Z pohledu fondu by bylo lépe, kdybychom měli euro, říká náměstek ministra dopravy a ředitel SFDI Gustáv Slamečka ROZHOVOR STRANA 12

Transkript

1 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 03 / březen 2009 ročník 8 cena 15 Kč Propagace akcí v regionech Sociální dávky nemohou podléhat exekuci, tvrdí ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda ROZHOVOR STRANA 7 Z pohledu fondu by bylo lépe, kdybychom měli euro, říká náměstek ministra dopravy a ředitel SFDI Gustáv Slamečka ROZHOVOR STRANA 12 Eurokomisařka Hübner: tok peněz se zrychlí KOMENTÁŘ Prezentace strana 10 KOMENTÁŘ INZERCE Čím dál víc je zjevné, jakou zodpovědnost novináři mají, respektive měli by mít, neboť se od nich žádá. Je v podstatě obdobná té, jaká se očekává od politiků či justice. Svědomí je přídomek, který k těmto profesím také přináleží. Nedávno jsem slyšela úsměvný názor, že ekonomická krize skončí v momentě, kdy o ní přestanou novináři psát. Teď pro změnu možná padne vláda, když se odvysílá reportáž o vyšetřování poslaneckého přeběhlíka (pardon nezařazeného poslance) Wolfa, který je vyšetřován pro podezření ze zneužití několikamilionové státní dotace. Nemyslím si, že ustanou povodně, když o nich novináři přestanou informovat. Reportáž byla odvysílána a jestli padne či nepadne Topolánkova vláda určitě nebude proto, že si novinář Bártek tajně nahrával premiérova kamaráda Dalíka, kterak se za Wolfa přimlouvá, a pak to sdělil národu. Každý dělal svou práci. Lobbista lobboval, novinář informoval, justice, alespoň předpokládám, také začne pracovat, až jí budou sneseny důkazy. Tak nějak by to mělo být. P.S. Sníh padal letos, stejně jako předchozí léta, úžasně bílý. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka Na Evropský summit regionů a měst přijela mimo jiných na počátku března eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübner, která svůj pobyt zahájila návštěvou regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Při ní se setkala s hejtmany tří krajů, které region tvoří Radko Martínkem z Pardubického kraje, Lubomírem Francem z Královéhradeckého kraje a Stanislavem Eichlerem z Libereckého kraje. Hejtmané přitom ocenili především informaci Danuty Hübner o zrychlení toku evropských peněz do regionů. foto: Miloš Spáčil Stát vydá desítky miliard na odstranění starých ekologických zátěží Česká republika čelí již devatenáct let problematice starých ekologických zátěží, které po sobě zanechala především průmyslová činnost komunistického režimu. V současné době je známo několik tisíc lokalit na území republiky, které lze označit za ekologickou zátěž. Tedy za místo, které může škodlivě působit na okolní krajinu či obyvatele, nebo na něm přímo hrozí nebezpečí. Tisíce z těchto lokalit jsou podrobně zkoumány a na stovkách probíhá nebo proběhla sanační práce. Na odstraňování starých ekologických zátěží se přitom podílí celá řada institucí a organizací. Velký zájem na vyřešení tohoto palčivého ekologického problému má samozřejmě především stát. Proces odstraňování starých ekologických zátěží v České republice není zajišťován z jednoho finančního zdroje. Největším finančním objemem se na financování podílí ministerstvo financí. To totiž zajišťuje plnění tzv. ekologických smluv, které mohly podniky s Fondem národního majetku uzavírat během privatizace v devadesátých letech, řekl ministr životního prostředí Martin Bursík a dodal, že ministerstvo životního prostředí zajišťuje především odstranění ekologických zátěží po Sovětské armádě. To je přes sedmdesát ekologických zátěží, které po sobě zanechalo působení Sovětských vojáků na českém území. V současné době už je většina těchto lokalit, mezi něž patří například lokality Mratín a Milovice ve Středočeském kraji, uvedena do pořádku, ale některé stále přetrvávají. VIRTUOS Plzeňského kraje oceněn Hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová převzala cenu ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za rok 2008, kterou získal projekt Plzeňského kraje VIRTUOS. Projekt VIRTUOS (VIRTUálně Občan Samospráva) je iniciativou kraje v oblasti zjednodušení komunikace občana se samosprávou. Schválen byl v dubnu roku O dva roky později byla zahájena jeho příprava. V první fázi na něm spolupracovaly vedle Krajského úřadu Plzeňského kraje také úřady v Plzni, Klatovech, Nýrsku a Štěnovicích. Do ostrého provozu byl program uveden v dubnu roku Tehdy se k němu mohly bezplatně připojit na dobu jednoho roku i další obce a úřady v kraji. V březnu 2009 byl členy Rady Plzeňského kraje termín, do kterého se obce k informačnímu systému mohou bezplatně připojit, prodloužen na Do projektu se mohou POMÁHAJÍ I EVROPSKÉ PENÍZE Stát na mapování a odstraňování starých ekologických zátěží vydal do dnešní doby desítky miliard korun. (pokračování na straně 2) zapojit i obce z jiných krajů. Systém Virtuos má podle záměru kraje pomoci obcím s elektronickou komunikací. V roce 2008 byl přijat zákon 300/2008 Sb., o datových schránkách a autorizované konverzi, s účinností od Zákon jako hlavní povinnost uloží městům a obcím způsob komunikace prostřednictvím datových schránek. Pro malé obce může používaní těchto schránek představovat nemalý problém. Systém VIRTUOS je schopen jim využívání schránek usnadnit díky elektronické spisové službě, která je jeho součástí. VIRTUOS ulehčuje komunikaci mezi občany a samosprávou a především mezi úřady navzájem zřízením portálu, který představuje jedinou bránu k vyřízení veškerých záležitostí na všech úřadech včetně elektronického podání dokumentů. Umožňuje tak občanovi vybraná podání vyřídit z domova nebo kanceláře, případně z terminálu na kontaktních místech městských a obecních úřadů. Mezi cíle projektu VIRTUOS patří zkvalitnění a usnadnění komunikace občanů s úřady a institucemi obcí vytvořením komunikační platformy občan úřad, úřad úřad, postupné zřízení kontaktních míst samosprávy s kapacitním připojením k internetu za účelem řešení podání z kteréhokoli kontaktního místa na kterýkoli úřad veřejné správy, realizace nových interaktivních služeb samosprávy pro občany a návštěvníky měst především z pohledu řešení životních situací a informovanosti o žádostech, které úřad vyřizuje, povýšení elektronické podatelny pro zajištění skutečné elektronické komunikace mezi občany a samosprávou, integrace elektronického komunikačního prostředí s interními informačními systémy jednotlivých úřadů tak, aby bylo docíleno plnohodnotného procesu vyřízení požadavku v elektronické formě, dále pak mezi cíle projektu patří postupné rozšíření na všechny obce, které projeví zájem, nezávisle na územním členění. Jana Bartošová Karel Bláha, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. O závažnosti starých ekologických zátěží se rozhoduje pomocí metodiky kategorizace, která určí priority pro jejich odstraňování. Mezi důležitá kritéria patří rozsah kontaminace, nebezpečnost látek, kterými je lokalita znečištěna, způsob využití prostoru v současné době nebo záměry pro budoucnost. Seznam nejdůležitějších lokalit je zveřejněn na webu ministerstva životního prostředí v části Staré ekologické zátěže (dále jen SEZ). Z něj můžeme vybrat některé i veřejnosti známé případy, jako je Synthesia, a.s., Třinecké železárny, a.s., Jihočeská plynárenská, a.s., JIHO- STROJ Velešín, a.s., Spolana, a.s., Chemická úpravna a odkaliště v areálu MAPE Mydlovary, a tak bychom, bohužel, mohli pokračovat dále. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná právní norma, která by proces odstraňování starých ekologických zátěží zastřešovala, odstraňují se různými mechanismy a z různých finančních zdrojů. (pokračování na straně 2) INZERCE Věcně o Evropě

2 2 KN březen 2009 Stát vydá desítky miliard na odstranění starých ekologických zátěží (pokračování ze strany 1) Zatímco však v devadesátých letech musel odstraňování ekologických zátěží financovat ze svého, v dnešní době se může spolehnout také na Evropskou unii. Operační program Životní prostředí totiž v rámci prioritní osy 4 poskytuje možnost k čerpání značných finančních prostředků právě na tuto problematiku. Prostřednictvím Státního fondu životního prostředí tak z tohoto operačního programu mohou čerpat státní i soukromé organizace. A nevyužívají toho pouze podniky či neveřejné organizace, ale také například kraje, pro které je to zásadní možnost, jak se spolupodílet na odstraňování ekologických zátěží na svém území. SUPERTENDR MÍSTO SOUTĚŽÍ V současnosti je největší státní akcí v oblasti starých ekologických zátěží zakázka na komplexní odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Státní zakázka, která je největší tohoto druhu v Česku, se týká několik stovek zamořených lokalit, ve kterých vznikly ekologické zátěže před rokem Stát má vůči novým vlastníkům lokalit závazek z devadesátých let, že za ně zaplatí odstranění ekologických škod. Dosud se na každou škodu vyhlašovala samostatná soutěž. Loni se ministerstvo financí rozhodlo celou věc urychlit a zvolilo řešení jedné obří zakázky. Ta stát může přijít až na 115 miliard korun. Až do této výše se vláda totiž zaručila majitelům pozemků uhradit náklady na odstranění ekologických škod. Ministerstvo životního prostředí však předpokládá, že firmy, které se do tendru přihlásí, nabídnou cenu snad i poloviční. Kvalifikovaný odhad našich expertů je do šedesáti miliard, řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar. FINÁLNÍ NABÍDKY DO ČTYŘ MĚSÍCŮ Do tendru se prozatím přihlásila celá řada společností: Geosan Group, Marius Pedersen Engineering, společnost Karob patřící do investiční skupiny J&T, sdružení firem kolem finanční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera - PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ odpadové hospodářství a Dekonta, dále konsorcium Deme Environmental Contractors a Dredging International a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres. Uchazečům, kteří splní kvalifikační předpoklady, budou zpřístupněny veškeré podrobné podklady k jednotlivým lokalitám. Na jejich základě pak předloží cenovou nabídku, řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj by druhé kolo výběrového řízení mělo začít na přelomu března a dubna tohoto roku. Po jeho začátku poběží čtyřměsíční lhůta na podání finální cenové nabídky. Jediným kritériem hodnocení bude nabídnutá výše ceny. Následně ministerstvo financí předloží vládě návrh smlouvy s vítězem výběrového řízení, který rozhodne zda bude smlouva nakonec uzavřena. NEJVÍC JE BROWNFIELDŮ Nejpočetnější skupinou starých ekologických zátěží jsou tzv. Brownfieldy. Ekologická zátěž je totiž na velké většině z nich, a to v mnoha případech může znamenat velké nebezpečí pro okolní krajinu či podzemní vody. Podle agentury CzechInvest je na území obcí, měst a krajů kolem 2,5 tisíce opuštěných či nedostatečně využívaných pozemků, objektů a areálů. Ekologická zátěž je přitom na velké většině z nich, a to znamená obvykle milionové náklady na revitalizaci. Celý proces revitalizace brownfieldů byl dosud jen málo efektivní. Především proto vláda v létě minulého roku schválila tzv. národní strategii regenerace brownfieldů. Ta má urychlit regeneraci starých průmyslových areálů, která v celkovém součtu vychází asi na 200 miliard korun. Cílem Strategie je celkové ozdravění území dříve využívaných areálů, rozšíření nabídky pro podnikatele a zlepšení životního prostředí. Úspěšná regenerace přinese nové příležitosti pro podnikatele, a tím i nárůst ekonomické aktivity, řekla o strategii ředitelka agentury CzechInvest, která projekt zaštiťuje, Alexandra Rudyšarová. Chceme se držet principů trvale udržitelného rozvoje a na jedné straně najít nové využití opuštěných území a současně zamezit vzniku dalších. Revitalizované brownfieldy by podle strategie měly mít i jiné než průmyslové využití. SANACE UŽ PROBÍHAJÍ V České republice je v současné Staré ekologické zátěže trápí všechny kraje České republiky. době celá řada lokalit, které svou závažností mají obdobu dokonce málokde ve světě, a na jejichž odstranění se však naštěstí povětšinou pracuje. Mezi nejzásadnější patří známá Středočeská Spolana Neratovice, kde probíhají sanační práce už řadu let. Ekologové si lámou hlavu také se Spolchemií v Ústeckém kraji, která je nechvalně známá únikem nebezpečné rtuti, Synthesií Pardubice se svými skládkami a kontaminací podzemních vod či úpravnou a odkalištěm v areálu MAPE Mydlovary. O závažnosti starých ekologických zátěží se rozhoduje pomocí metodiky kategorizace, která určí priority pro jejich odstraňování. Mezi důležitá kritéria patří rozsah kontaminace, nebezpečnost látek, kterými je lokalita znečištěna, způsob využití prostoru v současné době nebo záměry pro budoucnost. Seznam nejdůležitějších lokalit je zveřejněn na webu ministerstva životního prostředí v části Staré ekologické zátěže, řekl náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Karel Bláha. Spoustě míst už však byla věnována dostatečná péče, a proto na území České republiky v současné době nalezneme i to, co jsme dříve znali pouze z vyspělejších zahraničních zemí brownfieldy, revitalizované na lukrativní průmyslové zóny. Mezi ně patří zcela jistě například zóna Triangle v Ústeckém kraji či průmyslová zóna Třinec Baliny, která získala v roce 2006 ocenění Brownfield roku. KRITIKA SUPERTENDRU Finanční stránka odstraňování starých ekologických zátěží se jen obtížně odhaduje. Na problematiku jdou totiž nejen peníze foto: Miloš Spáčil ze státního rozpočtu, ale také peníze krajů, měst a obcí, Evropské unie a v neposlední řadě také soukromníků. Samotné ministerstvo životního prostředí vydalo za rok 2007 na tuto problematiku skoro 63 miliony korun. V loňském roce jsou to pak téměř dvě miliardy v rámci sanací, k nimž se zavázal stát v devadesátých letech. Zdaleka největším výdajem v této oblasti, který je plánován, tak bude zmíněná státní zakázka. Tu však při jejím vyhlašování v loňském roce kritizovala celá řada subjektů včetně Hospodářské komory ČR či Transparency International. Nelíbil se jim fakt, že odstranění ekologických zátěží stát řeší jednou obří zakázkou a ne více menšími. V případě netransparentnosti by se tak jednalo o velmi diskutabilní úsporu státu. Filip Appl KOMENTÁŘE Ekologické zátěže jsou bezesporu závažným problém, který si Česká republika nese ještě z dob minulých. Stát se během privatizace v devadesátých letech zavázal, že pomůže s odstraňováním těchto zátěží, za které noví vlastníci nemohou. Do této doby jich však většina nebyla odstraněna (zhruba jen 30%) a oni tak nemohou nakládat se svým majetkem.v současné době se jedná o více než 200 společností. České republice tak mohou hrozit různé arbitráže. V minulosti se počítalo s financemi z Fondu národního majetku. K tomu však nakonec nedošlo, a tak se vláda respektive ministerstvo financí rozhodlo vyčlenit částku v řádu desítek miliard korun na jejich sanaci. V současné V současné době je v České republice hotový monitoring nejznámějších ekologických zátěží a postupně se začnou vybrané ekologické zátěže likvidovat. Vláda vyčlenila ze státního rozpočtu nemalou částku na jejich odstranění. Jelikož se jedná opravdu o velikou sumu finančních prostředků, v řádech miliard korun, je nutné nejdříve vypracovat kvalitní rizikovou analýzu výnosů a nákladů na konkrétní zátěže, a to ještě před tím, než se začne se samotnými pracemi. V České republice patří mezi nejzávažnější ekologické zátěže ty, které nějakou formou souvisejí s chemickým průmyslem. Je však důležité využít již zmíněnou analýzu, jelikož vážnost situace týkající se té či oné zátěže také souvisí například s místními podmínkami (blízkost osídlení, možná kontaminace vod atd.). Rozsah zátěže tak nemusí být primární pro její likvidaci. Zátěže se v malé míře dají například odstranit chemickou cestou či úplným nebo částečným vytěžením, které však s sebou nese daleko větší náklady, a to i ve spojení s nutným uložením vytěženého materiálu na bezpečné místo. Při výběru a stanovení priorit v odstraňování lokálních ekologických zátěží by měly hrát prim kraje a města v příslušném regionu. V jejich případě by se mělo podle mého názoru jednat o monitoring zátěží spojený s kvalitní analýzou době probíhá výběrové řízení na firmu, která zátěže bude odstraňovat. Pokud vím, tak se do tohoto řízení přihlásilo asi šest společností. Ekologické zátěže jsou opravdovým rizikem pro občany a vůbec celý ekosystém, a proto je nutné v této věci jednat, a to co možná nejrychleji. Mezi nejhorší a z výše zmíněných hledisek nejzávažnější patří zátěže způsobené chemickým průmyslem. Tyto zátěže by podle mého názoru měly být sanovány přednostně, ale až po kvalitní analýze, která by měla ukázat, zda je konkrétní zátěž rozumné likvidovat z hlediska nákladů a výnosů. S tím souvisí i způsob likvidace, který může probíhat například úplným či částečným vytěžením postiženého území, či současného stavu v regionu a koordinací aktivit s tím spojených. Kraj, města, ale i jeho volení zástupci by měli také doslova lobovat za to, aby právě v jejich kraji došlo k odstranění závažných zátěží, které mohou ohrožovat obyvatele a celý ekosystém. Je důležité k tomuto procesu přistupovat uvážlivě a snažit se odstranit opravdu ty nejzávažnější ekologické zátěže bez ohledu na jejich velikost či nákladnost s tím související. Do budoucna se totiž pravděpodobně objeví další zátěže, které zatím zůstávají úspěšně skryty, a to například během stavebních prací, povodní atd. Proto se domnívám, že v České republice bude ještě dlouho trvat, než se podaří všechny zátěže odhalit a úspěšně sanovat. Pro tento stav bych použil termín, že nás z hlediska ekologických zátěží čeká nepředvídatelná minulost. Bedřich Moldan senátor, člen Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí naopak speciální chemickou cestou. Z hlediska monitoringu, analýzy a koordinace těchto činností souvisejících s likvidací zátěží by měli být hlavními hráči kraj, města, ale i volení zástupci v Parlamentu ČR. Společně by pak měli vyjednávat s příslušnými orgány, aby se právě jejich region zbavil těchto zátěží, a to v co možná největší míře. Jako předseda a člen Podvýboru financování péče o životní prostředí se zabývám se svými kolegy hledáním východisek k řešení systémového financování životního prostředí a komunikací s odbornými útvary, jako je ministerstvo životního prostředí, ministerstvo financí atd. Snažíme se tak o nalezení nejoptimálnější cesty financování životního prostředí, a pak například formou odborných seminářů informovat o naší činnosti kolegy z krajů a měst v regionech, kde se například s ekologickými zátěžemi ve své agendě přímo potýkají. Ladislav Libý, poslanec, předseda Podvýboru pro financování péče o životní prostředí Karel Bláha, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce technické ochrany životního prostředí (pokračování ze strany 1) Část je hrazena z prostředků MF (pokud byla na odstranění zátěže podepsána mezi nabyvatelem privatizovaného majetku a FNM ČR-nyní MF tzv. ekologická smlouva). Dalšími zdroji financování jsou rozpočty jednotlivých resortů - MPO, MO, MZ, MD, MŽP (sanace lokalit po Sovětské armádě) i krajských úřadů. Významným zdrojem financování jsou peníze z evropských fondů v podobě Operačního programu ŽP a také nemůžeme opomenout soukromé zdroje. Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ve věcech životního prostředí je hlavním tvůrcem a odborným garantem v procesu odstraňování starých ekologických zátěží v rámci OP ŽP, také je odborným garantem tohoto procesu v rámci privatizace a řídí a hradí odstraňování SEZ po Sovětské armádě. MŽP je autorem a garantem jednotné metodiky kategorizace priorit, vede, aktualizuje, spravuje a doplňuje databázi Systém evidence starých ekologických zátěží : a další údaje jsou i na webových stránkách MŽP - Skutečné množství vynaložených prostředků se dá jen odhadovat, protože finanční zdroje soukromých subjektů nemáme v evidenci. Za MŽP byly v roce 2007 vydány téměř 63 miliony korun z celkem 8 miliard ze státního sektoru, kdy nejvyšší částka připadala na MF ve výši 4,7 miliardy. Za rok 2008 máme k dispozici zatím pouze dílčí sumy, a to téměř 2 miliardy za sanace v režimu ekologických smluv přes MF a 35 milionů za sanace po Sovětské armádě. Města a kraje mají v procesu odstraňování starých ekologických zátěží nezastupitelnou roli. Proces odstraňování SEZ je často prvním krokem při revitalizaci opuštěných průmyslových, zemědělských nebo vojenských areálů směrem k možnosti tato místa dále využívat. Města a kraje mohou pro tyto práce žádat i o podporu z Evropských fondů OP ŽP (oblast podpory 4.2. Odstraňování starých ekologických zátěží) a tuto možnosti velmi vítají. Úloha krajů je také vymezena v odst. 4, 42 zákona 254/2004 Sb., o vodách, kde je krajským úřadům dána povinnost řešení havarijních situací, a to bez ohledu na to, kdy k havárii došlo. Týká se tedy i opatření k předcházení haváriím, které by mohly vzniknout z důvodu existence starých ekologických zátěží. Pokud na ně posléze navazují i sanační práce, mohou se řešit pomocí výše zmíněné oblasti podpory 4.2 v rámci OPŽP.

