Kapitola třetí. Sedm stupňů mužství

Transkript

1 Kapitola třetí Sedm stupňů mužství Ruská politika byla od Říjnové revoluce poháněna testosteronem. Otěže moci přešly od Lenina (holohlavého) ke Stalinovi (vlasatému), k Chruščovovi (holohlavému), k Brežněvovi (vlasatému) a pak v rychlém sledu k Andropovovi (holohlavému), Černěnkovi (vlasatému), Gorbačovovi (holohlavému), Jelcinovi (vlasatému) až k současnému prezidentovi Putinovi s velmi prořídlým temenem. Ti bezvlasí byli svého druhu reformátoři, zatímco ti vlasatí byli podle některých reakcionáři. To by pak (i když ne všechny důkazy jsou spolehlivé) američtí senátoři museli být tlupou konzervativců, protože mají více lebečné pokrývky než většina. Americký trichologický cyklus má však delší historii než ten ruský. Několik prezidentů před Eisenhowerem bylo holohlavých, ale od padesátých let už žádný plešatec zvolen nebyl ve všech volbách (kromě jedné) lepší hříva vyhrála. Osud Williama Haguea a bezpochyby i Iaina Duncana Smithe, jeho nástupce a šéfa britské konzervativní strany, ukazují, že jde o pravidlo univerzální. Holá hlava, stejně jako vousy, je sekundární pohlavní znak, častější u mužů než u jejich partnerek, ale bez přímé účasti v rozmnožování. Darwin věnoval mužskému ochlupení ve svém Původu člověka mnoho stránek. Dával za naši holou pokožku vinu sexuálnímu vývoji a měl za to, že člověk, a především žena, byl zbaven chlupů z okrasných důvodů. Ať už se vyvinuly jakkoli, vousy a holé hlavy jsou milníky sedmi věků mužství. Po bezpohlavním dětství v prvních dnech po početí se zárodek může vyvíjet jedním ze dvou směrů. Nevědomky přijímá osud určený jeho DNA, byť je stále ještě možné, že se vrhne jiným směrem. Při narození, což je třetí jednání v celoživotním dramatu, se už hoši od děvčat liší. Teprve v pubertě ovlivňuje testosteron, ten princ (a princezna, protože hraje roli i u žen) hormonů, tělo, lebku i mysl. V dalším jednání, už pátém, tedy v dospělosti, se manželé a manželky vydají jinými směry, každý podle určitého vnitřního rytmu. Potom ženy projdou menopauzou, což je hormonální posun sdílený do určité míry i jejich partnery. Příběh končí 55

2 v sedmém, postsexuálním, jednání, druhém období bez dětí, kdy muži a ženy ztrácejí své odlišnosti v obecném zapomnění. Každá fáze v mužské kariéře je poznamenána změnami v hormonech a v jejich zástupci, ochlupení. Každá z fází je výstupem i vstupem a každá nějak poznamená jedince, kteří jí projdou. Snad proto je holohlavost tak málo vítána. Všichni nakonec trpí, ale ti, kdo ztratí svoji krytinu zamlada, vyšlou příliš brzy signál o úpadku. Pouze jeden z deseti mužů by litoval ztráty svého pokryvu, ale většina těch, koho podobný osud potká, má starost. A to oprávněně, protože v průzkumu provedeném firmou vyrábějící paruky shledala děvčata pouze jednoho z šesti holohlavých mužů přitažlivým, na rozdíl od poloviny vlasatých. Málokdo je tak citlivý jako Elíša (malí chlapci se mu pošklebovali a pokřikovali na něj:,táhni ty s lysinou! On se obrátil, podíval se na ně a ve jménu Hospodina jim zlořečil. Vtom vyběhly z lesa dvě medvědice a roztrhaly z nich čtyřicet dvě děti. ), ale Holohlaví američtí muži z jejich předsednické kanceláře v Morehead City v Severní Karolíně odhadují, že každý rok utratí půl miliardy dolarů za vlasové náhrady. Příčina toho stavu