"#$$$ %# $#$$ $3,,1,+2,1) $3,41+, ,,1, ,,19,,2), -* "#.,221

Transkript

1 ! "#$$$ %# $#$$ &#'()*+++,+-+./01*+,222-, $3,,1,+2,1) $3,41+, ,,1, ,,19,,2), -* "#.,221

2 Anotace Zákon 406/2000 Sb., o hospodaení s energií v platném znní mimo jiné: ukládá krajm, hl. m. Praze a statutárním mstm zpracovat územní energetické koncepce ( 4, odstavec 2), umožuje obcím pro jejich územní obvod (jeho ást) poídit územní energetickou koncepci ( 4, odstavec 3), požaduje provedení energetických audit ( 9). Doporuení a úkoly definované ve výše zmínných dokumentech je teba realizovat. Ve zmínném smyslu mají nezastupitelnou úlohu akní plány, které: a) zámry (programy) územních energetických koncepcí pevedou do konkrétních projekt, b) budou reagovat na doporuení provedených audit. Smyslem této Pomcky je mimo jiné: stanovit formální strukturu akních plán, usnadnit odborníkm územní samosprávy a né jen jim zpracování akních plán, v pípad žádosti o podporu na realizaci zámr akního plánu usnadnit rozhodování toho, kdo bude podporu poskytovat. Je teba pipomenout, že akní plán: se zpracovává na období 4 až 5 let, musí obsahovat úkoly, které budou v tomto období realizovatelné. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD DO PROBLÉMU VÝZNAM A ÚLOHA AKNÍCH PLÁN AKNÍ PLÁN A JEHO ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI PEDPOKLADY ÚASTI MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY PI TVORB A VYUŽÍVÁNÍ AKNÍHO PLÁNU PEKONÁVÁNÍ BARIÉR ROZVOJE ENERGETICKÉHO SYSTÉMU NKTERÉ DALŠÍ PEDPOKLADY REALIZACE AKNÍHO PLÁNU ROZVOJ ENERGETICKÝCH SYSTÉM PI RESPEKTOVÁNÍ PRINCIPU TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA PÍSTUP K TVORB AKNÍHO PLÁNU A SYSTÉM KONTROLY JEHO REALIZACE OBSAH (FORMÁLNÍ STRUKTURA) AKNÍHO PLÁNU AKNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ REALIZACE ZÁMR ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE A DOPORUENÍ ENERGETICKÝCH AUDIT DOPORUENÝ OBSAH AKNÍHO PLÁNU ZÁVR OBRÁZKY OBR. 1 SCHÉMA ZALENNÍ AKNÍHO PLÁNU V ENERGETICKÉM MANAGEMENTU KRAJE... 6 OBR. 2 SCHÉMA VZTAH MEZI ZAINTERESOVANÝMI STRANAMI PODÍLEJÍCÍMI SE NA REALIZACI AKNÍCH PLÁN... 7 OBR. 3 SMRNICE EU OBR. 4 SCHÉMA REALIZACE JEDNOTLIVÝCH PROGRAM OBR. 5 STRUKTURA ÍZENÍ A REALIZACE AKNÍHO PLÁNU OBR. 6 STRUKTURA AKNÍHO PLÁNU OBR. 7 PROCES TVORBY A ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH STRAN PÍLOHA 1 NÁVRH ZP SOBU HODNOCENÍ AKNÍCH PLÁN POMOCÍ MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZY 3

4 1. Úvod do problému Zákonem. 406/2000 Sb., o hospodaení energií bylo krajm, hl. m. Praze a statutárním mstm v penesené psobnosti uloženo zpracovat územní energetické koncepce ( 4 zmínného zákona). Obsah takových územních energetických koncepcí stanovilo naízení vlády. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu Územní energetické koncepce (ÚEK). Podle zmínného zákona musí být ÚEK zpracována na období 20 let s možností její aktualizace v tomto období. Akní plán je dokumentem, jehož smyslem je realizace stedndobých (4-5 let) cíl ÚEK. V tomto smyslu musí být zamen na: rozpracování tchto cíl do konkrétních program realizovatelných v ureném období, zvýšení bezpenosti a kvality dodávek energie, zlepšení životního prostedí pro obany, zejména snížení emisí, pimené zvýšení energetické nezávislosti území 1, ve smyslu rozvoje využití potenciálu obnovitelných zdroj energie a úspor energie, a to i s pihlédnutím na možnosti vzniku krizových situací vyvolaných nap. pírodními pohromami, teroristickými útoky, velkými nadprojektovými haváriemi, podporu plnní mezinárodních závazk R a požadavk rzných smrnic EU, snižování mrné spoteby energie (úspory energie), Pedpokladem realizace akního plánu je mimo jiné: zajištní potebných informací pro jeho uživatele, zabezpeení funkní innosti energetického managementu na úrovni kraje, zajištní osvtových a poradenských služeb. 1 Mže jít o území kraje, hl.m. Prahy, statutárních mst, obcí s rozšíenou psobností, svazk obcí apod.. 4

5 2. Význam a úloha akních plán Akní plán se zpracovává zhruba pro ptileté období a je uritým mstkem mezi ÚEK (20 let) a konkrétními projekty, jimiž se realizují zámry (programy) územní energetické koncepce. Akní plán musí být formulován s pihlédnutím : a) k obecným podmínkám, které jsou spolené všem subjektm majícím povinnost zpracovat ÚEK (v tomto smyslu jde i o mezinárodní závazky R a smrnice EU), b) ke specifickým pomrm a podmínkám konkrétního území 2. ad a) Obecné podmínky Ty tvoí zejména: - legislativa R, koncepní dokumenty celostátního charakteru (nap. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj pijatá usnesením vlády R íslo 1311 ze dne 13. prosince 1999, Státní energetická koncepce eské republiky schválená usnesením vlády R íslo 211 ze dne 10. bezna 2004, Státní politika životního prostedí schválená usnesením vlády R. 235 ze dne 17. bezna 2004), - mezinárodní závazky, které na sebe R vzala ve vztahu k: mezinárodnímu spoleenství (Kjótský protokol, Evropská energetická charta atd.), lenství v EU (protokol z pístupových jednání, smrnice EU apod.), - celkový hospodáský vývoj R (struktura národního hospodáství a jeho efektivnost, výše HDP, saldo obchodní a platební bilance, sociální dimenze atd.), - možnost získání podpor pro realizaci akních plán na úrovni mezinárodní (vetn EU) a národní. ad b) Specifické podmínky Jsou to podmínky, za kterých probíhá hospodáský a sociální rozvoj území. Mezi n lze zaadit nap.: - geografické a klimatické pomry, - strukturu osídlení, vetn potu sídelních celk a obyvatel, - kvalitu životního prostedí, - strukturu hospodáství území (vetn kvality infrastruktury), - pedpoklady pro realizaci akních plán v energetice, energetický management. Skutenosti zmínné ad a) i b) lze graficky vyjádit zpsobem uvedeným na obrázku 1. 2 Viz vysvtlení v poznámce 1. 5

