Jak dopadne modrá šance ODS na českého zaměstnance

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak dopadne modrá šance ODS na českého zaměstnance"

Transkript

1 Jak dopadne modrá šance ODS na českého zaměstnance červen 2005

2 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část této publikace se nesmí reprodukovat, ukládat do informačních systémů nebo rozšiřovat jakýmkoli způsobem, ať již polygraficky, fotografickou reprodukcí, elektronicky, audio a video cestou ani jinými prostředky bez písemného souhlasu majitele práv. ISBN: Českomoravská konfederace odborových svazů nám. Winstona Churchilla Praha 3, Praha 2005

3 Obsah Předmluva Milan Štěch, předseda ČMKOS... 5 Daňová past Vlastimila Tlustého Analýza souhrnných dopadů systémů rovné a záporné daně... 7 Zaměstnanec podle ODS Nese rizika podnikání Motivuje se strachem o zaměstnání Nepotřebuje ochranu, protože dostane více svobody Cesta k lidské (pod)důstojnosti Šance jak zrušit investiční pobídky a odpisy Modrá šance pro podnikání Martina Římana ODS pro český venkov Privatizace státního majetku v hodnotě 100 miliard Kč Šance na dražší potraviny Bendlův experiment: Tunel do české dopravy Modrá šance pro výzkum protiřečí Modré šanci pro podnikání Nová kuponová privatizace českého zdravotnictví aneb Léčba šokem Nájemník v ohrožení bytová politika pro majetné Kvalitnější školství s pomocí školného Dobře utajená kultura DOSLOV Jan Uhlíř, předseda OS KOVO... 87

4

5 Předmluva 05 Vážení čtenáři, právě otevíráte mimořádné vydání edice ČMKOS POHLEDY které je celé věnováno exkluzivní analýze programového dokumentu ODS Modrá šance pro Českou republiku. Zkrácenou obsáhlou analýzu z dílny expertů ČMKOS jsme nazvali Jak dopadne Modrá šance na českého zaměstnance, protože z tohoto úhlu pohledu jsme vždy rozebírali před volbami všechny programy politických stran. ODS již v prosinci roku 2004, kdy Modrou šanci publikovala, vyzvala k veřejné a odborné diskusi. Zatím se nenašel nikdo, kdo by tento dokument podrobil hlubšímu rozboru. Odbory ČMKOS nyní přinášejí veřejnosti první obsáhlý oponentní pohled. Než si vyberete některou z kapitol, která je vám tematicky bližší a začtete se do textu, rád bych se s vámi podělil o svůj názor na Modrou šanci ODS. Stejně jako na počátku ekonomické transformace v 90. letech ODS opět přichází s revolučním konceptem obdobným, jako byla kuponová privatizace, který má vyřešit neduhy doby. Revolučnost Modré šance spočívá v tom, že se opět pokouší přinést originální řešení, které v tomto pojetí nikde ve světě nefunguje. Snahu hledat stále něco nového bychom snad mohli ocenit tam, kde by nešlo o tak závažné věci, jako je ekonomika. Ta má určitou setrvačnost a také určitý řád. Pokusy tento řád rozbít velkými skoky nesnáší a odsuzuje k neúspěchu s fatálními důsledky pro osudy lidí. Koncepty ODS, jak ukazujeme v následujících kapitolách, jsou často nepochopením a ztrátou elementární soudnosti či smyslu pro ekonomickou realitu. O to hůř, kdyby chtěla ODS podle těchto receptů skutečně vládnout. Velkým nedostatkem Modré šance je skutečnost, že si ODS vůbec nespočítala skutečné dopady svých revolučních opatření. Naši experti se pokusili o konkrétní propočty těchto dopadů a najdete je ve velmi podrobných tabulkách. Za nejnebezpečnější považuji tržní experiment s lidským zdravím, ze kterého chce ODS udělat lukrativní byznys. Paradoxní je i fakt, že Modrá šance není ve skutečnosti zaměřena na podporu ekonomického růstu a zvyšování blahobytu pro všechny, i když to navenek deklaruje. Jejím cílem je provést zásadní a nevratné změny systému rozdělování a přerozdělování ve společnosti. ODS chce zrušit povinné zdravotní a sociální pojištění, snížit možnosti dětských přídavků a legalizovat švarcsystém. Tyto změny budou v konečném důsledku znamenat zásadní přechod od celospolečenských solidárních systémů k privátním. Kroky Modré šance ODS povedou k totální destrukci současných sociálních systémů, jejich privatizaci a k přímému placení řady služeb například ve zdravotnictví, školství. To bude mít za následek sociální vyloučení velkých skupin obyvatelstva a v konečném důsledku nárůst chudoby v ČR. Prostě a jednoduše mohu hned v úvodu uvést, že Modrá šance je šancí především pro zdravé, majetné a bezdětné. Na strachu ze ztráty zaměstnání postavila ODS celou Modrou šanci pro zaměstnanost. Je velmi nebezpečné, že se snaží zaměstnancům vsugerovat, že jsou zcela rovnocenným partnerem podnikatele, a proto se s ním musí dělit i o podnikatelská rizika. Vážení čtenáři, myslím, že četba naší publikace se vám bude zdát až šokující. Našim záměrem rozhodně není šokovat, ale poodhalit širší fakta a argumenty pro vaši orientaci. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

