HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. příspěvková organizace. Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006

Transkript

1 HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006 Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A P L A N E T Á R I U M P R A H A H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E P E T Ř Í N 2 0 5, P R A H A 1 K R Á L O V S K Á O B O R A 2 3 3, P R A H A 7 P O D H V Ě Z D Á R N O U 7 6 8, T EL T EL , PR AH A 8 IČO F AX F AX T EL DIČ CZ E - m a i l i n f o r m a c o b s e r v a t o r y. c z E - m a i l p l a n e t a r i u p l a n e t a r i u m. c z E - m a i l d a b l i c e o b p l a n e t a r i u m. c z

2 Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2006 Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Od té doby se stala organickou složkou pražské kultury a po sloučení s Planetáriem je největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. V současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Kopernikově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2006 přes osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat osob (19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4548 návštěvníků (3,4%). Zhruba 67,5% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 4 Programy pro školy: HaP nabízí programy od pohádek s astronomickou tématikou, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro třídy základních škol. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy. Kurzy a kroužky: V roce 2006 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Více na straně 15 Mimořádné akce: Přestože rok 2006 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v astronomii a kosmonautice (výjimkou bylo částečné zatmění Slunce), podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Z těch nejzajímavějších uveďme Člověk ve vesmíru, Měsíc Tibetu, Noc vědců nebo Sobota s roboty. Dobře navštíveny byly rovněž velké tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. Od září do října proběhlo několik akcí k 50. výročí zahájení činnosti hvězdárny Ďáblice. Více na straně 17 Výstavy: Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout více než 13 krátkodobých tématických výstav. Více na straně 19 2

3 Odborná činnost: Aktivita v odborných projektech se v roce 2006 soustředila zejména na využívání robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP. Více na straně 21 Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 23 titulů s astronomickou tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací. Více na straně 24 Komerční aktivity: Doplňková činnost v sobě zahrnuje - stejně jako v předchozích letech - především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Údržba a technický rozvoj: Více na straně 25 V roce 2006 došlo ke zpomalení tempa rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Vzniklo zejména zpožděním při získávání stavebního povolení pro bezbariérový přístup do prvního patra a při výběru dodavatele astronomické výstavy. To na druhou stranu umožnilo uvolnit kapacity technického oddělení na další akce a úspěšně zvládnout všechny další plánované i mimořádné akce. Mezi zvláště významné akce patří například vyřešení chlazení a vytápění v přechodném období sálů Planetária pomocí dvou reverzních chladících jednotek. Oblasti energetických úspor byla obecně věnována velká pozornost. Na podzim se podařilo realizovat komplex opatření k úsporám energie na hvězdárně v Ďáblicích, jehož hlavní částí byla výměna oken objektu. Více na straně 25 Mezinárodní spolupráce: Ve spolupráci s berlínským Zeiss-Grossplanetarium byl na začátku roku uveden pořad Tajemství Síria. HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních projektech a organizacích. Více na straně 30 Handicapované osoby: Na počátku roku 2006 se podařilo uvést do plného provozu systém bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária Praha. Do konce roku bylo systémem bezbariérového pohybu přepraveno přes 200 vozíčkářů, zejména handicapovaných dětí v rámci školních návštěv. Zkušenosti s provozem jsou dobré a ohlasy vozíčkářů kladné. Na konci roku byl podobný systém instalován i na Štefánkově hvězdárně. Součástí konceptu Neviděná obloha dotýkejte se prosím je i snaha o individuální přístup k nevidomým návštěvníkům. Pokud o to mají zájem a je-li to z časových důvodů možné, jsou naši pracovníci ochotni se jim věnovat. Individuální přístup se osvědčil i v případě dětí s kombinovanou vadou sluchu. Více na straně 32 Rozbor hospodaření: Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše tis. Kč, neinvestiční příspěvek ve výši tis. Kč byl využit s maximální účelností. Hospodářský výsledek roku 2006 před zdaněním činil u hlavní činnosti -295 tis. Kč, u doplňkové činnosti 562 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 111% a náklady na 100,4%, v doplňkové činnosti byly výnosy splněny na 171% a náklady na 128%. Více na straně 32 3

4 1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2006 přes osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se návštěvníky (77,5%); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat osob (19,1%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo návštěvníků (3,4%). Zhruba 67,4% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2006 připraveno a uvedeno 16 nových pořadů, z toho nejvíce v Planetáriu (12) Planetárium Formosa - překrásný ostrov Taiwan (Starvid) premiéra Ostrov Taiwan odděluje od Číny Taiwanská úžina. K Čínské republice na Taiwanu, jak zní oficiální název státu, patří Pescadorské ostrovy a dalších 8 ostrovů nebo souostroví. Hlavní ostrov je značně hornatý, 260 vrcholů přesahuje třítisícovou hranici nadmořské výšky. Tajemství Síria (Cosmorama) premiéra Pořad vypráví poutavý příběh výzkumu Síria - nejjasnější hvězdy pozemské oblohy. Fascinující astronomické vědomosti Dogonů, doložené originálními záznamy a citáty, jsou v pořadu konfrontovány s našimi nejnovějšími poznatky. Autentický obrazový a hudební doprovod, připravený speciálně pro tuto příležitost, dodává příběhu zvláštní kouzlo a přitažlivost. Pořad je uváděn ve spolupráci s berlínským Zeiss-Grossplanetarium. Země zářivých sedel - Malý Tibet (Starvid) premiéra Pozoruhodná diashow využívající kombinace diapozitivů a videosekvencí nás zavádí do jedné z posledních enkláv tibetského buddhismu, vysoko v horách severoindického Himálaje, Ladaku a Zanskaru. Ztracená říše boha Slunce (Cosmorama) premiéra Střední a Jižní Amerika - téměř magické pojmy pro ty, kdo žijí na jiných světadílech. Proč se záhady brání racionálnímu vysvětlení? Nechápeme záhady proto, že je posuzujeme očima naší vlastní doby a naší vlastní vědy? V pořadu se pokusíme proniknout do tajemné mytologie ztracených civilizací střední Ameriky a do jejich chápání světa i 4

