V otázce Kosova není EU jednotná

Transkript

1 INZERCE ČSOB Pojišťovna získala vyšší rating Standard & Poor s znovu zvýšil rating ČSOB Pojišťovny, nyní již na A- Prezentace str Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 Evropský manažer, str. 5 Henrik C.Maris, Mr.Outlet číslo 02 / 2008 ročník 5 cena 15 Kč V otázce Kosova není EU jednotná SLOVO Prostorné outlety, kde návštěvníci poznávají obchodní nabídku světových velkoměst v prostředí a atmosféře autentických architektonických dominant, získávají sympatie i v Čechách. Evropské noviny oslovily evropského experta Henrika C. Marise, který má zkušenost s více než outletovými centry po celém světě. Henrik C. Maris se profesionálně věnuje módnímu průmyslu, zabývá se obchodními nákupními centry a více než sedm let se pohybuje v tzv. factory outlet byznysu. Reforma vědy, str. 8 Peníze za výsledky Reforma vědy v České republice je připravena a vláda by ji měla schválit do konce března. A vzhledem k tomu, že mezi velké ambiciózní vědecké projekty patří i plánované Centrum materiálového výzkumu na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, hovořili jsme o celém novém systému podpory vědy a vědních oborů právě tady. Sešli jsme se s prorektorem univerzity prof. Ing. Miroslavem Ludwigem, CSc. a koordinátorem projektu CMV prof. Ing. Tomášem Wágnerem, CSc. a chtěli jsme znát jejich konkrétní zkušenosti. Kultura, str. 13 Lotyšská rebelka Aija Zarina Meda Mládková dává v Museu Kampa příležitost současnému středoevropskému modernímu umění. Jedna z výstavních prostor dostala nyní novou podlahovou krytinu. Ministři zahraničí států Evropské unie se v Bruselu nedohodli na jednotném stanovisku k vyhlášení nezávislosti Kosova a nechali jeho uznání na jednotlivých zemích. Kosovo uznaly mezi prvními Francie, Německo a Velká Británie, ale státy, které bojují se separatistickými tendencemi na svém území (jako např. Španělsko nebo Řecko), byly proti. Řada států včetně ČR si vzala čas na rozmyšlenou. foto: REUTERS / Luke MacGregor Bruselská injekce české vědě PRAHA Do české vědy by v příštích letech měly přitéct miliardy korun z Bruselu. Vědci podporu vítají, tvrdí, že může nastartovat proces, na který jejich obory čekají celá desetiletí. Věda v České republice totiž dlouhodobě bojuje s nedostatkem financí a badatelé musí počítat s tím, že na svůj projekt získají podporu jen ve dvaceti až třiceti procentech případů. Odborníci však upozorňují na řadu problémů. Obávají se, aby při rozdělování financí nehrály prim zájmy úzkých skupin lidí, váhají také, zda jsou na obrovské částky připraveni. Českou vědu mají od příštího roku podpořit evropské miliardy, kohoutek zůstane otevřený po sedm let. Tuzemští vědci tvrdí, že už bylo na čase, věda dlouhou dobu válčí s nedostatkem financí. Předem však upozorňují na řadu problémů. Jedním z nich je účelné investování. Pokud budou podle nich při rozdělování těchto Evropské horizonty Zdeňka Velíška Evropa-USA: Jak dál v Afghánistánu Vlastně nejde jen o to, jak se zhostit stále svízelnější mise, kterou na sebe vzala většina západního světa v jedné z nejchudších, nejzaostalejších a válkami nejzpustošenějších zemí planety. Jde také o to, jaké poselství s sebou ponesou vojenské (ale i civilní) mise západních států a organizací do podobných situací, v nichž bude i v budoucnu nutné intervenovat jak v zájmu vlastní bezpečnosti, tak v zájmu nastolení demokracie, lidských práv a ovšem i bezpečnosti tamních obyvatel. Jinými slovy jde o pojetí zahraničních misí. Nenapsal jsem vojenských, protože například v pojetí českých vlád mají mise pravidelně