6 Schéma zalenní akního plánu v energetickém managementu kraje obr. 1 vnjší okolí makroekonomika cílené okolí programy samospráva technologie podpor dodavatelé spotebitelé Akní plán životní prostedí rozvojový potenciál legislativa energetický management svt, EU koncepní dokumenty R Hlavním pedpokladem pro úspšnost dosažení cíl akního plánu je spolupráce tí nejdležitjších zainteresovaných stran, a to: a) potenciálních investor (obané, podnikatelé a další ziskové i neziskové organizace), b) potenciálních dodavatel (stavební a montážní firmy, výrobci a dodavatelé píslušných zaízení), c) orgán územní samosprávy (krajské, mstské a obecní úady a jejich pedstavitelé). Pi zapojování výše 3 zmínných subjekt je teba pekonat urité bariéry, a to napíklad u: - potenciálních investor (neznalost konkrétních podmínek a uritá opatrnost nedvra), - potenciálních dodavatel (pochybnosti ve stabilitu zámr deklarovaných v rzných koncepních státních dokumentech, vysoké náklady na marketing drobných investiních projekt), - samosprávy (nedostatek vlastních finanních zdroj, nedostatené zvládnutí postup vedoucích k získávání finanních prostedk z rzných fond). Vztah a úlohu výše zmínných subjekt pi realizaci akních plán (AP) lze též vyjádit graficky (obr. 2). 6

7 obr. 2 Schéma vztah mezi zainteresovanými stranami podílejícími se na realizaci akních plán V zásad lze akní plán chápat jako nástroj, který ve vztahu k ÚEK umožuje vedení kraj, hl. m. Prahy, statutárních mst, obcí s rozšíenou psobností (ORP) a dalším subjektm v okruzích schválených program ÚEK, vyhledávat a realizovat jednotlivé projekty. V tomto smyslu mají významnou úlohu: - kraje, hl. m. Praha. Ty mohou zejména: poskytnout pomoc v oblasti vzdlávacích a nabídkových akcí a v oblasti vyhledávání zdroj pro spolufinancování projekt v rámci nejrznjších druh podpor, - eská energetická agentura (EA), která mže, mimo jiné, poskytnout uritou finanní podporu v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie pro daný rok. Ve výše zmínných souvislostech je vhodné pipomenout, že Evropská unie, USA a další státy vnují zvýšenou pozornost problematice krizových situací (nadprojektové havárie, pírodní pohromy, úmyslné teroristické útoky apod. ovlivující rozsáhlá území). V tomto smru jsou významné aktivity zamené na: a) uritou prevenci takových situací, b) snížení dopad (dsledk) zmínných situací, pokud pesto nastanou. Problémy definované ad a) i b) jsou též vhodným námtem pro akní plán. 7

8 3. Akní plán a jeho širší souvislosti Akní plán je jedním z nástroj realizace zámr schválených územních energetických koncepcí jednotlivých kraj, hl. m. Prahy, statutárních mst a Státní energetické koncepce eské republiky. Akní plán musí vytváet úinné podmínky pro podporování a úast místní samosprávy pi investování nových technologií jak v majetku samosprávy (pda, lesy, dopravní infrastruktura, byty, nemocnice, školy, úady, sociální objekty, spoleenská centra apod.), tak i pi investování ostatních zainteresovaných stran (obané, podnikatelské i neziskové organizace). Naplnní zámr (cíl) akního plánu zejména vyžaduje: a) provázání existujících i pipravovaných program rozvoje území a i celostátních podprných program s inností místních samospráv, dodavatel technologií, energetických spoleností a projektových firem, b) plné zapojení územní samosprávy (kraje, hl.m. Prahu, statutární msta, obce s rozšíenou psobností, svazky obcí apod.). Akní plán by ml usnadnit organizovat a zavádt do praxe soustavy pro podporování investic, mobilizaci a využití místních zdroj. Akní plán musí obsahovat konkrétní pedstavy realizace územní energetické koncepce kraje ve stedndobém horizontu a to s ohledem na: - zajištní spolehlivých dodávek energie, - ekonomický a sociální rozvoj, - environmentální zatížení území a zachování rázu kvality krajiny. 3.1 Pedpoklady úasti místní samosprávy pi tvorb a využívání akního plánu Místní samospráva má významnou úlohu pi tvorb a využívání program a projekt akního plánu. Její naplnní je mimo jiné podmínno následujícími pedpoklady: - odpovdnost za správu obecního majetku a možnost ovlivovat jiné subjekty (obany, podnikatele, zemdlce apod.), - schopnost vhodným zpsobem využívat rzné koncepní dokumenty (územní energetická koncepce, územní plán apod.) a programy (Program odpadového hospodáství apod.), zájem o trvale udržitelný regionální rozvoj, vetn rozvoje energetiky, 8

9 existence pracovník odpovdných za rozvoj (pracovníci útvar rozvoje, územní odbory, stavební úady), potenciál pro napojení na národní a evropské programy, zejména v oblasti energetiky a životního prostedí, zájem o nové technologie. 3.2 Pekonávání bariér rozvoje energetického systému Akní plán též musí vytvoit podmínky pro vtažení hlavních úastník, tj. zejména orgán místní samosprávy a investor, do realizace cíl územní energické koncepce. V této oblasti mže akní plán pispt významn k odstraování nedvry a ke snižování obav z rizika investic do nových technologií tím, že pro realizaci scéná z územní energetické koncepce navrhne programy a projekty, jež ocení nejen z hlediska investic a provozních náklad, ale i z hlediska externalit tj. kladných a záporných pínos pro místní spoleenství (obyvatele daného území jako celku). Ve výše zmínném smyslu lze doporuit krajm, hl.m. Praze (ve spolupráci s EA) zajištní osvtových, poradenských a informaních služeb. 3.3 Nkteré další pedpoklady realizace akního plánu Jedním z dalších pedpoklad pro uplatnní institutu akních plán je i vytváení podmínek pro spolupráci místní samosprávy s ostatními, potenciáln zainteresovanými úastníky, tak aby: - byla usnadnna realizace program (zámr) územních energetických koncepcí kraj a vybraných mst, - docházelo k: odstraování bariér pi vyhledávání píležitostí a investiních akcí pro rozvoj udržitelných systém v zásobování energií na místní úrovni, urychlení pochopení a investování do nových energetických technologií, které splují místní sociální a ekonomické poteby a souasn splují dlouhodobé cíle R a EU, rozvinutí systému a zpsob, jak mají být místní samosprávou urovány pínosy a náklady spojené s novými technologiemi, osvojení inovaních pedloh pro zavádní nových technologií, které snižují riziko jak pro místní samosprávu, tak pro investory. 9