6 MODRÁ ŠANCE

7 Daňová past Vlastimila Tlustého Analýza souhrnných dopadů systémů rovné a záporné daně 07 PROGRAMOVÁ VÝCHODISKA Podstatnou část Modré šance předkládané stínovým ministrem Vlastimilem Tlustým tvoří návrhy na zavedení rovné daně, která zaujímá klíčovou pozici v celkovém volebním programu ODS. Materiál předkládaný stínovým ministrem financí ODS Vlastimilem Tlustým je z Modrých šancí ODS nejstarší. Byl zpracován již v červenci Vznikl jako mix aktuální reakce na opatření I. etapy reformy veřejných financí a dlouhodobějších záměrů ODS na zavedení rovné daně. Tento fakt samozřejmě výrazně ovlivňuje aktuálnost a vypovídací schopnost dokumentu v dnešní době. Podstatnou část z druhé poloviny Modré šance Vlastimila Tlustého tvoří návrhy na zavedení rovné daně. Autor však podává jen velmi povrchní a v řadě případů (jak uvidíme dále) i značně nepřesný popis této koncepce. Vzhledem ke klíčové pozici rovné daně v celkovém programovém konceptu ODS a k nutnosti jejího zevrubného posouzení vycházíme při našich analýzách i z dalších pramenů, v prvé řadě z odborných statí prezentovaných dne 11. září 2000 na semináři Centra pro ekonomiku a politiku. 1) Bohužel ani tato východiska nejsou dostatečná. Navíc v Modré šanci Aleny Páralové Cesta k lidské důstojnosti jsou východiska rovné daně, zvláště v oblasti daně z příjmu fyzických osob, opět podávána jinak nežli v předchozích dokumentech. To samozřejmě výrazně relativizuje možnost jakéhokoli srovnání návrhů ODS se současným stavem. Filozofie přístupu ODS k ekonomické a společenské reformě, kterou souhrnně nazývá Modrá šance, stojí na několika základních tvrzeních. Snahou ODS je přesvědčit českou veřejnost, že se jedná o neotřesitelné pravdy. Jaká je tedy skutečnost? Složená daňová kvóta České republiky patří k nadprůměrným nejen mezi kandidátskými zeměmi, ale i mezi zeměmi OECD. O České republice se v médiích běžně tradovalo a traduje, že patří k zemím s vysokou mírou zdanění, přinejmenším v rámci zemí stejné ekonomické úrovně. Každoročně opakované pořady před skončením pololetí oznamují, jak dlouho občané pracují na stát a jak krátce pro sebe. Někdy i v odborných analýzách bývá Česko charakterizováno jako nekonkurenceschopný ostrov vysokého zdanění a bohužel občané tomu věří. Komu by se také líbilo platit daně, že? ODS a její Modrá šance reagují na společenskou objednávku a přicházejí s odstraněním nešvaru vysokých daní. Jak už to bývá, pravda je někde úplně jinde. Tento dlouho tradovaný mýtus, založený na nedokonalých informacích a nesrovnatelných údajích, však padl, když mezinárodní instituce OECD a Eurostat důkladně porovnaly výchozí údaje za jednotlivé členské země EU. Ukázalo se, že míra zdanění v Česku patří v rámci Evropy k nejnižším. Mezinárodní srovnání základních ekonomických parametrů je složitá disciplína, vyžadující dodržování shodných postupů, důkladnou znalost náplně jednotlivých ukazatelů a všech metodických nuancí. Ke kultivaci statistických výpočtů významně přispěla příprava na vstup do EU. Eurostat jako orgán členských zemí svou soustavnou metodickou prací koordinuje statistické postupy a vede staré i nové země EU ke sjednocení metodiky. Celková míra zdanění se posuzuje podle tzv. složené daňové kvóty. Při jejím výpočtu se do čitatele vzorce zahrnují jak daňové příjmy (přímé i nepřímé daně), tak i pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, do jmenovatele pak hrubý domácí produkt (HDP). Při sjednocování metodiky v mezinárodním měřítku se daňové kvóty dotkla nejprve revize jmenovatele, posléze i čitatele. HDP byl při poslední revizi ve všech zemích EU-25 propočten důsledně podle metodiky evropských národních účtů ESA 95. Revize zajišťující srovnatelnost čitatele vzorce daňové kvóty objemu daní a odvodů, resp. příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení je druhým krokem, při kterém se propočítává mezinárodně srovnatelná, tzv. konsolidovaná daňová kvóta. Daňové systémy i systémy sociálního a zdravotního pojištění v jednotlivých zemích jsou velmi rozmanité a navzájem nesrovnatelné. Nejvíce se liší způsob zahrnování pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení, hrazeného státem jako zaměstnavatelem. V některých zemích (například v Rakousku) neplatí stát za veřejné zaměstnance pojistné, zatímco v jiných ano. V Česku tvoří tato složka významnou část celkového objemu daňových příjmů. 1) Tlustý V., Mach P., Minčič L.: Rovná daň, Sborník textů, CEP, Praha, leden 2001

8 80 Celkové daně včetně sociálních příspěvků (konsolidované) v % k hrubému domácímu produktu Pramen: European Commission, Structures of the Financial Systems in the European Union: , s. 239, červenec (Jde o poslední harmonizovaná data v celé šíři EU-25, ČR 2004 = 35 %.) Po zohlednění obou vlivů zajišťujících srovnatelnost v mezinárodním měřítku vykazuje Eurostat proti obecnému očekávání v ČR zcela jiné údaje. Ze starých členských zemí EU-15 má nižší daňovou kvótu než Česko pouze Irsko. Dokonce i za liberální vzor vydávané Spojené království má míru zdanění vyšší. Znových členských států EU, pomineme-li netypické ostrovy Maltu a daňový ráj Kypr, má nižší daňovou kvótu pouze Slovensko a pobaltské státy, tedy státy s podstatně nižší ekonomickou úrovní než Česko. Když padl argument o celkově vysoké míře zdanění, začali zastánci razantního snižování daní hledat náhradní zdůvodnění. Zdůrazňují, že Česko se má srovnávat ne s evropským průměrem, ale se zeměmi stejně chudými. Takové srovnávání je jistě oprávněné, avšak jeho výsledky vycházejí opět nastejno. Především ČR nepatří k chudým zemím, ale k zemím středně ekonomicky vyspělým. V rámci evropské pětadvacítky dosáhl u nás HDP na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2003 zhruba 70 %. Ostatní středoevropské země vycházejí v tomto srovnání podstatně hůře. Polsko dosahuje 46 %, Slovensko 51 %, Maďarsko 60 %. Z nových členů EU, států SVE, pak dosahuje Estonsko 46 %, Lotyšsko 39 % a Litva 42 %. Při kvalifikovaném posouzení zbude z bombastických novinářských titulků o Česku jako zemi s nejvyššími daněmi ve střední Evropě pouze fakt, že na Slovensku je míra zdanění o 2 procentní body nižší. VMaďarsku a Polsku je naopak o 3 až 4 body vyšší. Pokud do střední Evropy zahrneme i Rakousko, jeho konsolidovaná daňová kvóta dosáhla v uváděném roce 44 %, v Německu činila 40 %. Menší daňovou zátěž v rámci Evropy mají tedy státy s podstatně nižší ekonomickou úrovní než Česko Slovensko a pobaltské státy. Ekonomiky těchto zemí jsou svým způsobem nuceny k pokusům o zlepšení své konkurenceschopnosti všemi možnými cestami, tedy i s využitím daňového podbízení, neboť jejich propast vůči ekonomické úrovni EU zůstává hluboká. Daleko větší význam než o něco nižší daně však mají pro lákání zahraničního kapitálu nižší mzdy. Připomeňme, že průměrná hrubá měsíční mzda v kursovém přepočtu činila v roce 2003 v Česku 541 eur, na Slovensku jen 346 eur. Ve světovém měřítku je v Česku daňová zátěž střední. Je však nutno vzít v úvahu, že ekonomiky s mimořádně nízkou daňovou kvótou kolem 30 % HDP především USA, Irsko, Austrálie, mají systémy pojistného na sociální zabezpečení i zdravotnictví převážně privátního anebo dobrovolného charakteru, takže odvody a příspěvky na tyto účely do složené daňové kvóty nevcházejí. Tento fakt je v uváděných zemích zohledněn ve vyšších mzdách. V důsledku toho je například v USA 45 milionů občanů bez zdravotního pojištění. Když už nějak nevychází složená daňová kvóta, tak se alespoň vytrhne ze souvislosti daňového systému nějaká daň (v poslední době je nejoblíbenější sociální pojištění) a ta je pak s oblibou prezentována jako v mezinárodním srovnání nejvyšší. Že oproti těmto nejvyšším daním stojí daně, které jsou dokonce ve světovém kontextu naopak nejnižší, se tito nezávislí experti samozřejmě nezmiňují. (Že konkrétně výše pojistného v rozpočtu nahrazuje ve světovém kontextu nezvykle nízkou progresi daně z příjmu fyzických osob, minimální majetkové daně, naprosto nepřehledný a neobvyklé rozsáhlý systém všech možných výjimek pro různé subjekty ve všech daňových okruzích atd., velmi úzký základ daně z příjmu právnických osob atd., o tom se jaksi mluvit nehodí). Zdanění podnikatelů je v České republice vysoké. Nízké daně znamenají vyšší konkurenceschopnost ekonomiky. Vlastimil Tlustý ve své Modré šanci při hodnocení snížení sazeb daně z příjmu právnických osob