jak vojenské, tak civilní poslání. Současná transatlantická diskuse o afghánské misi NATO se vede sice kolem konkrétní otázky vyslání dalších posil na neklidný jih Afghánistánu, ale v jejím podtextu je spor o poslání kontingentů zemí NATO, které s kontingenty řady dalších zemí plní úkoly ISAFu (International Security Assistence Force). Ta debata zřejmě vyvrcholí na dubnovém summitu NATO v Bukurešti. Její současnou fázi možná nejlépe charakterizují výroky dvou jejích protagonistů. Americký ministr obrany Robert Gates zastává názor, že NATO vede v Afghánistánu svou první pozemní válku. Má přitom zřejmě na mysli podíl NATO na válce, kterou Spojené státy vedou proti terorismu. Generální tajemník NATO, Holanďan Jaap de Hoop Scheffer, říká: V Afghánistánu, a už před tím na Balkáně, jsme si ověřili, že bezpečnost nemá trvání bez rekonstrukce, bez rozvoje, bez pevného řízení země a v neposlední řadě bez politiky smíření. (Mnichov, konference o bezpečnosti 9. února.) Tyto dva citáty samozřejmě reflektují finančních prostředků hrát primární roli úzké lokální zájmy, podpořené silným lobbingem, nebudou peníze směřovat správným směrem. Mám reálné obavy ze vzniku mnoha desítek rádoby výzkumných komplexů, vybavených nejmodernějšími a nejdražšími přístroji, rozesetých po celé republice a postavených sice pod líbivým heslem o transferu výsledků základního výzkumu do praxe, ale bez silných vědeckých institucí, případně prosperujících firem za zády, uvedl EN místopředseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. (pokračování na straně 3) jen ve zkratce to, co je podle mne nevyslovenou podstatou současné debaty o misi NATO v Afghánistánu. Přidám pro jistotu ještě jeden citát: Teď otevíráme PRT, tedy provinční rekonstrukční tým, který se bude opravdu starat o zvelebení té provincie, kde bude působit. Má to samozřejmě taky své bezpečnostní aspekty. My máme polní nemocnice, my děláme v Afghánistánu spoustu věcí. (Karel Schwarzenberg o vyslání českého kontingentu do Logaru, Radiožurnál, 11. února.) Jako úplně nejvýstižnější mi utkvěl v paměti výrok amerického generála a bývalého velitele NATO Jamese Jonese na mikrofon ČT, podle něhož intervence (v Afghánistánu, ale i jinde) neztroskotá tehdy, bude-li kombinovat zvyšování bezpečnosti se snižováním bídy. Ivan Wilhelm, vládní zmocněnec pro evropský výzkum Věda, resp. výzkum, patří k oblastem činností, které jsou široce akceptovány jako internacionální fenomén. Dnes je samozřejmostí pohlížet na národní výzkum jako na součást mezinárodních struktur a také hodnocení výsledků výzkumu nebo vědecké práce je posuzováno z tohoto hlediska. Jako výsledek snah této integrace se vžil pojem Evropský výzkumný prostor, do kterého byl český výzkum řazen již dříve a po vstupu ČR do EU je již jeho samozřejmou součástí. To znamená, že český výzkum má hledat cesty, jak se dále prosazovat tak, aby byl v Evropském výzkumném prostoru vidět. To je velmi složitý úkol, vyžadující výzkum na excelentní úrovni kvality výsledků po dlouhou dobu a vytváření podmínek pro systematické budování výzkumných škol s tradicí a celosvětovým věhlasem. K tomu je nezbytné zakládat a začít budovat centra výzkumu s těmito ambicemi. To znamená zvát talentované vědecké pracovníky do těchto center a vytvářet takové podmínky pro jejich práci, které budou srovnatelné s podmínkami konkurenčních pracovišť. Jde především o způsoby badatelské práce, jejího vedení, přístrojového a informačního zabezpečení, příležitostí svobodné komunikace a zveřejňování výsledků. Platové zabezpečení na odpovídající úrovni bych řadil až na druhé místo.

