nevytvá ejte nelegální kopie ipravujeme pro Vás další CD s t mito tématy:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "nevytvá ejte nelegální kopie ipravujeme pro Vás další CD s t mito tématy:"

Transkript

1 Vážení přátelé, již více než 3 roky se snažíme zajistit pro Vás kurzy, školení a pomůcky z evropských fondů. Příručka na CD, která se Vám dostala do rukou, vznikla jako jeden z produktů projektu MOST Moderní otevřené studium další profesní vzdělávání dobrovolných hasičů v ochraně obyvatelstva. Předpokládáme, že jste si ji legálně objednali a řádně zaplatili. Cena 200,- Kč představuje provozní náklady spojené s jeho namnožením, potištěním a distribucí. Finanční prostředky, které takto získáme, použijeme na zpracování projektů, předkládaných a určených pro dobrovolné hasiče v celé Česká republice. Pokud máte zájem, abychom pro Vás pracovali, nevytvářejte nelegální kopie. Vlastní příručka i CD je vybaveno logy a znaky EU, ESF, které mají speciální markanty. V případě, že u Vás někdo nelegální kopii objeví a navíc se nebude shodovat barevnost, velikosti a další znaky, dostanete se do značných problémů. Domníváme se, že 200,-Kč je částka, kterou si může dovolit zaplatit každý sbor a každá jednotka dobrovolných hasičů. Pokud je tato částka pro někoho, kdo od Vás žádá nelegální kopii, příliš vysoká, ať se obrátí na své okresní či krajské sdružení. Věříme, že takovéto organizaci ji nadřízená složka zakoupí. Pomůžete-li nám tím, že si legálně zakoupíte CD s příručkou, pak pomůžete především sobě, protože my pracujeme pro Vás. Připravujeme pro Vás další CD s těmito tématy: Nebezpečné látky, Povodně a záchrana na vodě, Výcvik na vodě, Dokumentaristika, Psychologie záchranáře, Zdravověda a první pomoc, Počítačová gramotnost, Internet, Tvorba internetových stránek, Pedagogika dospělých, Komunikace a další. Další informace najdete na stránkách 1

2 Příručka první pomoci HASIČ V ROLI ZDRAVOTNÍKA 2

3 KOLEKTIV AUTORŮ Autoři: Lukáš Dohnálek DiS. PhDr. Lukáš Humpl Lukáš Konečný Ladislav Lang Lukáš Ludwig DiS. Stanislav Lukš Milan Novák Libuše Tomášková Jiří Vildomec Recenzent: MUDr. Milan Ticháček 3

4 OBSAH 1. STAVBA A FUNKCE LIDSKÉHO TĚLA SLED UDÁLOSTÍ PŘI ŘEŠENÍ NÁHLÉ PORUCHY ZDRAVÍ PSYCHOLOGICKÉ MINIMUM V POSKYTOVÁNÍ PP A KONTAKTU S POSTIŽENÝM ZÁKLADNÍ VYŠETŘOVACÍ METODY PORUCHY VĚDOMÍ, BEZVĚDOMÍ ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY - CMP DIABETES MELLITUS (úplavice močová, tzv. cukrovka) KŘEČOVÉ STAVY - EPILEPSIE INTOXIKACE TĚHOTENSTVÍ A POROD NEJČASTĚJŠÍ AKUTNÍ STAVY V DĚTSKÉM VĚKU DOPRAVNÍ NEHODY ČINNOST IZS (integrovaný záchranný systém) MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ A KATASTROFA KRVÁCENÍ, RÁNY A JEJICH OŠETŘENÍ PORANĚNÍ HLAVY A MOZKU PORANĚNÍ HRUDNÍKU PORANĚNÍ DUTINY BŘÍŠNÍ, NÁHLÉ PŘÍHODY BŘIŠNÍ PORANĚNÍ POHYBOVÉHO APARÁTU POPÁLENINY, POLEPTÁNÍ NEMOC Z PŘEHŘÁTÍ INTOXIKACE CO A ZPLODINAMI HOŘENÍ OMRZLINY A PODCHLAZENÍ ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDE ŠOKOVÉ STAVY NEODKLADNÁ RESUSCITACE TONUTÍ ZASYPÁNÍ POLOHOVÁNÍ A TRANSPORT POSTIŽENÉHO Literatura:

5 1. STAVBA A FUNKCE LIDSKÉHO TĚLA Základní stavební jednotkou všech živých organismů je buňka. Je nejjednodušší organizovanou formou živé hmoty. Počet buněk v lidském těle se odhaduje na 45 bilionů. Tkáně a orgány Soubor buněk stejného původu, tvaru a funkce nazýváme tkáň. V lidském těle existuje několik druhů tkání: tkáně výstelkové jsou tvořeny buňkami, které k sobě těsně přiléhají a neponechávají mezi sebou téměř žádný mezibuněčný prostor (kůže, sliznice) tkáně pojivové jsou trojího druhu vazivo, chrupavka a kost tkáň svalová charakteristickou vlastností těchto buněk je dráždivost a stažlivost, díky nímž jsou schopny zabezpečit především pohyb organismu či jeho orgánů. Existují tři typy svalové tkáně: o Příčně pruhovaná svalová tkáň tvoří svalstvo kosterní. Zajišťují pohyb kostry v kloubech. Jejich vlastnostmi jsou ovladatelnost vlastní vůlí, schopnost rychlého a silného stahu, ale i unavitelnost. o Hladká svalová tkáň tvoří svalstvo útrobní. Je převážně ve stěně dutých orgánu (žaludek, střevo, cévní stěny). Jejich vlastnostmi jsou neovladatelnost vlastní vůlí, málo intenzivní a pomalé stahy a neunavitelnost. o Srdeční svalová tkáň formuje srdeční sval (myokard). Stah srdečního svalu je velmi rychlý a relativně silný a vůlí neovladatelný tkáň nervová tvoří nervové buňky a podpůrná tkáň. Nervové buňky spojeny do svazku tvoří vlastní nervy (periferní nervový systém). Vlastnostmi nervových buněk jsou dráždivost a vodivost tělní tekutiny jsou zvláštní, volně přiřazenou tkání, vytvářenou složkou tekutou a buněčnou (krev, tkáňový mok, mozkomíšní mok). Jednotlivé tkáně vytvářejí orgány, což jsou ohraničené funkční útvary. Jednotlivé orgány mohou spolu funkčně souviset a tvořit tak systémy. Soubor všech systémů, které jsou složitě a funkčně propojeny jsou organismus Pohybové ústrojí Pohybový systém jako celek vytváří soustava kosterní a soustava kosterního svalstva. Kosti jsou navzájem spojeny v kostru pomocí kostních spojení, která jsou pevná nebo pohyblivá. Podle tvaru můžeme rozdělit kosti na: dlouhé (kost stehenní, pažní, holenní) 5

6 krátké (obratle, články prstů) ploché (lopatka, kost temenní, lopaty kosti kyčelní) Uvnitř kostí je většinou dutina, vyplněná kostní dření. Kostní dřeň je důležitá zejména pro tvorbu krevních buněk. Povrch kosti je pokryt blankou, okosticí, velmi pevně lnoucí k povrchu kosti a obsahující cévy a nervy. Umožňuje růst kostí do šířky, zajišťuje regeneraci, zabezpečuje výživu kostí atd. Pevná spojení kostí Vazivové je například spojení lebečních kostí v mladším věku, kdy jsou jejich nerovné okraje spojeny vazivem, tzv. švy, které později zkostnatí. Obdobně jsou spojeny některé kosti pletence pánevního. Chrupavčité spojení je například mezi žebry a hrudní kostí. Kostěným spojením vzniká srůstem kostí, je např. vklínění zubů do čelisti, srůst lebečních kostí, pánevních kostí apod. Volná spojení kostí: Klouby - povrch kostí v kloubu je pokryt kloubní chrupavkou. V kloubu se stýkají dvě (jednoduchý kloub) nebo více kostí (složený kloub). Konce všech kostí, které se v kloubu stýkají, jsou uzavřeny ve vazivovém kloubním pouzdře. Uvnitř kloubu je tenká vrstvička kloubního mazu přispívajícího k výživě kloubních chrupavek Kostru hlavy tvoří: většinou ploché kosti, většina je jich spojena švy, pouze dolní čelist je připojena ke kosti spánkové volným kloubním spojením. Na lebce rozlišujeme část mozkovou a obličejovou. Kostru trupu tvoří: Páteř, kterou tvoří sedm krčních obratlů, dvanáct hrudních, pět bederních, pět křížových a čtyři až pět kostrčních obratlů. Hrudník je tvořen dvanácti žebry, ty jsou kloubně spojeny s obratli hrudní páteře. Ve předu je sedm párů žeber chrupavkou spojeno s hrudní kostí (žebra pravá), tři páry se chrupavčitě připojují k předchozímu žebru (žebra nepravá) a dva páry jsou volně zakončeny v břišní stěně (žebra volná). Kostru horní končetiny tvoří: Ramenní pletenec, který je tvořen spojením klíční kosti, lopatky a kosti pažní. Předloktí tvoří kost vřetenní a kost loketní Kosti ruky tvoří kosti zápěstní, záprstní kosti a články prstů Kostru dolní končetiny tvoří: Pánevní pletenec, který je tvořen páry kostí sedací, kyčelní, stydké a kostí stehenní. Kost holenní a lýtková 6

7 Svaly Kostru nohy tvoří zánártní kosti, nártní kosti a články prstů Příčně pruhované svaly se připojují ke kostem většinou přes klouby, ve kterých umožňují pohyb. Nesrovnatelně menší počet svalů se upíná do kůže, k chrupavkám nebo k vazivu. Svaly rozdělujeme podle: tvaru dlouhé, krátké, ploché, kruhové funkce ohýbače, natahovače atd Krevní oběh Oběhový (kardiovaskulární) systém je jedním z životně důležitých systémů organismu. Je nezbytný k zajištění přeměny látek ve všech tkáních a stálosti vnitřního prostředí. Srdce - leží mezi páteří a hrudní kostí ve střední části hrudní dutiny, mediastinu (mezihrudí) těsně za spodní polovinou hrudní kostí nad bránicí. Srdce je uloženo asymetricky, zhruba třetinou své hmoty vpravo a dvěma třetinami vlevo od středu hrudní kosti. Je uloženo v osrdečníkovém vaku (perikardu), což je vazivové pouzdro s nepatrným množstvím tekutiny, která zajišťuje dokonalý skluz při srdečním stahu. V perikardu se může při poranění stěny hrudní nebo srdce hromadit krev (tzv. srdeční tamponáda), což má v důsledku těžkého omezení stažlivosti srdce za následek ohrožení života. Stěna vlastního srdce je složena ze tří vrstev: Epikard je tenká, lesklá blána na povrchu srdce těsně pod perikardem z vazivové a tukové tkáně Myokard je střední, nejmohutnější srdeční vrstva z příčně pruhované srdeční svaloviny, bohatě zásobena cévami, lymfatickými kapilárami a nervy Endokard nitroblána srdeční, tvoří výstelku srdečních dutin a významně se podílí i na utváření srdečních chlopní Srdce je úplně rozděleno souvislou přepážkou na pravou a levou polovinu. Každá polovina je rozdělena na dvě části, a to síň a komoru. Síně a komory jsou široce propojeny síňokomorovými otvory, opatřenými cípatými chlopně-mi. Mezi pravou síní a komorou je chlopeň trojcípá, v levém srdci je chlopeň dvojcípá neboli mitrální. Cípaté chlopně dovolují krvi proudit ze síní do komor, nikoli však opačně. Další chlopně jsou při odstupu velkých cév z komor srdečních: poloměsíčité chlopně aorty (srdečnice) a plicnice se uplatňují jako záklopky, které zabraňují zpětnému toku krve do komor. Srdce je prokrvováno množstvím kapilár, plněných ze dvou věnčitých (koronárních) tepen. Věnčité tepny odstupují z aorty hned za aortální poloměsíčitou chlopní. Je-li přívod krve do srdeční svaloviny přerušen překážkou, 7

8 může se nedostatečný přívod kyslíku a živin projevit místní nedokrevností, která může způsobit až odúmrtí srdečního svalu (infarkt myokardu). Převodní systém srdeční - tvoří speciální svalová vlákna, která se svou stavbou liší od ostatní svaloviny srdce. Prvotní podnět pro srdeční stah vzniká v sinusovém uzlu, který je uložen při ústí horní duté žíly. Odtud se vzruch šíří několika svazky speciálních vláken po svalovině síní. V zadní části síňové přepážky je větší uzel síňokomorový, z něhož vychází Hisův svazek. Ten se dělí na pravé a levé Tawarovo raménko. Pokračováním obou ramének jsou Purkyňova vlákna, která končí v myokardu obou komor. Tepny rozvádějí krev ze srdce do celého těla. Ve velkém oběhu vedou krev jasně červenou okysličenou. V malém oběhu odvádějí plicní tepny z pravé komory odkysličenou krev do plic. Stěna tepen je silná, pevná a pružná a tvoří ji tři vrstvy: vnitřní je z vaziva s nesmáčivým povrchem, střední je z kruhovitě upravené hladké svaloviny, povrchová vrstva je z řídkého vaziva, spojujícího tepnu s okolím Vlásečnice neboli kapiláry tvoří velmi rozsáhlou síť. Představují výměnnou plochu s možností přechodného uskladnění části krve (rezerva organismu). Jejich stěna je tvořena jednou vrstvou plochých endotelových buněk, jimiž proniká kyslík a živiny do tkání a z tkání zpět do krve oxid uhličitý a zplodiny látkové přeměny. Žíly vedou krev dostředivě, do srdce. Ve velkém oběhu přivádějí tmavou, odkysličenou krev z obvodu tělního do pravé síně, v malém oběhu pak krev jasně červenou okysličenou v plicích do levé síně. Napětí cévních stěn je dáno napětím jejich hladké svaloviny. Hladká svalovina cév je inervována (zásobována nervovými vlákny určitého nervu) sympatikem a parasympatikem. Vzruchy vedené sympatikem působí zúžení, parasympatikem naopak rozšíření. (Sympatikus, parasympatikus = součást nervového systému, který řídí funkce vnitřních orgánů lidskou vůli neovladatelné. Sympatikus převážně působí budivě zrychluje a parasympatikus převážně tlumivě zpomaluje. Za normálních podmínek jsou oba systémy v rovnováze) Krevní oběh lze rozdělit na velký (tělní) a malý (plicní) oběh. Malý krevní oběh začíná v pravé komoře. Odtud se žilní krev dostává do plicní tepny (plicnice) přes poloměsíčitou chlopeň a jejími dvěma větvemi dále do levé a pravé plíce. V plicích se žilní krev sytí kyslíkem a vrací se čtyřmi plicními žilami do levé srdeční síně. Odtud se krev bohatá na kyslík dostává přes dvojcípou (mitrální) chlopeň do levé komory. Z ní vstupuje krev poloměsíčitou aortální chlopní aortou do velkého krevního oběhu. Krev rozváděna do všech tkání těla. Tkáně přijímají kyslík a živiny z krve přes stěny vlásečnic a odevzdávají zpět oxid uhličitý a zplodiny látkové výměny. Krev se tak stává krví žilní, a drobnými žilkami a žílami, jež se nakonec sbíhají ve dva žilní kmeny horní a dolní dutou 8

9 žílu, vstupuje do pravé síně. Do velkého krevního oběhu je vřazen tzv. vrátnicový (portální) oběh, který začíná v kapilárních sítích nepárových orgánů dutiny břišní. Zde jsou vstřebávány živiny a krev jimi obohacená se sbírá do přítoků vrátnicové žíly, jejíž kmen vstupuje do jater a zde se postupně rozvětvuje. Kapiláry pronikají jaterními lalůčky a odevzdávají jaterním buňkám vstřebané látky. Z jater potom krev odtéká jaterními žilami do dolní duté žíly. Krev - je červená, neprůhledná, vazká tekutina. Hlavní funkcí krve je rozvádět v těle kyslík a odvádět oxid uhličitý. Obsahuje červené, bílé krvinky a krevní destičky rozptýlené v krevní plazmě. Krev se neustále obnovuje (asi 50 ml denně). Celkový objem krve je u dospělých 7% a u dětí 11% tělesné hmotnosti tj. obvykle u mužů cca 5 6 litrů u žen cca 4,5 litru. Červené krvinky (erytrocyty) se tvoří v červené kostní dřeni, u dětí do pátého roku věku ve dřeni všech kostí, u dospělého člověka přetrvává tvorba ve dřeni obratlů, sterna, žeber, lopatek, pánve a lebky. Červená krvinka žije průměrně 120 dní. Hlavním úkolem je přenos kyslíku a kysličníku uhličitého, ty se vážou na červené krevní barvivo hemoglobin, který červené krvinky obsahují. Bílé krvinky (leukocyty) rozlišujeme několik druhů, tvorba jednotlivých druhů leukocytů je různá, některé se tvoří v kostní dřeni, jiné v mízních uzlinách, slezině, ve sliznicích trávícího a dýchacího ústrojí. Doba životnosti je různá, v závislosti na druhu se pohybuje od několika hodin až do sta dní. Mají velký význam v obraně organismu proti infekci. Mají schopnost pohybu a různými způsoby se podílejí na likvidaci nebo omezení vlivu mikroorganismů i jiných cizorodých částic, které pronikly do organismu. Krevní destičky (trombocyty) vznikají v červené kostní dřeni, žijí jen několik dnů. Uplatňují se při zástavě krvácení, neboť snadno přilnou k poškozenému povrchu cévy, mají velký sklon ke shlukování a obsahují některé faktory důležité pro srážení krve. Krevní plazma je nažloutlá lehce zkalená část krve, neobsahující žádné buněčné elementy. Má význam pro udržování stálého objemu krve, transport látek, stavění krvácení a obranné reakce organismu. Krevní skupiny jsou geneticky podmíněné znaky krevních elementů, které se projevují jako látky schopné vyvolat v organismu tvorbu protilátek. Krevních skupin je několik, nejdůležitější jsou skupiny A, B, AB, O. Jejich určení je důležité především při transfuzi krve. Krevní skupina příjemce musí být shodná s krevní skupinou dárce. V opačném případě dojde k hemolýze (rozpadu, zničení) červených krvinek příjemce a to vede k vážným komplikacím, které mohou způsobit smrt příjemce transfuse. Ve výjimečných akutních bezprostředně život ohrožujících stavech (tzv. z vitální indikace), kdy neznáme krevní skupinu poškozeného a není čas čekat na její určení, se podává transfuse krevní skupiny O, 9

10 Rh negativní. (jako jediná při kontaktu s ostatními krevními skupinami nevyvolává hemolýzu červených krvinek) Trávicí ústrojí Trávicí ústrojí umožňuje příjem potravy, její strávení a vstřebání látek z ní uvolněných. Součásti trávicího traktu: Zuby - mají velký význam pro zpracování potravy kousáním, podílejí se rovněž na tvorbě hlásek při řeči. Jazyk - je svalový orgán, jehož hlavní uplatnění je při zpracování potravy a při tvorbě řeči. Na povrchu jazyka jsou uloženy chuťové pohárky a slinné žlázy. Hltan - je společný trubicový oddíl dýchacích a polykacích cest, které se člení se do tří oddílů Nosohltan je nejprostornější část, do níž ústí Eustachova trubice spojující nosohltan s dutinou středního ucha Ústní část hltanu, v níž se úžina hltanová spojuje s dutinou ústní a kříží se cesty dýchací s cestou polykací Hrtanová část hltanu je nejužší a přechází směrem dolů do hrtanu, vpředu je oddělena příklopkou hrtanovou od dýchacích cest. Jícen - tvoří pokračování hltanu. Je to trubice dlouhá asi 25 cm, uložená před krční a hrudní páteří, prochází bránicí a ústí do žaludku. Svalovina jícnu vyvolává peristaltické pohyby, jimiž posunuje sousto do žaludku. Žaludek - je dutý vakovitý orgán o obsahu 1,5 až 2 litry. S jícnem se spojuje v úseku zvaném česlo. Na opačném konci je vrátník, kterým trávicí trubice pokračuje do dvanáctníku. Tekutiny procházejí do dvanáctníku rychle. Po naplnění tuhou stravou zůstává žaludek asi min. v klidu. Potom se objevují peristaltické pohyby, které promíchají žaludeční šťávy s potravou. Vyprazdňování žaludku je postupné, rytmickým uvolňováním svěrače vrátníku. Tenké střevo - tvoří nejdelší oddíl trávicí soustavy a měří asi 3 5 m. rozděluje se do tří oddílů: Dvanáctník je asi cm dlouhý a ústí do něj společným vývodem žlučovod a slinivka břišní Lačník tvoří četné kličky, které jsou uloženy převážně v levé horní části dutiny břišní. Kyčelník je kratší a jeho kličky jsou více vpravo. Ústí do tlustého střeva v pravé jámě kyčelní. 10