10 4. Rozvoj energetických systém pi respektování principu trvale udržitelného rozvoje V souasné dob existuje n definic trvale udržitelného rozvoje. V zásad se shodují v tom, že život souasných generací nemže být na úkor budoucích generací. Naplování tohoto principu vyžaduje zajistit významnjší využití obnovitelných zdroj energie a úspor energie v energetickém hospodáství. Podporu výroby elektiny z obnovitelných zdroj upravuje Smrnice 2001/77/EC Evropského parlamentu a Rady z 27. záí 2001 na podporu výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie na vnitním trhu s elektinou. Podporu výroby elektiny kogenerací upravuje Smrnice 2004/8/EC Evropského parlamentu a Rady z 11. února 2004 na podporu výroby elektiny kogenerací založené na výrob užiteného tepla na vnitním energetickém trhu. eská republika se v rámci pedvstupních jednání zavázala, v souladu s výše zmínnou Smrnicí 2001/77/EC, upravit zpsob podpory výroby elektiny z obnovitelných zdroj tak, aby se vytváely podmínky k naplnní indikativního cíle podílu výroby elektiny z obnovitelných zdroj na hrubé spoteb elektiny ve výši 8 % v roce Tetí související smrnicí je Smrnice 2002/91/EC o energetické efektivnosti budov, která rovnž vyžaduje posoudit možnost využití OZE a kogenerace pro zásobování budov energií. Smrnice 2001/77/EC na podporu výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie (OZE) : - uznává potebu podpory obnovitelných zdroj pro jejich pínos v oblasti ochrany životního prostedí, vytváení místních pracovních píležitostí, sociální soudržnosti a v oblasti bezpenosti zásobování energií, - umožuje lenským státm volit rzné systémy na podporu obnovitelných zdroj energie (zelené certifikáty, investiní výpomoci, daová osvobození nebo úlevy, vracení daní a pímé podpory cen). Tato smrnice také požaduje: - pi podpoe trhu s elektinou z obnovitelných zdroj energie zohlednit pozitivní vliv jejich využívání na : regionální a místní rozvoj, sociální soudržnost, možnosti zamstnání (zejména pro malé a stední podniky a nezávislé výrobce energie), - od lenských stát vytvoit vhodné mechanismy, které zaruí pesnost a spolehlivost prokazování pvodu zelené elektiny, - odstraování pekážek, které brání výstavb zaízení vyrábjících elektinu z obnovitelných zdroj, 10

11 - náležitým zpsobem zohledovat zvláštnosti rzných technologií, které využívají obnovitelné zdroje energie. Obdobn Smrnice 2004/8/EC na podporu kogenerace: - umožuje lenským státm volit rzné zpsoby podpory kogenerace, - požaduje pi podpoe kogenerace zohlednní pínos v oblasti úspor primární energie, snížení ztrát v rozvodech elektiny, snížení emisí (zejména emisí skleníkových plyn), zvýšení bezpenosti dodávek energie, respektování princip trvale udržitelného rozvoje. Smrnice 2002/91/EC na podporu energetické efektivnosti budov požaduje zajistit: bezpenost zásobování energií ve stedndobém a dlouhodobém horizontu, snižování emisí a šetení pírodních zdroj, decentralizované zásobování energií z OZE, objektové kogenerace, nebo napojení na CZT, pípadné využití tepelných erpadel. Všechny ti smrnice jsou vzájemn harmonicky provázány (obr. 3) a naplují výzvy Zelené knihy nazvané Towards a European strategy for the security of energy supply Smrem k evropské strategii zabezpeení zásobování energií (COM 2000, 769, listopad 2000) po širokém rozsahu politických iniciativ vedoucích k diverzifikaci zdroj a technologií. Zdrazuje se, že bezpenost zásobování je nezbytnou podmínkou píštího udržitelného vývoje EU. Smrnice EU obr. 3 11

12 Energetické systémy respektující principy trvale udržitelného rozvoje jsou stžejní ástí politiky EU a jsou naprosto klíové pro dosažení evropských sociálních, ekonomických a politických cíl. K tomu je nutné, aby se integrované udržitelné energetické systémy a píslušné nové technologie staly souástí místní politiky a územního plánování. Místní samospráva by proto mla zahrnout udržitelné energetické plánování v nejširším mítku. K tomu nestaí pouze formulovat a definovat píslušnou politiku formou územní energetické koncepce, ale je teba následn zajistit propagaci, podporu a zavádní technických inovací. 12

13 5. Rámcová charakteristika pístup k tvorb akního plánu a systém kontroly jeho realizace K pekonání bariér na stran nákladného marketingu potenciálních dodavatel a pekonávání nedvry na stran potenciálních investor je vhodné, aby kraje, hl.m. Praha, statutární msta a obce s rozšíenou psobností zajistily zájemcm ze strany : - potenciálních investor, - orgán územní samosprávy, úinný informaní servis, který ušetí as a náklady jak na marketing, tak i náklady na pípravu projekt. Prostednictvím krajského informaního portálu lze zprostedkovat, aby se potenciální nabídky a poptávky projekt, spadajících do rámce program akního plánu, navzájem potkaly. Ve svém principu mže být portál rovnž marketingovou podporou pro potenciální dodavatele - podnikatele. Souasn s tím lze nabídnout informace o možných finanních podporách realizace (EA, SFŽP, fondy EU a další, vetn pípadných podpor krajského úadu). Velice významnou pomocí bude organizace poádání a spolufinancování vzdlávacích akcí 3. Je pochopitelné, že akní plán (AP) musí být zejména smrován na realizaci program definovaných v územních energetických koncepcích kraj, hl.m. Prahy a statutárních mst. Tento proces je schematicky vyjáden v následujícím obrázku 4. 3 V tomto smru mže jít o rzné informaní akce zamené na úspory energie a využití potenciálu obnovitelných zdroj, a to jak pro investory, tak dodavatele. 13