2 2 ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE EN č. 02 / 2008 Dva schengenské měsíce Eurocentra informují Podpora výzkumu a vývoje ze zdrojů EU Výzkum, vývoj a inovace a jejich použití a neodkladná aplikace v ekonomickém procesu představují společně s faktorem vzdělávání nejdůležitější dlouhodobý zdroj ekonomického rozvoje a prosperity země a jejich regionů. Pomáhají vytvářet pracovní místa, zvyšují prosperitu a kvalitu života. EU patří ke světové špičce v řadě technologií díky výši investic směřujících do výzkumu a vývoje. Nižší podíl výdajů do výzkumu a vývoje je zaznamenán především ze strany soukromého sektoru. Ten činí pouze 1% HDP ve srovnání s 1,8% v USA a 2,5% v Japonsku. V inovačním boji jsou konkurenceschopní pouze ti, kteří mají dostatek prostředků na profinancování svých vývojových projektů. Velké podniky a nadnárodní korporace jistě stačí držet krok s nákladnými vývojovými nároky. Jak ale reaguje malý a střední podnikatel? Evropská unie se snaží inovační a vývojové aktivity ať už MSP ale i neziskového sektoru podporovat ve státech s nižší úrovní HDP než je 75% průměru EU také prostřednictvím strukturálních fondů a 7. rámcového programu pro vědu a výzkum, který je určen pro všechny členské státy Společenství. Podpora ze strukturálních fondů je vymezena veskrze několika operačními programy. Jsou jimi: 1. OP Podnikání a inovace 2. OP Výzkum a vývoj pro inovace 3. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost V OP Podnikání a inovace je inovačním aktivitám věnována prioritní osa 4 Inovace podporující výzkum podniků, rozvoj jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace, jejímž cílem je povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty v oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovaci. V podstatě se dá říci, že možnými příjemci podpory jsou MSP ve zpracovatelském průmyslu. Výše podpory se následně na to odvíjí od velikosti podniku, tj. v rozmezí 40 60% celkových způsobilých výdajů. Aktuálně vyhlášené výzvy naleznete na stránkách nebo na OP, jež je trefně pojmenován Výzkum a vývoj pro inovace, je přímo nasměrován na posílení kapacit výzkumu a vývoje, a to především vysokých škol, výzkumných ústavů, neziskových institucí a jimi zřizovanými právnickými osobami. Prioritní osa 1 Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje a 2 Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji, podporuje především obnovu a budování výzkumných a vývojových laboratoří, nových ústavů či institucí, center excelence včetně výstavby nových objektů a jejich vybavení moderní přístrojovou technikou, posílení kapacit a know how výzkumu a vývoje založených na budování dislokovaných pracovišť, tak aby v dalších regionech vznikly podmínky pro efektivní a rychlé využití výzkumu a vývoje. Důraz je kladen v prioritní ose 2 na ochranu duševního vlastnictví ve výzkumných a vysokoškolských institucích. Výše podpory se pohybuje kolem 90% způsobilých výdajů. Tento OP je jediný, který dosud nebyl schválen Evropskou komisí, proto se nedají očekávat v brzké době žádné výzvy. Více na stránkách v sekci Výzkum a vývoj. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je obecně zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání. Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, je zaměřena na inovace studijních programů na VOŠ a VŠ, další vzdělávání učitelů, řídících a administrativních pracovníků a specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje a jejich vzdělávání v oblasti řízení výzkumu a vývoje. Jednou z podporovaných aktivit je také posílení mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem. Možným příjemcem, jak už z podporovaných aktivit vyplývá, jsou VOŠ, VŠ, výzkumné instituce, výzkumné ústavy a další. Výše podpory může dosáhnout až 100% způsobilých výdajů. V nejbližší době se připravuje vyhlášení výzev z tohoto programu. Aktuálně vyhlášené výzvy včetně všech dokumentů lze sledovat na stránkách sekce Evropská unie a 7. rámcový program (7. RP) je komunitárním programem, který je základním programem EU určeným pro financování výzkumu a vývoje. Jeho základním principem je mezinárodní partnerství a evropská přidaná hodnota. 