Vlastně ani nevím, kde začít. Je to hrozně těžké. Je tu celý ten uplynulý čas, který slova nikdy nezachytí, a taky tváře, úsměvy, rány.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vlastně ani nevím, kde začít. Je to hrozně těžké. Je tu celý ten uplynulý čas, který slova nikdy nezachytí, a taky tváře, úsměvy, rány."

Transkript

1 I Vlastně ani nevím, kde začít. Je to hrozně těžké. Je tu celý ten uplynulý čas, který slova nikdy nezachytí, a taky tváře, úsměvy, rány. Ale stejně se musím pokusit to říct. Říct to, co už mi dvacet let leží na srdci. Výčitky a velké otázky. Musím tu záhadu rozříznout nožem jako břicho a vnořit do ní obě ruce, i když to nic na ničem nezmění. Kdyby se mě někdo zeptal, jakým zázrakem znám všechny ty skutečnosti, o nichž se chystám vyprávět, odpověděl bych, že je znám. Tečka. Znám je, protože jsou mi tak blízké jako snášející se noc nebo rozednění. Protože jsem se celý život snažil poskládat je dohromady a znovu je poslepovat, abych je donutil promluvit, abych jim naslouchal. Kdysi to byla tak trochu má práce. Uvedu na scénu spoustu stínů. Zvlášť jeden bude stále v popředí. Bude patřit muži, který se jmenoval Pierre-Ange Destinat. Přes třicet let byl prokurátorem ve V. a vykonával své povolání jako hodinový strojek, který se nikdy nedojme ani neporouchá. Velké umění, chcete-li, jež nepotřebuje muzeum, aby se vystavilo na odiv. V roce 1917, kdy se vyšetřoval Případ, jak se tomu u nás říkalo a povzdechy a mimikou se zdůrazňovalo velké počáteční písmeno, mu bylo přes šedesát let a byl už rok na penzi. Byl to vysoký, hubený muž a podobal se chladnému, vznešenému a odtažitému ptáku. Mluvil málo. Působil majestátním dojmem. Měl světlé oči, které jako by byly nehybné, a úzké rty bez kníru, vysoké čelo, šedivé vlasy. 11

2 V. je od nás vzdáleno asi dvacet kilometrů. Dvacet kilometrů v roce 1917, to už byl pořádný lán světa, zvlášť v zimě a zvlášť za téhle války, která ne a ne skončit a kvůli které po cestách rachotily náklaďáky a ruční vozíky, páchlo to kouřem a dunělo jako tisíc hromů, protože fronta nebyla daleko. I když odtamtud, kde jsme byli my, nám připadala jako nějaká neviditelná obluda, jako skrytá země. Destinatovi se říkalo různě podle toho, kde byl a kdo ho oslovoval. Ve vězení ve V. mu většina chovanců přezdívala krvosaj. V jedné cele jsem dokonce viděl jeho obrázek vyrytý nožem nad mohutnými dubovými dveřmi. Byl si tam ostatně dost podobný. Dlužno říci, že umělec měl dost času svůj model obdivovat po čtrnáct dnů při velkém procesu. Když jsme my ostatní potkávali Pierre-Ange Destinata na ulici, oslovovali jsme ho pane prokurátore. Muži nadzdvihli čepici a prosté ženy udělaly pukrle. Ty ostatní, ty vznešené, které patřily do jeho světa, jen sotva znatelně sklonily hlavu, jako když ptáčkové pijí z okapu. On to všechno přecházel bez povšimnutí. Neodpovídal, nebo jen tak nenápadně, že byste museli nosit čtyři pečlivě vyleštěné cvikry, abyste viděli zachvění jeho rtů. Nebylo to pohrdání, jak se lidé většinou domnívali, byl to myslím jen obyčejný nezájem. Přes to všechno se našel jeden mladý člověk, který mu téměř porozuměl: dívka, o níž budu ještě mluvit a která mu, ale jen sama pro sebe, přezdívala pan Smutek. Možná se to všechno seběhlo právě její vinou, ale ona se o tom nikdy nedozvěděla. Takový prokurátor počátkem století, to byl ještě velký pán. A žádat smrt jediného, navíc spoutaného člověka za války, kdy jedna dávka z kulometu pokosí rotu statných, ke všemu odhodlaných chlapíků, to už chtělo pořádnou dávku profesionality. Nemyslím, že když žádal a dostal hlavu nějakého ubožáka, co umlátil pošťáka nebo rozpáral břicho tchyni, dělal to z krutosti. Koukal na toho pitomce před sebou, jak stojí 12

