Skripta ke vzdělávacímu kurzu pro zdravotní sestry. Pomáhající rozhovor v rámci léčebného procesu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Skripta ke vzdělávacímu kurzu pro zdravotní sestry. Pomáhající rozhovor v rámci léčebného procesu"

Transkript

1 Skripta ke vzdělávacímu kurzu pro zdravotní sestry Pomáhající rozhovor v rámci léčebného procesu 1 Tento produkt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2 Skripta byla vytvořena na základě pilotního projektu Gaudia proti rakovině, o. s. Podpora nabídky dalšího vzdělávání ve zdravotnictví jako cesta ke zvýšení kvality péče a spokojenosti pacientů i personálu (CZ.1.07/3.2.04/ ), který probíhal v nemocnicích Jihomoravského kraje a byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pro oddíl Metodiky vedení rozhovoru byly použity metodické podklady pro výcvik Umění terapie, vytvořené týmem ISZ (Mgr. Ivanem Úlehlou, PhDr. Vratislavem Strnadem a Mgr. Zdeňkem Mackem) a pro kurzy Gaudia Institutu s. r. o., vytvořené MUDr. Olgou Kunertovou a kol. Autoři: MUDr. Olga Kunertová 2015 Mgr. Tereza Janačíková Nováková 2015 Mgr. Martina Macek 2015 PhDr. Vratislav Kovář, PhD Barbora Vítková 2015

3 OBSAH OBECNÁ TÉMATA Komunikace obecně Konstruktivistický pohled na člověka Předpoklady Sociální kontext a diskurz Reflektování Problémový systém aneb tak trochu jiný pohled na konflikty ZÁKLADY PSYCHOPATOLOGIE PSYCHOSOMATIKA PSYCHIKA NEMOCNÉHO ČLOVĚKA NA ŘEŠENÍ ORIENTOVANÝ PŘÍSTUP ZÁKLADY NARATIVNÍHO PŘÍSTUPU METODIKY VEDENÍ ROZHOVORU Dva profesionální způsoby práce v pomáhajících profesích Otázky Aktivní naslouchání Typy rozhovoru Struktura rozhovoru Podmínky pro vedení rozhovoru silná 5 Otevírání a ukončování rozhovoru Úleva v 5 krocích (15 minutách) Cesta od potíže k zakázce Hranice mé práce Základy práce s tělem Asertivní principy Zvládání situací spojených s agresí Komunikace s pacientem v krizi Komunikace se seniory, pacienty s demencí a zdravotně postiženými SYNDROM VYHOŘENÍ SUPERVIZE ETIKA ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA

4

5 Komunikace s pacientem jako součást léčebného procesu Výukový materiál pro zdravotní sestry Rozhovor se zdravotní sestrou Věrou Suchou, držitelkou ocenění v soutěži Sestra roku 2011 Ještě bych se vrátila k vaší práci jako zdravotní sestry na neurologickém oddělení kolínské nemocnice. Jaká by podle vás měla být zdravotní sestra? Sestra by určitě měla být lidská, samozřejmě odborně vzdělaná, ale mít především ten lidský přístup k pacientovi. Měla by si s pacientem popovídat, být k němu otevřená, mít skutečný zájem o to, jak se cítí. Neměla by k pacientům přistupovat jako k jednomu z mnoha.... Kromě své profesní kvalifikace by měla mít sestra vlídný lidský přístup, povzbudit pacienta. To k tomu neodmyslitelně patří. Gaudia proti rakovině o.s. sdružení poskytující podpůrné psychoterapeutické a psychosociální služby pacientům především s onkologickou diagnózou a jejich příbuzným a blízkým. Smyslem existence sdružení je zpřístupňovat lidem s onkologickým onemocněním i jejich příbuzným a blízkým osobám psychosociální podporu poradenství. Jsme přesvědčeni, že to, jakou nemocí člověk trpí, souvisí nějakým způsobem s tím, jaký život žije, jak se sebou zachází a jak o sobě smýšlí, proto má-li se uzdravit, je třeba mu pomoci právě tyto okolnosti změnit. Onemocnění závažnou a život ohrožující chorobou je navíc samo o sobě psychicky náročnou situací a přináší spoustu nutných změn v osobním životě jak pacientovi, tak jeho nejbližšímu okolí. Všichni dotčení se dostávají do situace, kterou nutně potřebují řešit a měli by mít možnost ji konzultovat. Zdravotní personál obvykle nemá kapacity na to, aby se takovými věci podrobněji zabýval, a ne každé zdravotnické zařízení má svého psychoterapeuta. Posláním sdružení je snažit se zaplnit tuto mezeru jednak vlastními silami snažíme se o spolupráci s nemocnicemi, kde jsou onkologičtí a jinak nemocní lidé hospitalizovaní a kromě toho nabízíme ambulantní konzultace v Praze a v Brně. Nemocným a jejich blízkým osobám poskytujeme péči odborníků z oborů psychologie, psychoterapie, psychiatrie, sociální práce a práce s tělem. Usilujeme také o to, aby psychoterapeutická péče a podpora nebyla na onkologických odděleních něčím vyděleným, ale aby se stala přirozenou součástí léčebného procesu. Chceme vzdělávat zdravotníky v základech efektivní komunikace, aby sami dokázali pomáhat rozhovorem tam, kde je třeba tak činit bezprostředně v součinnosti s terapií jinými prostředky, kde není odborný psychoterapeut k dispozici nebo si jej pacient nežádá. Dále se snažíme působit na lékaře a sestry, aby se chovali k pacientům s potřebným respektem k jejich individuálním potřebám a zvláštnostem, aby dokázali využít jejich touhu po uzdravení ke spolupráci a vzdali se své expertní pozice tam, kde to pacientům neprospívá. Tímto způsobem chceme přispět k tomu, aby se prostředí zdravotnických zařízení stalo lidsky přívětivější a důstojnější. Vzdělávací program a tento výukový materiál vzniknul v rámci projektu: Podpora nabídky dalšího vzdělávání ve zdravotnictví jako cesta ke zvýšení kvality péče a spokojenosti pacientů i personálu, který byl podpořen EU v rámci operačního programu: Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblasti podpora nabídky dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji. Hlavní myšlenka vzdělávacího programu aneb naše předpoklady, které nás vedly k sestavení kurzu zaměřeného na komunikaci zdravotníka s pacientem: Vedení pomáhajícího rozhovoru zdravotníků s pacientem zásadně ovlivňuje celý léčebný proces. Vycházíme z poznání, že vedení pomáhajícího rozhovoru není obvyklou součástí přípravy na výkon profese zdravotníka. Zdokonalení dovedností vést rozhovor pomůže při práci lékařům a sestrám a jejich prostřednictvím i pacientům, potažmo jejich rodinám. 5