7. RP realizuje podporu výzkumu ve vybraných prioritních oblastech s cílem, aby si EU v těchto sektorech vybudovala a udržela postavení předního světového hráče a zároveň naplnila stanovené cíle Lisabonské strategie. 7. RP se skládá ze čtyř hlavních bloků činností tvořících 4 konkrétní programy plus pátého specifického programu jaderného výzkumu. Jsou jimi: Spolupráce Myšlenky Lidé Kapacity Specifický program EURATOM (jaderný výzkum) 7. RP operuje na rozpočtové období s finančním rozpočtem 50,521 mld. eur. Financování ze strany EU je do 75% uznatelných nákladů. Národní koordinační centrum pro tento program je Technologické centrum AV ČR ( Aktuální výzvy programu jsou ke stažení na Stránky o 7. RP v ČJ Snazší přejezd přes hranice, více kontrol ve vnitrozemí, opuštěné budovy po celnících. Tak vypadají hranice dva měsíce po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Jela jsem teď lyžovat do Rakous a při opouštění republiky jsem cítila zvláštní pocit. Člověk byl skoro dvacet let zvyklý, že musí zastavit a čekat, jestli se ho muži v uniformách rozhodnou zkontrolovat nebo mávnou rukou. To je všechno už minulost, řekla Václava Kalousová z Českých Budějovic. Je ale prý ráda. Kontroly ji obtěžovaly, zdržovaly ji v jízdě. Už bych to nevrátila. Je to pryč, dodala. Přestože z hranic policisté na konci prosince zmizeli, více o sobě dávají vědět na jiných místech. Například rakouská policie zastavuje řidiče jen pár kilometrů od čáry. Rakušané tvrdí, že chtějí mít přehled o tom, kdo přijíždí do země, vybírají si prý auta, ve kterých by mohli cestovat běženci. Hlídají i Češi. Kontroly chtějí posílit pojízdnými policejními stanicemi. Celkem tak má být připraveno osmdesát mikrobusů. V každém z okresů České republiky by se měl objevit jeden z nich. Do terénu by měly mikrobusy vyjet ještě v letošním roce, řekl ministr vnitra Ivan Langer. Po vstupu země do schengenského prostoru osiřely bývalé celnice. Zájem o ně projevují některé radnice, například ta v Aši nebo v Božím Daru. Chceme areál získat hlavně proto, abychom mohli rozhodovat o jeho dalším osudu. Proto připravíme studii využití objektů, uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata s tím, že město chce předejít snaze spekulantů objekty získat a obratem prodat, vhodné by prý ani nebylo, kdyby se tam objevily noční podniky nebo tržnice. To v Božím Daru už mají jasnou vizi. Mělo by tam vzniknout velké informační středisko pro centrální Krušnohoří. Jan Štifter Studentka středočeského gymnázia vítězkou překladatelské soutěže Ve všech členských státech EU současně proběhl 14. listopadu loňského roku pilotní projekt soutěže Juvenes Translatores (mladí překladatelé). Účastnilo se ho více než 300 evropských škol ze všech zemí EU. Soutěž byla součástí oslav padesátého výročí založení Evropské unie a 10. května 2007 ji odstartoval evropský komisař pro mnohojazyčnost Leonard Orban. Zvýšení povědomí o významné úloze překladatelství v politice mnohojazyčnosti Evropské komise, ale také příležitost pro studenty zkusit si, jaké to je, být překladatelem, to byly hlavní cíle projektu. A jak soutěž probíhala? Soutěžící měli ve školách dvě hodiny na zhotovení překladu jednoho z 23 různých autentických textů na téma cestování do jednoho z úředních jazyků EU. Celkem si studenti vybrali 134 jazykové kombinace, kde každá kombinace představovala zdrojový a cílový jazyk. Všech 27 vítězů soutěže (z každé země jeden) pojede za odměnu na třídenní návštěvu Bruselu, kde převezmou diplom z rukou evropského komisaře pro mnohojazyčnost Leonarda Orbana. Vítězové se svými dospělými průvodci navštíví Evropskou komisi, převezmou ocenění a setkají se s lidmi, kteří překládají evropské legislativní a politické dokumenty. V Česku se překladatelské soutěže zúčastnili celkem 32 studenti z osmi středních škol. Vítězkou za Českou republiku se stala Amra Čauševič, studentka Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, která zvolila překlad z angličtiny do češtiny. Po