Strategie rozvoje. Mariánskolázeňska. Červenec, 2014

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie rozvoje. Mariánskolázeňska. Červenec, 2014"

Transkript

1 Strategie rozvoje Mariánskolázeňska Červenec, 2014

2 Obsah 1 Úvod Základní informace o strategii Kontext vzniku a existence strategie Účel strategie Uživatelé strategie Ostatní relevantní strategické dokumenty Definice a analýza řešeného problému Definice řešeného problému Fyzicko-geografická analýza Socio-ekonomická analýza Prostředí a očekávaný budoucí vývoj Revize stávajících opatření Vývoj při tzv. nulové variantě Souhrn výsledků klíčových analýz (SWOT analýza) Vize a základní strategické směřování Logika intervence, hierarchie cílů strategie Vize a globální cíl strategie Strategické cíle strategie Popis cílů v jednotlivých strategických oblastech Název a popis specifického cíle, dopady jeho naplnění Přehled a popis opatření Výsledky a výstupy realizace jednotlivých opatření (aktivit), indikátory Implementace strategie Implementační struktura a systém řízení implementace strategie Plán realizace aktivit Časový harmonogram Rozpočet a zdroje financování Systém monitorování a evaluace realizace strategie Systém řízení rizik a předpoklady realizace strategie Postup tvorby strategie Autoři strategie a zúčastněné strany Popis postupu tvorby strategie Přílohy

3 1 Úvod 1.1 Základní informace o strategii ZÁKLADNÍ INFORMACE O STRATEGII Název strategie Strategie rozvoje Mariánskolázeňska Kategorie strategie Zadavatel strategie Gestor tvorby strategie Koordinátor tvorby strategie Strategie rozvoje dobrovolného svazku obcí Mariánskolázeňsko Mariánskolázeňsko Mgr. Richard Štěpánovský Rok zpracování strategie 2014 Schvalovatel strategie Valná hromada Mariánskolázeňska Datum schválení Usnesení Valné hromady Mariánskolázeňska č. 5/2014 Forma schválení Usnesení Valné hromady Mariánskolázeňska Poslední aktualizace Související legislativa Usnesení Vlády České republiky ze dne 2. května 2013 č. 318 Doba realizace strategie Listopad 2013 červenec 2014 Odpovědnost za implementaci Statutární představitel Mariánskolázeňska Rozpočet implementace Viz příloha č. 1 Kontext vzniku strategie Strategické plánování rozvoje mikroregionu v programovém období EU Stručný popis řešeného problému a obsahu strategie Strategické plánování rozvoje mikroregionu 1.2 Kontext vzniku a existence strategie Mariánskolázeňsko je etablovaným dobrovolným svazkem obcí založeným dle 46 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Svazek byl registrován u Krajského úřadu Karlovarského kraje dne (číslo registrace 4/2003). Zakládajícími členy svazku byly na základě usnesení zastupitelstev obcí: Obec Drmoul, Obec Dolní Žandov, Město Lázně Kynžvart, Obec Stará Voda, 3

4 Obec Tři Sekery, Obec Valy, Obec Velká Hleďsebe, později se připojila Obec Vlkovice ( ) a Obec Trstěnice ( ) 1. Základní identifikační údaje: Název: Mariánskolázeňsko Právní forma: dobrovolný svazek obcí Sídlo a doručovací adresa: Tři Sekery 157, Tři Sekery IČ: Telefon: Web: Předmětem činnosti a cílem svazku je spolupráce obcí, ochrana a prosazování společných zájmů obcí v rámci všestranného rozvoje oblasti Mariánskolázeňska (životní prostředí, územní plánování, podpora malého a středního podnikání, bydlení, školství, využití volného času, doprava, turistický ruch, péče o památky, informatika, a.j.), zabezpečení koordinovaného postupu obcí při všestranném rozvoji oblasti (zejména dosažení optimálního rozvoje venkova za dodržení principů trvale udržitelného rozvoje), soustředění sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem možnosti jednotlivých členů, včetně zajišťování příslušných finančních zdrojů (blíže viz Stanovy svazku 2 ). Pro zachování koncepčního rozvoje jsou aktualizovány strategické rozvojové dokumenty jednotlivých členů i svazku samotného. Strategie svým časovým horizontem reflektuje na plánovací a dotační období Evropské unie Účel strategie Cílem tohoto strategického dokumentu je koncepční trvale udržitelný rozvoj. 1.4 Uživatelé strategie Strategie je primárně určena dobrovolnému svazku obcí Mariánskolázeňsko. Sekundárně ji mohou využít i jiné subjekty (např. pro prokázání souladu 1 Svazek je pokračovatelem činnosti Sdružení obcí Mariánskolázeňska, které sdružovalo 15 obcí na území Karlovarského a Plzeňského kraje: Dolní Žandov, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Stará Voda, Tři Sekery, Valy, Velká Hleďsebe, Vlkovice, Zádub-Závišín, Drmoul, Chodová Planá, Lipová, Lestkov, Planá, Trstěnice. Rozložení na území dvou krajů komplikovalo práci sdružení, zejména s ohledem na získávání dotací. Vyšší počet členů bránil rovněž flexibilitě. Sdružení ukončilo svoji činnost v roce Dostupné na 4

5 projektových záměrů s rozvojovými záměry svazku při čerpání národních či evropských dotací). 1.5 Ostatní relevantní strategické dokumenty Strategie je v souladu s řadou strategických dokumentů, zejména: Program rozvoje Karlovarského kraje pro období strategická část 3 Strategie území správního obvodu ORP Mariánské Lázně v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a přeshraniční spolupráce Strategie rozvoje členských měst a obcí uvedených v kapitole Definice a analýza řešeného problému 2.1 Definice řešeného problému Strategie je široce zaměřená na komplexní rozvoj sledovaného území dobrovolného svazku obcí (mikroregionu). Rozvoj území není možné řešit izolovaně a proto je pozornost věnována širším regionálním vazbám a souvislostem 4. Svazek obcí leží na západě Česka při bavorské hranici (Karlovarský kraj, okres Cheb, obec s rozšířenou působností Mariánské Lázně a Cheb). Dobrovolný svazek tvoří: Dolní Žandov, Drmoul, Lázně Kynžvart, Stará Voda, Valy, Velká Hleďsebe, Vlkovice, Trsnice, Tři Sekery. Geografické souvislosti jsou zřejmé z následujících obrázků (mapových znázornění) č. 1 a 2. 3 Program rozvoje Karlovarského kraje pro období Strategická část (2012): Karlovy Vary: Karlovarský kraj (zhotovitel: České Budějovice: Cassia Development & Consulting s. r. o.). [Dostupné z: 4 DOKOUPIL, J. KOPP, J. a kol. (2011): Vliv hranice na přírodní a socioekonomické prostředí českobavorského pohraničí. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. 1. vyd. 162 s. ISBN

6 Obrázek 1 Geografická poloha dobrovolného svazku obcí Mariánskolázeňsko v rámci České republiky Zdroj: Svaz měst a obcí ČR (2014) Obrázek 2 Geografická poloha dobrovolného svazku obcí Mariánskolázeňsko v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působnosti (ORP) Mariánské Lázně Zdroj: Svaz měst a obcí ČR (2014) 6