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN březen Největší náklady si vyžádají zátěže v chemičkách Pardubický kraj se potýká s řadou starých ekologických zátěží. Region byl vždy centrem chemické a průmyslové výroby, na území řady podniků jsou dodnes pozůstatky neekologického přístupu k nakládání s nebezpečnými látkami. Jak uvedl hejtman Radko Martínek, do výčtu zkrachovalých podniků, na jejichž území jsou ekologické zátěže, patří zejména pardubická Tesla a chrudimská Transporta. Ty kraj finančně zatěžují už svými náklady na monitoring. Jen sledování stavu nás stojí 8 milionů korun ročně, to jsou velké peníze. Zatím jsme však stále ve fázi vyjednávání s vlastníkem, bez jeho spolupráce nebo alespoň souhlasu se do sanace nemůžeme pustit, komentoval situaci v chrudimské Transportě hejtman. V objektu přitom došlo k rozsáhlé kontaminaci podzemních vod a horninového podloží chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami. VELKÉ ZÁTĚŽE V CHEMIČKÁCH Největší ekologické zátěže na území kraje však byly způsobeny předchůdci pardubických závodů Paramo, a.s. a Synthesia, a.s. U Parama se jedná zejména o skládky, ležící mimo vlastní areál podniku, na lokalitách Časy, Blato, Hlavičník a Zdechovice. Na uvedených místech, které jsou kontaminovány zejména ropnými látkami, již sanace buď probíhá (Časy), nebo se dokončuje příprava projektu. Zatížení na území areálu Synthesie, bývalých VCHZ Synthesia Semtín, které je v krajském měřítku největšího rozsahu, se nachází na několika lokalitách a je různého charakteru. Celkem se v Synthesii nachází jeden milion tun různého odpadu, část z toho je uložena na lokalitách laguna železitých kalů, laguna betasmoly, laguna destilačních zbytků a tzv. saturovaná zóna. Přes tun z uvedeného množství pak tvoří směsný odpad na skládkách označených jako STOH II a STOH III. Skutečné množství nelze přitom přesně určit, až teprve doprůzkumy mohou zpřesňovat odhady. Skutečné množství odpadu a jeho složení se dozvíme teprve po jeho vytěžení, do té doby operujeme stále jen s odhady, komentoval problematiku množství Jan Pokorný, vedoucí odboru životního prostředí Synthesia a.s. POSTUP ZPOMALIL SUPERTENDR Sanační práce již probíhají na dvou lokalitách: železité kaly a laguna betasmoly, přičemž lokalita železitých kalů je ve finální fázi očisty. Doprůzkumy jsou hotové u lokalit STOH II a III, laguna destilačních zbytků a saturovaná zóna. Další postup však zabrzdilo výběrové řízení na tzv. supertendr. Znečišťujícími látkami jsou v převážné míře organické látky z výrob VCHZ: naftalen, anilin, benzen, fenol a další. Vytěžené kaly byly zneškodněny v cihelnách a cementárnách, kde byly použity jako korekce při výrobě výsledných produktů. Organické znečištění bylo při vysokých teplotách spáleno. Na likvidaci lagun betasmoly se podílí Sdružení Čistý Semtín I, složené z firem Geosan Group, AVE CZ a GEO- TEST Brno. V tomto případě se vytěžený materiál následně drtí, mísí s uhlím a opět pálí v cementárnách. Sdružení Čistý Semtín I také vypracovalo projekt na sanaci laguny destilačních zbytků. VÁŇA SUPERTENDR KRITIZUJE Pro úřad Pardubického kraje je nyní nejbližší důležitou etapou v Synthesii sanace podzemních vod. Rozhodnutí k provádění vydala Česká inspekce životního prostředí. Krajský úřad se podílí na tomto procesu formou stanovisek k jednotlivým projektům a účastí na kontrolních dnech. Jak vyplývá z vyjádření krajského radního Václava Kroutila, tato etapa i další lokality byly zahrnuty do seznamu pro tzv. supertendr, tedy výběrové řízení na odstranění starých ekologických zátěží pro celou republiku, vypsaný ministerstvem financí. Cílem je vybrat jediný subjekt, který Skládka betasmoly v areálu Synthesie. zajistí sanaci všech znečištěných míst obsažených v zakázce. Řízení dosud není ukončeno. K jeho průběhu se vyjádřil i pardubický poslanec za ČSSD Miroslav Váňa. Ten uvedl, že supertendr na zbývajících 150 mld., které jsou ještě vyčleněny na likvidaci SEZ, je neuvážený záměr vlády. Nedokážu si představit, jak tento mamutí projekt bude řídit jedna firma. Osobně si myslím, že to nepovede k ničemu dobrému, dodal k problematice supertendru poslanec Váňa. VYUŽÍVAJÍ SE I EVROPSKÉ FONDY Odstraňování staré ekologické zátěže v areálu podniků Synthesia a Paramo jsou hrazeny z prostředků ministerstva financí, které po bývalém Fondu národního majetku převzalo finanční závazky k odstranění znečištění, způsobené činností bývalých státních podniků. K vytěžení a foto: Miloš Spáčil dekontaminaci jsou tak čerpány finanční prostředky ze zvláštního účtu kraje, z Operačního programu Životní prostředí a z prostředků ministerstva financí. Jenom likvidace zátěže v areálu Synthesie si přitom vyžádá ještě 3-4 mld. korun. Na průběh sanací v obou chemických podnicích reagoval i poslanec za ODS Ladislav Libý. Ten uvedl, že pomalé tempo odstraňování zátěží (doposud asi 30 %) zabraňuje novým vlastníkům nakládat s nabytým majetkem a Česku tak hrozí různé arbitráže. Mezi nejzávažnější patří zátěže způsobené chemickým průmyslem. Tyto zátěže by podle mého názoru měly být sanovány přednostně, ale až po kvalitní analýze, která by měla ukázat, zda je konkrétní zátěž rozumné likvidovat z hlediska nákladů a výnosů, vyjádřil se poslanec k likvidací zátěží v Paramu a Synthesii. Martin Ťopek Pardubický kraj je pověstný svou příhraniční soustavou opevnění. Králícká pevnostní oblast je přitom zřejmě nejzajímavější. Podle města však ne dost. To chce totiž s pomocí evropských peněz zkvalitnit a zpřístupnit celou síť pevností. Postupně se tak řeší převody jednotlivých objektů od armády. Neměla by si to ale armáda ještě rozmyslet? Nic tak kvalitního už asi mít nikdy nebude Větší města kraje v poslední době neváhají investovat stovky milionů korun do regenerací panelových sídlišť. Jenom město Pardubice vydalo na odstranění panelákových vad od roku 2000 více než 180 milionů korun. Další 293 miliony magistrát za posledních osm let vložil do sadových úprav a zeleně na sídlištích, do vybudování cest, parkovišť, hřišť a dalších úprav veřejných prostranství. Výsledky jsou dokonce i vidět, bohudíky. Vracení zdravotnických poplatků přišlo Pardubický kraj v prvním měsíci platnosti vyhlášky na 2,5 milionu korun. Kraj přitom vyčlenil v letošním rozpočtu na poplatky 67 milionů korun. Podle statistiky podepsalo darovací smlouvu 40 procent občanů. Je to důkaz, že dar využívají ti lidé, kteří ho nutně potřebují a kterým také byla nabídka na úhradu poplatků určena, myslí hejtman Radko Martínek. Sanace železitých kalů se blíží ke konci, říká vedoucí odboru životního prostředí Synthesia, a.s. Jan Pokorný Zmiňují-li se staré ekologické zátěže, většinou ve výčtu těch největších nechybí jméno Synthesia. Od padesátých do devadesátých let minulého století tady vznikaly v rámci tehdejšího závodu VCHZ Synthesia Semtín zátěže, ve kterých se podle odhadů nachází přibližně milion tun nebezpečných odpadů. Současný vlastník areálu, akciová společnost Synthesia, eviduje na svém území osm nezabezpečených skládek a saturovanou zónu horninového prostředí, což jsou kontaminované vody. Nejenom o tom, v jakém stádiu jsou sanační práce, jsme mluvili s vedoucím odboru životního prostředí Synthesia, a.s. Ing. Janem Pokorným. Před rokem jsme v našem rozhovoru pro Krajské noviny hovořili o starých ekologických zátěžích ve vašem areálu. Jaký je stav jejich sanací nyní? Oproti stavu v loňském roce se situace změnila. Blíží se ke konci sanace laguny železitých kalů a zároveň probíhají práce na sanaci laguny betasmoly. V tuto chvíli neběží sanace žádné další skládky, ale je dokončen doprůzkum laguny destilačních zbytků, a také doprůzkum skládek STOH II a STOH III. U laguny železitých kalů byl původní termín dokončení v listopadu loňského roku, ale kvůli zjištění (v porovnání s celkovým původním množstvím) mizivého množství neodtěženého materiálu práce ještě pokračují a předpokládám, že definitivně budou dokončeny během letošního roku. Laguna betasmoly předpokládá konečný termín v závěru roku 2010, nicméně vzhledem k tomu, že těžba betasmoly závisí na klimatických podmínkách a lze ji provádět pouze v zimě, bude termín zřejmě prodloužen. Jestliže je hotový doprůzkum dalších lokalit, otevírá se cesta k brzkému zahájení jejich sanace? Lze to tak říct, protože doprůzkumem jednotlivých skládek dochází k upřesnění množství uloženého materiálu a na základě těchto údajů se poté vypracovává projekt sanace. Na základě projektu pak je možné vypsat výběrové řízení. Jaká je situace u zbývajících tří skládek, tedy u retenční nádrže Lhotka, laguny sádry a sedimentační jímky č. 3? Tam je stav stejný jako před rokem. V současné době podle ekologické smlouvy je státní garance na sanace těchto lokalit, ale nyní došlo k určitému zpomalení celého procesu, protože ministerstvo financí vypsalo výběrové řízení na dokončení sanací v rámci celé České republiky a tyto skládky zřejmě už budou zahrnuty do tohoto supertendru. Vrátíme-li se nyní ke skládkám, na kterých už práce běží, objevilo se v průběhu prací něco, co by měnilo podmínky sanace? Mám na mysli například jiné složení, než bylo odhadováno, nebo třeba jiné množství odpadu. U skládky železitých kalů bylo opravdu v průběhu sanace zjištěno, že oproti očekávanému možství je tam uloženo víc odpadu, u skládky betasmoly bylo zjištěno, že je tam jiný poměr železitých kalů a betasmoly. Má to vliv na cenu sanace? Má to vliv do určité míry, neboť je možné se schválením všech zúčastněných a zejména ministerstva finací přesouvat částky mezi jednotlivými položkami rozpočtu sanace. Tím ještě nedochází k navýšení finančních prostředků, ale pokud jsou všechny prostředky vyčerpány, může samozřejmě dojít k navýšení ceny sanace. V případě sanace železitých kalů skutečně došlo k navýšení potřebné částky. Ing. Jan Pokorný u sanované laguny betasmoly. Stále hovoříme o starých ekologických zátěžích v Synthesii. Jakou vazbu k nim má současná akciová společnost Synthesia? Pouze takovou, že se tyto lokality nacházejí v areálu firmy, ale jiná vazba mezi Synthesií, a.s., a uloženými odpady a jejich množstvím není. Ty skládky vznikaly v minulosti a nejsou výsledkem činnosti naší společnosti. I současná Synthesia se zabývá chemickou výrobou, při ní nevznikají odpady, které by znamenaly budoucí ekologické zátěže? To, že ze současných výrob další staré ekologické zátěže nevzniknou společnost Synthesia zaručit může. Jsme vázáni zákonem o odpadech, který společnost dodržuje. Dále máme uzavřenu smlouvu s oprávněnou firmou, která zajišťuje likvidaci odpadů. Přitom se přesně evidují odpady, foto: autor které Synthesia vyprodukuje a které jsou předávány k likvidaci. Zároveň jsme pod kontrolou správních orgánů a za posledních pět let jsme nebyli sankcionováni za porušení zákona o odpadech, což je samo o sobě určitým ukazatelem. Současná společnost Synthesia, a.s., má k životnímu prostředí daleko odpovědnější přístup, než měli její předchůdci, kteří působili v areálu. Připravil: Miloš Spáčil

4 4 KN březen 2009 PRAHA Jen za první dva měsíce letošního roku se k pražské městské policii přihlásilo téměř osm stovek uchazečů o práci strážníka. Je to o čtvrtinu víc než za loňský leden a únor. Ačkoliv se zpřísnily podmínky přijetí, úspěšně prošlo sítem více než sto uchazečů. U pražské městské policie pracuje nyní přes dva tisíce lidí. Praha zmrazila růst výše nájemného ve svých objektech a u svých pozemků. Chce tak pomoci nájemcům v době krize, a to i přesto, že loni došlo k nejvyšší inflaci za posledních deset let. Praha je holt velkorysé město. Hlavní město hostilo na počátku března Evropský summit regionů a měst, který patřil mezi nejvýznamnější akce českého předsednictví EU. V rámci summitu byla schválena deklarace, která má za cíl posílit rozhodovací schopnosti a akceschopnost EU ve světě a posílit vliv regionů. Tak aby nezůstalo u deklarace. Osm nových ulic musela pojmenovat pražská městská rada. Ulice vzniklé výstavbou domů dostaly jména po vědcích svou ulici má v hlavním městě nyní například geolog a paleontolog Chlupáč, egyptolog Žába či orientalista a historik Tauer. Klimatolog z Hradčan zase nic. Praha o zátěžích příliš neinformuje Hlavní město Praha se ze starých ekologických zátěží potýká zejména se závažnou kontaminací horninového prostředí, podzemních i povrchových vod. Ke znečištění došlo většinou nevhodným skladováním nebezpečných látek, případně nakládáním s nimi. Zjištěná kontaminace může být přitom považována za starou ekologickou zátěž (SEZ) pouze v případě, že původce kontaminace buď již neexistuje, nebo není znám. Charaktery zasažených lokalit se v Praze do značné míry liší. Jedná se jak o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, tak i o drobné provozovny nebo nezabezpečené sklady nebezpečných látek. Na znečištění se podílejí také bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou. MÁLO INFORMACÍ Samotné město Praha o starých ekologických zátěžích mnoho neinformuje. Odkazuje přitom až na připravovaný plán pro Povodí Vltavy, který by danou problematiku měl veřejnosti ozřejmit. Jde přitom i o obchodní zájmy města. Jak uvedl ředitel odboru ochrany prostředí Jan Winkler, řada znečištění se nachází v objektech, na která jsou např. vypsána výběrová řízení. Kdybychom informovali již nyní veřejnost o ekologických zátěžích v těchto objektech, mohlo by to mít dopad na jejich konečnou cenu, informace nyní rozhodně podávat nebudeme dodal Winkler. SLOŽITÁ SITUACE V KBELÍCH Z vyjádření ministerstva životního prostředí vyplývá, že na území Prahy patří mezi lokality uvedené v Seznamu národních priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží především areály těch provozů, kde probíhala strojírenská a chemická výroba, dále pak letiště, bývalé vojenské objekty a skládky. Poměrně starého data je znečištění na území bývalého podniku PAL Kbely. Již za meziválečné výroby se zde k odmaštění kovů při výrobě používaly látky, které dlouhodobě kontaminovaly spodní vody, přičemž největší zátěž pro ekologii nastala v 60. a 70. letech. Chlorované uhlovodíky se dostávaly do hlubokých vrstev spodních vod, odkud byly četnými proudy unášeny daleko od původní lokality, např. do Vinařského potoka. Zasažená rozloha je tak mnohem větší než plocha původního areálu. Těžké odstranitelnosti chlorovaných Při sanaci v továrně PAL Kbely prošel dekontaminací také rybník u Pohanků. Po vytěžení tun kontaminovaného odpadu je zde dnes umožněn chov ryb. zdroj MČ Praha-Vinoř uhlovodíků z hlubokého podloží navíc nahrává i složité hydrogeologické prostředí pod areálem PALu. VELKÁ ZÁTĚŽ VE WALTEROVCE Z dalších rizikových starých ekologických zátěží je to jinonický areál Walter, a.s. Ten je hodnocen jako jeden z největších ekologických znečišťovatelů na území Prahy. Následují hostivařská Pérovna, s.r.o., AVIA, a.s. v Letňanech, BENET Group v Horních Počernicích, případně bývalá Chirana, a.s., nyní modřanský NEAL, s.r.o. Na uvedené zátěže jsou podepsané ekologické smlouvy, sanaci má po finanční stránce na starosti ministerstvo financí. Výjimku z uvedeného schématu tvoří skládka komunálního odpadu ve Slivenci. Odstranění zdejší škody je v samém počátku a doposud spadá výhradně pod MŽP. Část prostředků u ostatních zátěží je pak mimo fondy MF hrazena také z prostředků rezortů obrany, průmyslu a obchodu, zdravotnictví a dopravy. Dalším důležitým zdrojem jsou i fondy EU, konkrétně Operační fond Životní prostředí, neopominutelné jsou i soukromé investice do likvidace ekologických škod. Martin Ťopek STŘEDOČESKÝ KRAJ Středočeský kraj přistoupil k hromadné odpovědi na žádosti občanů o proplacení regulačních poplatků v jiných než krajských zdravotnických zařízeních. Na webu kraje sice nevisí velké NE, jak by se možná dalo čekat, pacienty ale čeká zdůvodnění ve stejném smyslu. Formální existence pouze jedné nemocnice, pod kterou by spadalo všech pět krajských nemocnic. Takový je plán Středočeského kraje, který schválil zřizovací listinu budoucí supernemocnice. Plán počítá s tím, že krajská nemocnice začne fungovat letos v červenci a akciové společnosti by pak vložily nemocnice do tohoto jednoho zařízení a zanikly. Středočeskému kraji v loňském roce výrazně ubylo návštěvníků. Během roku 2008 se v hromadných ubytovacích zařízeních objevilo 668 tisíc lidí, což je v meziročním srovnání s rokem 2007 méně o více než 6 procent. Oproti roku 2000 klesla návštěvnost kraje dokonce o jednu třetinu. Hoteliéři a restauratéři se nyní mohou bát letošního roku, kdy budou navíc čelit krizi. Myšlenky na zřízení krajské univerzity se rozhodně hejtman Rath nevzdává. V březnu představil ministrovi školství Liškovi zákon, který by vznik univerzity umožnil a zároveň ho informoval o tom, že první dva roky existence univerzity by financoval Středočeský kraj. O peníze ze státního rozpočtu by škola usilovala až dva roky po svém vzniku. Založení univerzity má přijít na tři miliony korun. Kraj má téměř 500 starých ekologických zátěží Na základě inventarizační studie Staré ekologické zátěže Středočeského kraje z roku 2006 eviduje Středočeský kraj celkem 486 lokalit klasifikovaných jako staré ekologické zátěže. Podklady pro evidenci lokalit tvořily záznamy Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) a registr České inspekce životního prostředí. Řada zátěží v kraji se nachází v lokalitách, které byly zasaženy v důsledku pobytu vojsk Sovětského svazu na území kraje. Z nich tvoří nejvýznamnější zátěže vojenský výcvikový prostor Mladá, dále letiště Boží Dar a Luštěnice. Na těchto územích byly zjištěny rozsáhlé kontaminace ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky. Dále zde bylo zjištěno množství černých skládek, z nichž řada skrývá odpad chemické povahy. Sanace těchto lokalit probíhají již od roku 1991 a nyní jsou ve stadiu závěrečného dočištění lokality a následného monitoringu. SPOLANA, KORAMO A KAUČUK Další ekologické zátěže ve Středočeském kraji jsou na území bývalých státních podniků. Ekologická znečištění zde vznikla již před privatizací a nyní jsou na ně uzavřeny tzv. Ekologické smlouvy s ministerstvem financí. Nejzávažnější z nich jsou v areálech bývalých státních podniků Spolana Neratovice, Koramo Kolín a Kaučuk Kralupy. Na všech uvedených lokalitách již probíhají sanace na základě uzavřených ekologických smluv. Vzhledem k charakteru výroby v těchto závodech se jedná vesměs o znečištění ropnými látkami a rafinérskými zbytky, ve Spolaně se navíc nacházely také vysoké koncentrace dioxinů a rtuti. DIOXINY TO NEKONČÍ Ekologická zátěž ve Spolaně je tak vzhledem k povaze dioxinů mediálně nejznámější. Znečištění vzniklo v průběhu letité výroby pesticidů pro zemědělské využití. Firma provádějící dekontaminaci musela v areálu chemického podniku rozebrat dvě budovy zamořené dioxiny, následně skončilo přes tun vyčištěného materiálu jako zásyp v areálu továrny. Dekontaminace dioxinového zatížení, která probíhala v třech etapách, je již v závěrečné fázi. V areálu Spolany jsou však další znečištění, jejichž sanace jsou v přípravné fázi. K tomu se vyjádřil i Petr Svoboda z odboru životního prostředí: Odstraněním dioxinů Spolana nekončí, je třeba se ještě vypořádat s kontaminací z amalgámové elektrolýzy a také se zasažením spodních vod. V areálu bývalé Poldi Kladno doposud sanace nezačala. Neutěšený stav je patrný i na objektu huti Koněv. zdroj Středočeský kraj HROZÍ ZASAŽENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Mezi lokality, kde doposud odstraňování zátěže nezačalo, patří zejména BRANO-ATESO, Poldi Kladno, skládky Buštěhrad a areál bývalé úpravny rud na Březových Horách v Příbrami. V případě podniku BRANO-ATESO je kontaminace navíc spojená s problematikou migrace chlorovaných uhlovodíků do jímacího území Rakovnického potoka, kde hrozí zasažení vodního zdroje nebezpečnými látkami. Ekologická zátěž v Buštěhradě, tzv. Buštěhradská halda, je skládka tvořena převážně odpady z hutního provozu. Jde zejména o vysokopecní a ocelářské strusky a kaly, teplárenské popílky, škváru a směsné komunální odpady. Dále jsou zde kaly z čistíren odpadních vod a další odpady z průmyslových podniků. Ten obsahuje i částečný podíl nebezpečných látek. Stále není jasné, jak s touto skládkou naložit. Byla provedena studie proveditelnosti sanace skládky, ze které vyplynulo několik variant řešení této ekologické zátěže. Doposud však o žádné z nich nebylo rozhodnuto. NE VŠECHNO JE ŘEŠENO Středočeský kraj se při odstraňování starých ekologických zátěží potýká vedle ekologie také s problematikou právní úpravy. Tisková mluvčí kraje Berill Mascheková k tomu uvedla: Obecně lze říct, že staré zátěže z legislativního hlediska vznikly před přijetím prvních zákonů na ochranu životního prostředí, ty však začaly platit až po roce Škody na životním prostředí dříve nebyly, s výjimkou ustanovení v bývalém zákonu o vodách a havarijních stavech na podzemních vodách, nijak řešeny. Specifika těchto zátěží jsou dána tím, že opatření k odstranění závadného stavu na životním prostředí lze uložit pouze původci, kterým je v případě starých zátěží stát. Z uvedených důvodů jsou doposud ve Středočeském kraji řešeny pouze zátěže způsobené sovětskými vojsky a ty, které mají uzavřenou ekologickou smlouvou. Odstraňování ekologických zátěží je přitom financováno ze státního rozpočtu (MF), dále pak z Operačního fondu Životní prostředí. Martin Ťopek