6 1 V rámci projektu vznikly vzdělávací programy, věnované problematice komunikace, jejichž hlavním přínosem by mělo být zlepšení kvality poskytované zdravotní péče v oblasti komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty, informovanosti a edukace pacientů. Program by měl rovněž přispět k odklonu od paternalistického přístupu směrem k přístupu klientskému a partnerskému. Cíle programu v jednotlivých oblastech Techniky vedení rozhovoru: Účastník kurzu by si měl zvládnout základní strukturu rozhovoru, tak aby mu v komunikaci s pacienty pomáhala, měl by odlišit pomáhající od jiných typů rozhovoru podle účelu, měl by si umět zajistit podmínky, které pro vedení pomáhajícího rozhovoru potřebuje, měl by umět používat různé nástroje vedení rozhovoru a pracovat s časem. V neposlední řadě by měl umět aplikovat umění vést rozhovor ve specifických situacích, při práci s nespolupracujícími pacienty a s pacienty či příbuznými v krizi a využít umění vést rozhovor pro řešení konfliktních situací. Práce na sobě Účastník kurzu, by měl přijmout využívání pomáhajícího rozhovoru jako součást své profesní role, rozšíří řady pacientů, kterým může být užitečný i o ty nesympatické a obtížné... a při dodržování povinností plynoucích z kontextu a jejich role, ponechá pacientovi co nejvíce kompetencí. Měl by umět profesionálně zacházet se svými /pacientovými/ emocemi a vnímat komunikaci s pacientem jako prevenci syndromu vyhoření (jako obohacení a příležitost učit se). Teoretická témata Účastník by se měla naučit systémově a kontextuálně uvažovat o člověku v souvislosti s jeho léčbou a cítit se komfortně v legislativním a etickém kontextu sdělování informací. 6

7 1. Obecná témata Komunikace obecně Proč vlastně přicházíme s tématem komunikace a jak rozumíme tomu, co to je komunikace? Komunikace je kontinuální dvou či více směrný proces výměny informací mezi lidmi za účelem dorozumění. Jedná se o nekonečný proces, neboť lidé se obvykle potřebují neustále vzájemně ovlivňovat, opakovaně upravovat zprávu, než mají dojem, že dosáhli shody. Proces může být přerušen, když se jeden z účastníků nesnaží o pochopení nebo když předpokládá, že on nebo druhý účastník už rozumí. Z toho plyne, že to s čím pracujeme, nejsou tzv. objektivní fakta, ale jejich významy. Ty tvoří náš svět, ty jsou naší realitou. Sociální systémy udržují významy věcí. K čemu komunikace slouží k výměně informací ke vzájemnému vztahování se k rozšiřování možností k poznávání světa a k jeho tvorbě Tím, že svět popisujeme, chápeme jej nějak, tudíž jej poznáváme, strukturujeme Tím, jak si o věcech povídáme, slaďujeme se, vytváříme si vlastní svět. Skutečnost je taková, jak se o ní mluví. Říkáme, že komunikace je setkání v jazyce. Může potěšit i ublížit, pomoci i uškodit. Cítíme-li se bezpečni, komunikace vede k rozšiřování možností. Cítíme-li se ohroženi, usilujeme o jistotu, souhlas, přesvědčujeme druhé o své pravdě Proč je důležité se o komunikaci bavit Nelze nekomunikovat, nelze nemít emoce, nelze si nic nemyslet. V komunikaci to všechno vzniká (emoce, myšlenky, pomáhání, problémy ). Problém není to, že člověka něco bolí, je nemocný, nebo umře, problém je, že se někde dozvěděl (v nějaké komunikaci někdy někde vzniklo), že to má být jinak. V komunikaci se to také může proměňovat. My se staráme o komunikaci, abychom tuto proměnu umožnili. Pozitivně prožívaná komunikace přispívá psychické pohodě. Pacient v dobré psychické pohodě se snáz uzdravuje. Tím, že si s pacienty povídáme, staráním se o pacienty po psychické stránce, napomáháme jejich úzdravě plníme svoje poslání. Komunikace je možná jen proto, že zkušenosti, ze kterých jsou tyto významy abstrahovány, jsou zpravidla dosti podobné mezi mluvčími jednoho jazyka. Dojít úplné shody není v povaze komunikace. Vzato doslova, by to znamenalo vyloučit jakoukoliv možnost domluvit se. Dilema pomáhajícího profesionála Přesto je našim úkolem usilovat o to, domluvit se s našimi pacienty co nejlépe. Co s tím? Pocit porozumění s druhým člověkem není závislý na tom, jestli skutečně rozumíme, jde spíše o prožitek sounáležitosti, ten nám dává pocit bezpečí ve světě. Bez toho, abychom mluvili, vyjadřovali se a snažili se druhému rozumět, bychom nebyli lidmi. Pro proces komunikace je nejdůležitější zvědavost, nejistota a svoboda možností (Přesvědčením, že už rozumíme komunikace končí.). 7

8 Model černé skříňky Některé přístupy usilují o odhalení obsahu černé skříňky (např. psychopatologie). My považujeme za užitečnější se zabývat těmito otázkami: Žádoucí reakce na straně pacienta (Co vlastně chceme dosáhnout tím, že se mu něco pokoušíme sdělit?) Jak poznáme, že jsme toho skutečně dosáhli? (Podle jakých reakcí, signálů či odpovědí od pacienta) Jak na to? V podstatě metodou pokusu a omylu. Ze zkušenosti však víme, že některé postupy mají větší šanci na úspěch než jiné. Za funkční např. považujeme: Prostor pro zpětnou vazbu. Rozlišení účelu komunikace. Ochota přizpůsobit obsah jak příjemci, tak účelu rozhovoru. Za nefunkční naopak: Nesoustředěnost. Podceňování nebo přeceňování příjemce (komunikace). Přerušování, skákání druhému do řeči. Dávání příkazů a nařízení. Varování, výhružky. Utěšování či laciné sliby. Napomínání, moralizování. Kritizování a obviňování. Vysmívání se a zahanbování. Vtipkování či odvádění řeči jinam. Hlavní myšlenky: Skutečnost je taková, jak je subjektivně prožívaná (a jak se o ní mluví), prožívání se neřídí výsledky vyšetření. Abychom mohli připustit, že to každý má jinak, musíme se cítit v bezpečí. Jsme-li ohroženi, trváme si na své pravdě a přesvědčujeme o ní ostatní. V komunikaci je možné proměňovat předpoklady. Přes svoje odborné předpoklady se profesionálové mnohdy nemohou pacientovi přiblížit. Literatura k tématu: Glasersfeld E. von: Konstruktivistický pohled na komunikaci, publikováno v A. Müller & K. Müller, Eds. Nedokončená revoluce? ( ). Vídeň: Echoraum, 2007, Watzlwick P.: Jak skutečná je skutečnost, nakl. Konfrontace 1998, Bavelasová J. B.; Jackson D. D.; Watzlwick P.: Pragmatika lidské komunikace, Nakladatelství NEWTON Books Konstruktivistický pohled na člověka Radikální konstruktivismus je teorie poznání, založená na přesvědčení: že objektivní svět, existuje-li nějaký, nám není přímo přístupný žijeme v konstruktech, které si vytváříme o tomto světě reality jsou argumenty v konverzování Ostatní epistemologie Považují svět za poznatelný (přímo přístupný našim smyslovým orgánům) Požadují oddělení pozorovaného od pozorovatele Hledají, co je správné Konstruktivismus Se obrací k pozorovateli, jako k autorovi tvrzení Hledá nová rozlišení a usiluje o rozšiřování možností Požaduje průchodnost a užitečnost Vznikla ve 40. a 50. letech minulého století a její vznik je spojen zejména se jmény: Ernsta von Glasersfelda, který je považován za autora pojmu Narozen 1917 v Mnichově

