Obecně zeměpisná mapa

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obecně zeměpisná mapa"

Jindřiška Kašparová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 TURECKO

2 Obecně zeměpisná mapa

3 Pohled na Đstanbul

4 780 tis. km 2, 61 mil. ob. Fyzická geografie Strategická poloha - Bospor a Dardanely, jen 3 % v Evropě (Thrákie), zbytek Anatolie Anatolská plošina, S-Pontské poh. (Kackar 4000 m), J- Taurus (3900 m), V- zemětřesná obl., Arménská vys. (Ararat 5165 m) vodstvo: jezera Van, Tuz, Beysehir, řeky Kizilirmak, Sakarya, Eufrat, Tigris podnebí: vnitrozemské, na pobřeží středomořské

Anatolie Anatolská plošina, S-Pontské poh.

5 Pravlast Turků

6 Historický vývoj Chetité, Řekové, Byzanc, od 10. st. expanze seldžuckých Turků dobytí Istanbulu, ovládnutí Balkánu, sev. Afriky, od 18. st. Postupná stagnace a rozpad říše 1908, 1912/13 - Balkánské války, za 1.sv. války na straně Německa, pogrom na Arménech vyhlášení republiky, Mustafa Kemal, hl.m. do Ankary NATO, 1963 asociační dohoda s EU, ale zatím nemá šanci vstoupit (národnostní probl., dodržování lidských práv, role armády (převraty 1961, 1970 a 1980) od r.1980 armáda ustupuje do pozadí a existuje systém parl. stran v 90. letech nárůst isl. extrémismu - zákaz isl. polit. stran

, dodržování lidských práv, role armády (převraty 1961, 1970 a 1980) od r.1980 armáda ustupuje do pozadí a existuje systém parl. stran v 90.

7 Osmanskáříše do roku 1683

8 Osmanskáříše

9 Mustafa Kemal - zakladatel moderního tureckého státu Principy Kemalismu: nacionalismus sekularismus republikanismus populismus etatismus reformismus

10 Obyvatelstvo 87 % Turci, 10 % Kurdové - viz podrobněji, 1,5 % Arabové, všichni sunnitští muslimové přir. přírůstek 1,9 %, urbanizace 60 %, města: Istanbul v agl. 12 mil., Ankara 3 mil., Izmir, Adana, Bursa - koncentrace obyvat. na Z země přelidněnost venkova se řeší odchodem do zahr. (Německo, Rakousko, Niz., Francie) a útěkem do měst (z V Anatolie) Hospodářství Do r pozoruhodný rozvoj, později krize, nárůst islámismu stále 40 % EA v I, Z-V gradient, ale I jen 15 % HDP suroviny: málo paliv, uhlí u sev. pobř., těžba chromu (4. na světě), bar. kovy a železo 40 % energie z vod. el., 1/3 exportu textilní průmysl, tradiční potravinářský (ovoce, zel., ryby), rychlý rozvoj těžkého průmyslu a stavebnictví, licenční výroby velký význam má cestovní ruch (služby 55 % HDP) rozvoj infrastruktury, na blízkových. poměry vyspělý stát, zákl. péče bezplatná

1999 pozoruhodný rozvoj, později krize, nárůst islámismu stále 40 % EA v I, Z-V gradient, ale I jen 15 % HDP suroviny: málo paliv, uhlí u sev. pobř., těžba chromu (4. na světě), bar.

11 Silná vazba na Evropu Zahraniční vztahy exportní komodity: textil 1/3, zeměděl. výr. 20 %, železo a ocel 15 % obchodní partneři: Německo 25 %, ostatní státy EU a USA, rozvoj vztahů s Blízkým východem politické vztahy: úzké vazby na Evropu, spojenec, tradiční nepřátelství s Řeckem (problematika Kypru) a Arménií (pogrom 1915), expanzionistické snahy vůči Iráku po válce v Zálivu Oblasti Turecka Istanbul a Thrákie Černomořské pobřeží Pobřeží Egejského moře Středomořské pobřeží Vnitřní Anatolie Východní Turecko (Kurdistán)

vztahy: úzké vazby na Evropu, spojenec, tradiční nepřátelství s Řeckem (problematika Kypru) a Arménií (pogrom 1915),