14 Schéma realizace jednotlivých program obr. 4 obané obce a neziskové organizace podnikatelé a fyzické osoby potenciální investoi poptávka po poradenství a realizaci ídící skupina akního plánu informaní portál krajského úadu zprostedkování nabídky a poptávky EA, SFŽP, EU programy podpor stavební firmy potenciální dodavatelé nabídka realizace projekt AP montážní firmy a výrobci zaízení poradenské firmy Ve vztahu na díve zmínné skutenosti je nutné pi realizaci AP podnítit zájem a aktivity potenciálních investor i dodavatel. Pitom není nutné, aby výše zmínné subjekty územní samosprávy zasahovaly direktivn do rozhodování obou stran. V nkterých pípadech však bude úelné, aby kraje, hl. m. Praha, statutární msta, obce s rozšíenou psobností (dále jen kraj) nkteré projekty zastešily. Krom projekt na svém krajském majetku se to mže týkat pípad, kdy je úelné sdružovat projekty do vtších celk z dvodu stanovených podmínkami poskytovatele podpory na minimální rozsah projektu. V takovém pípad je pak teba, aby ídící skupina akního plánu zajistila ízení monitorování sdruženého projektu. Možnou strukturu ízení program a projekt ukazuje obrázek 5. ídící skupina by mla být složena ze zástupc mst a obcí a rovnž by v ní mli být zastoupení pracovníci krajského úadu odpovdní za realizaci AP. Tato skupina by mla každoron na základ AP stanovit priority a vyhledávat projekty, které by bylo vhodné zaadit do tchto program. Každý projekt by ml mít svého nositele nap. obce, 14

15 obanská sdružení a v uritých pípadech i podnikatelské subjekty. Dále by ídící skupina mla být v daných intervalech (2 roky) seznámena s výsledky realizace a vyhodnotit plnní AP. V pípad neplnní AP by mla navrhnout nápravná opatení. ídící skupina by se mla scházet minimáln jedenkrát za rok. Po uplynutí ptiletého období bude ídící skupina AP zodpovdná za formulaci nového akního plánu na období let Je teba zdraznit, že výše uvedená období realizace akního plánu nejsou dogma a mohou se pizpsobovat konkrétní situaci. Struktura ízení a realizace akního plánu je zejmá z obrázku 5. 15

16 Struktura ízení a realizace akního plánu obr. 5 :;(<= doprovodné informaní a vzdlávací akce poradenství >'(<= E >'?@' A#'>#'!-'BCD- (CA :;?@' A#'>#'!-'BCD- (CA 16

17 V zásad lze íci, že akní plán stanovuje žádoucí cíle v okruzích jednotlivých program, které již byly ureny v rámci ÚEK a aktivuje zainteresované dodavatele a investory, aby vyhledávali a realizovali jednotlivé projekty. K tomu pispívá kraj úinnou pomocí zejména v oblasti vzdlávacích a nabídkových akcí a v oblasti vyhledávání zdroj pro spolufinancování projekt v rámci nejrznjších druh podpor. Ve spolupráci s dodavateli kraj monitoruje realizace i tch projekt, v nichž kraj vystupuje pouze nepímo, tj. neposkytuje jim pímou finanní podporu (obr. 6). Struktura akního plánu obr. 6 Akní plán Program Projekt Jist není teba zdrazovat, že tvorba a realizace akního plánu musí též respektovat ustanovení zákon: /2000 Sb., o hospodaení energií, /2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích, -. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší v platném znní. Akní plán by ml napomoci též realizovat opatení navržená v energetických auditech, které se zpracovávají pro budovy ve vlastnictví státu, kraje a obcí se spotebou energie vyšší než stanovenou vyhláškou. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu v platném znní. Smyslem akního plánu je zejména: - transformace zámr územní energetické koncepce do program realizovatelných v období 4 5 let, - pozitivní ovlivnní rozvoje území a života oban na nm žijících, 17

18 z pohledu zajištní dodávek energie, respektování uritého životního standardu a zlepšení životního prostedí. Z výše zmínných skuteností lze odvodit následující cíle: - Prioritní cíle: snižování mrné spoteby energie (tedy draz na úspory energie a její efektivní využití), nahrazování fosilních zdroj obnovitelnými zdroji energie, zajištní spolehlivosti energetické infrastruktury, snížení negativních dopad energetiky na životní prostedí. - Vedlejší cíle: dosažení vyváženého hospodáského, kulturního a vzdlanostního rstu regionu, rozvoj technické infrastruktury, vytvoení nových pracovních míst, snížení dovozu paliv a energií do území, tedy zvýšení územní sobstanosti v zásobování energií. K dosažení tchto cíl mže kraj též napomoci osvtovou, poradenskou a informaní inností. 18

19 6. Obsah (formální struktura) akního plánu 6.1 Akní plán jako nástroj realizace zámr územní energetické koncepce a doporuení energetických audit Ve Státním programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie pro rok 2004 (ást A Program MPO) je v lánku 10 poprvé definována možnost poskytnutí dotace na zpracování akního plánu. V odstavci se uvádí : Dotace mže být poskytnuta krajm, mstm a obcím R, respektive jejich svazkm, na pípravu a realizaci akních plán k dosažení cíl stanovených územní energetickou koncepcí s potem obyvatel minimáln Územní energetická koncepce musí být zpracována v souladu s naízením vlády. 195/2001 Sb., kterým se stanovují podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, a odsouhlasena orgány místní samosprávy. Akní plány musí obsahovat návrh konkrétních program vedoucích k realizaci krátko- a stedndobých strategických zámr Územní energetické koncepce, indikátory úspšnosti program, zpsob realizace a monitoringu výsledk. Souástí akních plán musí být návrh jejich aktualizace na základ dosažení dílích cíl. Dotace na vypracování akních plán mže init až 50 % celkových náklad, max. 350 tis. K na jednu akci. Jestliže eská energetická agentura (EA) je pipravena poskytnout uritou podporu jednotlivým subjektm na zhotovení akního plánu, pak tento AP musí mít pedem stanovenou formu (strukturu). Dvodem je snazší orientace tch, kteí akní plány budou posuzovat a s nimi pracovat. Ve výše zmínných souvislostech je teba zdraznit, že: - nemže jít o sjednocení zámr a kompatibilitu akních plán vytváených kraji a jinými jednotkami územní samosprávy, - akní plány budou vždy originální a výlun pro dané území a musí respektovat schválené priority rozvoje územního celku (kraje, hl.m. Praha, statutární msta, obce s rozšíenou psobností, svazky obcí, mikroregiony atd.). 6.2 Doporuený obsah akního plánu Akní plány se v budoucích letech stanou významným nástrojem realizace: - zámr územních energetických koncepcí, - i doporuení energetických audit. 19

