nebo skládal popěvek, který druhému způsobil ostudu, neboť život má podléhat zkoumání úřadů a každý má mít možnost odpovědět a hájit se před soudem. Proto Římané byli proti tomu, aby byl kdokoli zaživa na jevišti chválen nebo tupen. II.10 Jak prohnanými škůdci byli zlí duchové, chtějíce, aby se vyprávěly jejich zlé skutky, ať už skutečné nebo domnělé Odpůrci se brání tím, že zlé skutky bohů se nevypravují po pravdě, nýbrž jsou proti pravdě smyšleny. Ale zlí duchové, které lidé mají za bohy, chtějí, aby se o nich rozšiřovaly i špatnosti, které nespáchali, jen aby tak těmito výmysly mohli ulovit lidskou mysl jako sítěmi a vláčet ji za sebou k budoucímu trestu. Vždyť zlí duchové se těší z lidských bludů a snaží se, aby páchání zločinů a hanebností se zdálo dostatečně odůvodněno nebeským vlivem. Smrtelníci se nesnaží o lepší pověst, než jakou mají nebešťané, aby se tak nad ně nevynášeli, ale naopak se jim přizpůsobují. II.11 U Řeků byli herci přijímáni do státní služby, protože lidé by neprávem pohrdali těmi, kdo usmiřují bohy Proto byli herci u Řeků přijímáni do státní služby a těšili se nemalým občanským poctám, aby tak neplatili za bezectné, když i bohové si oblíbili jejich hry a byly jim příjemné. Vždyť proč by měli ctít kněze, jejichž rukama se

15 podávaly bohům oběti, a přitom pohrdat herci, jejichž prostřednictvím se poskytovala bohům pocta pro odvrácení jejich hněvu a lidem zábava pro získání jejich přízně? Podle Labeona 3 si člověk nakloní dobré bohy veselými obřady, hrami a hostinami, kdežto zlé bohy ponurými obřady a vraždami. II.12 O tom, že Římané měli lepší mínění o sobě než o svých bozích, když odepřeli básníkům takovou volnost vůči lidem, jakou jim dali vůči bohům Římané však nechtěli, aby jejich život a pověst byly vystaveny křivdám a posměškům básníků, a proto trestali toho, kdo by se odvážil posměšnou píseň složit, dokonce smrtí. Přesto během posvátných slavností básníci směli bez omezení přednášet a zpívat o hanebných skutcích bohů. II.13 Římané měli pochopit, že jejich bohové nejsou hodni božské pocty, když si vyžadují nemravné hry Vždyť jak by nemělo zůstat beztrestné to, co podle vůle samých bohů bylo posvátné? Oni takové divadelní hry sami zavedli mezi římské obyčeje a sami poručili jejich provozování ke své cti. Ale právě proto měli Římané pochopit, že to nejsou praví bohové a že vůbec nejsou hodni božské pocty. To zlí duchové si vyžádali, aby mezi obřady k jejich poctě byla přidána i oslava jejich zločinů. Římané však alespoň nectili herce a divadlo považovali za nemrav, ale co to bylo platné, že herci byli vyloučeni z úřadů, když divadelní hry byly součástí bohoslužeb! II.14 Platon, který v dobře řízeném státě nedával místa básníkům, byl lepší než tito bohové, kteří chtěli být uctíváni divadelními hrami Jsou-li pokládáni za bezectné herci, proč nejsou pokládáni za bezectné i básníci takových her? Vždyť sám Platon v úvaze o ideální obci dospěl k názoru, že básníci musejí být vyhnáni z města jako nepřátelé pravdy, aby svými výmysly neotravovaly srdce občanů, a třebaže Řeky nepřesvědčil, alespoň k tomu radil. A jako Platon odsuzuje básnické smyšlenky, tak římské zákony odnímají básníkům volnost urážet lidi. Nemohli se tedy Římané dočkat dobrých zákonů od svých bohů, protože římské zákony znamenají pro bohy usvědčení ze špatnosti: vždyť bohové se dožadují her, ale zákony zbavují herce každé cti; bohové poroučejí vychvalovat své nectné skutky, ale zákony odstrašují troufalé básníky od ostouzení lidí. Dobře se stalo, že Platon nechtěl mít ve své ideální obci básníky, kteří by podle libosti lhali nebo stavěli před očí lidí jako vzor ty nejpodlejší skutky bohů. 3 Marcus Antistius Labeo (+ 22 př. Kr.), římský právník, jenž sepsal více než 400 děl, např. Libri de jure pontificio (O pontifikálním právu 15 knih), Responsa (Odpovědi, tj. k právním otázkám), Pithana (Pravděpodobnosti), Posteriora (Díla z pozůstalosti 40 knih). Z kruhu jeho učedníků vznikla prokuliánská právnická škola (právnický směr).