5 vesmíru. Navštívíme známé památky, zamyslíme se nad dnes už téměř zapomenutým významem indiánských astronomických kodexů i bájí. Slunce a stíny (Starvid) premiéra Pořad o naší nejbližší hvězdě - Slunci, slunečním záření, optických úkazech v ovzduší a zatměních. Zrození člověka kosmického (Cosmorama) premiéra Pořad stručně rekapituluje uplynulých 45 let pilotovaných letů do vesmíru, popisuje hlavní americké a ruské programy v této oblasti a uvádí hlavní důvody pro další rozšiřování těchto aktivit v budoucnu. Vesmír malým dalekohledem (Cosmorama) premiéra Už Vám někdo nabízel ke koupi hvězdu? Nebo planetku? Nebo pár čtverečných metrů povrchu Měsíce? Nenechte se nachytat vychytralými obchodníky - nic takového možné není. Ale nezoufejte! Pořad prozradí, jak přesto může jakýkoliv kousek vesmíru patřit jenom Vám. Toulky sluneční soustavou (DIGISTAR) premiéra Výprava do pestrobarevného světa planet i menších podivuhodných těles sluneční soustavy. Tento pořad je prvním pořadem připraveným pro nové digitální planetárium Digistar 3. Co učil čáp na rybníce (učebna) premiéra Přednáška pro žáky tříd. S vodou se nesetkáme jen v rybníce, pokrývá větší část povrchu planety Země, tvoří většinu lidského těla. 5

6 Na příkladech z říše rostlin a zvířat se děti seznámí s důležitostí vody ve všech skupenstvích. Cesta do nekonečna (DIGISTAR) premiéra Pořad nabízí prostřednictvím počítačových simulací a nového digitálního planetária Digistar 3 pohled do nejvzdálenějších konců vesmíru. V roce 1922 bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Signály vyslané v té době se dnes nacházejí ve vzdálenosti přes 80 světelných let. Pro člověka vzdálenost nepředstavitelná, ve vesmírném měřítku zcela zanedbatelná. Pozorujeme oblohu (Cosmorama) premiéra Děti tříd se v pořadu seznámí se základy orientace na obloze, naučí se poznávat některá souhvězdí a dozví se také, jak oblohu správně pozorovat. Evropská jižní observatoř (Cosmorama) premiéra Výprava na jednu z největších a nejmodernějších observatoří světa, do pustiny v chilské poušti Atacama, na vrcholu Cerro Paranal. Obří teleskopy nás zavedou do tajemného světa vesmírných objektů nečekaných tvarů a barev, ale i půvabu. Štefánikova hvězdárna: Praha Astronomická V průběhu staletí byla Praha vždy centrem národní vzdělanosti a kultury, v některých obdobích dokonce světovým střediskem vědeckého bádání. Neobyčejně významnou úlohu sehrálo dnešní hlavní město České republiky i v dějinách poznávání vesmíru. S astronomickými záznamy se setkáváme již v nejstarších českých kronikách a lze bez nadsázky říci, že astronomické znalosti byly u nás již v dávné minulosti nedílnou součástí každého vyššího vzdělání. Mystérium hvězdy Betlémské Snad jedním z nejstarších a nejkrásnějších symbolů Vánoc je lidový betlém, nad kterým jasně září kometa - betlémská hvězda. Byla však betlémská hvězda skutečně jasnou kometou? 6

7 Jaké nebeské představení dalo vzniknout její legendě? V pořadu se vydáte za jejím tajemstvím, a při společném pátrání se podívate i do italského městečka Assisi, spjatého se Sv. Františkem, zakladatelem tradice lidových betlémů. Navštívíte i zemi babylonských mudrců, kteří se přišli do Betléma poklonit právě narozenému spasiteli. Hvězdárna Ďáblice: Sluneční soustava II - Pořad má dvě části, počítačový film Sluneční soustava 2003, jehož komentář je více strohý a trochu odbornější, proto je pořad nabízen 2. stupni základních škol. Protože každý film během doby zastarává, je doplněn živě komentovanými videozáznamy a snímky z kosmických sond, takže je průběžně aktualizován. Báje o Perseovi promítaný bájný příběh propojuje řadu souhvězdí podzimní oblohy. S jejich vyhledáváním na obloze a zajímavými objekty, které se v nich nalézají seznamuje následná dataprojekce hvězdné oblohy. Podobný pořad zřejmě nechybí na žádné z hvězdáren, proto je i v naší nabídce pro menší děti. 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium Praha nabízelo pro návštěvníky pořady v sálech Cosmorama, Starvid a v učebně. Kromě pořadů měli návštěvníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve foyeru, vidět krátkodobé příležitostné výstavy, podívat se do malého planetária nebo do experimentální zahrady. Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků pro školní skupiny a pro veřejnost. Během roku 2006 se uskutečnilo představení pro veřejnost a školní výpravy. Zhruba 75% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Především díky minimalizaci technických odstávek mohl být zvýšen počet nabízených termínů pro školní představení v sále Starvid, tak bylo dosaženo nejvyššího počtu konaných představení za posledních šest let. To bylo nutné vzhledem k zvýšenému zájmu o pořady digitálního planetária Digistar. Zhruba 78% tvořili návštěvníci programů v sále Cosmorama, 15% návštěvníci programů v sále Starvid a 5% návštěvníci akcí v učebně. Zbytek (cca 2%) tvořili návštěvníci, kteří navštívili pouze astronomickou výstavu (návštěva výstavy je jinak zahrnuta v ceně vstupenek na pořady Planetária). V sále Cosmorama probíhala výuková i populárně naučná představení pod hvězdnou oblohou. Právě projekce hvězd na největší projekční plochu v České republice a jednu z největších v Evropě dělá Planetárium unikátním. V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Poprvé byly v sále Starvid uvedeny dva nové pořady plně využívající nové digitální planetárium Digistar3. Pokračovaly také tradiční cykly přednášek (Kosmonautická kronika, cestopisné besedy). V učebně byly nabízeny speciální přednášky, doplňující učivo především pro základní a střední školy. 7