5 EKONOMIKA KN březen BYZNYS Jihočeský kraj se stal úspěšným žadatelem o dotaci z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v celkové výši 260 mil. Kč. Tento finanční příspěvek z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR podpoří provoz 9 druhů registrovaných sociálních služeb s působností na území kraje. Jedná se o zajištění sociálních služeb azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy a sociálně terapeutické dílny. Královéhradecký kraj bude muset Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uhradit pokutu 800 tisíc korun. Sankce se vztahuje na pořízení nábytku do Regiocentra Nový pivovar, kdy kraj nezadal výběrové řízení. Nelze vyloučit, že pokud by kraj dodržel postup stanovený zákonem a veřejnou zakázku by zadal podle zákona, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů. Ti by mohli nabídnout nižší cenu než jediný krajem oslovený uchazeč, napsal v odůvodnění rozhodnutí ÚOHS. V Libereckém kraji vstupuje od 1. dubna do zkušebního provozu Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL). Ze začátku půjde o zavedení jednotného integrovaného tarifu rozděleného podle zón. Způsob odbavování bude prováděn prostřednictvím bezkontaktní čipové karty. Hlavním přínosem je možnost cestovat krajem na jednu jízdenku a týdenní nebo měsíční jízdenky platné v autobusech, vlacích a MHD. Liberecký kraj uhradil pořízení nových odbavovacích strojků, které zrychlují odbavování cestujících a umožňují lepší předávání dat.jejich cena byla cca 20 miliónů korun, uvedl náměstek hejtmana. Letošní zima vyjde kraje pěkně draze Krutá zima, která letos zasáhla celé území České republiky, připravila rozpočty regionů celkově o stovky milionů korun. Také o řešení této situace diskutovali šéfové krajských správ a údržeb silnic na setkání v Pardubicích. Především zmapovat důsledky letošní zimy. V tomto duchu se také neslo nedávné setkání českých a moravských silničářů v Pardubicích. Toto setkání svolala naše organizace proto, aby proběhla výměna zkušeností mezi silničáři z celé republiky, řekl Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice a dodal, že co se údržby komunikací týče, je Pardubický kraj na špičce v celé Evropě. Letošní krutá zima zřejmě pěkně zahýbá rozpočty českých a moravských krajů. Především o tom diskutovali silničáři na celostátním setkání v Pardubicích. Na snímku hovoří hostitel Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice. Kromě prezentace technických a ekonomických novinek se diskutovalo i o finanční stránce a průběhu letošní zimy. Ta totiž podle všech zúčastněných byla daleko horší než ty předešlé. V loňském roce na silnicích první třídy byly náklady kolem 100 tisíc korun na kilometr silnice za zimu. Letos to může být kolem 180 tisíc. Pokud je zima mírná, tak celkové náklady na 6 tisíc kilometrů silnic první třídy jsou kolem 700 milionů korun. Letos to ale bude daleko víc, řekl Krajským novinám Luboš Fuchs, náměstek odboru správy silnic z Ředitelství silnic a dálnic ČR. S tím souhlasí i ředitelé jednotlivých krajských organizací. Otázka financí je podle nich zásadní i na konferenci. Nás především zajímají informace ohledně plánovaných finančních toků v oblasti silniční infrastruktury v roce 2009, řekl ředitel silničářů v Moravskoslezském kraji Tomáš Böhm. Jeho kolega z Olomouckého kraje, Drahomír Bahnic, přitakává a dodává, že důležitá je také komunikace. Bylo by dobré, kvůli činnosti na silnicích první třídy, kdyby se nám podařilo více komunikovat s ministerstvem o některých problémech, které tam jsou. Největším problémem však zůstává nedostatek finančních prostředků. Na údržbu silnic by bylo při takto náročné zimě potřeba daleko víc peněz. Podle náměstka sekce pro správu finančních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslava Krautera, už většina krajských organizací v podstatě vyčerpala peníze na tento rok. Letošní zima je neúměrně drahá. Letos tak bude prosoleno mnohem více než v minulých letech. Prostředky na obnovy a údržbu přitom zůstávají pro rok 2009 na stejné úrovni, a proto zřejmě budou chybět na opravách silnic. My se budeme muset snažit najít tyto prostředky někde jinde a přesunout je do této položky. Pokud mám zprávy například z Libereckého kraje, tak tam už dnes překračují limit z minulého roku, varuje Krauter a dodává, že relevantní součty lze dělat skutečně až po celé zimě. Špatnou situaci potvrdil i Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Letošní zima je náročná jak z hlediska nasazení lidí a techniky, tak samozřejmě i finančně. A nejedná se pouze o nějaké lokální problémy. Letošní zima byla náročná celoplošně. Vypluhování deseti centimetrové vrstvy sněhu v rámci celého kraje představuje 2 miliony kubíků sněhové hmoty. Celý loňský rok stál v našem kraji zhruba 89 milionů korun, což je téměř stejná částka, kterou stojí jenom letošní leden a únor. Filip Appl PERSONA Společnost Unipetrol má nového generálního ředitele. Stal se jím Krzysztof Urbanowicz. Na postu střídá Françoise Vleugelse. Nového generálního ředitele vybrala na tuto pozici nezávislá personální agentura. Jeho hlavním úkolem bude, aby Unipetrol překonal nynější nejisté období. Urbanowicz vystudoval stavební inženýrství a management a marketing. Získal rovněž titul MBA. V 90. letech pracoval pro polskou pobočku Shell Gas, na přelomu tisíciletí stál v čele Volvo Auto Polsko. Mezi jeho zájmy patří horolezectví, balónové létání, plachtění a potápění. Novým personálním ředitelem skupiny Unipetrol se stal Krzysztof Łoziński (38), který v posledních šesti letech působil jako personální ředitel polské IT firmy PROKOM Software. Od roku 1999 do roku 2001 pracoval v oblasti lidských zdrojů pro potravinářskou společnost Hortex Holding. Łoziński vystudoval politologii na Univerzitě ve Vratislavi. Mluví anglicky a rusky. Mezi jeho zájmy patří kickbox a mezinárodní vztahy. Na novou pozici manažera vývoje ve společnosti ecommerce. cz nastoupil René Michálek (40). Předtím pracoval 9 let ve společnosti Qbizm technologies na pozici technického ředitele. Michálek vystudoval matematiku na Masarykově univerzitě v Brně. Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje lyžování, běhu a cyklistice. INZERCE NEJVĚTŠÍ VELETRH REKLAMNÍCH SLUŽEB VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU 31. března 2. dubna 2009 VÝSTAVIŠTĚ PRAHA - HOLEŠOVICE

6 6 KN březen 2009 JIHOČESKÝ KRAJ Prioritou je zátěž ve dřevařských závodech Jihočeský kraj a Mezinárodní visegrádský fond pořádá poslední březnový den letošního roku seminář o možnostech využití programů fondu. Seminář povede český zástupce při Mezinárodním visegrádském fondu René Kubášek, zájemci o bezplatný vstup na seminář se musí přihlásil do 24. března. Na webových stránkách vzniká nabídková databáze dětských letních táborů. Jejich přehled v současné době připravují úředníci z oddělení mládeže, tělovýchovy a sportu krajského úřadu a všichni pořadatelé dětských táborů mohou využít šance informovat o svém táboru právě přes web kraje. Podle plánu probíhají podle informací krajského úřadu práce na přípravách Her IV. letní olympiády dětí a mládeže ČR, které se uskuteční koncem června v Táboře. Na olympiádu přijede včetně dospělého doprovodu téměř dva a půl tisíce účastníků, z čehož dva tisíce tvoří sportovci. Maskotem her je liška jako symbol lidové písničky Běží liška k Táboru. On má přijet i ministr? Na 4,9 milionu přišlo Jihočeský kraj proplácení regulačních poplatků v krajských zdravotnických zařízeních. Největší náklady si vyžádal pobyt pacientů v nemocnicích, kdy za každý den činí poplatek 60 korun. Právě na úhradu těchto poplatků musí kraj dát 2,8 milionu korun. Podle náměstkyně hejtmana Ivany Stráské mají pacienti největší zájem o proplácení poplatků v lékárnách. Žáci domažlické základní školy v ulici Monsignora Staška mají nové učební pomůcky za peníze Evropské unie. Na modernizaci vybavení byla z ROP Jihozápad získána částka téměř jeden a půl milionu korun. Nýrsko jako jedno z prvních začalo pomáhat v krizi svým obyvatelům. Současné problémy s rostoucí nezaměstnaností jim mají pomoci překlenout nové výhody - levnější bydlení v bytech s regulovaným nájemným, zmrazené ceny tepla, vody i svozu odpadu. Občané by to jistě ocenili i v době konjunktury. Plzeňský kraj se prezentoval na veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze s expozicí pod názvem Kde se pivo vaří. Získal za ni ocenění v podobě druhého místa pod titulem Nejpůsobivější expozice Holiday World Zřejmě byla součástí expozice i ochutnávka. V polovině února se na podnět hejtmanky Plzeňského kraje Milady Emmerové uskutečnila koordinační porada k problematice propouštění zahraničních pracovníků v důsledku krize na území kraje. Více než osm a půl tisíce lidí přibylo za uplynulý rok v kraji. Největší nárůst přitom statistici zaznamenali přímo v Plzni. Druhým rokem se v kraji také víc lidí narodilo než zemřelo. Region také vykazuje menší počet svateb a rozvodů. Mezi největší ekologické zátěže na svém území řadí Jihočeský kraj celkem šest lokalit. Jde vesměs o dědictví z devadesátých let, kdy byla řada průmyslových objektů dlouhodobě znečišťována nebezpečnými látkami. Průmyslová tradice znamená také zátěže PLZEŇSKÝ KRAJ Když se řekne Plzeňský kraj, vybaví se jistě nejednomu z nás Šumava a Český les, tedy nedotčená a malebná příroda. Obě zmíněná pohoří sice tvoří nemalou část území dnešního Plzeňského kraje, kraj na západě Čech je však také regionem s bohatou průmyslovou tradicí. Na tuto tradici sice může být na jednu stranu po právu hrdý, na druhou stranu se však stejně jako jiné podobné kraje díky této skutečnosti může řadit mezi oblasti, na jejichž území se jako dědictví po průmyslové výrobě mohou v nemalé míře vyskytovat také staré ekologické zátěže. Jak na tom tedy kraj s těmito zátěžemi je a jak v této oblasti postupuje? Plzeňský kraj si zadal v roce 2005 zmapování lokalit na území kraje, kde jsou ohroženy nebo kde bylo zjištěno znečištění povrchových nebo podzemních vod před rokem Jedná se zejména o lokality, kde bylo zacházeno s chlorovanými uhlovodíky, těžkými kovy, PCB a podobně. Jedná se zejména o průmyslové podniky a území větších měst, říká o problematice ekologických zátěží Petr Smutný (ČSSD), člen Rady Plzeňského kraje pro oblasti životní prostředí a zemědělství. ZÁTĚŽE PŮSOBÍ PROBLÉMY Staré ekologické zátěže s sebou nesou v dotčených lokalitách řadu problémů. Především mohou představovat Jednou z nich je areál MAPE Mydlovary. Objekt leží cca 20 km od jaderné elektrárny Temelín a nachází se na něm přes 260 ha uranových odkališť, na která se ukládala vyloužená ruda z přilehlé úpravny. Zpracování uranové rudy probíhalo v Mydlovarech v letech 1961 až Kapacita úpravny byla původně projektována na tun ročně, v letech však dosáhla hodnoty tun ročně. Celkem zde bylo zpracováno 17 mil. tun uranové rudy, což obnáší produkci 36 mil. tun kalů, na které je vázán objem 17 mil. m 3 vody. Lokalita je dnes považována za jednu z nejnebezpečnějších ekologických zátěží v zemi. Odkaliště znečišťují okolí kontaminovaným prachem a podílejí se na ničení podzemních vod, kterými se znečištění šíří rychlostí 36 km za rok. V současné době se celá zátěž řeší rekultivací, zakryta je již jedna třetina plochy a další rekultivace pokračuje. Přitom je nutné zajistit likvidaci volných vod odkališť a přetvarování jejich vnitřní ploch. Celkové náklady na útlum uranového hornictví činí 2,6 mld. korun, sanace jsou částečně financovány i z operačního programu OPŽP. MILIONY NA POLYCHLORO- VANÉ BIFENYLY rizika pro okolní obyvatelstvo a přírodní ekosystémy, ať již skutečně aktuální nebo jen potenciální. Pokud je lokalita kontaminována, jsou ohroženy povrchové nebo podzemní vody, anebo již došlo ke kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. Je podstatně omezeno nebo znemožněno využívání vod, například nelze využívat podzemní vodu pro zásobování obyvatel a je nutno vybudovat nový zdroj vody a vodovod. Je problematické využívání vody pro zalévání v období sucha a je používána pitná voda, která je upravována a dopravována na větší vzdálenosti. Jsou ohroženy i vodní ekosystémy, které jsou vázány na vodu, říká o těchto problémech Petr Smutný. SPOLEČNÝ POSTUP KRAJŮ Takové problémy je samozřejmě nutno řešit. Jak tedy kraj získává finanční prostředky na jejich likvidaci? Kraj má zřízen zvláštní účet, a to dle ustanovení 42 odstavce 4 zákona Další ekologickou zátěží je areál EBC Lhenice. Na venkovní ploše se nachází 5,5 tisíce tun zemin značně kontaminovaných polychlorovanými bifenyly. Oleje s PCB jsou skladovány v sudech a kontejnerech a spolu s obaly, obsahujícími zbytky pesticidů a herbicidů, jsou skladovány v uzavřeném objektu. Nebezpečné látky jsou odváženy a průběžně likvidovány tepelnou cestou. Polychlorované bifenyly tvoří ekologickou zátěž také na pozemku obce Přeborov. V areálu podniku Obalovna Milevsko se v uzavřeném sarkofágu nachází 100 tun zeminy znečištěné PCB. V roce 1993 zde bylo zjištěno zvýšení koncentrace této látky ve vodním toku a podzemních vodách. Nebezpečná koncentrace byla naměřena i ve vnitřnostech ryb v přilehlém rybníku Váša, který se nachází pod Obalovnou. O dva roky později se proto začalo s dekontaminací, která trvá dodnes. Kontaminovaná zemina byla vytěžena zároveň s provedeným čištěním podzemních vod. U vytěžené zeminy však zatím dekontaminace neproběhla, byť se tak předpokládá vzhledem k její nezbytnosti. Fond národního majetku přitom v roce 1997 proplatil firmě STRABAG Bohemia, a. s. přes 23 mil. Kč za likvidaci zeminy, aniž bylo dílo podle projektu provedeno. Se souhlasem Přeborova byla půda uložena na pozemku obce, jejíž zastupitelstvo nyní vyzývá Jihočeský kraj k větší spoluúčasti na odstranění problému. Doposud bylo na sanaci vynaloženo 37,6 mil. Kč. ZÁTĚŽ U DŘEVAŘŮ V areálu Jihostroj Velešín došlo ke znečištění zeminy a podzemní vody ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky. Na základě ekologické smlouvy bude provedeno dokončení průzkumu s následným odstraněním ekologické zátěže. Řešení celého problému je přitom třeba uskutečnit rychle, zátěž ohrožuje kvalitu zdroje pitné vody nádrže Římov. Na odstranění sanace je odsouhlaseno 63 mil. Kč, doposud byly provedeny práce za 5,2 mil. Kč. Chemické znečištění bylo zjištěno také v Jihočeských dřevařských závodech v Soběslavi. Při provozu úpravy dřeva byly používány impregnační látky, které způsobily významné znečištění areálu polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Smlouva na odstraňování škod byla uzavřena v roce Nyní sanace pokračují po navýšení garancí ze strany státu. Celková garance Areál OMGD, s. r. o., Kaznějov. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který ročně doplňuje do výše 10 mil. Kč, nicméně tento zvláštní účet kraje by měl být využíván podle našeho názoru pro okamžitá opatření při havárii pokud není znám původce a nikoliv na staré ekologické zátěže. Tyto staré zátěže by měl, pokud se neprokáže, že povinným je původce nebo nový nabyvatel Při výrobě v Jihočeských dřevařských závodech došlo ke kontaminaci půdy impregnačními látkami. Po navýšení garancí ze strany státu i zde pokračují sanace. tak dosáhla výše přes jednu miliardu, zatím bylo vyčerpáno cca 775 mil. Kč. Jak uvedla Helena Rybková z odd. životního prostředí JČ kraje, jedná se o jednu z největších zátěží ve střední Evropě. PLÁNOVANÉ PENÍZE NESTAČÍ Po výrobě svítiplynu je ve společnosti Jihočeská plynárenská nadlimitně kontaminována zemina na celé ploše 4ha areálu. Výroba zde začala přitom již v roce 1868 a trvala do roku V půdě byly navíc zjištěny i původní dehtové kontaminace, když během výroby došlo několikrát ke změně technologie. V půdě se tak nachází nejen uhelný dehet, ale i čpavková voda, oxidy železa, koks, škvára, zbytky olejů z domašťování plynu a další organické látky, tzv. plynárenská hmota. Průzkumné a sanační majetku, řešit stát. Tato problematika je v jednání se státem a chtěli bychom se s ostatními kraji domluvit na společném postupu. V současné době Plzeňský kraj požádal o podporu z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) na analýzu rizika pro 5 lokalit, kde není znám původce závadného stavu a jedná se o vysoce rizikové lokality, nastiňuje aktuální práce začaly již v roce 1996 na základě smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. Opětovně probíhá dokončení sanace od roku 2007 na základě rozhodnutí ČIŽP. Garance státu na odstranění zátěže činí 136,8 mil. korun. Od března 2008 se jedná s ministerstvem financí o navýšení této částky, bude totiž nutné odtěžit větší množství znečištěných zemin než se předpokládalo. Kraj se při řešení ekologických problémů řídí také projektem MŽP Národní inventarizace starých ekologických zátěží. Ekologická problematika je navíc řešena v Plánu hlavních povodí ČR a dokončovaných plánech oblastí povodí, v případě Jihočeského kraje jde o Plán oblasti povodí Horní a Dolní Vltavy a Dyje. Martin Ťopek foto: CzechInvest postup kraje Petr Smutný. Na některé lokality zpracováváme analýzy rizik jako základní předpoklad pro budoucí sanaci a pro žádost o poskytnutí dotace do OPŽP. Kromě toho podporujeme výstavbu kanalizací a vodovodů, doplňuje Petr Smutný. Jana Bartošová