16 II.15 O tom, že Římané některé kulty nezavedli ze rozumového důvodu, nýbrž ze stranictví Romulus dostal jméno Quirinus a měl svého flamina 4 (flamen Quirinalis), podobně Juppiter (flamen Dialis) a Mars (flamen Martialis). Tak byl Romulus více poctěn než Neptun i Pluto, Juppiterovi bratří, ba více než sám Saturn, jejich otec. Jen Juppiter a Romulův otec Mars měli flaminy jako Romulus. II.16 O tom, že kdyby se bohové nějak starali o spravedlnost, měli Římané dostat mravní předpisy spíše od nich, než si vypůjčit zákony od jiných lidí Kdyby Římané mohli obdržet mravní řád od svých bohů, nebyli by několik let po založení Města převzali od Athéňanů zákony Solónovy 5. Další zákony jim dal král Numa Pompilius 6, nástupce Romulův. Kromě toho byly sepsány zákony dvanácti desek 7. Tedy bohové se nepostarali o záchranu svých ctitelů před neduhy ducha, před špatným způsobem života a před mravními úhonami. II.17 O únosu Sabinek a o jiných bezprávích, jaká v římské obci bujela i za vychvalovaných časů Sallustius 8 napsal, že právo a dobro u Římanů pramenilo spíše z přirozeného smyslu než ze zákonů. Asi na základě tohoto citu pro spravedlnost a dobro byly uneseny Sabinky. A to mohli o jejich ruku požádat, a teprve potom, kdyby byli odmítnuti, by únos odepřených dívek byl menším bezprávím, a tak by nebojovali s těmi, kteří jen chtěli dostat zpátky své unesené dívky, nýbrž jen s těmi, kdo jim odepřel dát své dívky za manželky. 4 Velcí flaminové patricijští (flamines majores) byli tři, později přibyl čtvrtý (flamen Divi Julii) na památku Caesarovu. Kromě nich bylo 12 malých flaminů plebejských (flamines minores): Furrinalis (bohyně Furrina), Carmentalis (bohyně Carmenta), Volcanalis (bůh Vulcanus, tj. Héfaistos), Cerealis (bohyně Ceres, tj. Démétér), Portunalis (bůh přístavů Portunus), Volturnalis (bůh vod a řek Volturnus, snad totožný s Tiberem), Palatualis (bohyně Palatua), Floralis (bohyně jara a květů Flora), Falacer (snad jde o kněze sabinského místa Falacrinae), Pomonalis (bohyně ovoce Pomona), Lucularis a Virbialis. Všichni flaminové patřili do kollegia pontifiků spolu s obětním králem (rex sacrorum) a se šesti pannami vestálkami (virgines Vestales). V čele kollegia stál pontifex maximus. 5 Solón, řecký básník a zákonodárce v Athénách (+ 555 př. Kr.) 6 Numa Pompilius, římský král v letech př. Kr. 7 Zákony dvanácti desek (leges duodecim tabularum) byly sepsány v letech př. Kr. desetičlennou komisí tzv. decemvirů. 8 Gaius Sallustius Crispus ( př. Kr.), římský politik a historik, viz De coniuratione Catilinae 9

17 A asi to byl zase cit pro spravedlnost a dobro, že po vyhnání krále Tarquinia Superba 9 a jeho synů, z nichž jeden, Sextus Tarquinius, násilně zneuctil Lukrécii, přinutil konzul Junius Brutus svého spolukonzula Lucia Tarquinia Collatina, Lukréciina manžela, člověka řádného a bezúhonného, aby se vzdal úřadu jen proto, že měl totéž jméno i původ jako Tarquiniové, a ani mu nedovolili zůstat v obci. Tentýž cit pro spravedlnost a dobro se uplatnil také v případě Marka Furia Camilla 10, druhého zakladatele Říma, jenž porazil Vejany, nejnebezpečnější nepřátele římského národa, a byl pak obžalován od pomlouvačů, kteří mu záviděli jeho statečnost, ze zpronevěry kořisti a z toho, že při svém triumfu táhlo jeho válečný vůz čtyřspřeží, což připomínalo dobu vlády králů, a proto raději dobrovolně odešel do vyhnanství, přičemž za své nepřítomnosti byl odsouzen k pokutě 10 tis. asů. Přesto zakrátko svou nevděčnou vlast osvobodil znovu, tentokrát od Gallů. II.18 Jaké byly podle Sallustiových dějin mravy Římanů, kdykoli je zkrušil strach nebo jim bezpečí dalo volnost Podle Sallustia v době mezi druhou a třetí punskou válkou byl římský národ dokonale ukázněný a úplně svorný, příčinou toho byl strach z Karthága, kdežto po pádu Karthága se rozmohly neřesti, jaké obvykle vznikají za blahobytu. Podobně po vyhnání králů trval strach z Etrusků a potom Římany sužovaly vnitřní rozpory mezi patriciji a plebeji 11. II.19 O hnilobě římského státu, dokud Kristus neodstranil uctívání bohů Podle samotných římských spisovatelů římský stát se stal z nejkrásnějšího a nejlepšího ponenáhlu nejhorším a nejničemnějším, a starobylé mravy klesaly už ne ponenáhlu, ale jako vodopád a mládež propadla rozmařilosti a lakotě. Římští bohové nejen nedali římskému národu příkazy proti hýření a lakotě a nejen skryli rozumná nařízení, ba dokonce žádali věci hanebné, aby si jimi získali zhoubný vliv prostřednictvím předstíraného božství. Je zajímavé, že nekladou vinu za to, že se římský stát ještě před příchodem Kristovým stal nejhorším a nejničemnějším, zato spílají křesťanskému náboženství pro každou újmu, kterou utrpěli ve své povýšenosti a poživačnosti. Kdyby však příkazů Kristových dbali všichni králové a všechny národy, knížata i soudcové, mladí i staří, muži i ženy, ba i celníci a vojáci, k nimž se obrací Jan Křtitel, stát by našel blaho nejen v přítomném životě, ale jeho obyvatelé by dosáhli i výšin věčného života. Avšak jeden slyší, druhý nedbá, a mnozí mají větší sklon k neblaze lichotivým 9 Lucius Tarquinius Superbus, vládl v letech př. Kr. 10 Marcus Furius Camillus (+ 365 př. Kr.), římský politik a vojevůdce 11 V r. 494 př. Kr. vznikl úřad tribuna lidu s právem veta, od r. 366 př. Kr. směli plebejové zastávat konzulský úřad a od r. 300 př. Kr. také kněžské úřady.