9 09 z31% na 24 %, kterou přijala současná vládní koalice, uvádí, že snížení sazby daně z příjmu právnických osob (DPPO) nepovede k očekávaným výsledkům, protože ho překonají sazby DPPO v okolních zemích, zejména zavedení rovné daně na Slovensku. Jaká je skutečnost opět jiná, než představuje Vlastimil Tlustý. Hodnotit daňové zatížení podnikatelských subjektů jenom podle výše daňové sazby je totiž opravdu velmi zavádějící. Samotná sazba daně o skutečném daňovém zatížení neřekne vůbec nic. Záleží vždy na šíři daňového základu, z něhož se (příslušnou sazbou) daň vybírá. Jednoprocentní daňová sazba z velmi širokého daňového základu může přinést vyšší daňové zatížení než 99% sazba z úzkého daňového základu. Že si to neuvědomuje člověk aspirující na budoucího ministra financí, je docela na pováženou. Skutečné mezinárodní porovnání nám samozřejmě neposkytuje prostá sazba daně z příjmu právnických osob, ale tzv. efektivní daňová sazba která zohledňuje jak výši sazby, tak i výši daňového základu. Jak to tedy bude s těmi okolními státy až (stejně jako ČR) dokončí probíhající daňové reformy? Podle společné studie auditorské firmy Ernst and Young a německého Centra pro evropský hospodářský výzkum se efektivní daňová sazba daně právnických osob okolo roku 2006 bude pohybovat v následujícím koridoru Německo 36 %, Rakousko 29 % (což je zároveň průměr EU 15), Polsko 17,5 %, Česko 17 %, Slovensko 17 %, Maďarsko 14 %. Ze zbytku nových členských zemí bude mít efektivní sazbu Estonsko ve výši 22,5 % a Slovinsko ve výši 21,5 %. Nižší efektivní zdanění než ČR budou mít (kromě Maďarska) jen Lotyšsko a Litva, které se budou pohybovat mezi %. Rozdíly mezi novými členskými zeměmi EU tedy nejsou natolik impozantní, aby zavdávaly příčinu pro další pokles daňových sazeb z důvodu udržení konkurenceschopnosti. Je to způsobeno tím, že nízké nominální sazby u některých zemí jsou bohatě vyvažovány striktními pravidly pro stanovení daňového základu a odpisy. Na druhou stranu již tato výše daní vede k výrazným problémům ve starých členských zemích, obviňujících nové členské země z daňového dumpingu. Další tvrzení že nižší daně znamenají vyšší konkurenceschopnost, je podobné jako v předchozím případě. Ve skutečnosti existují vysoce konkurenceschopné a ekonomicky výkonné země s nadprůměrnou úrovní produktivity práce, které mají vysokou míru zdanění. Patří k nim skupina zemí severní Evropy s tradičně vysokou složenou daňovou kvótou, 2) pohybující se od 40 do 50 % HDP Finsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko. Konkurenční schopnost těchto zemí je vysoká zaujímají přední příčky v pořadí jak podle konkurenceschopnosti, tak i podle souhrnné produktivity práce, měřené hrubým domácím produktem na pracovníka. Současně se na předních místech v pořadí konkurenceschopnosti i úrovně produktivity práce nacházejí vyspělé ekonomiky s mimořádně nízkou daňovou kvótou kolem 30 % HDP. Jedná se především o USA, Irsko a Austrálii. 3) Existují tedy různé modely s různou mírou přerozdělování národních zdrojů, které jsou z hlediska ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti stejně úspěšné. Rozhodující dlouhodobé faktory ekonomické úrovně a úrovně konkurenceschopnosti, resp. produktivity spočívají jinde než v míře zdanění. Nacházejí se v dlouhodobém historickém vývoji, především v úrovni lidského kapitálu. Z těchto důvodů se výběr modelu s nižší či vyšší mírou přerozdělování řídí jinými hledisky, danými spíše historickou zkušeností a návyky obyvatelstva, které jsou rozdílné v různých světových regionech. Naproti tomu hospodářská strategie ODS je evidentně postavena na (jak také jinak) pokračování politiky, kterou prosazovala v průběhu ekonomické transformace a která fatálním způsobem deformuje ekonomický život České republiky dosud. Pouze se ke dvěma zázračným ekonomickým nástrojům, totiž nízkým mzdám a podhodnocenému kursu koruny, přidává třetí nástroj rovná daň. Snížení přímých daní urychlí ekonomický růst a jeho prostřednictvím se vyrovnají daňové ztráty. Tvrzení ODS, že nižší míra zdanění blahodárně působí na hospodářský rozvoj země, podporuje podnikání, snižuje nezaměstnanost a ve svém výsledku zrychluje ekonomický růst, je tezí anglosaského (neoliberálního) proudu. To je nejčastější argument uplatňovaný proti převažujícímu současnému evropskému modelu přerozdělování veřejných zdrojů. Rychlý ekonomický růst přitom údajně nahradí výpadek příjmů, spojený s nižšími sazbami, takže ve výsledku není ohrožena vyrovnanost veřejných rozpočtů. Naopak se očekává vyrovnanější hospodaření státu a odbourání existujících deficitů. K první části je možno minimálně říci, že je empiricky obtížně prokazatelná (existují různě efektivní cesty stimulace růstu v daňové soustavě). Druhá část je v rozporu se všemi známými empirickými zkušenostmi, takže při potřebě odbourání existujících vysokých deficitů je tento postup možno uplatňovat jen velice opatrně. Stimulace podnikání je pro růst ekonomiky samozřejmě nezbytná, je však nutno vážit více možných způsobů, které jsou různě účinné. Snížení zátěže přímých daní je jen jednou z možností, zesílenou nutností čelit daňovému podbízení okolních zemí střední a východní Evropy. Přitom s tím spojené očekávané zrychlení ekonomického růstu je v delším časovém horizontu obtížné věrohodně prokázat. Jednorázový poptávkový stimul jako krátkodobý efekt není dostatečným důkazem. 2) Tzv. složená daňová kvóta obsahuje vedle přímých a nepřímých daní též příspěvky na sociální pojištění. 3) Znovu připomínáme, že v těchto ekonomikách mají však systémy pojistného na sociální zabezpečení i zdravotnictví převážně privátní anebo dobrovolný charakter, takže odvody a příspěvky na tyto účely do složené daňové kvóty nevcházejí. Zemí s nejnižší mírou zdanění v rámci OECD je Mexiko s daňovou kvótou 19 % to ovšem patří k zemím ekonomicky méně vyspělým a podle konkurenceschopnosti i úrovně produktivity práce se nachází na konci žebříčku (viz následující tabulky).