20 Zpracovatelé budou hledat možnosti podpory na jejich pípravu a realizaci. V tomto smyslu by ml mít akní plán následující strukturu. 1. Identifikaní údaje Název akního plánu (Struná charakteristika) Akní plán: název, zamený na realizaci, nap.: prioritních zámr (program) územní energetické koncepce kraje, msta (uvedou se prioritní zámry), doporuení vyplývající z výsledk energetických audit (uvedou se doporuení). Zadavatel (pedkladatel) akního plánu, jeho název, sídlo a další údaje. Zpracovatel akního plánu. Období jeho zpracování a plnní asové období, na které je akní plán vypracován. 2. Dvody pípravy a vyhlášení akního plánu Dvodem mže být snaha: co nejrychleji realizovat: zámry (programy) schválené územní energetické koncepce, doporuení energetických audit, reagovat na nov vzniklou situaci na území, vazba na program rozvoje území. 3. Struná charakteristika prostedí (území), ve kterém bude akní plán realizován Taková charakteristika by mla nap. obsahovat informace o: rozsahu území, potu obyvatel v území, ekonomickém potenciálu (ekonomické situaci) území, kvalit životního prostedí území, energetické situaci území, apod.. 20

21 4. Situaní analýza Úelem je rozpoznat priority místní samosprávy a místní podmínky pro plnní stanovených cíl ve vazb na energetický systém území. 6.1 Vnjší podmínky, legislativa. 6.2 Místní podmínky, program rozvoje kraje a jeho priority. 6.3 Souhrn silných a slabých stránek území, píležitostí a hrozeb (formou SWOT analýzy). 5. Popis akního plánu Hlavní cíle, vedlejší cíle, pipravené programy pro jejich naplnní a pedstava o jejich financování. Popis program by ml být zpracován pehledn napíklad formou tabulky, která bude obsahovat tyto ukazatele : Název programu Priorita Pedpokládané úinky Pedpokládané náklady Možnosti financování Kvantifikovatelný ukazatel Pozn.: U možnosti financování je dležitou informací, jaký podíl si bude muset investor zajistit z vlastních prostedk. Poet kvantifikovatelných ukazatel by ml být co nejmenší. 6. Organizaní zabezpeení a monitoring Matice odpovdnosti, kontrola a vyhodnocování. V tomto smyslu je možné odkázat na obrázky 4 a Náklady na realizaci akního plánu a pedpokládané financování Pehledná tabulka pedpokládaných náklad s rozvahou financování dle jednotlivých pedpokládaných zdroj. Návaznost na národní, evropské a jiné programy podpor. 8. Pínosy realizace akního plánu Pínos realizace akního plánu by ml být vyjáden ze 4 hledisek: technicko-energetického (snížení poteby dodatkové fosilní energie, vliv na spolehlivost,.), environmentálního (emise zneišujících látek, emise skleníkových plyn,...), sociálního (vliv na místní zamstnanost, ), ekonomického (poteba investic, vliv na provozní náklady, ). 21

22 Pitom všem je teba mít na zeteli : jaký je význam akního plánu (jeho program) pro splnní zámr územní energetické koncepce, jsou-li programy opravdu reálné a realizovatelné, jaké jsou priority program (asové, vcné, územní apod.), jaké jsou hlavní realizaní projekty, jaké jsou nároky a úinky program. Pínosy by mly být alespo rámcov porovnány s náklady (v tomto smyslu lze doporuit metodu CBA - Cost Benefit Analysis). Pi aplikaci metody náklad a výnos lze pimen využít napíklad eskou publikaci Analýza náklad a pínos, kterou vydalo v roce 2003 Ministerstvo pro místní rozvoj jako metodickou píruku pro zpracovatele projekt v rámci Spoleného regionálního operaního programu. 9. Zapojení zainteresovaných stran Je nezbytné, aby do pípravy akního plánu byly zapojeny zainteresované strany, resp. jejich reprezentanti (samospráva, úastníci energetického trhu a trhu s opateními na úspory energie, místní odborníci z vysokých škol, ). Toto zapojení mže mít rznou formu od dotazníkových przkum, veejných projednávání, až po úast reprezentant zainteresovaných stran na posouzení program formou multikriteriálního hodnocení. Návod pro toto hodnocení je obsažen v Píloze 1. Považuje se za zásadní, aby k zapojení zainteresovaných stran došlo a nedocházelo k pocitm o nás bez nás. Pro pochopení celého procesu pípravy a zapojení zainteresovaných stran do pípravy akního plánu je vhodné uvést následující obrázek (obr. 7). 22

23 Proces tvorby a zapojení zainteresovaných stran obr. 7 Zadání AP jednání o podpoe EA Návrh AP (zhotovitel) zapojení do pípravy AP Zainteresované strany Akní plán (schválení zadavatelem) akceptace AP EA Realizace AP (ízená zadavatelem) zapojení do realizace AP Investoi Dodavatelé Samospráva Kontrola AP (zadavatel) 23

24 7. Závr Tato pomcka vytváí rámec pro návrh akních plán ve vztahu na: a) deklarovaný princip trvale udržitelného rozvoje, b) naplování zámr státní energetické koncepce, c) územní energetické koncepce, d) provedené energetické audity objekt. Je nepochybné, že akní plány: A. Vytváí prostor jak napomáhat k realizaci zámr (cíl) : Státní energetické koncepce R (schválené vládou R v beznu 2004), územních energetických koncepcí. B. Pedstavuje nový fenomén, s kterým zatím nejsou žádné zkušenosti. C. Je však nezbytné, aby v procesu tvorby akního plánu byl zpracovatel v kontaktu se zainteresovanými stranami, jimž má akní plán sloužit, nebo samospráva nebude jediným aktérem. Úspšná realizace spoívá na aktivit desítek i stovek jednotlivých a asto drobných investor (oban a organizací) a dodavatel. Tuto pomcku je teba vnímat: jako prvý krok k posílení významu akních plán. Ten mimo jiné je a bude ovliv ován nejen kvalitou jejich zpracování, ale i mírou zapojení zainteresovaných stran, tj. kvalitní zptnou vazbou. 24