7 ROZHOVOR KN březen Sociální dávky nemohou podléhat exekuci, říká ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda Nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda působí dojmem muže plného energie, který miluje nové úkoly. Nezapře v sobě, že se na svět dívá očima právníka, a to díky svému působení v diplomacii i trochu z širšího hlediska, než bývá u nás zvykem. Jako vysokoškolský pedagog vše vysvětlí na srozumitelném příkladu. A přesto, že ho právě sužuje dusivý kašel, který občas přehlušuje i záznam na diktafonu, má program nabitý od rána do večera. Co se vám za tu dobu, co jste vstoupil na ministerstvo, už podařilo a co vás ještě čeká? Mám pocit, že se nám podařilo velmi výrazně tento rezort stabilizovat. Dokonce tady lidé dostali i chuť do práce. Protože když lidé mají pracovat, je pro ně důležité, aby věděli, co mají dělat, dokdy to mají udělat a byli si jistí, že i nadřízený jejich zprávy čte. Díky tomu mají zpětnou vazbu, nečekají na reakci tři čtvrtě roku, a to jim dodá chuť do práce. Daří se nám dokončit řešení problémů kolem monitorovacího systému evropských dotací, to je odstranění některých právních vad. Čerpání peněz z Bruselu ale v žádném případě není ohroženo, jak někteří sýčkují. V jakém stádiu je řešení problémů s monitorovacím systémem, který u nás dohlíží na rozdělování peněz z evropských fondů? Centrální monitorovací systém byl založen na právních úkonech, které je třeba napravit. To se děje. A poskytovatel služeb poskytuje služby a bude je poskytovat dál, a my pak zřejmě vyhlásíme dodatečnou soutěž. S tím všichni souhlasí včetně Asociace krajů, Svazu měst a obcí, kolegů ve vládě a samozřejmě také parlamentu. Z Bruselu sem měl přijet někdo na kontrolu, ale nikdo nepřijel. Já jsem se domluvil jak s generálním ředitelem Ahernem, tak s paní komisařkou Hübner, že si nebudeme vyměňovat dopisy a také si žádné neposíláme. Prostě nic se neděje a zpracovatelům projektů můžeme jen vzkázat - dále zpracovávejte a žádejte o spolufinancování. V některých kapitolách je projektů přebytek, jinde zase málo, je možné s tím nějak hýbat? Tím se zabýváme neustále, největší problém je teď s takzvanými tvrdými projekty, to jsou dlouhodobé projekty. Na ně musí být hodně peněz na spolufinancování. A někteří realizátoři, jako obce a kraje, teď musí tváří v tvář krizi zvažovat, co je pro ně skutečně důležité. Může se stát, že obce od některých projektů odstoupí? Je to možné. Jednou z vašich priorit je bytová politika, co máte za plány v této oblasti? Není to jen moje priorita, je to priorita občanů České republiky. Máme 900 tisíc bytů s nájemním bydlením a z toho 700 tisíc jsou s regulovanými nájmy. V Praze, v krajských městech a ve středně velkých městech jde o statisíce lidí a my chceme chránit všechny. Takže chceme za prvé prodloužit deregulaci, aby byla v té původní přímce, tak jak byla nalajnovaná v roce Za druhé chceme narovnat vztahy podle občanského zákoníku mezi pronajímatelem a nájemcem, to znamená - když budete vlastnit domek nebo byt, tak pouze omezenému okruhu osob blízkých nájemci přejde užívací právo v případě úmrtí nájemce a přechod nájmu by měl být jen na dva roky, pokud se s majitelem nedohodne jinak. Dnes to je navždy. Další změna je, že bez písemného souhlasu se nikdo nemůže přistěhovat. Pokud nemáte písemný souhlas vlastníka, tak je to dokonce důvod ke zrušením nájemního vztahu bez náhrady. A třetí změna je, že spor o nájemné bude rozhodovat soud. Naše ministerstvo bude dávat takovou cenovou mapu, která bude orientační, ale bude velice dobře spočítána, aby pronajímatel i nájemce věděli, jaká je hladina nájemného v dané lokalitě, jestli má smysl se soudit nebo ne. A k tomu musí být nějaký sociální program pro ty, kteří bydlí v přiměřeném bytě, ale nemají na to, anebo pro ty, kteří nebydlí v přiměřeném bytě, ale jsou ochotni si ho třeba do půl roku najít. To je dobré i pro majitele bytů, když zjistí, že jejich nájemníci nemají na činži. Musíme mít možnosti je přestěhovat někam jinam. Proto budeme podporovat sociální bydlení a bytovou výstavbu, dále dávky pro ty, kteří se ocitnou v extrémní nouzi, a také program pro ty, kteří musí překlenout určitý čas na přestěhování. To je komplexní řešení, se kterým chceme přijít prostřednictvím vlády, abychom se nedočkali tvrdých populistických řešení opozice. To se týká i situace v Mostě, Chomutově a Litvínově? Jaký na to máte názor? Jsem právník, takže to je pro mne těžké. Protože pokud exekuce nemá postihnout nějakou dávku, tak ji nesmí postihnout, a může si o tom myslet každý, co chce. Představte si, že jste vdova a samoživitelka, máte nějaké sociální dávky, dostanete se do potíží, přijde exekutor a ty dávky vám sebere. To přece není možné, v tom musím dát za pravdu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, ať to zní jakkoliv nepopulárně. Exekuce vám dnes může postihnout jakýkoliv majetek a jsou šílené případy, za které bych exekutorskou komoru dával na černou nástěnku. Stává se, že vám kvůli drobné splátce prodají celý dům nebo auto, prostě kvůli malé pohledávce prodají drahou věc, a to je v rozporu s duchem a podstatou zákona. Ale na druhou stranu musí být respektováno, že jisté dávky nemůžou být vystaveny exekuci. Zní to nepopulárně, paní primátorka Chomutova je teď po exekuci sociálních dávek slavná, všichni si říkají, panečku, ta to dělá dobře, ale jestliže bychom se v České republice takhle začali k sobě chovat všichni, tak to může přivést některé lidi k zoufalství. Nebo to dopadne jako s ČEZem, když chodili ti fešáci, kteří vypínali lidem proud, a stát řekl, že to nelze. Toto je z podobného soudku. Vypadá to hezky, populárně, my s nimi zatočíme, ale právní stát je právní stát. A vystěhování těch osob, které neplatí? Jestli je pro to právní důvod, tak samozřejmě ano, na to občanský zákoník pamatuje. Ale já jsem pro řešení, které je sice razantní, které tlačí každého, aby vydělával, aby se choval zodpovědně, aby nepřemýšlel jen s perspektivou příštího dne a netopil parketami, aby mu bylo dva dny teplo, a pak chodil po betonu. Někdo mu asi musí vysvětlit, tak si vezmi svetr a parkety tam nech, protože se ti budou hodit. Co bude nového ve stavebním řízení? Tam chceme udělat hlubokou koncentraci řízení. To je dobrý vzkaz obcím, městům a krajům, že chceme, aby se nevládní organizace vyjadřovaly pouze v počáteční fázi řízení, později samozřejmě mohou podat žaloby. Nebude tedy možné, aby tyto organizace v kterékoliv fázi řízení vstupovaly do děje. Věřím, že mnoho z nich je bohulibých a konají dobré dílo, ale nemůžeme vyloučit, že jsou mezi nimi ty, které vstupují do řízení jen proto, aby ho paralyzovaly. A co se změní v oblasti veřejných zakázek? Chceme dořešit otázku PPP, což je spojení veřejného a soukromého sektoru při budování velkých projektů. Vy máte v programu také podporu chudých regionů, jak na to chcete jít? To bych rád řešil z hlediska Evropské unie a její politiky soudržnosti. EU má být soudržná, držet pohromadě a Lisabonská smlouva přitom říká, že se dávají peníze na méně rozvinuté regiony a na regiony, které jsou odlišné geograficky jsou třeba vzdálené, je tam hodně jezer, hory Nebo třeba regiony ohrožené vlnami tsunami. Chápu, že tyto odlišnosti jsou nárokem na nějakou dávku, ale primárně mají jít peníze do regionů nerozvinutých. Dneska jsem byl na Summitu regionů a měst a pan primátor Bém mluvil přesně jako primátor bohatého města, že peníze mají naopak jít do těch nejbohatších center, protože ta jsou šancí růstu a rozvoje. To je sice pravda, ale každý mluví za sebe. Já mluvím za ty méně rozvinuté regiony a myslím, že města jako Praha si poradí. Proto chci, až se sejdeme jako evropští ministři pro místní rozvoj v dubnu v Mariánských Lázních, abychom jasně řekli, že nerozvinuté regiony jsou dnes prioritou. Možná za pět let nemusí být. A říkám to jako občan a reprezentant České republiky, nyní předsednické země. Dneska sice čerpáme, ale přijde doba, kdy se staneme čistými plátci, a uvidíte, že se ozve mnoho euroskeptiků, kteří budou namítat, že naše peníze jdou nějakým Bulharům a Rumunům. Ano, samozřejmě, tak jako jsme je kdysi dostávali my. Vaší další prioritou je podpora cestovního ruchu. Teď na to možná není nejvhodnější doba Ale je, nám jde především o to, čemu se říká ošklivou hantýrkou incomingová turistika. Chceme, aby co nejvíce lidí jezdilo do České republiky. A nejlepší reklama je spokojený turista. Vy můžete přijít domů s letáčkem, a řeknete - ten je hezký, na křídovém papíru, ale služby za nic nestály, zima tam byla, obsluha byla špatná, všechno bylo drahé, a pak už nikoho nepřesvědčíte. A můžete přijet odjinud a naopak říct, bylo to skvělé. My v ČR chceme mluvit o všech možnostech, které tady jsou, a brána do Čech je Praha. A musíme se starat o to, aby byla dobrou branou. Je potřeba řešit otázky taxislužby v Praze a vybudovat obraz Prahy jako bohatého města, otevřeného, bezpečného a města dobrých služeb. Dostat turisty do regionů je ale těžší. Je důležité jim ukazovat i další krásná místa, nejen ta nejvíce známá. Ale většinou turisté nejprve přijedou do Prahy, a pak jim teprve můžeme nabízet další možnosti. Co se týká cestovního ruchu, chcete investovat do nějakých spotů v zahraničí? Nebo spoléháte na naše zviditelnění při předsednictví? Předsednictví nám určitě pomůže, a je to dobře. Proto ministři organizují setkání v různých místech České republiky Petr Nečas v Luhačovicích, já budu dělat setkání v Mariánských Lázních, abychom přivedli naše partnery s veškerým jejich doprovodem do těchto míst, a to nám jistě pomůže. Já na nějaké spoty moc nevěřím. Jezdil jsem hodně po světě a sledoval jsem placenou reklamu třeba na krásy Slovenska nebo Černé Hory a říkal jsem si přitom, že bych se tam mohl třeba někdy podívat. Ale obecně na podobné reklamní spoty tolik nedám. Připadá mi, že je v nich za hodně peněz málo muziky. Spoty stojí obrovské peníze a můžeme se ptát, co to vlastně přinese? Pro mne nejcennější je lidská zkušenost, když se někdo známý vrátí a z vlastní zkušenosti chválí místo, kde byl. To je nejsilnější, protože na své známé vždycky dáte. Nemáte možnost být v této funkci celé volební období, myslíte, že se vám podaří naplnit vaše plány? Co by vám stačilo ke spokojenosti? My jsme limitováni maximálně poslaneckou sněmovnou. Ale myslím, že to, co jsme si předsevzali, tedy vyřešit bydlení, stavební řízení a veřejné zakázky, se nám podaří. Samozřejmě nikdy neříkej nikdy, může se klidně přihodit situace, že poslanecká sněmovna bude paralyzována, v tom jsme machři, to umíme dobře, ale pokud parlamentní život půjde zhruba v normálních kolejích, jak má jít, tak to zvládneme. S Cyrilem Svobodou hovořila Zuzana Nováková

8 8 KN březen 2009 KARLOVARSKÝ KRAJ Mezinárodní developerská skupina chce v Karlových Varech revitalizovat prostor Dolního nádraží. V centru města by tak mohly vyrůst objekty pro služby, obchody, ubytování i promenáda. Na podzim letošního roku se bude z Regionálního operačního programu Severozápad rozdělovat téměř 770 milionů korun mezi projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu. Ještě aby projekty přitáhly turisty. Nové podoby se po dlouhých letech dočká Becherova vila v Karlových Varech. Díky rozsáhlé rekonstrukci s využitím prostředků EU se tu občané dočkají interaktivní galerie, zaměřené na současné trendy výtvarné kultury. Becher by měl jistě radost. Kraj navštívil ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda, aby se podíval na přípravy dubnového setkání ministrů evropských zemí, které se uskuteční v Mariánských Lázních. Seznámil se zároveň s plánem kraje na rekonstrukci Císařských lázní v Karlových Varech, na kterou chce kraj získat prostředky z fondů EU. Plán označil ministr za odvážný, ovšem ne nereálný. Hejtman Novotný zavedl ministra také do chebské nemocnice, aby se Svoboda přesvědčil o potřebě investic do zdravotnictví. Kraj má zátěže z průmyslu a těžby uhlí Karlovarský kraj byl vždy oblastí s bohatou průmyslovou tradicí, ale také důlní činností. Není proto divu, že se na jeho území vyskytuje celá řada ekologických zátěží. Tyto lokality mohou být podle odborníků zdrojem aktuálních nebo potenciálních rizik pro zdraví obyvatel a pro přírodní ekosystémy. Mohou se z nich šířit kontaminanty do dalších nezasažených lokalit a docházet ke znečištění podzemních a povrchových vod. Jedním z problémů je také omezené využití takovýchto území pro některé činnosti a podnikatelské záměry. V roce 2007 byla proto firmou Aquatest a.s. na základě zadání Karlovarského kraje zpracována studie Starých ekologických zátěží na Karlovarsku. Jsou zde zahrnuty lokality s různým stupněm a typem znečištění prostředí. Jedná se o místa po těžbě nerostných surovin, zátěže vzniklé z průmyslové či zemědělské výroby. Kontaminace se vyskytuje u zemin nebo podzemních vod. Jedná se například o znečištění PCB, ropnými látkami, pesticidy a těžkými kovy. U některých evidovaných zátěží je zpracováván podrobný průzkum dané lokality, někde v současnosti probíhají sanační práce, jejichž cílem je snížení kontaminace na přijatelnou úroveň, jinde již postsanační monitoring. Odstranění staré ekologické zátěže v dané lokalitě nařizuje Česká inspekce životního prostředí, která eviduje průběh sanačních prací. Evidenci také vede Ministerstvo životního prostředí ČR, přibližuje problém Jaroslav Bradáč (ČSSD), člen rady kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství. KRAJ NA LIKVIDACI NEPŘISPÍVÁ Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Karlovarský kraj v současné době nemá dotační titul, kterým by přispíval žadatelům na financování odstranění ekologických zátěží. Na financování likvidace dané zátěže se tak podílí vlastník kontaminovaného pozemku, přičemž může využít možnost čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životního prostředí, jehož garantem je Ministerstvo životního prostředí ČR, doplňuje Jaroslav Bradáč. VELKÉ ŠKODY PO TĚŽBĚ UHLÍ Vojenská kasárna, Velká Hleďsebe. Další velkou zátěží v kraji jsou škody, které vznikly těžbou hnědého uhlí. I tyto chyby se postupně napravují. Vláda ČR v roce 2002 schválila postupné uvolňování finančních prostředků ve výši 15 miliard korun na program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. V Karlovarském kraji se jedná o zahlazení škod po povrchové těžbě hnědého uhlí vzniklých v období let na území 22 obcí. V rámci tohoto programu lze předkládat pouze projekty zahrnuté ve schválené Aktualizaci koncepce řešení ekologických škod a na základě výzvy meziresortní komise dle Novelizace směrnice meziresortní komise. Do současné doby bylo pro Karlovarský kraj schváleno 28 projektů kraje, měst a obcí v nákladech 536 mil. Kč, říká Jaroslav Bradáč. MILIONY DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A jaké jsou investice Karlovarského kraje do oblasti životního prostředí? Karlovarský kraj poskytuje finanční prostředky v foto: CzechInvest oblasti životního prostředí obcím a NNO: na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ročně Kč, na ochranu přírody a krajiny ročně 1 mil. Kč, na drobné vodohospodářské a ekologické akce za loňský rok Kč, na hospodaření v lesích loni Kč, na podporu včelařství pro rok Kč, na odpadové hospodářství loni na nové sběrové kontejnery 12 obcím Kč a na soutěž obcí ve sběru využitelných odpadů Kč, uvádí radní Bradáč. Jana Bartošová ÚSTECKÝ KRAJ Mosty v Ústeckém kraji si prohlédl ministr dopravy Petr Bendl a šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka. Za doprovodu hejtmanky Jany Vaňhové se byli podívat na stavbu tzv. Západního mostu v Litoměřicích a na rozestavěný most dálnice D8. Ministr na místě přislíbil na stavbu litoměřického mostu ze státního fondu 260 milionů korun uvolněných ještě letos. Vedení kraje není spokojené s dotacemi na sociální služby od státu, a to i přesto, že Nečasovo ministerstvo práce a sociálních věcí do krajů přidalo na tyto účely jeden a půl miliardy. Neziskovky a příspěvkovky v kraji celkem požadovaly 650 milionů korun. Svou nespokojenost dal kraj najevo dopisem na ministerstvo, ve kterém zaslal své návrhy. Necelých 56 tisíc pacientů bylo ošetřeno nebo hospitalizováno v krajských nemocnicích během února. Z tohoto počtu více než 21 tisíc pacientů využil nabídky na proplacení regulačních poplatků. Kraj za ně zaplatil celkem 2,8 milionu korun, což představuje zhruba polovinu částky, kterou měli všichni pacienti uhradit. Největší zájem byl prý o šedesátikorunový poplatek za hospitalizaci, nejmenší byl naopak o třicetikorunový za ošetření na ambulanci. Průmyslová zóna Triangle: Chlouba kraje Staré ekologické zátěže jsou velkým problémem Ústeckého kraje. A není se čemu divit. Kraj se totiž v minulosti řadil k těm nejprůmyslovějším v zemi, a to se podepsalo také na počtu zničených a opuštěných lokalit, které ještě navíc mohou být poznamenány nějakou ekologickou zátěží, jako je například výskyt nebezpečných chemikálií či kontaminace podzemních vod. Jako problém vidí tento fakt nejen ekologické organizace, ale i kraj, který se snaží o postupné odstraňování těch nejhorších lokalit. Kraj se starými ekologickými zátěžemi samozřejmě intenzivně zabývá, řekl Krajským novinám Arno Fišera, radní zodpovědný za oblast životního prostředí. Jejich problematika je pro náš kraj velmi aktuální. Vždyť se řadíme asi na třetí místo v žebříčku největší zatíženosti krajů ekologickou zátěží. Odstranění všech těchto zátěží bohužel není pravděpodobně v nejbližší době možné. Znamenalo by to práci tak na tisíc let a desítky miliard korun, které chybí. NEJHORŠÍ JSOU SKLÁDKY A jaké lokality jsou nejnebezpečnější? Podle radního jde především o skládky, které zabírají značná území a mohou být nebezpečné především pro spodní vody. V Ústeckém kraji ty nejhorší ekologické zátěže tvoří především obrovské skládky nebezpečného odpadu, staré továrny obsahující nebezpečný materiál a kontaminované oblasti. Odstranění všech těchto zátěží by znamenalo mnoho a mnoho desítek miliard korun a asi tisíc let než by se to všechno zvládlo. My se snažíme postupně odstraňovat alespoň ty nejhorší z nich. Slova radního potvrzuje i studie na téma brownfieldy v Ústeckém kraji, kterou v loňském roce provedla agentura CzechInvest. Ta dokazuje, že brownfieldy tvoří zásadní část ekologických zátěží v kraji. Ze 758 brownfieldů je podle studie šedesát procent, u kterých lze předpokládat méně či více závažnou ekologickou zátěž. Většina z těchto zátěží přitom vznikla právě kvůli destruktivní průmyslové činnosti komunistického režimu. Podle odborníků přitom největším problémem při řešení starých ekologických zátěží nejsou peníze, nýbrž nevyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům, které často proces revitalizace daného území neúměrně protahují. EVROPA POMÁHÁ Finance jsou však samozřejmě také zásadní. V současné době Výstavba průmyslové zóny Triangle stála přes dvě miliardy. pomáhá především Evropská unie a její Operační program Životní prostředí, který obsahuje také oblast odstraňování starých ekologických zátěží. Právě z tohoto programu čerpá nejen kraj, ale i ostatní veřejné či neveřejné subjekty v kraji. Mnoho starých ekologických zátěží se tak podařilo už odstranit a v případě brownfieldů také uzpůsobit lokalitu novému účelu. Největší chloubou kraje je zcela jistě území Strategické průmyslové zóny Triangle, jejímž vlastníkem je právě Ústecký kraj. Zóna Triangle leží mezi městy Chomutov, Most, Louny a Žatec a jde o areál bývalého vojenského letiště Žatec, který tvoří více než 360 hektarů plochy. Brownfield, jehož revitalizace začala v roce 2002 a skončila v roce 2008, nesl značnou ekologickou zátěž a nutná byla především dekontaminace zemin a podzemní vody. Ta byla totiž znečištěna dlouhodobým únikem leteckého paliva. Celý proces revitalizace bývalého vojenského objektu na významnou průmyslovou zónu stál více než dvě miliardy korun. Samotná likvidace ekologických škod si vyžádala necelou půl miliardu. Náklady přitom z velké části zaplatil stát. Ústecký kraj se na financování podílel částkou 434 miliony korun. Sledování a dokončovací práce by v zóně Triangle měly probíhat až do roku CO BUDE DÁL? Významným brownfieldem s Zdroj: LAA Žatec ekologickou zátěží, který se podařilo revitalizovat, je také cukrovar Lovosice, který dnes slouží taktéž jako průmyslová zóna. Zátěží, která však stále není vyřešena a která způsobuje noční můry ekologům, je také známá Spolchemie, ze které, podle ekologických organizací, uniká velmi nebezpečná rtuť. Podle radního Fišery je však v současnosti na pořadu dne jiný projekt. V současné době je zřejmě nejviditelnější akcí v této oblasti plánované odstranění Staré ekologické zátěže Úžín, která přijde až na 800 milionů korun. V nejbližší době chystáme však další projekty v této oblasti za více než miliardu korun, dodal radní. Filip Appl