3 s želízky na rukou mezi dvěma četníky, a sotva si ho všiml. Díval se takříkajíc skrze něj, jako by ten člověk už neexistoval. Destinat nepronásledoval zločince z masa a kostí, ale hájil určitou představu, nic než představu, kterou si udělal o dobru a zlu. Odsouzený po vyhlášení rozsudku křičel, plakal, zuřil a někdy spínal ruce k nebi, jako by si najednou vzpomněl na svého pánaboha. Destinat už ho neviděl. Uložil si poznámky do desek, čtyři pět listů papíru, na které si svým drobným, elegantním písmem tonoucím ve fialovém inkoustu napsal obžalovací řeč, hrstku slov zvolených tak, aby divákům běhal mráz po zádech a soudcové měli o čem přemýšlet, pokud zrovna nespali. Pár slov, která dokázala postavit popraviště raz dva, rychleji a bezpečněji než dva tesařští tovaryši, najatí na týdenní práci. Odsouzenému neměl jeho činy za zlé, ani ho nepoznal. Důkaz jsem viděl na vlastní oči na chodbě po skončení jednoho procesu: Destinat vyjde ze soudní síně, ještě s honosným talárem na ramenou a neústupným výrazem Catona, a potká budoucího muže Vdovy. Ten ho mezi vzlyky osloví. Oči má po vyřčeném rozsudku ještě celé zarudlé a v dané chvíli už nepochybně lituje oněch ran z pušky, které vypálil do břicha svého šéfa. Pane prokurátore, naříká, pane prokrátore, a Destinat, jako by neviděl četníky ani pouta, mu pohlédne do očí, položí mu ruku na rameno a zeptá se: Milý zlatý, neviděli jsme se my už někde? Čím vám mohu posloužit? Bez sebemenšího výsměchu, naprosto upřímně. Dotyčný jen zalapal po dechu. Bylo to jako druhý rozsudek. Po každém procesu se šel Destinat naobědvat do Rébillonu naproti katedrále. Hostinský je statný chlapík s hlavou jako štěrbák, bleděžlutou, a pusou plnou zkažených zubů. Jmenuje se Bourrache. Ne že by byl nějaký vykuk, ale má čich na peníze. Už je takový. Kdo by mu to vyčítal? Pořád nosí širokou zástěru z modrého sukna, v níž připomíná opásaný sud. Kdy- 13

4 si měl ženu, která nikdy nevstávala z postele kvůli malátnosti, jak se u nás říká a často se stává, že si někteří lidé pletou listopadové mlhy s vlastní rozháraností. Potom umřela, ani ne tak na svou nemoc, na kterou se nejspíš definitivně upnula, jako spíš kvůli tomu, co se přihodilo: kvůli Případu. V té době byly všechny tři Bourrachovy dcerky jako lilie, ale s kapkou čisté krve, která jim vháněla barvu do tváří, že jen hořely. Té nejmladší ještě nebylo ani deset. Neměla štěstí. Nebo ho možná měla až příliš. Kdoví? Druhé dvě měly jen křestní jména, Aline a Rose, kdežto té nejmladší všichni říkali Kráska a ti, kdo se považovali za básníky, dodávali Sedmikráska. Když všechny tři v hostinci roznášely karafy, litránky a příbory mezi desítkami halasících podnapilých mužů, připadaly mi jako květinky, které zabloudily do jedové chýše. Zvlášť ta nejmladší působila tak svěže, že se mi vždycky zdála na hony vzdálena našemu světu. Když Destinat vstoupil do restaurace, Bourrache, který nikdy neupouštěl od svých zvyků, mu pokaždé naservíroval stejnou větu a nikdy na ní nezměnil ani čárku: Tak zase jeden o hlavu kratší, pane prokurátore! Destinat neodpověděl. Pak ho Bourrache usadil na jeho místo. Destinat měl svůj stůl, který měl rezervovaný po celý rok, jeden z nejlepších. Neřekl jsem nejlepší, protože ten stál hned vedle obrovských kachlových kamen a přes záclony jste od něho mohli pozorovat celé náměstí před justičním palácem byl pro soudce Miercka. To byl štamgast. Chodil sem čtyřikrát do týdne. Výmluvně to dosvědčovalo jeho břicho mohutně se klenoucí nad stehny a taky jeho kůže pokrytá trudovinou, jako by se tam seřadily všechny vypité lahve burgundského a čekaly na zpracování. Mierck neměl prokurátora zrovna v lásce. A ten mu oplácel stejnou mincí. Dokonce si myslím, že to, co píšu, je jen slabý odvar pravdy, ale zdravili se s vážností a hluboce smekali jako dva lidé, které všechno staví proti sobě, ale přesto jedí stejnou polívčičku. 14