prvním přečtení jsem byla trošku překvapená, protože jsem předpokládala, že textu jen tak snadno neporozumím. Naštěstí byl text psán srozumitelnou a velmi přístupnou formou, říká studentka v rozhovoru na stránkách středočeského kraje. Zda se chce v budoucnu překladatelství věnovat, však zatím neví. Vždycky to byl můj skrytý sen, ale nikdy jsem o tom vážněji neuvažovala. Mám trochu strach z takto zodpovědné práce. Všech 27 výherců teď čeká avizované předání cen na slavnostním ceremoniálu v Bruselu. Ten se uskuteční 10. března Filip Appl Europoslancům vadí vepřín v Letech Europoslanci se opřeli do České republiky kvůli vepřínu v Letech na Písecku. Vadí jim, že v místě, kde za druhé světové války umírali Romové, nadále zůstává nedůstojný vepřín. Podle Jihočeského kraje však situace není taková, jak ji vnímá Evropský parlament. O možném řešení jsme už před časem nejednou hovořili s představiteli jihočeských Romů a jednoznačně jsme se dohodli, že na místě by měl v budoucnu vzniknout památník koncipovaný tak, aby existence vepřína nenarušovala jeho důstojnost. Jihočeský kraj nechal proto zpracovat investiční záměr stavby památníku a úprav okolní krajiny, které by zaručily odpovídající pietnost místa, uvedl Zahradník. Europoslanci tvrdí, že v zemi není politická vůle problematiku vepřína řešit. Ne ale všichni, proti stála například ODS. Ve skutečnosti je vztah k romské menšině problémem komplexním a celoevropským, který se týká téměř všech členských zemí Unie, uvedl europoslanec Jan Zahradil s tím, že není vhodné, aby sedmadvacítka v tomto ohledu pranýřována pouze jednu zemi. Podle jihočeského hejtmana je vše na dobré cestě k tomu, aby památník v Letech skutečně vznikl. Právě politická vůle najít řešení přivedla představitele Jihočeského kraje a jihočeských Romů k jednacímu stolu, přestože samospráva kraje ani nemůže v této záležitosti rozhodnout. Je nejvyšší čas dospět k dohodě a zabránit tak dalším eskalacím tohoto citlivého problému, doplnil Zahradník Bývalým sběrným táborem tu prošlo za druhé světové války přes třináct set lidí. Od srpna 1942 do srpna následujícího roku jich 326 zemřelo, mezi nimi i téměř dvě stě padesát dětí. Přes pět set vězňů bylo deportováno do polského koncentračního tábora Osvětim. Jan Štifter České rybářství čekají peníze z EU Česká republika bude moci čerpat v současném programovacím období téměř 26,7 miliardy eur (přibližně 752,7 miliardy korun). Finanční prostředky budou čerpány ze strukturálních fondů (ESF, ERDF) a Fondu soudržnosti prostřednictvím 26 operačních programů. Jedním z nich je i Operační program Rybářství. Udržitelné a konkurenceschopné rybářství. To je hlavní cíl Společné rybářské politiky EU. Už v loňském roce česká vláda vypracovala a schválila dokument s názvem Operační program Rybářství na období , který následně předložila k posouzení Evropské komisi. Ta dokument schválila koncem ledna tohoto roku. Operační program má navazovat na úspěch toho předchozího. V období totiž ČR obdržela z prostředků tzv. Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR) 4,1 milionu eur. Díky těmto projektům bylo podpořeno na 175 projektů a podařilo se vytvořit 60 nových pracovních míst. I na základě analýzy Evropské komise, ze které vyplynula hlavně potřeba zaměřit se na rozvoj nových pracovních míst a ekonomickou výkonnost podniků, byl dokument pro období upraven a rozpočet značně navýšen. Celkové veřejné výdaje v rámci tohoto programu se tak vyšplhají na více než 36 milionů eur (přes 908 mil. korun). Pomoc Unie z prostředků Evropského rybářského fondu (ERF) přitom činí přes 27 milionů eur (přes 681 milion korun). Celé tyto peníze se rozdělí mezi regiony České republiky, zařazené do cíle Konvergence, kam patří všechny oblasti s výjimkou území hlavního města Prahy. Že jsou peníze pro české rybářství velice důležité, potvrdil v ilustrační foto minulosti i ministr zemědělství Petr Gandalovič: Od Operačního programu Rybářství si slibujeme rozvoj rybářství a posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Zřejmě nejvýznamnější část finančních prostředků půjde na propagační a marketingové aktivity ve prospěch výrobků ze sladkovodních ryb, protože právě vyšší poptávka po sladkovodních rybách umožní firmám další investice do rybníků, farem i zpracovatelských aktivit. Filip Appl