18 rozkoším než k užitečně nepohodlným ctnostem. Proto služebníci Kristovi mají přikázáno snášet, bude-li to nutné, i ten nejhorší a nejničemnější stát, aby si v něm svou trpělivostí připravovali slavné místo v nejsvětějším a nejvznešenějším státě, v němž je zákonem vůle Boží, totiž v nebeském království. II.20 Jakému štěstí by se chtěli těšit a v jakých mravech by chtěli žít lidé, kteří žalují na křesťanské časy Ctitelé a milovníci pohanských bohů, kteří si dokonce kladou za čest, jsou-li jejich následovníky ve zločinech a neřestech, se vůbec nestarají o to, aby římský stát přestal být nejhorším a nejničemnějším. Chtějí, aby se věci těžké nepřikazovaly a věci rozkošné nezakazovaly; zajímají se jen o rozhojňování prostředků, které by jim umožnily každodenní rozhazování; a kromě ohrožování cizího majetku a života si má každý dělat, co chce; a komu se taková blaženost nelíbí, stane se veřejným nepřítelem. A kdyby byl jejich králem poživačný Sardanapal 12, jenž si dal na svůj náhrobek napsat, že jsa mrtev má jen to, čeho užil zaživa, jistě by mu zasvětili chrám a flamina ochotněji než Romulovi. II.21 Jaké bylo Ciceronovo mínění o římském státě Nebudou-li přát sluchu Sallustiovi, který nazval římský stát nejhorším a nejzkaženějším, pak mohou naslouchat Ciceronovi 13, podle jehož slov vzal tehdy římský stát už úplně za své a nezbylo z něho vůbec nic. U něho Scipio 14 říká, že jako v hudbě je třeba zachovat harmonii mezi různými tóny, tak i v obci je harmonií svornost, která nemůže existovat bez spravedlnosti. Zásada, že stát nelze řídit bez páchání bezpráví, je nesprávná, naopak zásada, že stát nelze řídit bez zachovávání spravedlnosti, je správná. Stát je věc lidu, ovšem lidem není jakkýkoli sdružený dav, nýbrž společenství spojené stejným právem a společným prospěchem, a stát je dobře veden, ať už králem nebo sborem šlechticů nebo veškerým lidem, jen tehdy, je-li veden spravedlivě. V opačném případě se jeho vedení stává tyranem, ať už individuálním nebo kolektivním. Básník Ennius 15 říká, že římský stát stojí na starodávných mravech i mužích, neboť tak velké obci by nemohli dát základy a dlouhé trvání ani muži bez takových mravů, ani mravy bez takových mužů. Naše doba převzala stát jako vybledlý obraz, jemuž se nesnaží vrátit dřívější barvy. Starobylé mravy zašly nedostatkem vynikajících mužů a naopak vynikající muži zašli nedostatkem 12 Jde o posledního mocného assyrského krále Aššurbanipala. 13 Marcus Tullius Cicero (+ 43 př. Kr.), římský politik, řečník a spisovatel. Zachovalo se 57 jeho řečí, dále soudní řeči, několik většinou dialogických spisů o rétorice a filosofii, značná část jeho korespondence (přes 900 dopisů) a několik básní. 14 Snad je myšlen Publius Cornelius Scipio Aemilianus Africanus Numantius, dobyvatel Karthága. 15 Quintus Ennius (+ 189 př. Kr.), římský básník epický a tragický, považovaný za otce římské literatury. Jeho hlavním dílem je historický epos Annales, který zůstal nejvýznamnějším římským eposem až do vydání Vergiliovy Aeneidy.