7 2.1.1 Fyzicko-geografická analýza Geomorfologie, geologie a pedologie Geomorfologicky patří obecně sledované území Mariánskolázeňska do provincie Česká vysočina, jež se dále člení do Krušnohorské subprovincie (oblast Karlovarská vrchovina s celky Slavkovský les a Tepelská vrchovina, a Podkrušnohorská oblast s Chebskou pánví) a Šumavské subprovincie (Českoleská oblast, celky Český les a Podčeskoleská pahorkatina). Nejvyššími vrcholy jsou Lesný (983 m. n. m.) a Lysina (982 m. n. m.) ve Slavkovském Lese a Dyleň (940 m. n. m.) v Českém lese. Ve Slavkovském lese jsou geologickým podkladem převážně krystalické horniny (ruly, svory, amfibolity), místy prostoupené čedičovými třetihorními sopečnými suky (Podhorní vrch), v Českém lese ruly, svory a žuly. V Chebské pánvi třetihorní naplavené písky a jíly. Údolní nivy vodních toků sledují souvislé uloženiny fluviálních písku a štěrků. Zejména ve středověku v obou pohořích probíhala aktivní hornická činnost (měděné rudy, stříbro ). V širším území je geologická pestrost celého regionu prezentována prostřednictvím Česko-bavorského geoparku (vč. národních geoparků Egeria a GeoLoci). Z pedologického hlediska převažuje půdní typ hnědé půdy, mírně podzolované na podkladě z kyselých krystalických hornin. Místy jsou půdy značně zmokřelé (glejové půdy, pseudogleje). Převažuje půda středně těžká. Půda lehká hlinitopísčitá se vyskytuje přibližně na 30 % území a těžká hlinitojílovitá asi na 20 % plochy. Půdní reakce je slabě kyselá až kyselá. Zemědělské pozemky leží ve výškách m. n. m. Přestože tradičně patří do bramborářského výrobního typu, díky nastavení zemědělské politiky slouží prakticky jen jako louky či pastviny. Výše položené plochy byly převáděny na trvalé travní porosty a využívány rovněž jako louky, pastviny, případně zalesněné plochy. Lesnatost území je značná. Lesní porosty jsou však převážně nepůvodní, nevhodného druhového složení (smrčiny). V posledních letech dochází k postupné diverzifikaci výsadeb s ohledem na stanoviště Hydrologie a klima Sledované území náleží do povodí dvou velkých řek, Ohře a Berounky (rozvodí vede přibližně po linii Podhorní Vrch - Lázně Kynžvart - Stará Voda - vrch Dyleň). Nejvýznamnějšími vodními toky nižších řádů jsou Lipoltovský a Šitbořský potok (povodí Ohře), Kosí a Jilmový potok (povodí Berounky). Vodnímu hospodářství pomáhají četné prvky přírodní (např. mokřady) i umělé (např. rybniční soustavy) jež mají vysokou retenční schopnost i další funkce (např. rybářství, rekreace, atd.). Z pohledu vodohospodářského náleží velká část sledovaného území do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev. Chráněná krajinná oblast Slavkovský les zahrnuje ochranná pásma vodních zdrojů i přírodních léčivých zdrojů všech stupňů (významná je ochrana léčivých minerálních vod v okolí Mariánských Lázní a Lázní Kynžvart). V celém území je vysoký výskyt přírodních vývěrů minerálních vod. Jakost povrchových vod je poměrně vyrovnaná, avšak je třeba nadále podporovat zlepšení kvality (čistotu). Ochraně vod napomáhá rovněž změna 7

8 v hospodaření a využívání krajiny, přechod od intenzivního zemědělství k extenzivnímu. Ovzduší není obecně příliš zatížené znečišťujícími látkami. Prašnost je spojena zejména s frekventovanou silnicí I. tř. č. 21. Příznivé mikroklima v Lázních Kynžvart předurčuje využití tohoto místa rovněž jako klimatických lázní Fauna, flora a ochrana životního prostředí Fauna a flora je typicky středoevropská 5. V rámci přeshraničních regionálních vazeb je v Bavorsku doložen vzácný výskyt rysa ostrovida, vlka obecného, perlorodky říční a dalších vzácných druhů fauny i flory. Závažným problémem je šíření invazních rostlin bolševníku, křídlatky, netýkavky. Přírodní území (tzv. hraniční Zelený pás) má mimořádný evropský význam (územní systém ekologické stability, migrační koridory). Ve sledovaném území se nachází velkoplošné chráněné území Chráněná krajinná oblast Slavkovský les a přírodní park Český les. V minulosti se ve sledovaném území nacházela také řada různých vojenských areálů a cvičišť, jež nebyly veřejnosti přístupné, a tak se zde zachovala cenná příroda 6. Odpadovému hospodářství se věnuje kapitola Mezi zátěže životního prostředí lze zařadit četné nevyužité zdevastované objekty či areály (tzv. brownfieldy), jejichž revitalizace by měla být upřednostňována před výstavbou nových objektů na zelené louce Socio-ekonomická analýza Obyvatelstvo a osídlení Členitý terén a relativně studené a vlhké podnebí byly hlavními důvody, proč bylo území souvisleji osídleno až od 7. století (osídlení probíhalo zejména ze středních Čech a ze západu z území kolem řeky Nába, německy Naab, v dnešním Německu, která byla osídlena Slovany). Do doby vzniku a upevnění českého státu (10. až 11. století) nebyly téměř osídleny hornatější a horské polohy, osídlení se soustředilo do říčních údolí a k trasám historických cest. V období raného feudalismu (10. až pol. 13. století) měla pro osídlení území velký význam tzv. vnitřní kolonizace českým obyvatelstvem z českého vnitrozemí a 5 Ve sledovaném území má tradici myslivost a obornictví. V minulosti se v prostoru Lázně Kynžvart Valy nacházela Metternichova obora a na území Tří Seker Windischgrätzova obora. Ve Třech Sekerách se v dobách socialismu nacházel podnik zpracovávající zvěřinu pro export (Interlov). Dnes je ve Třech Sekerách rovněž obora. 6 Příkladem může být bývalý vojenský výcvikový prostor na katastru obcí Trstěnice Drmoul. Díky vojenské technice došlo ke vzniku mozaikovité krajiny, ve které se daří velkému množství organismů. Luční společenstva jsou nejčastějším typem zdejších přírodních stanovišť. Na loukách s vyšší hladinou vody rostou vzácnější druhy rostlin (vstavač májový a vachta trojlistá). Žije zde ohrožený motýl hnědásek chrastavcový. Vzácní obojživelníci využívají přirozené i umělé tůně tohoto bývalého cvičiště. Vyskytují se zde i pestrá vzácná ptačí fauna (např. ťuhýk obecný či žluna šedá). Závažným problémem je šíření invazních rostlin bolševníku, křídlatky, netýkavky. O tento areál pečuje občanské sdružení dobrovolných ochránců přírody ZO ČSOP Berkut. 8