9 Stovky lokalit v kraji čekají na sanaci Když v červnu loňského roku hejtmanství Libereckého kraje prohlásilo, že se s přispěním evropských fondů hodlá vypořádat se starými ekologickými zátěžemi na krajských a obecních pozemcích, ekologové zajásali. V Libereckém kraji bylo a je přes 300 lokalit, které nutně potřebují sanační zásah. Kraj proto začal už tehdy připravovat hned několik projektů, na které chtěl získat dotaci z operačního programu Evropské unie. V současné době se kraj snaží o odstranění několika svých ekologických zátěží. Podle vedoucí odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Jaroslavy Janečkové, kraj připravil tři projekty na odstranění ekologické zátěže. Projekty mají přijít na desítky milionů korun. Kraj ty tři projekty připravil v návaznosti na studii, která mapovala staré ekologické zátěže na majetku obcí a kraje. Projekty řídí odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. Projekty jsou rozděleny podle rizika ekologických zátěží, jsou podány žádosti do Operačního programu Životního prostředí a v současné době čekáme na rozhodnutí, zda budou podpořeny. PROBLÉM ZVANÝ RALSKO Že je ekologických zátěží v kraji tolik, že je nelze jednoduše a rychle vyřešit, Janečková potvrzuje. Studie, kterou kraj vypracoval, je toho důkazem. V té naší studii se samozřejmě objevuje celá řada dalších zátěží. Největší z nich však nejsou v gesci kraje, ale v gesci ministerstva životního prostředí. Patří k nim například bývalý vojenský prostor Ralsko. Právě Ralsko, jedna z desítek lokalit, kde až do roku 1991 pobývala sovětská armáda, je jedno z mnoha území, které se stát snaží revitalizovat již od devadesátých let. Část plochy, konkrétně 300 hektarů, stát v roce 2007 převedl na Liberecký kraj. ZÁTĚŽE BRZDÍ INVESTORY Největším problémem lokality jsou právě četné ekologické zátěže. Jejich sanace v současnosti zajišťuje stát, a to až do roku Prostor je nyní vyčištěn jen do malé hloubky. Tzv. povrchová očista totiž proběhla už v 90. letech a pro rekreační využití je dostatečná. Nikdo však příliš neví, co se skrývá hlouběji pod zemí. Na hloubkové sanace, které by Ralsko definitivně očistily, zatím nejsou peníze. Stát se do nich příliš nehrne, a proto jejich financování zůstane zřejmě na LIBERECKÝ KRAJ Na hloubkové sanace bývalého vojenského prostoru Ralsko se stále čeká. bedrech kraje. Ten už potvrdil, že má v plánu připravit projekty na čerpání peněz z EU, aby se i potřebné hloubkové sanace konečně provedly. Součástí zóny je totiž také letiště Hradčany, o které by mohly mít zájem investoři, a ekologické zátěže celý proces brzdí. PROBLÉMEM KRAJE JSOU SKLÁDKY Že je však odstraňování ekologických zátěží primárně na státu, potvrzuje i Jaroslava Janečková. V minulosti kraj neodstraňoval téměř žádné ekologické zátěže, protože na to neměl prostředky a žádný velký náhlý problém, jako byl například v roce 2006 v Královéhradeckém kraji, se u nás neobjevil. Naším velkým problémem jsou ovšem skládky, kterých je v kraji požehnaně a u kterých v současnosti probíhá monitoring. Některé z nich se nám už v minulosti povedlo odstranit a rádi bychom v tom pokračovali, řekla Janečková a zdůraznila, že největší problém je ve finanční stránce. Kraj speciálně na tuto problematiku peníze totiž nemá. Naprostá většina peněz na staré ekologické zátěže jde v našem kraji z Evropské unie. My máme samozřejmě rezervní fondy, ale ty jsou určeny na odstraňování náhlých nebezpečí ekologických zátěží. Zdroj: Liberecký kraj BROWNFIELDY JSOU SPECIFICKÉ Spousta ekologických zátěží je na tzv. brownfieldech. Tedy opuštěných nevyužitých místech, které čekají na investora, který by je revitalizoval. Největší počet z 650 zaznamenaných brownfieldů v Libereckém kraji má přitom svůj původ v průmyslu. Výsledky studie ukazují, že složení brownfieldů v Libereckém kraji je v lecčems jiné, než jinde v ČR. Je zde více těch průmyslových, méně zemědělských, méně armádních a více používaných dříve pro občanskou vybavenost, řekl Patrik Reichl, ředitel divize Regiony z agentury CzechInvest. Filip Appl KN březen Nikomu, kdo jel alespoň jednou vlakem Českých drah, není nutné vysvětlovat za co drahám hrozí sankce. Podle kraje už pohár naplněný zpožděnými minutami a hodinami pomalu přetéká. Kraj zvažuje nejen pokutu, ale také výběrové řízení na nového dopravce. V některých regionech prostě bude dopravu zajišťovat někdo jiný, řekl náměstek hejtmana Martin Sepp. Zdá se, že platí okřídlené : Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu Veřejné zakázky, související s přípravou nedávného mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, podrobil Antimonopolní úřad kontrole kvůli možným pochybením. Kontrola navazuje na trestní oznámení, které podal Nejvyšší kontrolní úřad na neznámého pachatele, v souvislosti s postupem města a Technické univerzity při přípravě sportovišť pro MS. Podle závěrů úřadu se prohospodařily desítky milionů korun. Je někdo kdo to nečekal? Mezi 700 a 800 miliony korun má stát plánovaná tramvajová trať z terminálu Fügnerova do sídliště v Rochlici. Na výstavbu kolejí, jejichž trasa byla nedávno pozměněna, chce dopravní podnik získat dotaci z EU. V současné době vzniká prozatím první část trati z Fügnerovy ulice po zastávku Mlýnská. Celá trať by mohla začít fungovat do pěti let. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Neefektivní grantový program byl zrušen Podobně jako jiné kraje i ten Královéhradecký má problémy se starými ekologickými zátěžemi. Území kraje trápí skládky nebezpečného odpadu, opuštěné továrny, kontaminované spodní vody a především opuštěné vojenské lokality. Královéhradecký kraj začátkem tohoto roku zrušil jeden ze svých grantových programů zaměřující se na monitoring a řešení starých ekologických zátěží. Důvodem je údajná neefektivnost tohoto grantového programu Finanční možnosti programu totiž umožňovaly obcím realizovat jen dílčí a dočasná řešení. Jako účelnější a efektivnější v tomto případě bude využít možnosti evropského Operačního programu Životní prostředí, který podporuje komplexní řešení nezbytné průzkumy, analýzy i sanační zásahy, prohlásil radní zodpovědný za životní prostředí Jan Tippner. Samotný kraj přitom na grantové programy v oblasti životního prostředí letos poskytne 9 milionů korun. KRAJ MÁ KOLEM 700 BROWNFIELDŮ Ekologické zátěže tvoří z velké části především tzv. brownfieldy, tedy opuštěné a zničené lokality. V kraji jich je podle posledních informací agentury CzechInvest kolem 700. Většina z nich není nebezpečná. Jde především o opuštěné armádní areály, čekající na investora, který by je vhodně využil. Řadu z nich lze ovšem označit za starou ekologickou zátěž, tedy místo, které může být nebezpečné okolní krajině či obyvatelstvu. A právě ty dělají krajskému vedení největší starosti. Podle posledních informacích může být v kraji kolem 400 ekologických zátěží. Velkou část z nich lze označit za staré, protože vznikly často už během komunistické éry. Největší podíl na nich mají přitom průmyslové podniky a armáda. Právě bývalé armádní prostory tvoří téměř polovinu území brownfieldů v kraji. Zatímco v celé České republice tvoří armádní brownfieldy 23 procenta rozlohy všech opuštěných území, v Královéhradeckém kraji to jsou 44 procenta. HLAVNÍ BŘEMENO NESE STÁT Při sanaci nelegální skládky v Libčanech bylo odstraněno 600 tun chemikálií. Na odstraňování starých ekologických zátěží je ve fondech Evropské unie připraveno několik desítek miliard korun. Samotný kraj však podle radního za životní prostředí Jana Tippnera Operační program Životní prostředí příliš nevyužívá. Na odstraňování ekologických zátěží kraj přímo prostředky v podstatě nečerpá. Poskytuje však servis jiným subjektům, které z Operačního programu Životní prostředí, na tuto problematiku čerpají, řekl Tippner a dodal, že primární břemeno odstraňování ekologických zátěží má především stát. Kraj se podle něj však také zapojuje. Na analyzování ekologických zátěží a případnou sanaci těchto hrozeb musí mít ze zákona kraj povinnou rezervu 10 milionů korun. Z ní financujeme ty ekologické zátěže, u kterých není zřejmý viník. To znamená, že není určen nebo je ta organizace, která škodu způsobila, už zaniklá. Samozřejmě mohou nastat i situace, kdy tyto peníze nestačí. V současné době ekologické zátěže, které objevujeme, velmi často nabývají na rozměru. Radní zároveň dodává, že rozpočet může být operativně navýšen, pokud se objeví ekologická zátěž, kterou je potřeba okamžitě odstranit a rezerva na to nestačí. To byl i případ nebezpečné ekologické zátěže, která byla v Libčanech v roce 2006, jejíž sanaci provedla firma Dekonta. Specialisté během náročné operace identifikovali asi 600 tun chemikálií, které označili za vysoce rizikové: množství látek a způsob jejich uložení totiž přímo ohrožoval tamní obyvatele a životní prostředí. MNOHDE JE UŽ HOTOVO Sanace však probíhaly i na dalších Zdroj: MV ČR místech kraje. Mezi nejznámější patří například FAB Rychnov nad Kněžnou, DS Benzina Jičín, nebo nebezpečnými látkami kontaminované podzemní vody v podniku KARA Trutnov. Mezi poslední odstraněné ekologické zátěže patří například ta v Jaroměři. Byla často označována za časovanou bombu, která pomalu, ale jistě tiká. Město ji pronajalo soukromému investorovi, který jedy v kalových jímkách čistírny odpadních vod tamní místní zkrachovalé koželužny, zlikvidoval. Náklady na likvidaci jedů město odhaduje zhruba na 5 milionů korun. Díky investorovi je však sanace nestála finance žádné. Filip Appl Pacienti žádají o korun. Takový dar by měl kraj poskytnout těm, kteří se rozhodli nezaplatit poplatek u svého lékaře či v lékárně. Kraj má na letošní rok 50 milionů korun, které by měly proplácení těchto darů pokrýt. V našem kraji se tento systém rozběhl bez komplikací. Uvedla krajská radní Jana Třešňáková. Stížnosti lékáren a odborníků na obcházení zákona a porušování hospodářské soutěže zřejmě nepočítá Kraj dá letos na opravy venkovských silnic, chodníků, veřejného osvětlení, hřišť a škol padesát milionů korun v rámci programu Obnovy venkova. Znamená to navýšení z původních pětačtyřicetimilionové dotace. Kraj zatím doporučil ke schválení 174 žádostí o dotace z programu obnovy venkova ve výši necelých 43 milionů korun. Z pětimilionového navýšení budou uspokojeni další žadatelé, dodal náměstek hejtmana Helmut Dohnálek. Takovou částku chce totiž kraj za prostory, které nemůže kvůli stavebním vadám využívat ve svém sídle v Novém pivovaru v Hradci Králové. Jde především o místnosti, ve kterých měl být umístěn krajský archiv. Tyto prostory byly podle vedení kraje od počátku velmi vlhké a nikdy tak nezačaly sloužit svému účelu. Sídlo má trochu příliš much na to, že ho kraj bude splácet 20 let, nezdá se vám?