25 Návrh zpsobu hodnocení akních plán pomocí multikriteriální analýzy

26 Návrh zpsobu hodnocení akních plán pomocí multikriteriální analýzy Píloha obsahuje doporuený a v praxi osvdený zpsob pro zapojení zainteresovaných stran do hodnocení program akního plánu. Obsahuje 4 tabulky, a to: - tab. 1 Doporuená kritéria pro vyhodnocení program z hlediska: ekologického, sociáln kulturního, energetického a technického, ekonomického. - tab. 2 Referenní ptistupová verbáln numerická stupnice. - tab. 3 Formální uspoádání umožující hodnocení ve vztahu k obsahu tab. 1 a tab tab. 4 Souvislosti mezi nkterými programy a nkterým projekty. Je teba pipomenout, že obsah tabulek 1, 2, 3 a 4 je teba chápat jako vzor. Zpracovatelé akních plán je mohou upravit ve vztahu na konkrétní podmínky. 2

27 DOPORUENÁ KRITÉRIA PRO VYHODNOCENÍ PROGRAM tab. 1 A EKOLOGICKÉ HLEDISKO A-1 Vliv na pdu, horninové prostedí a krajinný ráz Legislativn povinné kritérium definuje pímý vliv PROGRAMU na vyvolané zmny ve využívání potenciálu zemdlské a lesní pdy a další možnost jeho využívání. Kritérium definuje nároky na zastavnou plochu a plochu doasného záboru (vyklizení a plocha staveništ, zastavná plocha), na trvalou usurpaci (zábor) zemdlské a lesní pdy (viz ztráta ochranné funkce lesa), zmny v pd a v horninovém prostedí zpsobené rozsahem zemních prací, zakládáním a provozem souboru staveb (nap. viz geomorfologie - zmna reliéfu, topografie a riziko antropogenní eroze, zmny hydrogeologických charakteristik, vlivy v dsledku ukládání odpad, kontaminace škodlivinami, aj.). Zahrnuje hodnocení vlivu na zmnu (využití) obhospodaování pdy (nap. zmna orné pdy na luní nebo pastvinné plochy), s pihlédnutím k bonit. Zárove dává prostor pro kladné posouzení píznivého vlivu pro vznik nových biotop a implicitn zahrnuje posouzení vlivu na zmnu i možnost zachování krajinného rázu. (Nap. pstování biomasy má podle tohoto kritéria velmi píznivé dopady). A-2 Vliv na zmny hydrologických charakteristik území Legislativn povinné kritérium definuje pímý vliv PROGRAMU na vyvolané zmny v místním hydrologickém cyklu kvantitativn a kvalitativn. Kritérium vyjaduje míru pozitivní nebo negativní zmny (v tom pípad míru rizika ohrožení) jakosti povrchové a podzemní vody, zmnu vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik (ovlivnní vydatnosti vodního zdroje - nap. obohacení nebo ochuzení prtoku a snížení MQ, riziko zvýšení nebo snížení hladiny podzemní vody aj.), vliv na vodní fenomén - zmny režimu proudní v koryt nebo zmny vodního režimu v území z hlediska vody povrchové i podzemní (v. efektu dynamické zmny teploty, zákalu (turbidity), eutrofizace, apod.). Kumulativním zpsobem hodnotí zmny bilanního stavu jakosti BSJ a bilanního stavu množství BSM. Implicitn hodnotí zachování smrného zstatkového prtoku za úelem udržení základních ekologických funkcí vodního toku. Posuzují se nároky na odbry vody (poteba a spoteba), zmny povrchové a podzemní hladiny vody, produkce odpadní vody vetn rizika rozhodujících ukazatel zneištní, teploty vody apod. (Pozn.: Nap. využívání energie malé vody je podle tohoto kritéria hodnoceno nepízniv). A-3 Vliv na ovzduší a klima Legislativn povinné kritérium definuje pímý vliv PROGRAMU na bodové zdroje zneištní ovzduší, se zetelem k technologickému procesu produkující zneištní, množství emitovaných zneišujících látek do ovzduší, zpsobu zachycování emisí, vzniku zápachu. Zárove zohleduje hledisko udržitelného rozvoje a hrozbu emisí skleníkových plyn. A-4 Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Legislativn povinné kritérium definuje pímé nároky PROGRAMU na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje. Posuzuje se náronost z hlediska druhu, roní spoteby, zpsobu získávání (nap. dovozu) apod. A-5 Vliv na produkci odpad Legislativn povinné kritérium definuje pímý vliv PROGRAMU na produkci odpad (nezahrnutých v exhalacích a odpadních vodách). Posuzuje se druh a množství odpadu, technologický proces, zpsob nakládání s odpadem apod. A-6 Vlivy na krajinný ekosystém, faunu, flóru a mokady Kritérium komplexním zpsobem definuje ohrožení flóry a fauny a jejich biotop, pop. oekávanou zmnu funkce krajinných složek. tj. nap. územní systém ekologické stability ÚSES, zvlášt chránná území z hlediska ochrany pírody, významné krajinné prvky VKP, (viz princip trvale udržitelného rozvoje a ekologické stability území), riziko pímé i nepímé destrukce a rozvratu ekosystému, úinek stet s biokoridory a s biocentry, vhodnost lokalizace variant z hlediska velkoplošného vlivu v krajin aj. Kritérium zárove definuje potenciál lokality pro ochranu biodiverzity na základ pítomnosti nebo vazby na mokad definovaný na základ Ramsarské úmluvy o mokadech a specifikovaný eským ramsarským výborem. Kritérium explicitn požaduje Evropská investiní banka. A-7 Vlivy na environmentáln citlivé oblasti Kritérium vyjaduje míru rizika ohrožení environmentáln i ekologicky citlivé oblasti. Podkladem je Program NATURA 2000 jako soustava chránných území, kterou jsou státy EU povinny vytváet podle smrnice. 92/43/EHS o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin z roku 1992 a smrnice 79/409/EHS o ochran voln žijících pták z roku Kritérium explicitn požaduje Evropská investiní banka. B SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ HLEDISKO B-1 Zdravotní, hygienický a psychický vliv na obyvatelstvo Kritérium definuje zmny zdravotních, hygienických a psychických podmínek v kladném i záporném smru. Vyjaduje potenciální vliv na obyvatelstvo ve smyslu souhrnného zdravotního rizika a narušení faktor pohody (nap. v návaznosti na kritérium B-2, viditelných intrusí, zápachu, omezeného pohybu aj.). B-2 Zátž hlukem, vibracemi a záením Kritérium zohleduje zátž okolí nadmrným hlukem, vibracemi a záením. Vyjaduje potenciální zátž okolí nadmrným hlukem (viz vegetativní reakce na intenzitu, frekvenci, kmitoet, periodicitu a dobu trvání aj.), vibrace, elektromagnetické a ionizující záení. Hodnocení je výhradn negativní. 3