8 Stálá expozice ve foyeru Planetária byla rozšířena o expozici kosmonautiky, instalovanou na západním schodišti Planetária. Přestože Planetárium zaznamenalo mírný pokles návštěvnosti oproti letům předchozím, udržela se návštěvnost především díky posledním měsícům roku na průměrné úrovni a Planetárium navštívilo více jak 100 tisíc návštěvníků. návštěvnost Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč tržba Graf 1: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech Programy pro školy Planetárium Praha eviduje ve své databázi více než 1300 aktivních škol. To jsou školy, které v průběhu uplynulých čtyř let Planetárium navštívily alespoň jednou. Ve školním roce 2005/2006 to bylo více jak 700 škol, které uskutečnily celkem více jak 1600 návštěv. Z celkového počtu 1300 škol téměř 300 škol navštěvuje Planetárium každoročně, okolo 140 škol pak navštívilo v tomto školním roce Planetárium poprvé od roku Základní školy představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední školy a mateřské školy, přičemž oproti předchozím rokům došlo k mírnému nárůstu počtu středních škol na úkor škol základních a mateřských. Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Provozní přestávky byly minimalizovány na 15 minut, díky postupnému náběhu jednotlivých sálů je tak k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám, maximálně 141. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu. Zatímco dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 50 do 70%, odpolední termíny bývají obsazeny jen z 40 až 25%. Oproti předchozímu roku byl zaznamenán mírný pokles obsazenosti jednotlivých představení. To je způsobeno jednak větší nabídkou zejména doplňkových pořadů a jednak bylo zjištěno, že některé školy bohužel zneužívají možnosti bezplatné rezervace a rezervují si více termínů, z nichž některé bez omluvy nevyužijí. Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci celodenních výletů, popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není prakticky možné využít plnou kapacitu sálů. Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské základní školy a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti velkou zátěž. Nejčastější je kombinace jednoho pořadu v sále Cosmorama a jednoho v sále Starvid (28 případů). 8

9 obsazenost sálu (%) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 62% 58% 56% 54% 48% 53% 55% 70% 37% 32% 24% začátky představení Graf 2: Průměrná obsazenost kapacity sálu při jednotlivých školních představeních Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní projekční ploše i projekčnímu zařízení, vytvářejícím iluzi hvězdné oblohy. V poslední době ale začíná vzrůstat zájem o sál Starvid s digitálním planetáriem Digistar. Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady doplňkové. Pro mateřské školky jsou určeny pevné termíny představení, což jednak zajišťuje poměrně vysokou obsazenost sálu okolo 70% a současně umožňuje školkám snadno zařadit návštěvu Planetária do svého programu. V roce 2006 bylo promítáno mateřským školkám 7 pohádek v 65 termínech. Tato představení navštívilo dětí. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. V roce 2006 se konalo celkem 623 výukových představení pro více jak 51 tisíc žáků. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro třídy základních škol. V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 36 doplňkových pořadů. Na základě objednávek škol bylo uvedeno 261 představení pro téměř 19 tisíc osob. Z tohoto celkového počtu bylo uváděno 67-krát 10 pohádkových příběhů pro více jak 5 tisíc dětí. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 36%, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. 9

10 Programy v sále Cosmorama pro školy Pořady nabízené školám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3 základních skupin: pohádkové příběhy, které vhodnou formou seznamují mladší děti se základními poznatky o vesmíru pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků programy, které rozšiřují školní výuku Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou s živým lektorem. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale stále zůstávají pohádkou. Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro mateřské školky, jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická a další specifika. Základním školám jsou nabízeny 3 typy pořadů: pohádkové příběhy s astronomickou tématikou (1. 4. ročníky). živé přednášky vedené lektorem (1. 4. ročníky). automatizované pořady pokrývající a rozšiřující probíranou látku (3. 9. ročníky) V roce 2006 bylo uvedeno deset pohádkových příběhů, které na 67 představeních navštívilo dětí. Šest výukových pořadů pro základní školy shlédlo na 314 představeních žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také Vesmír kolem nás pro 3 a 4. ročníky. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2006 uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 21 představeních 1894 studentů. Ostatní pořady byly staženy z nabídky a nahrazeny novými pořady v sále Stravid, který umožňuje názornější vysvětlení probírané problematiky. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Nejžádanějším pořadem byl, stejně jako v loňském roce, pořad Noční obloha (31-krát, pro osob) poskytující základní seznámení se souhvězdími a objekty, 4krát uváděný také v anglické verzi. V druhém pololetí roku 2006 byl uveden nový pořad Pozorujeme oblohu, obdobného typu jako Noční obloha, určený však pro první stupeň základních škol. Jen za období od září do prosince byl pořad Pozorujeme oblohu uváděn 19-krát pro osob. Z populárně naučných pořadů byl nejžádanější pořad Bohové, faraóni a hvězdy. Celkem navštívilo 194 představení osob Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid je stále rozšiřována nabídka astronomických pořadů. Stále více škol navštěvuje pořady připravené pro digitální planetárium Digistar3. Pro tento systém byly vytvořeny 2 výukové pořady. Pořad Toulky sluneční soustavou pro 5. a 6. ročníky základních škol, který nahradil v září roku 2006 pořad Výprava za zajatci Slunce a 10