10 10 KN březen 2009 NUTS II SEVEROVÝCHOD Školy získávají dotace na praktickou výuku Počítačové učebny, praktické dílny, nové stroje a náčiní, potřebné k nácviku praktických dovedností v daném oboru, to všechno je pro střední školy a učiliště v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji dosažitelné, pokud zažádají o evropskou dotaci v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod. Některé již uspěly, a tak se jejich projekty rozbíhají, některé už končí. Projekt jičínské Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy, který získal na nákup moderního obráběcího soustruhu více než dvoumilionovou dotaci, byl zahájen 11. února tohoto roku (na snímku). Kromě CNC stroje Školení kantorů v Podorlickém vzdělávacím centru. (computer numeric centre neboli počítačově řízený systém), který bude ve škole instalován během letních prázdnin, dojde v prostorách praktické výuky k rekonstrukci osvětlení a podlah. Nový soustruh rozšíří studentům strojírenství, ale také učňům oboru obráběč kovů nabídku moderních technologií, s nimiž se později setkají v praxi. Daleko lépe pak obstojí na trhu práce, uvedla ředitelka školy Alena Žalská a potvrdila tak slova Josefa Bernarda z tamější firmy VAPOS, s.r.o., který se školou spolupracuje: Mladí lidé obvykle dobře zvládají práci na počítači a znají teorii. Problém ale nastává po uvedení do praxe. Zaučení pak trvá měsíce, takže se zdržujeme věcmi, které by absolventi již měli znát. Zájem o CNC stroje, tedy počítačem řízené obrábění, v němž se spojuje uživatelský komfort s cenovou dostupností, ale i kvalitou práce a rychlostí, projevili také v Podorlickém vzdělávacím centru, dobrušské soukromé škole. Současná nabídka středních škol a učilišť stejného zaměření bývá podobná, a tak musíme přicházet s novými aktivitami, které přivedou do lavic studenty a nabídnou kromě teoretického zázemí také využitelné praktické dovednosti. Právě na podporu praktické výuky založené na spolupráci firem se středními školami jsme se zaměřili, vysvětluje ředitel Vladimír Voborník. Projekt s bezmála dvěma a půl dotovanými miliony z ROP Severovýchod začal loni na jaře. Uzavřela ho lednová školení kantorů (na snímku), kteří své poznatky a dovednosti v obsluze CNC vertikálního obráběcího centra a soustruhu nyní předávají studentům. Naše stroje dokonale simulují skutečná výrobní obráběcí centra, takže studenti získají návyky a požadované vědomosti o jejich obsluze, řízení a programování. Většina škol tuto možnost nemá, ocenil projekt místní učitel odborných předmětů s šestadvacetiletou praxí Vítězslav Mecner. Své praktické učebny vybavila díky více než čtyřmilionové evropské dotaci také chrudimská Hotelová škola Bohemia. Projekt zaměřený na modernizaci učebny stolničení (na snímku) či kuchyně a zřízení nové učebny informačních technologií začal v srpnu, dokončen byl v prosinci loňského roku. Studenti využívají odborných gastronomických učeben vybavených moderními přístroji, které odpovídají dnešním trendům. Rozšířili jsme tak nabídku odborných předmětů, do Své praktické učebny vybavila chrudimská Hotelová škola Bohemia. výuky se díky vybavení dostaly nové interaktivní prvky a metody, včetně e-learningu, říká provozní ředitel školy Eduard Kropáček, podle něhož se nyní přiblížila výuka profesní praxi, což pro absolventy znamená lepší uplatnění v oboru. Na podporu spolupráce firem se středními školami, učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce či rozvoj inovačních aktivit v regionu byla dosud vyhlášena v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod jediná výzva, v níž uspělo třináct projektových týmů, mezi nimi i zmiňovaný jičínský, chrudimský a dobrušský. I když sledujeme granty vypisované krajem a evropskými fondy, ne všechny naše vize dostanou podporu. Peněz je ale málo, proto každý dobře připravený pokus o získání dalších prostředků na rozvoj školy stojí za to, shodují se ředitelé, kteří předkládanými projekty reagují na požadavky trhu práce a usnadňují tak uplatnění absolventů svých škol. Eva Jouklová ČESKÁ REPUBLIKA CzechTourism bude letos propagovat vybrané regionální akce Problémy se silnou korunou a následně i ekonomická recese vedly agenturu CzechTourism už dříve k tomu, aby revidovala očekávaný počet zahraničních turistů v České republice v loňském roce. Predikce pro rok 2009 očekává stagnaci nebo mírný pokles maximálně do dvou procent. Turisté budou více využívat levnější způsob dopravy, realizovat cesty s kratší průměrnou dobou pobytu a očekávají se rovněž nižší náklady v průběhu cesty. Podle světové organizace cestovního ruchu UNWTO čeká pokles zejména kontinenty Ameriku a Evropu, protože státy z těchto oblastí patří k nejvýznamnějším zdrojovým zemím a jsou nejvíce zasaženy recesí. Na základě této situace již tourist boardy některých zemí spouští další marketingové aktivity, jejichž hlavním cílem je přilákat do své destinace minimálně stejný počet turistů jako v předešlých letech. Dobrou zprávou pro Česko je, že díky slabé koruně bude domácí cestování levnější než zahraniční dovolená. Agentura CzechTourism se proto zaměřila letos v rámci celostátní soutěže Ceny Kudy z nudy 2009 právě na domácí cestovní ruch. V této soutěži bude veřejnost a odborníci vybírat nejatraktivnější turistické nabídky portálu www. kudyznudy.cz. Podnikatelům, jejichž nabídka v soutěži uspěje, agentura nabídne rozsáhlou propagaci. Soubor oceněných nabídek pak následně vyjde také v knižní podobě. Kromě této aktivity, je ve finální fázi projekt Tradice české kuchyně, který vznikl ve spolupráci CzechTourism, AHR (Asociace hotelů a restaurací) a AKC (Asociace kuchařů a cukrářů). Jeho cílem je zatraktivnit potencionální turistické destinace představením a nabídnutím kulinářských specialit daného regionu jak zahraničním, tak i domácím turistům. Ti tak budou mít možnost v daných restauracích a hotelových provozech ochutnat např. českou Královské stříbření Kutné Hory Mezinárodní festival Pelhřimov - město rekordů svíčkovou, místní regionální speciality jako škubánky, nudle s mákem, koprovku nebo bramborové placky. CzechTourism také propaguje třiadvacet vybraných regionálních akcí (viz níže) pro rok 2009 za účelem zvýšit jejich návštěvnost domácími turisty ze vzdálených regionů a také turisty ze zahraničí. Co se týče podpory příjezdového cestovního ruchu v současném období krize, využívá agentura CzechTourism reklamy přímo na palubě letadel. Inzerce v palubních časopisech Easy jet, Sky Europe seznámila cestující s turistickou nabídkou Česka, v následujících měsících se připravuje k zveřejnění inzerce v JetAway, Ryanair a Wizzair. Mimo to byla v únoru spuštěna kampaň na palubách letadel společností Aeromexico a LAN airlines, kde se Česká republika představí cestujícím nejen v rámci 30minutového dokumentu, krátkých spotů, ale i v palubním časopise. Tato propagace, která pokrývá především Mexiko, USA, Jižní Ameriku (Chile, Peru, Uruguay, Argentina) a částečně i Střední Ameriku, potrvá až do května a zhlédne ji cca 7 mil. cestujících. Dále se v měsíci květnu chystá propagace ČR na všech letech Delta Airlines. V rámci 5minutového reklamního spotu uvidí během jednoho měsíce cca 3 mil. pasažérů záběry západočeských lázní, jedinečných pražských památek, moravské vinařské stezky či památek UNESCO. Tyto způsoby propagace České republiky v zahraničí jsou v dnešní době jedny z nejefektivnějších, jelikož během jednoho měsíce oslovíme takovou reklamou statisíce pasažérů, říká ředitel agentury Czech- Tourism Rostislav Vondruška. V současné době je ve stadiu příprav také komunikační kampaň pro Evropu, jež má za cíl podpořit zájem evropských turistů o cestování do České republiky. Plánuje se natočení netradičního reklamního spotu, který zaujme diváky v globálním mediálním prostředí. Tato reklama by měla být následně zveřejněna také na evropských satelitních televizních kanálech. Akce v regionech, které Czech- Tourism propaguje Středočeský kraj Knížecí Velikonoce na hradě Křivoklátě C. k. manévry na Konopišti Královské stříbření Kutné Hory Svatováclavské slavnosti ve Staré Boleslavi Pardubický kraj Smetanova Litomyšl Cihelna 2009 Koně v akci Královéhradecký kraj Jičín - město pohádky Slavnosti královny Elišky Jihomoravský kraj Pálavské vinobraní Olomoucký kraj Hefaiston Mezinárodní folklorní festival Ústecký kraj Hipodrom Most - jarní cena města Mostu - Cena první dámy ČR Dočesná Vinobraní Litoměřice Karlovarský kraj Valdštejnské slavnosti v Chebu Vysočina Mahler Jihlava 2009 Mezinárodní festival Pelhřimov - město rekordů Zlínský kraj Hudba v zahradách a zámku v Kroměříži Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uher. Hradišti Jihočeský kraj Slavnosti Zlaté solné stezky Liberecký kraj Valdštejnské slavnosti ve Frýdlantu Turnovské staročeské trhy Filip Remenec, CzechTourism

11 KRAJ VYSOČINA KN březen Vysočinu trápí černé skládky nebezpečného odpadu Vysočina se mírně liší od ostatních krajů České republiky. Zatímco ve většině z nich tvoří ekologické zátěže především staré průmyslové objekty či sklady nebezpečných chemických látek, na Vysočině jsou největším problémem skládky nebezpečného odpadu. Známý případ, který je nepříjemně aktuální především pro obyvatele okolních vesnic, je skládka v Pozďátkách. Mohu potvrdit, že největší současná zátěž v našem kraji je skládka nebezpečných průmyslových odpadů v Pozďátkách, souhlasí radní za životní prostředí Zdeněk Ryšavý. POZĎÁTKY: BĚH DO ROKU 2012 Skládku u obce Pozďátky začala v první polovině minulého století budovat firma BOPO. Roku 1996 byly zjištěny první průsaky nebezpečných látek z tělesa skládky. Pro nesplnění bezpečnostních opatření byl tak provoz skládky v roce 1997 zastaven. V dalších letech se majitelé skládky pokoušeli úniky zadržovat, ale pouze zmírňovali negativní dopady na životní prostředí. Tato situace trvala až do roku Začátkem tohoto února totiž skládku od italsko-lucemburské firmy Logika odkoupila, Kraj si ekologické zátěže důkladně zmapoval prostřednictvím státního podniku Diamo česká vláda. Cíl byl jasný. Odstranit tuto obrovskou skládku jednou provždy. Podle ministerstva průmyslu a obchodu mají jen okamžitá havarijní opatření na skládce stát 17 milionů korun. O plánech podniku Diamo má zprávy i kraj. V současné době je zahájeno čištění vod, ve kterých tam unikají do řeky Jihlavky nebezpečné látky, které ničí životní prostředí. Diamo také připravuje postupně studii proveditelnosti a další studie nutné k tomu, aby podnik mohl na podzim požádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, sdělil radní Zdeněk Ryšavý. Podle něj by následné práce měly trvat zhruba další tři roky. V roce 2012 by si tak Pozďátky a okolní obce mohly konečně vydechnout. V NOVÉM RYCHNOVĚ JE UŽ HOTOVO Významnou ekologickou zátěž kraj vyřešil v posledních letech. V minulém volebním období byla pomocí evropských peněz zlikvidována skládka průmyslových odpadů v Novém Staré ekologické zátěže byly v Olomouckém kraji několikrát mapovány, poslední rozsáhlejší analýza proběhla v době ukončení činnosti okresů. Závěry průzkumů byly předány ministerstvu životního prostředí, které po zpracování předalo kraji seznam více než 400 rizikových lokalit. Krajský úřad však více než dva roky staré závěry ministerstva hodnotí jako neodborné a nesystémové. K tomu se vyjádřila i vedoucí odboru životního prostředí Olomouckého kraje Zuzana Ochmanová: Se závěry ministerstva nelze aktuálně pracovat. Vznikly v době, kdy ještě nefungovala jednotná metodika zpracování rizik starých ekologických zátěží. Kraj proto pokračoval ve vlastních analýzách. Z jejich závěrů vzešlo rozdělení ekologických zátěží na dvě oblasti: rizika ohrožení spodních a povrchových vod a rizika plynoucí z odpadů a skládek. V kraji tak probíhaly nejen průzkumy znečištění vodních zdrojů, ale také revize všech skládek na území kraje, bývalých průmyslových objektů a také areálů po Sovětské armádě. KRAJINA OHROŽENA NENÍ Revize skládek potvrdila, že z hlediska odpadů se na území kraje nevyskytuje žádná lokalita, která by znamenala ekologické ohrožení krajiny. Potencionální riziko skrývá pouze skládka rudných kalů v katastru obce Vikantice na Šumperku. Ostatní ekologické zátěže se vyskytují výhradně na území průmyslových objektů, které jsou od 90. let monitorovány, a kde již řada sanací probíhá. Ve Vikanticích je situace poměrně komplikovaná, dosud se nepodařilo zjistit odpovědného vlastníka, nicméně nebezpečné látky jsou zajištěny a dočasně uloženy v uzavřeném skladu. Vikantický starosta Miroslav Kročil je však přesvědčen, že přístup kraje a olomoucké ČŽPI není adekvátní míře rizika, kterou zátěž představuje. Zdá se, že problém nikoho moc nezajímá. Už dva roky upozorňujeme, že se látky z rudných kalů mohou dostat po vodním toku až do Olomouce, ale nikdo na naše výtky nereaguje, komentoval přístup orgánů starosta. RIZIKO ZNEČIŠTĚNÍ VOD Skládka v Pozďátkách by mohla být odstraněna do roku Rychnově, což byl vůbec jeden z největších problémů, které náš kraj v této oblasti měl, řekl Ryšavý. Sanace skládky, která v 70. a 80. letech minulého století sloužila k ukládání nebezpečných látek, jako jsou například galvanické kaly, kalírenské soli, odpady s obsahem ropných látek atd., spočívala hlavně v odtěžení uložených odpadů z tělesa skládky, jejich odvozu k bezpečnému zneškodnění a čištění kontaminovaných podzemních vod. Sanace přitom proběhla téměř na poslední chvíli. Nebezpečné látky totiž unikaly i do podzemních vod a hrozila dokonce kontaminace zdroje pitné vody pro obec Dolní Cerekev. CHYSTÁ SE GRANTOVÝ PRO- GRAM Další ekologické zátěže jsou podle Ryšavého většinou likvidovány městy či soukromými subjekty, protože jsou to většinou skládky v jejich majetku. Tyto však nejsou už takového významu a rozsahu. Města a obce mají navíc také možnost žádat o evropské peníze na tuto problematiku což často i dělají. Kraj se chce momentálně zaměřit především na tzv. černé skládky. V dalších letech bychom rádi udělali nějaký grantový program na jejich odstraňování, a proto chystáme v letošním roce projekt na jejich monitoring. Zmapování těchto skládek je nutné, protože v současné době nikdo příliš netuší, kolik jich na území OLOMOUCKÝ KRAJ Více rizik v Olomouckém kraji představují znečištění podzemních a povrchových vod. Jedná se vesměs o kontaminace, které vznikly na území průmyslových objektů. Stará ekologická zátěž se nachází na území areálu společnosti EUTECH Šternberk (bývalá Chronotechna). Zde byla zjištěna kontaminace podzemních vod především PCB a ropnými látkami. Sanace doposud neprobíhá, pouze byla přijata nápravná opatření na základě analýzy rizik pro životní prostředí a obyvatelstvo. Objekt se nachází v Chráněné krajině přirozené akumulace vod kvartér řeky Moravy a hrozí zde ohrožení zdrojů pitné vody. Společnost Mora se podílí svým znečištěním kraje hned na dvou lokalitách: Hlubočky Mariánské údolí a Šternberk. V obou areálech byla rovněž zjištěna kontaminace chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy. Do roku 2007 zde probíhala sanační čerpání, během nichž byl zjištěn větší rozsah kontaminace než ukazovaly původní odhady. V současné době je na ministerstvu financí žádost a navýšení finančních prostředků a probíhá zatím překlenovací sanační čerpání. SLOŽITÁ SITUACE V OLŠANECH Obdobná situace je i na území podniku Sigma Lutín. Sanace zde byla zahájena již v roce Poté, co došlo k zániku Sigmy, zanikla smlouva s ministerstvem financí, neboť jeden ze subjektů přestal existovat. Nyní se připravuje nová žádost na ČŽPI o pokračování v sanaci. Polychlorované bifenyly byly přitom zjištěny hned na třech lokalitách. První je přímo v areálu, a to jak v zeminách, tak ve spodních vodách. Odtud se spodními proudy dostalo znečištění jednak Zdroj: kraj Vysočina kraje vlastně je a co obsahují. VELAMOS JDE PŘÍKLADEM Menší část ekologických zátěží tvoří na Vysočině brownfieldy. Podle studie agentury CzechInvest je na Vysočině většina z nich k nalezení spíše v malých obcích a jen u přibližně třiceti procent lze předpokládat ekologickou zátěž. Zřejmě nejvýznamnějším projektem revitalizace takového brownfieldu s ekologickou zátěží v kraji byl projekt regenerace a rekonstrukce bývalého podniku Velamos. Výrobní areál, který byl ve špatném stavu, nesl značnou ekologickou zátěž. V současné době už však objekt úspěšně obývá soukromá firma. Filip Appl Nejvíce starých ekologických zátěží na území Olomouckého kraje se nachází v areálech bývalých výrobních objektů. zdroj Olomoucký kraj do bývalého areálu po Sovětské armádě zvaném Magacína a dále přímo pod centrum obce Olšany. Zatímco v areálu Sigmy a bývalém vojenském objektu již sanace proběhly, odstranění zátěže pod centrem Olšan se jeví jako komplikované. Dekontaminace vyžaduje instalaci venkovního potrubí a překlenutí silnic, což s sebou přináší řadu komplikací. Jak uvedla Helena Korhonová z odboru životního prostředí krajského úřadu, termíny jsou nyní nejasné vzhledem k výběrovému řízení na tzv. supertendr. Je otázka, jak to celé dopadne, ale Olšany snad ještě dopadnou v plánovaných termínech, uvedla Korhonová. Martin Ťopek Kraj Vysočina má v plánu snížit příspěvek na provoz regionálních osobních vlaků. Důvodem je fakt, že České dráhy dosud nepodepsaly letošní dodatek k dlouhodobé smlouvě. Kvůli tomu prý dráhy dostanou za první čtvrtletí o 15 milionů korun méně. Kraj tvrdí, že problémy způsobuje nedostatečný přístup ČD, zástupci podniku zase, že smlouva nebyla podepsána kvůli nejasnostem. Takže pravda je někde uprostřed. Za první měsíc kompenzací regulačních poplatků zaplatí kraj Vysočina za pacienty v krajských nemocnicích Kč. Kraj to zveřejnil na svých webových stránkách. Podle přehledu pacienti daru kraje využívali nejvíce při platbách v lékárnách. Naopak sami si platili především poplatky za ambulantní ošetření. Rozsáhlá rekonstrukce historického centra města Bystřice nad Pernštejnem přijde na 67 milionů korun. 52 miliony přitom město získalo z fondů Evropské unie. Kromě rekonstrukce kanalizace a obnovy komunikací vznikne pro motoristy nové parkoviště se 148 místy, spojené s náměstím průchodem. Oprava náměstí má trvat do června příštího roku. Pět nemocnic kraje Vysočina uzavřelo v loňském roce hospodaření jako celek se ztrátou 13,5 milionu korun. To se zdá jako špatný výsledek, nicméně oproti předchozímu roku se ztráta snížila o 16,2 milionu korun. Jen tak dál. Dokonce několik milionů korun chce Olomoucký kraj vložit do učňovského školství. Podle představitelů kraje to má být jeden z nástrojů na to, jak zlepšit život na střední Moravě v době krize. Peníze mají k studentům proudit prostřednictvím stipendií, které mají přilákat nové zájemce. S programem chce kraj začít v příštím roce. Hejtman Martin Tesařík a starosta Prostějova Jan Tesař podepsali smlouvu o poskytnutí 33 milionů korun na výstavbu sportovního areálu na sídlišti Edvarda Beneše. Prostějov peníze získá z ROP Střední Morava, který rozděluje dotace EU. Celkově má stavba vyjít na 50 milionů. Částka poskytnutá Prostějovu je poměrně vysoká a já věřím, že významně pomůže rozvoji sportu a volnočasových aktivit ve městě, uvedl hejtman Tesařík. Také věříme. Nový územní plán, který si město nechá vypracovat, by měl být hotov do konce roku Jeho vypracování si vyžádá podle předpokladů zhruba 15 milionů korun. Smlouvu s vítězem tendru bychom chtěli podepsat v červnu, řekl náměstek primátora Martin Major. Nový územní plán má být podle zástupců kraje daleko flexibilnější než ten minulý, který si kvůli různým požadavkům vyžádal už na 140 úprav.