10 100 Zkušenost České republiky v období dokazuje, že prudké snížení přímých daní zatím v praxi vedlo k obrovskému zvýšení deficitů veřejných rozpočtů. Nejkřiklavějším případem jsou USA za vlády prezidenta Reagana a nyní znovu za prezidenta Bushe. Velký rozpočtový přebytek z dob prezidenta Clintona se zvrátil v deficit ve výši 6 % HDP a míra veřejného dluhu překročila v roce % HDP. Vlastimil Tlustý však v tomto směru v Modré šanci hýří nerealistickými sliby. Stačí prostě zavést jednotnou daň ve výši 15 % a růst HDP se od roku 2005 zvýší na 7 % při následném efektu ve vyrovnaných rozpočtech ke konci desetiletí. 4) Obdobné zázračné sliby nejsou ze strany ODS ničím novým. Mají asi stejnou hodnotu jako dnes již kultovní příslib bývalého předsedy ODS Václava Klause o zdvojnásobení průměrné mzdy a průměrného důchodu před parlamentními volbami v roce Výrazným poklesem přímých daní začnou platit daně i ti, kteří dnes volí cestu daňového úniku a pohybují se ve stínové ekonomice. Podle provedených průzkumů ve vyspělých evropských zemích se ukazuje, že opravdu existuje vazba mezi stínovou ekonomikou a mírou zdanění. Věc je Daňová kvóta, konkurenceschopnost a produktivita práce v zemích OECD v roce ) Multikriteriální hodnocení podle Světové ročenky konkurenceschopnosti v rámci 49 zemí, pořadí přepočteno na 30 zemí souboru zemí OECD. 2) Dle přepočtu na nově revidovaný HDP, jedná se o nekonsolidovanou daňovou kvótu (viz podrobněji výše). Pramen: Revenue Statistics , OECD, Paris, 2003; World Competitiveness Yearbook 2002, IMD, Lausanne,2002; Eurostat, Structural Indicators, únor ) Vlastimil Tlustý, Modrá šance, základní teze finanční politiky ODS, č. 1/2003, str. 26.

11 011 však výrazně složitější než si představují hlasatelé tohoto mýtu. Zvyšování daňového tlaku (zahrnuje i pojistné) vyvolává poptávku (stejně tak i nabídku) po práci na černo. Recipročně však tato závislost neplatí. Tento paradox je možno vysvětlit nejen určitou setrvačností v chování (je třeba, aby daňové zmírnění bylo posouzeno jako dostatečně motivující), ale i motivy čistě ekonomickými. Přechod z nezdaněné činnosti k činnosti oficiální je však vždy spojen s ekonomickou ztrátou a to i při výrazném zmírnění daňového tlaku. Oficiální subjekt bude totiž vždy platit nějaké daně, zatímco když byl neregistrovaný, tak neplatil daně žádné. Snížení daní tedy může u podniků znamenat určité zbrzdění jejich vstupu do oblasti stínové ekonomiky, avšak nemusí a neznamená nutně to, že tento svět opustí a začnou platit daně. 5) Obdobně je ve společnosti běžně rozšířen názor, že snížení daňové sazby způsobí, že se nevyplatí zatajovat své příjmy před daňovými úřady. Podíváme-li se však na úvahy ekonomů, nedojdeme k tak jednoznačnému názoru, spíše naopak. I když nám ekonomické teorie nedávají jasné odpovědi, na jednom se různí autoři shodnou beze zbytku základem jakýchkoli opatření směřujících k boji proti daňovým únikům musí být v prvé řadě výrazné zvýšení rizika odhalení daňových úniků. Tento pohled je však samozřejmě ODS naprosto cizí. Objevem rovné daně jako univerzálního léku i na stínovou ekonomiku se stala jakákoli jiná opatření v boji proti stínové ekonomice zbytečná (majetková přiznání, kolkování alkoholu, omezení hotovostních plateb, omezení prodeje cigaret a alkoholu na tržištích, zavedení kontrolních pokladen). Podle ODS jde o naprosto neúčinné paskvily otravující a likvidující soukromé podnikatele. V boji proti daňovým únikům je politika ODS vzácně konzistentní. V duchu zvěčnělých tezí o nutném útěku před právníky a nemožnosti rozlišit čisté a špinavé peníze prostě žádná neexistuje. 5) ORSEU: Place et role du travail au noir dans le systéme economique contemporain, Bruxelles 1993.