3 EN č. 02 / 2008 TÉMA MĚSÍCE 3 Bruselská injekce české vědě (pokračování ze strany 1) Tvrdí, že je potřeba preferovat projekty celoevropského významu. Ideálně tedy ty, které jsou napojeny na velké evropské výzkumné infrastruktury a mohou tak zajistit dlouhodobý přínos nejen pro příslušný region, ale pro celou Českou republiku. GRUBHOFFER: PŘINESE TO I ŘADU ZKLAMÁNÍ Další z obav vědců je otázka, zda jsou tuzemští badatelé na injekci z Bruselu dostatečně připraveni. Veškeré přípravy na prostředky z evropských strukturálních fondů probíhají značně živelně, s minimální snahou po jejich koordinaci. Uvědomuji si, jen co času zabere vysvětlovat kolegům, že se nejedná o peníze na cokoliv, co si kdokoliv z nás umane, ale že jde o finanční prostředky zejména do výzkumu a vývoje, tedy nikoliv do základního výzkumu v dosavadním pojetí naší vědy. A v tom může být velký problém, nejspíš i pozdější četná zklamání z nenaplněných očekávání, řekl EN děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer. Obecně však vědci vnímají přísun peněz pozitivně. Investice do vědy a výzkumu může podle nich ovlivnit ekonomický rozvoj České republiky, očekávají, že se badatelé vymaní z kleští, ve kterých je drží dosavadní financování. Podpora české vědy prostřednictvím dotací z evropských fondů může naší vědě pomoci opravdu významným způsobem. Měla by přinést zhruba dalších patnáct miliard ročně, potvrdil EN senátor Parlamentu České republiky Jaromír Jermář. STEJNÝ PROJEKT DO VÍCE INSTITUCÍ V jaké situaci je dnes český vědec? Pracuje v prostředí, kde jsou obě hlavní grantové agentury neustále zavaleny přihláškami. Přestože většina z nich je podle odborníků kvalitní, úspěšnost se pohybuje v rozmezí patnácti až dvaceti procent. Každý z oficiálních poskytovatelů, kterých je dnes v České republice dohromady přes dvacet, má svá vlastní pravidla, jiné formuláře. Někteří lidé proto posílají stejný projekt do více institucí, aby si pojistili výsledek. Zbytečně se tak zaměstnávají davy úředníků. Pro spoustu zejména mladých vědců jsou taková fakta demotivující. Pozice vědců, kteří pro své projekty neseženou partnera v komerční sféře a musí se ucházet o finanční prostředky v grantových řízeních, jsou často nedůstojné. Rozhodnutí grantových komisí navíc v minulosti nebyla vždy dostatečně transparentní, sdělil EN poslanec Parlamentu České republiky Jan Morava. Badatelé dnes musí žádat o grant prakticky na každý, byť i méně významný projet. Musí se obracet na některou z veřejných agentur, které podle informací EN pro vyhodnocení předložených projektů využívají externí pozorovatele. Nic proti tomu, jde o zcela transparentní a mezinárodně uznávanou metodiku, vážný problém ale začíná být s ochotou zejména zahraničních posuzovatelů věnovat čas studiu a posuzování mnoha projektů, jejichž celkové finance jsou často pod jejich rozlišovací schopnost, doplnil Drahoš. BLÍŽE K POMĚRŮM KANADY A FINSKA Odborníci doufají, že se situace změní co nejdříve. Slibuje to výhled na příští roky, kdy se sníží počet kanálů, přes které proudí peníze. Podle týdeníku Respekt tak budou všichni vědci soutěžit jen u dvou institucí základní výzkum připadne Grantové agentuře České republiky, aplikovaný výzkum bude financovat technologická agentura, která teprve vznikne. Zbývající poskytovatelé budou hodnotit vědecké týmy a určovat strategii. Země by se tak měla přiblížit k poměrům, jaké panují třeba v Kanadě nebo ve Finsku. Podle vědců a politiků by české vědě pomohly nejen peníze z Bruselu, ale také soukromé firmy. Ty však nadále posílají peníze raději do sportu než do vědy. Významně se má o podporu vědy zasadit také reforma, o které by v blízké době měla jednat česká vláda. Díky ní by měla konkurence zesílit, v aplikovaném výzkumu by už stát neměl financovat nikoho, kdo si nedokáže část peněz na projekt zajistit v soukromém sektoru. To se