se stala předmětem mnoha debat. V roce 1890 Scientific American shledal, že odsouzení hodné jsou žesťové nástroje, zvláště fatální je trombon a lesní roh. V armádě se opravdu holohlavosti říkalo trumpetová nemoc. Klavír a housle, na druhé straně, a zejména klavír vykazovaly nepochybný pozitivní vliv. Vlasy, s jejich ztrátou a nárůstem, jsou mužstvím v miniatuře, od početí po hrob. Kde a kdy vlasy rostou, záleží na povelech od chromozomu Y, z varlete a z mozku. Mnoho omylů v přenosu, příjmu a překladu ukazuje na komplexnost mužského stroje. Alespoň v obrysech jsou pokyny na cestě k dospělosti, i u vlasů, zcela jednoduché. Prodlení znamená být ženou a bez úsilí je těžké být čímkoli jiným. V roce 1889, když mu bylo přes sedmdesát, prohlásil francouzský biolog Charles Edouard Brown-Séquard, že se mu vrátilo mládí. Píchl si injekci testikulární tekutiny vzaté z varlat psů a cítil se silnějším a uvolněnějším než předtím. Dokonce se mu oblouk moči při močení zvětšil o několik palců. Brzy nato se touto kouzelnou tekutinou léčila rakovina, gangréna a hysterie. Jeho tvrzení bylo plané, zato testikulární kapalina odhalila velkou pravdu: že mužství je chemie. 56

3 Náznak povahy reakce se dostavil, když jalovičky se samčím dvojčetem se ukázaly být samci, ale jen tehdy, když sdílely krevní oběh bratra před porodem. Pak přišel rozhodující pokus. Z králíků vykastrovaných v embryonálním stavu se vyvinuly samičky, ale pokud obdrželi extrakt z varlat, mohli být tohoto osudu ušetřeni, což posloužilo jako důkaz, že pohlaví není pevné, ale je určováno něčím v krvi. Viníka, který měl v tom prsty, bylo těžko lapit. V třicátých letech minulého století destilovali němečtí vědci sedm tisíc litrů moči policistů v pošetilé snaze izolovat mužskou esenci. Neodrazeni rozemleli pak tunu býčích varlat, stejně bez úspěchu. Zato stejně ctižádostivá skupina holandských badatelů vyluhujících varlata tisíců myší, se setkala s úspěchem. Našli testosteron, jeden z mnoha hormonů, které vyznačují dráhu od chromozomu Y k dospělosti. Takové látky spadají do tří skupin. První je založena na tukových látkách, druhá na proteinech a třetí na řadě nepříbuzných sloučenin. Všechny látky první, lipidové, skupiny, tedy i testosteronu, se odvozují od té nechvalně známé sloučeniny, cholesterolu, a všechny jsou sestaveny na uhlíkaté kostře, která trochu připomíná trojrozměrné šplhadlo. Hormony nejvíce zapojené do mužství, androgeny, obsahují 19 atomů uhlíku, tedy o jeden více než jejich ženské obdoby, například estrogen. Jejich páni, proteinové hormony, pracují blíže k velitelskému centru v mozku, zatímco třetí skupina aktivistů se pohybuje po celém těle. Většina uvedených látek se váže na specifické receptory na cílových buňkách a působí tak, že zapínají nebo vypínají různé geny. Hladiny takových látek kolísají během hodin, dnů a roků. Dohromady vzato koordinují sexuální aparát s řadou dalších tělesných funkcí. Většina vnitřních regulací není omezena na jedinou skupinu. Testosteron plní i důležité úlohy u žen (třeba podněcuje růst chlupů ve stydké oblasti). Stejně tak se estrogen cítí doma i u mužských partnerů; produkuje ho příbuzný speciální enzym zvaný aromatáza. Výsledkem je to, že části varlete mají více receptorů pro tento hormon, než má vaječník, a občas bývá hormonu vystaveno spíše sperma než vajíčko. Všichni muži po padesátce mají více estrogenu než ženy po menopauze. Jméno hormonu je odvozeno z řeckého jména pro ováda a u mužů je to název docela přiléhavý. Muži s problémy s aromatázou nemají zájem o soulož, zatímco myši neschopné přijímat tento hormon buňkami se dvoří nadšeně až do chvíle vlastní 57