12 Program výstavby přehrad v Kurdistánu Díky výstavbě přehrad na Eufratu a Tigridu (22 přehrad, 19 hydrocentrál s instal. výkonem 27,4 mil. MWh) se výrazně zvýší energetický potenciál regionu a bude umožněna závlaha 1,6 mil. ha půdy. Oblast představuje nejzaostalejší region Turecka, s 60-70% zaměstnaností v zěměď., vysokou negramotností do r.2015 se má produkce potravin zněkolikanásobit potenciální konflikty se Sýrií a Irákem o vodu a její kvalitu

ha půdy. Oblast představuje nejzaostalejší region Turecka, s 60-70% zaměstnaností v zěměď.

13 Boj o vodu v povodí Eufratu a Tigridu

14 Kdo jsou Kurdové? Kurdové jsou příslušníci společenství, které jazykově a etnicky patří do íránské větve indoevropské rodiny. Obývají horské oblasti převážně na území, jež bylo po první světové válce rozděleno mezi Turecko, Írán, Irák a Sýrii. Jejich celkový početní stav je předmětem sporů, nejasností a spekulací, a proto se udává v rozmezí mezi 20 a 40 milióny. Nejvíce Kurdů žije v Turecku, kde tvoří opět v závislosti na informačních zdrojích něco mezi 10,6 % a 22 % populace (tj. 7,4-15,4 miliónu). Následuje jejich počet v Íránu (9-10 %, tj. 6,4-7,2 mil.), Iráku (19-23 %, tj. 4,5-5,4 mil.) a Sýrii (6-8 %, tj. 1,0 1,5 mil.). V Arménii, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu a dalších zemích bývalého Sovětského svazu žije dohromady na půl miliónu Kurdů.

Jejich celkový početní stav je předmětem sporů, nejasností a spekulací, a proto se udává v rozmezí mezi 20 a 40 milióny.

16 Vymezení Kurdistánu

19 Klíč k současnosti aneb kurdská otázka po první světové válce Klíčem k pochopení situace současného Kurdistánu je závěr první světové války. V ní se na straně poražených ocitla Osmanskáříše, kterou měly nahradit nástupnické národní státy pod patronátem vítězných západních mocností. Země jako např. Sýrie se objevily na mapě světa vůbec poprvé a pod názvy oprášenými ze starověku, neboť po dlouhá staletí mezi tím se pro jejich území používala zcela odlišná pojmenování. Co je však hlavní státy pod týmiž názvy a ve stejných hranicích ve většině případů přetrvaly dodnes.

24 Ocalan byl odsouzen k doživotnímu trestu, na nátlak EU nebyl popraven PKK - býv. Strana kurdských pracujících a její vůdce Ocalan

25 Kyperská otázka Po letech sporů mezi tureckou a řeckou komunitou je od roku 1974 ostrov rozdělen Attilovou linií (linie okupace tur. armádou na tzv. Severokyperskou tureckou republiku (vyhl. 1983) a Kyperskou republiku, právního nástupce státu a kandidátské země EU

26 Historie do rozdělení ostrova bohatá historie (název podle nalezišť mědi), řecká kolonizace, později součást Říma a Byzance křižácké království, později odstoupené Benátčanům turecká invaze, osmanská nadvláda, vznik turecké menšiny 19. st. - aktivizace řecké menšiny, tvrdé represe, ale po berlínském kongresu (1878) britská kontrola, formálně součástí Turecka do britské anexe a v r vytvořena brit. kolonie dekolonizace od r. 1960, Turci získali odpovídající pozice (30 % v parlamentu, funkce viceprezidenta, 40% důstojníků v armádě) při 18 % zastoupení v populaci