5 Nejpodivnější bylo, že Destinat chodil do Rébillonu jen zřídka, a přece měl svůj vlastní stůl, který byl tedy tři čtvrtě roku prázdný, což pro Bourrache znamenalo dost velký ušlý zisk. On by však ten stůl nedal za nic na světě, ani v den velkého trhu, kdy se k němu chodili nadlábnout všichni sedláci, co jich bylo v celém kraji, chlapi, kteří celý den osahávali kravské zadky, od rozednění se nalévali slivovicí a nakonec si šli ulevit do bordelu mamá Nainové. Stůl zůstával prázdný, a přitom museli odmítat hosty. Bourrache jednou dokonce vyhodil jistého obchodníka s dobytkem, který se toho stolu domáhal. Dobytkář už se nikdy nevrátil. Lepší královský stůl bez krále než usazený host s nohama od hnoje! řekl mi Bourrache jednou, když jsem si ho dobíral. 15

6 16 II První prosincové pondělí. U nás Počasí jako na Sibiři. Hlína křupala pod podrážkami a ten zvuk rezonoval až v týlu. Vzpomínám si na velkou přikrývku, kterou přehodili přes tělo holčičky a která se brzy promočila, a na dva policajty, Berfuche, malého tlusťocha s chlupatýma ušima divočáka, a Grosspeile, Alsasana, jehož rodina se vystěhovala čtyři roky předtím, kteří je na břehu hlídali. Opodál stál mladý Bréchut, pupkatý chlapík s vlasy rovnými jako štětiny koštěte, pohrával si s vestou a nevěděl, co má dělat, jestli zůstat, nebo odejít. To on ji našel ve vodě, když šel do práce. Vedl účetní knihy pro správu přístavu. Vede je dodnes, jen je mu o dvacet let víc a hlavu má hladkou jako polární led. Desetileté tělíčko není moc velké, zvlášť když je nasáklé zimní vodou. Berfuche odhrnul cíp přikrývky a potom si dýchl do dlaní, aby se zahřál. Objevila se tvář Sedmikrásky. Neslyšně přelétlo několik krkavců. S promodralými rty a sněhobílými víčky vypadala jako princezna z pohádky. Vlasy se jí proplétaly s trávou spálenou ranními mrazíky. Drobné ruce svíraly prázdno. Ten den byla taková zima, že se všem pokrývaly kníry ledovou tříští, protože funěli jako býci. Podupávali, aby si prokrvili nohy. Nemotorné husy kreslily na obloze kruhy. Jako by ztratily směr. Slunce se chumlalo do kabátu z mlhy, který se čím dál víc třepil. I děla jako by zamrzla. Nebylo nic slyšet. Třeba je konečně mír, prohodil Grosspeil.