11 v listopadu 2006 pořad Cesta do nekonečna pro střední školy, který nahradil pořady v sále Cosmorama Architektura vesmíru a K hranicím vesmíru. Další pořady využívají starší systém Starvid. Jedná se zejména o zeměpisné pořady. Pořad Evropa pro třídy ZŠ je zaměřený vedle geografických poznatků na aktuální otázky o Evropské unii. Jako doplňující pořady pro výuku zeměpisu a dějepisu bylo nabízeno 9 pořadů, z toho 3 premiérově v tomto roce. V sále Starvid bylo uváděno 5 výukových pořadů. Na 190 představeních je shlédlo osob. Dále bylo v roce 2006 uvedeno 10 doplňujících programů pro školy při 67 představeních pro osob Pořady v učebně pro školy Celkem bylo uváděno 6 tematických přednášek. Při 98 přednáškách je shlédlo 2419 osob. Přednáška Naší přírodou je uváděna ve dvou verzích pro první a pro druhý stupeň základních škol. Ke konci roku 2006 byla do nabídky zařazena doplňující přednáška Pražská veverka, která vznikla ve spolupráci se sdružením Ornita. Do projektu monitoringu výskytu veverek v Praze se zapojují školy i jednotlivci Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2006 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury byla prováděna ve vyčleněných dnech v průběhu celého roku. Pro veřejnost tak byla budova Planetária otevřena 318 dnů v roce. Během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost ve večerních hodinách, o víkendech pak 5-7 pořadů denně a během prázdnin 3-4 pořady denně. Na celkově nižší návštěvnost mělo kromě řady jiných faktorů vliv i provádění parkových úprav v okolí Planetária v období květen srpen. Především v červnu a červenci byl přístup do planetária velmi ztížen. To potvrzuje i následující graf, kdy v měsíci srpnu došlo k nárůstu počtu návštěvníků a počet návštěvníků byl dokonce výrazně vyšší, než je dlouhodobý průměr. 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Graf 3: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku

12 Programy v sále Cosmorama V roce 2006 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno 26 pořadů, proběhlo 677 představení pro návštěvníků. Programy pro děti jsou uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou jsou jarní prázdniny, kdy je zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2006 bylo nabízeno 6 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 142 představení pro osob. Kromě šesti pohádek s astronomickou tématikou byla vždy jednou v měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Obloha pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také o aktuálním dění na obloze i v kosmickém výzkumu. V roce 2006 se konalo 9 přednášek pro celkem 734 návštěvníků. V roce 2006 bylo pro sál Cosmorama připraveno pět nových audiovizuálních programů pro veřejnost. Jednalo se o pořady Tajemství Síria Ztracená říše boha Slunce, Zrození člověka kosmického, Vesmír malým dalekohledem a Evropská jižní observatoř. Programy Tajemství Síria a Ztracená říše boha Slunce byly koncipovány tak, aby mohly být zařazeny i do nabídky večerních pořadů. Z 18 pořadů pro veřejnost bylo uváděno při večerních představeních střídavě 7 večerních pořadů, které navštívilo během 289 představení návštěvníků. Nabídka večerních pořadů byla v průběhu roku rozšířena o premiérové pořady Tajemství Síria a Ztracená říše boha Slunce. Večerní pořady jsou uváděny během celého týdne s výjimkou pátku. V roce 2006 bylo uspořádáno 6 speciálních přednášek pro 138 osob. Jednalo se především o přednášky Vesmír 2006 o zajímavostech na obloze v roce 2006 a Pohyby vesmírných těles, vysvětlující základy pohybu planet a hvězd po obloze Programy v sále Starvid V sále Starvid bylo uváděno v roce 2006 pro veřejnost 11 audiovizuálních pořadů, celkem se konalo 200 představení pro návštěvníků. Pořady v sále Starvid jsou uváděny o víkendech ve dvou odpoledních termínech. Vždy je uváděn jeden pořad s astronomickou tématikou a jeden pořad geografickocestopisný. V roce 2006 bylo pro veřejnost v sále Starvid připraveno pět premiérových pořadů. Z oblasti geograficko-cestopisných se jednalo o pořady Formosa - překrásný ostrov Taiwan a Země zářivých sedel - Malý Tibet. Dále vznikly tři pořady s astronomickou tématikou: nejdříve pořad Slunce a stíny a v druhé polovině roku pořady Toulky sluneční soustavou a Cesta do nekonečna. Tyto dva pořady již plně využívají digitální planetárium Digistar3. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od poloviny září do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 29 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 672 osob. Od nového školního roku byla připravena nová internetová prezentace těchto přednášek, což se částečně projevilo i na zvýšení návštěvnosti. V roce 2006 se konalo 7 přednášek o zajímavostech z kosmického výzkumu v rámci Kosmonautické kroniky, které navštívilo 185 osob. 12