9 Rozvádí po Piagetovu genetickou epistemologii, navazuje na Berkeleyho percepční teorii... Filozof a kybernetik, profesor psychologie Strávil velkou část svého života v Itálii, nyní pracuje v USA a Heinze von Foerstera (1911 ve Vídní 2002 v Kalifornii) Studoval fyziku, doktorát získal ve Wroclavi Výzkumnou činnost provozoval v Chicagu Ředitel biologické počítačové laboratoře v Illinois Zabýval se kybernetikou 2. řádu (Sebepozorující se systémy) a tzv. triviálními a nontriviálními stroji. U jeho zrodu stál rovněž Gregory Bateson Britský a posléze americký biolog, antropolog a ekolog, univerzální myslitel, podílel se na vzniku vědecké kybernetiky, považován za zakladatele rodinné terapie ( ) V Palo Alto, kde se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií, kybernetikou Autor vět: Mapa není území. Informace je rozdíl, který činí rozdíl. Dva pohledy lepší než jeden. a další lidé, jejichž podrobný výčet přesahuje zaměření této publikace. Pro naše účely je podstatné zmínit, jaké výhody má takové uvažování pro přístup ke komunikaci s pacienty a vedení rozhovoru: Nepovažujeme za nutné vázat efekt rozhovoru na změnu objektivních příčin klientova trápení. Z toho plyne, že rozhovor má svůj význam a léčebný efekt, i když přímo neovlivňuje příčiny nemoci. Účelem vedení rozhovoru tedy primárně není nelezení řešení, odstranění příčin apod., ale práce s našimi a pacientovi předpoklady. To, čím se v životě trápíme, co nám působí trýzeň a utrpení, však nejsou fakta nebo nějaké objektivní skutečnosti, jsou to právě naše představy, významy, jaké faktům dáváme a očekávání, která jsou s fakty spojena. Literatura k tématu: Úlehla, I.: Umění pomáhat, Renesance, Schlippe, A.: Systemická terapie a poradenství, Ludewig K.: Základy systemické terapie, 2011 Předpoklady Definice Předpoklad/předsudek = předem pojatá náklonnost, představa, předpojatost Předpoklady jsou smysluplná vysvětlení, kterým věříme a řídíme se jimi. Řadíme sem celou spleť fantazií, představ, přijatých historických údajů, pravd, dojmů, sklonů, nápadů, hypotéz, modelů, teorií, osobních dojmů, naladění jakýchkoli myšlenek, které mají podíl na pojímání, vnímání a jednání během celého léčebného procesu. Předpoklady nejsou samy o sobě něčím negativním; některé předpoklady jsou užitečnější než jiné (např. když pacientovi teče krev, je potřeba ji zastavit X rozhodující slovo má lékař, pacient se musí podřídit) je ale užitečné, rozumět svým vlastním předpokladům. Zdravotník (potažmo každý z nás) se drží určitých představ, porozumění, struktur, metafor, způsobů, výsledků, trápení a postupů, a mnohého dalšího. Tyto předpoklady nás neustále svádějí dát péči o pacienta určitý tvar a celou léčbu směřovat podle vlastních přání/ zarytých postupů. Předpoklady ve zdravotnictví: zdravotnický personál zachraňuje lidské životy pacient má právo znát svou diagnózu o ukončení léčby rozhoduje ošetřující lékař apod. 9

10 Základní otázka k uvědomění si vlastních předpokladů zní: Proč já to dělám, když nemusím? Je dobré si uvědomit své vlastní předpoklady a jejich možný vliv na ostatní kolegy, podřízené, pacienty, rodinné příslušníky, další instituce atd. Je dobré vystupovat vůči všem pacientům/rodinným příslušníkům neutrálně, neuzavírat koalice s někým proti někomu (konstruktivismus: je potřeba uzavírat koalice s každým proti všem) podpora jedinečnosti vnímání situace pacientem. Jestliže zdravotník dokáže pojímat své modely, hypotézy a postupy jakožto předpoklady a nikoli jako nezpochybnitelné danosti, má šanci omezit jejich vliv na druhé. Rozpoznání/uvědomění si vlastních předpokladů je akt zodpovědnosti. Předpoklady podněty k zamyšlení Snažíme se narušit stará témata nikoli chování/jednání, ale předpokladů. Hypotetizování ve snaze rozumět tomu, co dělá pacient, se snažit mít co nejvíce hypotéz z různých stran. Umožňují nám to nahlédnout, že by věci mohly být jinak (př. pacient s velkým nosem přijde za estetickým chirurgem, který se jej zeptá, zda si přeje větší anebo menší nos boj proti předpokladu, že velký nos se vždy upravuje na menší). versus Dogma instituce (nemocnice) může někdy převažovat a do značné míry diktovat, co zdravotníci mají dělat (luxus pochybností zaměstnanců je zde obtížněji dosažitelný). Klinické předpoklady podněty k zamyšlení Stejně jako nelze nekomunikovat, nelze nemít předpoklady. Člověk má hodnotu, protože je bez ohledu na beznadějnost situace (např. odložit odsuzující předpoklady o opakovaně hospitalizovaném alkoholikovi). Kontrola a její hranice viz téma pomoc a kontrola. Iluze vlivu a manipulace zdravotník se cítí dobře, když se pacientovi začne dařit lépe (iluze, že máme vliv na druhé jako základ víry pro život ve vztazích x nedokážeme předvídat výsledek našich zákroků). Klasifikace proces popisování odlišností, organizování zkušeností a pozorování tak, abychom jim rozuměli a mohli jednat, nálepkování, dávání diagnóz (statistická pravděpodobnost úmrtí u onkologicky nemocného pacienta a následné zdravotníkovo jednání v souladu s touto statistikou). Cirkulární otázky zviditelnění předpokladů zdravotníka i rodiny pacienta (ptát se příbuzného, co si myslí, že by na (např. určitý způsob léčby) řekl pacient, který je v kómatu. K čemu předpoklady slouží Udržují v chodu systém. Ke zdravotníkově reflexi uvědomění si vlastních předpokladů. K vysvětlení světa orientace ve světě, poznání jeho smysl, porozumění světu. Ke zjednodušení situace (k jistotě zdravotníka a pacienta). K uspořádání zkušenosti. K orientaci v mezilidských vztazích. K vzájemnému připojení zdravotníka a pacienta. Některé věci jsou sdílené nemusíme se na ně ptát. Čemu předpoklady škodí Pacientovi, pokud má zdravotník při péči o pacienta nějaký nereflektovaný předpoklad. Omezují prostor pro pochopení, jak to má konkrétní pacient. Udržují problém. Redukují možnosti. Jsou zavádějící, zaslepující. Brání změně. Plusem i minusem současně je, že nám předpoklady pomáhají přesvědčovat druhé lidi. Užitečným nástrojem uvědomění si předpokladů při své vlastní práci může být supervize či intervize s kolegy. Literatura k tématu: Cechin, C., Lane, G., Ray, W. A., Campbell, D., Draper, R. (ed.): Kybernetika předsudků v psychoterapeutické praxi. 10