19 starobylých mravů. Zdánlivě stát máme, ale ve skutečnosti jsme jej pozbyli už dávno. Proč se pohanští bohové nepřičinili, aby římský stát nezašel a nezmizel už dávno předtím, než přišel vtělený Syn Boží? Pravá spravedlnost může být jen ve státě, jehož zakladatelem a vládcem je Kristus, totiž v obci Boží (srov. Ž 87,3). II.22 O tom, že se římští bohové nikdy nestarali o to, aby mravní zkáza stát nezahubila Ochranní bohové nedali římskému státu mravní příkazy, aby zabránili jeho zkáze, třebaže oddaný národ je uctíval v tolika chrámech tolika rozličnými obřady a oběťmi, stejně jako řadou svátečních slavností a množstvím výpravných her. Vergilius 16 napsal, že zůstaly pusté chrámy a oltáře, zmizeli všichni bohové, na kterých stála ta říše. Ostatně Řím byl dobyt a zapálen od Gallů dávno před úpadkem mravů. Co to bylo za bohy, když nechtěli žít v národě svých ctitelů a když ho neučili žít dobře, jakmile žil špatně? II.23 O tom, že proměny pomíjejících hodnot nezávisí na přízni nebo zášti zlých duchů, nýbrž na rozhodování pravého Boha Člověku jako Mariovi 17 se může dostat velké blaženosti i bez přízně bohů, kteří se na něho hněvají, a naopak člověku jako Regulovi 18 se může dostat velkého trápení i bez zášti bohů, kteří jsou mu nakloněni. Tak lidem, které nenávidí, vůbec neškodí, a naopak lidem, které milují, nijak nepomáhají. Proč jsou tedy vůbec uctíváni a proč se v krušných časech reptá, jako by zmizeli uraženi, a proč lidé nezaslouženě tupí křesťanské náboženství? Špatnému člověku Mariovi jako by pomohli a dobrého člověka Regula jako by ponechali jeho osudu, a přece Regulus je nectil o nic míň než Marius. A na druhé straně chvályhodný Metellus 19 byl šťastný, a ničemný Catilina 20 byl nešťastný. Skutečná blaženost se dostává těm, kdo jsou dobří a uctívají pravého Boha, jenž jediný ji může udělit svou skrytou prozřetelností. Zlí duchové sice také leccos zmohou, ale jen tolik, kolik jim dovolí všemohoucí Bůh, neboť oni sami ani zlí lidé nemohou dělat všechno, co by chtěli. Úradky Boží nikdo neobsáhne a nikdy do nich nijak nezasáhne. II.24 O skutcích Sullových, zjevně podporovaných od zlých duchů 16 Publius Vergilius Maro (+ 19 př. Kr.), římský básník, autor hrdinského eposu Aeneas a Zpěvů pastýřských (Bucolica) i Zpěvů rolnických (Georgica). 17 Gaius Marius (+ 86 př. Kr.), římský vojevůdce a politik, člověk neznámého a neurozeného původu, krvavý původce a vůdce občanských válek, zavedl vojenskou reformu ve smyslu profesionální žoldnéřské armády. 18 Marcus Attilius Regulus (+ 250 př. Kr.), srov. I, Quintus Caecilius Metellus Pius (+ 63 př. Kr.), zvolen konzulem v r. 80 př. Kr., pak byl prokonzulem v Hispánii, kde dosáhl velkých vítězství; všech jeho pět synů dosáhlo konzulské hodnosti. 20 Lucius Sergius Catilina (+ 62 př. Kr.), římský politik, jehož spiknutí v Římě i na venkově bylo prozrazeno.