9 kolonizační činnost klášterů (Teplá, Waldsassen). Na Chebsku od 11. století vliv slovanského osídlení postupně slábl (počátek germanizace za vlády bavorských Vohburgů), v době lenního připojení Chebska k českému státu (1322) germánské obyvatelstvo převažovalo. Za posledních Přemyslovců a Lucemburků v období vrcholného feudalismu (pol. 13. až pol. 14. století) byla vytvořena sídlení struktura přibližně v dnešním rozsahu. V tomto období došlo k další významné události dosídlení hornatých a podhorských pohraničních míst tzv. vnější kolonizací (příliv německých kolonistů a vytvoření silné národnostní menšiny, která se ještě zvětšila po připojení poněmčeného Chebska k Čechám). Po období husitských válek (území bylo součástí tehdy německého Chebska), následném odnětí majetku klášterům a jeho koncentrování do vlastnictví feudálních rodů nastala v oblasti v 16. století doba hospodářského a kulturního rozvoje daná především rozvojem rudního hornictví (i když systematická těžba a zpracování kovových rud, zejména v blízkých Krušných horách a Slavkovském lese, začala již ve 14. století). Období Třicetileté války (1618 až 1648) významně území postihlo (zavraždění Albrechta z Valdštejna z Chebu, boje mezi Švédy a císařskými vojsky), důležitější však byly majetkové změny po nezdařeném protihabsburském povstání - konfiskace majetku šlechtických rodů a jeho předání cizí vojenské šlechtě a české šlechtě věrné Habsburkům (Metternichové, aj.), která doplnila tradiční českou katolickou šlechtu. Na významu nabyla katolická církev, která se díky darům zařadila mezi největší velkostatkáře. Po Třicetileté válce byly vylidněné části dosidlovány německými přistěhovalci (národnostní hranice se posunula k čáře Lubenec Žlutice Úterý Bezdružice) a ke germanizaci území přispěla i cizí šlechta vyžadující jako jednací jazyk němčinu. Řada území tak postupně dále ztrácela svůj starý český charakter (koncem 17. století se národnostní hranice opět posunula a to až na linii Rabštejn Nečtiny Nýřany), původní české obyvatelstvo bylo postupně vytlačeno německými přistěhovalci, kteří do území přinesli na několik století svou kulturu a zvyky. V 17. a 18. století stagnovala těžba rud a docházelo k útlumu cechovních řemesel, postupně však vznikaly zárodky tradic železářských, sklářských a textilní výroby, často organizované formou manufaktur. Kapitalistická industrializace (v 19. století) probíhala v oblasti velmi nerovnoměrně a soustřeďovala se především v sídlech v blízkosti zásob surovin (např. Aš). V druhé polovině 19. století byla vybudována základní železniční síť a docházelo k dotváření průmyslové infrastruktury, jejímiž specifiky jsou kromě potravinářského průmyslu také výroba porcelánu a keramiky, sklářství, textilní průmysl a některá speciální odvětví lehkého průmyslu (výroba hudebních nástrojů). Změny na venkově však probíhaly mnohem pomaleji a příliš je neovlivnilo ani zrušení nevolnictví (1781), ani zrušení poddanského systému (1848). Důvodem byly setrvalé vlastnické vztahy k půdě největšími vlastníky i nadále zůstaly šlechtické velkostatky a nejbohatší sedláci. S oblastí je spojováno lázeňství a vznik tzv. lázeňského průmyslu. K tradičnímu centru lázeňství, Karlovým Varům, přibyla v 19. století další nově založená lázeňská místa (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart). 9

10 Vznik Československé republiky v roce 1918 neměl v území jednoznačnou podporu, většina německého obyvatelstva podporovala vytvoření provincie Deutschböhmen a její oddělení od Československa. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století výrazně postihla zejména lehký průmysl v jazykově německém pohraničí a souběžně s rostoucími národnostními rozpory podporovanými nacistickým režimem v Německu přispěla k uzavření Mnichovské dohody (1938), následné okupaci Čech (1939), odtržení území tzv. Sudet a jejich přičlenění k Německu. Po odsunu německého obyvatelstva v letech , jako následku mocenské dohody vítězů 2. světové války, byla oblast osídlena zcela novým obyvatelstvem (dosidlovací program trval až do 50. let 20. století), většinou bez jakýchkoliv vazeb (kulturních, historických, vlasteneckých, majetkových) k sídlům a okolní krajině. Značná výměra území byla z vojenských důvodů vylidněna a řada měst a obcí byla zcela zlikvidována (Mariánskolázeňsko, centrální oblast Slavkovského lesa, Chebsko, Ašsko). Počet obyvatel většiny zachovaných sídel vykazuje podobný průběh demografického vývoje v tzv. Sudetech do dnešní doby nedosáhl předválečných hodnot. Politika vytvoření železné opony na hranicích se Spolkovou republikou Německo byla spojena se vznikem pohraničního pásma bez osídlení, čímž došlo v mnoha případech k druhotnému vysídlení a zániku obcí, které byly po odsunu německého obyvatelstva pracně dosídleny českým obyvatelstvem. S ohledem na strategickou vojenskou polohu byly vytvořeny rozsáhlé vojenské výcvikové oblasti, které nikde v tehdejším Československu nedosahovaly takové rozlohy a koncentrace (Slavkovský les, aj.). Po sovětském vzoru byla provedena kolektivizace venkova; vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech většina půdy patřila státu (zabavený německý majetek), kolektivizace na většině míst proběhla formou zřízení státních statků, což nebylo ve vnitrozemských oblastech Československa běžné. S výměnou obyvatel, kolektivizací zemědělské výroby a necitlivým přístupem ke kulturním hodnotám a historické paměti krajiny souvisela devastace kulturních hodnot. Kromě plánovitě zničených celých sídel (Staré Mohelno, Slatina, Boden aj.), byly zničeny nebo zdevastovány jednotlivé světské i církevní stavby a areály, stavby lidové architektury a drobné krajinné stavby. Státní instituce a subjekty (státní statky, zařízení sociální péče, aj.) totálně vybydlely řadu cenných památkových areálů, které byly v poválečných letech odebrány původním majitelům. Nešetrná výstavba nevhodných staveb (velkokapacitní zemědělské areály, panelové venkovské bydlení, typizované objekty venkovských prodejen) setřela původní harmonický ráz venkovských sídel. Negativem, nejen z estetického hlediska, bylo scelení pozemků (likvidace remízků, stromořadí, historických cest, meliorace apod.). Na druhou stranu ve vylidněných a vojenských oblastech zůstal prostor pro spontánní přírodní procesy, díky kterým se zachovala nebo nově vznikla řada jedinečných přírodních lokalit (Slavkovský les, Český les, Smrčiny). Oblast se tak stala územím se značným soustředěním přírodních zvláštností a zajímavostí (geologických, botanických, zoologických), z nichž mnoho dosahuje evropského významu. Po roce 1989 území přestalo být střetovou zónou a 10

11 okrajovou partií vojenskopolitických bloků (platí jak pro české, tak i německé příhraničí) a začala multikulturní fáze (daná i novými menšinami usidlujícími se zejména ve městech Rusové, Němci, Vietnamci, Romové). Po otevření hranic následoval příliv návštěvníků i podnikatelů ze zahraničí, jejich zájem se však koncentroval především na velká sídla, tradiční a komerčně zajímavé ekonomické aktivity (lázeňství, hoteliérství, cestovní ruch, stáčení minerálních vod, obchod, apod.). Zvýšený zájem o lukrativní pozemky (pro výstavbu rodinných domů, obchodní infrastruktury, golfových hřišť, apod.) se na venkově příliš neprojevil a zůstal soustředěn do příměstských oblastí (v rámci suburbanizace). Ve většině sídel v oblasti se neočekává v nejbližších letech výrazný rozvoj. Sídla si zřejmě zachovají svůj stávající charakter s postupným vylepšováním životních podmínek, se snahou o udržení nebo zvýšení zaměstnanosti obyvatel, dostupnosti zdravotní péče, podpory rozvoje tvořivosti, umělecké činnosti a šíření kultury, apod. Řada sídel ztrácí svou polyfunkčnost (struktura nabídky služeb, zaměstnání, obslužnost a vybavenost) a stávají se pouhými noclehárnami. Naopak monofunkčnost Mariánských Lázní a Lázní Kynžvart v oblasti lázeňství lze brát jako výhodu a atraktivitu cestovního ruchu, jež mají pozitivní dopady pro celý region. Z dlouhodobého hlediska je největší hrozbou pro celé sledované území, resp. celý Karlovarský kraj nepříznivý demografický vývoj české populace (vymírání, odchod do velkých měst). Díky výše uvedeným faktorům by se měl rozvoj zaměřit na využití stávajících prostor (obytné, výrobní, vojenské), kterých je velké množství a jsou často zdevastované (brownfield) než na novou zástavbu na zelené louce (grenfield), jež přináší řadu negativ, zejména zábor půdy, náklady na technickou infrastrukturu (sítě) a její provoz, vč. ztrát z přenosů energií, estetiku obcí atd. Výše uvedené historické souvislosti mají dodnes zásadní vliv pro život obyvatel. (vztah obyvatel k místu, pospolitost atd.). V posledních letech má dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko přibližně obyvatel. Aktuální demografické informace za jednotlivé obce jsou k dispozici na webu Českého statistického úřadu 7. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel dobrovolného svazku obcí Mariánskolázeňsko v letech ? Dolní Žandov Drmoul Lázně Kynžvart Stará Voda Trstěnice Tři Sekery Valy Velká Hleďsebe Vlkovice Zdroj: (data k ) 7 Český statistický úřad (2014): Praha: Český statistický úřad. [Dostupné z 8 Pokles počtu obyvatel je zapříčiněn odtržením místních částí. Od L. Kynžvart se odtrhla S. Voda, od D. Žandova se osamostatnil Milíkov. Valy, V. Hleďsebe, Vlkovice byly dříve součástí M. Lázní. 11