7 Houby mír! houkl na něho kolega a přikryl zase dívčino tělo promočenou dekou. Čekalo se na panstvo z V. Konečně dorazili v doprovodu starosty, který se tvářil rozmrzele, tak jako každý, koho vytáhnou z postele v nekřesťanskou hodinu, a navíc v takovém nečase, že by ani psa nevyhnal. Byl tam soudce Mierck, jeho zapisovatel, jehož jméno jsem se nikdy nedozvěděl, ale kterému všichni říkali Šupináč kvůli ošklivé vyrážce, jež mu rozežírala levou polovinu tváře, tři četníci s vyšší hodností, které jen tak něco nevyvedlo z míry, a pak jeden voják. Nevím, co tam ten voják dělal, ale každopádně se nezdržel dlouho: po chvíli omdlel a museli ho odnést do kavárny Jacques. Ten náfuka nejspíš viděl bajonet jen ve zbrojnici, a možná ani to ne. Svědčila o tom jeho dokonale vyžehlená uniforma, střižená jako pro manekýna od Poireta. Bojoval zřejmě někde u rozpálených litinových kamen, uvelebený ve velkém sametovém křesle, a potom o tom večer pod zlatými nástropními štuky a křišťálovými lustry vyprávěl slečnám v tanečních róbách, sklenku šampaňského v ruce, doprovázen napudrovaným fidláním komorního orchestru. Soudce Mierck se svým cylindrem a blahobytným vzezřením byl pěkný ras. Omáčky s vínem mu možná zbarvily uši a nos dočervena, ale neobměkčily ho. Sám nadzvihl pokrývku a dlouze se na Sedmikrásku zadíval. Ostatní čekali, že něco řekne, že si povzdechne, vždyť ji dobře znal, vídal ji každý, nebo skoro každý den, když se chodil nadlábnout do Rébillonu. Pohlédl na tělíčko, jako by to byl kámen nebo kus dřeva, bezcitně, očima stejně ledovýma jako voda, která tekla opodál. To je malá Bourrachová, špitli mu do ucha, jako by chtěli říct: Chudáček, ještě jí nebylo ani deset, jen si to představte, ještě včera vám nosila chleba a rovnala ubrus. Prudce se otočil na podpatcích a obořil se na opovážlivce, který si dovolil ho oslovit: No a co má být? Mrtvola je mrtvola! 17

8 Až do té doby byl pro nás soudce Mierck soudce Mierck, a šlus. Měl své místo a to mu patřilo. Lidé ho neměli rádi, ale jednali s ním uctivě. Ovšem po tom, co řekl ono první prosincové pondělí nad promočenými dívčinými ostatky, a hlavně jak to řekl, stroze, trochu posměšně, s očima zářícíma radostí, že má konečně zločin, opravdový zločin protože tohle zločin byl, o tom nebylo pochyb!, teď v době války, kdy všichni vrazi v civilu zahálejí, aby se mohli lépe vyřádit v uniformě, zkrátka po téhle jeho odpovědi se k němu celé městečko obrátilo zády jako jeden muž a nikdo na něho nepomyslel jinak než s odporem. Dobrá, dobrá, dobrá prozpěvoval si, jako by se chystal na partičku kuželek nebo na hon. Pak dostal hlad. A s ním vrtoch, rozmar: musel mít vejce na hniličku, na hniličku, ne na měkko! upřesňoval, vajíčka tady a teď, na břehu malého průplavu v deseti stupních pod nulou, hned vedle těla Sedmikrásky: to lidem taky vyrazilo dech! Jeden ze tří četníků, který předtím odvezl tu oprýmkovanou fiflenu, znovu odcválal splnit rozkaz a obstarat mu vejce, víc než vajíčka, mikrokosmy, mikrokosmy, tak jim soudce Mierck říkal, když rozbíjel skořápku malinkou paličkou z tepaného stříbra, kterou pro tento účel vždycky vytáhl z kapsy. Tenhle rozmar ho totiž přepadal často, a knír měl pak upatlaný od žloutku. A jak tak čekal na vajíčka, očima metr po metru prohledával okolí, zatímco ostatní se stále ještě snažili trochu se zahřát. A mluvil a mluvil, nebyl k zastavení. Jeho rty už neříkaly Sedmikráska, a přece ji tak dřív oslovoval, sám jsem to slyšel. Odteď říkal oběť, jako by smrt nejen brala život, ale odnášela s sebou i hezká květinová jména. To vy jste oběť vytáhl z vody? Mladý Bréchut si pořád žmoulá vestu, jako by se do ní chtěl schovat. Přikývne, a soudce se ho otáže, jestli ztratil řeč. Mladý Bréchut odpoví, že ne, opět zavrtěním hlavy. To všechno 18

