PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA 2010-2015"

Transkript

1 Zadavatel: Statutární město Brno Magistrát města Brna PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA ANALYTICKÁ ČÁST Zpracovatel: Kolektiv autorů: Mgr. Martina Pacasová, Ing. MgA. Barbora Hrdinová, Ing. Helena Piskovská, Mgr. Jakub Trojan Datum zpracování: červenec prosinec 2009 Počet stran: 91

2 OBSAH ÚVOD ANALÝZA PŘEDCHOZÍCH DOKUMENTŮ (SOUHRN PROBLEMATIK) NÁRODNÍ KONCEPCE Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období REGIONÁLNÍ KONCEPCE Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu Jižní Morava LOKÁLNÍ KONCEPCE Strategie pro Brno Integrovaný plán rozvoje města Brna Marketingová studie cestovního ruchu města Brna Lokální studie, generely a plány Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM) SHRNUTÍ PODNĚTŮ ZE STUDOVANÝCH DOKUMENTŮ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU... U 14 U 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ STRUKTURA MĚSTA ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÉ ÚDAJE SE VZTAHEM K OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU DOPRAVA Individuální automobilová doprava Brněnská nádraží Letiště Brno Nemotorová doprava TURISTICKÉ ATRAKTIVITY Památky, kulturní a sportovní možnosti PODMÍNKY PRO TURISTIKU Brno jako výchozí destinace Brno jako město a podmínky pro turistiku ANALÝZA NABÍDKY TURISTICKÉ CÍLE Přírodní cíle Architektonické atraktivity Kulturně-zábavní objekty TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ANALÝZA UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH KAPACIT PODMÍNKY PRO ROZVOJ KONGRESOVÉ A INCENTIVNÍ TURISTIKY ANALÝZA POPTÁVKY VČ. STATISTIK NÁVŠTĚVNOSTI JEDNOTLIVÝCH ATRAKTIVIT CR VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHODNÍ A HOTELOVÉ (VŠOH) PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA ANALÝZA DAT CZECHTOURISM ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA SHRNUTÍ ANALÝZA ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU SOUČASNÝ SYSTÉM A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU VYMEZENÍ KOMPETENCÍ A PRIORIT JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ Veřejný sektor Podnikatelský sektor Vzdělávání v cestovním ruchu Neziskový sektor SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ PŘEKRYV ČINNOSTÍ SUBJEKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ NEPOKRYTÉ OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ ZMĚNY V ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ VZTAH MĚSTA BRNA A OSTATNÍCH TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT V OKOLÍ

3 5.7 VZTAH A MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S ČESKOU CENTRÁLOU CESTOVNÍHO RUCHU - CZECHTOURISM ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU MARKETINGU, PROPAGACE A PREZENTACE CITY IDENTITY A JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL (JVS) PROPAGAČNÍ MATERIÁLY A INFORMAČNÍ BODY Rozmístění propagačních materiálů a informačních bodů SUVENÝRY A UPOMÍNKOVÉ PŘEDMĚTY VELETRHY CESTOVNÍHO RUCHU INZERCE WEBOVÁ PREZENTACE MĚSTA MULTIMEDIÁLNÍ PREZENTACE MĚSTA Promovideo o městě Brně DVD o městě Brně Virtuální prohlídka BRNO V NOVÝCH MÉDIÍCH MARKETINGOVÁ RADA HODNOCENÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT MĚSTA BRNA Z POHLEDU KANCELÁŘE STRATEGIE MĚSTA ANALÝZA KONKURENCE OSTRAVA ZNOJMO MĚSTO S PŘÍVLASTKEM OLOMOUC REGION CARD KULTURNÍ A UNIVERZITNÍ CENTRUM ZLÍN SWOT ANALÝZA SYNTÉZA