11 Sociální kontext a diskurz Michel Foucault: Diskurz je to, co tvoří pozadí každé promluvy, která jej nutně opakuje, pohybuje se v prostoru jím vymezeném; je to zároveň to, co nám umožňuje mluvit, respektive co naše mluvení legitimizuje, a zároveň to, co nám týmž pohybem něco říct znemožňuje. Člověk je tvorem společenským, nežije a nerozhoduje se sám, bez souvislosti s prostředím, které ho obklopuje. To jak se člověk projevuje, je výsledkem jeho interakce s okolím. To, jak přemýšlí (mimo jiné i o svém zdraví a nemoci), je výsledkem různých sociokulturních vlivů. Moderní sociologie hovoří o diskurzech. Diskurzy v sobě zahrnují pravidla toho, o čem se v různých dobách hovoří a o čem se nehovoří, případně co se o věcech dá a nedá říci, co je v jaké době tématem, co je považování za normální, žádoucí, běžné atd. Pravidla, jako se chovat v různých situacích např. na pohřbu, jak se má obvykle truchlit, jak dát najevo nadšení apod. Odráží se v nich atmosféra společnosti, obecně přijaté předsudky atd. Každý diskurz vykazuje znaky svého kulturního prostředí a doby, ve které vzniknul, působní odosobněně, ale je de facto výtvorem nějaké sociální skupiny a jako takový je integrální součástí jejich světa. Diskurz označuje nejenom v psychologickém, ale stejně tak sociologickém, kulturologickém či gender přístupu něco jako sociálně a kulturně (vy)komunikovaný kontext, kontext rozumění a výkladu (definiční slova jsou zde zákonitě jen přibližná), utvářený především jazykovou komunikací, a to jednak implicitní (ustálenou), jednak situační (aktuálně se proměňující). Snad bychom mohli zjednodušeně říci, že diskurz je komplex skrytých i zjevných, uvědomovaných i neuvědomovaných komunikačních aktů a souvislostí. Diskurz není jen rozprava o věcech ve společnosti či v malé sociální skupině (například rodině), ale je to zavádění významů do tohoto kontextu a samozřejmě následně jejich sdílení, šíření, přejímání, konceptualizování apod. Cit. z článku Kritické přivítání diskurzivní psychologie, PhDr. Zbyňka Vybírala. Máme-li pacienta pochopit, musíme brát v potaz i sociokulturní zázemí, z nějž pochází. Zřetelnější se nám to jeví, potkáme-li se s člověkem, jehož původ je od našeho diametrálně odlišný. To nám umožňuje reflektovat i naše vlastní přesvědčení, jako omezená, náležející určitým diskurzům. Tyto diskurzy se týkají takovým předpokladů, jako jak má člověk správně pečovat o své zdraví, jak se má chovat v nemocnici, kdy je patřičné, aby vyhledal pohotovostní služby apod. Pro lidi pocházející u jiného prostředí, nemusí být tato naše přesvědčení tak logická a zjevná, jak to na první pohled vypadá. Účelem rozhovoru s pacientem je rovněž odhalování diskurzů, jimiž je dotyčný ve svém chování a uvažování ovlivněn, což nám dává určitou šanci je znesamozřejmit, nahlédnout a případně proměnit. Nečekejme však, že tato proměna nastane na základě našeho výkladu, bez snahy přiblížit se k tomu, jak věci vnímá pacient. Literatura k tématu: Foucault M.: Rád diskurzu, nakladatelství Agora 2006 Reflektování Již v předchozích kapitolách se objevovalo kritérium reflexe. Co že tím máme na mysli? Reflektování znamená aktivní využití schopnosti lidské mysli zaměřit se zpět na sebe samu. Výraz reflektování odkazuje k latinskému re-flecto, tj. zpět ohýbat, zpět otáčet. Mluvíme-li o reflektování, nemáme na mysli zrcadlení nebo odrážení, ale to, že naslouchající přemítá, zaměřuje se na to, co se děje v jeho mysli, na své vlastní prožitky, pocity A co se to tedy s námi během reflektování děje? Paralelně s rozhovorem, jenž probíhá s pacientem, probíhá v naší mysli ještě další proces, při kterém zapojíme vnitřního pozorovatele, který během rozhovoru klade a zodpovídá např. otázky: týkající se pacienta (Co asi potřebuje? Cítí se zde bezpečně? O čem to vlastně mluví?) týkající se zdravotníka (Mohu být pro tohoto pacienta užitečný? Mohu pracovat na tom, co pacient ode mne chce?) týkající se kontextu, v němž se rozhovor odehrává (Kdo chce ode mne co? Co mohu v rámci tohoto pracoviště pro pacienta udělat a co už ne?) týkající se průběhu rozhovoru (Podařilo se mi k pacientovi připojit a mluvíme opravdu o tom, co je pro něj důležité? O čem všem se mluví, kdo ta témata přinesl? Dostává pacient to, co chtěl?) Proces reflektování považujeme za nejužitečnější nástroj pracovníka při vedení rozhovoru, který nám může napovídat, kudy rozhovor dále vést č právě nevést. Reflektování je rovněž základem profesionálního vedení rozhovoru (vím, co v rozhovoru činím a proč). 11

12 12 Problémový systém aneb tak trochu jiný pohled na konflikty Motto: To, čím se v životě trápíme, nejsou objektivní fakta, ale naše představy, soudy a očekávání s nimi spojená. Na problém lze pohlížet různými způsoby. V zásadě je možno rozlišit tři pojetí problému. 3 možné definice problému Medicínský: problém je symptom, znak nemoci Příklady: Paní reaguje na informace od lékaře pláčem hysterka Pán se tváří smutně a odmítá přijímat potravu deprese Normativní: problém je odchylka od normy Příklady: Paní reaguje na informace od lékaře pláčem neadekvátní reakce Pán se tváří smutně a odmítá přijímat potravu měl by jíst, aby měl sílu Komunikační (systemická): problém je téma v komunikaci Důsledky medicínské a normativní definice: patologizování a nálepkování lidského chování, projevů, reakcí dehonestování odlišnosti ignorování systému hodnot a potřeb individuálního člověka Mnohé psychologické teorie se připojují k medicínskému nebo normativnímu modelu a podle toho pak zacházejí s lidmi jako s duševně nemocnými (nutí je k léčbě) nebo jako s vybočujícími z normy (nutí je k přizpůsobení se většině), což obé má za následek neprofesionální kontrolu, mnoho neúčelně vynaložených nákladů a sociální vyloučení dotčených osob. Problém z hlediska systemického je téma v komunikaci, které je hodnoceno jako nežádoucí (špatné, obtížné, překážející, nevhodné ) a současně jako změnitelné (žádoucí a schopné změny). V problému je tedy obsažena také určitá naděje. Ta je ale současně zdrojem trýzně emoční reakce spojené s přesvědčením, že změna by měla nastat. Problém vzniká, když chování, způsob života nebo informace o faktech hodnotíme negativně a dotýkají se nás do té míry, že se cítíme být zavázání naplnit implicitní výzvu v nich obsaženou něco změnit. Obtíže: nezměnitelné záležitosti jako podmínky prostředí tělesné defekty chronické nebo infaustní choroby Nepříjemné situace, na které jsme zvyklí, o nichž nikdo netvrdí ani nedoufá, že se mají změnit. Něco, co je vnímáno jako nezměnitelné, nepovažujeme za problém. To, jestli pacient považuje svoje téma za změnitelné nebo ne, ale nemůžeme předem určit. Diabetes jako diagnózu budeme obecně považovat za obtíž, pacient přesto může nechtít být diabetikem nebo si odmítat píchat inzulín. Vnímá tedy pravděpodobně ze svého hlediska situaci jako změnitelnou. Povedeme-li s takovýmto člověkem rozhovor, měla by nás jeho představa zajímat. Problémový systém Síť komunikačních aktů, vznikajících kolem problému 1. A, který je pro B emočně důležitý, projeví vůči B něco, co B pochopí jako útok na svoji osobu 2. v B to vyvolá negativní emoční reakci (napětí, smutek, zklamání, hněv ) 3. na základě svých citů reaguje B směrem k A způsobem, který zase A chápe jako útok na sebe 4. v A to vyvolá negativní emoční reakci (napětí, smutek, zklamání, hněv ) 5. na základě svých citů reaguje A směrem k B způsobem, který zase B chápe jako útok na sebe 6. atd Příklady: A (paní )reaguje na informace od lékaře pláčem B (lékař) rozumí: Ubližujete mi, neměl byste se takhle chovat! a reaguje: Dělám, co je v mých silách a vy si jenom stěžujete.. A (paní) rozumí: Jsi pěkná hysterka, otravuješ mi život! a reaguje: Laskavě se ke mně chovejte slušně, nebo si budu opravdu stěžovat, ale u primáře. atd