12 Z dat v tabulce o vývoji počtu obyvatel lze vyvozovat několik závěrů. Počet obyvatel z dlouhodobého horizontu klesá a nedostal se na hodnoty před druhou světovou válkou. Ze střednědobého i krátkodobého horizontu lze sledovat u jednotlivých obcí různé tendence, které však nelze zobecňovat. Pozitivní vliv na růst počtu obyvatel v okolí Mariánských Lázní měl určitě proces suburbanizace (Drmoul, Valy, Velká Hleďsebe), zvyšování kvality života na venkově a dostupnosti služeb v obcích či Mariánských Lázních vlivem rozvoje individuální i hromadné veřejné dopravy (Tři Sekery). Tento proces však v takové míře neproběhl v celém okolí spádového města a tak některé obce mají přibližně stejný počet obyvatel (Trstěnice, Vlkovice). Specifická je situace u vzdálenějších sídel, kde suburbanizační vliv Mariánských Lázní či Chebu nemá takový vliv (Dolní Žandov, Lázně Kynžvart, Stará Voda) Občanská a technická vybavenost Sledované území má zejména venkovský charakter a současná občanská a technická vybavenost je adekvátní velikostem jednotlivých sídel. Významný vliv má blízkost hierarchicky vyššího sídla Mariánské Lázně (v případě Dolního Žandova i blízkost Chebu), kde je větší koncentrace občanské vybavenosti (služeb). Příměstský charakter a funkční provázanost s Mariánskými Lázněmi jsou patrné zejména ve Velké Hleďsebi a Drmoule. Lázně Kynžvart jsou samostatným městem s významnou lázeňskou funkcí. Občanská a technická vybavenost byla od konce druhé světové války budována řízeně, v souladu s organizací sídelní struktury a potřebami národního hospodářství. Nyní rozvíjí obce své funkce v souladu se svými územními plány. Zásadní vliv na občanskou a technickou vybavenost jednotlivých obcí má počet obyvatel v sídlech a individuální i veřejná doprava umožňující přepravu za službami do sousedních či hierarchicky vyšších sídel. Mezi tradiční a základní občanskou vybavenost obcí patří: mateřská školka, základní škola 9, zdravotní středisko, hasičská zbrojnice, pošta, obchod, hospoda, kostel, sportovní hřiště. Tento minimální standard se obce snaží zachovat, avšak ekonomické tlaky (konkurence, efektivita) vytlačují i tuto vybavenost do sídel s větším počtem obyvatel. Výkon státní správy je koncentrován v tzv. obci s rozšířenou působností Mariánské Lázně. Příležitostí zůstává profesionalizace a vyšší efektivita veřejné správy. Aktuální stav základní občanské vybavenosti sleduje rovněž Český statistický úřad. Současný bytový fond má dostatečné kapacity a existují i plochy pro případnou výstavbu novostaveb. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji je a bude třeba věnovat pozornost zejména na starší obyvatele a poskytování služeb (terénní služby pro domácí péči, integrace poskytování služeb, apod.). Společenské aktivity (kulturní i sportovní) jsou často realizovány i aktivními neziskovými organizacemi (dobrovolnými hasiči, spolky žen, rybáři, myslivci, tělovýchovnými jednotami a. d.). V členských obcích dobrovolného 9 Dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko je partnerem projektu Svazu měst a obcí České republiky Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, realizovaného v letech V rámci tohoto projektu je m. j. věnována detailní pozornost tématu meziobecní spolupráce v oblasti předškolní výchovy a základního školství, dále tématu meziobecní spolupráce v oblasti sociálních služeb. Tematicky specializované výstupy obsahují komplexní informace k dané problematice. [Dostupné z 12

13 svazku se koná řada akcí (např. maškarní karneval, pálení čarodějnic a stavění máje, akce ke Dni dětí, Mikulášská a Vánoční besídka, rozsvícení vánočního stromu, a. d.). Významnější akce regionálního (mezi/národního) charakteru (festivaly) se konají v Mariánských Lázních či dalších městech (Cheb, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Hof, Bayreuth). Technická infrastruktura je standardní a srovnatelná s jinými oblastmi Česka, respektuje místní podmínky jednotlivých sídel. Ve sledovaném území jsou nevýznamné lokální zdroje elektrické energie (např. solární: Velká Hleďsebe, Dolní Žandov). Zemní plyn byl v devadesátých letech minulého století, stejně jako jinde v Česku, považován za progresivní energetické medium. Obce i občané měli a mají zájem o jeho plošné rozšíření, kterému však bránila rozptýlená sídelní struktura (vysoké investiční náklady). V současné době je patrný příklon zpět k pevným palivům, zejména ke dřevu. Pro některá sídla (objekty či areály) je možno uvažovat s využitím alternativních zdrojů energie (např. zpracování odpadů ze zemědělství či lesnictví). Vodní hospodářství je důležité pro sledované území. Limitujícími faktory je struktura osídlení a finanční náklady na budování a provoz této technické infrastruktury. V území je vyřešen odvoz komunálního odpadu 10. Ochrana před povodněmi a živelnými pohromami je standardní v rámci integrovaného záchranného systému. Veškeré aktuální informace shromažďuje Krajský úřad Karlovarského kraje Ekonomická situace a trh práce V devadesátých letech minulého století došlo vlivem transformačních procesů k likvidaci, po dlouhá léta zaběhlého, centrálně řízeného hospodářství. Samotná privatizace, globalizace a politika státu mají zásadní vliv na strukturu hospodářství a tím i zaměstnanost. Ekonomická situace a trh práce (průměrná výše mezd, výše nezaměstnanosti, vzdělanost) sledovaného periferního území, stejně jako v celém Karlovarském kraji, není v rámci Česka dobrá 12. Struktura zaměstnanosti je vázána na konkrétní místní podmínky 13. Významná je vyjížďkovou za zaměstnáním do jiných obcí a měst, jež 10 Dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko je partnerem projektu Svazu měst a obcí České republiky Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, realizovaného v letech V rámci tohoto projektu je m. j. věnována detailní pozornost tématu meziobecní spolupráce v oblasti odpadového hospodářství. Tematicky specializované výstupy obsahují komplexní informace k dané problematice. [Dostupné z 11 Aktuální data shromažďují rovněž tzv. obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně (v případě Dolního Žandova obec s rozšířenou působností Cheb) v rámci sběru územně-analytických podkladů územního plánování. 12 Program rozvoje Karlovarského kraje pro období Analýza rozvojových charakteristik a potenciálů Karlovarského kraje (2012): Karlovy Vary: Karlovarský kraj (zhotovitel: Praha: Bergman Group služby ekonomického rozvoje, s. r. o.). 187 s. [Dostupné z: 13 V dlouhé minulosti se v území rozvíjela pestrá škála odvětví, nejen zemědělství (chov všech druhů hospodářských zvířat, pěstování lnu, brambor ), lesnictví a zpracování dřeva (pily, výroba nábytku, hraček ), hornictví (např. těžba a zpracování měděné rudy) a typická řemesla (tkalcovství, 13