20 Sulla 21 se zdál být zachráncem z běd předcházejícho období, ale nastaly za něho takové časy, že ty dřívější se proti nim zdály být žádoucí. Bohové mu předpovídali příznivou budoucnost, ale pro jeho neblahé vášně mu nijak nehrozili a o jeho polepšení se vůbec nestarali. Výkřik ve vytržení zněl: Vítězství je tvoje, Sullo!, ale člověk, jehož ústy mluvil zlý duch, už nezvolal: Zanech svých zločinů, Sullo! Zlí duchové totiž nehledají prospěch lidí, nýbrž prospěch vlastní, a chtějí být uctíváni takovým způsobem, pro nějž podstoupí jejich ctitelé spolu s nimi jediný nejzoufalejší soud před Bohem. Zlí duchové se obávali spíše Sullovy nápravy než jeho porážky, a proto se dostatečně přičinili o to, aby slavný vítěz nad svými spoluobčany byl sám poražen hříšnými neřestmi a dostal se do mnohem horší poroby: pod nadvládu zlých duchů. II.25 Jak velice vedou zlí duchové lidi ke špatnostem, zasahujíce při páchání zločinů zdánlivě božskou autoritou svého příkladu Zlí duchové se snaží dát svým příkladem zdánlivé božské schválení zločinům. Svým zjevením předstírané bitvy dali omluvu četným občanským válkám, protože tím, že předstírali boj, bylo jejich cílem to, aby Římané nespatřovali v občanské válce žádný hřích. Jeden voják poznal v mrtvole nepřítele svého bratra a sám se na tom místě probodl: proto zlí duchové jako škůdci chtěli, aby se takové zlo lidem nehnusilo a aby lidé neměli strach před napodobením takové bitvy. Podobně ve své prohnanosti nařídili provozování divadelních her za účelem oslavy těch nejohavnějších skutků. II.26 O tajných naučeních zlých duchů o mravním životě, zatímco při jejich obřadech se veřejně učilo špatnostem Ohavnosti bohů se předváděly o slavnostech na divadelních hrách se záměrem tyto ohavnosti dát všem lidem za vzory k následování. Zlí duchové tuto oslavu na necudných lidech žádali a na cudných vynucovali. Na většinu lidu hřímala nečistá bezbožnost, na několik jednotlivců ševelila předstíraná čistota; hanebnostem se přidělovala široká prostranství, věcem hodným nepravé chvály stačilo ústraní; na neřest se kdokoli díval, zdánlivá ctnost se ukrývala; zlý skutek shromáždil všechny možné diváky, jakoby dobré slovo našlo jenom několik učedníků; člověk se měl červenat pro věci počestné a obdivovat měl věci nepočestné! Zlým duchům šlo o to, aby získali lidi počestné, kterých je málo, a aby neztratili neřestnou většinu a nedošlo snad k její nápravě! Zlí duchové ve svých chrámech vedly zkaženou lidskou mysl ke špatnostem skrytým drážděním, pobízeli ji k cizoložství a kochali se jeho pácháním! Tak nesčetní špatní byli ovládnuti, několik řádných bylo oklamáno. 21 Lucius Cornelius Sulla Felix (+ 78 př. Kr.), římský politik a vojevůdce, vládnoucí krátce jako diktátor (82 79 př. Kr.). V r. 79 př. Kr. se vzdal moci a odešel do ústraní na svůj statek, kde začal sepisovat paměti.

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ

1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ 1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ První Boží přikázání nám přikazuje víru v Boha a v to, co nám Bůh zjevil, a také úctu k němu. Proti prvnímu přikázání hřeší, kdo opovrhuje Bohem nebo jeho

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006 Týden od 16. září do 22. září 2006 OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU Text na tento týden: Oz 1 3 Základní verš Hospodin mi řekl: Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin

Více

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A O V O C E B O Ž Í H O D U C H A VERŠE K NAUČENÍ: Galatským 5:22-23a Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. 1. Korintským 13:4

Více

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?)

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?) Téma: NERVY V KÝBLU úvaha na biblický text Filipským 4, 6-7 Jak mi Bůh dal sílu překonat těžkou situaci (strach)? Proč prožíváme strach (úzkost) a jak s tím bojovat? Izaiáš 43, 1-2 1) Strach a obavy jsou

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

neděle 1. listopadu (19. října)

neděle 1. listopadu (19. října) neděle 1. listopadu (19. října) Otázky na opakování 1. Co je to podobenství? 2. Proč Pán Ježíš Kristus učí v podobenstvích? 3. Co v podobenství o rozsévači znamená semeno, půda a kdo je tím rozsévačem?

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha.

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 1 KNÍŽKA MODLITEB Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 8 Srdce Ježíšovo a Mariino 9 Modlitba

Více

Tento zákon se ozývá v jeho svědomí.

Tento zákon se ozývá v jeho svědomí. Svým rozumem člověk poznává hlas Boha, který ho stále volá, aby miloval a konal dobro a vyhýbal se zlu. Tento zákon se ozývá v jeho svědomí. 2. vatikánský koncil, Gaudium et spes 22 Základní pravdy víry

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 291 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 30. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU 8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU Pán Ježíš miloval velice pravdu. Často doporučoval, abychom byli upřímní a pravdomluvní. Ďábla nazýváme správně otcem veškeré lži,

Více

6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ!

6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ! 6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ! Podívej se, kdybych se tě tak najednou zeptal: Když dovede někdo vykonat něco opravdu těžkého, dovedou to mnozí

Více

Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje?

Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? 1 2 Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? Rozpor? Bůh je láska 1. Janova 4,16. Mnozí lidé znají tento text z dopisu učedníka Jana a často bývá také citován v kázáních.

Více

Evropská středověká literatura (eposy)

Evropská středověká literatura (eposy) Evropská středověká literatura (eposy) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC9 Významná díla Beowulf Píseň o Rolandovi Píseň o Cidovi Píseň o Nibelunzích Beowulf 1. Ke které zemi patří, kdo je

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Křížová cesta A co já?