13 A (pán) se tváří smutně a odmítá přijímat potravu B (sestra) rozumí Nestojíte mi za to, abych jedl, co mi přinesete! a reaguje: Podívejte pane XY, nejste tady sám. Měl byste si víc vážit toho, co tady dostáváte. A (pán) rozumí: Komplikujete mi život a měl byste se cítit provinile vůči ostatním na oddělení. a reaguje: Příště mi radši nenoste nic. atd. Emoční logika problémového systému Oba zúčastnění se chovají agresívně nebo defenzívně. Oba chtějí, aby ten druhý vzal svůj výrok, vnímaný jako neoprávněný a ubližující zpět, aby změnil své chování, sebe Již nelze zpětně rozmotat, kdo si začal. Situace je bolestná a nepříjemná, vyvolává touhu po jejím ukončení. Každý ze zúčastněných je však přesvědčený, že začít musí ten druhý. Důsledky problémového systému Komunikace mezi zúčastněnými osobami je stále ritualizovanější a triviálnější. Oba zúčastnění jsou schopni předpovídat chování toho druhého Zase bude brečet. Zase bude naštvanej. Zase nebude jíst. Zase se bude tvářit, jako že jsem tu na obtíž. Opakování komunikačních aktů vede k patologické stabilitě a svého druhu jistotám. Umožňuje vidět vinu v druhém, což nás zbavuje odpovědnosti za vývoj situace a nutnosti něco měnit. On je arogantní. Ona hysterka. Musím to s ní/m vydržet. Co po mě ještě chcete? Kontext problémového systému Problémové systémy jsou často živeny určitými problémovými předpoklady, které zpravidla vycházejí právě z patologizujících nebo normativních představ. S dementními se nedá domluvit. Člověk, který nechce žít je blázen. Příbuzný nemá co do léčby mluvit. Tyto předpoklady jsou živeny příběhy naší kultury a společnosti tzv. metanaracemi. Cikáni kradou, opilci jsou agresivní, lidé chodící opakovaně do noční služby zneužívají zdravotní péči (Podle Kurta Ludewiga, zdroj Systemická terapie Základy klinické teorie a praxe, kapitola 5, Teoretické základy, vydáno v roce 1994, nakladatelství Pallata) Co můžeme dělat jiného? Reflektovat svoje předpoklady Být si jich vědom a ověřovat v konkrétní situaci Nechtít změnu po druhém Držet se své profesionality a zásad vedení rozhovoru Tři možnosti řešení vzájemnosti: Konflikt (vyvrcholení problémového systému) způsob, jak druhého vyřadit ze hry cílem je potvrdit sebe a přimět druhého k ústupu charakterizován diskvalifikováním druhého Pravidla (instituce) jedno z možných řešení konfliktů přináší jisté odosobnění, stabilitu a zdánlivou věcnost zbavuje zúčastněné odpovědnosti, přenáší ji z komunikujících jinam funguje do té doby, dokud na ni přistupují obě strany Příklady: Paní reaguje na informace od lékaře pláčem v ordinaci lékaře se nepláče, pláče se u psychologa. Pán se tváří smutně a odmítá přijímat potravu kdo se chce uzdravit, musí jíst. Dojednávání: způsob, jak se domlouvat na významu věcí charakterizován důvěrou společný cíl je se domluvit v profesionálním kontextu vytvořit zakázku 13

14 14 Příklady: Paní reaguje na informace od lékaře pláčem. Lékař: Chápu, že vás to asi zasáhlo, takováto zpráva. Jak vám to mohu ulehčit? Co byste teď potřebovala ze všeho nejvíc? Pán se tváří smutně a odmítá přijímat potravu Sestra: Co se děje? Zdá se mi, že jste smutný, je to tak? A to, že jste nesnědl svůj oběd, s tím souvisí nebo vám to jen nechutnalo? Systém pomoci nebo kontroly Začneme-li dojednávat, máme šanci změnit problémový systém v systém pomoci nebo kontroly, podle toho, čí objednávku upřednostníme: pracovníka nebo pacienta. Příklady: Paní reaguje na informace od lékaře pláčem prosím neplačte, nedělá mito dobře. Připadám si pak, jako bych vám ubližoval. Dělám pro vás, co je v mých silách, zkuste to prosím pochopit. Pán se tváří smutně a odmítá přijímat potravu jsem přesvědčen, že si hladověním ubližujete. Chtěl bych, abyste se pokusil aspoň něco sníst. Dojednávání 1. navázání kontaktu (připojení se) 2. aktivní naslouchání 3. otázky na pacientovy naděje, přání, potřeby Pacient není spokojený s předepsanou léčbou, když se to neshoduje s jeho očekávání, momentálními potřebami, nebo když má pocit, že to hatí naděje, které do léčby doposud vkládal. Zavést včas rozhovor na toto téma je účinnou prevencí pozdějších nedorozumění. Příklady: Rádi bychom si vás tu nechali. Počítal jste s tím? Jak bychom to mohli udělat, abyste nemusel být nervózní, že? Pomůže vám, když vám dám neschopenku nebo máte jinou představu? 4. otázky na pacientovy předpoklady Ptáme se, co je za pacientovými nadějemi, přáními či protesty za představy. Příklady: Proč nechcete být diabetikem? Jakou o tom máte představu, že k tomu máte takový odpor? Co to pro vás znamená, píchat si inzulín? Proč myslíte že, že by vám antibiotika mohla uškodit? otázky na očekávání od rozhovoru a od pracovníka Příklady: Co byste rád, abych pro vás v tomhle ohledu udělal? O čem byste se mnou dnes rád mluvil? Jaké informace bych vám ještě mohl poskytnout? Co mohu udělat pro to, abyste se tu cítila líp? 5. vyjádření svých pocitů, postojů, potřeb a možností Ne všeho je lékař schopen, je dobré na to pacienta upozornit. A taky je oprávněn mít nějaké emoce, něco preferovat a něco naopak odmítat, měl by to však umět pacientovi jasně a srozumitelně vysvětlit. Vlastní postoje by měly být formulovány jako postoje, nikoli jako jediný možný a správný pohled na situaci. Příklady: Musím, říct, že mi nedělá radost, když vás vidím plakat. Budu se snažit nastavit vám léčbu takovým způsobem, aby měla co nejméně nežádoucích efektů, ale píchání inzulínu se asi nevyhneme. 6. nalezení a vyzdvižení společných cílů Na základě dobrého připojení zaměříme pozornost na to, kdy se přání naše a pacientova shodují. Je možné najít vždy aspoň něco. Ideálně vyzdvihujeme něco z toho, co si pacient/ka sám/sama přál/a, a k čemu se pracovník může připojit. Příklady: Oba nám jde o tom, abyste si mohla užívat ve svém věku života co nejvíce. Když spojíme své síly, udržíme vás v dobrém stavu co nejdéle. Vy i já budeme dělat všechno proto, abyste se mohla vrátit domů k dětem co nejdříve, ano? 7. navrhování řešení a možného postupu Jsou-li ordinované postupy formulovány jako návrhy, jsou vnímány pacientem lépe, zpravidla jsou pro něj přijatelnější. Většina pacientů ocení, když mají možnost volby aspoň v něčem, když si zachovají pocit, že mají na věci vliv. Čím více ponecháte pacientovi kompetencí, tím méně budete mít sami práce.