9 patrně soudce rozčiluje a začíná ztrácet dobrou náladu, do níž se díky té vraždě před chvílí dostal, zvlášť když se četník nevrací a vajíčka nikde. Mladý Bréchut se tedy uvolí říct mu pár podrobností, soudce ho poslouchá a občas zamumlá dobrá, dobrá, dobrá. Minuty utíkají. Pořád je stejná zima. Husy nakonec zmizely. Voda plyne. Strhla s sebou jeden cíp přikrývky a proud jím smýká, převrací ho a pohrává si s ním, skoro by se zdálo, že je to ruka udávající takt, která se noří pod vodu a vždy zase vyplave na hladinu. To však soudce nevidí. Naslouchá výpovědi mladého Bréchuta, neunikne mu ani slůvko, na vajíčka už zapomněl. V té chvíli mluví Bréchut ještě střízlivě, ale později, až bude ten příběh vyprávět po všech hospodách a dávat si nalévat od všech hostinských, z toho udělá román. Kolem půlnoci bude v opilosti jódlovat dívčino jméno a vyčůrá si na nohavice všechny ty skleničky, co do sebe tam a onde obrátil. V úplném závěru večera už bude, ožralý jako prase, před početným obecenstvem jen gestikulovat. Pěkná gesta, vážná a dramatická, jimž víno ještě přidá na výmluvnosti. Mohutný zadek soudce Miercka zavalil lovecké sedátko, trojnožku z velbloudí kůže a ebenového dřeva, která na nás poprvé, když ji vytáhl, udělala velký dojem tenkrát, když se vrátil z kolonií Tři roky honil někde v Etiopii zloděje slepic a obilí, nebo něco podobného. Na místě vyšetřování ji neustále skládal a rozkládal a meditoval na ní jako malíř před modelem nebo si s ní pohrával jako generál dychtící po bitvě se svou hůlčičkou. Soudce naslouchal Bréchutovi a přitom pojídal vejce, protože ta nakonec dorazila: ve velkém bílém hadru, z něhož se kouřilo, je přinesl úslužný četník, celý uřícený a s jazykem na vestě. Soudcův knír se zbarvil do žlutošeda. Skořápky se mu válely u nohou. Rozšlápl je podpatkem a přitom si otřel rty velkým batistovým kapesníkem. Znělo to, jako by se lámaly skleněné kostičky nějakého ptačího párku. Střepy skořápek 19

10 se mu přilepily na boty jako miniaturní ostruhy, zatímco vedle, jen o pár kroků dál, dosud odpočívala Sedmikráska pod svým mokrým vlněným rubášem. To však soudci požitek z vajec nezkazilo. Dokonce jsem si jist, že si na těch vajíčkách díky tomu pochutnal ještě mnohem líp. Bréchut dokončil své vyprávění. Soudce ho sežvýkal spolu se svými mikrokosmy, znalecký výraz ve tváři. Dobrá, dobrá, dobrá, řekne, vstane a narovná si náprsenku. Potom se zahledí do krajiny, jako by si ji chtěl otisknout na sítnici. Pořád stejně upjatý, s rovně nasazeným kloboukem. Ráno rozlévalo své světlo a přesýpalo své hodiny. Všichni ti muži tam stáli jako olověné figurky miniaturního divadla. Berfuche měl červený nos a slzely mu oči. Grosspeil začínal mít podobnou barvu jako voda. Šupináč třímal v ruce notes, kam si psal poznámky, a občas se poškrábal na nemocné tváři, na kterou mu zima nakreslila bílé fleky. Četník s vejci vypadal jako z vosku. Starosta odjel zpátky na radnici, navýsost spokojený, že se vrací do tepla. Povinnosti učinil zadost. Dál už se ho to netýkalo. Soudce s rukama za zády nasával z plných plic modrý vzduch a poskakoval na místě. Čekalo se na Victora Deshareta, doktora z V. Ale soudce už neměl naspěch. Vychutnával si místo i okamžik. Chtěl si všechno vrýt co nejhlouběji do paměti, kde už měl uloženo nespočet scenérií zločinů a krajin vražd. Bylo to jeho osobní muzeum a jsem si jist, že když jím procházel, pociťoval mrazení, které si nijak nezadalo s tím, jež cítí vrazi. Čára oddělující kořist od lovce je neuvěřitelně tenká. Doktor je tady: se soudcem jsou tedy pěkná dvojka! Znají se z lycea. Tykají si, ale v jejich ústech to zní tak podivně, že to vypadá jako vykání. Často spolu chodí na oběd do Rébillonu a jiných hostinců; tráví tam dlouhé hodiny a ládují se vším možným, hlavně vepřovým a vnitřnostmi: vepřová hlava, žaludky na smetaně, obalované nožičky, dršťky, mozeček, sma- 20