14 umožňuje seberealizaci obyvatel v pestrých profesních oborech (odvětvích). V Mariánských Lázních jsou místní ekonomiky provázány zejména s křehkým odvětvím lázeňství a cestovního ruchu. V menších sídlech je struktura hospodářské činnosti a zaměstnanosti pestrá a rovněž křehká svou přímou závislostí na existenci konkrétních firem (zaměstnavatelů) zejména ve službách, zemědělství, lesnictví a zpracovatelském průmyslu. Struktura firem a zaměstnanosti se neustále mění. Aktuální struktura ekonomiky, dle hospodářských odvětví a trhu práce, je patrná z informací Českého statistického úřadu 14. Ve sledované oblasti se nenachází žádné významné inovační či vědecko-technické centrum. Je třeba podporovat místní (regionální, národní) firmy a jejich produkty Doprava Sledované území má strategicky výhodnou polohu v sousedství Spolkové republiky Německo. Stávající dopravní situace je ovlivněna zejména nadřazenými státními a (mezinárodními, tranzitními) potřebami. Páteřní komunikací sledovaného území je silnice I. třídy č. 21 (E 49) v ose A 72 (dálnice Hof - Dresden) Bad Elster Bad Brambach Františkovy Lázně Cheb 15 Lázně Kynžvart Mariánské lázně D5 (dálnice Nürnberg Plzeň Praha). Bezproblémové je i propojení s Karlovými Vary přes Cheb (R 6) nebo Slavkovský les (II/230) s jízdní dobou cca. 45 minut. Autobusová doprava se orientuje zejména na základní regionální obslužnost a propojení ve směru Cheb Mariánské Lázně Plzeň Praha 16. Na výše uvedené hlavní komunikace navazují silnice III. třídy a místní komunikace. Hustota silniční sítě je dostačují. Technický stav silniční infrastruktury všech kategorií (vč. bezbariérových chodníků, přechodů) nevyhovuje současným a předpokládaným budoucím potřebám. Jedním z rozvojových rizik je další zhoršování technického stavu vozovek. Příležitostí je rozvoj dopravního propojení (prostupnosti území) s Bavorskem (min. zlepšení kvality silničního spojení s hraničním přechodem Broumov/Mähring). Sledovaným územím Mariánskolázeňska prochází III. železniční koridor 17. Kapacita této dopravní infrastruktury je nedostatečně využitá (potenciál pro převzetí přepravy zejména nákladů ze silniční dopravy). V současné době Mariánskými Lázněmi soukenictví ). Dodnes řada podniků využívá místních podmínek např. v oblasti lesnictví, zemědělství, lázeňství či zpracování čedičové rudy. 14 Český statistický úřad (2013): Praha: Český statistický úřad [Dostupné z 15 Bezproblémové je i propojení s A 93 (Hof Regensburg München) či B 303 a A 70, resp. E 48 (Cheb Marktredwitz Bayreuth Nürnberg/Bamberg) 16 Příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu i veřejné dopravy (obslužnosti) je zavedení dálkových spojů do periferních turisticky atraktivních oblastí (vesnic). Inspirací mohou být existující dálkové spoje např. v Česku (Praha Špindlerův Mlýn) či Německa (Berlin Fichtelberg 17 Železnice byla stavěna v letech jako trať císaře Františka Josefa z Vídně do Chebu. Trať byla otevřena 28. ledna Přes ohromné finanční investice je současná traťová rychlost pro naklápěcí soupravy až 150 km/hod., v době, kdy standardem jsou v zahraničí rychlosti přes 300 km/hod. 14

15 projíždí část jediného mezinárodního rychlíku Excelsior: Košice Cheb, který má řazen lůžkový i lehátkový vůz 18. Pozitivně lze hodnotit dopravní spojení SC Pendolino: Bohumín Ostrava Olomouc Pardubice Praha Plzeň Mariánské Lázně Cheb - Františkovy Lázně 19. Jedná se o výsledek vzájemné spolupráce železničního dopravce a lázeňských společností. Může-li tento spoj nově zastavovat ve stanici Planá u Mariánských Lázní, je zde bezesporu potenciál, aby stavěl i v Lázních Kynžvart, a tak rozšířil dostupnost dalšího lázeňského místa, které má i modernizované nádraží pro dálkové spoje. Obcí Vlkovice vede železniční trať č. 149 Mariánské Lázně Karlovy Vary 20. Trať vede malebným velice atraktivním údolím říčky Teplé s četnou řadou pamětihodností (klášter Teplá, hrad a zámek Bečov nad Teplou, Karlovy Vary). Je zde vysoký potenciál pro využití různých panoramatických či zvláštních historických vlaků 21. Z Bečova nad Teplou je propojení s Rakovníkem (trať č. 161) a dalšími atraktivitami (zámek Chýše, železniční muzeum Lužná u Rakovníka apod.). Z Bečova nad Teplou bylo obnoveno spojení do Horního Slavkova (trať č. 144). Bohužel další úsek do atraktivního historického Lokte je stále mimo provoz. Pro komplexnost, v rámci širších vazeb, je třeba zmínit i přítomnost blízkého letiště Mariánské Lázně (Skláře) s potenciálem pro rozvoj individuální letecké dopravy 22 a mezinárodní letiště s pravidelnými linkami v Karlových Varech. Obec je propojena na síť lokálních i regionálních (mezinárodních) pěších turistických tras cyklotras. Ve vysoce urbanizovaných a automobilovým provozem vysoce zatížených lokalitách je třeba preferovat, v případě veřejné potřeby, budování bezpečných cyklostezek, v ostatních případech je finančně efektivnější značení cyklotras mimo dopravně exponované komunikace. 18 V minulosti byl provozován noční Západní expres: Praha Plzeň Mariánské Lázně Cheb Nürnberg Frankfurt am Main s přímými vozy vč. lůžkových a lehátkových (Stuttgart, Paris). Zastavoval zde i samostatný mezinárodní noční rychlík Cassovia: Košice Praha Plzeň Mariánské Lázně Lázně Kynžvart Cheb Františkovy Lázně. Existovalo i denní spojení IC Karlštejn: Praha Plzeň Mariánské Lázně Cheb Nürnberg Frankfurt am Main Dortmund. Turisticky významné bylo i mezinárodní regionální propojení Mariánské Lázně Lázně Kynžvart Cheb Františkovy Lázně Bad Brambach Bad Elster Plauen ( Zwickau). 19 Původně se jednalo o účelový spoj, který měl propojit aglomeraci Ostravy se západočeskými lázněmi (vč. přizpůsobení nástupních termínů pacientů do lázní). V jízdním řádu 2011/2012 byl veden spoj v obou směrech pouze v sobotu. Díky ekonomické úspěšnosti tohoto komerčního produktu bylo od jízdního řádu 2012/2013 spojení rozšířeno i na neděli. Jízdní řád 2013/2014 řadí spoje již 2x denně v obou směrech. 20 V minulosti zde jezdily přímé rychlíky Karlovy Vary Teplá Mariánské Lázně Plzeň České Budějovice Wien či osobní vlaky Mariánské Lázně Karlovy Vary Potůčky (tj. propojení s Krušnohořím). 21 Navrženo bylo např. spojení Chemnitz Schwarzenberg/Erzgebirge Johanngeorgenstadt Karlovy Vary ( Bečov nad Teplou Mariánské Lázně) viz Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu kolem Auersbergu (1992): (závěrečná zpráva). 1. vyd. München, Flöha (Sachsen): FUTOUR München, UMPLAN Flöha (Sachsen). 7 s. 22 Za předpokladu značných investic do infrastruktury letiště k plnění všech norem a předpisů. Příležitostí je zaměření na specifické kategorie letadel, pro která letiště splňuje parametry. Letiště nebude konkurovat letišti v Karlových Varech, jež je dobře dostupné a nabízí pravidelná spojení do destinací v Rusku a Německu a charterové turistické lety. 15