11 Hlavní funkcí tenkého střeva je konečné strávení potravy a vstřebávání živných látek. Četné výběžky, zvané klky, zvětšují slizniční vstřebávací plochu až na 40 m3. Vstřebané živiny jsou z klků odváděny krevními a mízními cévami. Tlusté střevo - je dlouhé asi 1,5 m a široké 5 8 cm. Obkružuje masu kliček tenkého střeva a lemuje celý obvod dutiny břišní. Dělí se na: Slepé střevo je slepě zakončená vakovitá část tlustého střeva umístěná pod vyústěním tenkého střeva do tlustého v pravé jámě kyčelní. Toto ústí je opatřeno slizniční chlopní, která brání překotnému vyprazdňování kyčelníku do tlustého střeva a zabraňuje zpětnému návratu. Z dolního konce slepého střeva vybíhá červovitý výběžek dlouhý asi 6 cm. (apendix) Tračník je nejdelším úsekem tlustého střeva. Rozlišujeme vzestupný tračník, příčný tračník a sestupný tračník, který přechází v esovitou kličku. Ta vstupuje do konečníku. Konečník sestupuje pře kostí křížovou ke dnu pánevnímu a vyúsťuje na povrch tělní jako řitní otvor. Horní část je ampulovitě rozšířena a hromadí se v ní stolice. Slinivka břišní - je protáhlá asi 25 cm dlouhá žláza uložená pod žaludkem a přirostlá k zadní stěně břišní. Na slinivce se rozlišuje hlava, protáhlé tělo a zúžený ocas. Drobnými vývody, které se spojují ve žlučovod, vtéká pankreatická šťáva do dvanáctníku. Je to zásaditá tekutina, která štěpí bílkoviny, polysacharidy a tuky. Slinivka také obsahuje buňky, které tvoří a přímo do krve dodávají inzulin. Inzulin je hormon, který snižuje hladinu cukru v krevní plazmě. Játra - jsou uložena pod pravou klenbou brániční a váží zhruba 1,5 kg. Dělí se na pravý a levý lalok jaterní. Vrátnicovou žilou je přiváděna do jater krev se všemi vstřebanými živinami z nepárových orgánů dutiny břišní (žaludku, tenkého a tlustého střeva, slinivky, sleziny). Některé látky se zde ukládají, jiné přecházejí do krve. Játra mají také detoxikační účinek, zneškodňují některé jedovaté látky. Žlučník - je uložen na spodní straně pravého jaterního laloku. Slouží jako zásobárna žluči, která se ve žlučníku neustále zahušťuje a vyprazdňuje do dvanáctníku Dýchací ústrojí Dýchací soustava slouží k výměně kyslíku a oxidu uhličitého. Dělíme ji na horní cesty dýchací a dolní cesty dýchací. K horním cestám dýchacím patří: dutina nosní, v niž se ohřívá a zvlhčuje vzduch dutina ústní nosohltan je křižovatkou trávicího a dýchacího systému 11

12 K dolním cestám dýchacím patří: průdušnice průdušky pravá a levá, rozdvojení průdušnice se nazývá bifurkace, dvě hlavní průdušky se dále dělí na: průdušinky poslední řád průdušinek označujeme jako terminální, na každou terminální průdušinku nasedá hrozen plicních sklípků. Plíce - jsou párovým orgánem, uloženým v dutině hrudní a rozděleným dále na laloky. Pravá plíce má tři, levá plíce dva laloky. V plícních sklípcích dochází přes tzv. alveolokapilární membránu (membrána mezi plícním sklípkem a cévouvlásečnici) k vlastní výměně dýchacích plynů - zevní dýchání. Vnitřní dýchání je výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a buňkami tkání. Hlavními dýchacími svaly jsou bránice a mezižeberní svaly Močový vylučovací systém Slouží k odstraňování odpadních látek z těla prostřednictvím moči. Tvoří jej ledviny a močové cesty. Ledvina - je párový močotvorný orgán, který leží při zadní stěně dutiny břišní za pobřišnicí ve výši prvního až třetího bederního obratle. Povrch ledviny je kryt vazivovým pouzdrem, pod nímž je uložena světle červená kůra a dále pod ní černošedá dřeň. Dřeň je rozdělena do pyramid, jejíchž hroty jsou obráceny směrem k ledvinné brance. Na hroty nasedají ledvinné kalichy, které se spojují a vytvářejí pánvičku ledvinnou, z níž vychází močovod. Moč v ledvině filtruje z krve tzv. Nefron, který je uložen v kůře ledvin. Močovod - tvoří dvě tenké trubice dlouhé asi 30 cm. Jedna trubice vede z levé a druhá z pravé ledviny a vyúsťují do močového měchýře. Moč nevtéká do měchýře vlastní vahou ale peristaltickými pohyby hladké svaloviny močovodu. Močový měchýř - slouží jako nádržka moči a je uložena v malé pánvi za stydkou sponou. U muže je pod měchýřem uložena žláza předstojná (prostata). Hlavní stavební složkou močového měchýře je silná svalovina, která slouží k vyprazdňování moče. Kapacita močového měchýře je asi 750 ml, nucení na močení vzniká u dospělého při náplni 250 ml. Močová trubice - vychází z močového měchýře. Ženská trubice je dlouhá 3-4 cm a vyúsťuje mezi malými stydkými pysky nad vchodem poševním. Mužská trubice je dlouhá asi 20 cm a vyúsťuje na žaludu pyje. 12

13 1.6. Kožní ústrojí Kůže tvoří pokrývku těla, její rozsah závisí na velikosti těla. Průměrně měří 1,5 2 m2. Má funkci ochrannou, účastní se termoregulace, výměny látek a je místem čití (dotyk, bolest, tepelné změny). Tvoří ji: pokožka skládá se z mnohovrstevnatě uspořádaných rohovatějících buněk škára je tvořena hustou sítí vazivových vláken. Jsou zde cévní a nervové pleteně, četné žlázy, chlupy a nehty podkožní vazivo je tvořeno elastickým vazivem s velkými oky, ve kterých jsou tukové buňky mazové žlázy nacházejí se všude na těle. S výjimkou dlaní a chodidel potní žlázy největší množství je jich na dlaních a ploskách nohou nehet je uložen v nehtovém lůžku, které je ohraničeno žlábkem chlupy primární (u plodu), sekundární (vlasy, řasy), terciární (vousy, ochlupení v podpaží) Pohlavní systém mužů Slouží k tvorbě mužských pohlavních buněk a jejich zavedení do ženských pohlavních orgánů. Dělí se na vnitřní (varle, nadvarle, chámovod, semenné váčky, prostata a močová trubice) a vnější (pyj a šourek). Varle - je párový orgán vejčitého tvaru uležený v šourku. Ze zárodečných buněk se postupně vyvíjejí zralé buňky, spermie. Ty postupují vývodnými cestami do nadvarlete. Spermie jsou buňky, které se skládají z hlavičky, krčku a pohyblivého bičíku. Mužské žlázy dále produkují hormon testosteron, který ovlivňuje rozvoj a růst pohlavních orgánů a vývoj druhotných pohlavních znaku (ochlupení, stavbu kostry, výšku hlasu apod.). Nadvarle - je útvar přirostlý k okraji varlete. Slouží jako zásobárna zralých spermií. Obsahuje množství kanálků, které navazují na chámovod. Chámovod - je trubice dlouhá asi 40 cm, která se na zadní stěně močového měchýře kříží s močovodem. V posledním úseku se spojuje s vývodem semenných váčků a jako vstřikovací trubička ústí do prostatické části močové trubice. Semenné váčky - jsou párové žlázy, uložené na zadní straně močového měchýře. Produkují sekret, nezbytní pro život a pohyblivost spermií. Předstojná žláza - je nepárový orgán velikosti kaštanu, je uložen pod močovým měchýřem Středem probíhá močová trubice, do které vstupují oba vstřikovací kanálky s vývodem prostatických žlázek. Ty produkují sekret, který má význam pro schopnost spermií oplodnit vajíčko. 13

14 Pyj jeho velikost i tvar závisí na tom, zda je ve stavu ochablosti nebo ztopoření. Ztluštělý konec se nazývá žalud, který je kryt předkožkou. Penis obsahuje tři topořivá tělíska, do kterých je přiváděná krev. Při zvýšeném přívodu krve do tělísek se celý orgán zvětšuje a ztužuje. Šourek - je kožní vak za pyjem, který je uvnitř rozdělen přepážkou na dvě poloviny. V každé polovině je po jednou varleti a nadvarleti. Pomáhá udržovat stálou teplotu varlat, důležitou pro tvorbu spermií Ženské pohlavní ústrojí Je zdrojem ženských pohlavních buněk, umožňuje jejich oplození a zjišťuje vývoj vajíčka v nového jedince. Dělí se na vnitřní pohlavní orgány (vaječník, vejcovod, děloha a pochva) a zevní (vulva). Vaječník - je párovou pohlavní žlázou, uloženou při boční stěně malé pánve. V kůře dozrávají ženské pohlavní buňky, vajíčka. Ve 28 denních intervalech se uvolňují zralá vajíčka střídavě z obou vaječníku. Tomuto pochodu se říká ovulace a děje se od puberty do přechodu (klimakteria). Vejcovod je to trubice asi 13 cm dlouhá, kterou procházejí do dělohy vajíčka uvolněná při ovulaci. K oplození vajíčka dochází již ve vejcovodu. Vajíčko je pak posunováno do dělohy. Děloha - je nepárový orgán hruškovitého tvaru, uložen v dutině malé pánve mezi močovým měchýřem a konečníkem. Pochva - má podobu oploštělé trubice, dlouhé asi 8 cm. Vchod poševní je opatřen slizniční řasou panenskou blanou, která se při první souloži protrhává a po porodu z ní zůstávají bradavčité zbytky. Vulva - je umístěna na dolním konci trupu pod sponou stydkou. Tvoří ji velké a malé stydké pysky, poštěváček a předsíň poševní Smyslové ústrojí Každý organismus potřebuje informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. K tomu slouží smyslové orgány, které prostřednictvím speciálních smyslových buněk, receptorů, zachycují podněty z vnitřního nebo zevního prostředí. Receptory dělíme na: Interoreceptory přijímají podněty z vlastního těla (např. rovnovážné ústrojí vnitřního ucha). Exteroreceptory přijímají podněty ze zevního prostředí (např. oko, ucho, chuťové pohárky). 14

15 Oko - jako smyslový orgán zraku zprostředkuje lidskému organismu vnímání vizuálních, optických informací za zevního prostředí. Oční koule je uložena v očnici, kde je chráněna před nárazy tukovým polštářem. Je tvořena třemi vrstvami: zevní bělima je bílé barvy, neprůhledná, pevná a pomáhá udržovat tvar oka. Její oddíl vpředu je rohovka střední vrstva má tři části o cévnatka obsahuje velké množství cév a zastává úlohu vyživovací o řasnaté tělísko je pokračováním cévnatky směrem dopředu. o Obsahuje hladká svalová vlákna, na kterých je zavěšena čočka duhovka je pokračováním řasnatého tělíska na přední straně oční koule a má různou barvu podle množství pigmentu. Uprostřed je kruhový otvor, zornice. Prostor za čočkou až k sítnici vyplňuje řídký rosolovitý sklivec. vnitřní vrstvu tvoří sítnice která obsahuje tyčinky a čípky, což jsou vlastní světločivé buňky. Ucho - sdružuje ústrojí sluchové, které umožňuje vnímání zvuku a ústrojí rovnovážné, které umožňuje vnímání polohy a pohybu hlavy. Anatomicky dělíme ucho na: zevní ucho skládá se z ušního boltce a zevního zvukovodu. Slouží k zachycování a převádění zvukových vln. střední ucho je dutina v kosti spánkové, oddělená bubínkem od zevního zvukovodu. Ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky kladívko, kovadlinka a třmínek jejich vzájemné kloubní spojení slouží k přenosu zvuku. Vyrovnávání tlaku před a za bubínkem zabezpečuje Eustachova trubice. vnitřní ucho je uloženo v dutinách kosti skalní. Je zde umístěno vlastní sluchové čidlo, a rovnovážné ústrojí. Chuťové ústrojí - je uloženo ve sliznici dutiny ústní, převážně ve sliznici těla a kořene jazyka, a tvořeno chuťovými pohárky, které se skládají z chuťových buněk. Čichové ústrojí - je uloženo ve sliznici horní části dutiny nosní. Čichové buňky přecházejí přímo v nervová vlákna, která se spojují v čichový nerv. Kožní, hloubková a útrobní čidla - jsou rozložena v kůži i v orgánech (svaly, šlachy, útroby) celého těla a mají podobu různých hmatových tělísek nebo volných nervových zakončení, sloužících k vnímání tlaku, bolesti, tepla a chladu, polohy a napětí svalů, šlach a kloubů apod. 15

16 1.8. Nervová soustava Centrální nervový systém tvoří mozek a mícha a uložen je v kostěném obalu (mozek v lebce, mícha v páteřním kanálu). Mozek je pokryt tvrdou plenou, která jej částečně i chrání, pod ní je pavoučnice, povrch mozku je pokryt měkkou plenou. Mozek i mícha jsou obklopeny mozkomíšním mokem. Mozek - je tvořen na povrchu vrstvou šedé hmoty, pod ní je bílá hmota. Mozkové buňky jsou velmi citlivé na nedostatek kyslíku a živin, zejména glukózy. Je to první orgán, který je poškozen při zástavě oběhu. Už po čtyřech minutách zástavy dochází k nevratnému odumírání mozkových buněk. Mozek je rozdělen do několika oddílů přední mozek, střední mozek, mezimozek, mozeček a prodloužená mícha. Mícha - je pokračování prodloužené míchy a dosahuje úrovně posledního hrudního až prvního bederního obratle. Na rozdíl od mozku je šedá hmota uložena uvnitř míchy a zevně obklopena bílou hmotou. Bílou hmotu tvoří vzestupné a sestupné nervové dráhy, vedoucí informace do centra a z centra. Přerušení míchy se projeví ztrátou citlivosti a hybnosti v oblastech inervovanými postiženými míšními kořeny (úrazy, infekce, nádorové onemocnění). Periferní nervový systém tvoří: hlavové nervy vystupují ze spodiny mozku v počtu dvanácti párů míšní nervy - vystupují z míchy v počtu 32 párů vegetativní nervový systém je nezávislý na lidské vůli. Tvoří jej Sympatikus, který má obecně budivý, alarmující a akcelerující vliv a parasympatikus, který je tlumivý a uklidňující Látkové řízení organismu Žlázy s vnitřní sekrecí zabezpečují prostřednictvím svých výměšků, hormonů, řízení organismu. Hormony jsou žlázami vylučovány přímo do krevního oběhu. Krví se dostávají k cílovým orgánům, které ovlivňují. Hormony lokální působí v bezprostředním okolí místa vzniku, hormony systémové působí ve vzdálených místech. Hypofýza (podvěsek mozkový) nachází se na spodině mozku v jejím středu. Má dvě části. Adenohypfýza produkuje hormony, které ovlivňují produkci jiných hormonů. Neurohypofýza produkuje hormony, které působí přímo na cílové tkáně. Štítná žláza Produkuje kalcitonin, hormon ovlivňující hospodaření vápníku a jeho ukládání v kostech a thyreoglobulin, řídící metabolismus a růst. Příštitná tělíska produkují parathormon, který reguluje metabolismus vápníku, jeho uvolňování do krve. 16

17 Slinivka břišní kromě zevní sekrece, produkuje inzulin a glukagon, které regulují metabolismus krevního cukru. Nadledviny produkují glukokortikoidy, mineralokortikoidy a katechola-miny (adrenalin a noradrenalin). Katecholaminy regulují reakci organismu na akutní stres. Přímo ovlivňují některé orgány. Pohlavní žlázy vaječníky produkují ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron. Varlata produkují mužské pohlavní hormony androgeny. Foto anatomické obrazy 1a 17

18 Foto anatomické obrazy 1b 18

19 Foto anatomické obrazy 1c 19

20 Foto anatomické obrazy 1d 20

21 Foto anatomické obrazy 1e 21

22 Foto anatomické obrazy 1f 22

23 Foto anatomické obrazy 1g 23

24 2. SLED UDÁLOSTÍ PŘI ŘEŠENÍ NÁHLÉ PORUCHY ZDRAVÍ Náhlá porucha zdraví či ohrožení života postiženého bývá velmi často pro pacienta i jeho okolí zcela nečekaná. Vyvolává proto nezřídka silné emoce a obavy o blízkou osobu. Často je možno setkat se s tím, že takto zasažené okolí postiženého není schopno v takové situaci účelně reagovat. Z těchto důvodů je velmi důležité mít jako zachránce ujasněny priority a dokázat se v takové obtížné situaci dobře orientovat. Tím lze v maximální míře zvýšit možnost pacientovi úspěšně a efektivně pomoci První pomoc Soubor opatření, první zásah poskytnutý postiženému s jakýmkoli poraněním nebo náhlým onemocněním, a to ještě před příjezdem a zásahem odborné zdravotnické pomoci. Cíl první pomoci: o - zachránit život postiženého o - zmenšit následky postižení o - zabránit zhoršování stavu Rozdělení první pomoci: o - základní (laická; obvykle bez vybavení) o - zdravotnická (LSPP, RZP, RLP, LZS) o - technická (HZS, speciální složky armády ) 2.2. Morální a právní zodpovědnost Morální povinnost poskytnutí pomoci trpícímu člověku; svědomí a společen-ské vztahy Trestní zodpovědnost: trestní zákon, část druhá, hlava pátá trestné činy hrubě narušující občanské soužití ( 207, 208); vymezuje postih za neposkytnutí první pomoci. První pomoc je povinen poskytnout každý občan Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti anebo jeví známky vážné poruchy zdraví neposkytne potřebnou pomoc, i když tak může učinit bez nebezpečí pro sebe anebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti, anebo jeví známky vážné poruchy zdraví neposkytne nezbytnou pomoc, i když je podle povahy 208 Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na které se zúčastnil neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví potřebnou pomoc, přestože tak může učinit bez nebezpečí pro sebe anebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky nebo zákazem činnosti. 24

25 2.3. Sled událostí při řešení náhlé poruchy zdraví Orientace na místě události a zhodnocení situace Zajistit bezpečnost na místě události, předejít dalšímu postižení; zvážení rizik. Vždy je při tom nutno vycházet z dané situace a učinit rychlé, přitom však optimální rozhodnutí. Posoudit situaci Co se stalo? Pamatujte na přítomnost vyššího rizika v určitých situacích např. dopravní nehody, požáry, úrazy elektrickým proudem, únik plynu Vaše chování na místě by mělo nést znaky rozhodnosti, klidu a účelnosti. Uvědomte si, že jste školený zachránce a pokud není na místě události lékař, zdravotní sestra či jiná zkušenější osoba, jste nejpovolanějším člověkem vy a bez odkladu začněte s poskytováním pomoci. Určit postup další činnosti a priority Doporučení: Při setkání s náhlou situací, při níž je ohrožen lidský život používejte vlastního zdravého rozumu a úsudku. Uvědomte si hranici vlastních možností a schopností; nepokoušejte se udělat více, než na co stačíte! Dbejte o vlastní bezpečnost! Organizace a postup Využití pomoci přihlížejících V některých situacích budete potřebovat pomoc dalších osob, např. pro zajištění bezpečnosti silničního provozu, přivolání záchranné služby, pomoc při ošetřování pacienta Pamatujte na to, že ne všichni přihlížející jsou schopni být vám užiteční; někteří jedinci se mohou chovat nevhodně, budou značně rozrušení apod. Zajištění materiálu a pomůcek potřebných k poskytnutí první pomoci Poskytnutí první pomoci je vždy snazší a kvalitnější pokud můžeme použít vhodný materiál a pomůcky. Proto se snažte dle dané situace si je zajistit. S lékárničkou můžeme počítat v silničním provozu (automobily), na pracovištích, v obchodech, veřejných prostranstvích (nádraží, sportoviště, kulturně společenské prostory, atd. někdy je i dostupné AED) Ideální je když máme u sebe vlastní lékárničku, v které se umíme orientovat. Ne vždy máme tyto pomůcky k dispozici, proto je důležité osvojit si možnosti improvizace. Rozlišení závažnosti stavu sled priorit Zajištění vitálních (životních) funkcí stavění život ohrožujícího krvácení 25