12 12 KN březen 2009 DOPRAVA Z pohledu fondu by bylo lépe, kdybychom měli euro, říká náměstek ministra dopravy a ředitel SFDI Gustáv Slamečka Muž, který v nepříliš radostné době, alespoň co se financí týče, stojí v čele institucí, kterými protékají miliardy. Tu a tam jich přitéká i odtéká méně než bylo v plánu. Přesto neztrácí noblesu, ani úsměv. Gustáv Slamečka. Nedávno jste byl jmenován náměstkem ministra dopravy a jste považován za odborníka. Jaká je podle vás nejvyšší přidaná hodnota, kterou přinášíte na tuto funkci? Na ministerstvu mám na starost silniční a letištní infrastrukturu, evropské fondy a odbor pozemních komunikací. To jsou oblasti, které se do značné míry prolínají s činností Státního fondu dopravní infrastruktury, takže asi největší přidaná hodnota bude synergie těchto dvou organizací, tím pádem možná lepší komunikace především v oblasti čerpání evropských fondů, protože postupy jsou společné. Ministerstvo dopravy je řídícím orgánem a Státní fond dopravní infrastruktury je zprostředkujícím subjektem při čerpání evropských prostředků. Když máte nyní blíž k vládě, shánějí se vám lépe finanční prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury, kterému šéfujete? Moje odpověď nebude jednoznačná. Určitě některé věci mohu díky tomu komunikovat rychleji a příměji. Bohužel se ale domnívám, že toto období je těžší, než bylo před rokem či dvěma lety, takže shánět finanční prostředky je dnes velmi obtížné i přesto, že mám blíž k vládě a že jako náměstek ministra dopravy mám větší možnosti než jako ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Řekl jste, že nejdříve ze všeho by se měly čerpat evropské peníze. Prostřednictvím tzv. Operačního programu Doprava (OPD) by to do roku 2015 mělo být něco přes 150 miliard korun. Loni jste z evropských peněz proinvestovali zhruba dvacet miliard korun, letos plánujete vyčerpat až 34 miliardy Myslíte, že se to podaří? Pevně věřím, že ano. Minulý rok jsme dosáhli poměrně slušného výsledku. Dvacet miliard sice nebylo stoprocentní naplnění plánovaného rozpočtu, ale vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjela ještě v polovině roku, je výsledek vynikající. Nejdůležitější bylo, že se podařilo projekty připravit a schválit, že se vyřešila spousta především administrativních problémů, čímž se čerpání evropských prostředků nastartovalo. V současné době máme nakročeno dobře, ale potvrdit, kolik jsme reálně vyčerpali, budeme moci na konci tohoto či na začátku příštího roku. Jsem optimista, protože doufám, že se nám podaří těch čtyřiatřicet miliard ještě navýšit. Pokud si dobře vzpomínám, tak loni v srpnu jste měli vyčerpáno kolem 20 procent ročního limitu, což nebylo příliš povzbudivé. To je pravda, ale jak jsem řekl, vyřešila se spousta problémů a faktury se doslova začaly valit k proplácení. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je nejen tzv. zprostředkujícím subjektem, přes který peníze z EU proudí, ale zároveň je finančním manažerem úvěru EIB. Jak se SFDI v tomto směru daří? Nemáme žádné problémy. Daří se dobře. V čerpání prostředků v rámci Operačního programu Doprava jsou to spojené nádoby. Je potřeba si uvědomit, že podmínkou pro čerpání prostředků z Evropské investiční banky je čerpání z evropských fondů. EU pomáhá investovat dopravní stavby v celé Evropě. Jak si v tomto stojí Česká republika? Je čerpání v letošním roce nějak ovlivněno naším předsednictvím v Radě EU? Přímou souvislost s naším předsednictvím a mírou podpory bych neviděl. Řekl bych, že máme přímější cestu k informacím, zejména při schvalování takzvaných velkých projektů. Jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními státy si netroufám hodnotit, protože ta čísla neznám. V rámci České republiky si však troufám tvrdit, že Operační program Doprava patří k jedněm z nejlépe připravených a realizovaných operačních programů. Jaké jsou největší investiční akce v dopravní infrastruktuře financované z prostředků EU? Pokud zůstaneme u Operačního programu Doprava, což je v současné době největší zdroj evropských peněz pro české dopravní stavby, je potřeba si říci, že tyto prostředky lze použít pouze k financování určitých typů projektů. Jsou to stavby nadnárodního významu, které jsou součástí takzvané transevropské dopravní sítě. V oblasti silnic může zmínit vnější pražský okruh. Při pohledu na mapu transevropské dopravní sítě TEN-T je zřejmé, že Pražský okruh je jejím významným prvkem na trasách spojujících původní a nové členské země Evropské unie. Stejně zřejmé je, že nedostavěný Pražský okruh je pro síť TEN-T úzkým hrdlem. Co nejrychlejší dostavba okruhu je proto logickým zájmem nejen Hlavního města Prahy a České republiky, ale také Evropské unie. Dále je to například dokončovaný úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, některé úseky rychlostních silnic R6 a R7. V oblasti železničních staveb je to modernizace III. a IV. železničního koridoru. Uvidíme, které další projekty zařadíme do Operačního programu Doprava. Jednou z cest, kterou se můžeme ubírat, je zrychlení čerpání prostředků z OPD. Úskalím je však to, že tyto prostředky bychom vyčerpali dříve a chyběly by nám v příštích letech. SFDI významně podporuje české a moravské regiony, kraje ČR. Jak konkrétně? V první řadě je potřeba si uvědomit, že celá řada dopravních staveb celorepublikového významu má nespornou důležitost i pro region, kterým prochází. Kupříkladu mnoho úseků dálnic a rychlostních silnic slouží také jako obchvaty měst a obcí. Často odvedou kamionovou dopravu z centra města na novou dálnici a obyvatelé si velmi oddechnou. Vaše otázka ale zřejmě směřovala trochu jinam. Pokud jde o samotné regionální programy, podporujeme kraje především dvěma způsoby. Financujeme cyklostezky a také realizujeme projekty, kterým souhrnně ve fondu říkáme bezpečnost. Jde o takzvané zklidňování dopravy. Pod tímto pojmem si čtenáři mohou představit například zvýšení bezpečnosti chodců prostřednictvím různých stavebních úprav přechodů pro chodce a podobně. Pokud se podíváte do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, zjistíte, že na takové projekty po celé České republice bylo v loňském roce vynaloženo z prostředků fondu více než 305 milionů korun. Několik příkladů: v roce 2008 přispěl fond dopravy částkou 10 milionů korun na výstavbu bezbariérových chodníků v obci Tuchlovice na Kladensku. Peníze od nás šly například i do Olomouce či do Chomutova. Jak probíhá komunikace se sociálně demokratickými hejtmany, kteří vzešli z krajských voleb? Co se týká Státního fondu dopravní infrastruktury, probíhá komunikace po pracovní stránce bez jakýchkoli problémů. Připravovali jsme rozpočet na rok 2009 a budeme společně připravovat rozpočet na příští rok. Mám-li hovořit za ministerstvo, měli jsme setkání s Asociací krajů za přítomnosti hejtmanů a předsedy pana Michala Haška, kde jsme si definovali oblasti spolupráce. Dohodli jsme se, že bude vytvořena pracovní skupina, která se bude této oblasti věnovat. Jak velký objem finančních prostředků na dopravní infrastrukturu tvoří zdroje z EU? Z národních zdrojů máme prozatím v letošním rozpočtu třicet šest miliard korun. K tomu musíme připočítat prostředky, které zůstaly z minulého roku. Předpokládaný odhad je šest a půl miliardy korun. Takže národní zdroje tvoří zhruba čtyřicet dva až tři miliardy korun. Co se týká evropských zdrojů, jsou v rozpočtu třicet čtyři miliardy korun a předpokládáme, že se to o něco navýší, hovoříme pak o nějakých třiceti šesti miliardách. K tomu musíme připočítat minimálně deset miliard úvěrů od Evropské investiční banky. Když to shrnu, tak přibližně polovinu finančních prostředků na dopravní infrastrukturu tvoří národní zdroje a polovinu zdroje evropské. SFDI financuje výstavbu nových cyklostezek, které veřejnost mnohdy daleko více ocení než v jejich očích předražené dálnice. Kolik cyklostezek je již díky SFDI v provozu? Ano, SFDI nové cyklostezky pomáhá spolufinancovat. Podle pravidel nemůžeme zaplatit 100 % nákladů, ale maximálně jen 65 % skutečně vynaložených nákladů. I to je však pro regiony, respektive pro investory cyklostezek, velmi významný příspěvek. Výčet spolufinancovaných projektů by byl dlouhý. V letech 2001 až 2008 fond přispěl celkem na 242 cyklostezky po celé České republice. Souhrn příspěvků dosáhl za celé toto období hodnoty 670 milionů korun. V letošním rozpočtu SFDI je připraveno na cyklostezky více než 400 milionů korun, přičemž podstatnou část tvoří akce schválené Poslaneckou sněmovnou. Je těžké z uvedených 242 cyklostezek nějakou vybírat a dávat za příklad. Krásných cyklostezek je po celé republice mnoho. Alespoň tedy jeden příklad. Velký boom cyklostezek můžeme pozorovat třeba na jižní Moravě, na Uherskohradišťsku. Jakou budoucnost budou mít PPP projekty zejména s ohledem na ekonomickou krizi? Pevně věřím, že nějakou budoucnost budou mít. Nejreálnější je v současné době projekt financování formou PPP na dálnici D3 v Jihočeském kraji. Čeká se ještě na nějaká územní rozhodnutí. Musí se provést legislativní úprava, aby se mohl rozjet projekt, i když nejsou stoprocentně vykoupené pozemky. Co se týká dalších možných projektů, které by se daly financovat formou PPP, chceme nejprve počkat na to, jaké budeme mít zkušenosti z financování jihočeské dálnice D3. Pak se teprve rozhodneme. Kandidátem na financování formou PPP by třeba mohla být rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. O její potřebnosti a důležitosti pro celou Českou republiku snad nikdo nepochybuje. Jste bývalým bankéřem, myslíte si, že Slovensku pomohlo či pomůže přijetí eura? Máte pocit, že Česká republika v tomto směru něco promeškala? To je spíše otázka pro makroekonoma. Kdybych měl odpovídat z pohledu fondu, tak musím říci, že by bylo lépe, kdybychom měli euro. Ale to je jen úzký výřez. Z celkového pohledu si netroufám hodnotit, respektive jednoznačně odpovědět, zda by bylo pro Českou republiku výhodnější euro či nikoli. Názory různých ekonomů se velmi liší. Jaký má dopad ekonomická krize na dopravu? Např. v tranzitu kamiónů přes ČR, v prodeji dálničních známek či mýtném? Co si budeme povídat, určitý pokles příjmů fond dopravy má. Především jde o pokles u daňových příjmů a výnosů z mýtného. Tam je to ve srovnání s loňským rokem o nějakých 20 % horší. Situaci v současně době podrobně analyzujeme, připravujeme různé scénáře vývoje a uvidíme, zda bude nutné z toho vyvodit nějaké výrazné závěry. Mimochodem prodej dálničních kupónů je i letos velmi stabilní. V posledních letech na kupónech fond vždy vydělal více, než původně při sestavování rozpočtu předpokládal. S Gustávem Slamečkou hovořila Jarmila Kudláčková

13 JIHOMORAVSKÝ KRAJ KN březen Velkým nebezpečím je kontaminace podzemních vod Největší díl starých ekologických zátěží v kraji tvoří především bývalé průmyslové areály používající pro svou výrobu chemické prostředky či specialita Jihomoravského kraje a Vysočiny opuštěná zemědělská družstva. Poměrně velké zastoupení mají i opuštěné vojenské areály, které se co do rozlohy řadí obvykle mezi největší brownfieldy vůbec. Podle studie CzechInvestu, kterou tato agentura zpracovala za účasti jednotlivých krajských úřadů, se u přibližně čtyřiceti procent těchto brownfieldů předpokládá ekologická zátěž. To znamená stovky míst, které mohou být nebezpečné životnímu prostředí či člověku. AKTUÁLNÍ PROBLÉM: BZENEC Zřejmě nejvíce kraj trápí především ty ekologické zátěže, kde hrozí nebezpečí zamoření či kontaminace okolí kvůli rozmanitým chemickým látkám, jenž lze na takových místech často najít. To je i případ nejaktuálnějšího a jednoho z největších znečištění v Jihomoravském kraji. Tato největší ekologická zátěž kraje se nachází v Bzenci. Zátěž tu tvoří především karcinogeny v půdě, které mohou mít vliv na zdraví obyvatelstva, řekl Krajským novinám radní pro oblast životního prostředí Ivo Polák. Bzenec prochází sanací od roku 1994 a kraj vložil do této sanace už kolem 22 milionů korun. Letos by snad definitivně měla být tato ekologická zátěž odstraněna. Bzenec je přitom dlouhodobě problematická lokalita. Ekologická zátěž tam vznikla v souvislosti s výrobní činností v průmyslových areálech KOVO Bzenec a DESTA v druhé půli 20. století. Do horninového prostředí tehdy unikaly nebezpečné látky používající se k odmašťování. Následkem toho došlo také ke kontaminaci podzemních vod, a proto se v roce 1994 začalo se sanací, která v několika etapách probíhá až do současnosti a která spolykala už desítky milionů korun. EVROPSKÉ PENÍZE NA MONITORING Podle radního však ani po dokončení sanací v letošním roce starosti s touto ekologickou zátěží neskončí. Je totiž nutné oblast po dobu dalších deseti let monitorovat a pečlivě vyhodnocovat, zda se možné znečištění znovu neobjeví. A to je také značně náročné po finanční stránce. Na základě této skutečnosti bude nyní dávat Jihomoravský kraj žádost do Operačního programu Životní Významnou ekologickou zátěž tvoří pozůstatky po těžbě ropy na Hodonínsku. Zdroj: kontaminovanamista.dhv.cz prostředí, kde bychom měli na tento monitoring získat peníze. Kraj by se měl tedy podílet asi 200 tisíci ročně a monitoring by měl trvat deset let. To znamená dva miliony korun, které kraj na tento monitoring vydá, což je tedy asi dvacet procent z celkové částky, která by na monitoring měla být vynaložena, dodal radní Polák. VODY V OHROŽENÍ Bzenec však není zdaleka jedinou problematickou lokalitou. K těm dalším patří například znečištění v oblasti bývalých ropných vrtů na Hodonínsku. Největší nebezpečí pro životní prostředí je kontaminace podzemních vod a s tím spojené nebezpečí kontaminace povrchových vod. V takovém případě už by mohli být ohroženi i občané kraje. Toho se kraj a obává a chce tomu předejít. Nejhorší situace je v oblasti záplavového území, kde by v případě záplav mohla hrozit kontaminace, varuje radní Polák. Kraj však už podal projekty do operačních programů EU na financování těchto nebezpečných škod. NA ZÁTĚŽE PAMATUJE ROZPOČET Financování starých ekologických zátěží je přitom problematické. Kraje totiž obvykle nemají přímo vyčleněné prostředky na tuto problematiku, a proto se musejí obracet především na grantové programy Evropské unie či na spolupráci se státem a ostatními institucemi. Jihomoravský kraj je v tomto směru výjimkou. Je jedním z mála krajů, kde na odstraňování starých ekologických zátěží vyčleňují peníze z rozpočtu. Samozřejmě máme v rozpočtu vyčleněnou určitou částku na odstraňování ekologických škod, nicméně částka se vždycky odvíjí od aktuální situace a potřeb. Podle toho také podáváme žádosti o granty do operačních programů. Tam, kde jsou ty granty na tuto problematiku vypsány, se samozřejmě logicky snažíme je využít a ušetřit tak peníze krajského rozpočtu, dodal radní. Filip Appl Plánované intenzivní čištění brněnské přehrady se blíží. Na významný projekt, na kterém se podílí město Brno a Jihomoravský kraj, už jsou peníze i potřebná povolení. Významnou dotaci ve výši 160 milionů korun poskytla Rada státního fondu životního prostředí. Město a kraj přitom přispějí zřejmě dalšími desítkami milionů. To je o deset milionů korun víc než v předchozím roce. Peníze by přitom měly jít hlavně na obnovu a zlepšení vybavenosti malých obcí. Jednotlivé obce budou moci získat maximálně 300 tisíc korun, které mohou použít na údržbu kanalizací, škol či kulturních zařízení. Starostové se však rozčilují : Žádné kanalizace, školy ani kulturní zařízení tu nemáme. Raději nám dejte peníze na jejich výstavbu Oprava mostů a silnic v Židlochovicích a Vojkovicích komplikuje dopravu v přilehlých obcích. Přesto je však nutná. Opravu za 110 milionů korun financuje z většiny Evropská unie. Rekonstrukce potrvá zřejmě do konce tohoto roku což někteří obyvatelé kraje nesou nelibě. Jak už to ale bývá. Když se opravuje, nadává se na opravy, když ne, tak na zničené silnice. To je ta povaha česká Jak na hospodářskou krizi v malých a středních podnicích - to bylo ústřední téma diskusního setkání podnikatelů s představiteli Jihomoravského kraje a Národní ekonomické rady vlády, která se konala 10. března v Brně. Účastníci jednání se shodli, že je nutné hledat rezervy a úspory a také podporovat podnikatele v regionu. Jak nečekaný objev ZLÍNSKÝ KRAJ Na zátěže potřebuje Zlínský kraj miliardy Zlínský kraj nechal vypracovat studii starých ekologických zátěží na svém území. Z průzkumu vyplynulo rozdělení zátěží do tří základních kategorií: lokality s aktuálním rizikem, lokality s potencionálním rizikem a zasažená místa, která jsou již bez ekologického rizika. Mezi nerizikové lokality patří např. skládka Technoplastu v Břestu, kde již došlo k překrytí zeminou. Vzhledem k tomu, že skládka obsahovala zejména tuhé odpady, nehrozí již kontaminace půdy či spodních vod. Přesto je v okolí vybudována monitorovací síť a kvalita spodních vod je dvakrát ročně podrobena analýze. Potencionální riziko naproti tomu hrozí v areálu Jihomoravské plynárenské v Kroměříži. Lokalita je situována na levém břehu řeky Moravy a vzhledem k charakteru výroby, která zde probíhala do roku 1989, hrozí kontaminace vodního toku. V roce 1996 byla vypracována analýza, která však konstatovala, že vzhledem k velké zastavěnosti areálu nebylo možné provést kontrolu stavu znečištění ve všech částech objektu. V roce 2007 byla proto provedena další analýza rizik znečištění s návrhem odstranění dehtových jímek. Migrace kontaminujících látek směrem k toku Moravy však nebyla zjištěna. SANACE TRVÁ DVANÁCT LET Kraj se proto zabývá zejména těmi lokalitami, u kterých je aktuální ekologické nebezpečí. Jednou z nich je areál Hanhart- -Magneton, spol. s r.o. (bývalý Magneton Kroměříž), kde v minulosti probíhala výroba elektromagnetů, následně i rozdělovačů a magnetických spínačů. V objektu vznikla řada ohnisek znečištění, zejména na místě stáčírny olejů, odmašťovny, podzemní jímky a šrotiště. Do půdy se tak dostalo množství toluenu, xylenu, PCE, TCE a látek obsahujících těžké kovy. Sanační práce zde začaly v roce 1997 a trvají doposud. Celkové náklady na odstranění zátěže jsou 62 mil. Kč, přesný termín dokončení zatím není znám. V HOLEŠOVĚ INVESTUJÍ 46 MILIONŮ Další lokalita s aktuálním rizikem je v areálu Mopas, a.s. Holešov. Podnik se od roku 1953 zabýval opravou letadel a nákladních automobilů. V areálu byl proveden průzkum zároveň s analýzou rizik, při kterých byla zjištěna kontaminace horninového prostředí a podzemních vod. Byla zjištěna kontaminace zejména chlorovanými uhlovodíky. Ty byly zjištěny v nebezpečné koncentraci také v půdním vzduchu, v zeminách byla dále zjištěna kontaminace ropnými látkami. ČIŽP přitom vydala rozhodnutí pouze na sanaci zemin (odtěžení, likvidace), protože nebylo spolehlivě určeno, zda kontaminace podzemních vod nepochází ze sousedního areálu. V současné době je schválen projekt sanačních prací všemi dotčenými orgány, kromě ministerstva financí. Po schválení bude vybrána sanační firma, která by měla odstranění zátěže provést během dvou let s celkovými náklady 46 mil. Kč. VELKÁ KONTAMINACE V TESLE Přes 100 mil. korun si vyžádá sanace v areálu Tesla Television, a.s. v Rožnově pod Radhoštěm. Na území původního areálu Tesly Rožnov se dnes nachází celkem 14 společností, rozloha celého objektu je 58,5 ha. Byla zde zjištěna kontaminace spodních vod a zemin zejména trichloretylenem (TCE), polykarboxyetéry (PCE) a těžkými kovy. V podloží se nachází řada velkých ohnisek kontaminace o rozměrech až několika desítek čtverečních metrů. Navíc analýzy potvrdily Na řadě starých ekologických zátěží Zlínského kraje jsou doposud funkční skládky, jak je patrné na příkladu lokality Slavičín. zdroj Zlínský kraj také zasažení domovních studních v okolí, zvýšený obsah byl zjištěn zejména u TCE. Sanace dosud neproběhla, ministerstvo financí zadalo v listopadu 2006 provedení dokončovacího průzkumu lokality. VELMI RIZIKOVÁ OBLAST KUNOVIC Ekologická zátěž z minulosti, která si vyžádá největší náklady na sanaci, je na území podniku Aircraft Industrie, a.s. v Kunovicích. Areál firmy se nachází v levobřežní údolní nivě řeky Moravy, ze severu obtéká areál řeka Olšava. V roce 2003 byla zpracována analýza rizika, v té byla za nejzávažnější problém označena kontaminace saturované zóny ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky. V ohniscích znečištění byly zahájeny práce, které měly zamezit dalšímu šíření nebezpečných látek před vlastní sanací. V zápětí byla provedena další měření (naposledy v roce 2004). Kompletní a aktualizovaná analýza rizik, včetně nutných připomínek orgánů státní správy, však stále není k dispozici. Lokalita je přitom považována za velmi rizikovou. Cca 1,5 km od areálu je prameniště Ostrožská Nová Ves, které zásobuje pitnou vodou více než obyvatel. Náklady na vlastní sanaci jsou odhadovány až na 1,5 mld. korun. Kraj staré zátěže pouze sleduje, vypracovává studie a účastní se kontrolních dnů. Naše priority předáváme ministerstvu životního prostředí, to rozhoduje dále, zhodnotila situaci Jana Káčerová z odboru životního prostředí. Martin Ťopek Na moravském Slovácku má být již brzy zprovozněna nová vodní cesta tzv. Baťův kanál. Podle posledních informacích má být kanál splavný až do Hodonína nejpozději v roce Výstavba vyjde přibližně na 70 milionů korun a provedena má být během tohoto roku. Podle Jana Antonína Bati se kanál jmenuje proto, že byl jedním z autorů projektu. Turistiku v kraji tak čeká nové lákadlo Podle údajů Českého statistického úřadu roste ve Zlínském kraji počet obyvatel. Za loňských rok jich tak přibilo na 600. Znamená to pokračování příznivého trendu, který v kraji začal v roce Přírůstek je tvořen především přistěhovalci a větší porodností, která je v posledních letech v celé zemi. Podle ČSÚ žilo na konci loňského roku v kraji obyvatel. Kraj letos podpoří několik vybraných akcí, které by měly sloužit k propagaci tradičních zemědělských odvětví v regionu. Krajské dotace se dočkají například projekty na podporu vinařství a tradičního chovu ovcí na Valašsku nebo propagaci místních zemědělských produktů. Kraj by tak měl spolufinancovat například krajské dožínky v Kroměříži či vinařskou soutěž a další. Kraj na tyto akce vydá 1,2 milionu korun.