4 kopulace, kdy prostě odejdou ze scény. Někteří hoši se stejným problémem nejsou schopni souložit. A aby se udržela rovnováha a naznačila se úloha mužských hormonů v nejženštějším aktu, nejsou ženy s poškozeným receptorem pro testosteron schopny rodit. Mužské proteinové hormony hrají důležitou úlohu v menstruačním cyklu, jak už naznačují jejich názvy, folikuly stimulující a luteinizační hormony (které u žen regulují uvolňování vajíčka) nebo prolaktin, který je zapojen do tvorby mléka. Produkce mléčného hormonu rychle narůstá u samců kosmanů, u nichž otec nosí po narození jedno z dvojčat zrozených jeho družkou. Možná že stoupá i u lidských otců, kteří jsou vázáni na čerstvě narozené děcko. Protein přímo na velitelství, tzv. gonadotropin uvolňující hormon, je vyráběn v hypothalamu, mozkovém centru zodpovědném za udržování teploty, hmotnosti a krevního tlaku. Hypothalamus (podvěsek mozkový) řídí pohlavní impérium a s pomocí řady sekundárních látek, od melatoninu (který odpovídá na délku dne a je důležitý pro sezonní zvířata, například pro ovce) k endorfinům (které zvyšují pocit blaha, snižují bolest atd.), spojuje hlavu s genitáliemi. Pohlavní hormony spouštějí geny na správném místě a ve správnou dobu a zajišťují, aby se funkce vhodné pro jednoho z partnerů neprojevovaly u druhého, což vysvětluje, proč geny mužských vlastností nejsou omezeny na chromozom Y. Jsou ve skutečnosti rozptýleny po celém genomu, ale zapínají se pouze u mužů. Jejich přítomnost u partnerů lze odhalit rychlou dávkou testosteronu. Ten způsobí, že slepice obrůstají ozdobným peřím nebo že ženám naroste knírek. I muži skrývají některé nečekané schopnosti. Darwin řeší zapeklitý problém prsních bradavek. Ukazuje, že zásadní podobnost pohlaví se ukáže při jejich občasném zvětšení u obou pohlaví při nákaze spalničkami. Je-li narušena chemická rovnováha, mohou se dokonce aktivovat. Někteří čerstvě narození hoši tvoří pod vlivem mateřských hormonů, než se mužské hormony ujmou vlády, čarodějné mléko. I válečným zajatcům v roce 1945 po letech hladovění narostla prsa a produkovali mléko, dokud se jejich stav nenormalizoval. Ukázalo se také, že jeden gen důležitý při tvorbě spermatu je zapleten do vzniku dědičné rakoviny prsu. Muži, pokud dostanou příležitost, mohou předvést svoji ženskou stránku, a ženy, jsou-li bezvýrazné, obsahují informaci pro tvorbu mužských rysů. Toto vše ukazuje na protichůdné zájmy obou skupin. Každá skupina minimalizuje, pokud je to možné, škodu způso- 58

5 benou rysem vhodným pro druhé pohlaví uváženou dávkou hormonů, která přinutí geny, aby prováděly svoji činnost pouze na správném místě. Schopnost těla omezit škodlivé působení mutací, které podporují pouze jedno pohlaví, způsobila, že sám chromozom X se ujímá vlády nad řadou mužských funkcí. Mnoho genů se vyskytuje spíše na dráze spermatu než na jejich zdánlivě přirozeném místě, totiž na chromozomu Y. Jejich nečekané umístění je následkem redukovaného stavu chromozomu Y. Většina chromozomů se