26 stav vědomí (pohledem, verbální kontakt (oslovení), bolestivý podnět) dýchání (nejlépe přiložením svého ucha na vzdálenost asi 10 cm od obličeje postiženého) krevní oběh (kontrola pohmatem na velkých tepnách krční stehenní) Následné vyšetření, ošetření a zajištění postiženého Celkové vyšetření postiženého Pohledem, poslechem, pohmatem, ostatními smysly viz 4. kapitola Proveďte rychle u pacienta při vědomí i v bezvědomí nutné pro včasné rozpoznání ohrožení života Zásady: co nejmenší pohyb s pacientem využít všech smyslů vyšetřovat od hlavy směrem k nohám ošetření případných traumat zjištění anamnézy (osobní údaje, současná onemocnění, léky, alergie) polohování dle stavu a zajištění přiměřeného komfortu Nestyďte se pacientovi při vyšetřování a zejména při ošetřování obnažit nezbytnou část těla, je-li to nutné. Na druhou stranu se vždy snažte chránit stud a soukromí postiženého. Základní představu a informace o stavu postiženého vám poskytne odpověď na otázku: Co se stalo? Ta vás již nasměruje na potřebné činnosti, které musíte provést. Pokud je to možné, využijte informace od samotného pacienta nebo svědků události. Nereaguje-li postižený, k získání potřebných informací vám mohou pomoci další indicie v okolí postiženého (okolnosti a charakter místa události, nalezení léků, lékařských zpráv, dokladů k nemoci např. diabetický průkaz, atd.) Jednoduché dělení postižených dle závažnosti jejich stavu: pacient v bezvědomí, prudce krvácející pacient ohrožený šokem, dušností a krutými bolestmi ostatní méně závažné stavy Je nutno se rozhodnout, který z pacientů vyžaduje přednostní ošetření vzhledem k povaze a závažnosti svého stavu. 26

27 Přivolání odborné pomoci Pokud zjistíte, že je nutno postiženému zajistit zdravotnickou pomoc, učiňte tak neprodleně. Jde-li o ohrožení života v důsledku náhlého onemocnění nebo úrazu, důrazně doporučujeme volat na tísňové číslo záchranné služby 155. Komunikace s operačním střediskem (OS) ZZS jméno, co se stalo, kdo je pacient, počet postižených, místo události, nutnost sdělit číslo svého telefonu, upřesnění příjezdové trasy, zdůraznění orientačních bodů komunikaci vede operátor, volající by měl co nejpřesněji odpovídat na jeho otázky; cílem je vyhodnotit stav pacienta a následně na místo události vyslat optimální výjezdovou skupinu operátor se zeptá na způsob poskytnuté PP, event. doporučí další postup Nejčastější chyby volající sdělí jméno a adresu pacienta a neuvědomí si skutečné jméno majitele bytu uzamčený vchod do domu, nečitelné zvonky na domě chybí popisné číslo při zásazích v terénu nečeká u výjezdu ze silnice kontaktní osoba volající nezjistí potřebné informace o stavu pacienta a volá naslepo oznamovatel nezůstane s postiženým a opustí místo události Volání z mobilního telefonu Volající musí přesně sdělit, ve kterém městě se nachází. Hovory jsou automaticky přesměrovány do krajských operačních center a hrozí tudíž záměna obcí nebo ulic stejného názvu. Kdy volat při jednom zachránci Zavolat okamžitě ( call first ), ještě před zahájením KPR, je-li postiženým dospělý Zavolat rychle ( call fast ), po 1 minutě KPR, je-li postiženým dítě mladší 8 let Výjimky: tonutí a ponoření zástava srdeční při traumatu intoxikace léky, drogami Zde je nutno ve všech věkových skupinách nejprve provádět 1 minutu KPR a poté zavolat ZZS. 27

28 Pozor!!! Nezapomeňte na včasné přivolání záchranné služby, vyžaduje-li to stav pacienta! 2.4. Chování zachránce a přístup k postiženému Usměrnění chování přihlížejících na místě události; zajistit si jasnými a rozhodnými pokyny dostatek místa pro ošetřování, instruovat pomocníky. Klidné a rozhodné jednání zachránce; zejména vzhledem k postiženému (viz 3. kapitola - Zásady komunikace s nemocným) Respektovat fyzické, psychické a sociální potřeby pacienta, je-li to v dané situaci možné Respektovat stud pacienta Pozn.: Pokud se pacienta ujmete a poskytujete první pomoc, je vaší povinností setrvat u něj až do příjezdu osádky záchranné služby. Vaše informace podané lékaři či záchranáři mohou být pro zdravotníky velmi cenné. SOUHRN I. Rychlá orientace a spuštění záchranného řetězce (do 1 minuty) Co se stalo? Co budu dělat? Koho mám k dispozici? Co mám k dispozici? Zajištění profesionální pomoci! II. Prvotní vyšetření a ošetření postiženého zajištění vitálních funkcí (1-2 minuty) stavění život ohrožujícího krvácení stav vědomí dýchání krevní oběh III. Následné vyšetření, ošetření a zajištění postiženého celkové vyšetření od hlavy k nohám ošetření případných traumat zjištění anamnézy polohování dle stavu a zajištěni přiměřeného komfortu 28

29 3. PSYCHOLOGICKÉ MINIMUM V POSKYTOVÁNÍ PP A KONTAKTU S POSTIŽENÝM Psychologie je věda, která zkoumá prožívání a chování živých bytostí, zvláště pak člověka. Dlouhou dobu byla součástí filozofie a teologie. Základní znalosti psychologie jsou nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí a řešení náročných situací, při nichž je ohroženo lidské zdraví či život Komunikace Hlavní funkce našeho komunikování jsou: informovat, instruovat, přesvědčit a pobavit. Komunikace verbální (slovní) - dorozumívání pomocí slov Komunikace neverbální - zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov: gesta, pohyby těla, postoji těla, výrazy tváře, pohledy očí, vzdálenost, tělesný kontakt, tón hlasu Komunikace s pacientem V první fázi by mělo dojít nejprve k uklidnění pacienta, navození atmosféry bezpečí a jistoty. Teprve poté má být zahájena vlastní rozmluva. Důležité je nevidět v pacientovi jen "případ", ale navázat s ním vztah jako s člověkem, který v určitém směru ví víc než odborník - má vlastní specifickou zkušenost; tato však někdy vzdoruje slovnímu vyjádření, nemocný neumí pojmenovat pocity, neumí přesně popsat bolest a pod. = důležitost správně položených otázek!!! Porozumět pacientovi je někdy nesnadné; stejně tak narušené je však i porozumění nemocného sobě samému. Při komunikaci s pacientem jsou kladeny požadavky na projevy empatie (vcítění se do pacienta), autentičnosti (opravdivosti) Komunikace ve stresu Komunikace je stresem výrazně ovlivňována a sama může být zdrojem stresu. Stresovat může dlouhodobě špatně fungující komunikace, či nedostatek informací. Lidé mohou být vzrušení nebo naopak ochablí a unavení. Komunikace ve stresu se často vyznačuje zvýšeným tempem, chaotičností, rychlostí úsudku, výraznějším emocionálním zabarvením. Praktické rady pro komunikaci: mluvit přirozeným jazykem, používat spíše kratší věty vyhýbat se cizím a odborným výrazům 29

30 mluvit konkrétně a jednoznačně; ponechat dostatek prostoru druhé straně nepoužívat měl bych ; neschovávat se za "fasádou"; věřit si 3.2. Psychická krize a psychologická první pomoc duševní krize: střet s překážkou, kterou nelze navyklým způsobem zvládnout a překonat; období strastiplného hledání řešení nebo též bod obratu krize akutní a chronická spouštěče krize: trauma (úmrtí blízké osoby, nemoc, partnerská problémy ) krize z životních změn (ztráta zaměstnání, sňatek, stárnutí, stěhování ) průběh krize: fáze šoku, fáze reakce a fáze zpracování intervence (zásah) v krizi: porozumět situaci, zklidnit pacienta, analýza, hledání problému a možných řešení, vcítění se do obtíží (empatie), malé kroky; odolnost vůči krizi svépomoc a vzájemná pomoc představují tradiční a zároveň nejobvyklejší způsoby zvládání krizových životních situací; v minulosti často pomoc ze strany církví; výhody a rizika psychologická první pomoc: jednorázový zásah, rozhovor s pacientem v krizové životní situaci; cílem je zklidnit pacienta a uvolnit emoční napětí; postižený obvykle očekává hotové rady a jasná řešení; důležitý je osobní zájem, projevy přijetí, empatický rozhovor, aktivní naslouchání, role mlčení; posouzení závažnosti situace, zapojení dalších osob; pravdivé informování pacienta; zajištění návazné péče krize v životě člověka nemá jen negativní význam; je to zároveň i příležitost, životní křižovatka, příležitost vydat se dále jinou cestou 3.3. Bolest a její mírnění psychologickými prostředky Vymezení a charakteristika bolesti Bolest je nepříjemný smyslový a emoční zážitek, který je zpravidla spojen s aktuálním či potenciálním poškozením tkání; souvisí s poruchou fyziologické povahy nebo s vnějším násilím. Jedná se o varovný signál, jenž má ochrannou funkci Tolerance bolesti Tolerance bolesti je individuální záležitostí, stejně jako její práh.. Vždy souvisí s významem, který jí člověk přikládá a také s očekáváním její intenzity. Důležitá je minulá zkušenost, ale i výchova. Zhoršují ji: úzkost, strach a napětí. mírnění bolesti psychologickou cestou bolest akutní a chronická, rozdíly mezi nimi. 30

31 3.4. Úzkost a strach definice a charakteristika úzkosti (nemá stálý objekt pocitu) a strachu (je vázán na konkrétní objekt, prostředí nebo situaci); jedná se o velmi časté pocity a prožitky pacientů; je nutno s nimi počítat při kontaktu s postiženým člověkem mají signální a obrannou funkci = mají do určité míry pozitivní význam; patří mezi přirozené dispozice člověka a jsou nutné k jeho orientaci ve světě a k přežití projevy: třes, pocení, blednutí/rudnutí v obličeji; zrychlené dýchání, strnulost, sucho v ústech, zrychlený puls a krevní tlak při mimořádně silné úzkosti anxiózní raptus (výbuch zuřivosti), či stupor (pohybový výbuch spojený s agresí vs. vymizení vnějších projevů) mírnění a odstraňování úzkosti a strachu psychologickou cestou: zachovávat zásady psychologického přístupu k nemocnému; autorita zachránce, osobní zájem; akceptace (přijetí); porozumění vývoj úzkosti a strachu v životě jedince - příčiny a rozdíly 3.5. Problematika sebevražd rozlišujeme: sebevražda, rozšířená sebevražda, sebeobětování, sebevražedný pokus, sebepoškozování při suicidálních (sebevražedných) pokusech umírá zhruba stejné množství lidí jako u dopravních nehod (asi lidí ročně); podíl mužů a žen je u nás asi 3:1. rizikové skupiny: nezaměstnaní, jedinci se závislostmi, psychiatricky nemocní; staří lidé, chronicky nemocní; pomáhající profese problematika emočně nestabilních, impulzivních a hraničních osobností demonstrativní (parasuicidium), bilanční (v bezvýchodné situaci), pseudobilanční, patické sebevraždy suicidální vývoj: sebevražedné myšlenky, tendence, rozhodnutí a realizace sebevražda jako možnost řešení zatěžujících problémů, boj sebezničujících, protichůdných tendencí, event. volání o pomoc, výhrůžky, uklidnění (vyloučení/odložení nebo klid před bouří a plánování) volba prostředků sebevraždy každou zmínku o sebevraždě je nutno brát vážně a podle okolností pacienta směřovat k odborníkovi v rámci první pomoci tzv. antisuicidální kontakt : nejlépe osobní přítomnost, krátkodobé úkoly a výhled do budoucna s pomocí rozšířit pohled postiženého na jeho problém; vhodné zajištění odborné intervence a péče (psycholog, psychiatr) 31

32 3.6. Hněv a agresivita Hněv Specificky lidská emoce; často bezprostředně předchází agresi; obvykle souvisí s ohrožením sebepojetí člověka. Může se vystupňovat až do afektu (prudká emoční reakce) zuřivosti. Nejde jen o aktuální stav, nýbrž i negativní postoj, který je vázán na určitou zkušenost z minulosti Agresivita agresivita verbální (slovní) a brachiální (fyzická), instrumentální (účelová) a samoúčelná; agresivita jako důsledek afektu zvládání agresivity psychologickými prostředky: klidné chování, gesta, tón hlasu, vyslechnout, akceptovat, projevovat empatii, porozumění, snaha vyhovět, posoudit reálnost důvodů; snažit se klidně vysvětlit své kroky = informovanost pacienta a umožnit jeho spolurozhodování agresivita může být reakcí na to, co se pacientovi přihodilo již dříve, čeho chce nyní dosáhnout Nejčastější příčiny agresivity u pacientů v praxi asi nejčastěji vliv alkoholu a jiných psychotropních látek narušená schopnost chápání reality - psychiatrická onemocnění a stavy subjektivní pocit ohrožení a strachu (z bolesti, smrti ) prožitek ponížení, zesměšnění pocit bezmoci; pocity viny a obrana před nimi 3.7. Problematika umírání a smrti; truchlení smrt: záhada a tabu smrt klinická a biologická; její vývoj s rozvojem medicíny etické problémy přijetí vědomí vlastní smrtelnosti; vyhýbání se kontaktu se smrtí psychologická péče o umírající (tzv. doprovázení) a jejich blízké fáze umírání dle Kübler-Rossové: šok, popření, truchlení, smíření psychologická péče o pozůstalé; psychologická první pomoc a její zásady truchlení: došlo-li ke ztrátě něčeho nebo někoho s vysokou hodnotou pro jedince; je to přirozená reakce, nutno celý proces prožít akutní žal: trvání asi šest týdnů; je součástí truchlení; příznaky problematika eutanázie 32

33 4. ZÁKLADNÍ VYŠETŘOVACÍ METODY Aby jste byli schopni rychle, kvalitně a cíleně poskytnout první pomoc z následným ošetřením ve zdrav. zařízení, musíte získat a správně vyhodnotit co nejvíce dostupných informací o postiženém, o mechanismu a příčinách poškození jeho zdraví = provést základní vyšetření. Za tímto účelem je nutno znát a osvojit si základní vyšetřovací metody 4.1. Základní klinické vyš. metody o o o o o ANAMNÉZA POHLED POSLECH POHMAT POKLEP ANAMNÉZA soubor všech údajů o zdravotním stavu nemocného od narození až po součastný stav V přednemocniční. péči se zaměříme především na : nynější onemocnění o co se stalo? o jak se to stalo? o subjektivní potíže (jak vnímá svůj stav postižený) o objektivní potíže (to, co zjistíme vyšetřením my) osobní anamnéza o osobní data o na co se léčí, jaké užívá léky o alergie o prodělaná onemocnění, úrazy POHLED vyšetření zrakem (vidí kdo zná) prohlídka od hlavy k patě Všímáme si: stavu vědomí slovního projevu, adekvátnosti odpovědí na otázky výrazu tváře (úzkost, strach, bolest, atd.) celkového držení a pohyblivosti těla 33

34 viditelných poranění (krvácení, zlomeniny atd.) kůže teplota, barva, pocení, rány, vpichy, krvácení, otoky atd. očí (zornice) reakce na světlo, šířka, symetrie zornic dýchání dostatečné-nedostatečné, frekvence, hloubka, namáhavost POSLECH provádíme přímo přiložením svého ucha nebo pomocí fonendoskopu poslech dýchání u úst a nosu poslech plic poslech srdečních ozev - není prioritou při laické první pomoci poslech střevní peristaltiky POHMAT vyšetření pomoci hmatu (snažit se mít čisté, suché a teplé ruce) postupujeme od okraje citlivé oblasti až do centra bolesti vždy snaha o co nejšetrnější přístup nevyvolávat zbytečně bolest v rámci laické první pomoci využívat vyšetření pohmatem minimálně, většinou až při samotném ošetření (znehybnění zlomenin, stavění krvácení apod.) Všímáme si: reakce na bolest otoků, zduřenin pohybu úlomků kosti napětí kůže atd. Foto2: vyšetření dýchání ( poslechem, pohledem a pohmatem) 34

35 POKLEP vyš. metoda, při níž se klepe prsty na tělo zjišťuje se vzdušnost nebo nevzdušnost tkáně reakce na bolest nepatří do první pomoci, lékařský výkon je třeba hlubších znalostí a technik poklepu 4.2. Dostupné měřící vyšetřovací metody PULZ (tep) tlaková vlna vyvolána vypuzením krve z levé srdeční komory do aorty a šířící se do periferních tepen Tep vyhmatáváme pomocí dvou, tří prstů ruky, nikdy ne palcem! Pulz měříme na: vřetenní tepně (arteria radialis) - zápěstí ruky na straně palce orientační vyšetření zejména u lidí při vědomí, kdy máme jistotu zachování krevního oběhu. U lidí v bezvědomí nemusí být tep na vřetenní tepně hmatný i přes zachování krevního oběhu. (nízký krevní tlak, šokové stavy). Proto u postižených v bezvědomí vždy zjišťujeme tep rovnou nejlépe na krční tepně, popřípadě stehenní. krční tepně (arteria carotis) stehenní tepně (arteria femoralis) složitější na nalezení, proto raději využijeme, je-li to možné krční tepnu. Hodnocní pulzu: frekvence fyziologické hodnoty o u dospělých o u dětí tepů za minutu o u novorozenců tachykardie rychlý tep bradykardie pomalý tep kvalita měkký pulz nitkovitý pulz tvrdý pulz rytmus 35

36 normální je pravidelný rytmus extrasystoly předčasné stahy nepravidelný pulz Foto 3: vyšetření tepu na vřetenní tepně u lidí při vědomí Foto4: vyšetření tepu na krční tepně především u bezvědomí KREVNÍ TLAK tlak, kterým krev působí na stěnu cév (zejména tepen). Zdrojem tlaku je činnost srdce pumpujícího krev do aorty a dále do periferie. 36

37 krevní tlak měříme pomocí tonometru, nejčastěji se uvádí hodnoty v milimetru rtuťového sloupce v torech Rozeznáváme: Systolický tlak: při srdeční systole vypuzení krve z levé komory do aorty závisí především na vypuzovací činnosti srdce a kvalitě stěny aorty normální hodnota sys. tlaku u dospělého je 120 torů (u dětí nižší) Diastolický tlak: na konci srdeční diastoly roztažení komor srdce je ovlivňován odporem, který drobné cévy (zejména tepny) kladou proudící krvi normální hodnota dias. tlaku u dospělého je 80 torů Zápis krevního tlaku: 120 / 80 torů sys. diastol. Hypertenze vysoký krevní tlak od 140 systoly, od 90 diastoly Hypotenze nízký krevní tlak pod 100 systoly, pod 60 diastoly TĚLESNÁ TEPLOTA měříme pomocí lékařského teploměru normální hodnoty 36,7 37 C Místa měření: v podpaží (axile) v konečníku (rektu), hlavně u malých dětí pozor je o 0,5 C vyšší než v podpaží o subfebrilní teplota C o febrilie (horečka) nad 38 C o hyperpyrexie C o nad 42 C kritická hodnota pro vedoucí k orgánovému selhání = smrt Ráno bývá TT nižší než večer Vysoká tělesná teplota je častým příznakem infekčního onemocnění, zánětů, poúrazových stavů, nádorových onemocnění GLYKÉMIE hladina glukosy (jednoduchý cukr) v krvi měříme z kapky krve pomoci přístroje glukometru 37

38 normální hodnoty G v krvi 3,8 až 6,6 mmol/l Hypoglykémie nízká hladina glukosy v krvi Hyperglykémie vysoká hladina glukosy v krvi Nízká hladina glukosy v krvi způsobuje špatnou funkci některých orgánů, zejména mozku bezvědomí hypoglykemické koma. (viz. kapitola 8 diabetes mellitus) PULZNÍ OXYMETRIE Je neinvazivní způsob měření saturace (nasycení) krve (hemoglobinu). Používá se k tomu pulzní oxymetr přístroj malých rozměrů opatřený čidlem, které se přikládá nejčastěji na prst ruky. Naměřené hodnoty se udávají v %. Fyziologické hodnoty se pohybují mezi %. (Některé přístroje zobrazují max. 99%) Pokud jsou hodnoty nižší, je zásobení tkání kyslíkem z nějakých důvodů nedostatečné. Většina pulzních oxymetrů zároveň se saturací kyslíkem zobrazuje srdeční tep což se velmi často a úspěšně využívá k jednoduché monitoraci srdeční činnosti pacienta. Naměřená nižší hodnota saturace ne vždy objektivně musí znamenat nedostatek kyslíku. Často může být měření zkresleno např. špatně přiloženým čidlem, prochladlou, nebo nedostatečně prokrvenou končetinou. Vždy proto bereme nižší naměřené hodnoty jako orientační, které nás upozorňují nebo nás utvrdí v našem mínění, že je zásobení organizmu kyslíkem nedostačující. Pokud u pacienta, který se jeví či udává že je dušný, naměříme fyziologické hodnoty saturace kyslíků, můžeme si být téměř jistí že jde o subjektivní pocit pacienta nejčastěji na podkladě psychických problémů. (strach, úzkost, hysterie, různé fobie, úmyslné předstírání dušnost, atd.) Pozor u otrav CO většina pulzních oxymetrů neumí rozpoznat nasycení krve CO a udává fyziologické hodnoty saturace kyslíku!!! 4.3. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ Provádí se ve zdravotnickém zařízení k přesnému stanovení množství různých látek v těle Pomáhají určit diagnózu, správnost zvolené léčby atd. K vyšetření se používají nejčastěji vzorky krve, moči, jiných tělních tkání. 38