12 120 ROVNÁ DAŇ PRO FYZICKÉ OSOBY Co skutečně víme o navrhované rovné dani z příjmu fyzických osob z dílny ODS? Pokud bychom brali za bernou minci pouze to, co je napsáno v Tlustého Modré šanci, nebylo by si možno pod rovnou daní z příjmu fyzických osob, kterou ODS nazývá rovnou daní osobní, představit zhola nic. To je docela šokující zjištění. Vnímavější čtenář nabývá dojmu, že se autoři tohoto konceptu snaží něco před veřejností zatajit. Vlastimil Tlustý nám poskytuje pouze jedinou konkrétnější informaci, a to o sazbě daně. Pro ODS je dlouhodobě cílovým řešením daňové reformy zavedení rovné daně ve výši 15 %. Další informací, o kterou se stínový ministr chce podělit se čtenářem Modré šance, je zásadní sdělení, že rovná daň má tři základní parametry: základ, nezdanitelné minimum a sazbu. Jak budou tyto základní parametry tvořeny, či dokonce jak budou vysoké, se však už čtenář nedozví. Modrá šance Vlastimila Tlustého prostě a jednoduše vůbec neodpovídá na zásadní otázky, podle kterých bylo možné představy rovné daně dostatečně identifikovat: Jaké druhy příjmů budou předmětem daně z příjmu fyzických osob? Jakým způsobem se bude odvozovat u jednotlivých typů příjmů základ daně? Jaké částky budou tvořit nezdanitelnou část základu daně? V následujících odpovědích na tyto tři konkrétní otázky se tedy poněkud detektivním způsobem kombinací ostatních kapitol Modré šance a dřívějších vyjádření ODS budeme snažit identifikovat nejpravděpodobnější variantu nastavení základních parametrů v oblasti daně z příjmu fyzických osob. Činíme tak samozřejmě s vědomím, že můžeme být kdykoli napadeni, že naše údaje a východiska jsou nepřesná, či zmanipulovaná. V této věci se však striktně držíme psaných dokumentů, kde si pravdivost našich východisek může kdokoli ověřit. Navíc z různě prezentovaných variant jednotlivých autorů ODS vybíráme zásadně vždy tu, která je vůči občanům ČR nejpřívětivější. Kdo bude rovnou daň platit? Zdá se, že již v odpovědi na tuto otázku se skrývá první čertovo kopýtko. Jde totiž o to, že touto daní budou ve skutečnosti zdaňovány jen příjmy ze závislé činnosti tedy mzdy a platy. Naproti tomu se jaksi nenápadně a mimo jakoukoli diskusi připravuje osvobození od daní celé řady příjmů. Čili rovná daň zase nebude až tak rovná. Protože oficiální volební program Modrá šance neposkytuje konkrétní koncept rovné daně z příjmu fyzických osob, vycházíme z odborných statí prezentovaných dne 11. září 2000 experty ODS P. Machem a L. Minčičem na semináři Centra pro ekonomiku a politiku. Zatímco Petr Mach předpokládal, že předmětem rovné daně osobní budou všechny příjmy ze závislé činnosti, tj. hrubé mzdy, Ladislav Minčič předpokládal, že této dani budou podléhat mzdy, platy a funkční požitky, pokud budou vypláceny v peněžní formě, dále pak ta část peněžních příjmů OSVČ, která je určena na krytí jejich soukromé spotřeby (podnikatelská část zůstane v ranku daně z příjmu právnických osob). Vlastimil Tlustý se ve své definici přiklonil k definici P. Macha, takže podle oficiální Modré šance se tato daň bude vztahovat pouze na příjmy ze závislé činnosti hrubé mzdy. Připomínáme, že dnes jsou součástí této daně příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Čili na první pohled je zřejmé, že by z ranku této daně vypadly celé úseky dnešních daňových příjmů. Zatímco příjmy z pronájmů a (pravděpodobně) příjmy z podnikání osob samostatně výdělečně činných by se staly součástí daně z příjmu právnických osob (viz dále), celá část příjmů z kapitálu, příjmů ze zahraničí atd. by vůbec vypadla z jakéhokoli zdanění (bližší konkrétní popis příjmů, které dnes podléhají dani z příjmu fyzických osob, je součástí obsáhlých paragrafů 6, 7, 8, 9 a 10 současného zákona). Nezdaňovaly by se tedy příjmy fyzických osob z podílů na zisku z podnikání, nezdaňovaly by se příjmy fyzických osob z úrokových inkas, z dividend, apod. Podle popisu Ladislava Minčiče ve Sborníku textů Rovná daň odpadnou zároveň i časové testy na prodej nemovitostí, akcií, automobilů, dluhopisů apod., tedy i zdanění příjmu vzniklého jako rozdíl mezi cenou nákupu a prodeje těchto komodit. To výrazným způsobem nahrává subjektům, které se zabývají spekulací. Není nic překvapivého na tom, že se Vlastimil Tlustý otázce, kdo bude rovnou daň platit, vyhýbá, a diplomaticky řečeno tuto oblast ve svém popisu nezdůrazňuje. Je zajímavé, že se dodnes touto otázkou fundamentální pro dodržení ODS proklamovaného principu rovného zdanění nikdo nezabýval. Inkriminované otázky jsou ve skutečnosti dvě: Proč mají být kapitálové spekulace s cennými papíry, nemovitostmi či dalšími komoditami, příjmy ze zahraničí, tedy i z daňových rájů, a další druhy příjmů oproštěny od jakéhokoli zdanění? Neskrývá se nakonec za snahou ODS o prosazení rovného zdanění jen záměr zbavit břemene daní nejrůznější sorty spekulantů a legalizovat finanční toky mezi Českou republikou a daňovými ráji? Než budou tyto klíčové záležitosti zprůhledněny, bude znít tvrzení Modré šance, že všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, falešně a licoměrně. V následujících propočtech můžeme vycházet pouze z hrubých mezd. Totiž jen u nich je dnes jasné, že budou touto daní v případě volebního vítězství ODS zdaňovány. Jakým způsobem chce ODS u jednotlivých druhů příjmů odvozovat základ daně? Tato otázka souvisí s velmi podstatným problémem, jak budou v navrhovaném systému zdaňovány osoby samostatně výdělečně činné. Jak se bude daňový základ u OSVČ lišit od daňového základu zaměstnan-