15 Příklady: Já se na vás budu chodit každý den dívat, jak se to se to zlepšilo a vy se budete snažit aspoň trochu jíst, souhlasíte? Můžeme to zkusit pomalu vysazovat Co vy na to? Až si dojdete sama na toaletu, můžeme začít plánovat váš odchod domů. Budete ráda? 8.rekapitulace dosaženého výsledku Na závěr je dobré vždy zrekapitulovat, na čem jste se domluvili, aby nedošlo k nedorozuměním. Takže jsme se domluvili, že Je to tak? 2. Základy psychopatologie (možné psychiatrické symptomy, příčiny komunikačních potíží) Úvod: účelem tohoto psychiatrického minima je pomoci správnému rozhodnutí, kdy volat psychiatra nebo dokonce somatického lékaře, kdy pomůže psychická podpora Základní psychiatrický screening několik užitečných otázek: aktuální životní události (životní změny, ztráty, nemoc v rodině, porod, finanční krize...) nálada (vlastní líčení nálady, chuť k jídlu, spánek, sexuální apetence, smýšlení o sobě, o své budoucnosti, zájmy a koníčky, přátele...) psychiatrická a alkoholická anamnéza sociální situace Možné psychiatrické symptomy, příčiny potíží a akutních stavů Stupor a mutismus (pacienti s absencí verbálního projevu a motorické aktivity) Amentní stavy (stavy zmatenosti) Stavy strachu, obavy, hrůzy, úzkosti Náhlé stavy nevolnosti, křečí, nemožnost se dostatečně nadechnout, bolest u srdce Podráždění, návaly pláče, emoční labilita Obavy z vážné nemoci nebo přesvědčení o něm Náhlé poruchy hybnosti nebo funkčnosti senzorických orgánů Mdloby, bolesti či jiné obtěžující tělesné pocity Bludy a škodlivá přesvědčení (jsem tlustá, někdo mě chce zabít apod.) příčiny mohou být: psychologické (krize) psychiatrické (schizofrenie, deprese, hysterie, anorexie, demence) neurologické (epilepsie, poranění mozku, parkinsonský syndrom, encefalitida všeobecně medicínské (hepatická encefalopatie, hypoglykémie, hyperglykémie, urémie) intoxikace (alkohol, drogy, ordinované léky) odlišení psychogenních a organických symptomů: organický (neurologické, či všeobecně medicínské příčiny) další příznaky svědčící pro neurologické nebo všeobecně medicínské postižení (třes, poruchy vidění, rovnováhy, ochrnutí odpovídající anatomii, snížené či zvýšené reflexy, zrychlené či mělké dýchání, změny barvy kůže, zvýšený, či snížený tlak, zrychlený, těžko hmatný puls ) náhlý začátek, progresívní průběh zmatené, neúčelné chování snížená úroveň vědomí abnormální EEG zranění na těle intoxikace (alkohol, drogy, léky) charakteristický zápach zúžené nebo rozšířené zornice 15

16 kariéra zneuživatele alkoholu či drog další známky (hubenost, vpichy.) užívání léků, které jsou používány ke zklidnění akutních stavů zmatenosti (benzodiazepiny, barbituráty, neuroleptika )! abstinenční syndrom (delirium tremens) většinou optické halucinace nepříjemné kožní pocity zmatenost agresivita kariéra zneuživatele alkoholu či drog (lehce zaměnitelné s prekomatózními stavy při cukrovce či onemocnění jater) psychogenní čerstvá historie stresového zážitku smutný výraz, lacrymosita kolísavý průběh, někdy zlepšování stavu normální EEG ztráta povědomí o své identitě (event. přijetí identity nové) chování cílené a adekvátní retrográdní amnézie na událost, od níž se stav odvíjí trvání dny až týdny podezření na možný sekundární zisk (více či méně podvědomá snaha vyhnout se nějaké nepříjemné události či povinnosti, dosáhnout invalidního důchodu apod.) psychiatrické duševní onemocnění v anamnéze stav po porodu vyloučení všech jiných příčin reaguje na neuroleptika Základní pravidla první pomoci: pozorování, pečlivý odběr anamnézy, nezávislí informátoři zajištění základních životních funkcí somatické vyšetření pozor na záměnu pacienta ujišťovat pacienta, o všem informovat a opakovaně orientovat! Diferenciálně diagnostické zádrhele Jelikož v naší společnosti jsou somatické potíže mnohem lépe přijímány, jsou dokonce akceptovanou omluvou nezvládání pracovních a jiných povinností, zatímco psychické potíže jsou považovány za slabost, nedostatek vůle apod. schovávají se četné psychické potíže a onemocnění za příznaky těla. Somatoformní a hypochondrické poruchy mnohočetné a různorodé somatické stesky bez odpovídajícího somatického nálezu líčeny často vágně, zato dramaticky zvýšený sklon k sebepozorování a dezinpretace různých tělesných projevů pack. Je obvykle přesvědčený, že lékaři zanedbávají péčei o něj, že jej neberou vážně, psychiatrickou a psychosterapeutickou péči zásadně odmítá Maskované deprese mnohočetné a vágní tělesné stesky úporné a těžko vysvětlitelné bolesti v anemnéze ztráty či změny, porod apod. 16

17 Základní psychiatrické poruchy Panické poruchy generalizované úzkostné stavy, doprovázené často projevy neurovegetativní dysbalance (tachykardie, tremor, pocení, sucho v ústech, hyperventilace) přicházející často bez zjevné příčiny ochromující, těžko zvladatelné Fobie úzkostné stavy, vázané na specifické situace či prostředí (agorafobie, klaustrofobie, sociální fobie...) Obsedantně kompulzivní poruchy Úzkosti jsou řešeny nutkavým chováním a rituály (nutkavé mytí, počítání...) Deprese Mezi psychiatry přetrvává tendence k rozlišování tzv. reaktivní a chorobné deprese, klíčem k tomuto rozlišení je vyskytuje-li se v anamnéze událost, která by mohla být příčinou odklonitelnost depresivního ladění spojitost s poruchami spánku, zejména nočním buzením a dalšími somatickými doprovodnými projevy: vágní nevolnost, nemohoucnost, různé stesky s hypochondrickou předpojatostí, chronické bolesti moderní diagnostické manuály však rozlišují pouze závažnost depresivní poruchy všechny deprese jsou doprovázeny změnami hladin serotoninu v mozku Schizofrenie jedno z nejtypičtějších onemocnění pro tzv. velkou psychiatrii bývá považováno za dědičné spojováno se změnami hladin některých neurotransmiterů (dopamin) schizofrenií je popsáno mnoho typů dle převládající symptomatiky mívá akutní začátek v mladším věku pacienta (do 30 let) v akutní stavu se mohou objevit stupor, mutismus, nezvladatelná úzkostnost, prudké změny nálady časté jsou sluchové halucinace a bludná přesvědčení, týkající se své identity obvyklé jsou různé bizarní tělesné symptomy, související zpravidla s bludnou představou o jejich původu (sousedi mi pouští elektrický proud do hlavy), utkvělé představy o některých aspektech fyzického vzhledu (o změně obličeje, rozměrech končetin apod...) je třeba je odlišit od chronické bludné poruchy, která má méně akutní průběh, zpravidla zůstává dlouho nerozpoznaná nebo sociálně kompenzovaná, objevuje se ve vyšším věku, bludy bývají zpravidla paranoidního obsahu, izolované nebo doprovázené halucinacemi sluchovými a čichovými Poruchy osobnosti Poruchy spojené se zneužíváním alkoholu a drog Delirium obluzené vědomí, dezorientace ( klient neví, kde je, kdo je, kdy je..), obtížně udržuje pozornost, projev je často bez logiky, nesouvislý, mimo realitu, silná úzkost, strachy, možné i halucinace, zrychlené nebo zpomalené psychomotorické tempo. Delirium, (bez ohledu na příčinu) je vždy velmi vážným stavem a je namístě volat lékařskou pomoc. Intoxikace poruchy vnímání, bdělosti, pozornosti, myšlení, kontroly emocí a psychomotoriky. Zde volíme podle stupně postižení vnímání, pozornosti a myšlení a podle míry možné péče v okolí dotyčného. Tj. pokud jsou poruchy takového rázu, že by dotyčný mohl dojít úrazu, pokud máte vy nebo někdo z klientova okolí podezření na předávkování, pokud nelze zajistit v jeho okolí někoho, kdo by na něho dohlédl během akutní fáze intoxikace, je lépe zvolit lékařskou pomoc. Pozor, to že má někdo paranoidní myšlenky neznamená vždy, že je mimo realitu. Někdy má pocit ohrožení klienta reálný základ např. u mladistvých pohybujících se po toxi scéně. Abstinenční syndrom pocity úzkosti, neklid, bušení srdce, nespavost, podrážděnost, pocity deprese, svalová bolest. Může přejít i v delirium lékařskou pomoc opět volíme podle stupně výskytu symptomů, míry možné podpory v klientově okolí a historie klienta (např. přiznání dlouhodobé závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách) 17