39 4.4. ZÁKLADNÍ PŘÍSTROJOVÉ VYŠETŘENÍ, používané ve zdravotnických zařízeních EKG elektrokardiografie snímání elektrické aktivity srdečního svalu umožňuje zjistit poruchy srdečního rytmu, ischemické poškození srdce (IM atd.) V posledních letech v rámci první pomoci se i laik může setkat s možností monitorace srdečního rytmu a to pomocí AED přístrojů. AED Automatický Externí Defibrilátor přístroj určený do rukou zaškolených laiků (popřípadě i laiků bez znalosti obsluhy přístroje), pomocí kterého je možné zrušit smrtelnou arytmii srdečních komor (fibrilace srdečních komor). Zachránce pouze dle přehledných piktogramů nalepí postiženému v bezvědomí elektrody a zapne přístroj. Další postup si přístroj řídí sám automaticky vyhodnocuje srdeční rytmus a pokud je přítomná fibrilace komor, automaticky po upozornění provede výboj nebo vyzve zachránce ke stisknutí příslušného tlačítka. Většina přístrojů komunikuje se zachráncem pomoci krátkých textových instrukcí v kombinaci s hlasovými. Některé modifikace AED umožňují monitoraci základní EKG křivky. (Používají se tam kde je předpoklad že obsluha umí EKG křivku číst a vyhodnotit základní poruchy rytmu) RTG vyšetření (rentgenové) pomocí rentgenových paprsků (paprsky X) jejich energie umožňuje průchod organismem a po dopadu na citlivou vrstvu vznik obrazu. Lidské orgány mají odlišnou schopnost pohlcení paprsku, což je umožňuje zobrazit na snímku CT vyšetření (počítačová tomografie) rentgenologické vyšetření založené na zobrazování různé části těla ve vrstvách a na počítačovém vyhodnocení i drobných rozdílů v pohlcování rentg. záření mezi kousky tkáně v organismu NMR nukleární magnetická rezonance podobné jako CT, ale podrobnější. Nepoužívá se rentgenové záření založeno na působení silného magnetického pole a radiových vln na protony (jádro kladně nabitého vodíku v těle všude přítomného). Jejich vychýlení a jejich časový průběh jsou zachyceny a zobrazeny pomocí počítače SONOGRAFIE vyšetření pomocí ultrazvuku 39

40 založeno na schopnosti ultrazvuku procházet tkáněmi a odrážet se na jejich rozhraních tyto obrazy lze registrovat a vyhodnocovat EEG elektroencefalografie umožňuje zaznamenat elektrickou aktivitu z různých částí mozku užívá se k diagnostice např. epilepsie, spánkových poruch, nádorů atd. SOUHRN V rámci laické první pomoci využijeme především tyto vyšetřovací metody: ANAMNÉZA nynější onemocnění osobní anamnéza POHLED vyšetření zrakem (vidí kdo zná) prohlídka od hlavy k patě POSLECH zejména poslech dýchání u úst a nosu postiženého PULZ (tep) Tep vyhmatáváme pomocí dvou, tří prstů ruky, nikdy ne palcem! Pulz měříme na vřetenní tepně, krční tepně, stehenní tepně fyziologické hodnoty u dospělých, u dětí, u novorozenců rytmicky pravidelných tepů za minutu. TĚLESNÁ TEPLOTA normální hodnoty 36,7 37 C Místa měření v podpaží a v konečníku (0,5 C vyšší než v podpaží) Nad 42 C kritická hodnota pro vedoucí k orgánovému selhání = smrt GLYKÉMIE normální hodnoty G v krvi 3,8 až 6,6 mmol/l Nízká hladina glukosy v krvi způsobuje špatnou funkci některých orgánů, zejména mozku bezvědomí hypoglykemické koma. (viz. kapitola 8 diabetes mellitus) 40

41 Získané informace a hodnoty je vhodné si zapsat. Získané výsledky vyšetření nám mají pomoct určit přibližnou diagnosu (k jaké poruše zdraví došlo), správný úsudek a postup poskytnutí pomoci. Většinu vyšetření provádíme opakovně, což nás informuje o průběhu a vývoji stavu postiženého a správnosti námi zvolených postupů první pomoci. Pokud chceme tyto informace plnohodnotně využít, je nutné mít základní znalosti fungování lidského organismu, jeho fyziologických a patologických projevů. 41

42 5. PORUCHY VĚDOMÍ, BEZVĚDOMÍ vědomí je stav, ve kterém organismus plně vnímá podněty přicházející ze zevního prostředí a adekvátně na ně reaguje vědomí = vigilita 5.1. Poruchy vědomí Poruchy vědomí krátkodobé Mdloba, kolaps: hlavní příčinou bývá krátkodobé nedokrvení mozku, většinou způsobené poklesem krevního tlaku. Vyvolávající příčinou může být vydýchaný vzduch v místnosti, dlouhé stání, hlad, některé léky snižující krevní tlak, náhlá změna polohy atd. Mdloba trvá vteřiny až minuty.!pozor! mdloba, kolaps není šokový stav, i když se mohou vyskytovat obdobné projevy jako při šoku. První pomoc: Po vyšetření základních životních funkcí je cílem pomoci zajistit dostatečný průtok krve mozkem, tz. uložit postiženého do autotransfuzní polohy. V autotransfuzní poloze se stav, na rozdíl od šoku, rychle upravuje bez dalších opatření. Je důležité myslet na možné poranění při náhlém pádu v důsledku kolapsu Poruchy vědomí dlouhodobé doba trvání poruchy je hodiny až dny Kvantitativní: SOMNOLENCE: je nejlehčí stupeň, postižený reaguje spontánně na doteky, pospává, je probuditelný na oslovení. SOPOR: postižený nereaguje na oslovení, je probuditelný pouze na silné algické podněty. Po probuzení je dezorientován v čase i prostoru, hůře komunikuje. KOMA: = BEZVĚDOMÍ. Je nejtěžší stupeň poruchy, mohou nastat život ohrožující komplikace (zapadání kořene jazyka, aspirace zvratků) v důsledku vymizení některých reflexů. Svalstvo je ochablé, postižený může ležet ve zhroucené, nepřirozené poloze. Kvalitativní: OBNUBILACE (mrákotný stav) je zachovaná prostorová orientace, ale chybí schopnost vlastního počínání. 42

43 DELIRIUM: u postiženého dominuje vzrušení, halucinace, neklid až agresivita, může být nebezpečný sobě i okolí. AMENCE : méně bohaté než delirium, vyskytují se poruchy chování, vnímání, změny nálad, myšlení, převažuje bezradnost AGONIE : období před smrtí, umírání v bezvědomí 5.2. Hodnocení stavu vědomí Orientační vyšetření: Reakce na oslovení- verbální kontakt Reakce na algický (bolestivý) podnět - štípnutí do ušního lalůčku, tlak palce nad kliční kost, tlak palcem na příčný výběžek 1. krčního obratle Vyšetření dle Glasgow coma scale ( GCS )- koma skóre využívá se k širšímu zhodnocení stavu vědomí. Určeno především pro profesionální zdravotníky. V rámci první pomoci zcela postačuje rozdělení na somnolenci, sopor, koma (viz výše kvantitativní poruchy vědomí) Hodnocení je bodové, min. jsou 3 body = koma, max. 15 bodů = plné vědomí Klasifikujeme tři základní parametry otevření očí, slovní odpověď, motorika přidělené body u jednotlivých parametrů se sečtou dohromady a podle výsledné hodnoty se určuje závažnost poruchy vědomí a další léčebný postup. (způsob zajištění dýchacích cest, nutnost KPR, atd.) Otevření očí: Spontánní 4 na výzvu 3 na bolestivý podnět 2 nereaguje 1 Slovní odpověď: plný kontakt 5 zmatená 4 nepřiměřená 3 nesrozumitelná 2 žádná 1 43

44 Motorika: vyhoví výzvě 6 reakce na bolest: cílený pohyb 5 obranná flexe 4 (necílené ohnutí končetin, při bolestivém podnětu) abnormální flexe 3 (nadměrné ohnutí končetin, při bolestivém podnětu) extenze 2 (napnutí, protažení končetin, jako reakce na bolest) nereaguje Příčiny poruch vědomí Zevní příčiny - např. traumata lebky a mozku intoxikace (alkohol, drogy, CO, některé léky, jedy ) stavy po tonutí, KPR systémové metabolické poruchy Vnitřní příčiny - nádory mozku cévní mozkové příhody, infekce mozku selhání jater, ledvin hypoglykemické koma 5.4. Postup při vyšetření a zajištění postiženého s poruchou vědomí Pokus o navázání slovního kontaktu (oslovení postiženého), reakce na algický (bolestivý) podnět. Kontrola dýchání nejlépe přiložením svého ucha na vzdálenost asi 10cm od obličeje postiženého a poslechem dýchacích šelestů, zároveň pohledem na jeho hrudník a přiložením dlaně své ruky na jeho hrudník (při dýchání vidíme a cítíme dýchací pohyby hrudníku při nádechu se hrudník roztáhne, zvedá, při výdechu se vrací do původní polohy před nádechem). Kontrola pulsu v bezvědomí vždy na velkých tepnách, nejlépe na krčních (vždy jen na jedné, netlačit na obě najednou!) Při hmatném a dostatečném pulsu, zachovaném dýchání ukládáme do zotavovací polohy (ev. euro poloha) jako prevenci neprůchodnosti horních dýchacích cest (zapadání kořene jazyka, aspiraci (vdechnutí) zvratků). Zotavovací poloha = poloha na boku se záklonem hlavy, kdy níže položená horní končetina je natažená před tělem směrem nad hlavou a výše položená horní končetina ohnuta v lokti, hřbetem ruky zasunutá pod tvář. Níže 44

45 položená dolní končetina pokrčená v kyčli a koleni, druha dolní končetina natažená. Uložení na pravý či levý bok volíme podle přidružených poranění. (úraz hrudníku = na poškozenou stranu, otevřená rána na hlavě = na zdravou stranu, krvácení z ucha = na krvácející ucho) při zachovalém pulsu a bezdeší provedeme revizi dutiny ústní a záklon hlavy eventuelně umělé dýchání při nehmatném pulsu a bezdeší provádíme KPR bezvědomému nedáváme nic pít (riziko aspirace tekutiny do plic) voláme RLP, do příjezdu kontrolujeme puls a dýchání zjišťujeme příčinu bezvědomí pokud není zřejmá hned na počátku (význam pro další terapii) vyšetřujeme postiženého na další možná zranění (masivní krvácení, zlomeniny.) zajistíme tepelnou pohodu postiženému (deka, izolujeme od země) při bezvědomí vzniklém po pádu nutno myslet na poranění páteře. Provedeme stabilizovanou polohu při poranění páteře. (viz. poranění pohybového aparátu). SOUHRN Pro účely laické první pomoci nám postačí hodnocení (rozdělení) poruch vědomí na: SOMNOLENCE, SOPOR, KOMA. Je mnoho příčin, které vedou k poruše vědomí až bezvědomí. Někdy jsou hned známe, ale velmi často a zejména v prvních minutách až hodinách nevíme nebo si nejsme jisti, proč došlo k poruše vědomí. Je daleko důležitější umět se o postiženého s poruchou vědomí správně postarat, ať je příčina jakákoli. Postup je v základních bodech vždy stejný, nezáleží tedy tolik na rozpoznání příčiny poruchy vědomí. Postup při ošetření s poruchou vědomí: verbální (slovní) kontakt krátkodobý algický (bolestivý) podnět kontrola dýchání pokud dýchá kontrola krevního oběhu pokud je tep hmatný vyšetření a ošetření případných poranění vhodné polohování nejlépe zotavovací poloha přivolání odborné pomoci Záchranná služba 45

46 průběžná kontrola vitálních (životních) funkcí (vědomí, dýchání, srdeční tep) zajištění tepelného komfortu pátrání po příčině poruchy vědomí Pokud postižený nedýchá a nemá hmatný tep neprodleně zahájíme KPR (viz. kapitola neodkladná resuscitace) 46

47 6. ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU Jedná se o skupinu chorob, která souvisí s onemocněním srdce, poruchami srdeční činnosti a onemocněním cév. S výjimkou mdlob jsou typické zejména pro starší pacienty Onemocnění tepen Při stárnutí dochází ke zvýšení nebezpečí vzniku onemocnění postihujících naše tepny. Jejich stěna se ztlušťuje ukládáním cholesterolu a následné zmnožení vazivové tkáně a ukládání minerálních látek způsobuje snížení pružnosti cévní stěny. Tento proces se nazývá ateroskleróza a ačkoli se může vyskytovat v tepnách celého těla, jsou oblasti, které jsou k poškození zvláště náchylné. Hlavním nebezpečím aterosklerózy je snížení průtoku krve takto postiženými úseky s nedostatečným prokrvením oblastí,které postižené tepny vyživují. Existuje i zvýšené riziko tvorby krevních sraženin v takto změněných úsecích cév Onemocnění věnčitých tepen Jednou ze skupin tepen zvýšeně citlivých na aterosklerotické změny jsou věnčité tepny zásobující srdeční sval krví a tedy i kyslíkem. Při omezení průtoku krve těmito tepnami se srdečnímu svalu nedostává dostatečné množství kyslíku, což vyvolává bolesti na hrudi nazývané stenokardie. Onemocnění věnčitých tepen souhrnně nazýváme Ischemická choroba srdeční (ICHS), která má mnoho dělení podle příčiny, průběhu a rozsahu poškození jak věnčitých tepen, tak samotného srdečního svalu. Nejčastěji se setkáváme s anginou pectoris a infarktem myokardu, viz. níže. Pacienti, u kterých se objeví ischemická choroba srdeční, jsou obvykle svěřeni do péče kardiologovi, odborníkovi na léčbu srdečních onemocnění Onemocnění mozkových tepen Ateroskleróza může kromě věnčitých tepen srdce postihovat i tepny,které krví a kyslíkem zásobují mozek.při postižení tepen zásobujících mozek mohou být nedostatkem kyslíku postiženy některé části mozku, což může způsobovat přechodná poškození mozku nebo poškození trvalá cévní mozkovou příhodu (mozkovou mrtvici). Cévní mozkové příhody se častěji vyskytují u lidí s vysokým krevním tlakem. Projevy mozkové mrtvice mohou být velmi různorodé podle místa poškozené mozkové tkáně. Může také docházet k zasažení různých tělesných funkcí s různou závažností postižení. Rehabilitací lze v mnoha případech postižené funkce zlepšit. V některých případech je bohužel postižení mozku trvalé a mozková mrtvice může mít i smrtelný průběh.více informací najdete v samostatné kapitole. 47

48 Onemocnění periferních tepen Ateroskleróza často postihuje i velké tepny zásobující svaly dolních končetin. Při nedostatečném krevním zásobení lýtkových svalů se zkracuje vzdálenost, kterou pacient ujde do objevení se bolestí, křečí a únavy nohou. Postižená osoba musí často zastavovat, aby se mohly svaly znovu prokrvit. Záchvaty bolestí dostavujících se při chůzi se nazývají intermitentní klaudikace. K jejich léčení se používají některé léky, zvláštní rehabilitační program nebo je nutné provést angioplastiku (rozšíření postižené cévy). Při přetrvávající nedostatečnosti cévního zásobení dolní končetiny může dojít až k jejímu odúmrtí Rizikové faktory Zvýšené nebezpečí vzniku aterosklerózy je především u současného výskytu některých onemocnění např. diabetes mellitus s kolísavou hladinou glukózy v krvi. Riziko dále zvyšuje vysoký krevní tlak, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi Vysoký krevní tlak Krevní tlak je nezbytný pro udržení průtoku krve cévním řečištěm. Abnormálně vysoký tlak krve však výrazně zvyšuje nebezpečí vzniku onemocnění tepen. Čím vyšší je hodnota krevního tlaku, tím vyšší je rovněž riziko vzniku postižení srdce, onemocnění periferních cév, vzniku mozkové mrtvice a postižení ledvin. Krevní tlak se obvykle zvyšuje s přibývajícím věkem. U většiny lidí není zvýšení krevního tlaku provázeno žádnými příznaky. Jediným způsobem, jak se dá zjistit zvýšená hodnota tlaku krve, je jeho měření. Protože se tlak krve může během dne měnit, lze o skutečné hypertenzi rozhodnout pouze pomocí několika měření v průběhu několika dnů či týdnů. O snížení krevního tlaku se lze pokusit nejprve dodržováním zdravého životního stylu a u pacientů s nadváhou snížením tělesné hmotnosti. Protože krevní tlak zvyšuje příliš velký příjem solí nebo alkoholu, je rovněž příznivé jejich omezení. Jestliže kouříte, pokuste se přestat. Kouření nejen že zvyšuje krevní tlak, ale také přímo zvyšuje riziko onemocnění srdce a oběhového systému.léky určené pro snižování vysokého krevního tlaku se nazývají antihypertenziva Cholesterol Je známo, že jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku srdečních a cévních onemocnění jsou zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi. Cholesterol je tuk transportovaný krví společně s ostatními tuky v malých částicích, které se nazývají lipoproteiny. Cholesterol je pro správné fungování organismu naprosto nezbytný, avšak při jeho zvýšené hladině v krvi se jeho nadbytek ukládá v cévních stěnách, čímž se přímo podílí na vzniku aterosklerózy. V našem těle existují různé druhy lipoproteinů. Zatímco některé se podílejí na vzniku cévních onemocnění, jiné 48

49 působí proti jejich vzniku. Léky určené pro snížení hladiny cholesterolu v krvi se nazývají - hypolipidemika Nejčastější projevy onemocnění oběhového systému Kolaps, mdloba Je krátkodobá náhlá ztráta vědomí, částečná nebo úplná,která je provázena pádem, studenou a opocenou pokožkou se slabě hmatným a rychlým pulsem po které následuje rychlé zotavení. Příčiny krátkodobě nedostatečné prokrvení mozku vlivem silných emočních podnětů, bolesti, horka nebo dlouhé stání, náhlá změna polohy, hladovění, fyzické vyčerpání a možné vrozené dispozice Příznaky zívání, pocit závratě, "zatmění" před očima, nevolnost, bledost v obličeji, pot, krátká ztráta kontaktu. První pomoc Pacienta položit na záda a volnění dýchacích cest, zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu; stav se zlepšuje velmi rychle, pacient se brzy probírá; uklidňovat, pomalu posadit a následně postavit; obvykle není nutná specializovaná péče. Záchrannou službu přivoláme, nedojde-li k návratu vědomí, má-li pacient výraznější obtíže (bolesti, které před příhodou nepociťoval nebo dušnost případně poruchy vědomí). Ztráta vědomí, byť krátkodobá není fyziologická situace a vyšetření postiženého lékařem je vždy vhodné. Pokud po probrání nejsou další potíže, nemusí být ihned stačí následná návštěva u svého praktického lékaře Angina pectoris Onemocnění věnčitých tepen, které jsou zúžené. Snižuje přísun kyslíku a krve do myokardu a může vyvolat intenzivní bolest na hrudi; bolesti se nejvíce projevují během tělesné zátěže, kdy srdce vyžaduje dodání vyššího množství kyslíku. Bolest po ukončení námahy obvykle odezní. Případně vzniká při velké emoční zátěži a rozrušení; bolest trvá obvykle několik minut a je-li pacient v klidu, obvykle postupně odezní Příznaky: bolest na přední straně hrudníku za hrudní kostí, často se šíří přes levé rameno do HK, hrdla a dolní čelisti; popelavě zbarvená pokožka, pocení, dušnost, celková slabost 49

50 První pomoc: Umístit pacienta do úlevové polohy (polosed), snížit nároky na srdeční práci = absolutní fyzický klid; uklidňovat; zajistit přívod čerstvého vzduchu. Pacientovi podat léky, které má předepsány pro tyto obtíže. Zakázat nemocnému zbytečně mluvit, jíst a zejména kouřit!!! Kontrolovat stav životních funkcí a volat ZZS Infarkt myokardu Je jedním z akutních projevů ICHS. V případě, že v ateroskleroticky postižené věnčité tepně dojde k uzávěru, nejčastěji tím, že se vytvoří krevní sraženina, která zcela zamezí průtoku krve, dochází k rozvoji stavu, který se nazývá infarkt myokardu (srdeční infarkt). Jde o stav, kdy je část srdečního svalu neprokrvena a hrozí jeho odumření. Rozsah poškození svaloviny srdce závisí na větvení cév, místě uzávěru a síti kolaterál (postraní drobné cévy, které vedou krev do stejných míst jako hlavní poškozená céva), schopných částečně převzít krevní zásobení postižené oblasti; nejčastěji bývá postižena stěna levé komory. Příznaky infarktu zahrnují neustupující svíravou bolest na hrudi, za hrudní kostí pocení, úzkost, nevolnost, slabě hmatný a nepravidelný puls dušnost, nauzeu (pocit na zvracení) nebo zvracení, je možnost bezvědomí. Je nebezpečí vzniku fibrilace komor, jiné arytmie, kardiogenního šoku nebo srdečního selhání. Úmrtnost je vysoká při kardiogenním šoku (60-90%). První pomoc jako u anginy pectoris; vždy volat RLP. Při poruše základních životních funkcí provádět KPR. U lidí s podezřením na infarkt je životně důležitá okamžitá hospitalizace. Při včasné hospitalizaci s použitím moderní intenzívní lékařské péče je procento pacientů, kteří srdeční infarkt přežijí, vysoké. Po prodělaném infarktu je v některých případech nezbytné užívat léky podporující činnost poškozeného srdce Arytmie Arytmie definujeme jako veškeré srdeční rytmy, které se odlišují od rytmu sinusového. Sinusový rytmus- je rytmus tvořený stahy, k nímž dal popud impuls vycházející ze sinusového uzlu. Sinusový uzel- je uložen ve stěně pravé síně. (viz kapitola Stavba a funkce lidského těla) Přestane-li tento uzel pracovat, převezme jeho roli jiné centrum, jehož frekvence je v tomto okamžiku největší, ale vždy nižší, než frekvence sinusového uzlu. Vychází z tzv. EKTOPICKÝCH CENTER- což je každé místo 50