13 013 ce? Jakým způsobem (a zda vůbec) bude provedena revize nejrůznějších uznatelných nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u OSVČ? Zda budou zachovány, či dokonce zvýšeny tzv. paušální odpočty u OSVČ atd. Jsou to právě tyto otázky, které budou dalším prubířským kamenem hesel všechny příjmy jsou zdaňováni stejně, neexistují žádné speciální daňové výjimky atd. Prostě a jednoduše, Modrá šance Vlastimila Tlustého postrádá vyjasnění, zda vůbec dojde k daňovému narovnání podmínek mezi zaměstnanci a OSVČ. Takovéto vyjasnění je o to důležitější, že v Modré šanci Aleny Páralové Více svobody, méně regulace se ODS hlásí k plné legalizaci tzv. švarcsystému. Jen připomínáme, že zcela volné působení švarcsystému v podmínkách výrazného rozdílu v placení daní a pojistném mezi zaměstnanci a OSVČ má výraznou schopnost rozložit systémy sociálního a zdravotního pojištění a tím i veřejné finance. Buď tedy v daňovém systému bude výrazné sjednocení podmínek pro placení daní pro OSVČ a zaměstnance (což evidentně není), nebo musíme konstatovat výraznou nekonzistenci v navržených opatřeních mezi Modrou šancí Vlastimila Tlustého a Aleny Páralové. Dalším nejasným problémem je, zda bude možno od základu daně odečíst zaplacené pojistné. Tato otázka není tak triviální, jak se zdá na první pohled. Vlastimil Tlustý se však ve své Modré šanci k této otázce explicitně nevyjádřil. Implicitně však ani on (obdobně jako P. Mach a L. Minčič) nepočítal s tím, že by se zaplacené pojistné odečítalo od základu daně je zachována jediná osobní odečitatelná položka na poplatníka a zvyšuje se její výše (Modrá šance str. 16). V další kapitole Modré šance Aleny Páralové Cesta k lidské důstojnosti se totiž jednoznačně uvádí, že základem daně je myšlen hrubý příjem po odečtení sociálního a zdravotního pojištění. Vycházíme tedy z předpokladů příznivějších pro poplatníka. Musíme však upozornit, že i v tomto bodě existuje výrazný rozpor mezi Modrou šancí Vlastimila Tlustého a Modrou šancí Aleny Páralové. Pro vlastní analýzu dopadů do finančních rozpočtů domácností je důležité znát i změny, ke kterým dojde podle návrhů ODS ve výši pojistného. Vlastimil Tlustý se zmiňuje pouze obecně o tom, že zavedení rovného důchodu, navrhovaného ODS, umožní snížit sociální pojistné, a na druhé straně zároveň klade větší důraz na individuální důchodové připojištění, případně investování a spoření. Vedle toho Alena Páralová předpokládá, že by mohlo dojít k vyrovnání podmínek v placení pojistného mezi OSVČ a zaměstnanci tím způsobem, že by se stanovilo nemocenské pojištění nepovinné i pro zaměstnance. 6) Přes tyto úvahy jsme při základním porovnání současného zdanění a rovné daně ODS vycházeli ze shodné výše sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem, tj. z odvodu 12,5 % z hrubé mzdy. Hlavní problém spočívá v tom, že poplatník vydělá na tom, že se mu sníží sazba, ale zároveň prodělá, protože se mu omezí příjmy ze sociálního a důchodového sytému. V následujících tabulkových přehledech jsme pro optické srovnání dopracovali část porovnávající jednotlivé varianty současného stavu a rovné daně a rozšířili o dopad zrušení nemocenského pojištění u zaměstnanců. Jaké částky budou podle ODS tvořit nezdanitelnou část základu daně? Voficiální Modré šanci stínový ministr ODS Vlastimil Tlustý předpokládá, že bude zachována jediná osobní odečitatelná položka na poplatníka a zvyšuje se její výše. V různých doprovodných prohlášeních pak tato položka byla kvantifikována ve výši cca 60 tisíc Kč na poplatníka a rok. Jak to však opravdu s odpočitatelnými položkami ODS myslí, je záhada. Naletěl na ni i ministr Sobotka. Ten totiž ve svém článku Modrá šance šance zdražit (MfD ) vycházel z Tlustého jedné osobní odpočitatelné položky na poplatníka a světe, div se se zlou se potázal. Další z řady stínových ministrů ODS Martin Říman ho totiž obvinil z naprosté neznalosti principu rovné daně (?) a celé své vyjádření korunoval tvrzením, že rovná daň totiž samozřejmě předpokládá existenci odpočitatelných položek jak na poplatníka, tak na dítě. 7) Škoda. Modrá šance Vlastimila Tlustého obsahuje něco jiného. Z čeho tedy čerpal stínový ministr průmyslu své představy o rovné dani, když ne z autoritativního (?) popisu stínového ministra financí? Nemusíme chodit daleko, na podzim minulého roku vydává svou druhou Modrou šanci stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová a ta předpokládá výši nezdanitelného minima pro dospělou osobu ve výši 4000 Kč a pro dítě 2000 Kč měsíčně. K samotné výši odpočtů se však autorka staví opatrně. Uvedené nezdanitelné minimum je podle ní uvedeno pro ilustraci a jeho konkrétní výše by závisela na konkrétní politické dohodě. Jak je vidět, variabilita názorů ODS na tento význačný parametr daně z příjmu zaměstnanců je značná. Celá tato dosti nepřehledná situace v nás vyvolává pocit, že přes všechna ujištění a suverénní vystupování jednotlivých jejích představitelů nemá ODS dostatečně ujasněnou představu nejen o systému rovné daně, ale také o jejích vazbách na ostatní navrhovaná opatření (záporná daň, zrušení švarcsystému, systém zdaňování OSVČ atd.). Na první pohled je zcela evidentní, že předkladatelé vycházejí vždy ze situace ad hoc a postrádají ověření svých návrhů prostřednictvím komplexní modelace dopadů na občany. Abychom nebyli obviněni z účelové manipulace, tak v následujících propočtech vycházíme z předpokladu existence minimálního paušálního odpočtu na poplatníka ve výši 4000 Kč měsíčně a na dítě 2000 Kč měsíčně. I když je tento předpoklad Aleny Páralové (a Martina Římana) v hrubém rozporu s představou obsaženou v Modré šanci Vlastimila Tlustého. Naproti tomu, zcela v souladu s logikou rovné daně a s přístupem autorů, předpokládáme odstranění 6) Tento návrh by v případě svého přijetí znamenal porušení Úmluvy MOP č. 130 a Evropské sociální charty. Bližší rozbor tohoto opatření je obsažen v Kritice Modré šance pro zvýšení zaměstnanosti Aleny Páralové. 7) Martin Říman, Modrá šance šance nemlžit, MfD,16. prosince 2004.