16 Základní dopravní obslužnost uvnitř mikroregionu je obecně zajišťována z části železniční, ale zejména autobusovou dopravou. Spoje (frekvence, návaznost) se mění s každoroční aktualizací jízdních řádů. Obecně nedostatečná je nabídka v dobách volna (svátky, víkendy), zejména kdy by veřejná doprava mohla sloužit nabídkám volnočasových aktivit a cestovního ruchu. Příležitostí je vzájemná integrace všech druhů doprav a pravidelná celotýdenní taktová doprava s přeshraniční návazností, tak jak je to běžné v sousedních zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Příležitostí je rovněž hlubší integrace systému Integrované dopravy Karlovarského kraje (IDOK) do mezinárodního EgroNetu. Velký deficit je dlouhodobě v propagaci veřejné dopravy (výhody, spoje, tarify, návaznost, produktové balíčky, slevy v dalších odvětvích apod.). Příležitostí mohou být rovněž inovativní flexibilní formy veřejné dopravy (např. radiobusy, využití taxislužeb, integrace do balíčků produktů německých dopravců, veřejná doprava zdarma apod.) Cestovní ruch Nabídku cestovního ruchu tvoří zejména hierarchicky vyšší atraktivita v podobě blízkých Mariánských Lázní, které jsou díky přítomnosti léčivých minerálních pramenů tradiční turistickou destinací patřící do Západočeského lázeňského trojúhelníku. V Mariánských Lázních jsou vesměs chladné prameny s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Vyvěrá jich více než 40. Kromě zřídel jsou k léčbě využívány slatiny a plynné výrony. Úspěšně se léčí poruchy výměny látkové, nemoci cest dýchacích a močových, v menší míře pak nemoci nervové a pohybového ústrojí. V lázeňském městě s cennou architekturou 19. století se koná řada kulturněspolečenských akcí (např. mezinárodní festival Fryderyka Chopina, Goethův týden, Jazzové lázně aj.). Město navštívila rovněž celá řada světoznámých osobností, např. Gogol, Goethe, Turgeněv, Chopin, Wagner, Ibsen, Dobrovský, Neruda, Nietzsche, Lizst, Strauss, Gorkij, Freud, Edward VII, Kafka, jež je možné uplatnit při marketingu k rozvoji cestovního ruchu (oslovení konkrétních cílových skupin v různých zemích, tvorba tematických produktů cestovního ruchu, apod.). V celém regionu se nachází celá řada dalších turistických atraktivit přírodního (např. Soos, Naturpark Fichtelgebirge, aj.) a zejména kulturně-historického (architektonického) potenciálu, např. venkovské lokality Salajna, Nový Drahov, kláštery ve Waldsassenu, Teplé, Novém Dvoře u Dobré Vody, města Cheb, Františkovy Lázně, Loket, Karlovy Vary, Bayreuth. Jedinečností světového formátu je rovněž novodobá historie (Sudety, výměna obyvatel, hraniční pásmo Železné opony, pozůstatky armády a pohraniční stráže). Pestrá materiálně-technická základna se koncentruje zejména v Mariánských Lázních (přibližně 80 hromadných ubytovacích zařízení, muzeum, kino, sportovní areály vč. golfového hřiště 23 atd.). Hustá je síť turistických tras, vč. cyklotras i tras pro jezdectví. Terciární potenciály tvoří střední hotelová škola v Mariánských 23 Golfové hřiště v Mariánských Lázních bylo slavnostně otevřeno 21. srpna 1905 jeho veličenstvem Edwardem VII., králem britským. Po přestřižení inaugurační pásky se král podepsal zlatým perem do pamětní knihy a zároveň se stal prvním zakládajícím členem klubu. Golf klub Mariánské Lázně je jediný ve Střední Evropě, který se může pochlubit tak významnou minulostí. 16

17 Lázních s mnohaletou tradicí, jež je potenciálem pro zvýšení kvality služeb v oboru, přenos inovací a know-how nejen ve výuce ale i praxi. Chybí profesionální organizace cestovního ruchu (tzv. destinační management) jednotlivých přirozených turistických destinací a provázanost jádro periferie (Mariánské Lázně Mariánskolázeňsko) 24. O rozvoj cestovního ruchu se snaží různé subjekty více méně izolovaně. Na jedné straně veřejnoprávní subjekty (města, obce, dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko, CHKO Slavkovský les ) na straně druhé samotné lázeňské a hotelové společnosti (např. i prostřednictvím Zájmového sdružení právnických osob MEDISPA či Svazu léčebných lázní ČR). Poptávku lázeňské klientely tvoří tradiční zejména německá a česká klientela. Dlouhodobě roste zájem ze strany ruské klientely. Každoročně navštíví Mariánské Lázně přibližně hostů. Průměrná doba pobytu je přibližně 7 dní. Z dlouhodobého hlediska je návštěvnost Mariánských Lázní stabilní. Trh cestovního ruchu je ovlivněn zejména lázeňskými a hotelovými společnostmi působícími v Mariánských Lázních (např.: Léčebné lázně Mariánské Lázně, a. s. - Danubius Hotels Group, Falkensteiner Hotels & Residences, cestovní kanceláře jako Spa Travel, s. r. o. a další). Mariánské Lázně byly zapojeny do iniciativy / projektu Lázně v srdci Evropy 25. Lázně Kynžvart jsou přirozenou součástí tzv. lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně. Město Lázně Kynžvart má pestrou historii a hlavní atraktivity cestovního ruchu tvoří: státní zámek Kynžvart s golfovým areálem, lázeňství (minerální prameny Richard, Viktor a Helena a lázeňská zařízení s bazénem a specifickým mikroklimatem), římskokatolická farnost s kostelem sv. Markéty, historická památka nárožního domu New York, zřícenina středověkého hradu, židovský hřbitov s posledním chebským katem. Přírodní atraktivitou je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les s blízkou Národní přírodní rezervací Kladské rašeliny (v blízkosti které se nachází architektonicky vysoce atraktivní zástavba v alpském stylu). V roce 1877 byly otevřeny první hotely v lázeňské čtvrti, a již v první sezóně se zde ubytovali mimo jiné např. belgická královna, dále princ Talleyrand de Sagan a baron Nathaniel Rotschild. Bydlel zde i král Wilheim III., král holandský s chotí a princeznou. V únoru 1924 trávil dovolenou v Mariánských Lázních a okolí tehdejší ministr zahraničí Dr. Beneš a ministři Švehla, Bechyně, Stříbrný a Dr. Kramář. V letech 1933 a 1936 pobýval v Kynžvartu španělský král Alfons. Marketingovým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu může být i rodák F. J. Habermann muzikant a filosof. Ve městě je řada ubytovacích zařízení. Nejvýznamnějším subjektem cestovního ruchu jsou Léčebné lázně Lázně Kynžvart s. p. Nachází se zde i další menší zařízení (hotely, penziony). Léčebné lázně se řadu let specializovaly na dětskou klientelu (pacienty). Klientela byla tradičně de facto pouze česká, přímo vázaná na systém veřejného zdravotního pojištění. V současné době nabízí lázeňská společnost své služby i dospělým i samoplátcům. V Česku, resp. Střední Evropě, je velké množství lázeňských míst, a proto je třeba se specializovat a nabízet vysoce kvalitní (nejlépe jedinečné) lázeňské a léčebné produkty (i zahraniční 24 Koncepce pro udržitelný cestovní ruch v období ekonomické krize v příhraničí (2013): Karlovy Vary: Institut pro trvale udržitelný rozvoj, o. s. [Dostupné z 144 s. 25 Tento záměr nabízí vysoký potenciál spolupráce (zejména v marketingu) lázeňských míst z česko-bavorskosaského příhraničí, avšak v současné době není života schopný (komunikace mezi subjekty, konkurence ) 17