51 v srdečním svalu mimo sinusový uzel. Tak je srdce pojištěno pro situaci, kdy sinus. uzel přestane pracovat. Normálně jsou ektopická centra zneškodněna dřív než se mohou uplatnit, protože se tvoří pomaleji a s nižší frekvencí než v sinusovém uzlu. Arytmie mohou být způsobeny: poruchou tvorby vzruchu poruchou vedení vzruchu kombinací obou předchozích Podle frekvence je dělíme na: pomalé = bradykardie (akce pod 60/min.) rychlé = tachykardie (akce nad 100/min.) Všechny arytmie nejsou stejně nebezpečné. Některé jsou neškodné a ustoupí samy, jiné mohou vyústit v srdeční zástavu; komorové jsou nebezpečnější než síňové. Příznaky: bolest na hrudi, bušení srdce, dušnost, únava, zmatenost, nauzea, zvracení, závratě,pocení případně poruchy vědomí až bezvědomí, srdeční selhání nebo náhlá smrt Bradyarytmie Sinusová bradykardie: pomalá, pravidelná srdeční akce méně než 60/min.Vyskytuje se fyziologicky u sportovců a fyzicky zdatných lidí U nemocných při podchlazení, IM, intoxikace organofosfáty, metabolické poruše acidose. (překyselení organisu) Sinoatriální blokáda: vzruch ze sinusového uzlu se nerozšíří na síně ani komory a příslušný stah vypadne. Ojediněle vypadlé stahy nejsou závažné, při sérii však pacient upadá do bezvědomí a nedojde-li k obnovení srdeční činnosti a aktivity SA uzlu, nastává smrt (předávkování starých lidí digoxinem). AV blok I. III. stupně: porucha převodu ze síní na komory, kdy frekvence komor je pomalejší než frekvence síní. I. stupeň není závažný, lze prokázat jen na EKG, může být celý život bez obtíží. Při III. stupňi tepou síně a komory již nezávisle na sobě, je výrazná bradykardie, nebezpečí vzniku kardiální synkopy a zástavy oběhu Tachyarytmie Sinusová tachykardie: pravidelná srdeční akce s frekvencí nad 100/min.Vzniká při náhlé psychické nebo fyzické zátěži, horečce, po epi paroxu, při IM Paroxysmální supraventrikulární tachykardie: záchvatovitě přicházející tachykardie s pravidelnou frekvencí /min.; náhlý začátek a konec, trvání 51

52 sekundy až dny, opakuje se. Pacient může pociťovat bušení srdce, dušnost, nauzeu, úzkost. Fibrilace síní: zcela nepravidelná akce až 400/min, která se nestačí převést na komory. Frekvence komor je pomalejší a nepravidelná. Flutter síní: pravidelné stahy síní /min; může přejít v komorovou tachykardii nebo fibrilaci komor, protože komory nejsou schopny tak rychle a plnohodnotně pracovat a odpovídat na každý impuls. Komorové extrasystoly: vyskytují se buď ojediněle (do 5/min.) nebo jako komplexy a salvy. Komorová tachykardie: bývá např. u hypotenze, provází ji bušení srdce, úzkost, dušnost, nauzea, zvracení, závratě. Fibrilace komor: vzniká při IM, ICHS podněty jsou zde tak rychlé, že srdeční sval nestačí odpovídat stahem a srdce přestává plnit funkci čerpadla krve; stav se v podstatě rovná srdeční zástavě. Jsou neslyšitelné srdeční ozvy, nehmatný puls, neměřitelný tlak krve, bezvědomí); rozpoznáme pomocí EKG. Elektromechanická disociace: je zachována elektrická aktivita, tvorba a převod vzruchu jsou normální, ale srdce neodpovídá stahem. Arytmie jsou nejčastější komplikací IM. Poznámka: Defibrilace Defibrilace způsobí zrušení chaotických a nefunkčních stahů srdečního svalu elektrickým výbojem. Krátký výboj o vysokém napětí vyvolá kontrakci všech vláken, po níž nastane krátké uvolnění, během něhož naskočí původní rytmus srdeční. Při defibrilaci je nutno zachovat základní bezpečnostní podmínky pro všechny zúčastněné osoby, personál i pacienta. Kardiostimulace Jde o léčebnou metodu pomalé srdeční frekvence. Je to náhrada spontánních fyziologických podnětů podněty umělými. Indikuje se v případě, kdy je vznik nebo převod srdečních vzruchů natolik omezen, že se srdeční výkon stává nedostatečným a poruchu nelze upravit léky. Umělé podněty jsou elektrické výboje o vhodné velikosti a frekvenci. 52

53 SOUHRN Akutní ataky onemocněním oběhového systému se nejčastěji projevují jako náhlé pocity dušnosti, závratě, s pocitem na zvracení či samotným zvracením, pocitem zchvácenosti, únavy, opocením, bolestí hlavy (mozkové tepny), bolesti na hrudi za hrudní kosti, subjektivním pocitem bušení srdce, mdlobou, bezvědomím, až zástavou srdeční činnosti nebo srdečního oběhu (fibrilace komor). Nejčastější příčinou oběhových onemocnění je dlouhodobé poškozování cév zejména aterosklerotickými pláty. Projevy a průběh akutních atak onemocnění závisí na tom, kde dojde k poškození. (mozkové tepny, věnčité tepny, atd.) Velmi často se setkáváme s poškozením právě věnčitých tepen mluvíme pak o Ischemické chorobě srdeční ICHS. (ischemie = nedostatečné prokrvení) Má mnoho forem a projevů, např. Angina pectoris - infarkt myokardu Další častým projevem oběhového onemocnění jsou poruchy srdečního rytmu - arytmie: Tachyarytmie rychlý srdeční rytmus (tachykardie) Životu nebezpečné jsou zejména; komorová tachykardie a fibrilace komor Bradyarytmie pomalý srdeční rytmus (bradykardie) Životu nebezpečné jsou zejména poruchy převodu ze síní na komory AV blokády 53

54 7. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY - CMP 7.1. Definice a výskyt CMP je akutní stav, charakterizovaný poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu. nejčastější neurologické onemocnění 300 nových případů / obyv. /1 rok 2. nejčastější příčina smrti (po infarktu myokardu) výskyt stoupá s věkem, ale je možný v každém věku 7.2. Rozdělení podle mechanismu vzniku Ischemické CMP Příčinou je přerušení průtoku krve cévou náhlým uzávěrem tromboembolií postupným uzávěrem trombem nebo zúžením (spasmus nebo ateroskleróza) Jedná se o 80 % všech CMP Hemoragické CMP Dojde k prasknutí některé z mozkových tepen - krev uvnitř mozkové tkáně Jde o přibližně 15 % CMP Subarachnoidální krvácení (SAK) Příčinou je prasknutí aneurysmatu (výduť v místě oslabené cévní stěny) -> krev pod měkkou plenou Zhruba 5 % CMP 7.3. Rizikové faktory Hypertenze, kouření, ICHS, cukrovka, zvýšený cholesterol, některé poruchy srážlivosti krve, vyšší spotřeba alkoholu, migréna 7.4. Příznaky náhlá silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení nevysvětlitelné závratě či náhlý pád potíže rozumět řeči, obtíže s vyjadřováním nebo vyslovováním, porucha čití 54

55 náhlá (nebo postupně vznikající) slabost nebo znecitlivění tváře, porucha hybnosti horní nebo dolní končetiny (jednostranná) porucha vidění zamlžené vidění nebo zatmění, zejména na jednom oku, dvojité vidění zmatenost někdy křeče, poruchy vědomí, bezvědomí (Příznaky závisí na tom, které centrum v mozku bylo zasaženo.) 7.5. TIA (tranzitorní ischemická ataka) stejné příznaky jako u CMP na rozdíl od CMP do 24 hod. odezní = varovný signál pro hrozící CMP 7.6. Léčba Ischemická CMP trombolýza (rozpuštění trombu -> obnovení průtoku), dosud jediný postup, který může zvrátit průběh CMP; je nutno podat nejpozději do 3 hod. od začátku příznaků většinou je léčba pouze symptomatická ; často se nestihne terapeutické okno 3.hodin. Trombolýza má mnoho kontraindikací Mozkové krvácení konzervativně (symptomaticky) chirurgicky odsátí (při život ohrožujícím útlaku mozku) SAK subarachnoidální krvácení (krvácení pod pavoučnici) intervenční angiografie (vyplnění výdutě -> její uzávěr) operace (zaklipování výdutě ) konzervativně 7.7. První pomoc: zajistit okamžitý převoz do nemocnice; žádná prodleva nepodávat nic ústy uložit na záda, hlavu na stranu (odtok slin), ev. Zotavovací poloha nemocného uklidňovat při poruše vědomí zajištění základních životních funkcí 55

56 SOUHRN CMP je velmi časté onemocnění, zejména u starších lidí, u kterého dochází k nedostatečnému zásobení určité části mozku kyslíkem a látkami důležitými pro funkci mozku. Příčinou bývá nejčastěji neprůchodnost mozkové cévy podobně jako u infarktu myokardu, nebo její prasknutí a krvácení do mozkové tkáně. Onemocnění je provázeno neurologickými poruchami podle místa a rozsahu poškození mozku, které mohou po úspěšné léčbě úplně odeznít, nebo můžou mít trvalý charakter. (porucha řeči, logického vnímání mluveného slova, ochrnutí různých části těla až celé jeho vertikální poloviny, ztrátou vědomí koma). Při atace tohoto onemocnění je důležité co nejdříve zajistit odborné vyšetření a ošetření na specializovaném pracovišti iktová centra, nejlépe do 3 hodin po vzniku příhody. 56

57 8. DIABETES MELLITUS (úplavice močová, tzv. cukrovka) 8.1. Charakteristika Diabetes mellitus je onemocnění organismu vyvolané jeho neschopností produkovat a využívat hormon inzulín. Glukóza (forma cukru) se nedostává do buněk, hromadí se v krvi a proniká do moči. Strhává s sebou vodu, což má za následek tvorbu většího množství moči. Ztráta vody a nadměrné množství glukózy vedou ke vzniku žízně. Nedostatek inzulínu způsobuje i poruchy metabolismu tuků a bílkovin. Počet pacientů léčených pro toto onemocnění má rostoucí trend. Zatímco v roce 1989 to v naší zemi bylo 479 tisíc pacientů, o deset let později již 609 tisíc. Diabetes je příčinou 8,3 úmrtí na 100 tisíc obyvatel Rozdělení dle typu Typ I: vzniká častěji v mládí; sklon k těžkým akutním komplikacím; nutno podávat inzulín, jehož je v organismu nedostatek Typ II: vzniká spíše u starších, často obézních pacientů; dědičné dispozice; mívá méně dramatické příznaky. Při léčbě mnohdy dostačuje dieta; je častější než typ I Akutní komplikace a stavy Hyperglykémie (zvýšená hladina glukózy v krvi) Příčiny Vzniká při nedostatečném dávkování inzulínu, obvykle se vyvíjí postupně a je méně častou komplikací diabetu. Následkem nedostatku inzulínu dochází ke špatnému využití glukózy a jako náhradní zdroje energie jsou spotřebovávány tuky, což s sebou nese hromadění odpadních látek v organismu. V důsledku tohoto stavu dochází k rozvratu vnitřního prostředí. Tento stav se postupně zhoršuje (v průběhu hodin) a může dojít k bezvědomí s následnou smrti organismu. Projevy zvýšená únava spavost apatie pocit žízně nechutenství nevolnost, zvracení zrychlená srdeční frekvence 57

58 zrychlené dýchání, acetonový zápach v dechu suchá a teplá pokožka, bolesti hlavy Hypoglykémie (nízká hladina glukózy v krvi) Příčiny při předávkování inzulínu, nebo při vynechání jídla během inzulínové terapie u zdravých lidí bývá nejčastěji spouštěcím mechanismem alkohol nebo hladovění Projevy poruchy chování (nervové buňky nemají dostatek glukózy) nervozita, agresivní chování neschopnost koncentrace slabost, pocit hladu, studená a opocená pokožka zrychlená srdeční frekvence - tachykardie, puls je slabě hmatný dýchání je mělké poruchy vědomí, rychlý nástup bezvědomí hypoglykemické kóma (stav se dramaticky zhoršuje) První pomoc u pacientů kteří jsou při vědomí podání potravy, či tekutiny bohaté na cukry např. med, sladký čaj, cukr (důležité je aby pacient dostatečně spolupracoval aby nedošlo k aspiraci (vdechnutí) podávané potravy či tekutiny) u pacientů kteří jsou v bezvědomí: zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR přivolání ZZS polohování - zotavovací poloha na boku POZOR! u pacientů v hypoglykemickém komatu nepodáváme nic ústy! 8.4. Chronické komplikace diabetu poškození ledvin, zraku; urychlení aterosklerózy nebezpečí gangrény(sněť odumření tkáně při poruchách prokrvení) na dolních končetinách časté infekce, zejména močové nebo kožní neurologické poruchy 58

59 SOUHRN Diabetes mellitus je velmi časté onemocnění, které postihuje lidi v celé věkové škále. Jeho nejčastější akutní komplikace, s kterou se často setkáváme je hypoglykémie až hypoglykemické koma. Tato komplikace se rychle upraví po dodání glukózy do krve. (U bezvědomí zajistí zdravotníci, při vědomí je možné v rámci první pomoci dodat glukosu pomocí potravy či tekutin bohatých na cukr). Pokud je postižený již v komatu postupujeme jako u každého jiného bezvědomí. V žádném případě nepodáváme nic ústy! 59

60 9. KŘEČOVÉ STAVY - EPILEPSIE 9.1. Epilepsie Jedno z nejčastějších neurologických onemocnění, cca 0.5-1% obyvatel, = v ČR cca tisíc pacientů Onemocnění se spontánně se opakujícími epileptickými záchvaty 9.2. Záchvaty a jejich dělení Epileptické Ojedinělé Opakovaný => Epilepsie Ojedinělý záchvat sám o sobě neznamená diagnózu epilepsie Neepileptické Psychogenně podmíněné o o Dissociativní (= pseudozáchvaty, konverzní, hysterické ) Panické ataky (spojené s prudkým strachem či úzkostí) Somaticky podmíněné o o Synkopy, kolapsy Transitorní (přechodná) ischemická ataka, migréna, metabolické poruchy 9.3. Epileptické záchvaty Epileptický záchvat Akutní symptomatický Akutní projev úrazu, cévní mozkové příhody, nádoru, zánětu mozkových blan, abstinenční projev Provokovaný nedostatek spánku, fotostimulace Opakovaný neprovokovaný = EPILEPSIE Ojedinělý (neprovokovaný) nelze předem určit další vývoj 60

61 Typy epileptických záchvatů Aury: Subjektivně vnímaný pocit. Např. mravenčení určité části těla nebo pocit prožitého, zvláštní pocit nevolnosti stoupající od žaludku vzhůru, pocit tlaku v hrdle, divný pocit v hlavě, pocit zrychlení myšlení, pocit vnímání jako přes tlusté sklo, zvláštní pocit strachu a úzkosti, sluchové, zrakové či čichové vjemy. Fokální záchvaty: Postihují určitou část těla. (Může a nemusí být porušeno vědomí.) Např. propnutí jedné ruky, záškuby nohy, automatické pohyby, které neodpovídají situaci (psychomotorický záchvat ), polykání, mlaskání, záraz v činnosti se zíráním, asymetrická tonická postura. Generalizované záchvaty: Postihují celé tělo nebo vědomí. Křeče celého těla s typickým vývojem tonické a klonické fáze, bezdeším a zmodráním, případně s pomočením či s pokousáním jazyka (= grand mal ). Pád se záškubem těla nebo i bez něj. Záraz v činnosti (absence). Záchvaty mohou trvat několik vteřin i řadu minut. Grand mal typicky trvá 1-2 minuty. Jednotlivé projevy se mohou vyvíjet během záchvatu z jednoho do druhého. U daného pacienta jsou typy jeho záchvatů stále stejné Status epilepticus - (kumulované-nahromaděné záchvaty) Hrozí pokud záchvat trvá déle než 3 minuty nebo na sebe záchvaty navazují (kumulace) aniž by pacient mezi nimi nabyl plně vědomí Život ohrožující stav Nutný okamžitý transport do nemocnice 9.4. Neepileptické záchvaty Napodobují epileptické záchvaty a bývají za ně mylně považovány. V terénu nelze rozlišit o jaký druh záchvatu se jedná. Pokud není známo, že pacient trpí neepileptickými záchvaty, je třeba je léčit jako epileptické Známky vyskytující se i u neepileptických záchvatů (často jsou mylně považovány za průkaz epilepsie) Křeče Poranění (fraktury, tržné rány) Pokousání jazyka 61

62 Inkontinence (neudržení moč i stolice) Bušení srdce, tachykardie, stenokardie, obtížné nebo rychlé povrchové dýchání, kašlání, laryngospasmus, bezdeší, zrudnutí, bledost 9.5. První pomoc při epileptickém záchvatu Odstranění předmětů, které by mohly způsobit poranění. Přesun pacienta na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložení hlavy, ale vždy tak aby byla v mírném záklonu (průchodnost dýchacích cest), event. její přidržení, uvolnění oděvu kolem krku. Po odeznění křečí záklon hlavy k umožnění dýchání a zotavovací poloha. Nebránit záškubům nebo tonické křeči. Nebránit automatismům, pokud nehrozí nebezpečí poranění. Nerozevírat násilím ústa. Vyčkat konce záchvatu. Při trvající poruše vědomí zotavovací poloha. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí. Při pozáchvatové dezorientaci slovně pacienta uklidnit. Fyzicky jej neomezovat v pohybu, pokud to není nezbytně nutné (vzhledem k přetrvávající poruše paměti po záchvatu hrozí zbytečné vyprovokování agresivního jednání). Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka). Zjistit anamnézu. Pokud jde o léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice Transport do nemocnice je indikován První záchvat Kumulace záchvatů (s výjimkou typických kumulací parciálních záchvatů, které pacient nebo rodina běžně zvládá). Status epilepticus Přetrvávající dezorientace. Poranění, které vyžaduje ošetření První pomoc - souhrn Odstranění předmětů, které by mohly způsobit zranění Chránit hlavu jejím přidržením Nebránit záškubům nebo tonické křeči Po promodrání a ukončení křečí umožnit volný nádech Při trvající poruše vědomí zotavovací poloha Při pozáchvatové dezorientaci fyzicky neomezovat Zjistit zda nedošlo k poranění Pokud má pacient k dispozici za tím účelem diazepam tablety nebo rektální (do konečníku) formy aplikovat buď již při auře pokud je průběh známý, nebo jeli možno při záchvatu (rektální forma). Taky pokud se záchvaty opakují. 62

63 SOUHRN Epilepsie je nemoc, která postihuje velké množství lidí a má různé příčiny i formy. Nejvyšší a nejzávažnější forma se kterou se setkáváme v rámci první pomoci je epileptický záchvat křečí (grand mall) někdy až status epilepticus (kumulace záchvatu grand mall). Při poskytování první pomoci se snažíme aby se postižený nezranil (zejména na hlavě) a vyčkáme až odezní křeče. Nikdy nebráníme průběhu křečí a ani násilím neotevíráme ústa ve snaze zprůchodnit dýchací cesty. Snaha o vytažení jazyka je nepřípustná a nepotřebná! Po záchvatu se snažíme o zajištění vitálních funkcí a pokud si to okolnosti vyžadují přivoláme záchrannou službu. 63