Křížová cesta A co já? Křížová cesta A co já? Úvod Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. Úvodní modlitba: Pane Ježíši Kriste, který jsi za nás zemřel na kříži, pomoz nám na chvíli poodstoupit od všeho, co nás rozptyluje

Více

Svědectví Ježíšovi. "Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi." Mt.10:32;

Svědectví Ježíšovi. Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi. Mt.10:32; Svědectví Ježíšovi Březen 2010 "Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi." Mt.10:32; 1. Úvod Každoročně si připomínáme poslední večeři Páně. Ježíš ten večer

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Morality Karla IV., - jsou souborem praktických návodů pro život určených lidem mocným i prostým, které sepsal sám Karel IV.

Morality Karla IV., - jsou souborem praktických návodů pro život určených lidem mocným i prostým, které sepsal sám Karel IV. Morality Karla IV., - jsou souborem praktických návodů pro život určených lidem mocným i prostým, které sepsal sám Karel IV. 1. Královskou důstojnost zdobí, když ji poslouchá lid jí podřízený. A stejně

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses

Více

DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ

DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ Týden od 11. ledna do 17. ledna 2009 DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ Biblické texty na tento týden: Sk 2,1 11; Ř 12,6 8; 1 K 1,6.7; 13,9; Ef 4,11; 2 Te 2,9.10 Základní verš Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. 1 Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. Benjamín je poslední, s nímž Jákob mluví o jeho životním poslání. Byl druhým synem milované Ráchel,

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Yahova Láska k homosexuálům

Yahova Láska k homosexuálům Yahova Láska k homosexuálům Nejkrásnější slova, která kdy dolehla k lidskému sluchu, jsou slova Yahushui vyřčená k ženě, která byla nachytána při cizoložství: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.

Více

ŽIVOTNÍ CYKLUS ÚSPĚCHU. Praha, 22. dubna 2010

ŽIVOTNÍ CYKLUS ÚSPĚCHU. Praha, 22. dubna 2010 ŽIVOTNÍ CYKLUS ÚSPĚCHU Praha, 22. dubna 2010 1. Životní cyklus soukromé společnosti 1. Rok 1991 Založení firmy 1. Rok 1993 BB Centrum před dokončením 1. Rok 1996 Rok zahájení 1. etapy BB Centra 1. Rok

Více

NEŠPORY SVATÉ RODINY ÚVODNÍ VERŠ. Kněz: Lid: Slyš. Sláva Otci i Synu, * jako byla na počátku i nyní i vždycky, * a na věky.

NEŠPORY SVATÉ RODINY ÚVODNÍ VERŠ. Kněz: Lid: Slyš. Sláva Otci i Synu, * jako byla na počátku i nyní i vždycky, * a na věky. NEŠPORY SVATÉ RODINY revidovaná verze Kněz: Bo Slyš - že, po - spěš mi Lid: Kněz: na - še vo ÚVODNÍ VERŠ Sláva Otci i Synu, * Lid: po - moc! na - lá - ní! i Du - chu sva jako byla na počátku i nyní i vždycky,

Více

JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ

JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ JEŽÍŠOVA PODOBENSTVÍ Lidé rádi poslouchali Ježíšova podobenství. Byly to příběhy nejen krásné, ale také velmi poučné. Aby nás naučil, že máme milovat i své nepřátele, Ježíš pověděl podobenství o člověku,

Více

SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSMÁKŮ 2011 Kategorie M = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící

SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSMÁKŮ 2011 Kategorie M = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSÁKŮ 2011 Kategorie = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící Soutěžní tým (z organizace, oddílu, příp. další informace) Jméno, příjmení

Více

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY Svatební obřad bude beze mše svaté tzv. oddavky. Jelikož jeden z vás je nepokřtěný, vaše manželství, které uzavřete, bude sice církevně-kanonické, avšak nebude svátostné.

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

3 březen 2003. Muž spravedlivý

3 březen 2003. Muž spravedlivý 3 březen 2003 Muž spravedlivý J osef - muž Marie a před zákonem otec Ježíše Krista je v Písmu a liturgii spojován s příchodem Božího Syna na svět, tedy s událostmi kolem Kristova narození a dětství. Tam

Více

neděle 18. (5.) října 2015

neděle 18. (5.) října 2015 neděle 18. (5.) října 2015 Otázky na opakování 1. Učí nás Pán Ježíš milovat jenom své přátele? 2. Co je to modlitba? 3. Proč nám někdy Bůh hned nesplní vše za co Ho 4. v modlitbě prosíme? 5. Uveďte konkrétní

Více

Růst v Kristu. Texty na tento týden: J 8,34; Ř 6,18.22.23; 8,38.39; Ga 4,3.9; Ko 2,12 15