13 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2006 přes 25 tisíc návštěvníků, z toho bylo 8836 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost ve srovnání s uplynulým rokem zaznamenala pokles o 20%. Tento propad mohl být způsoben mimo jiné i tříměsíční odstávkou lanové dráhy na Petřín, na jejímž provozu jsou kulturní zařízení na Petříně životně závislá. Tuto úvahu potvrzuje i skutečnost, že k poklesu počtu školních výprav prakticky nedošlo, zatímco v případě individuálních návštěvníků to bylo cca 30%. O sobotách a nedělích byly pravidelně uváděny astronomické pořady pro děti i dospělé. Astronomické přednášky se konaly jednou za měsíc. Návštěvnost těchto programů se držela na zhruba stejné úrovni jako v uplynulém roce a spolu s celkovým poklesem návštěvnosti to svědčí o vzrůstající oblibě těchto programů. Astronomická pozorování se konala v pravidelné otevírací době a také při třech mimořádných příležitostech (zatmění Slunce, Měsíce a Noc vědců) Programy pro školy V roce 2006 využilo nabídku 11ti školních pořadů 288 školních výprav, celkem 8678 žáků. Nejnavštěvovanějším pořadem byl Na výlet do vesmíru pro ročník ZŠ, který navštívilo přes 30 % výprav. Vzhledem k dlouhodobějšímu nedostatku pořadů pro střední školy byla v roce 2006 zahájena výroba pořadů s pracovními názvy Astrofyzika a Energie a ekologie, které by spolu s některými pořady pro dospělé tvořily základ nové ucelené nabídky pro všechny typy středních škol. V případě Astrofyziky se jedná o multimediální pořad, který je možné operativně sestavit 40-ti minutovým výběrem z celkem 12 ti bloků o celkové délce cca 150 minut, v případě Energie a ekologie se jedná o kombinaci naučného pořadu a poutavého příběhu Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost V roce 2006 byl během léta uváděn upravený pořad pro veřejnost Prahou astronomickou, který byl obsahově sladěn se současně probíhající výstavou v dolním sále hvězdárny. Přes celkově malé množství návštěvníku hvězdárny v letním období díky odstávce lanové dráhy byla relativní návštěvnost pořadu na dobré úrovni. Nově byl pro veřejnost na konci roku 2006 uveden vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské, věnovaný v širších souvislostech tajemstvím obestřenému nebeskému úkazu a okolnostem, které podle tradice před dvěma tisíci let doprovázely Kristovo narození. Dokončen byl také text k novému pořadu Čas hvězd a mandragor, který se podrobně zabývá astronomií a obecně vědou v rudolfínské době. Přes celkový pokles návštěvnosti hvězdárny o výše uvedených 20 % zaznamenala návštěvnost přednášek a pořadů pro veřejnost pokles jen o statisticky nevýznamných 5 %, což svědčí o rostoucí oblibě a atraktivitě této části programu. Celkem se v roce 2006 uskutečnilo 222 promítání a přednášek pro děti a dospělé, které navštívilo 1152 dospělých a 1134 dětí. Počet astronomických přednášek se ustálil na frekvenci jednou za měsíc, astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelná součást sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, a jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky pro nejširší veřejnost Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Třikrát byla hvězdárna mimořádně otevřena díky astronomickým úkazům i mimo otevírací dobu. Jednalo se o 13

14 zatmění Slunce (29.3.) a zatmění Měsíce (7.9.). Mimořádně byla hvězdárna otevřena také u příležitosti Evropské noci vědců (23.9.), v jejímž průběhu byla pro návštěvníky připravena mj. moderovaná diskuse s našimi předními odborníky na jednotlivá témata astronomie a kosmonautiky. V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 600 návštěvníků Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě). Po dobrých zkušenostech z předchozích let byl program Astrobusu nabízen i pro školy a školy v přírodě. Zájem mezi školami byl tentokráte o něco nižší, což si vysvětlujeme jistým nasycením poptávky v pravidelně oslovovaném okruhu škol. Počet dětí ve školách, které program Astrobusu shlédly, však zůstal na stejné úrovni. Astrobus navštívil v mimoprázdninových měsících celkem 13 škol v přírodě, kde jeho program shlédlo 1045 dětí. Zájem o Astrobus ze strany letních táborů byl již tradičně vysoký a oproti roku 2005 se prakticky nezměnil. Naši nabídku v roce 2006 využily především menší tábory, takže o letních prázdninách navštívil Astrobus 25 táborů, kterých se zúčastnilo celkem 1085 dětí. V rámci Astrobusu probíhal také prodej publikací z nabídky HaP. Příjmy za výjezdy Astrobusu se oproti roku 2005 zvýšily o cca 12 %, díky celkově nižšímu počtu dětí však poklesly výnosy za prodané publikace a celkový výnos tak zůstal na stejné úrovni jako v roce Výnosy z jednoho výjezdu však narostly v průměru o 15 %, takže pořádání Astrobusu je nyní z ekonomického hlediska efektivnější. 1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Ďáblická hvězdárna je nejmenším střediskem s nejmenším počtem zaměstnanců. V roce 2006 oslavila hvězdárna Ďáblice 50 let od jejího založení. Hvězdárnu navštívilo celkem 4548 návštěvníků (veřejnost: 1220 školy: 3328). Přes nepatrně nižší návštěvnost ve srovnání s rokem 2005 vzrostly tržby a to zejména za prodej publikací. Na nižší návštěvnost má vliv poloha hvězdárny na okraji Prahy a s tím spojená obtížná dosažitelnost. Dalším limitujícím faktorem je velmi malá kapacita přednáškového sálu Přednášky pro školy V rámci provozu pro školy bylo uváděno 11 pořadů, které shlédlo při 109 představeních 3328 žáků. Součástí pořadů je i prohlídka hvězdárny a za dobrého počasí i pozorování denní oblohy Pořady pro veřejnost V roce 2006 bylo uspořádáno celkem 23 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se uskutečnilo 14 filmových večerů s podobnou náplní. Průměrná návštěvnost byla 12 osob Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování oblohy se konalo podle plánu vždy ve čtvrtek večer, 2x za měsíc i v pátek večer a každou neděli odpoledne se uskutečnilo mimořádné pozorování zatmění Slunce. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 92 pozorování. 14