14 140 všech ostatních nezdanitelných částí základu daně. Jde o částky, o které si doposud mohl poplatník fyzická osoba snížit svůj základ daně, především jde o odpočet na vyživovanou manželku/manžela, kteří nemají vlastní zdanitelné příjmy, zvláštní odpočet mají osoby zdravotně postižené a invalidní a odpočet při studiu. Stejně tak předpokládáme, že se při případném přechodu na systém rovného zdanění zruší možnost odpočítávat od základu daně poskytnuté dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů, platby na penzijní připojištění a životní pojištění a zaplacené příspěvky člena odborové organizace. Bude samozřejmě velmi zajímavé sledovat, kolik těchto odpočtů se v konečném důsledku opravdu zruší. Konkrétní dopady rovné daně fyzických osob na příjmové skupiny zaměstnanců U systému rovné daně počítáme kromě již uvedených odpočitatelných položek na poplatníka a dítě i možnost odečtu zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Daňovou změnu demonstrujeme pro poplatníky s hrubým příjmem (mzdou) v rozmezí 6 tis. Kč až 200 tis. Kč měsíčně, a to odděleně pro poplatníka bez dětí, s jedním dítětem a dvěma dětmi a dále pro poplatníka bez dětí s vyživovanou manželkou/manželem, poplatníka s jedním dítětem a vyživovanou manželkou/manželem a se dvěma dětmi s vyživovanou manželkou/manželem. V našich propočtech tedy ověřujeme komplexní působení následujících jevů spojených s přechodem od současného systému daně z příjmu fyzických osob na systém rovného zdanění: zrušení daňových pásem a zavedení jednotné univerzální sazby daně ve výši 15 %, zvýšení paušální odpočitatelné položky od základu daně na jednotlivce, zrušení slevy na dani na dítě ve výši 6000 Kč ročně a zavedení odpočtu od základu daně na dítě ve výši 24 tis. Kč ročně, zrušení odpočtu od základu daně na manželku/manžela ve výši tis. Kč ročně. V propočtech nám šlo o základní postižení globálního trendu při přechodu k systému rovné daně u fyzických osob. Prozatím jsme přímým propočtem neověřovali působení u užších skupin poplatníků v souvislosti se zrušením odpočtů od základu daně u osob zdravotně postižených a invalidních, u studentů, u osob odpočítávajících doposud od základu daně poskytnuté dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů, platby na penzijní připojištění a životní pojištění a zaplacené příspěvky člena odborové organizace. Stejně tak jsme prozatím neověřovali, vzhledem k výraznému rozptylu, vliv zrušení společného zdanění manželů s dětmi, ke kterému nesporně při zavedení systému rovné daně dojde. Ke všem těmto oblastem je však možno již na tomto místě říci, že zrušení těchto odpočtů samozřejmě situaci poplatníkům oproti příkladům uvedeným v našem přehledu dále zhorší.

15 Rovná daň ODS zaměstnanec bez dětí 015

16 160 Rovná daň ODS zaměstnanec s jedním dítětem

17 Rovná daň ODS zaměstnanec se dvěma dětmi 017

18 180 Rovná daň ODS zaměstnanec bez dětí s manželkou/manželem bez příjmu

19 Rovná daň ODS zaměstnanec s jedním dítětem a manželkou/manželem bez příjmu 019

20 200 Rovná daň ODS zaměstnanec se dvěma dětmi a manželkou/manželem bez příjmu

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Na začátku je třeba si připomenout, co vlastně Milan Štěch v této

Více

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 Rovnost mezi lidmi nikdy neexistovala a existovat nebude. Mirek Topolánek, předseda ODS, www.aktualne.cz, 10.04.2006 Bohatým je jasné, že na

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 7. dubna 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně Vám posíláme základní charakteristiku navrhované Daňové reformy ČR. S pozdravem Stanislav Kačer předseda

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV

Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV Příloha č. 4 KVANTIFIKACE DAŇOVÝCH ÚLEV V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2015 1 Popis metodiky 1.1 Použitá metoda V současné době neexistuje jednotná metodika pro výpočet daňových úlev, nejsou dána ani žádná jiná

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů

Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik Nízká flexibilita trhu práce v ČR míra dlouhodobé nezaměstnanosti (strukturální

Více

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM I. Zaměstnané osoby a/ samostatně výdělečně činné osoby (článek 1(a)(ii) a (iii) Nařízení). A. BELGIE Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA Neuplatňuje se. C. DÁNSKO 1.Jakákoli

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Závěr. dlouhou dobu. dále k významnému omezení jednotlivých titulů obsahujících různé formy daňových úlev.