11 žené ledvinky. Znají se už tak dlouho a zabývají se stejnými věcmi, že se nakonec začali jeden druhému podobat: stejná pleť, stejné, příliš hojné faldy pod krkem, stejné břicho, stejné oči, které jako by jen přelétaly nad světem a vyhýbaly se pouličnímu bahnu i soucitu. Desharet si prohlíží tělo jako příklad z učebnice. Je patrné, že má obavu, aby si nepromočil rukavice. A přece i on tu malou dobře znal, pod jeho prsty to však už není mrtvá holčička, ale stala se z ní pouhá mrtvola. Dotkne se rtů, nadzdvihne víčka, obnaží Sedmikrásce hrdlo, a v tom všichni spatří fialové stopy, jako by měla na krku náhrdelník. Uškrcená! prohlásí. K tomu, aby tohle zjistil, nepotřeboval vysokoškolský diplom, onoho mrazivého rána však to slovo pronesené nad dětským tělíčkem působilo jako facka. Dobrá, dobrá, dobrá pokračuje soudce, ohromně spokojený, že má vraždu, opravdovou vraždu, na které si může smlsnout, navíc vraždu dítěte, a k dovršení všeho malé holčičky. A pak se otočí na patě, významně se zašklebí a s knírem zalepeným žloutkem povídá: A co je to tamhle za branku? Všichni se okamžitě na tu branku podívají, jako by se tam zjevila Panenka Maria, na tu malou pootevřenou branku uprostřed zmrzlé, pošlapané trávy, branku proraženou ve vysoké zdi, a za tou zdí je park, vážný park s vážnými stromy a za všemi těmi stromy, jejichž holé větve se vzájemně proplétají, se rýsuje silueta vznešeného sídla, panského domu, velké, složité budovy. Odpověď podá Bréchut, kterému se zimou kroutí ruce: No, tam je zámecký park Takže zámek poznamená soudce, jako by si z něho utahoval. No ano, zámek pana prokurátora. A heleme se, ono je to tady utrousil soudce spíš sám pro sebe než pro nás ostatní, co jsme tenkrát zřejmě byli míň než rejsčí trus. Člověk by si myslel, že bude mít radost, že 21

12 slyší jméno svého rivala a že na tom jméně ulpívá pach násilné smrti, jméno člověka mocného jako on, jehož bůhví proč nenáviděl, možná jen proto, že soudce Mierck nic jiného než nenávidět neuměl, byla to jeho nejhlubší přirozenost. Dobrá, dobrá, dobrá prohodil najednou čtverácky a vecpal své mohutné tělo na exotický podprdelník, který postavil přímo proti brance do zámeckého parku. A zůstal tak sedět dlouho, až byl zmrzlý jako hejl na prádelní šňůře, zatímco četníci podupávali a dýchali si do rukavic, mladý Bréchut už necítil nos a Šupináč se zbarvoval do šedofialova. 22

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi. Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 25 leden 2015 www.zssv.cz

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 25 leden 2015 www.zssv.cz školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 25 leden 2015 www.zssv.cz -EN- V úterý jsme šli do Armády spásy. Povídali jsme si o Vánocích, Silvestru a Novém roce. Bylo to hezké. Jan Adamec, 4. B V úterý

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Co by se kovbojkám stávat nemělo Kamila Nováková Vydavatelství Hölzelová Eva Text Kamila Nováková Tvorba obálky René Vaněk Ilustrace Martina Aulehlová

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu,

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu, Úterý, 12.září Cestu, která vedla z Bethu do Crom ho by Tcheye, jsme museli ujít pěšky. Původně jsme trasu chtěli urazit drožkou, ale kočí se po Holmesem nabídnutém spropitném urazil a odjel. Cestu, dlouhou

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší!

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Jasně, že jsem nejlepší! e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Upozornění

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben

Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben Pro začátek Poklady a drahokamy patří, jak dobře každý ví, do truhlice, pokladnice či bankovního trezoru. Tam se uchovávají a odtud si je můžeme půjčit, prohlížet si je a těšit se s nimi. K takovým velkým

Více

děkuji Vám, že jste mi

děkuji Vám, že jste mi Mistryně, děkuji Vám, děkuji Vám, že jste mi Rádo se stalo. že jste mi sem pomohla přivést devět starších lidí v jejich 60 nebo 70 letech, aby Vás tentokrát viděli. Přeji Vám stále dobré zdraví a krásu.

