Jaroslav Salák. Jihlava

Transkript

1 Žáci žákům Jaroslav Salák ZŠ Otokara BřezinyB Jihlava

2 Žákovské projekty? Projektem se dnes pojmenovává téměř vše, co se ve škole odehrává. To, co nazýváme projektem, se stává cílem, nikoli prostředkem výuky. Zůstali jsme u názvu n seminární práce ce Za důled ležitější považujeme cíl c l než název.

3 Žákovské projekty? klademe si za cíl c l naučit žáky tvořivým způsobem získz skávat poznatky, vhodně je strukturovat a následně je tvořiv ivě využívat vat při p řešení problémových situacích. ch. co byly dříve d vědomosti v a dovednosti, jsou dnes klíčov ové kompetence.

4 Po roce 1989 se naše školství výrazně přiklonilo k pedologickým názorn zorům Mnozí reformáto toři i s prosazováním pedologických názorn zorů přišli v době, kdy je již dávno známo, jaké důsledky přináší jejich plné uvedení do života. Není náhoda, že e dnes, cítíme c velké rozpaky nad úrovní našich žáků,, nad jejich chováním, přístupem p ke školní práci.

5 Názor žáků,, rodičů čů,, veřejnosti ejnosti na fyziku Důvodem, proč žáci považuj ují fyziku za obtížný předmp edmět t můžm ůže e být i fakt, že e se obsah vzdaluje od reality života, která žáka obklopuje. Často zdůraz razňujeme exaktnost pojmů a přesnost p myšlen lení,, ale mnohdy nedokážeme eme ukázat na souvislosti s realitou.

6 V hodinách fyziky se učitel u soustřeďuje uje se především m na obsahovou správnost předávaných poznatků. Náplň hodin je náron ročná,, teoretická a spočívá většinou spíš íše e v osvojování faktů a definic než v hledání souvislostí mezi nimi. Hodiny obsahují značné množstv ství odborných termínů

7 Náš vzdělávac vací systém je z tradice založen na reproduktivních formách a metodách práce. Neměli bychom divit, že e jsou naši žáci přirovnáváni ni k prázdným nádobn dobám, které se mají během školní docházky naplnit.

8 některá zjištění výzkumu TIMSS-R v českých školách se velmi často opakuje - 84% hodin (oproti 42% v Nizozemsku) a zkouší - 50% hodin (oproti 18% v Nizozemsku). Česká republika byla zemí,, kde žáci při p i hodinách fyziky a přírodovědných dných předmp edmětů nejméně mluví,, píšíp i čtou.

9 Chceme-li, aby se fyzika dostala opět t na výsluní potřebujeme bourat bariéry, ry, kterými přírodnp rodní vědy na základnz kladních školách obestavěla kombinace nevhodných pedagogických metod a legislativních restrikcí.

10 Některá vysvětlen tlení jsou samozřejm ejmě pro základnz kladní školu příliš obtížná ale..! (souhlasíme s tím, že s některými pojmy můžm ůžeme pracovat, aniž známe jejich podstatu?)

11 seminární práce ce. téma si žáci mohou vybírat z návrhu učitele u případně navrhnout vlastní. učitel přestal p být jedinou autoritou, jediným nositelem pravdy. učitel však v můžm ůže e i nadále řídit vyučov ování (třeba i skrytě), plánovat ho, určovat jeho základní fáze, volit vyučovac ovací strategie, hodnotit práci žáků.

12 klíčov ové kompetence, jak je stanovila Evropská komise pro období povinné školní docházky Komunikace v mateřsk ském m jazyce (Communaciton( in native language) Komunikace v cizím m jazyce (Communcation( in foreign language) Matematická kompetence a základnz kladní kompetence v oblasti vědy v a technologií (Mathematical competences and competences in the area of Science) Kompetence v oblasti digitáln lních technologií (Competences in ICT) Učit se učit u (Learning( to learn competences) Sociáln lní a občansk anské kompetence (Social( and interpersonal competences and civil competences) Iniciativní a podnikatelské myšlen lení (Enterpreunership Kulturní povědom domí a vyjádřen ení (Cultural awareness

13 Systém m seminárek poskytuje prostor pro tvůrčí přístup žáků i učiteleu umožň žňuje odstupňovanou ovanou míru m pomoci poskytuje prostor pro různr zné metody řešení problému žáci mohou získat z širokou paletu informací,, naučí se s informacemi pracovat vlastní výběr r tématu t mám silný motivační náboj a může e vzbudit zájem z žáka o vyučovac ovací předmět autorům m seminárek dávád možnost zhodnotit co se jim podařilo, případnp padně co by příšp íště dělali úplně jinak.

14 Fyzika pro žáky: začala ala být zajímav mavější a atraktivnější přestala být vnímána na jako vyučovac ovací předmět, v němžn mohou být úspěšní pouze žáci s "fyzikáln lním" nadáním dobrého výsledku dosahují i průměrn rní žáci zvýšil se zájem z o fyziku a přírodovp rodovědné předměty