Růst v Kristu. Texty na tento týden: J 8,34; Ř 6,18.22.23; 8,38.39; Ga 4,3.9; Ko 2,12 15 Týden od 28. října do 3. listopadu 5 Texty na tento týden: J 8,34; Ř 6,18.22.23; 8,38.39; Ga 4,3.9; Ko 2,12 15 Základní verš S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013 SPIRITIZMUS A BIBLE Strašnice 24. dubna 2013 TOUHA Znát budoucnost Být fit a zdráv Nahlédnout do tajemna Finanční prospěch SPIRITIZMUS SE JEVÍ JAKO CESTA CO JE TO SPIRITIZMUS? SPIRITIZMUS Založen na domněnce,

Více

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. S2 VY_32_INOVACE_D_379 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 4. 5. 2013 Datum pilotáže: 22. 5. 2013 Metodika: pomocí prezentace, učebnice a mapy seznámit

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský. chorální nápěv. Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F

Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský. chorální nápěv. Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F 8. srpen Našeho svatého Otce Dominika, kněze, slavnost OP II. VEČERNÍ CHVÁLY Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský VSTUP HYMNUS Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F Ant. 1 Žalm 14 (15) kdo neukřivdí ja-zykem,

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 STAROŘECKÉ DRAMA - EURÍPIDÉS MÉDEIA emoce nakonec hlavní postavu zcela pohltí ve své tvorbě byl dost inovativní, kritizoval aktuální problémy v Athénách postavil se proti tradičním

Více

2.12.2012 1. neděle adventní

2.12.2012 1. neděle adventní 2.12.2012 1. neděle adventní Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl a kterýž přijíti má. Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král,

Více

Deník duchovních cvičení

Deník duchovních cvičení Třetí meditace: Horské kázání. Bylo nutné omezit námět této meditace. Horské kázání je nepochybně nejvznešenějším projevem mravní a náboženské pravdy, jaký lidstvo zná. Vždyť je to dílo Ježíše Krista!

Více

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Bohoslužba se koná na podzim (4. neděle v září), z podnětu ERC. Předložený liturgický formulář je soustředěn k připomínce křtu podle liturgie,

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ Svatební obřad bude ve mši svaté. Jelikož jste oba přijali svátost křtu, vaše manželství, které uzavřete, bude svátostné. PŘÍCHOD DO KOSTELA A ÚVODNÍ OBŘADY Kněz si

Více

Krátký život pro zlaté tele

Krátký život pro zlaté tele Krátký život pro zlaté tele Ex 32: 1 Když lid viděl, že Mojžíš dlouho nesestupuje z hory, shromáždil se k Áronovi a naléhali na něho: "Vstaň a udělej nám boha, který by šel před námi. Vždyť nevíme, co

Více

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008 Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Základní verš Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní krví se stal smírnou obětí pro ty, kdo

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka

Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka ( 8 ) předmluva Je mi líto, že se neumím vyjádřit veršem

Více

EXKURS DO HISTORIE MĚSTSKÉ POLICIE NA MĚLNÍCE

EXKURS DO HISTORIE MĚSTSKÉ POLICIE NA MĚLNÍCE EXKURS DO HISTORIE MĚSTSKÉ POLICIE NA MĚLNÍCE Naše město prošlo až do dnešní doby vývojem, který má kořeny v dávné historii. Nedílnou součástí života města byla a v dnešní době je, též činnost komunálně

Více

Šiřte poselství lásky

Šiřte poselství lásky Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši

Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši Pozn: Následující text je převzat z Křestních obřadů křest malých dětí ČBK 1999. Nejedná se o oficiální text, ale pouze pomůcku pro studium nebo osobní potřebu.

Více

VY_12_INOVACE_42. Vzdělávací oblast : Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, 582 55; IČ: 70987882; tel.: 569445137.

VY_12_INOVACE_42. Vzdělávací oblast : Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, 582 55; IČ: 70987882; tel.: 569445137. Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: ŠKOLA PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2362 Kód: 01.02 Číslo materiálu: 42 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem 1) úvod a. hlavní myšlenka: b. Jak se nás to týká? Jak žít? - různá místa, co to znamená, žít jako křesťan, tam kde jsem? V zaměstnání /musím dělat všechno za ostatní, musím být vždycky poslední v práci

Více

Téma 30 Pastýř, který mne vede k Otci Evangelizace mého já.

Téma 30 Pastýř, který mne vede k Otci Evangelizace mého já. Téma 30 Pastýř, který mne vede k Otci Evangelizace mého já. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

Katolictví x Židovství. Žák poznává, proč byla během staletí židovská víra potírána a jak se to odrazilo v období 20. století.