14 14 KN březen 2009 PREZENTACE Eurocentrum České Budějovice Eurocentrum České Budějovice je jedním z třinácti regionálních Eurocenter. Jihočechům slouží již dva a půl roku. Je součástí Integrovaného informačního systému odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Co to znamená? Pracujeme v jednom týmu s internetovým portálem Euroskop.cz, bezplatnou telefonní linkou Eurofon a samozřejmě také s ostatními Eurocentry. Společně připravujeme celou řadu akcí. Loni to byly kupř. semináře k Lisabonské smlouvě a praktickým aspektům příprav českého předsednictví, letos to jsou programy pro středoškoláky, Eurofestivaly aj., říká Petra Čechová, vedoucí Eurocentra České Budějovice. Nabídka služeb Eurocentra je bohatá. Zdarma poskytuje publikace, periodika a informační brožury, provozuje prezenční i absenční knihovnu, zajišťuje bezplatný přístup k internetu, je rádcem i průvodcem občana problematikou EU. Dotazy, jež Eurocentrum zodpovídá se nejčastěji týkají cestování, pracovních povolení, možností studia v zahraničí a evropských fondů. Informačním hitem posledních měsíců je ale rozhodně Lisabonská smlouva. Po více než pětisetstránkovém textu se jen zaprášilo. Zbyly nám pouze dva výtisky v knihovně. Jako alternativu nabízíme zájemcům velmi kvalitně zpracovaný komentář obsahující citace klíčových článků Smlouvy včetně vysvětlení hlavních změn, uvádí Čechová. A které akce Eurocentra stojí za zmínku? V druhé polovině ledna vystavilo Eurocentrum grafické návrhy loga českého předsednictví, 5. března uspořádalo druhý ročník Dne komunitárních programů, na konci března se bude podílet na programu Eurofestivalu. Eurofestival je hlavní doprovodnou akcí neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Hluboké nad Vltavou konaného v rámci českého předsednictví. Je chystán na pátek 27. března, proběhne v Českých Budějovicích a určen je pro širokou veřejnost. Věřím, že si v jeho programu každý najde to své, uzavírá za českobudějovické Eurocentrum Petra Čechová. Kontaktní údaje: Eurocentrum České Budějovice Krajinská České Budějovice Otevírací doba: pondělí pátek 8:00 12:00/12:30 16:30 T , E eurocentrum cb@euroskop.cz, Posílení absorpční a administrativní kapacity Centrum evropského projektování, a. s. představuje projekt Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK). Globálním cílem tohoto projektu je zvýšení absorpční a administrativní kapacity regionu soudružnosti Severovýchod prostřednictvím vytvoření partnerství krajů Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého. Partnerství regionálních subjektů má přispět k efektivní tvorbě projektových žádostí a pomoci při realizaci podpořených projektů v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (ROP SV). Poskytovatelem asistence pilotním projektům na území Královéhradeckého kraje bude coby předkladatel projektu právě Centrum evropského projektování, a. s. Asistenci na území Libereckého a Pardubického kraje budou poskytovat Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o. se sídlem v Liberci Úvodní seminář projektu PAAK. a Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Partnery projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity jsou Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj. Poskytování asistence pilotním projektům probíhá ve dvou fázích. První fází se rozumí asistence při přípravě projektových žádostí, druhou fází poté asistence při realizaci a administraci tedy při realizaci již podpořených projektů v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Asistence pilotním projektům povede ke zvýšení schopností žadatelů a příjemců kvalitně připravovat, úspěšně realizovat a administrovat projekty spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovacím období Centrum evropského projektování, a. s. bude své zkušenosti z průběhu poskytování asistence pilotním projektům při zpracování projektových žádostí a při jejich realizaci a administraci prezentovat široké veřejnosti a to formou různých seminářů. Na těchto seminářích se zájemci dozvědí veškeré informace o PAAK, budou jim prezentovány názorné příklady přípravy projektového záměru, podání projektové žádosti, uvidí tvorbu monitorovacích zpráv. Zároveň tyto semináře poslouží k předávání zkušeností s asistovaným vedením, k prezentaci pilotních projektů, k podání praktických rad a návodů Připravují se semináře na téma zadávací řízení a publicita, příprava projektů, projektové řízení a finanční řízení projektů. Nejbližší seminář proběhne 25. března 2009 ve Svitavách, 30. března 2009 bude následovat Liberec a den poté se školitelé přesunou do Broumova. Tyto březnové semináře se zaměřují na zadávací řízení a publicitu. Jejich program bude rozdělen do dvou bloků na teoretickou a praktickou část. Připravují se i další semináře, registrace a termíny konání najdete na webových stránkách projektu společně s veškerými informacemi o projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity. Centrum evropského projektování je regionální rozvojovou agenturou již téměř pět let, pracuje cílevědomě, energeticky a precizně je partnerem na cestě k vašim cílům. Veškeré informace o agentuře najdete na webových stránkách -rra.cz. Projekt Posílení absorpční a administrativní kapacity je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Rekordní částka na dopravní infrastrukturu Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) v roce 2008 dosáhly rekordních 87,71 miliardy korun oproti 69,53 miliardy korun v roce 2007 a 55,81 miliardy korun v roce Z toho 32,87 miliardy korun bylo vynaloženo na železniční infrastrukturu, 28,34 miliardy korun na rychlostní silnice včetně silnic I. třídy a 17,70 miliardy korun na dálnice. Největších meziročních nárůstů bylo dosaženo u výdajů do železniční infrastruktury (o 9,94 miliardy korun), do rychlostních silnic a silnic I. třídy (o 5,84 miliardy korun). Významného nárůstu výdajů bylo dosaženo také u silnic II. a III. třídy formou dotace krajům z 0,93 miliardy korun v roce 2007 na 4,54 miliardy korun v roce Příspěvek poskytovaný SFDI na průzkumné a projektové práce, na zvyšování bezpečnosti dopravy a na výstavbu a údržbu cyklistických stezek dosáhl téměř 0,5 miliardy korun. Výsledky roku 2008 považuje SFDI za úspěšné i v oblasti příjmů z daní a mýtného, které byly překročeny ve srovnání s plánem celkem o 1,5 miliardy korun. Nejvýrazněji se na této skutečnosti podílelo překročení plánovaného výběru z elektronického mýtného (o 1,16 miliardy korun), a dálničních kuponů (o 0,46 miliardy korun). Naopak se nepodařilo dosáhnout plánovaných daňových příjmů v oblasti výnosů ze spotřební daně a z výnosů ze silniční daně, kde byl zaznamenán výpadek příjmů ve výši 0,12 miliardy korun. Významným zdrojem pro financování dopravní infrastruktury v České republice jsou také fondy EU, zejména Operační program Doprava (dále jen OPD). Z OPD je možné v období čerpat na dopravní infrastrukturu zhruba 150 miliard korun. Do konce roku 2008 pak bylo do OPD žadateli (Ředitelství silnic a dálnic, Správa železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest) předloženo celkem 81 žádostí na projekty, které jsou či budou financovány prostřednictvím SFDI. Celkový finanční nárok těchto projektů byl více než 90 miliard korun. Projekty jsou postupně schvalovány, a to podle jejich velikosti buď přímo Ministerstvem dopravy ČR, nebo Evropskou komisí (tzv. velké projekty). Z uvedených 81 projektů bylo do konce roku 2008 schváleno celkem 40. Většina dalších projektů prochází v současné době schvalováním v Evropské komisi. V roce 2008 bylo proplaceno na dopravní projekty financované z fondů EU prostřednictvím SFDI více než 20 miliard korun. Dále SFDI poskytlo formou předfinancování další 5,1 miliardy korun na akce spolufinancované z ostatních fondů Evropské unie. Na kofinancovaní národního podílu u akcí financovaných z fondů EU byl v roce 2008 použit úvěr od Evropské investiční banky ve výši 5,03 miliardy korun z celkového schváleného úvěrového rámce 34 miliardy korun. Příjemcem úvěru je Česká republika a SFDI působí jako finanční manažer. Mezi nejvýznamnější projekty z pohledu čerpání finančních prostředků v roce 2008 v oblasti pozemních komunikací patřila zejména dálnice D47 včetně přivaděčů (8,6 miliardy korun), silniční okruh kolem Prahy (4,3 miliardy korun), dálnice D1 (3,8 miliardy korun), rychlostní silnice R6 (3,3 miliardy korun), dálnice D8 (2,3 miliardy korun) a silnice I. třídy I/42 (1,9 miliardy korun). V oblasti železnice se jednalo o III. a IV. tranzitní koridor (9,1 miliardy korun), Nové spojení Praha hl. n. Masarykovo nádraží Libeň Vysočany Holešovice (1,7 miliardy korun), Brno 1. část odstavného nádraží, 1. etapa (1,7 miliardy korun), Optimalizace tratě státní hranice se Slovenskou republikou Mosty u Jablunkova Bystřice nad Olší (1,2 miliardy korun), Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba (1,1 miliardy korun), Modernizace západní části Praha hl. n., 2. část nástupiště I. IV. (1,1 miliardy korun). V regionálním členění bylo ze SFDI vynaloženo v roce 2008 nejvíce prostředků do Moravskoslezského kraje (10,1 miliardy korun), a to především díky stavbě dálnice D47 včetně budování jejích přivaděčů, dále pak do hlavního města Prahy (8,9 miliardy korun) a Jihomoravského kraje (7,6 miliardy korun). (kp)

15 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Do sanací půjdou miliardy korun Problematika starých ekologických zátěží je v Moravskoslezském kraji soustředěna hlavně do oblasti hornického, chemického a hutního průmyslu. Jde zejména o poddolování, Laguny Ostramo, DEZA, OKD-OKK a Vítkovice Dolní oblast. Kraj přitom není vlastníkem žádné z uvedených lokalit, jeho činnost je proto směřována do dvou oblastí. Jednak je to účast na kontrolních dnech v rámci odstraňování starých ekologických zátěží v jednotlivých podnicích, kde již sanace probíhá a případná následná správní řízení, která se vztahují k problematice odpadů, vod či integrovaného povolení. Druhou aktivitou kraje je podpora řešení této oblasti v návaznosti na politiku regionálního rozvoje. Kraj se tak finančně podílí na přípravě projektové dokumentace na odstraňování starých ekologických zátěží, analýze rizik apod. Kraj se tak účastní prací na projektech v rámci Operačního programu Životní prostředí, OSA-4 (zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží), případně s podílí na práci revitalizační komise. K problematice financování se vyjádřil 1. náměstek hejtmana Miroslav Novák: Naším cílem je urychlení čerpání státních prostředků vyčleněných pro meziresortní komisi ministerstva průmyslu na revitalizaci území postižených důlní činností. LEGENDÁRNÍ LAGUNA OSTRAMO Jednou z největších zátěží nejen na území Moravskoslezského kraje, ale i v celé ČR, je skládka známá pod názvem Laguny Ostramo. Skládka vznikla již na konci 19. století ukládáním odpadu z rafinérské výroby. Od roku 1965 je zde ukládán i odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů tehdejšího státního podniku OSTRAMO Ostrava. Od konce 70. let sice bylo zvažováno ukončení provozu z důvodu havarijních úniků látek z lagun a negativního vlivu na životní prostředí, stalo se tak však až v roce Rozsah sanačních opatření byl nad rámec technických a finančních možností soukromého majitele, proto bylo vládním usnesením z roku 1996 rozhodnuto o převzetí ekologické zátěže státem. Správou, přípravou a zajištěním sanace skládky byl pověřen státní podnik DIAMO, s.p. Do laguny v areálu bývalého státního podniku Ostramo jsou ukládány ropné zbytky už od konce 19. století. zdroj Moravskoslezský kraj SANACE ZA ČTYŘI MILIARDY V rámci realizačního projektu Nápravná opatření Laguny Ostramo se v současné době řeší odstranění ekologické zátěže v několika úrovních. Jednak je to využití ropných kalů, jedná se o kapalné až kašovité složky s pevným podílem, na alternativní paliva. Výtěžnost se očekává tun, předpokládaný termín dokončení je do konce roku Na tuto část projektu již proběhly tzv. spalovací zkoušky v Elektrárně Dětmarovice a v Energetice Třinec s pozitivními výsledky, zejména co se týká splnění emisních limitů. Ve stejném termínu by měla být dokončena i dekontaminace půdy metodou nepřímé termické desorpce, při které by měl být zlikvidován odpad v objemu tuny. V další fázi bude následovat sanace saturované zóny uvnitř podzemní těsnící stěny. Ukončení promývání horninového prostředí se předpokládá v roce Po těchto fázích bude následovat rekultivace plochy na les dle územního plánu. Financování celé sanace je zajištěno na základě smlouvy mezi ministerstvem financí a DIAMO, s.p., Stráž pod Ralskem, celková částka se vyšplhá ke čtyřem miliardám. CÍL: VRÁTIT ŽIVOT Obdobná situace je i v areálu Dolních Vítkovic. Úkolem zde není jenom provést sanaci kontaminovaných zemin, ale také vrátit do oblasti život. Část lokality o rozloze 10 ha s původními vysokými pecemi je dnes národní kulturní památkou a tomu je také přizpůsoben projekt odstranění staré ekologické zátěže. Lokalita má včetně přilehlých oblastí, jako je Halda Hrabůvka či Halda Hrabová, celkovou rozlohu přes 500 ha. Jenom příprava projektové dokumentace si vyžádala 36 mil. Kč, samotná sanace se pak předpokládá ve výši přes 3 mld. Kč. Přitom je třeba také odstranit veškeré pozůstatky bývalé hutní prvovýroby - koksovny. První etapa plánované sanace má začít ještě letos. Martin Ťopek KN březen Úřady práce v Moravskoslezském kraji nevylučují, že do června bude bez práce až lidí. Míra nezaměstnanosti by tak mohla stoupnout až na 13,1 procenta. Vinu nese samozřejmě především hospodářská krize, která způsobuje propouštění ve všech odvětvích průmyslu. Doufejme, že reálná čísla tak pesimistická nebudou. Generální konzul Ruské federace Valerij Vladimirovič Dergačev navštívil 10. března 2009 Moravskoslezský kraj. Tématem jednání s hejtmanem Jaroslavem Palasem byl rozvoj vztahů našeho kraje s Ruskou federací. Hejtman ocenil zájem ruského hosta o rozvoj vztahů s Moravskoslezským regionem a zdůraznil zájem kraje na ekonomické spolupráci mezi moravskoslezskými firmami a jejich ruskými partnery. 78 kilometrů silnic kraje nutně potřebuje rychlou opravu. Problémem jsou finance, protože 115 milionů je na všechny potřebné opravy málo. Podle Správy silnic MSK by bylo na opravy silnic v letošním roce potřeba 360 milionů korun. Nejrozsáhlejší opravy jsou letos naplánovány v okrese Frýdek- -Místek, kde se bude opravovat například silnice ze Sviadnova do Staříče. ČESKÁ REPUBLIKA Města jako klíče světové ekonomické obnovy Namísto ekonomického nacionalismu podporujme řešení místních problémů Finanční krize se ve vyspělých zemích začíná přelévat do reálné ekonomiky. Firmám se daří obtížněji získávat úvěry, omezují investice, domácnosti šetří. Celkové náklady krize odhaduje MMF na 2,2 bilionu dolarů, což je zhruba 40 českých státních rozpočtů. Je proto logické, že se evropské státy pod naší taktovkou snaží hledat cestu jak na nepříznivou ekonomickou situaci reagovat. V zásadě máme tři možnosti. Tou první je, že se vydáme cestou protekcionismu. Budeme propagovat dvojí standardy, speciální podmínky pro tuzemské firmy a občany a jiné, méně výhodnější, pro ty, kdo podnikají a žijí za hranicemi. Tato cesta je politicky velmi lákavá. Kam však politika ekonomického nacionalismu vede, ukázala ekonomická krize z 30. let a následné restrikce, které v konečném důsledku spustily druhou světovou válku. Druhou možností je extenzivní regulace. Začneme více regulovat lidské konání, budeme se pokoušet reagovat na všechno, s čím jsme si nevěděli rady a kde hrozí byť sebemenší riziko neúspěchu. Nadměrnou regulací však svážeme firmy, snížíme konkurenční potenciál a zpomalíme inovace. Třetí, jedinou správnou cestou, je pak vyšší integrace a společné úsilí postavit ekonomiku zpátky na reálné základy. Existuje jasná souvislost mezi otevřeným ekonomickým prostředím a prosperitou. Dnes již nejde jen opravovat, co je pokažené. Je potřeba si uvědomit, že v dnešním globalizovaném světě není naší hlavní konkurencí Německo, Maďarsko, Finsko či Portugalsko ale Čína, Indie a Brazílie. Naší středoevropskou výhodou již není pouze levná pracovní síla, ale měly by jí být vzdělané lidské zdroje s inovačním potenciálem. Evropské země, které se potýkají s nezaměstnaností, by měly hledat lék, jak pomoci lidem najít nové pracovní uplatnění v sektoru služeb, který v sobě skrývá obrovský potenciál. Unie se musí snažit dokončit dohody Doha a zajistit odstranění bariér jak ve zboží, tak ve službách. Současně je potřeba změnit naše chování ve všech sektorech, v oblasti životního prostředí, zacházení s energiemi, ve zdravotnictví apod. Ztráty elektrické energie ve světě z důvodu neefektivnosti jejího využívání jsou odhadovány na 40 až 70 %. Více než 100 milionů lidí se ocitá na hranici chudoby kvůli osobním nákladům na zdravotní péči a ztrácíme tak potenciál jejich ekonomické aktivity. To jsou skutečné náklady, které můžeme uspořit. Velký potenciál v ekonomické obnově mají města, která mnoho z těchto nákladů nesou. Města mohou dosáhnou významných úspor energie inovacemi ve veřejném osvětlení, zateplováním budov, čistší veřejnou dopravou. Podporou inteligentních systémů mohou regulovat dopravní sítě, usnadňovat výměnu informací ve veřejných službách či zvyšovat vzdělanost svých obyvatel. K tomu, aby bylo možné řešení místní problémů je třeba účinnější víceúrovňové vládnutí. Unie by proto měla podporovat větší zapojení obcí a měst do všech politik počínaje evropskou strukturální politikou. Zde je konkrétně žádoucí přestat se na města dívat pouze jako na konečné příjemce, ale jako na subjekty, které spravují území. Je potřeba si uvědomit, že v Evropské unii města generují % produktu a přes 80 % Evropanů žije ve městech. Je proto namístě, aby se naše pozornost zaměřila právě na ně. Lidé, kteří po evropských volbách budou za Evropu mluvit, by si tyto skutečnosti měli uvědomit. Měli by se vyhnout nacionalismu a protekcionismu. Měli by využít potenciálu našich měst a podporovat změny zezdola, v místech, kde ilustrační foto žijeme. Měli by se snažit vytvořit otevřenější a chytřejší společnost. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR Projev v rámci Evropského summitu regionů a měst, Praha. KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: news@ev.cz. Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: emh@emh.cz. IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 8. Číslo: 03. Vychází: 20. března 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

16 16 KN březen 2009 INZERCE _Inzerce_Profil_EN_280x412.indd :27:45