vyskytuje, stejně jako ledviny nebo oči, ve dvou kopiích, takže (stejně jako při selhání ledvin nebo zranění oka) způsobená škoda je zmírněna přítomností nepostižené kopie. Kdykoli se však zásah vyskytne u muže, chromozom X ochranu neposkytne. Barvoslepost je stokrát častější u chlapců než u dívek. Zodpovědný gen je umístěn spolu s tisícem dalších na chromozomu X, a protože jeho kopie jej nemůže maskovat, porucha se projeví u syna, zatímco u dcery obvykle zůstává skryta. Nebezpečné mutace na chromozomu X pak mají tendenci brzy vymizet, ale jejich dědičnost též znamená, že kdykoli se takový chromozom objeví u muže, je každá mutace pro něj prospěšná podporována. I když poškozují partnery z druhého tábora, nějakou dobu se šíří, poněvadž poškození je v nich skryto nezměněnou formou chromozomu. Jak se nový gen stane běžnějším, stále víc a více žen zdědí dvě kopie a následkem toho trpí. Působí tu tlak ve směru omezení výhody na jediné pohlaví a zmenšení škody učiněné druhému pohlaví. Tuto činnost vykonávají hormony. Začas se přítomnost genů pro mužské vlastnosti v převážně ženské výbavě téměř ztratí, asi tak jako geny pro růst knírku u žen. Hladiny hormonů jsou citlivě regulovány. Některé, včetně testosteronu, reagují na svou vlastní přítomnost: je-li jich mnoho, jejich produkce se zastaví, je-li jich málo, zase vzroste. Některé další jsou pod přímou kontrolou mozku. Primární náznak mužství sám je udržován v rezervě do doby, než je ho zapotřebí. Testosteron je stokrát koncentrovanější v krvi než v cílových oblastech, ale většinu času tráví ve vazbě na proteiny, z níž je uvolněn teprve tehdy, když je ho zapotřebí. Někteří nadšenci v pochybné touze stát se mužnějšími tuto vnitřní rovnováhu narušují. Požívají anabolické steroidy, léky podporující růst a léčbu nemocí, podávané osobám léčeným na popáleniny 59

6 nebo osteoporózu. Ve Spojených státech (ale nikoli v Evropě) si lze některé druhy steroidů koupit volně v lékárně. Po konopí a amfetaminech je to třetí nejčastější droga nabízená britským školákům. Náruživí nadšenci zdatnosti berou někdy až padesátinásobek doporučené dávky a jejich užívání přiznává desetina návštěvníků některých tělocvičen. Polovina všech Američanů je nespokojená se svým zevnějškem a řada těchto nespokojenců se snaží o jeho změnu. V ordinacích se tak ocitají muži s bigorexií, stavem, kdy je jejich mohutné svalstvo doprovázeno nepatrnými varlaty a neschopností produkovat sperma. Vysoké hladiny umělých steroidů (jen ve Spojených státech se jich na černém trhu objevuje za miliardy) narušují produkci jejich přirozeného ekvivalentu. Někteří z uživatelů se navracejí do jakéhosi období dospívání, s vyrážkou na obličeji a skřehotavým hlasem, zatímco jiní se posunou do předčasného pozdního věku (doprovázeného holohlavostí). Dalším narostou prsa, pokud se cizí látka přemění na estrogen. Ve snaze vrátit se k normálu berou někteří muži tamoxifen, lék vynalezený pro blokádu hormonálních receptorů při léčbě rakoviny prsu, zatímco jiní zase užívají léky pro vrácení plodnosti ženám neschopným porodit. Tyto snahy uniknout z atletova dilematu jsou téměř vždy odsouzeny k neúspěchu. Androgeny, ať už přirozené či umělé, se vážou na zvláštní receptory uvnitř buňky, které se odmykají příslušným molekulárním klíčem. Těmito receptory jsou proteiny o přibližně tisíci