27 Od rozdělení ostrova do současnosti otevřený konflikt propukl v r. 1963, od r urovnán, vojska OSN hnutí ENOSIS (pokusy o připojení k Řecku v l a 1973) vojenský převrat řeckokyperských důstojníků s cílem připojit Kypr k Řecku (tehdy fašistickému), invaze turecké armády a obsazení 40 % ostrova (200 tis. řeckých uprchlíků, 6 tis. mrtvých, trvalá přítomnost tur. armády) od roku 1974 je ostrov rozdělen Attilovou linií (linie okupace, vojáků OSN) na tzv. Severokyperskou tureckou republiku (vyhl. 1983, prez. Rauf Denktaş) a Kyperskou republiku jednání o sjednocení ostrova vždy stroskotávají na neústupnosti obou stran, (navrhována konfederace, resp. federace, zmenšení území pod tur. správou) právní nástupce státu je jižní Kypr (kandidátská země EU), sev. Kypr de facto existuje, ale není mez. uznán kyperský problém může zkomplikovat přistoupení k EU

28 Ekonomický vývoj v 70. letech ek. stagnace, pokles živ. úrovně v 80. letech ekonomický vzestup již. Kypru, přírůstky HDP 6-8 % ročně, nyní 20 tis. USD na ob. (tzv. ofenzivní rozvojová politika), nyní nejvyspělejší nováčlenská země EU (odbytiště na Blíz. východě a v EU) sev. Kypr trpí izolací a napojením na méně vyspělé Turecko, omezené šance cest. ruchu šance na sjednocení ostrova jsou i se vstupem jižníčásti do EU minimální

29 Kypr - jedna z posledních železných opon Jediný přechod mezi S a J částí ostrova se nachází v Nikosii (Lefkoşa), jinak jsou hranice neprodyšně uzavřeny

30 Svědkové nedávní společné minulosti ostrova: mešita a pravoslavný kostel

31 LEVANTSKÉ STÁTY

32 LIBANON

33 Program obnovy Libanonu

34 Jižní Libanon - konfliktní zóna

35 Sýrie 14 mil. ob., exponovaná poloha při Levantském moři převažuje suchá plošina, na J poušť, pobřeží - úrodná nížina, středomořské a suché podnebí, na V Eufrat významná křižovatka kultur, součást Persie, Osmanskéříše od r francouzské mandátní území, samostatnost, antiizr.postoje, SAR , ztráta Golan, od r prezidentemháfíz al-asad (Strana BAAS, Alavita), nyní jeho syn Bašár

36 Mimo městské oblasti stále převažuje ve stepních a polopouštních oblastech nomádismus

37 Velmi vysoká porodnost a přiroz. přírůstek kolem 4 % do konce 80. let, nyní 3 % (ročně musí vytvořit tis. prac. míst pro zachování životní úrovně) 1/2 na venkově,1/3 negramotných (rychlý úbytek) Arabové 90%, Kurdové 5%, 90 % muslimové, 8 % křesťané autoritářský režim, nedemokratický, ale od 2. pol. 80. let tržní reformy významná role armády ovládané alavitskou generalitou rozhodující je těžba a zpracování ropy (25 mil.t.), 55 % exportu textilní průmysl (30 % exportu) a pěstování ovoce a bavlny, chov ovcí (30 % exportu) obchodní partneři: Itálie, Francie, Rusko, významné vojenské dodávky z ČSSR a zemí vých. bloku do r napjaté vztahy s Izraelem, jinak ale spíše stabilizující stát oblasti snaha o vytvoření osy Bejrút-Damašek-Bagdád-Teherán (protiváha role Izraele v oblasti)

38 Rychlý přirozený přírůstek a vojenské výdaje spolu s centrálně plánovaným hospodářstvím patří mezi největší problémy země

Podobné dokumenty

Jihozápadní Asie Saudská Arábie. Irák Írán Kuvajt Katar Bahrajn Spojené arabské emiráty Omán Jemen Turecko Kypr Izrael Libanon Jordánsko Sýrie

Jihozápadní Asie Saudská Arábie Irák Írán Kuvajt Katar Bahrajn Spojené arabské emiráty Omán Jemen Turecko Kypr Izrael Libanon Jordánsko Sýrie Jihozápadní Asie a) Střední východ b) Blízký východ Jihozápadní