Závěr. dlouhou dobu. dále k významnému omezení jednotlivých titulů obsahujících různé formy daňových úlev. Závěr Jak bylo uvedeno v úvodu této diplomové práce, daňová reforma zahájená v roce 2007 byla nevyhnutelná, neboť situace veřejných financí byla již neudržitelná a představovala zásadní celospolečenské

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Legislativní změny pro mzdy roku 2018

Legislativní změny pro mzdy roku 2018 Legislativní změny pro mzdy roku 2018 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Daňové zvýhodnění na první dítě se zvyšuje na 15 204,- ročně, tj. 1 267,- Kč měsíčně. Další děti zůstávají ve stejné výši jako v

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016 K 1.1.2016 došlo ke zvýšení

Více

Legislativní změny pro mzdy roku 2019

Legislativní změny pro mzdy roku 2019 Legislativní změny pro mzdy roku 2019 Minimální mzda Od 1.12019 se zvyšuje na výši 13 350 Kč. Průměrná měsíční mzda. Pro rok 2019 je stanovena nařízením vlády č. 213/2018 Sb.ve výši 32 699 Kč. Maximální

Více

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Ing. Petr Mach, Ph.D.

Ing. Petr Mach, Ph.D. Svobodní mají plán, jak snížit všem pracujícím daně a odvody tak, aby každému zůstalo o 1000 korun čistého měsíčně navíc. Zrušíme nespravedlivé dotace pro firmy, proto budeme moci snížit daně lidem. Ing.

Více

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn ZÁKON o stání sociální podpoře (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují 5 a)

Více

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele Daně v roce 2010 Metodologický seminář pro středoškolské učitele prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Cesta od předmětu k základu daně veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění Společnost Společnost Transfery k rodině Transfery ke společnosti Zdravotní péče Důchody (S, I, V) Pojistné na zdravotní pojištění Dávky nemocenského pojištění Pojistné na důchodové pojištění Peněžitá

Více

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205,

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, 675 44. 1. Žadatel: Jméno a příjmení: Telefon: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Adresa současného

Více

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci

Více

Péče o děti v daňových systémech

Péče o děti v daňových systémech Péče o děti v daňových systémech Jaroslav Vostatek Workshop CESTA VŠFS 17. 6. 2015 Osnova Fiskalizacedětských dávek Modely zdanění osobních příjmů vč. navazujících dětských dávek Liberální modely Konzervativní

Více

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii

Více

Vývoj příjmů a výdajů

Vývoj příjmů a výdajů Hospodaření města sledované z hlediska příjmů a výdajů celkem byla ve sledovaném období 2000-2006 ztrátové ve výši 17,2 mil. Kč. Celkové výdaje převýšily příjmy zejména v letech 2000-2003. V letech 2004

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Výše přídavku na dítě (podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře): Základní (měsíční) výměra přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě (podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře): Základní (měsíční) výměra přídavku na dítě Příklady rodin Pro příklady jsou použity: Výše přídavku na dítě (podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře): Nezaopatřené dítě ve věku do 6 let věku od 6 do 15 let věku od 15 do 26 let věku

Více

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.12.2016 COM(2016) 815 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

připravili TAX PARTNERS pro své klienty

připravili TAX PARTNERS pro své klienty Změny daňových zákonů od roku 2009 připravili TAX PARTNERS pro své klienty 1 Změny zákonů: 1. Daň zpříjmů 2. Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění 3. Zákon o rezervách 4. Daň z nemovitostí 5. Daň

Více

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Daňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Blok 3 Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích 1. Daňová kvóta. 2. Ukazatelé globální progresivity daní. 3. Giniho koeficient.

Více

Obec Božice zveřejňuje výzvu k podání žádosti o byt pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb.

Obec Božice zveřejňuje výzvu k podání žádosti o byt pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. O b e c B o ž i c e V Božicích 30. 04. 2019 Státní pozemkový úřad Výzva k podání žádosti o byt Obec Božice zveřejňuje výzvu k podání žádosti o byt pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003

Více

Základní pojmy a výpočty mezd

Základní pojmy a výpočty mezd Základní pojmy a výpočty mezd Hrubá a čistá mzda, částka k výplatě Základní mzda, pobídkové složky a náhrady mzdy tvoří hrubou mzdu. Hrubá mzda se snižuje o určité částky. Především to je zdravotní pojištění

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP)

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) 2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: - příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce ( 6

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Daňová soustava. Osnova: 2. Struktura daňové soustavy. 1. Zařazení. 3. Cíle: Daňová soustava ostatní položky

Daňová soustava. Osnova: 2. Struktura daňové soustavy. 1. Zařazení. 3. Cíle: Daňová soustava ostatní položky Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CVIČENÍ 4 1/ zopakování a teorie SZP 2/ praktické příklady ZDAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Platba je povinná: pro všechny osoby, které mají trvalé bydliště v ČR pro osoby, které nemají

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti. Michal Radvan

Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti. Michal Radvan Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti Michal Radvan Subjekt daně - poplatník Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. - Rezidenti: poplatníci, kteří mají na území České

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

Návrh ZÁKONA. ze dne kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Návrh ZÁKONA. ze dne kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Návrh ZÁKONA ze dne..2018 kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Změna zákona o daních z příjmů. Čl.

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Daňová teorie a politika, úvod

Daňová teorie a politika, úvod Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje

Více

České daně před volbami: Kdo a kolik platí?

České daně před volbami: Kdo a kolik platí? České daně před volbami: Kdo a kolik platí? Libor Dušek Klára Kalíšková Daniel Münich 8. října 2013 Prezentované výsledky vznikly v rámci výzkumného projektu financovaného Technologickou agenturou ČR (TD010033)

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2017 METIS Praha, spol. s r.o. 1. 1. 2017 K 1.1.2017 dochází ke zvýšení

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Subjekt daně - poplatník

Subjekt daně - poplatník Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti Michal Radvan Subjekt daně - poplatník Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. - Rezidenti: poplatníci, kteří mají na území České

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

- Rozpočtová - daně mají zabezpečit plynulé financování státního rozpočtu

- Rozpočtová - daně mají zabezpečit plynulé financování státního rozpočtu Otázka: Přímé daně Předmět: Ekonomie a účetnictví Přidal(a): KAYTYN Daňový systém - v každé zemi je stanoven příslušným zákonem (odpovídá ekonomickému systém) - jednotlivé země se mohou v daních výrazně

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Daň z příjmu právnických osob (DPPO)

Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Veškeré společnosti se sídlem v České republice podléhají dani z příjmů právnických osob, která se vztahuje na všechny celosvětové zdanitelné příjmy a kapitálové zisky.

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2004-2009 Bulletin No. 5 Tabulková část A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2004-2009 1. Měsíční úplné náklady práce

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v Přednáška č.6 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na

Více