aminokyselinách, připravené předat dál radostnou zprávu o příkazu z velitelství mužství genům, které tu jsou, aby ji zpracovaly. Jsou součástí velké rodiny biologických uváděčů, z nichž každý je připraven přivítat zvoleného hosta. Receptor obsahuje část, která se na hosta váže, a kloub, který mu dovoluje změnit tvar. Pak se připojí spolu se svým hostem na specifickou sekvenci DNA blízkou k cílovému genu. Tím se gen zapne a mužství vystřelí kupředu. Některé receptory jsou rozmístěny po celém těle včetně mozku, zatímco jiné jsou výrazně omezeny jen na určitá místa; některé vážou svoji kořist silně, jiné téměř vůbec ne; některé si vybírají jediného posla, zatímco jiné naslouchají mnoha různým poslíčkům. Většina nejslavnějších znaků mužství (včetně penisu a holé hlavy) vyžaduje kromě toho místní enzym, který přemění testosteron na účinnější látku; teprve ta je přivede k životu. Přítomnost a rozměr takových jednotek tedy záleží na tom, jak mnoho hormonu, recepto- 60

7 ru a příslušného enzymu se vyrobí a kde působí. Hierarchizované velení, s různými kontrolami a rovnováhami, přesvědčí některé orgány, aby se vyvinuly v určité identitě, a vlasy, aby rostly, nebo vypadaly na mužských místech. Freudova stará představa žen jako zmenšených mužů je veskrze chybná. Biologie ukazuje, že muži bojují o to, aby unikli ženství uvnitř sama sebe. Už od početí nutí mužova chemie embryo k složitému a nejistému počínání. Holohlavost může být jen nepatrnou pokutou, ale naznačuje mnohá rizika, podstupovaná těmi, kdo putují k tomu cíli. Vlasy rostou přibližně z pěti milionů váčků, továren umístěných v kůži, které úzkou pochvou vytlačují měkkou bílkovinnou hmotu zvanou keratin. Každý vlas vyroste o 15 centimetrů za rok a na konci svého přirozeného života vypadne. Než váček začne znovu pracovat, několik měsíců si odpočine. Období růstu, pět let na hlavě a tři měsíce na obočí, určuje, jak dlouhý vlas nakonec vyroste. I mozek tu hraje svoji úlohu. Jeden znuděný strážce majáku vážil každý den obsah svého elektrického holicího strojku a zjistil dvojnásobné množství vousů v pátek, den předtím, než se navracel ke své snoubence na pevninu. Chlípné představy mohou růst vlasů či chlupů podporovat, ale ztráta vlasů bohužel čistými myšlenkami nahrazena nemůže být. Většina mužů ztrácí své vlasové váčky do šedesáti let, ale někteří je vyčerpají už mnohem dříve. Deset milionů Britů se považuje za plešaté. S postupujícími lety jejich pokryv řídne a jednoho dne se jim vlasy na povrchu neobjeví vůbec. Příliv pokožky se rozšiřuje, až zůstane pouhý útes s vlasy. A u některých nešťastníků i ten se zcela ponoří. Holohlavost se dědí v rodinách. Plešatý byl John Adams, druhý americký prezident, jeho syn, šestý v pořadí prezidentů, trpěl podobným problémem a jeho rodina je holohlavá i v současnosti. Dříve se předpokládalo, že za tento stav může gen, jehož účinek se projevuje pouze u synů, i když jej předává matka i otec. Jediná jeho kopie prý stačila, aby polovina synů plešatého otce byla též zcela bez vlasů. Problém je mnohem složitější, protože více než polovina holohlavých má otce s týmž problémem. Zdá se, že je za to zodpovědno několik genů. Dnes máme k dispozici vzorek DNA, který umožní mladým a dosud vlasatým mužům, aby si, pokud si přejí, ověřili, zda jim vlasy později v životě vypadají. 61