však nemusí líbit některým vědcům a zástupcům vysokých škol. Jan Štifter ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Podpora vědy je zatím málo efektivní Podmínky pro doktorandy Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství Je pravda, že Česká republika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací si v mezinárodním srovnání nestojí nejlépe a v řadě ukazatelů zaostává za průměrem zemí EU. Příčin tohoto stavu je několik. V oblasti financování je to zejména otázka zdrojů. Přestože výdaje na výzkum a vývoj absolutně neustále rostou, je jejich podíl na celkovém hrubém domácím produktu nízký a výdaje nemají optimální strukturu: stále převládají výdaje z veřejných zdrojů a podíl výdajů ze soukromého sektoru se nedaří zvyšovat. Svou negativní roli sehrává i roztříštěnost podpory a její nízká efektivita, která je pravděpodobně důsledkem nedokonalého systému hodnocení výzkumu, v němž dosud není dostatečně propojeno přidělování prostředků na výzkum s jeho výsledky, a převaha institucionální podpory nad podporou účelovou. V oblasti lidských zdrojů má ČR nízký podíl výzkumných pracovníků v přepočtu na 1000 obyvatel. Situace se sice od roku 1995 postupně zlepšuje, ale růst počtu výzkumných pracovníků je oborově nevyrovnaný odehrává se zejména v sociálních, humanitních a lékařských vědách, zatímco počet výzkumníků v technických a přírodních vědách relativně klesá. Velmi nízká je mobilita výzkumníků mezi akademickou a aplikační sférou. Ta spolu s absencí poptávky po výsledcích výzkumu ze strany průmyslu a s některými legislativními překážkami nepřispívá k žádoucí spolupráci výzkumných institucí s aplikační sférou a k transferu a využití výsledků výzkumu. Řada potencionálně využitelných výsledků výzkumu tak končí ve stádiu publikace. Věřím, že připravovaná reforma výzkumu, vývoje a inovací spolu s finančními prostředky z evropských strukturálních fondů vytvoří předpoklady pro růst excelence české vědy, vzájemnou provázanost procesů vzniku, přenosu a využívání nových poznatků a přispěje k růstu konkurenceschopnosti ČR. Miroslava Kopicová, 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj Prostředí, ve kterém se vědě daří, má celou řadu parametrů legislativních, institucionálních, finančních.. Na jejich zlepšení je možné pracovat a také se to děje. Současná reforma systému výzkumu, vývoje a inovací se týká zjednodušení financování a administrativy, podpory excelence ve výzkumu, spolupráce s uživateli výsledků výzkumu, jeho pružnější organizace a zapojení ČR do mezinárodního výzkumu. Je tu ale ještě jedna oblast, kterou já považuji za nejdůležitější a nejobtížnější zajištění odborníků pro výzkum, vývoj a inovace. Dostatek kvalifikovaných vědců a dalších odborníků pro výzkum se stává už dnes kritickým bodem rozvoje české vědy. Nejdůležitější pro zajištění vědy jsou počty a kvalita absolventů doktorandských studií. Tady se pohybujeme v podílu absolventů na příslušné věkové skupině na pouhých dvou třetinách (!) evropského průměru. Je třeba významně změnit vysokoškolský zákon, navýšit počty, financování a způsob přípravy doktorandů, posílit vysokoškolský výzkum, zavést jiný způsob řízení vysokých škol. Role univerzit je v rozvoji vědy klíčová. Mladým vědcům, které jsme již vychovali, musíme nabídnout prostředí, v němž se mohou realizovat, náročné pracoviště, podmínky k odbornému růstu i slušný plat, profesůry na vysokých školách, na něž nebudou čekat do důchodového věku. Potřebujeme reformu podpory výzkumu, vývoje a inovací, která však nemůže být úspěšná bez souběžné novely zákona o vysokých školách. KOMENTÁŘ Výzkum, vývoj a inovace jsou zdrojem prosperity Výzkum, vývoj a inovace a jejich pružná a neodkladná aplikace v ekonomickém procesu představují společně s faktorem vzdělávání nejdůležitější dlouhodobý zdroj ekonomického rozvoje a prosperity země a jejích regionů. Ne náhodou představují výzkum, vývoj a inovace na straně jedné, a vzdělávání na straně druhé spojité nádoby, s řadou vzájemně propojených souvislostí pro účely mezinárodního srovnávání i zdrojů jejich financování. Hrubé