Více

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy: POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

(MALINSKÝ, Zbyněk. Pohádky ze Sluneční ulice. Praha : AMULET, 2000. s. 31) ROZHODNI SE PRO JEDNU VARIANTU.

(MALINSKÝ, Zbyněk. Pohádky ze Sluneční ulice. Praha : AMULET, 2000. s. 31) ROZHODNI SE PRO JEDNU VARIANTU. Pracovní list 8 Malinský, Zbyněk. Pohádky ze Sluneční ulice. Jak popelnice rozkvetla Před panelákem stála popelnice. Zrovna zívla dlouhou chvílí, když se ze dveří vyloudal kluk. Hodil do popelnice napěchovaný

Více

Tereza Čierníková INZERÁT

Tereza Čierníková INZERÁT 1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Martina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami)

Martina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami) 3 Martina Zapletalová Cause Upřímnost je nemoc z vyčítání (tentokráte i s předmluvami) 4 Obsaženo Obsaženo...4 Za dveřma někdo pije čaj...6 Gejši mávají přes ulici...8 Hlupáček-undefined... 10 Rezervace

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Čtyři světla pasýře Šimona

Čtyři světla pasýře Šimona Čtyři světla pasýře Šimona Vánoční hra s písněmi na téma: Cesta k jeslim Úvod Obsah Jedne tmavé noci se pastýřský chlapec Simon vydá hledat ztracenou ovečku.pro jeho soucit a dobrotu rozdá cestou potřebným

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

ČERNOBÍLÉ IDOLY I JINÍ 2 PRVNÍ DÁMY

ČERNOBÍLÉ IDOLY I JINÍ 2 PRVNÍ DÁMY 6 Adina Mandlová; DIAGNOSA X (1933) Sotva se v kalendáři objevil předešlý text, dostal jsem celou řadu zaručených informací, kde je Adina Mandlová pohřbena. Začal jsem je tedy prověřovat a ukázalo se,

Více

Já hraji na klávesy - N. Matesová

Já hraji na klávesy - N. Matesová L. Šindlerová Já hraji na klávesy - N. Matesová Na klávesy hraju letos poprvé, ale už umím mnoho písniček, například Maličká su, Když jsem jel do Prahy, Vadí nevadí, Okoř a mnoho dalších písniček. Na klávesy

Více

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH VÁNOČNÍ PŘÍBĚH Návštěva anděla Kdysi dávno žila v Nazaretu dívka. Byla jemná a skromná a jmenovala se Marie. Zasnoubila se s tesařem jménem Josef. Jednou, když si vyšla na procházku, přihodilo se jí něco

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 1 M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-100-4 (epub) 978-80-7512-101-1 (mobipocket) 978-80-7512-102-8 (pdf) 3 Seděli

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Co mi vyprávìl mimozemš an

Co mi vyprávìl mimozemš an Claude Vorilhon Co mi vyprávìl mimozemš an Jsou již mezi námi? Eko konzult Mimozemš an 3 1. Setkání Pozn.: Pøeklady výrokù z bible nebyly ovìøeny podle nìkterého z oficiálních církevních pøekladù bible.

Více

Existuje jen hrstka lidí, jejichž jména nám zůstanou do paměti nesmazatelně vryta po celý náš život. Nikdy

Existuje jen hrstka lidí, jejichž jména nám zůstanou do paměti nesmazatelně vryta po celý náš život. Nikdy Milí čtenáři, studenti, pedagogové, absolventi, dostává se vám do rukou vydání, které se od těch dosavadních liší. Poprvé můžeme jako celá redakce svorně tvrdit, že jsme jej dávali dohromady neradi. Časopis

Více

l HISTORIE ROTVAJLERA

l HISTORIE ROTVAJLERA l HISTORIE ROTVAJLERA Staří Římané Historie rotvajlera nás přivádí zpět do dob vlády Římanů v Evropě. Římské legie si sebou na několikaměsíční pochody neosídlenou krajinou často brávaly velké dogovité

Více

Bojovníci za pravdu. Někdo musí něco udělat, a to dnes!