4 ÚVOD Předkládaný dokument je součástí plnění veřejné zakázky na zhotovení díla Program rozvoje cestovního ruchu města Brna (dále jen Program). Účelem vzniku tohoto dokumentu je podpořit rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně, určit jasnou profilaci města Brna v oblasti cestovního ruchu a jasně definovat kroky vedoucí k naplnění cílů vytyčených v tomto dokumentu. Analytická část Programu představuje první krok na této cestě. V následujících kapitolách bude obsažena nejprve analýza předchozích dokumentů, ze kterých je třeba vycházet, charakteristika území města Brna z hlediska cestovního ruchu, analýza nabídky a poptávky po cílech a atraktivitách cestovního ruchu včetně vyhodnocení jejich návštěvnosti. Nedílnou součástí tohoto dokumentu je také analýza organizace cestovního ruchu ve městě Brně (jejího nastavení a efektivity fungování) a zhodnocení současného stavu marketingu, propagace a prezentace města Brna. V závěru této části dokumentu je uvedena stručná analýza konkurence pomocí možného přenosu best practices a následně provedeno celkové vyhodnocení všech poznatků z jednotlivých kapitol prostřednictvím jejich syntézy a sestavení dnes již standardní expertní SWOT analýzy. Veškeré poznatky, obsažené v tomto dokumentu, byly shromážděny na základě studia dostupných podkladových materiálů, informací a dat jak z veřejných zdrojů, tak ze zdrojů poskytnutých jednotlivými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně, a ze společných jednání expertní pracovní skupiny pro přípravu tohoto Programu (na základě diskusí a podnětů jejích členů). V rámci přípravy analytické části proběhla dvě společná jednání pracovní skupiny, jejímž členům bychom touto cestou velmi rádi srdečně poděkovali za jejich aktivní přístup k rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně. Autoři 4

5 1. Analýza předchozích dokumentů (souhrn problematik) Nedílnou součástí přípravy nového strategického dokumentu a zároveň prvním nezbytným krokem je studium již existujících obdobných koncepcí, které se k novému strategickému dokumentu vztahují (ať už tématicky či prostorově). Existující dokumenty definují problémové výstupy, které by měly být reflektovány v dokumentech nižší (i vyšší) řádovostní úrovně. Úkolem této kapitoly však není jejich detailní rozbor (ten byl již parciálně proveden např. ve studii Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu z roku 2007, J. Vystoupil a kol. 2007), ale zmapování pozice města Brna v těchto dokumentech, zejména pak ve formě upozornění na problémové výstupy a zjištěné nedostatky, strategické cíle a úkoly, které se určitým způsobem dotýkají města Brna. Pro svoji obecnost, generalizaci a široký záběr nevstupovaly do provedené analýzy dokumenty evropského významu (většinou reprezentovány Sděleními Komise). Mezi klíčové dokumenty však bezesporu patří výstupy Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období a Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky coby dokumentů nadregionálního významu. Regionální význam pro rozvoj cestovního ruchu mají dokumenty vztahující se přímo k městu Brnu, konkrétně se jedná o Strategii pro Brno, Marketingovou studii cestovního ruchu města Brna, Integrovaný plán rozvoje města Brna a dílčí generely související s cestovním ruchem (např. generel sportovních zařízení ve městě Brně). Zohledněny jsou také výstupy pracovní skupiny Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM). V současnosti se také připravuje Studie aglomeračních vazeb města Brna, která však v době sestavování tohoto dokumentu ještě není finalizována. Diagram níže znázorňuje hierarchickou posloupnost analyzovaných dokumentů. Koncepce nadnárodního významu (zelená barva) jsou rozhodující pro utváření rámcových (ideových) předpokladů pro jejich konkretizaci v regionálních (popř. lokálních) dokumentech. Obr. 1: Schéma hierarchie analyzovaných koncepčních dokumentů Zdroj: autoři,