15 2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V roce 2006 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. 2.1 KURZY A KROUŽKY Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) V červnu byly ukončeny oba běhy AKM ročníku 05/06 a na podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 06/07. Při výuce byly využívány audiovizuální prostředky simulace astronomických dějů na PC a práce s multimediálními astronomickými tituly, dále učební pomůcky, jež umožňují pochopení optických jevů (optická lavice, spektroskop) a veškeré dostupné pomůcky pro vizualizaci probíraných dějů. Značná část lekcí byla samozřejmě věnována praxi s dalekohledy a pozorování oblohy. Oba kroužky navštěvovalo celkem 23 frekventantů. Za rok 2006 proběhlo v každém kroužku 33 lekcí Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V průběhu roku 2006 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2005/2006, na který bylo přihlášeno 34 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 18 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník 2006/2007 pro 41 posluchačů. Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem proběhlo 24 lekcí (v prvním pololetí 13, v druhém pololetí 11) Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2006 byl ukončen běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 05/06, po kterém následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky pro úspěšné absolventy kurzu, po nichž je frekventant schopen samostatně pracovat s pozorovací technikou a v případě zájmu ze strany HaP i provádět návštěvníky po Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 06/07. Kurz probíhá podle modelu zavedeného v roce 2003 a je rozdělen do dvou semestrů, přičemž první má za úkol zopakovat a prohloubit astronomické znalosti nabyté v I. ročníku a cílem druhého semestru je výchova pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny. Za tím účelem po každé lekci následují praktika, v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik je nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. Výkladové lekce samozřejmě využívají audiovizuální a výpočetní techniku. Astronomický kurz 06/07 navštěvuje 19 frekventantů Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Letní soustředění absolventů 1. a 2. ročníku Astronomického kroužku proběhlo na hvězdárně v Rokycanech v době od 22. do K dispozici jsme měli (jako 15

16 každoročně) celý areál hvězdárny s chatičkami a prakticky celou hvězdárnu (přednáškový sál, klubovna a za přítomnosti zaměstnance kopule). Hlavní náplní programu bylo samozřejmě pozorování noční oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná k vyhledání a pozorování slabých objektů. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie. Patří mezi ně nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Nezapomínalo se ani na prázdninové aktivity jako jsou výlety do okolí a hry v přírodě, jejichž součástí byla i stavba modelu sluneční soustavy. Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných chatičkách. Stravu smluvně zajistila hvězdárna v Rokycanech. Ubytování, stravu a dopravu si platil každý účastník sám. Akce se zúčastnilo 13 frekventantů kroužků Astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) Na základě projektu předloženého skupinou demonstrátorů hvězdárny byla pro potřeby akce Hvězdárnou a planetáriem hl.m. Prahy zapůjčena mobilní pozorovací technika a tábornické vybavení. Dohledem nad zapůjčenými prostředky byl v místě pověřen jeden odborný pracovník ŠH. 26. ročník Mobilní astronomické expedice (MAE2006) proběhl ve dnech 25. srpna - 3. září na tábořišti nad obcí Zachotín. Expedice se zúčastnilo a na chodu se podílelo celkem 36 účastníků, z toho 6 pracovníků Štefánikovy hvězdárny. Letošní ročník Mobilní astronomické expedice se setkal s relativně nepříznivým počasím, prováděla se tedy pouze vizuální a přehledová popřípadě zaškolovací pozorování. Z pozorovacích programů se v limitovaném čase pro pozorování rozběhla meteorová pozorování a to jak vizuální, tak teleskopickou metodou. V závěru týdne bylo možné pozorovat i několik zákrytů hvězd Měsícem. Data byla odeslána k dalšímu zpracování na hvězdárnu ve Valaškém Meziříčí. Z fotografického programu byl zvolen přehled a katalogizace asterizmů. K pozorování byl použit kombinovaný přístroj složený z pointeru Zeiss 8cm a digitálního fotoaparátu Nikon D100 spolu s objektivy MTO 1000mm a Sonar 200mm. 2.2 ODBORNÉ SEKCE A ZÁJMOVÁ ČINNOST Kosmo Klub (Planetárium Praha) V roce 2006 pokračovala činnost Kosmoklubu - skupině věkově neomezených hlubších zájemců o kosmonautiku působící při Planetáriu. V současnosti má 12 stálých členů a schází se v učebně vždy jednou měsíčně a schůzky navštěvuje 9-19 osob Dovolená s dalekohledem Dovolenou s dalekohledem pořádá Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech. Jedná se o akci určenou majitelům astronomické techniky a jejich rodinám. Smyslem této akce je umožnit během společného pobytu pod oblohou výměnu zkušeností z konstruování amatérských dalekohledů, 16