64 10. INTOXIKACE Příčiny sebevražedné pokusy (až 90% všech otrav); jsou příčinou cca 10% všech úmrtí ve středním věku náhodné intoxikace (často u dětí, záměny obalů často v zemědělství, chemickém průmyslu, atd.) intoxikace způsobené zdravotnickým personálem (záměna léků, dávky) intoxikace způsobené jedovatými živočichy a rostlinami (bodnutím, kousnutím, uštknutím, popálení) Účinky jedů na centrum nervového systému na zažívací systém na oběhový a dechový systém Intoxikace alkoholem Intoxikace alkoholem patří mezi nejčastější otravy, až 50% všech otrav je způsobených právě alkoholem. Projevy závažnost projevů těchto intoxikací závisí na množství požitého alkoholu, na metabolických možnostech organismu a na celkovém zdravotním stavu jedince. u jedinců, kteří jsou intoxikování alkoholem pozorujeme tyto příznaky: z dechu je cítit alkohol nevolnost, zvracení, agresivita, nesrozumitelná řeč postižený nemůže udržen rovnováhu ( dle množství požitého alkoholu) poruchy vědomí stupeň poruchy vědomí je odvozen od množství požitého alkoholu (somnolence, sopor, koma ) poruchy dýchání a oběhu, až zástava srdeční činnosti a dýchání 64

65 Promile alkoholu a jeho vliv na organismus 0,5-1,0 promile: podnapilost = uvolnění napětí, snížení zábran, volné svalové pohyby, řeč je setřelá 1,1-1,5 promile: lehká opilost = ztráta sebekontroly, hlučnost, motorická neohrabanost 1,6-2,0 promile: střední opilost = hrubě narušené chování, agresivita, vrávorání 2,1-2,5 promile: těžká opilost = výrazné poruchy rovnováhy, blábolivá řeč, pomočení 2,6-3,0 promile: projevy těžké otravy se prohlubují; osoba již nebývá schopna chůze 3,1-4,0 promile: těžká intoxikace, poruchy dechu, vědomí, kóma Vyšší hladiny znamenají až v 90% případů smrt. Hladina etanolu v krvi neodpovídá vždy klinickému obrazu (věk, biologické, psychologické a sociální faktory). První pomoc zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR polohování (u intoxikovaných je velké nebezpečí aspirace (vdechnutí) zvratků!!!) chráníme proti prochladnutí přivolání ZZS (není nutné pokud není přítomné poranění a nejsou narušené vitální funkce pokud je opilý nebezpečný sobě a okolí voláme policii) v případě intoxikace alkoholem z poruchou vitálních funkcí, poraněním, nebo u dětí voláme ZZS Intoxikace léky a návykovými látkami (drogami) vyskytuje se zhruba ve 25% otrav mezi nejčastější příčiny patří: o sebevražedné úmysly v kombinaci s alkoholem (velmi často u žen, sedativa, hypnotika, analgetika) o předávkování drogou ( zejména u rizikových skupin pátráme po injekční aplikaci) o náhodné intoxikace ( zejména u malých dětí záměna s bonbóny) o iatrogenní intoxikace ( intoxikace způsobené zdravotnickým personálem záměna léků, dávky) 65

66 Projevy halucinace, závratě, pocení, dezorientace, spavost změny v dýchání a srdeční činnosti, až zástava dechu a oběhu poruchy vědomí až bezvědomí První pomoc u postižených, kteří jsou při plném vědomí vyvolat zvracení pokud došlo k intoxikaci více jak před 1 hodinou, zvracení nemá význam po zvracení, je-li pacient nadále při vědomí a spolupracuje, podat celé balení živočišného uhlí ve vodě (podáme i pokud postižený nezvracel) zajištění základní vitálních funkcí, event. KPR u pacientů v bezvědomí je nutno správné polohování prevence aspirace zvratků do dýchacích cest u nespolupracujících postižených se zachovaným vědomím soustavná kontrola základních životních funkcí přivolání ZZS zajištění zbytků požitých léků a jejich obalů, event. části biologických exkrementů (zvratky) Nikdy nepodávat: mléko, černou kávu, alkohol! Průmyslové otravy Příčiny kontakt s nebezpečnými látkami na pracovišti často pracovní úrazy z nedodržování bezpečnosti práce, špatné skladování nebezpečných látek, nedodržování návodu pro manipulaci s těmito látkami apod. (organofosfáty, fridex, etylenglykol) průmyslové havárie intoxikace výfukovými plyny Projevy viz. předešlé intoxikace možné popáleniny, změny barvy kůže otoky První pomoc při poskytování pomoci u průmyslových otrav je nutno dbát na vlastní bezpečnost a bezpečnost okolí spolupráce s HZS, kteří disponují potřebným vybavením (chemické obleky, detektory chemických látek, vymezení nebezpečné zóny apod. ) vyproštění postiženého z nebezpečného prostření (HZS) 66

67 zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR (pozor při umělém dýchání, je nutno používat ochranných prostředků!!!) přivolání ZZS po požití pěnotvorných látek (saponáty, prací prostředky) nepodávat nic ústy a nevyvolávat zvracení podání živočišného uhlí ZAJIŠTĚNÍ OCHRANNÝCH OBALŮ Z LÁTEK, KTERÝMI BYLA INTOXIKACE ZPŮSOBENA! (obsahuje důležité informace pro toxikologické centrum v Praze, pro HZS, ZZS, součásti je poučení jak se chovat při intoxikaci tímto přípravkem) Pracoviště, které používá nebezpečné látky má obvykle i protilátky nebo vybavení na první pomoc pro tyto konkrétní nebezpečné látky Inhalační otravy Příčiny nedodržování předpisů ochrany a bezpečnosti práce na pracovišti u inhalačních otrav organickými rozpouštědly (benzen, toluen) kouřové plyny (oxid uhelnatý) mezi nejnebezpečnější patří otravy organofosfáty a agrochemikáliemi insekticidy a herbicidy První pomoc Příčiny viz průmyslové intoxikace inhalace kyslíku (vybavení vozů ZZS, HZS) Otrava oxidem uhelnatým patří k častým intoxikacím, zejména v zimním období náhodné intoxikace - svítiplyn, výfukové plyny, nedostatečné spalování (karmy) sebevražedné intoxikace ucpání kouřovodu Projevy poruchy vědomí, až bezvědomí (rychlý průběh) poruchy dýchání a krevního oběhu, až zástava těchto funkcí u těchto intoxikací můžeme u postižených sledovat výrazně narůžovělou až višňově červenou barvu tkání 67

68 První pomoc s ohledem na vlastní bezpečnost vynést postiženého ze zamořeného prostoru nebo jej dostatečně vyvětrat polohování zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR přivolání ZZS inhalace kyslíku (vybavení vozů ZZS, HZS) Běžný filtr ochranné masky nechrání proti oxidu uhelnatému!!! Intoxikace rostlinami a houbami Příčiny často způsobené pojídáním lesních plodů bobulí, hub neznámého druhu špatné uskladnění, příprava hub Projevy závažnost závisí na typu rostliny a množství často pozdní nástup projevů otravy, až několik dní (v tuto dobu jsou již toxiny v oběhu a začínají působit na jednotlivé orgány) vědomí První pomoc vyvolat zvracení zajistit vzorek na toxikologický rozbor zajištění základních vitálních funkcí, evet. KPR polohování prevence možné aspirace zvratků přivolání ZZS Intoxikace živočichy Příčiny často při vycestování do ciziny v současné době také při chovu cizokrajných zvířat v domácnostech v ČR nejčastěji při uštknutí Zmijí obecnou Projevy závislé na druhu živočichu a na reakci organismu na toxickou látku jedu 68

69 10.7. Intoxikace kyselinami a louhy Příčiny často záměna vypití, požití krystalů louhu (častá záměna u dětí, připomíná cukr) Projevy pálení v ústech nepříjemná chuť potíže při dýchání silná nevolnost První pomoc nevyvoláváme zvracení nic nepodáváme ústy je nutné dbát na vlastí bezpečnost event. zajištěni základních vitálních funkcí, popř. KPR přivolání ZZS dále viz. popálení, poleptání Jedy v domácnosti kosmetické a čistící prostředky, laky a ředidla uložení nebezpečných látek v domácnosti a jejich zřetelné označení časté otravy běžnými jedy v domácnosti u dětí, prevence První pomoc nevyvoláváme zvracení nic nepodáváme ústy zajištění požité látky event. zajištěni základních vitálních funkcí, popř. KPR přivolání ZZS Poznámka: U otrav má velký význam časový faktor, v rámci lékařské péče pak antidota (protijedy látky, které zneškodní jedy nebo odstraní jejich účinky). SOUHRN Intoxikace jsou velmi časté, většinou způsobené úmyslně (pokus o sebevraždu), ale často i náhodným požitím. 69

70 Látek, kterými se můžeme intoxikovat je velké množství a proto i průběh a léčba může být rozdílná. V rámci první pomoci je důležité zabránit dalšímu přísunu noxy (látka vyvolávající intoxikaci), přerušit nebo zpomalit její účinek (vhodná antidota, zvracení pokud je vhodné, živočišné uhlí), zajisti vzorek noxy, zajistit vitální funkce a především zajistit odborné ošetření co nejdříve od vzniku intoxikace. Při poskytování první pomoci zejména u průmyslových a inhalačních intoxikací může být mnohdy ohroženo i zdraví zachránce. Snah o minimalizaci těchto rizik. 70

71 11. TĚHOTENSTVÍ A POROD Těhotenství a vývoj plodu Trvání těhotenství 10 lunárních měsíců = 280 dnů = 40 týdnů (+/- 2 týdny)od 1. dne poslední menstruace 266 dnů od oplodnění Nitroděložní vývoj embryogeneze vznik a vývoj zárodku (=embryo) od oplození do konce 8.týdne, během této doby založeny všechny orgánové systémy a vlastní vyživovací systém (=placenta) fetální období vývoj plodu (=fétus) od 9.týdne do porodu, vyznačuje se růstem, zráním a funkční diferenciací orgánů, postupné získání životaschopnosti Děloha zvětšení objemu dutiny (ze 2-3ml na 5000ml i více), růst a změna uložení v břišní dutině, zmnožení cévního zásobení, zvýšení průtoku krve Placenta tvar disku, 15-20cm, tloušťka 2-3cm, váha cca 500 (na konci těhotenství) zajišťuje výživu plodu a výměnu látek mezi krví matky a plodu (především kyslík oxid uhličitý) bariéra proti škodlivinám, tvorba hormonů a enzymů Plodová voda čirá tekutina, vyplňuje dutinu děložní, chrání plod, umožňuje plodu pohyblivost kolem 1 litru na konci těhotenství Pupečník cévní spojení mezi plodem a placentou, 50-60cm, 12-20mm 2 tepny a 1 žíla 71

72 11.2. Fyziologický porod Porod - definice: Každé ukončení těhotenství, při kterém je narozen živý novorozenec o minimální hmotnosti 500g, nebo přežije-li novorozenec s menší hmotností alespoň 24 hodin. předčasný - před dokončeným 37. týdnem, plod nevyzrálé adaptační mechanismy včasný - v termínu porodu = 40 týdnů +/- 2 týdny opožděný Známky nastávajícího porodu odtok plodové vody (čirá, zkalená může být známkou hypoxie plodu) jednoznačné, pravidelné děložní stahy, trvající minimálně 40 sekund Porodní doby I. doba - otevírací od zahájení pravidelné děložní činnosti do úplného otevření branky -asi 10 cm - pro průchod hlavičky plodu, (prvorodička hodin, vícerodička 6-8 hodin) II. doba - vypuzovací - od otevření branky do porodu plodu (prvorodička 1-1, 5 hod, vícerodička 30 min), děložní kontrakce vrcholí intenzita á 2-3 min, trvání až 60 sec, břišní lis - reflektoricky vyvolán tlakem hlavičky na pánevní dno Mechanizmus porodu hlavičky ve II. době porodní ohnutí (flexe) a vstup do pánevního vchodu progrese do pánevní šíře a úžiny vnitřní rotace rotace hlavičky kolem dolního okraje stydké spony (deflexe) zevní rotace Porod ramének: přední raménko k úponu m.deltoideus (deltový sval) = opěrné místo porod zadního raménka III. doba porod placenty a plodových obalů - od porodu plodu do porodu placenty (cca 30min), krevní ztráta +/- 300ml, kontrakce - vedou k odloučení placenty, retrakce (stahování) dělohy -> mechanická zástava krvácení 72

73 11.3. Porod mimo zdravotnické zařízení Porod zachovat rozvahu zavolat 155 zajistit soukromí připravit si nejčistší dosažitelnou podložku, ručník nebo část teplého oděvu na zabalení novorozence umýt si ruce komunikace s rodičkou snaha aby rodička netlačila předčasně - až při prořezávání hlavičky (zbytečná porodní poranění) - povrchní dýchání během vrcholu kontrakce mezi kontrakcemi relaxace, hluboké dýchání pomoci matce zaujmout pohodlnou pozici, která jí vyhovuje po porodu hlavičky vyčkat zevní rotace (během následujícího stahu se narodí raménka a tělíčko) novorozenec o zachytit a neupustit (je mokrý a klouže!) o příliš nezvedat, je na pupeční šňůře o podržet v drenážní poloze obličejem dolů, aby z dýchacích cest odtekly zbytky plodové vody a hlenů o event. vytřít ústa, uvolnit dýchací cesty o osušit od plodové vody o položit na bok nebo na bříško (pokud možno hlavičku níže než tělo) na matčino břicho (nepokládat na záda obtížnější zbavování tekutiny z dýchacích cest) o přikrýt, včetně hlavičky (nechat volný obličej, sledovat dýchání!) o nechat dotepat pupečník (asi 2min), poté podvaz pupečníku na dvou místech, mezi podvazy přerušit (pod kontrolou ruky), nechat aspoň 20cm od dítěte (případná pozdější kanylace), zkontrolovat pevnost podvazu (krvácení) o chránit proti prochladnutí! přiložit dítě k prsu sací reflex stimulace bradavek -> stahy dělohy porod placenty mimo zdravotnické zařízení nerodit. Pokud se sama vypudí, nepotrhat blány, nevyhodit zabalit (kontrola celistvosti) větší krvácení (>300 ml) -děloha se nestahuje (před nebo po porození placenty) viz stimulace bradavek přiložením dítěte Novorozenec poporodní adaptace první vdech přeměna krevního oběhu plodu na oběh novorozence průnik vzduchu -> vytěsnění plicní tekutiny -> rozvinutí plic 73

74 (začnou fungovat) - uzavření foramen ovale (otvor mezi levou a pravou síní) a uctus Botalli (spojka mezi plícní tepnou a aortou) zabránit ztrátám tepla! (prochladnutí dostatek kyslíku ke tkáním a orgá-nům poškození orgánů) Náhlé stavy spojené s těhotenstvím a porodem Krvácivé náhlé stavy v ranném těhotenství Spontánní potrat Definice: samovolné ukončení těhotenství před obdobím životaschopnosti plodu příčiny: v plodovém vejci (asi 40% potracených plodů je abnormálních, porucha chromozomů a genů), v mateřském organismu (hormonální, malformace a záněty dělohy,..) příznaky: o o bolest podbřišku (děložní kontrakce) krvácení (odlučování plodového vejce) může být velmi silné, rychlé příznaky hemorhagického šoku (pozdní potrat odtok plodové vody, vypuzení plodu + obaly) stadia: hrozící potrat; pokus zastavit, Trendelenburgova poloha (rovně na zádech, dolní polovina výše než horní hlavou šikmo dolů), neprodlený převoz počínající a úplný potrat již nelze zastavit Mimoděložní těhotenství 1: porodů, 99% ve vejcovodu příznaky: - ruptura(prasknutí) vejcovodu - křečovité bolesti na jedné straně podbřišku, prudké nitrobřišní krvácení, velká ztráta, kolaps, obraz hemorhagického šoku - tubární potrat - pozvolný vývoj, mírné krvácení z rodidel žádné léky (zastření příznaků) neprodlený transport v Trendelenburgové poloze Krvácivé náhlé stavy v pokročilém těhotenství a za porodu Předčasné odlučování lůžka retroplacentární hematom krev se může hromadit mezi placentou a děložní stěnou (bolestivost, napjatá děloha) => krvácení může chybět (skryté) odlučování při okraji => krvácení různé intenzity rozvoj šoku 74

75 Vcestné lůžko prudké krvácení, koagula (krevní sraženiny) hemorhagický šok, akutní riziko pro plod Ruptura (roztržení) dělohy krev do břišní dutiny nebo se hromadí pod pobřišnicí počáteční prudká bolest Krvácení ve III.době porodní bývá silné, až hemorhagický šok poruchy odlučování placenty zadržení části placenty a blan (brání stažení dělohy => krvácení) hypotonie a atonie dělohy (tepenná krev, sraženiny, děloha měkká, nestahuje se) porodní poranění Náhlé stavy jiné jako náhlé příhody břišní - NPB akutní zánět apendixu (červovitý výběžek tlustého střeva); v těhotenství probíhá rychleji, diagnostické obtíže, 2-3x větší riziko prasknutí => akutní operace Úrazy začátek těhotenství (do 12. týdne) děloha chráněná za symfýzou, neublíží plodu pokročilejší těhotenství přímý náraz na břišní stěnu může vyvolat odlučování placenty, rupturu plodových blan (odtok plodové vody) 70% těžkých úrazů v těhotenství dopravní nehody (nejčastější příčina polytraumat nepřipoutání se) větší cévní zásobení pánevní oblasti v těhotenství -> velké krevní ztráty (správně zapnutý pás: dolní díl pod břichem, horní nad dělohou) rychlý transport do kompetentní nemocnice (perinatologické centrum) plod v děloze může přežít až 20 min po smrti matky Syndrom dolní duté žíly vzniká v poloze na zádech snížený žilní návrat útlak dolní duté žíly dělohou 40% žen v III.trimetru hypotenze (nízký krevní tlak), až hypovolemický šok, ohrožení plodu poloha na levém boku nebo podložení pravé kyčle 75

76 11.5. Zvláštnosti KPR v těhotenství vzít v úvahu i plod příčiny srdeční zástavy v souvislosti s těhotenstvím: embolie, eklampsie, vliv léků; zhoršení předchozího patologického stavu (kardiomyopatie, astma bronchiale); nezávisle na těhotenství (nehody) zvolit vhodnou polohu při KPR podložení pravé kyčle, dělohu odsunout doleva další specifické okolnosti při KPR v těhotenství: zvýšená spotřeba kyslíku, vysoký stav bránice, zvýšený srdeční výdej, zvýšené riziko regurgitace (návrat polknuté potravy zpět do úst) SOUHRN Fyziologické těhotenství trvá 10 lunárních měsíců = 280 dnů = 40 týdnů (+/- 2 týdny). V průběhu těhotenství mohou nastat různé komplikace, které mohou ohrozit plod a i samotnou matku. Proto je každá těhotná žena v průběhu těhotenství opakovaně vyšetřována u svého gynekologa, který ji vystaví těhotenský průkaz do kterého zaznamenává výsledky kontrol. Pokud u těhotné ženy nastanou komplikace (nejčastěji bolesti v podbříšku, pocit tvrdnutí břicha, křeče břicha, předčasné stahy, (kontrakce), krvácení z rodidel, poruchy vědomí, křečové stavy, atd.), je nutné co nejdřív zajistit vyšetření na gynekologickém pracovišti. V rámci první pomoci se snažíme především o uklidnění těhotné (strach z potratu může vést k rychlému dýchání (hyperventilace), které způsobí mravenčení až křeč v obličeji, horních končetinách někdy i ztrátu vědomí). Vhodné polohování podle stavu (Trendelenburgova poloha, poloha na levém boku), v případě ztráty vědomí kontrola vitálních funkcí, popřípadě KPR. Pokud těhotná začíná rodit (I. doba porodní) opět zajistíme co nejdřív transport do porodnice. Snažíme se vyhnout porodu mimo zdravotnické zařízení bez odborného dohledu. Pokud je již porod v chodu (II. doba porodní) vždy voláme záchrannou službu a do jejího příjezdu se snažíme probíhající porod zpomalit. (Trendelenburgova poloha, vyzvat rodičku aby při kontrakcích netlačila a snažila se je prodýchávat.). Není vhodné v takovém případě transportovat rodičku do porodnice vlastními silami. Je-li porod tak daleko, že vidíme hlavičku, nesnažíme se již o zpomalení a necháme porod proběhnout. Pokud je porod bez komplikací většinou proběhne sám 76

77 za naší minimální asistence. Po porodu je důležité se o dítě vhodně postarat (kontrola vitálních funkcí, zabránit ztrátám tepla zabalením i vlasové části hlavy). Nezapomeneme se postarat i o rodičku. (pohodlí, teplo, krytí rodidel čistým savým materiálem (vložka, krytí,,ručník), kontrola krvácení a vitálních funkcí. Placentu nikdy nerodíme (III. doba porodní) pokud je v děloze brání krevní ztrátě! V dnešní době se s porodem v terénu setkáváme velmi málo (dobrá informovanost a kontrola těhotných). Pokud se jedná o prvorodičku, která začíná rodit (I. doba porodní), máme většinou dost času na transport do nemocnice (celý porod trvá 12-14hodin). Největší riziko porodu v terénu je u íce rodiček, doba porodu se zkracuje. (Čím více již proběhlých porodů tím kratší doba a vyšší pravděpodobnost porodu mimo porodnici). 77