Bojovníci za pravdu. Někdo musí něco udělat, a to dnes! Bojovníci za pravdu Těžko říct, co se člověku táhne hlavou, když dospívá. Svět na něj doráží, nutí ho do pochodu, za dávnými příběhy pohádek a dobra ukazuje jen rozšklebenou tvář a výsměch. Všechno se

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Petr Hugo Šlik. Zpěvníček (1998-2010)

Petr Hugo Šlik. Zpěvníček (1998-2010) Petr Hugo Šlik Zpěvníček (1998-2010) Na našem sídlišti (s mírným vykradením P. Fialy) Na našem sídlišti žijeme spolu jezdíme výtahem nahoru dolů jezdíme výtahem v noci i přes den chtěl bych víc životů

Více

Vánoce Výlet Pendolinem Vánoční prázdniny

Vánoce Výlet Pendolinem Vánoční prázdniny Silvestr 2012 - Ondra Polcar Na Silvestra jsme se sestrou Zuzankou byli ve Všetatech u babičky a dědy.zuzka usnula brzo,ale my s bratrancem Adamem jsme se dívali na televizi a ujídali dobroty co babička

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Práce s textem, čtení s porozuměním

Práce s textem, čtení s porozuměním Práce s textem, čtení s porozuměním Genetická metoda čtení autor: Miroslava Bukáčková informační zdroj: Aleš V. Poledne, Kokřík Benda, Havlíčkův Brod, Fragment, 2006 1. JAK JSEM PŘIŠEL NA SVĚT A. ZAKROUŽKUJ

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ 1. září je den, který nemá většina dětí moc ráda. Každý ví, proč. Jasně. Začíná škola. I pro Vojtu. První cesta po prázdninách do školy byla pro Vojtu

Více

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad KOTĚ V DŽUNGLI Zorí přišla na svět v daleké Indii. Teď si možná představujete krásnou indickou princeznu v hedvábném sárí a stříbrných opánkách, s třpytivou čelenkou v tmavých vlasech, rudým drahokamem

Více

Pražský hrad - Daniel Křišík

Pražský hrad - Daniel Křišík Pražský hrad - Daniel Křišík V létě jsem byl s rodiči na Pražském hradě.na hrad jsme dorazili před dvanáctou hodinou,kdy se koná slavnostní výměna stráží.vojáci měli vše perfektně nacvičené,nikdy jsem

Více

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02. Kominická kalamajka Zuzana Musilová Cíl: podporovat pozitivní emoce, schopnost a chuť učit se novým pojmům, zapojovat sluchovou a zrakovou kontrolu, orientovat se v prostoru, rozvíjet dětskou představivost

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku?

Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku? Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku? Vymysli slavnostní menu a pak ho namaluj na stůl! - předkrm: - polévka: - hlavní chod: - dezert: Za doby

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Soutěžní básně. Soubor A. Vzdychne malíř Podzimek. - Mám se vrátit s prázdnou domů? Franta s Jendou, čerti malí, pod tím oknem fotbal hráli.

Soutěžní básně. Soubor A. Vzdychne malíř Podzimek. - Mám se vrátit s prázdnou domů? Franta s Jendou, čerti malí, pod tím oknem fotbal hráli. Soubor A Gorila Protože prý gorile Ta vám, lidi, měla ránu! Chechtal se jí celý prales, co je tohle za vynález. Když si vyšla na sluníčko, zebrám smíchem prasklo tričko, a když vlezla do houští, smáli

Více

Richard Sobotka. Márinka. Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově.

Richard Sobotka. Márinka. Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. Richard Sobotka Márinka Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. Richard Sobotka Márinka Příběh mamulky, tatulky a jejich Márinky z nedávno starých časů v Rožnově. 2013

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Smrad krevetových lupínků

Smrad krevetových lupínků 1 Smrad krevetových lupínků Křeček byl mrtvý. Ležel na zádech. S nohama ve vzduchu. Mrtvý. Zoe otevřela klec a slzy jí přitom tekly po tváři. Ruce se jí třásly a srdce jí pukalo. Položila Zázvorkovo malé

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala

Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala 2. Když jsem se vrátil z tréninku, máma na mě čekala. Přes župan měla bílý pracovní plášť. To bylo dobré znamení. Když měla špatné dny, vůbec nevstávala z postele. Když měla špatné dny, musel jsem jí nosit

Více