18 Další psychiatrické poruchy Puerperální poruchy porod je důležitá událost, přinášející výrazné změny ve všech rovinách (somatické, psychické i sociální) symptomy, vznikající puerperálně (v období po porodu, v šestinedělí) lze rozdělit do tří kategorií poporodní deprese (baby blues) puerperální úzkosti puerperální psychóza různou měrou se projevuje: podráždění, návaly pláče, emoční labilita úzkost, přehnaná fixace na miminko, obavy, že se o něj nedokáže pac. postarat obavy až přesvědčení, že je dítě narušené strach nebo i tendence dítěti ubližovat nebo jej dokonce zahubit rizikové faktory: příliš mladá nebo naopak starší matka chybějící partner nebo narušený partnerský vztah nedostatek sociální podpory jiné stresové události v anamnéze péče: farmakoterapie bývá nutností důležitá je psychoterapie pozorování a dohled! Somatoformní poruchy vyznačují se různými nevysvětlitelnými tělesnými potížemi diagnosticky se řadí mezi: somatizační syndrom hypochondrii syndrom psychogenní bolesti konverzní poruchy Faktitivní poruchy připravené, propracované historky, vysvětlující původ onemocnění putování od města k městu, od nemocnice k nemocnici, tlak na hospitalizaci filmují příznaky, jsou schopni se i sebepoškozovat za účelem vytvoření symptomů (zavádění jehly do uretry, aby si způsobili hematurii) účel takového počínání není jednoduše odhalitelný Poruchy příjmu potravy anorexie, bulimie, kombinace obou možností Příčinné souvislosti: dědičnost, organické příčiny sekundární zisky (nelze však jednoduše obvinit pacienta z účelovosti jednání) souvislost s rodinným systémem jiné, související zpravidla s vlastní historií, potřebami, předpoklady, tužbami... Péče: vedle péče o přežití pacienta (kontrola výživy a prevence metabolického rozvratu u poruch příjmu potravy, zábrana v sebepoškozování a zneužívání léků u faktitivních poruch, vyloučení organických příčin potíží u somatoformních poruch) jsou většinou indikací k farmakoterapii a vždy indikací k psychoterapii. Pár poznámek k tomu, jak se zachovat Poznámka 1: Na fakt psychiatrické diagnózy je potřeba pohlížet opatrně a citlivě. Více než diagnóza by nás měl zajímat problém klienta, kvůli němuž přichází či volá. Na druhé straně bychom měli umět zachytit signály, které by mohly projevu duševní poruchy nasvědčovat. 18

19 Poznámka 2: Projev člověka v krizi může přinášet řadu signálů, které na první pohled mohou vypadat jako duševní porucha. Teprve kontext probíhající krize či traumatizace nám může osvětlit povahu klientových obtíži. Příklad slovinsky hovořící cizinec, uprchlík, se začne chovat agresivně, protože nemá přehled, o čem se baví česky mluvící ošetřující personál v krizovém centru, což zvyšuje jeho úzkost. Má za to, že se děje něco proti němu. Přivolaný tlumočník pomůže jeho úzkost zmírnit, takže klient získá nad situací kontrolu. Poznámka 3: Klientovo percepční pole v akutních situacích bývá zpravidla natolik zúženo, že je potřeba vyvinout hodně trpělivého úsilí formou malých bezpečných kroků vedoucích ke stabilizaci klientova stavu a obnovy percepčního pole, v němž je klient opět schopen se orientovat a nacházet více možností a alternativ. (Aby se tak mohlo stát, percepční pole krizového pracovníka by rovněž nemělo být deformováno strachem, úzkostí, panikou.) V materiálu jsou uvedeny pouze ty poruchy, které mohou klienta bezprostředně ohrožovat na životě a kdy často nutné volit odbornou lékařkou pomoc. Více najdete v příslušné literatuře. 3. Psychosomatika Emocionální problémy se často manifestují jako somatické potíže a somatická onemocnění mají své emocionální konsekvence. V procesu léčby je tedy záhodno zabývat se obojím. O tom, jak tyto souvislosti popsat a co z nich vlastně plyne za optimální léčebné postupy, přemýšlí různé psychoterapeutické a psychosomatické školy. Jejich představy jsou inspirativní a poskytují vysvětlení různým neadekvátně se jevícím projevům pacientů. V poslední době se v psychosomatické terapii hojně a s úspěchem využívá postupů narativních, externalizačních. A právě na seznámení se s tímto směrem a jeho technikami se zaměřuje následující text. Vývoj oboru Psychosomatické myšlení je v medicíně přítomno již od jejích počátků. Hippokrates řecký lékař, př. n. l. v jeho přístupu existovali pouze jednotliví nemocní, na nemoc jako takovou nekladl důraz. Každá porucha je specifická podle specifického rozkolísání tělesných šťáv konkrétního pacienta. Platón řecký filosof, př. n. l., považuje duševní (hysterické) za tělesně podmíněné špatnou funkcí hystery. René Descartes francouzský filozof, matematik a přírodovědec, , věřil v rozum a myšlení, nabídl teorii karteziánského dualismu, ponechal duši v zájmové sféře teologie a filozofie a vědeckému přístupu doporučil studovat člověka jako rozumný stroj. J. Ch. A. Heinroth ( ), německý psychiatr, v roce 1818 poprvé použil výraz psychosomatika, když hovořil o faktorech nespavosti. Sigmund Freud, rakouský neurolog, ( ), poprvé používá vědeckého paradigmatu, kdy považuje tělesné a psychické nemoci člověka za stejnohodnotné projevy jeho vývojových narušení. V roce 1939 vychází první číslo časopisu Psychosomatic Medicine a přináší programové prohlášení psychosomatiky: psychosomatika představuje jak nový obor, tak součást každé lékařské specializace psychosomatika tvrdí, že není, logického rozlišení mezi tělem a duší psychosomatika se zajímá o vztahy mezi emočním životem a tělesnými pochody. V roce 1967 jeden z hlavních průkopníků psychosomatického přístupu G. L. Engel podal definici: Psychosomatiký přístup se týká způsobů, jimiž vzájemně působí psychické a somatické faktory na řadu sledů událostí, které tvoří onemocnění. Po deseti letech vymezuje Engel podobnými slovy biopsychosociální přístup, na který se od té doby odvoláváme a jehož široká formulace zní všechny tělesné a psychické nemoci v sobě zahrnují biologické, psychologické a sociální prvky, kterým musíme věnovat pozornost, chceme-li, aby náš zásah byl účinný. Dnes hovoříme o přístupech zaměřených na pacienta. Jde o člověka, který stoná, nikoli o nemoc. 19