78 12. NEJČASTĚJŠÍ AKUTNÍ STAVY V DĚTSKÉM VĚKU Křečové stavy Křečový stav je vážný, neodkladný stav spojen s hypoxii (nedostatek kyslíku) mozku, doprovázen obvykle bezvědomím. Příčiny febrilní křeče ( horečnaté stavy) epileptické křeče afektivní křeče křeče nejasné etiologie (nádor, otravy, metabolické poruchy, zánět mozkových plen) mozkolebeční poranění Projevy tonické (napětí), klonické (záškuby) křeče nebo tonickoklonické - celého těla nebo některé části poruchy vědomí až bezvědomí (později spánek) promodrání akrálních (okrajových) části těla (cyanóza), pěna u úst zvýšená tepová frekvence horečka (u febrilních křečí) pomočení První pomoc polohování - poloha na zádech ochrana před poraněním - chráníme hlavu před úrazem lehkým přidržením - odstranění nebezpečných předmětů od postiženého udržení tělesné teploty ( neprovádíme u febrilních křečí!!) u febrilních křečí snaha o ochlazení (rozbalit dítě, vlažný zábal, ponožky, pokrývku hlavy namočit do studené vody a obléct dítěti) zajištění volných dýchacích cest (provádíme po odeznění křečí) zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR (provádíme po odeznění křečí!!) přivolání ZZS (vždy pokud je to poprvé, v opačném případě pokud rodina je poučena a ví jak se o dítě postarat není nutné volat (léčený epileptik s jedním záchvatem) u křečí nevkládáme nic do úst!!! Akutní dechová tíseň Mezi nejčastější příčiny akutní dechové tísně u dětí patří: 78

79 vdechnutí cizího tělesa, potraviny do dýchacích cest infekce horních cest dýchacích akutní laryngitida (zánět hrtanu), akutní epiglotitida (zánět příklopky hrtanové) Cizí těleso v dýchacích cestách Příčiny vdechnutí cizí tělesa, potraviny, tekutiny, aspirace mateřského mléka Obstrukce (neprůchodnost) může být částečná, nebo úplná. Cizí těleso nejčastěji uvízne v oblasti hlasivek, nebo v oblasti pod příklopkou hrtanovou, kde jsou dýchací cesty nejužší. Projevy u úplné obstrukce (překážka, zúžení trubicového prostoru) nejsou slyšitelné dechové fenomény = způsobuje akutní stav dušení u částečné obstrukce jsou slyšitelné dechové fenomény (bublání, pískání) nucení na zvracení, dávení zarudnutí v obličeji dusivý kašel chrčení při nádechu promodrání akrálních (okrajových) části těla První pomoc vytažení vypuzení cizího tělesa z dýchacích cest (Heimlichův manévr, Gordonův úder do zad) Vytahují se jen tělesa která jsou vidět v ústech Pokud je při vědomí nutit do kašle Maximálně 5 x úder mezi lopatky (Gordonův úder) Maximálně 5x Heimlichův manévr (opatrně u dětí) Dále takto střídat Při ztrátě vědomí KPR (komprese hrudníku mají velkou naději na vypuzení cizího předmětu) POZOR, abychom nezatlačili cizí těleso hlouběji do dýchacích cest!!! přivolání ZZS 79

80 Akutní laryngitida (akutní zánět hrtanu) Příčiny jedná se o zánětlivé onemocnění hrtanu, prostoru pod příklopkou hrtanovou, postižená bývá i trachea a bronchy. příčinou jsou viry (adenoviry, mixoviry, retroviry) vlivem zánětu dojde ke zduření sliznice horních cest dýchacích a k zúžení průsvitu dýchacích cest a tím k dechovým obtížím a dušení nastupuje po virových onemocněních (rýma, teplota) nejvíce je ohrožená skupina dětí do třetího roku života, chlapci jsou postižení 2x častěji než dívky onemocnění má sezónní charakter od října do dubna. Projevy onemocnění má pozvolný nástup, nejčastěji se vyskytuje v noci, spíše nad ránem dítě chraptí, tzv. štěká, dýchání je zrychlené dle závažnosti můžeme sledovat zatahování pomocných dýchacích svalů barva kůže je bledá až cyanotická tělesná teplota je zvýšená st. C, tepová frekvence a krevní tlak je zvýšen První pomoc vynesení na chladný a vlhký vzduch, event. posazení u chladničky, výparník poloha v polosedě, uklidnění přivolání ZZS Akutní epiglotitida (akutní zánět příklopky hrtanové) Příčiny jedná se o zánětlivé onemocnění příklopky hrtanové a okolních tkání příčinou jsou bakterie onemocnění může nastat v kterémkoliv věku, nejčastěji jsou však postiženy malé děti, nemá sezónní výskyt Projevy vyskytuje se náhle z plného zdraví a má rychlý dramatický průběh vysoká tělesná teplota st. C silná bolest v krku, obtížné, bolestivé polykání dítě zaujímá ortopnoickou polohu horní polovina těla je zvýšená a předkloněná dítě slintá (neumí polykat), má vyplazený jazyk 80

81 huhňá, neklid až apatie ( nejeví zájem o okolí) do dýchání zapojuje pomocné dýchací svaly barva kůže je popelavá, akrální části těla jsou promodralé její výskyt není častý na rozdíl od laryngitidi, ale má daleko horší prognózu, zejména není li včas zahájena léčba, může končit zadušením a smrtí dítěte. Není snadné zejména u laické první pomoci rozlišit zda se jedná o laryngitidu nebo epiglotitidu. Proto je vhodné vždy zajistit okamžité odborné vyšetření na ORL zejména pokud se stav zhoršuje a nelepší se ani po vdechování studeného, vlhkého vzduchu. První pomoc chladný, zvlhčený vzduch uklidnění polohování - v polosedě nikdy dítě nepokládáme!!! přivolání ZZS zajištění základních vitálních funkcí, popř. KPR SOUHRN Akutní stavy u dětí jsou většinou provázené určitým psychickým vypětím až hysterii přihlížejících (rodiče, příbuzní), která je pochopitelná a je vyvolána strachem o život dítěte. Není nic horšího než přihlížet jak vaše dítě je v křečích, promodrává, dusí se. I když tyto stavy vypadají mnohdy dramaticky, většina z nich odezní sama nebo velmi rychle po provedení jednoduchých úkonů a mají dobrou prognózu bez trvalých následků. (febrilní křeče, afektivní křeče, epileptický záchvat, laryngitida). V rámci první pomoci je důležité zachovat klid, rozvahu, snažit se o zklidnění situace a co nejdříve se zorientovat co se děje a jaká je možná příčina. Podle předpokládané příčiny pak zvolit další postup, který pokud je správný vede většinou k rychlému ústupu akutní příhody. U akutních dětských stavů, zejména pokud je to poprvé, i když odezní je důležité situaci nepodceňovat a zajistit odborné vyšetření a došetření příčiny. Záchrannou službu voláme vždy, pokud se akutní stav rychle nelepší nebo dokonce dochází k zhoršování i přes naší cílenou pomoc. (ochlazení u febrilních křečí, vlhký studený vzduch u podezření na laryngitidu, snaha o vypuzení cizího předmětu) 81

82 13. DOPRAVNÍ NEHODY Úvod Dopravní nehody zaujímají jedno z předních míst v příčinách úmrtí u lidí v produktivním věku. Burcující je skutečnost, že Česká republika je v rámci Evropy zemí s nejvyšší dopravní nehodovostí. Hůře jsou na tom např. USA, ale srovnání pokulhává, neboť v zámoří se automobily jezdí podstatně více. Na sto obyvatel v USA připadá 15,3 usmrcených při nehodě, v ČR je to přes 14 = asi dvojnásobek toho, co bychom si přáli. V rámci Evropy si nejlépe stojí Švédové a Britové - zde na sto lidí připadá 6 usmrcených. Příčiny neutěšené situace u nás: špatná prevence, neukázněnost řidičů, nedobrá legislativa, neschopnost lidí poskytnout adekvátní první pomoc. Dopravní nehody jsou tedy celým komplexem problémů Postup opatření při dopravní nehodě Orientace a zajištění místa dopravní nehody pokud jsme se k nehodě dostali vlastním vozidlem, je třeba zastavit a zůstat stát na vhodném místě. Nejlépe za nehodou co nejblíže k pravé krajnici. (nejlépe mimo vozovku) zajistit své vozidlo tak, abychom minimalizovali možnost srážky s dalšími projíždějícími vozidly. (rozsvítit výstražná popřípadě i parkovací světla) zajistit osoby jedoucí s námi ve vozidle, které se nemohou účastnit záchranných úkonů (zejména děti, staří, nemohoucí a psychicky velmi rozrušení lidé). Nenechávat tyto osoby ve vozidle, ale poslat je mimo silnici. Označit a zajistit místo dopravní nehody. Umístit výstražný trojúhelník, popřípadě pomocí dobře viditelné osoby (reflexní vesta, baterka) upozornit projíždějící vozidla na dopravní nehodu. Zajištění havarovaných vozidel. Přistupovat opatrně a s rozvahou. Snažit se vidět možná nebezpečí. (možnost požáru, výbuchu, sesunutí havar. vozidel na zachránce, kam a do čeho vozidlo havarovalo vedení vysokého napětí, příkré svahy, vodní plochy atd. Zda vozidlo nepřeváží životu nebezpečný náklad a jak je takovéto vozidlo označeno.) Základní zajištění spočívá ve vytažení klíče ze zapalování, zatáhnutí ruční brzdy Přivolání složek IZS 155 Záchranná služba, HZS Hasičský záchranný sbor, Policie ČR. 112 univerzální linka tísňového volání provozovatel HZS. (není výhodné volat pokud potřebujeme prioritně zdravotnickou pomoc) 82

83 Přivolání Záchranné služby 155 u dopravní nehody, kde došlo ke zranění vždy volejte jako první Záchrannou službu. Dispečer ZS zajistí i ostatní složky IZS. Záchrannou službu nemusíte volat ke každé nehodě. Zjistěte napřed zda jsou na místě zranění a zda si účastníci nehody ošetření vůbec přejí. Pokud je evidentní, že jsou na místě vážná zranění, zavoláte ZZS samozřejmě bez vyptávání. Komunikace s operačním střediskem (OS) ZS Nechat se vést dispečerem a odpovídat na jeho dotazy. Dispečer se zeptá na: jméno volajícího a telefonní číslo z kterého volá místo dopravní nehody (co nejpřesněji popsat příjezdovou trasu) charakter dopravní nehody (kdo s kým a jak havaroval osobní auto, nákladní auto, atd.) počet zraněných charakter poranění (porucha vitálních funkcí, závažnost traumat, atd.) znalosti poskytnutí první pomoci a doporučí další postup Ošetření zraněných orientace na místě a nalezení všech zraněných (nezačít ošetřovat prvního, kterého najdeme nemusí být nejzávažněji zraněný) určení priorit (masivní krvácení, porucha vitálních funkcí, těžká traumata, ostatní zranění) manipulace a vyprošťování zraněného z vozidla s postiženým manipulujeme co možná nejméně a co nejšetrněji. Pokud není poškozený ohrožený bezprostředně na životě a není schopen sám vystoupit z havarovaného vozidla, není vhodné vyproštění (nebezpečí druhotného poranění, např. míchy, působení bolesti, atd.). Pokud je naopak postižený bezprostředně ohrožen na životě, je nutné se pokusit o co nejrychlejší a pokud možno šetrné vyproštění i za cenu potencionálního sekundárního poškození. Bezprostřední ohrožení života: Zástava dechu, nedostatečné dýchání i po uvolnění dýchacích cest Zástava oběhu nehmatný tep na obou krčních tepnách (karotidách) Masivní krvácení, které nejde zastavit ve vozidle Vnější vlivy nebezpečí zadušení kouřem, vzplanutí, zřícení vozidla, atd. K vyproštění je nejvhodnější Rautekův manévr obejmutí postiženého za zády s překřížením a uchopením jeho horních končetin za předloktí a nasunutí na sebe. Následné vytažení mimo vozidlo. Při vyproštění dbáme na co nejmenší pohyb v oblasti krční páteře a hlavy. Před samotným manévrem je třeba uvolnit postiženého z případných uchycení, zaklínění (bezpečnostní pás, airbag, zaklíněné nohy pod pedály, atd.) Pokud nelze postiženého vyprostit, 83

84 nejčastěji z důvodu zaklínění, snažíme se o komplexní zajištění a ošetření přímo v havarovaném vozidle. Vždy dbáme na vlastní bezpečnost!!! dostupné pomůcky k poskytnutí první pomoc Autolékárnička: Vždy na dostupném místě, s povinnou minimální výbavou. Pozor na exspiraci materiálů (policejní kontrola). Foto5: vyproštění z vozidla pomoci Rautekova manévru SOUHRN Je třeba mít na paměti, že na místě dopravní nehody hrozí vždy druhotné potenciální riziko poškození zdraví přítomných účastníků i zachránců. A to nejen v souvislosti s havarovanými vozidly a charakterem nehody, ale velmi často s důvodu další havárie projíždějících vozidel. Proto je zajištění bezpečnosti a místa dopravní nehody hlavní prioritou. Dopravní nehoda také často znamená přítomnost silných emocí, většího počtu zraněných a širokou škálu poranění. Je vhodné mít ujasněné priority a sled úkonů, které je třeba u dopravní nehody udělat: Orientace a zajištění místa dopravní nehody zajistit své vozidlo zajistit osoby jedoucí s námi ve vozidle označit a zajistit místo dopravní nehody zajištění havarovaných vozidel Přivolání složek IZS 84

85 155 Záchranná služba, HZS Hasičský záchranný sbor, Policie ČR. 112 univerzální linka tísňového Ošetření zraněných orientace na místě a nalezení všech zraněných manipulace a vyprošťování zraněných z vozidla dostupné pomůcky k poskytnutí první pomoc Autolékárnička Foto 6: orientace na místě nehody a nalezení všech zraněných 85

86 14. ČINNOST IZS (integrovaný záchranný systém) Základní složky IZS a jejich fungování HZS ČR a JPO Hasičský záchranný sbor a Jednotky požární ochrany Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat pomoc při mimořádných událostech. Je zřízen zákonem o HZS ČR 238/2000 jako organizační složka státu.hzs ČR plní úkoly stanovené zákonem o požární ochraně 133/1985,o IZS 239/2000 a krizovým zák. 240/2000. Hasičský záchranný sbor tvoří: generální ředitelství hasičského záchranného sboru,které je součástí Ministerstva vnitra hasičské záchranné sbory 13. krajů a Prahy územní odbory HZS (bývalé okresy) Jednotky požární ochrany: JPO I - HZS - 2 min. výjezd do 20 min. dojezd na místo události JPO II - SDHO - 5 min. výjezd JPO III - SDHO JPO IV - HZSP - 2 min. výjezd JPO V - SDHO do 10 min. dojezd na místo události - 10 min. výjezd do 10 min. dojezd na místo události působí jen v podniku - 10 min. výjezd působí jen v obci JPO VI - SDHP - 10 min. výjezd působí jen v podniku Základní organizační jednotkou u JPO je družstvo. To se skládá z velitele a dalších pěti osob. Družstvo ve zmenšeném počtu se skládá z velitele a tří osob. Četa se skládá z velitele čety a dvou a více družstev. Vnitřní organizace a vybavení JPO včetně jejich výjezdových stanovišť a zařazení musí být takové aby byly územní obce podle stupně nebezpečí zajištěny požadovaným množstvím sil a prostředků. Některé JPO jsou svým vybavením a proškolením členů předurčeny pro provádění speciálních činností mimo svoji základní územní působnost např.lezci,potápěči, protichemická a vyprošťovací skupina. 86

87 ZZS Zdravotnická záchranná služba Jejím základním posláním je poskytovat PNP - přednemocniční neodkladnou péči. Základním právním předpisem ZZS je vyhláška Ministerstva zdravotnictví 434/1992. Dále se ZZS se řídí zejména zákonem o péči a zdraví lidu 20/1966, o IZS 239/2000 a krizovým zák. 240/2000. Zdravotnickou záchrannou službu tvoří: územní střediska záchranné služby 13 krajů a Praha uzemni odbory ZZS (bývalé okresy) Výjezdové skupiny ZZS: RLP - Rychlá lékařská pomoc - lékař, zdrav. záchranář, řidič, popř. nižší zdrav. pracovník LZS - Letecká záchranná služba - lékař,zdravotnický záchranář,pilot RV - Rendez-vous setkávací systém. - nejméně dvoučlenná posádka - lékař, řidič, popřípadě zdravotnický záchranář RZP- Rychlá zdrav. pomoc - zdrav.záchranář, řidič, popř. nižší zdravotnický pracovník LSPP- Lékařská služba první pomoci - praktický lékař, řidič DRNR - Doprava raněných, nemocných a rodiček řidič, nižší zdravotnický pracovník Základní úroveň poskytnutí PNP je založena na principu plošného pokrytí a dojezdu na místo do 15 min. od nahlášení události. Územní středisko ZZS je v plném rozsahu traumatologických plánů schopno zvládnout 50 postižených osob a ve statutárním městě 150. Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které: bezprostředně ohrožují život postiženého, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny, působí náhlé utrpení a náhlou bolest, působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí. 87

88 PČR Policie české republiky Jejím základním posláním je plnit úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, v rozsahu vymezeném ústavními zákony a ostatními právními předpisy. Je zřízen zákonem o PČR 283/1991 jako bezpečnostní složka státu. PČR plní úkoly stanovené zákonem o IZS 239/2000 a krizovým zák. 240/2000. Policii české republiky tvoří: Policejní prezidium,které je podřízeno Ministerstvu vnitra Útvary PČR s působností na celém zemí státu Jednotlivé útvary PČR: pořádková policie služba kriminální policie služba dopravní policie služba správních činností ochranná služba služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti služba cizinecké a pohraniční policie služba rychlého nasazení služba železniční policie letecká služba Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je poučí dodatečně Součinnost složek IZS Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. Je univerzální, řeší společný postup řešení mimořádných událostí různého druhu ale současně nevylučuje samostatný postup podle druhu mimořádné události. 88

89 Smyslem IZS zapojit každého podle jeho možností k provádění záchranných a likvidačních prací při řešení následků mimořádné události. Je ustanovena zákonem o IZS 239/2000 a krizovým zák. 240/2000. Dohody o součinnosti složek IZS obsahují závazky v oblasti dokumentární připravenosti, zpracování typových činností složek IZS při společném zásahu a jsou součástí územně poplachových plánů. Dohody o spolupráci obsahují závazky v oblasti havarijního a krizového plánování, vědeckovýzkumné a vzdělávací činnosti nejsou součástí dokumentace IZS. Definice pojmu mimořádná událost: Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy. Jsou to havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací Součinnost jiných organizací a složek IZS Pro případy, kdy nebudou mít základní složky IZS dostatek sil a prostředků nebo budou záchranné a likvidační práce vyžadovat speciální odbornost a techniku se předpokládá využití ostatních složek,které poskytují pomoc podle plánované pomoci na vyžádání. S fyzickými osobami se také uzavírají dohody o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Ostatní složky IZS: Soukromé zdravotnické služby AČR Armáda české republiky záchranné prapory: Hlučín, Olomouc, Bučovice, Kutná Hora, Jindřichův Hradec, Bechyně, Rakovník, Praha MP - Obecní policie HBZ - Báňská záchranná služba: Ostrava, Most Dekonta likvidace nebezpečných chemických úniků ČEZ havárie v energetice Státní úřad pro jadernou bezpečnost SH ČMS Sdružení hasičů Čech. Moravy a Slezska např. Ústřední hasičská škola Jánské Koupele ČČK Český Červený kříž 89

90 15. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ A KATASTROFA Úvod Hromadné neštěstí a katastrofy ohrožují lidstvo v průběhu celé jeho historie. V minulosti se jednalo především o přírodní a živelné pohromy. S rozvojem průmyslu, zbrojení a cestování se jejich charakter mění. Podle odhadů OSN byla katastrofami postižena asi 1 miliarda lidí, přičemž 3 miliony z nich zahynuly. Při OSN byl v roce 1971 ustaven Úřad pro koordinaci pomoci při katastrofách (UNDRO). Razantní podněty pak dalo zemětřesení v Arménii v roce Typy mimořádných událostí a jejich charakteristika Hromadný úraz (nehoda) 3-5 zraněných, z toho min. 1 mrtvý či těžce zraněný nebo 10 lehce zraněných Hromadné neštěstí omezené Mimořádná událost do 10 postižených, z toho alespoň jeden mrtvý nebo kriticky poraněný. Událost likviduje několik výjezdových skupin a posilových prostředků. Neaktivují se traumatologické plány Hromadné neštěstí rozsáhlé 10 až 50 zraněných. Stav není schopna zvládnout příslušná záchranná služba a zdravotnické zařízení. Nezbytná je aktivace poplachových a traumatologických plánů Katastrofa Více než 50 postižených bez rozdílu počtu mrtvých a zraněných. Tyto události jsou vždy provázeny panikou, časovým stresem, nedostatkem personálu a materiálního zabezpečení a nebezpečím epidemie. Je to událost vyjímečného rozsahu, kterou nelze úspěšně zvládnout místními prostředky. Je nutná vnější pomoc. Dochází zde kromě rozsáhlých zdravotních ztrát i k obrovským škodám na hmotném majetku, které dále ztěžují záchranné práce jak ve fázi vlastní likvidace, tak ve fázi postkatastrofické nápravy. Ne všechny zdroje a ne všichni autoři jsou v tomto dělení zcela jednotní. Někteří nadřazují pojmům hromadné neštěstí a katastrofa definici: hromadný výskyt postižení zdraví. Pro komplexnější chápání celé problematiky je také důležité vytýčit definice následujících pojmů: 90