28 B-3 Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Kritérium zohleduje souhrnný dopad na stávající zvyklosti a tradice v zájmovém území, zachování vžitých územních vazeb. Vyjaduje míru omezení (regulaci) volného pístupu obyvatelstva do území (privatizace, liniová stavba, ochranné pásmo apod.). Zárove postihuje soubor hledisek historického, vdeckého, kulturního i výchovného významu území, jehož využití v dsledku PROGRAMU bude omezeno. B-4 Vliv na zmnu pracovních píležitostí v oblasti malého a stedního podnikání Kritérium umožuje vyjádit názor, jak realizace PROGRAMU ovlivní vytváení pracovních míst v oblasti malého a stedního podnikání. B-5 Vliv na estetickou hodnotu životního prostedí Kritérium vyjaduje míru úspšnosti prostorového a estetického zalenní PROGRAMU (díla) do území a krajinného typu (viz princip estetického teorému a zásady sémantického vnímání), vztah k terénnímu reliéfu, scénickému uspoádání a form kompozice, architektonickému ešení, dominantnosti v území, apod. Zárove zohleduje pírodní pedpoklady pro využití území pro rekreaci. (Nap. využívání energie vtru a výstavba vtrných farem je podle tohoto kritéria hodnocena nepízniv). B-6 Zájem a postoje veejnosti Kritérium umožuje posoudit pijatelnost PROGRAMU podle pipomínek veejnosti, které deklaruje výsledek projednání s orgány státní správy a samosprávy, dotené ásti veejnosti a obanských (ekologických) iniciativ). Vyjaduje míru významnosti a pedpokládaný vliv z pohledu obana. Pozitivní vliv PROGRAMU definuje sociální pínos pro obyvatelstvo. Kritérium explicitn požaduje Evropská investiní banka. C ENERGETICKÉ A TECHNICKÉ HLEDISKO C-1 Vliv na zvýšení energetické sobstanosti území Kritérium vyjaduje potenciální vliv PROGRAMU na zvýšení energetické sobstanosti území. C-2 Vliv na zvýšení odolnosti území proti krizovým situacím Kritérium vyjaduje vliv na odolnost území proti krizovým situacím v dsledku perušení dodávek energie z celostátních penosových soustav a systémových zdroj. Nkteré Programy tuto hrozbu snižují v dsledku vytvoení vlastních (alternativních) zdroj. C-3 Vliv na infrastrukturu a funkní využití území v. dopravy Legislativn povinné kritérium definuje pímé nároky PROGRAMU na dopravu a jinou infrastrukturu. Posuzuje negativní vliv (zátž) a další vývoj infrastruktury vyvolaný potebou realizace PROGRAMU. Zárove zohleduje potenciální vlivy na antropogenní systémy všeho druhu (historické stavby, obytné zóny apod.) a jiné lidské výtvory (artefakty). C-4 Riziko technické náronosti a proveditelnosti Kritérium definuje souhrn dílích dvod rizika zpoždní (jako pravdpodobnost [p]) realizace PROGRAMU (nap. podmínky výstavby z hlediska morfologie terénu, pístupnosti staveništ, podmínek zakládání, výkupu pozemk, dodávky technologie ap.), jako kumulativní multiplikátor pravdpodobnosti realizace (1-p). C-5 Míra stupn regulovatelnosti Kritérium vyjaduje dležitou vlastnost zdroje pizpsobit svj provoz poteb. Pokud zdroj není regulovatelný, pak vyžaduje pro zajištní disponibility jeho výstupu bu instalaci doplkového zdroje a nebo akumulaci. D EKONOMICKÉ HLEDISKO D-1 Investiní náklady Kritérium vyjaduje pedpokládané celkové jednorázové investiní náklady a náklady na ingeneering, tj.pípravu a zabezpeení výstavby, przkumy, projektovou dokumentaci (cca 7 % celkových náklad), vetn náklad na odvody za zábor ZPF, LPF, výkup pozemk a na demolice.v celkových nákladech je zahrnuta položka neoekávaných náklad (cca do 10 % celkových náklad). Tím toto kritérium definuje investiní náronost PROGRAMU. Kritérium explicitn požaduje Evropská investiní banka. D-2 Náklady na provoz, údržbu a opravy Kritérium umožuje vyjádit názor, jak realizace uritého PROGRAMU ovlivní prmrné roní náklady na provoz, údržbu a opravy posuzovaného systému z hlediska jeho provozovatele (správce). D-3 Vyvolané náklady na zmírující a kompenzaní opatení Kritérium vyjaduje vyvolané náklady na potenciáln možná kompenzaní opatení zmírující záporné dopady. Je nutné poznamenat, že uvádná kritéria pedstavují uritý základ, který mže být podle poteby upravován. K hodnocení by mla být použita pti stupová verbáln numerická stupnice (tab. 2). 4

29 REFERENNÍ PTI-STUP OVÁ VERBÁLN NUMERICKÁ STUPNICE tab. 2 Poznámka: Jde o nepímou závislost ve prospch kvality akního plánu podle zásady ím vyšší tím horší! (jinými slovy poet bod odpovídá standardnímu školnímu známkování: 1 = nejlepší hodnocení). Dva i více PROGRAM (variant) mohou obdržet stejný poet bod. POET BOD: 1 Obecn velmi píznivý dopad nepíznivý vliv je minimalizován Ekologický dopad PROGRAMU je zanedbatelný Výskyt škodliviny, produkce odpad, míra narušení, kontaminace, zátž a kumulativní impakt je tém nulový žádný Míra ohrožení fyzického zdraví je nulová žádná Míra narušení pohody obyvatelstva je nulová žádná Míra dopadu na kulturní a duchovní hodnoty je nulová žádná Bilanní stav nárok na vstupy je nejpíznivjší (dostupné zdroje pevyšují nároky) Míra zamstnanosti je maximální Pozitivní zájem veejnosti o uritý PROGRAM je maximáln možný Míra dopadu na energetickou sobstanost území je maximáln možný Riziko je tém nulové žádné (s instalací technologie vzniká riziko) Náklady jsou zanedbatelné Potenciální kompenzace jsou maximální (finanní podpora státu je maximální) Míra stupn regulovatelnosti je maximáln možná POET BOD: 2 Ekologický dopad PROGRAMU je málo významný Výskyt škodliviny, produkce odpad, míra narušení, kontaminace, zátž a kumulativní impakt je slabý neškodný Míra ohrožení fyzického zdraví je málo významná Míra narušení pohody obyvatelstva je málo významná Míra dopadu na kulturní a duchovní hodnoty je málo významná Bilanní stav nárok na vstupy je píznivý Míra zamstnanosti je nadprmrná Pozitivní zájem veejnosti o uritý PROGRAM je nadprmrný Míra dopadu na energetickou sobstanost území je nadprmrná Riziko je málo významné Náklady jsou málo významné Potenciální kompenzace jsou nadprmrné Míra stupn regulovatelnosti je nadprmrná POET BOD: 3 Ekologický dopad PROGRAMU zasluhuje pozornost Výskyt škodliviny, produkce odpad, míra narušení, kontaminace, zátž a kumulativní impakt je prmrný na hranici limitu Míra ohrožení fyzického zdraví je prmrná Míra narušení pohody obyvatelstva je prmrná 5