17 pozorování a fotografování oblohy atd. 17. ročník DsD se již po šesté uskutečnil v rekreačním středisku OAZA v osadě Pivoň v západních Čechách, a to od do V roce 2006 se DsD zúčastnilo 109 účastníků a organizátorů, což je hranice kapacity tábora. Přibližně 30% účastníků se akce zúčastnilo poprvé. Pro každou rodinu byla připravena brožurka Za krásami letní oblohy, která obsahovala souhrn zajímavých objektů na letním nebi, včetně efemerid přeletů ISS a záblesků Iridií spočítaných pro danou lokalitu. 3. MIMOŘÁDNÉ AKCE Přestože rok 2006 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v kosmonautice (výjimkou bylo částečné zatmění Slunce), podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost Zatmění Slunce 29. března 2006 Ve středu 29. března 2006 bylo z území České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Maximální fáze zatmění v Praze byla 0,487 slunečního průměru. Přestože počasí nebylo optimální, zatmění nakonec na hvězdárně v mimořádné otevírací době pozorovalo přes 200 návštěvníků. Mimořádná pozorování pro veřejnost probíhala i na hvězdárně v Ďáblicích. Úkaz byl k dispozici i na internetu díky Slunečnímu dalekohledu a radioteleskopu na terase Planetária Člověk ve vesmíru (Planetárium Praha) Duben 2006 K výročí letu prvního člověka do vesmíru byla uspořádána série speciálních přednášek a diskuzních pořadů. 13. dubna diskutovali a odpovídali na otázky návštěvníků Mgr. Antonín Vítek, Ing. Karel Pacner, Mgr. Jiří Kroulík a Ing. Marcel Grün v pořadu Člověk ve vesmíru dnes a zítra. 18. dubna se konala v rámci cyklu Kosmonautická kronika přednáška Gagarin a ti druzí. K této příležitosti byla instalována ve foyeru krátkodobá výstava Zrození člověka kosmického a 15. dubna byla v sále Cosmorama uvedena premiéra stejnojmenného pořadu Dětský den (Štefánikova hvězdárna) V blízkosti Štefánikovy hvězdárny ztroskotala mimozemská loď. Na její palubě byl nalezen mimozemšťan EDI. Choval se přátelsky a mírumilovně, a tak lidstvo spojilo své síly, aby pomohlo opravit porouchaný navigační systém jeho lodi, který umožnil určit správný název hvězdy, kolem které obíhá EDIho domovská planeta. Taková byla náplň dětského dne, kde splněním jednotlivých úkolů pomohly děti EDImu vrátit se domů. 17

18 Současně probíhalo v kopulích pozorování Slunce a pozemských objektů a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každý malý návštěvník obdržel za svůj výkon drobný dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí Měsíc Tibetu (Planetárium Praha) Září 2006 Od 9. do 29. září se konala v prostoru výstava Tibeťané v autonomní oblasti ČLR, v Amdu, Ladakhu a Indii, v prvním týdnu konání výstavy tvořil tibetský mnich Dr. Lama Jampa pískovou mandalu, symbol míru, harmonie a pozitivní energie. Akce byla doprovázena dvěma přednáškami Tibetská medicína věnované nejen medicíně, ale i kultuře Tibetu. Ke konci měsíce pak v rámci cyklu Cestovatelských besed proběhly přednášky Do Ladakhu a Zanskaru v zimě a Čínský Yunnan a trekování do Tibetu načerno. Celkem se těchto čtyř přednášek zúčastnilo 111 osob. Výstavu navštívilo v tomto období 411 osob, přičemž 14.září, kdy proběhl závěrečný ceremoniál zničení mandaly přišlo 58 osob Noc vědců Na noc z pátku 22. na sobotu 23. září vyhlásila Evropská komise tzv. Noc vědců. Cílem této aktivity je zejména oboustranné přiblížení lidí a vědy. Štefánikova hvězdárna se tentokrát do této aktivity zapojila mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci), cyklem pořadů pro veřejnost a moderovanou besedou s předními českými odborníky v různých oborech astronomie. Akci navštívilo na 400 lidí Sobota s Roboty (Planetárium Praha) 14.října 2006 V sobotu 14.října se ve spolupráci s občanským sdružením Robotika uskutečnila soutěž autonomních robotů Robotour Cílem soutěže bylo prokázat schopnost robotů orientovat se bezpečně ve venkovním prostoru. Akce se zúčastnilo 8 týmů a ohlas veřejnosti byl značný. Návštěvníci Planetária mohli vidět nejenom roboty v akci, ale mohli si také prohlédnout otevřené depo ve foyeru, kde probíhala příprava robotů na soutěž, nebo navštívit cyklus přednášek o robotech ve vesmíru, připravený pracovníky planetária. Celý měsíc byla k dispozici výstavka o akci a o robotech ve vesmíru. 18

19 SPACE TWO Konkurzem na účastníky mezinárodní dětské vesmírné expedice v Planetáriu vyvrcholila na podzim 2006 celoroční česká soutěž SPACE TWO, ve spolupráci s HaP pořádaná Dětskou tiskovou agenturou a Mladými Debrujáry. Vítězné týmy dětí ze zemí celé Evropské Unie prošly na přelomu října a listopadu 2006 výcvikem v Evropském vesmírném centru v belgickém Transinne, kde na závěr společně uskutečnili simulovaný kosmický let. Celá akce se setkala se značným ohlasem ve veřejnosti i sdělovacích prostředcích Den Poezie Štefánikova hvězdárna se připojila k programu 8. ročníku Dne poezie, pořádaného Společností poezie u příležitosti výročí narození K. H. Máchy. Hvězdárna byla vybrána jako startovní bod trasy pro starší žáky (11 15 let). V rámci programu byla přednesena krátká přednáška Čeští spisovatelé ve vesmíru. Akce se zúčastnilo přibližně 30 zájemců. 4. VÝSTAVY, KNIHOVNY Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu deset, na Štefánikově hvězdárně dvě a na hvězdárně v Ďáblicích jednu krátkodobou tématickou výstavu. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Prohlídka výstavních prostor byla součástí návštěvy pořadů uváděných v Planetáriu, kromě toho bylo možné navštívit výstavu samostatně. Pouze výstavní prostory navštívilo 4776 osob. Světelné panely i informace na počítačových monitorech stálé výstavy z astronomie a kosmonautiky byly průběžně aktualizovány. Na začátku roku byla instalována nová expozice věnovaná atmosféře a československému kosmickému výzkumu na západním schodišti planetária. Bohužel se zpozdilo získávání 3D exponátů od dalších institucí a také vytváření náplně pro multimediální počítače neprobíhá přesně podle plánu. V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny při umělém osvětlení (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi). Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky. 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2006 instalovány tyto tématické expozice, volně vázané na aktuální programovou nabídku nebo astronomické a kosmonautické zajímavosti: výstavy s astronomickou tématikou NOČNÍ OBLOHA aneb co můžeme vidět na obloze malým dalekohledem nejen v létě Zrození člověka kosmického - výstava ke stejnojmennému pořadu o historii kosmonautiky 19