výdaje na výzkum a vývoj představují souhrnný ukazatel finančních vstupů do oblasti výzkumu a vývoje, který je používán pro účely mezinárodního srovnávání. Pro snadnost a korektnost srovnání je obvyklé vyjadřovat jej ve vztahu k HDP. Tento poměr je označován jako VaV intenzita a vyjadřuje náročnost HDP na výdaje na výzkum a vývoj. Ukazatel výdajů na výzkum a vývoj zahrnuje celkové výdaje na tuto oblast, realizované na území daného státu v daném období. Není přitom rozlišován zdroj financování (zahraniční tuzemský; soukromý veřejný, apod.), ani jeho účel (běžný nebo kapitálový výdaj). Vývoj tohoto ukazatele v čase v mezinárodním porovnání výrazně ovlivňují strukturální charakteristiky jednotlivých národních ekonomik (například vysoký podíl velkých nadnárodních společností a jejich objem výdajů na výzkum a vývoj, odvětvová struktura ekonomiky apod.). Ruku v ruce s výdaji na výzkum a vývoj jsou sledovány rovněž na úrovni mezinárodního srovnávání výdaje na vzdělávání. ZNALOSTNÍ INTENZITA HDP Objem výdajů na výzkum a vývoj, společně s výdaji na vzdělávání, představují tzv. znalostní intenzitu HDP jednotlivého národního státu, která do jisté míry monitoruje a předurčuje jeho dlouhodobou konkurenceschopnost. Pokud vztáhneme vývoj znalostní intenzity HDP jednotlivých národních ekonomik EU k vývoji jejich HDP na obyvatele, jako základního, souhrnného ukazatele jejich ekonomické vyspělosti a prosperity, objeví se nám v zásadě dvě skupiny zemí. V rámci první z nich jejich příznivá ekonomická prosperita přímo odráží fakt, že tyto země vynakládají na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání značné množství prostředků (někdy dokonce relativní porovnání objemu těchto výdajů převyšuje aktuální vývoj ekonomické vyspělosti); v případě jiné skupiny zemí je ekonomické prosperity dosahováno i přesto, že relativní objem výdajů na výzkum, vývoj, inovace a vzdělání se může zdát být nedostatečný. JAK SI STOJÍ ČESKÁ REPUBLIKA V obecnějším vyjádření nicméně alespoň současné porovnání poměrně jasně ukazuje, že celá řada z nejbohatších evropských i světových ekonomik vykazuje nejvyšší hodnotu znalostní intenzity HDP a naopak relativně chudší země (například v rámci OECD; do porovnání nejsou zahrnuty absolutně chudé země, v nichž většinou jsou tyto typy výdajů zcela extrémně nízké) vykazují nižší hodnoty ukazatele znalostní intenzity. Zajímavé jsou pak i odlišné poměry mezi výdaji na výzkum a vývoj a na vzdělávání v jednotlivých zemích. Žebříčku znalostní intenzity v evropském kontextu vévodí severské země (Švédsko 11,4% HDP, vzdělávání 7,6%, výzkum a vývoj 3,8%, což je vůbec nejvíce na světě mezi srovnávanými zeměmi; Dánsko 11,2%, vzdělávání 8,8% - vůbec nejvíce na světě, výzkum a vývoj 2,4%; Island 11,1%, vzdělávání 8,3%, výzkum a vývoj 2,8%). Vysoké hodnoty v Evropě vykazují rovněž Finsko (10,1%), Švýcarsko (9,5%), Francie (8,5%), Slovinsko (8,4%), Rakousko (8,3%), Belgie (8,2%), Německo (8,0%) či Velká Británie (8,0%). Průměr EU-27 činí 7,5%. Hodnota pro Českou republiku je 6,5%; 5,0% je určeno na vzdělávání (což je například srovnatelné s Japonskem či Německem) a 1,5% na výzkum a vývoj (srovnatelné například s Norskem, Lucemburskem či Slovinskem). Nižší hodnota než v České republice je v rámci EU vykazována v podstatné většině nových členských zemí (s výjimkou Slovinska), ale i v porovnání s řadou zemí EU-15, vůči nimž neplatí úplná korelace mezi znalostní intenzitou HDP a mírou ekonomické vyspělosti (nejmarkantnější je to v případě dvou nejbohatších zemí EU při použití ukazatele HDP na obyvatele Lucemburska a Irska, s hodnotami 5,5%, resp. 6,4%. Pod českou úrovní se nachází rovněž Španělsko (6,1%), Itálie (6,2%), Portugalsko (6,2%) a Řecko (5,0%). Aktivity spojené primárně s výzkumem a vývojem mají v souvislosti s plněním Lisabonské strategie cíl dosažení úrovně 3% HDP v roce 2010 pro EU-27 a 2,1% pro Českou republiku.z mimoevropských zemí jsou v žebříčku nejvýše Japonsko (8,1%) a USA (10,2%). Samotné výdaje na výzkum a vývoj činí v případě USA 2,7% HDP a Japonska 3,2%. Petr Zahradník, ekonom