91 mimořádná událost: vzniká působením nežádoucího uvolnění sil, energií a hnot s nežádoucími důsledky vůči obyvatelstvu, jeho majetku, případně společenským vztahům, tj. s hromadným výskytem postižení zdraví a hmotných škod, nebo alespoň s vysokou pravděpodobností takových ztrát. mimořádná situace: je to odchylka od standardních životních podmínek, situovaná do oblasti vlivu mimořádné události jako následný, časově omezený, nicméně déledobější stav, trvající nejen ve fázi samotného působení mimořádné události a vzniku jejích důsledků, ale i během likvidace ničivých a škodlivých faktorů, vlastních záchranných prací i celé doby nápravných (reparačních) činností Etiologie hromadných neštěstí Klasifikace může být vzhledem ke svému účelu velmi rozmanitá, ale podle převažující charakteristiky můžeme rozlišovat: přírodní pohromy požáry a výbuchy dopravní nehody ekologické havárie ostatní technologické a technické havárie (zřícení objektů, protržení přehrady, apod.) biologické a sociobiologické mimořádné události (epidemie, pandemie, hladomory, apod.) válečné a teroristické mimořádné události Rozsah ovlivňují: primární mechanismy: o mechanické (pády, sesuvy) o fyzikální (tlaková vlna) o termické o chemické a termonukleární sekundární mechanismy: o epidemie o nárůst onemocnění o panika o deprese terciální mechanismy: o četnost obyvatelstva o hustota bytové zástavby o hustota a charakter průmyslu 91

92 15.4. Základní druhy zdravotnického třídění Třídění a péče se při mimořádných událostech provádí dle hesla: dělat maximum pro většinu. Základním principem třídění pacientů musí být co nejrychlejší získání přehledu o všech zúčastněných (nejprve kontrola vitálních funkcí) a zjišťování závažných poranění (např. polytrauma, poranění lebky, intoxikace kouřovými zplodinami). Třídění postižených je pravděpodobně nejdůležitější, ale zároveň i nejchoulostivější fází celé akce. Je možno uplatnit více druhů třídících schémat, která se zároveň mohou i prolínat Třídění podle naléhavosti (priority) ošetření: priorita 1 červená: kritický stav. Je nutná okamžitá jednoduchá neodkladná pomoc a život zachraňující výkony (prudké zevní krvácení, pronikající poranění, polytrauma, šokové stavy. Zde je prioritou ošetření. priorita 1 modrá: katastrofický stav. Šance na přežití je pouze v případě zajištění urgentní pomoci během několika minut (zástava krevního oběhu, popáleniny nad 70 % plochy těla, narůstající obstrukce dýchacích cest cizím tělesem nebo zvratky). Zde je prioritou ošetření spojené se sledováním. priorita 2 žlutá: urgentní stav, který vyžaduje naléhavou pomoc do 1 hodiny od vzniku (šok, velké krvácení, otevřené zlomeniny, popáleniny méně než 70 % plochy těla, amputace). priorita 3 zelená: lehká zranění, jež umožňují odložit poskytnutí první pomoci. Zranění jsou mobilní (nekomplikované zlomeniny, psychické poruchy, popáleniny méně než 20 % plochy těla). Zde se provádí výkony první pomoci u lehce zraněných. priorita 4 černá: mrtví a umírající s infaustní prognózou (rozsáhlá mozkolebeční poranění, stavy neslučitelné se životem, hluboké popáleniny nad 80 % plochy těla Třídění podle naléhavosti odsunu priorita I stav postiženého byl stabilizován život zachraňujícími úkony a poranění vyžaduje urgentní definitivní dořešení (např. operaci) ve zdravotnickém zařízení priorita II další typy poranění a postižení s příznivou prognózou priorita III stav postiženého byl vyhodnocen jako neřešitelný (viz priorita 4 černá) Třídění dle závažnosti poranění Jak již bylo zmíněno, existuje vícero postupů, které jsou si principielně víceméně podobné. Jako jedna z nejefektivnějších se jeví metoda START. 92

93 Schéma pro třídění raněných metodou START (Snadné Třídění A Rychlá Terapie) Při jeho použití jsou ranění jednoduchým a rychlým způsobem roztříděni do čtyř základních skupin: skupina: vyžadují neodkladnou pomoc skupina: pomoc lze na určitou dobu odložit skupina: lehce zranění, pomoc si mohou poskytnout i navzájem nebo svépomocí skupina: umírající a zemřelí Na podkladě hodnocení bazálních projevů u postiženého se přitom posuzují čtyři základní funkce: motorika (chodí/nechodí) dýchání (je zachováno/není zachováno, je-li přítomno, pak se hodnotí i jeho frekvence) prokrvení (hmatný/nehmatný tep na velké tepně a rychlost prokrvení kapilárního plnění nehtového lůžka po jeho stisknutí) vědomí (je/není zachováno reaguje/nereaguje na jednoduchou slovní výzvu) Zásada,,Nejprve posoudit celkovou situaci, pak cílevědomě jednat musí platit především v situacích, kdy je třeba zabezpečit velké neštěstí s mnoha zraněnými a/nebo akutně onemocněnými. Důvodem je to, aby pacient nebyl znevýhodněn, co se týká času a odbornosti ošetření, aby nebyl přehlédnut, popřípadě aby jeho ohrožení nebylo chybně odhadnuto. Omezená kapacita záchranářských složek musí být rozdělena tak, aby se adekvátně a co možná nejrychleji využila pro více pacientů a ne aby se koncentrovala na jednotlivé pacienty. Po zjištění druhu postižení se musí vyloučit možné ohrožení pro postižené i pro záchranný personál zde je rozhodující především komunikace s hasiči. K posouzení stavu postižení patří také zvážení možnosti, zda se ohrožení nebude šířit (oheň, sesutí, exploze, atd.) a zda nehrozí další ohrožení (např. nebezpečné chemické látky). Jestliže je oblast poškození nepřehledná nebo velká, je třeba zvážit, zda by se nemohly vytvořit úseky a jejich posouzení si pak rozdělit Zásady a specifika poskytování první pomoci při mimořádné události Časová dimenze fáze 0 čas minuty až 1 hodina. Zahrnuje záchranu a první vzájemnou pomoc poskytnutou lidmi v zasažené oblasti. fáze 1 čas 15 minut až 12 hodin. Představuje činnost záchranných týmů v terénu a poskytování neodkladné péče. 93

94 fáze 2 čas 12 hodin až dny. Je poskytovaná specializovaná lékařská pomoc v nemocničních centrech. fáze 3 týdny až měsíce. Definitivní ošetření, rehabilitace. V celkové časové ose rozlišujeme: záchranná fáze (přibližně do 24 hodin od vzniku události) trvá do předání posledního pacienta do lůžkového zařízení. Přednemocniční péče by měla být poskytnuta všem pacientům do 3 hodin. likvidační fáze probíhá v nemocničních zařízeních. Provádí se život zachraňující výkony a akutní ošetření. Patří zde činnost hygienické služby v postižené oblasti Organizace práce na místě mimořádné události V obecném schematickém popisu lze jako hlavní fáze vytýčit: přijetí hlášení, jeho ověření, vyhodnocení a vyslání prvních záchranných skupin kvalifikovaná obhlídka (rekognoskace) a zhodnocení situace na místě, vyžádání a nasazení dalších sil a prostředků organizace činnosti na místě sběr a třídění raněných či postižených vlastní poskytování první pomoci odsun postižených do cílových zdravotnických zařízení dokumentace, vyhodnocení, přijetí závěrů V každém případě a v každém okamžiku musí být jasné, kdo právě záchrannou činnost řídí. Proto je také třeba jednoznačně rozdělit a stanovit úkoly všem přítomným i postupně přijíždějícím pracovníkům. Stejně tak jednoznačně musí být vytyčena a označena jednotlivá pracoviště na místě mimořádné události: řídící stanoviště, jednotlivá shromaždiště postižených, shromaždiště zemřelých, třídící stanoviště, obvaziště, odsunová stanoviště. Důležité pro hladký průběh likvidačních prací je i kvalitní rádiové spojení a dodržovaní určitých zásad, s jeho používáním spojených: vydání příkazu na přechod k,,otevřené komunikaci (neužívat selektivní systém),,do éteru vstupuje každý jen v případě skutečné potřeby a nehovoří-li právě jiný účastník vždy se představit (volacím znakem) zpráva musí být zformulovaná tak, aby relace byla stručná, výstižná a srozumitelná plnění,,radiopříkazů jak vedoucích pracovníků na místě, tak operačního střediska nezbytností je naprostá kázeň 94

95 15.6. Psychologické faktory na straně zachránce a pacienta Psychické reakce přítomných na místě neštěstí čas 20 až 30 sekund fáze překvapení, nečinnosti až totální strnulosti čas do 30 minut období strachu a zmatku, dezorientovanosti čas do 6 hodin období chaosu a paniky. Síly jsou vyčerpány, schopna pomoci je jen část přítomných, ostatní podléhají panice a mohou působit i další škody. období apatie, které se střídá s hyperaktivitou, nárůst depresivních reakcí a suicidií Psychické reakce záchranářů Následkem prožitého stresu a psychického traumatu se u záchranářů mohou vyvinout tzv. posttraumatické stresové poruchy. Obecně lze říci, že to, co je zdravotník schopen dělat za normálních okolností hodin, jej po 8 hodinách v extrémní situaci zcela vyčerpává. Posttraumatické stresové poruchy jsou závažný syndrom a vyžaduje okamžitou léčbu. Sebevražednost zde stoupá asi o 15 %. Dalšími důsledky mohou být: emocionální: úzkost, zlost, podrážděnost, pocity viny, beznaděje, bezmoci (konfrontace s vlastní smrtelností může vyvolat patologické obavy o sebe a své blízké) pocit úplného psychického i fyzického vyčerpání, negativní postoj k sobě sama i své profesi kognitivní důsledky: zhoršená schopnost koncentrace, zhoršení paměti, nutkavé představy prožité katastrofy, možné noční děsy behaviorální důsledky: ztráta zájmu o společnost, narušené vztahy (izolování se), nezájem o jakoukoliv činnost, sklon k závislosti na alkoholu nebo drogách somatické důsledky: vyšší počet běžných onemocnění, úrazů, poruchy spánku, stravovacích návyků změny motivace: přehodnocování životních priorit, mění se názor na smysl života, častá ztráta emocí 95

96 SOUHRN Podstatou a základním rysem všech hromadných událostí, je: rozdíl mezi potřebami a možnostmi. To znamená hodně poraněných a málo zachránců, zdravotníků, lůžek. Platí jiné mechanismy při ošetření než obvykle. Abychom minimalizovali následky hromadného neštěstí, je důležité správně a co nejdříve určit rozsah a druh neštěstí, zajistit dostatečný počet záchranných složek, roztřídit zraněné dle závažnosti stavu, zajistit jejich prvotní ošetření a následný odsun do zdravotnického zařízení podle povahy poranění. Jako nejvhodnější metodou třídění se jeví a nejčastěji používá metoda START (Snadné Třídění A Rychlá Terapie) Při jeho použití jsou ranění jednoduchým a rychlým způsobem roztříděni do čtyř základních skupin: 1. skupina: vyžadují neodkladnou pomoc 2. skupina: pomoc lze na určitou dobu odložit 3. skupina: lehce zranění, pomoc si mohou poskytnout i navzájem nebo svépomocí 4. skupina: umírající a zemřelí Na podkladě hodnocení základních životních projevů u postiženého se přitom posuzují čtyři základní funkce: motorika (chodí/nechodí) dýchání (je zachováno/není zachováno, je-li přítomno, pak se hodnotí i jeho frekvence) prokrvení (hmatný/nehmatný tep na velké tepně a rychlost prokrvení kapilárního plnění nehtového lůžka po jeho stisknutí) vědomí (je/není zachováno reaguje/nereaguje na jednoduchou slovní výzvu) 96

97 97

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění ZÁKLADNÍ VYŠETŘENÍ A PRIORITY OŠETŘENÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. Celkový stav Stav vědomí Dechová funkce Funkce krevního oběhu Poranění Jaké máme možnosti??? 1. Základní

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená

Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Trávicí soustava 1. Zuby Hlavní body: vnější a vnitřní stavba zubu, fixace zubu v čelisti, typy zubů,

Více

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 účinnost od 1. listopadu 2016 V případě neúplné zlomeniny (např. infrakce, fisury, odlomení

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu Základy obecné anatomie NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.-9.3.2012 BRNO a fyziologie Obsah: 1. Buňka 2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém 6. Dýchací ústrojí 7. Trávící ústrojí

Více

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní. Anatomie pro účastníky kurzu ZZA Následující řádky jsou určeny těm z vás, kteří jste při hodinách biologie chyběli, už jste toho hodně zapomněli, nebo jste měli trvale otevřenou stranu s nejzajímavějšími

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI PRVNÍ POMOC DEFINICE: Soubor jednoduchých a účelných opatření, která mohou být poskytnuta kdekoli a kdykoli, která slouží k bezprostřední pomoci při náhlém postižení zdraví. CÍL PRVNÍ POMOCI: Provádět

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14 Člověk II. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII. ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce Obsah Úvod... 11 1 Základní vlastnosti živé h m o ty... 12 1.1 Metabolismus... 12 1.2 Dráždivost... 12 1.3 Rozmnožování... 12 1.4 A utonom ie... 12 1.5 Třídění biologických věd... 12 2 Funkční morfologie

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Uč se hrou Hejbejte se, kosti moje BSP Multimedia Vytvoř mi tělo 19 otázek a sestavení těla Kosti Ukaž mi Roztrhej mě a slož mě Načasuj bombu nstav časový limit (max. 2 minuty) Vytvoř mi tělo promíchání

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Kardiovaskulární soustava SRDCE

Kardiovaskulární soustava SRDCE Kardiovaskulární soustava - SRDCE Mgr. Martina Pokorná SRDCE (lat. COR, řec. KARDIA) srdce dospělého člověka: 260 320 g novorozenec: 20-25 g nepárový dutý svalový orgán uložený v dutině hrudní (k. hrudní,

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice) Otázka: Oběhová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Anet význam, základní schéma oběhu krve, stavba a činnost srdce, stavba a vlastnosti cév, EKG, civilizační choroby = oběhový systém = kardiovaskulární

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU je uskutečňováno prostřednictvím: hormonů neurohormonů tkáňových hormonů endokrinní žlázy vylučují látky do krevního oběhu

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

ČLOVĚK. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla.

ČLOVĚK. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla. ČLOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla. Lidské tělo člověk patří mezi živočichy, je obratlovec a savec všichni lidé mají stejnou

Více

Kardiovaskulární soustava - SRDCE

Kardiovaskulární soustava - SRDCE Kardiovaskulární soustava - SRDCE Předmluva Vzhledem k autorským právům nebylo možno v této veřejně šířené verzi zachovat obrazovou dokumentaci, která byla součástí přednášky. Chybějící obrázky lze najít

Více

Přehled cév a cirkulace v malém oběhu. Systém aorty a jejich hlavních větví. Tepny orgánové, tepny trupu a končetin.

Přehled cév a cirkulace v malém oběhu. Systém aorty a jejich hlavních větví. Tepny orgánové, tepny trupu a končetin. Přehled cév a cirkulace v malém oběhu. Systém aorty a jejich hlavních větví. Tepny orgánové, tepny trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní oběh: Tepny těla jsou uspořádány do 2 oběhů:

Více

VY_32_INOVACE_11.10 1/5 3.2.11.10 Vylučovací soustava

VY_32_INOVACE_11.10 1/5 3.2.11.10 Vylučovací soustava 1/5 3.2.11.10 Cíl popsat stavbu a funkci vylučovací soustavy - znát činnost vylučovací soustavy - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Filtrující fazole - ledviny hlavní vylučovací ústrojí,

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory 1. Vazivová blána, která kost obaluje, se nazývá. 2. Podtrhněte, co tvoří osu kostry: lebka, lopatky,

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. srst chlupy pesíky podsada línání drápy nehty

Více

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA 1. Mezi funkce oběhové soustavy patří: a) rozvádění živin a plynů a ochrana proti chorobám b) rozmnožování c) růst organismu d) kostnatění 2. Množství krve dospělého člověka

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_20. Opakování 8 (Člověk IV.-V.)

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_20. Opakování 8 (Člověk IV.-V.) Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_20 Opakování 8 (Člověk IV.-V.) Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Orgány pohlavní soustavy

Více

1 500,-Kč ,-Kč. semenných váčků, dělohy, vaječníků, trávicí trubice, cév zde uložených a uzlin. Lékař vydá zprávu a závěr.

1 500,-Kč ,-Kč. semenných váčků, dělohy, vaječníků, trávicí trubice, cév zde uložených a uzlin. Lékař vydá zprávu a závěr. Název Typy vyšetření Popis vyšetření Cena Ultrazvuková/Sonografická Sonografické vyšetření horní poloviny břicha Jedná se o vyšetření jater, žlučových cest, slinivky břišní, 1 500,-Kč vyšetření sleziny,

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Stanovení pojistného plnění z pojištění trvalých následků úrazu

Stanovení pojistného plnění z pojištění trvalých následků úrazu trvalé následky 1 / 7 úrazu. Stanovení pojistného plnění z pojištění trvalých následků úrazu Co musí trvalý následek splňovat Pojistné krytí se vztahuje výhradně na trvalé následky úrazu, nikoli nemoci.

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Maturitní témata profilové zkoušky 2016/2017

Maturitní témata profilové zkoušky 2016/2017 Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Předmět: Ošetřovatelství Obor: Zdravotnický asistent 3.E Vyučující: Mgr. Šárka Holečková 1. Ošetřovatelská péče u nemocných

Více

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Stavba a funkce cév a srdce Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Aorta - srdečnice - silnostěnná tepna, vychází z L komory srdeční - základ

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Obsah. 3 Bezpečnost práce Úrazová zábrana a pracovní úraz Odpovědnost za bezpečnost při práci Vznik úrazů...

Obsah. 3 Bezpečnost práce Úrazová zábrana a pracovní úraz Odpovědnost za bezpečnost při práci Vznik úrazů... Obsah 1 Úvodem.... 13 1.1 Význam zdravovědy pro kadeřníka.................... 13 1.2 Osobní hygiena kadeřníka........................... 14 1.2.1 Péče o čistotu těla................................. 15

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

Praktické cvičení č. 7. Reprodukční soustava muže a ženy

Praktické cvičení č. 7. Reprodukční soustava muže a ženy Praktické cvičení č. 7 Reprodukční soustava muže a ženy Literatura: DYLEVSKÝ, I.: Anatomie a fyziologie člověka: učebnice pro zdravotnické školy. Olomouc: Epava, 1998. ISBN: 80-901667-0-9. KOPECKÝ, M.:

Více

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Radka Benešová ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Hormony jsou produkty

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

VY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA Orgánové soustavy lidského těla Předmět: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 5. 4. 2012 Jméno

Více

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou

Více

Anatomie, fyziologie a vyšetřovací metody močového ústrojí I.

Anatomie, fyziologie a vyšetřovací metody močového ústrojí I. Anatomie, fyziologie a vyšetřovací metody močového ústrojí I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2009 Bc. Hrušková Jindřiška Anatomie

Více

Název materiálu: Savci stavba těla

Název materiálu: Savci stavba těla Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Základy první pomoci

Základy první pomoci Základy první pomoci CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 www.kapa-ops.cz První pomoc Kdo zachránil jeden život, jakoby zachránil celý svět. (Talmud) Poskytnutí první pomoci je základní občanskou

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Anatomie. Roviny. Směry

Anatomie. Roviny. Směry Anatomie Pro popis těla se používá terminologie rovin a směrů abychom se orientovali v umístění jednotlivých částí a v pohybech, je to něco jako kompas. Postavení těla pro popis je vzpřímený postoj s volně

Více

Zdravotnická první pomoc. Z.Rozkydal

Zdravotnická první pomoc. Z.Rozkydal Zdravotnická první pomoc Z.Rozkydal První pomoc Soubor jednoduchých opatření, které udržují člověka při životě a omezují důsledky náhlého ohrožení zdraví Technická první pomoc -vytvoří základní technické

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více