18 klientele), a tím si zajistit konkurenceschopnost. Příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu je i atraktivní urbanismus (architektura) tvořená různými celky (např. zámecký areál, lázeňská část, architektura socialistického realismu SORELA). Výše uvedené příklady významných turistických atraktivit mohou být důvodem pro návštěvu regionu. I menší sídla nabízí zajímavé atraktivity cestovního ruchu: Obec Drmoul nabízí potenciál v podobě řady kulturně-společenských akcí a zejména atraktivit bývalého vojenského cvičiště (rozhledna, naučné stezky Panský vrch a Cech Sv. Víta s odkazy na pestrou minulost obce, vč. židovské). Marketingově lze využít osobnosti spjaté s Drmoulem: Norbert Frýd (Český prozaik, dramatik, kulturní publicista, autor psychologických novel, povídek, exotických románů, detektivek, cestopisných reportáží, historického románu a autobiografické kroniky své rodiny. Isaac Mayer Weis Wise byl významným rabínem a reformátorem. Návštěvník Dolního Žandova může navštívit místní atraktivity spojené zejména s tématem Sudet (cenná venkovská architektura Salajna) či Železnou oponou (příležitostí je areál tankové střelnice). V cestovním ruchu lze (marketingově) využít i potenciál týkající se židovské minulosti v obci i regionu či různých pověstí (viz Čertův kámen a pověst o hradu v Horním Žandově). V obci nabízí podnikatelé í služby v oblasti terapií při jízdách na koni či různé masáže a relaxačních pobyty, jež tvoří potenciál pro užší provázanost s blízkými lázněmi a pro rozvoj venkovského cestovního ruchu. Návštěvníci mohou navštívit atraktivity při naučné stezce z Úbočí do Podlesí (kaple, prameny ). Bude-li návštěvník v obci Stará Voda, může navštívit místní atraktivity spojené zejména s tématem Sudet (místní část Vysoká, tj. kostel, naučné informační tabule), či Železnou oponou (vrch Dyleň). V obci Tři Sekery je vysokým potenciálem nejen zachovaná příroda a atraktivní krajina (malebnost, rybníky), ale zejména minulost. Prvním tématem je středověké hornictví (těžba měděných rud, pozůstatky v podobě výsypek, vodních kanálů), farní kostel se sochou hornického patrona archanděla Michaela (před kostelem) z roku 1717, jež byla převezena ze zaniklé obce Cechu Svatého Víta roku 1762 (informační naučné tabule, stezky). Na území obce se nachází celá řada drobných sakrálních staveb (křížky, Boží muka) 26. Druhým tématem je zejména Železná opona (zachovaná rota pohraniční stráže Slatina, příběhy o ostraze hranice a jejím překračování 27 ). Obec Velká Hleďsebe má díky suburbanizačnímu příměstskému charakteru vysoký potenciál pro rozvoj volnočasových aktivit pro místní obyvatele i návštěvníky z okolních sídel (např. koupaliště Riviera, možnost realizace koncertů apod.). 26 Atraktivním lákadlem pro rozvoj cestovního ruchu jsou osobnosti. Marketingově zajímavé může být, že hraniční tachovský les patřil knížeti Windischgrätzovi. 27 Např. příběh o akci kámen, kdy v dobách socialismu byla na území obce vytvořena falešná hranice a falešná americká úřadovna. 18

19 Nachází se zde pseudorománský kostel sv. Anny, jež může rovněž sloužit řadě kulturně-společenských akcí. Existuje zde síť pěších turistických tras a cyklotras. Potenciálem je rovněž objekt, jež kdysi sloužil společenským akcím (sál, kino). Tento objekt je však třeba kompletně zrekonstruovat (nutné je počítat s budoucími provozní náklady ne/ziskovost). Vlkovice s částí Martinov jsou z urbanistického hlediska okrouhlice. Je třeba tento charakter chránit a využít jako příležitost pro venkovské formy cestovního ruchu v provázanosti na přítomnost turistických atraktivit v okolí. Obec Valy nabízí rovněž atraktivity spojené zejména s tématem Sudet (příkladný urbanismus roztroušené zástavby podél staré obchodní cesty, ukázky původní hrázděné architektury, pomníky, křížky). Marketingově lze využít pro rozvoj cestovního ruchu i různé pověsti 28 a příběhy o životě v minulosti 29. Obcí vede i naučná stezka. Obci Trstěnice dominuje farní kostel sv. Víta, jehož nejstarší část (sakristie) je odhadována na počátek 13. století. Původní kaple se zvonicí byla postupně přestavována až do dnešní podoby (pozdní baroko s rokokovým interiérem bohatě zdobeným nástěnnými malbami). Velký kostel vybízí ke konání řady kulturněspolečenských akcí. Atraktivitou je rovněž lovecký zámeček zvaný Berchen-Bogen s interiérem vyzdobeným mnoha loveckými trofejemi a lustry z paroží, který nechala roku 1877, u lesa Rosenkranz (asi 1 km jihovýchodně od Trstěnic), postavit chodovoplánská vrchnost. Zámeček je však v soukromém majetku a není veřejně přístupný. V okolí se nachází další zámky, což nabízí specifické téma atraktivit cestovního ruchu. Na území obce Trstěnice se nachází bývalé vojenské cvičiště, jež nabízí vysoce atraktivní terén pro konání řady akcí (Rally Cross, Enduro Cross, Cross-Country, Off-road, a. d.). Je zde i vysoký potenciál pro akce konané vojenskou technikou (veteráni, současná, mezi/národní 30 ). Vždy je však třeba brát ohled na cennou přírodu tohoto území (viz kapitola ) a přísně koordinovat pohyb techniky a zejména návštěvníků. Bývalé vojenské cvičiště zasahuje do sousední obce Drmoul a tak návštěvník může navštívit i naučné stezky Panský vrch a Cech Sv. Víta s odkazy na pestrou minulost obce, vč. židovské) i blízkou rozhlednu. 28 Např. pověst o tom, jak kníže Metternich často navštěvoval výletní hostinec (objekt mlýna) kvůli hezké hostinské, či pověst o Čertově díře (Teufelslohe) a pověsti o čertovi (V tomto zákoutí obce bydlel muž, který se tu schovával před čertem, kterému se před lety upsal. Léta utíkala a čertu se stále nedařilo muže nalézt. Když jednoho dne vstoupil do poustevníkovy chýše "rohatý", muž ho ihned poznal podle koňského kopyta. Čert však nepoznal hledanou duši. Poustevník se vylekal a prchl do lesa. To čerta rozzlobilo, pochopil, kdo mu utíká a rozběhl se za ním. Dostihl ho v místech "Čertovy díry". Od těch dob se lidé těmto místům vyhýbali. Vyprávělo se ovšem také, že čert sice muže chytil na opačném místě obce, zvaném Stell-Lohe, ale byl donucen jeho zbožností ho propustit.). 29 Např. vyprávění o prknech mrtvých a způsobu pohřbívání v minulosti apod. Zajímavostí může být i příběh o železniční zastávce (vystoupení neúspěšných olympioniků z vlaku). 30 Po vzoru velice atraktivní akce Bahna (jež každoročně pořádá Nadace pozemního vojska AČR v lokalitě Bahna u Strašic u Rokycan), či dnů NATO v Ostravě. 19