20 Základy psychosomatiky Vnímat duši a tělo jako jeden celek není asi pro současnou dobu a vědu možné. Lze si však všímat vzájemných propojení a souvislostí. Propojenost v jazyce U některých skupin nemocí se propojení příznaku s jedincovým prožíváním přímo nabízí. Oblíbeným způsobem, jak onu propojenost dokreslit, je odvolávat se na lidovou zkušenost zachycenou v jazyce např. leží mi v žaludku, srdce mi radostí poskočilo, to neustojím, to nevydýchám. Propojenost v teorii Propojenost vědních disciplín, vznik mezioborových vědních disciplín např. psychoneuroimunologie. Propojenost výčtem vlivů V psychosomatice se mísí faktory biologické, faktory osobnostní, faktory na úrovni chování, faktory společenské, faktory technologické, faktory přírodního prostředí. Propojenost týmovou spoluprací Důraz je kladen na to, aby se dařilo navázat srozumitelnou společnou řeč v pracovním týmu, např. lékařům a sestrám a dalším pomáhajícím profesím psychoterapeutům, psychologům atd. Definice Odborný termín psychosomatika dnes můžeme chápat ve dvojím významu: 1) nadoborový základní postoj a pohled na diagnostiku a terapii nemocí, při němž se berou v úvahu stejnou měrou faktory tělesné, duševní a sociální. V tomto smyslu je psychosomatika interdisciplinárním konceptem, ne jen jednou z disciplín jako vnitřní lékařství, psychiatrie nebo chirurgie. Nespočívá tedy v tom, že by určité nemoci považovala za psychosomatické a ty by tvořily obsah psychosomatického oboru. Psychosomatické aspekty mohou mít svůj význam u nejrůznějších tělesných poruch, jimiž se zabývají různé lékařské obory. 2) samostatný klinický obor a směr výzkumu. Jeho jádrem je zkoumání a léčba vzájemného působení těla a duše při určitých nemocech. V tomto smyslu tvoří psychosomatický pohled na nemoci a odpovídající terapie samostatný lékařský obor, který se praktikuje na příslušných odděleních nemocnic a univerzitních klinik i na speciálních psychosomatických klinikách (Morschitzky, H., Sator, S., 2007). Obecně lze říci že: Psychosomatické přístupy zdůrazňují propojení mezi duševními a tělesnými koreláty zdraví. (Tímto však současně poukazují na oddělení těchto dvou stránek lidského bytí.) Fenomén nazvaný psychosomatika je z této perspektivy vysvětlitelný jako pozorovatelné vzájemné působení ducha a těla. Na změny v systému tělo reaguje s tímto systémem strukturálně sdružený systém duše vytvořením popřípadě změnou konceptu daného těla. Přičemž vnímané zůstává samo vyhrazeno duchovně-mentální duši a nemůže být tedy připisováno tělu. Diagnostika přístup plynoucí z postojů klasické medicíny Oblast psychosomatiky můžeme rozdělit do čtyř okruhů působení podle čtvera hledisek: a. Soustředění na příčiny nemocí. Jakkoli určitá nemoc vypadá jako choroba organická, je vždy třeba analyzovat působící psychické a sociální faktory, abychom zjistili v celém rozsahu symptomatiku, většinou podmíněnou multifaktoriálně. b. Soustředění na zpracování nemocí. Pacient musí aktivně zvládat reaktivní psychologické a sociální problémy, které se leckdy hojně objevují v průběhu nemoci. K tomu je zapotřebí vhodných psychologických a lékařských kroků a opatření. c. Soustředění na chorobné chování. Pacienti s psychosomatickou nemocí vyvíjejí často nepříznivé formy interakce s lékaři a psychoterapeuty. Ti si musí být ve vysoké míře vědomi své odborné a lidské odpovědnosti, má-li být léčba co nejúspěšnější. d. Soustředění na průvodní a následná psychická onemocnění. U mnoha nemocí se objevují následné stavy, které postiženého psychicky a psychosociálně zatěžují a které se musí za podpory lékařů, psychologů nebo psychoterapeutů naučit zvládat. 20

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Psychosomatika z perspektivy systemické psychoterapie. Gaudia proti rakovině

Psychosomatika z perspektivy systemické psychoterapie. Gaudia proti rakovině Psychosomatika z perspektivy systemické psychoterapie Vývoj oboru psychosomatika Psychosomatické (psyché-duše, soma-tělo) myšlení je v medicíně přítomno již od jejích počátků. Hippokrates řecký lékař,

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005)

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Pohled veřejnosti na mimořádné události a možnosti zdravotníků

Více

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D.

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. JAK ÚČINNĚ BOJOVAT SE SYNDROMEM VYHOŘENÍ A EMOČNÍ VYPRAHLOSTÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ ODD. KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO ÚSTAV PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY, LF MU PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. Lékaři jsou

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

DUŠEVNÍ PORUCHY A NEMOCI - úvod

DUŠEVNÍ PORUCHY A NEMOCI - úvod Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz DUŠEVNÍ PORUCHY A NEMOCI - úvod Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

Komunikace. Tereza Uhrová

Komunikace. Tereza Uhrová Komunikace s dementním pacientem Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze KOMUNIKACE Komunikace je obecně lidská schopnost

Více

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota) Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci.

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Filozofické pozadí nové genetiky a její sociální dopady. Paternalismus versus partnerství v medicíně a genetice zvlášť. Nedirektivní genetické

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

Pedagog a žáci s chronickou chorobou

Pedagog a žáci s chronickou chorobou Pedagog a žáci s chronickou chorobou Podrobný přehled témat výuky : I. - základní informace o chorobě a příznacích - léčba dietou ( výměnné jednotky ) - léčba inzulínem, zásady při aplikaci - seznámení

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená

Více

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Andrea Ptáčková (Autor) Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Vědomí, bezvědomí, kvalitativní a kvantitativní poruchy

www.zlinskedumy.cz Anotace Mgr. Andrea Ptáčková (Autor) Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Vědomí, bezvědomí, kvalitativní a kvantitativní poruchy Anotace Práce s pracovním listem navazuje na prezentaci nebo je možné s ním pracovat v jejím průběhu. Popisuje poruchy vědomí, příčiny těchto poruch a první pomoc u bezvědomí. Autor Jazyk (Autor) Čeština

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Mgr. Vendula Kolářová

Mgr. Vendula Kolářová Mgr. Vendula Kolářová Snižování vlivu psycho-sociálních handicapů směřující k posílení zaměstnatelnosti občanů Libereckého kraje CZ.1.04/3.1.02/86.00035 Emoce patří mezi významné řídící a regulační mechanismy

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poruchy příjmu potravy Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Psychogenní poruchy příjmu potravy Onemocnění, pro která je charakteristická porucha myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a vlastnímu vzhledu

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Definice V oblasti psychosociální zároveň nebezpečím i příležitostí

Definice V oblasti psychosociální zároveň nebezpečím i příležitostí Krizová intervence Obsah Definice Kdy se s ní setkáme S čím je u klienta třeba počítat KI ve 4 krocích Aktivní naslouchání Agrese Krizová intervence u pacientů se somatickým onemocněním Debriefing Definice

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více