20 NOVÁ SLUNEČNÍ SOUSTAVA - jak se změnila sluneční soustava z pohledu nové definice zveřejněné na IAU2006 konaném v Praze výstavy s cestopisnou tématikou Taiwan - fotografická výstava ke stejnojmennému programu Dogoni - Tajemství Síria - výstava fotografií doplňující stejnojmenný pořad Himaláj - Malý Tibet - výstava fotografií Martina Mykisky ke stejnojmennému pořadu Pyrenejský poloostrov očima fotografa Petra Hubáčka - výstava fotografií výstavy ke speciálním akcím Obhajoba pastelky - výstava kreseb malířky Marie Brožové, výstavu doprovázelo veřejné kreslení během, něhož vznikl obraz Ze života hvězd Tibeťané a mandala výstava fotografií ze života Tibeťanů spojená s vytvořením mandaly Autonomní roboti robotická technika pro výzkum vesmíru. Roboti na cizích vesmírných tělesech 4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Prochází rozsáhlou rekonstrukcí, vzhledem k nutnosti stavebních úprav prostor byly v roce 2006 vystavené exponáty stejně jako v předchozím roce spíše redukovány. Zejména s ohledem na budování bezbariérového přístupu do 1. patra budovy a dále pak vzhledem ke zpoždění při výběru dodavatele realizace nové výstavy došlo k posunutí definitivního dokončení akce na rok Získaného času bylo odbornými pracovníky Štefánikovy hvězdárny využito k přípravě kompletních podkladů pro podrobný scénář a libreto (což poněkud sníží celkové náklady realizace) a do koncepce mohly být zařazeny i některé nové zkušenosti s popularizací astronomie pro nevidomé. 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) Hvězda života a smrti březen červen 2006 Tato výstava byla věnována naší nejbližší hvězdě Slunci. Shrnovala nejdůležitější poznatky o Slunci, které lidé odhalili za posledních 400 let, kdy se výzkumem Slunce zabývají, naznačovala směry, kterými se bude jeho studium do budoucna ubírat a podtrhovala jeho význam jako prakticky jediného a zároveň nevyčerpatelného zdroje energie pro lidstvo. Výstava byla zahájena u příležitosti zatmění Slunce dne 29. března

21 4.4.2 Praha astronomická červenec prosinec 2006 Více než tisíciletá historie pražské astronomie zanechala své stopy v nesčetných památkách. Prvním z významných období byla doba vlády Karla IV. a posledních Lucemburků. Mnohé z nich jsou spojeny se zlatou dobou rudolfínskou, kdy v Praze pracovali nejvýznamnější astronomové své doby Johannes Kepler a Tycho Brahe. Bezpočet astronomických památek ukrývá pražské Klementinum, unikátní historické přístroje je možné obdivovat v pražských museích - tato témata zpracovávala výstava, doplněná o historické exponáty ze sbírek hvězdárny, nově vyrobený funkční model sextantu a multimediální model staroměstského orloje. 4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY V roce 2006 došlo v podniku k reorganizaci, v jejímž rámci bylo zrušeno místo knihovníka hvězdárny, neboť bylo pro podnik silně neefektivní vyhrazovat celý pracovní úvazek na relativně malý provoz knihovny. Protože se však domníváme, že provoz knihovny pro veřejnost by měl být i nadále zachován, byl pro mírně redukovanou otevírací dobu knihovny vyhrazen jeden z pracovníků programového oddělení hvězdárny. Při redukci otevírací doby o 50 % se podařilo dosáhnout úspor na pracovních zdrojích 85 % a poklesu výpůjček o pouhých 10 %, což považujeme za silné zefektivnění provozu. Díky zapojení dalších pracovníků a demonstrátorů hvězdárny došlo k výraznému pokroku v převodu katalogu knihovního fondu do elektronické podoby. Databáze nyní obsahuje asi 70 % hlavního knižního fondu. Knihovna byla otevřena pro veřejnost 127 výpůjčních dnů a jejích služeb využilo 516 čtenářů, kterým bylo poskytnuto 156 absenčních výpůjček a 744 výpůjček prezenčních. Návštěvníci knihovny jsou frekventanti astronomických kroužků a kurzů (žáci základních škol, studenti středních a vysokých škol), pracovníci příbuzných ústavů a dále představitelé nejrůznějších profesí ve středním věku a důchodci, k jejichž zálibám patří astronomie, kosmonautika apod. 4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Na konci roku 2005 proběhla rekonstrukce knihovny Planetária, v únoru 2006 byla knihovna vybavena novým nábytkem a začalo stěhování fondu zpět do knihovny. Knihovna byla uvedena do plně provozuschopného stavu v září. V současné době slouží především pracovníkům Planetária (pro veřejnost je určena knihovna Štefánikovy hvězdárny). Probíhají práce na třídění fondu dochází k mírným úpravám jeho struktury a současně k odstraňování některých duplicit, které již s ohledem na současný stav znalostí nejsou potřebné. Fond knihovny je příležitostně doplňován. 5. ODBORNÁ ČINNOST Aktivita v odborných projektech se v roce 2006 soustředila zejména na využívání robotického teleskopu a na využití CCD snímačů pro astronomická pozorování. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP. 21