Katolictví x Židovství. Žák poznává, proč byla během staletí židovská víra potírána a jak se to odrazilo v období 20. století. Šablona č. VII, sada č. 3 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Dějepis Dějepis Dějiny 20. století Katolictví x Židovství Ročník 9. Anotace Materiál slouží pro pochopení rozdílnosti víry

Více

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B 25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B VSTUPNÍ ANTIFONA Srov. Iz 40,5 Pán mi řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil. Nebo: Radujte se všichni v Pánu, protože se nám narodil Spasitel. Dnes

Více

Týden od 23. září do 29. září 2007

Týden od 23. září do 29. září 2007 Týden od 23. září do 29. září 2007 HOSPODIN A IZRAEL NAPLNĚNÍ NAVZDORY SELHÁNÍ Texty na tento týden: Ex 3,6 14; 6,6 8; Joz 24,1 18; Jr 5,19.22; Ez 16,26 29.34; Oz 9,1; J 20,21; Fp 4,4; 1 Te 1,6; 1 J 2,12

Více

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání:

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání: Milí bratři a milé sestry, vítám vás na dnešním shromáždění a zdravím vás tak jak je v církvi zvykem: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech

Více

Tesalonika v době apoštola Pavla

Tesalonika v době apoštola Pavla Týden od 15. do 21. července 3 Tesalonika v době apoštola Pavla Základní verš Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. (1K 9,19) Hlavní myšlenka Stručné prozkoumání

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Starověký Řím VY_32_INOVACE_D0306. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Starověký Řím VY_32_INOVACE_D0306. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Být svatý jako Bůh. Bohumil Špinar 13.11.2010

Být svatý jako Bůh. Bohumil Špinar 13.11.2010 Být svatý jako Bůh Bohumil Špinar 13.11.2010 Když tedy toto vše se rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! 2 Petr 3,11 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý

Více

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953)

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953) Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 Barth, Karl. Kirchliche Dogmatik IV/1-3, Zollikon-Zürich, 1953-1959. IV/1 (1953) 13. kapitola: předmět a problémy učení o smíření

Více

Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera...

Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera... Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera... Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky. (Žd13,8, Nová smlouva, Křesťanská misijní společnost, 1994) Kdy

Více

MODLITBY MODLITBOVÝ BOJ MODLITBOVÁ KAMPAÒ

MODLITBY MODLITBOVÝ BOJ MODLITBOVÁ KAMPAÒ MODLITBY MODLITBOVÝ BOJ MODLITBOVÁ KAMPAÒ PRO KAŽDÉHO ÈLOVÌKA NYNÍ - NA KONCI ÈASÙ Modlitby "MODLITEBNÍHO BOJE" které dostala vizionáøka Marie Božího Milosrdenství od Nebeského Otce, Ježíše Krista a Panny

Více

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48)

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48) 1. den Práce, cesta ke svatosti Přicházíme, abychom znovu upozornili na příklad Pána Ježíše, který po třicet let pracoval v Nazaretě jako řemeslník. V Ježíšových rukou se práce stejně je tomu s prací,

Více

Mgr. Jaroslav Vítek. Předmět/vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání. Tematická oblast: Člověk v dějinách (dějepis) Téma:

Mgr. Jaroslav Vítek. Předmět/vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání. Tematická oblast: Člověk v dějinách (dějepis) Téma: Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Téma: Mgr. Jaroslav Vítek Společenskovědní vzdělávání Člověk v dějinách (dějepis) Dějiny Hérodota z Halikarnássu Ročník: 1. Datum vytvoření: srpen 2013

Více

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA Škola duchovního života Písmo svaté: Stále se radujte, bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh po Vás chce v Kristu Ježíši. (1Sol 5, 16-18)

Více

Řád Křesťanského sboru Pyšely

Řád Křesťanského sboru Pyšely Řád Křesťanského sboru Pyšely Úvod Abychom mohli vést a řídit práci Křesťanského sboru Pyšely (KSP) řádným a biblickým způsobem, stanovujeme a přijímáme jako domácí (viz. čl IV bod 1) následující články.

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

Křížová cesta ve Studnicích

Křížová cesta ve Studnicích Úvod: Křížová cesta ve Studnicích Byl Velký pátek. V ten den se rozhodovalo o našem věčném životě. Ježíš Kristus znal každého z nás osobně a také věděl, že to, abychom dosáhli věčný život, nedosáhneme

Více

Následující pořad svatby původně pochází od Evangelické lutherské církve v Americe (Evangelical Lutheran Church in America, ELCA).

Následující pořad svatby původně pochází od Evangelické lutherské církve v Americe (Evangelical Lutheran Church in America, ELCA). Svatební obřad ELCA Následující pořad svatby původně pochází od Evangelické lutherské církve v Americe (Evangelical Lutheran Church in America, ELCA). Direktář obřadu Manželství je dar od Boha, zamýšlený

Více

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu.

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu. Znělka Úvod (Pouští moderátor) Milí přátelé, dnes se s vámi bude modlit rodina X.Y., a to: Každý přítomný se představí (stačí křestní jméno). Začněme znamením kříže ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více