30 Míra dopadu na kulturní a duchovní hodnoty je prmrná Bilanní stav nárok na vstupy je vyrovnaný - prmrný Míra zamstnanosti je prmrná Pozitivní zájem veejnosti o uritý PROGRAM je prmrný Míra dopadu na energetickou sobstanost území je prmrná Riziko je prmrné Náklady zasluhují pozornost Potenciální kompenzace jsou prmrné Míra stupn regulovatelnosti je prmrná POET BOD: 4 Ekologický dopad PROGRAMU je významný s možností kompenzaních opatení Výskyt škodliviny, produkce odpad, míra narušení, kontaminace, zátž a kumulativní impakt je silný asov nepravidelný, doasný Míra ohrožení fyzického zdraví je pijatelná Míra narušení pohody obyvatelstva je pijatelná Míra dopadu na kulturní a duchovní hodnoty je pijatelná Bilanní stav nárok na vstupy je napjatý Míra zamstnanosti je podprmrná Pozitivní zájem veejnosti o uritý PROGRAM je podprmrný Míra dopadu na energetickou sobstanost území je podprmrná Riziko je pijatelné Náklady jsou vysoké Potenciální kompenzace jsou podprmrné Míra stupn regulovatelnosti je pijatelná POET BOD: 5 Obecn velmi nepíznivý dopad píznivý vliv je minimální Ekologický dopad PROGRAMU je negativní bez možnosti kompenzaních opatení Výskyt škodliviny, produkce odpad, míra narušení, kontaminace, zátž a kumulativní impakt je silný prostorov neomezený, trvalý Míra ohrožení fyzického zdraví je nepijatelná Míra narušení pohody obyvatelstva je nepijatelná Míra dopadu na kulturní a duchovní hodnoty je nepijatelná Bilanní stav nárok na vstupy je výjimen napjatý (nutný dovoz energetické suroviny) Míra zamstnanosti je nejmenší Pozitivní zájem veejnosti o uritý PROGRAM je minimální Míra dopadu na energetickou sobstanost území je minimální Riziko je nepijatelné Náklady jsou extrémn vysoké Potenciální kompenzace jsou nejisté minimální Míra stupn regulovatelnosti je nepijatelná. Vyhodnocení podklad za použití údaj z tabulky 1 a 2 mže být provedeno v uspoádání uvedeném v tab. 3. Pozor názvy program uvedených ve sloupci Technologické programy jsou uvedeny jen jako píklad a mohou se mnit ve vztahu na priority konkrétního akního plánu. 6

31 tab. 3 FORMÁLNÍ USPOÁDÁNÍ UMOŽ UJÍCÍ HODNOCENÍ VE VZTAHU K OBSAHU TAB. 1 A TAB. 2 Technologické programy A-1 Ekologické hledisko A-2 Sociální a kulturní hledisko Energet. a tech. hledisko A-3 A-4 A-5 A-6 A-7 B-1 B-2 B-3 B-4 B-5 B-6 C-1 C-2 C-3 C-4 C-5 D-1 Ekonom. hledisko D-2 D-3 1 Energetické využívání biomasy 2 Energetické využívání bioplynu 3 Využívání termosolárních systém s akumulací tepla 4 Využívání energie Slunce výroba elektiny (fotovoltaika) 5 Využívání geotermální energie (tepelná erpadla) 6 Využívání energie malé vody 7 Využívání energie vtru 8 Snižování mrné spoteby pro vytápní budov 9 Výstavba pasivních dom 10 Spolená výroba tepla a elektiny OZE (kogenerace, teplárenství) 11 Rekuperace tepla (recyklace tepla z odpadního vzduchu a vody) Tabulka 4 uvádí jako píklad souvislosti mezi programy a projekty, které má akní plán iniciovat. 7

32 SOUVISLOSTI MEZI PROGRAMY A PROJEKTY tab. 4 Program Energetické využívání biomasy (Spolená výroba tepla a elektiny) Energetické využívání bioplynu Využívání termosolárních systém Snižování mrné spoteby pro vytápní budov Pasivní, nízkoenergetické domy Vzdlávání a informovanost Projekty kogeneraní jednotky využívající biomasu spolu s dalším palivem kotle na zplyování biomasy (pípadn s akumulaní nádobou) výroba bioplynu z organických zbytk zemdlské výroby výroba bioplynu z organické ásti komunálních a prmyslových odpad výroba bioplynu jako vedlejší produkt u ištní odpadních vod (OV) solární kolektory pro pitápní a pípravu teplé vody solární kolektory pro pípravu teplé vody solární kolektory pro technologické úely výmna oken za kvalitnjší výmna oken + zateplení obvodových konstrukcí výmna oken + komplexní zateplení budovy zateplení budovy bez výmny oken výstavba pasivního domu výstavba nízkoenergetického domu podpora vdy a výzkumu semináe, diskuse píspvky do regionálního a místního tisku internet - zejména využití krajského portálu místní televize a rádia soutže informaní letáky 8

33 Složení hodnotitelského týmu a zpsob jeho práce K získání názor širokého spektra respondent (odborník) na pínosy program akního plánu slouží tabulka 3. Hodnotitelský tým navrhuje ve spolupráci se zadavatelem zpracovatel akního plánu. Tým by ml být složen z odborník (zástupc): a) píslušného kraje, dotených obcí (území), b) zástupc píslušných organizací (rozvodné a distribuní organizace, ekologití aktivisté apod.), c) dalších organizací (nap. SAV, vysoké školy). V každém pípad je nutné získat alespo 30 odpovdí. To znamená oslovit zhruba 45 osob. Lze oekávat, že zpracovatelé akních plán nebudou mít zkušenosti s jejich posuzováním. V tomto smyslu lze doporuit EA provést školení pro urené pracovníky zpracovatele a zadavatele akních plán, na kterém by byli seznámeni se zpsobem a praktickými zkušenostmi z hodnocení. 9