20 Výzkumy České centrály cestovního ruchu dokazují, že zahraniční návštěvníci nechtějí trávit dovolenou v turistické enklávě, ale mají zájem o poznání regionu, života místních lidí a místních produktů. 31 Proto je zde potenciál pro hlubší provázanost nabídky volnočasových aktivit pro různé cílové skupiny ze zdrojových oblastí nejen blízkých lázeňských míst. Cestovní ruch je třeba rozvíjet koncepčně ve spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Je nutné rovněž mobilizovat existující kapacity (např. využití dopravních spojů viz kapitola č , ubytovacích zařízení apod.). Zámek Kynžvart je součástí Hradní stezky (Burgenstraße: Mannheim Praha), okolí je rovněž provázáno na Česko-bavorský geopark, dálkovou cyklotrasu Euregia Egrensis a Zelený pás Železné opony (European Green Belt). Důležité je, zaměřit se na kvalitu poskytovaných služeb. Cestovní ruch je globální záležitostí a konkurenceschopná destinace musí těžit z místních jedinečností (které nelze jinde okopírovat). 2.2 Prostředí a očekávaný budoucí vývoj Prostředí je ovlivněno zejména nejvýznamnějšími vnějšími faktory: strukturou financování obcí (rozpočtovým určením daní), legislativními změnami, politickými změnami na všech hierarchických úrovních. Očekávaný budoucí vývoj těchto vnějších faktorů lze konstatovat jako nejistý či nestabilní. Dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko je partnerem projektu Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (reg. č.: CZ.1.04/4.1.00/B ). Nositelem tohoto projektu je Svaz měst a obcí ČR. Tento projekt je zařazen jako samostatná aktivita svazku Meziobecní spolupráce, viz příloha 1, resp. 2. Výstupem tohoto projektu je m. j. Strategie území správního obvodu ORP Mariánské Lázně v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a přeshraniční spolupráce (příloha projektového listu Meziobecní spolupráce). Dílčí projektové záměry této Strategie, z neformální platformy meziobecní spolupráce obcí a měst správního obvodu ORP Mariánské Lázně, doplňují tuto strategii. Ve správním území ORP Mariánské Lázně v současné době působí dva dobrovolné svazky obcí: Mariánskolázeňsko a Svazek obcí Slavkovský les pro obnovu venkova (obrázek 3). Odborný tým Svazu měst a obcí ČR vyhotovil Analýzu činnosti dobrovolných svazků obcí v území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně, která doporučuje integraci dosud nečlenských obcí v území 31 Společná přeshraniční marketingová koncepce (2013): Karlovy Vary: Institut pro trvale udržitelný rozvoj, o. s. [Dostupné z 236 s. 20

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Strategie Mariánskolázeňska na období 2014-2020 Dolní Žandov Drmoul Lázně Kynžvart Stará

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Prezentace - 5.11.2012 Analýza

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky 23. září 2015, Ostrožská Nová Ves Regionální politika Cestovní ruch Bytová politika Národní dotační programy Podpora

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický plán rozvoje je jedním ze základních dokumentů územního celku obce Strážkovice, vyjadřující předpokládaný vývoj

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014

Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014 Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014 Dosavadní průběh prací ustaven: řídící výbor 3 pracovní skupiny: doprava životní prostředí lidské zdroje zpracování konceptu v rámci projektu z OPTP

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Klášterec nad Ohří Kadaň

Klášterec nad Ohří Kadaň Klášterec nad Ohří Kadaň Úvodem Města Klášterec nad Ohří a Kadaň připravují pro návštěvníky regionu návštěvnickou kartu. Karta umožní volný vstup do řady turisticky atraktivních zařízení a poskytne slevy

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 RNDr.Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Národní programy v roce 2011 Program obnovy a rozvoje venkova Podpora revitalizace

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY okres Jablonec nad Nisou kraj Liberecký období : 2008 2012 Program obnovy venkova byl schválen usnesením Zastupitelstva Obce Plavy č. 22/1/08 ze dne 12.3.2008 I. ÚČEL

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role 1.1. Doprava a komunikace 1.2. Technická infrastruktura Zlepšení stavu komunikací ve městě Snížení negativních

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území města Pacov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Problematika venkova v Pardubickém kraji Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Rozvoj venkova Pardubického kraje: Pardubický kraj z celkového počtu 453 obcí má 421 s počtem do 2 tis. obyvatel

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Libín. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování

Libín. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování Libín Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Priority MAS Královská stezka

Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Zlepšování kvality života v obcích MAS Podpora občanské společnosti Podpora podnikání a trhu práce Zemědělství, lesnictví a rybářství Cestovní

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Dokument je zpracován na období 2014 až 2023. verze 2 / 2014

Dokument je zpracován na období 2014 až 2023. verze 2 / 2014 Strategie území správního obvodu ORP Mariánské Lázně v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a přeshraniční spolupráce Dokument je zpracován na období

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

PŘÍLOHA Č.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ

PŘÍLOHA Č.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PŘÍLOHA Č.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ OBEC BOJANOVICE Zachovalá koryta vodních toků (Kocába) oblast nezatížená nadměrným hlukem a znečištěním ovzduší registrovaný VKP zachovalé území původních

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014 ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Čerpání rozpočtu výdajů

Čerpání rozpočtu výdajů Čerpání rozpočtu výdajů upravený rozpočet skutečnost I. hledisko třídění výdajů 1. kapitálové výdaje 34 757 000,- Kč 26 770 075,42 Kč 77,02% 2. běžné (provozní) výdaje 114 003 000,-Kč 111 540 860,50 Kč

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

dotační rozcestník LAST MINUTE (výzvy končící v červnu a červenci 2008) (uzávěrka podkladů 30. 5. 2008) Operační program

dotační rozcestník LAST MINUTE (výzvy končící v červnu a červenci 2008) (uzávěrka podkladů 30. 5. 2008) Operační program do_056-1_l_minute.qxd 12.6.20 12:36 Stránka 56 56 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) Operační program Přeshraniční

Více

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s.

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Číslo připomínky 1 Charita Hlučín, Lukáš 2 Charita Hlučín, Lukáš 3 Charita Hlučín, Lukáš

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

STRATEGIE SPOLUPRÁCE OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS

STRATEGIE SPOLUPRÁCE OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS STRATEGIE SPOLUPRÁCE OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS Hradská 52, 344 01 Domažlice IČ: 266 79 973 web: http://www.masceskyles.cz/ Dokument Strategie spolupráce obcí na platformě MAS je dodatkem Strategie komunitně

Více