6 V diagramu na obr. 1 jsou u koncepčních dokumentů na úrovni města barevně odlišeny obecné dokumenty (tmavší červená barva) od dokumentů tematicky zaměřených (světlejší červená barva) a dokumentů úzce specializovaných (nejsvětlejší červená barva). Centrála cestovního ruchu Jižní Morava je na rozhraní dokumentů úrovně kraje a města. 1.1 Národní koncepce Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období (schválená Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2007) definuje 5 základních tematických oblastí cestovního ruchu, které jsou pro Českou republiku z hlediska svého významu nejdůležitější. Na prvním místě je jmenován městský a kulturní cestovní ruch, který je z hlediska prostředí cestovního ruchu v České republice klíčový. Mezi pěti hlavními tematickými oblastmi se objevuje také kongresový a incentivní cestovní ruch, který významným způsobem generuje příjmy z cestovního ruchu a je tudíž po ekonomické stránce nezastupitelný. Město Brno disponuje předpoklady pro oba zmiňované tematické okruhy a tyto by měly být také výrazně reflektovány a akcentovány v Programu rozvoje cestovního ruchu. Koncepce státní politiky cestovního ruchu také zmiňuje klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách a právě zmiňované tematické oblasti CR devizové příjmy zvyšují. Základní problémy jsou v tomto dokumentu definovány jednak ve SWOT analýze a jednak samostatně ve vlastní kapitole, pro město Brno jsou důležité následující problémové oblasti: absence aktuálních marketingových koncepcí, efektivní propagace nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy na stranách poptávky a nabídky Koncepce kromě problémových oblastí upozorňuje také na příležitosti, z nichž je pro město Brno nejdůležitější akcentace podpory soukromých investic do oblasti cestovního ruchu a podpora vybraných příměstských zón. Zajímavou (a doporučovanou) formou rozvoje cestovního ruchu je také vznik klastrů (tento se úspěšně prosadil např. v jiných odvětvích národního hospodářství). Velmi výrazný důraz je kladen na partnerství, které je považováno za moderní nástroj v podpoře cestovního ruchu na všech regionálních úrovních. Partnerstvím se rozumí spolupráce veřejnoprávního, neziskového a soukromého sektoru s občany regionu. Partnerství je akcentováno proto, že systém spolupráce všech zainteresovaných sektorů je nejefektivnějším nástrojem při tvorbě produktových nabídek z pohledu návštěvníků jsou totiž služby v cestovním ruchu zajišťované soukromými a veřejnými subjekty komplementární, pročež by měly tyto více kooperovat na jejich optimalizované distribuci. 1.2 Regionální koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky je konkrétnějším dokumentem priorit rozvoje cestovního ruchu na území definovaném na úrovni NUTS 3 Jihomoravským krajem. Přestože byl tento dokument podroben v komparativní analýze kritickému zhodnocení 1, 1 Viz Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu z roku, J. Vystoupil a kol

7 obsahuje všechny 3 základní části (analytickou a návrhovou část + akční plán). Pro koncepční dokumenty nižší řádovostní úrovně jsou důležité informace uvedené zejména v návrhové části a akčním plánu. Návrhová část definuje hlavní obsahové směry rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, z nichž je pro Brno důležité soustředit se zejména na kongresovou, veletržní a incentivní turistiku. Díky svým předpokladům se však může významně podílet také na oblasti folkloru, festivalů a kulturních akcí (zejména využití Brna jako přirozeného centra sloužícího pro pravidelné pořádání velkých kulturních akcí), zajímavý je i gastronomický cestovní ruch a tematické poznávání regionu. Městská turistika sama o sobě nevystupuje jako prioritní oblast, je však obsažena v dílčích částech zmiňovaných priorit (zejména u kongresové turistiky). Pro turistickou oblast Brna a okolí. Dokument Program dále poukazuje na rozvinutý kulturně a historicko poznávací cestovní ruch, přičemž jako doprovodné formy jsou zde zmiňovány nákupní turistika (jejíž intenzita je zvyšována rostoucím životním standardem a usměrňována ekonomickými fluktuacemi hospodářství), golfová turistika a cykloturistika. Jako jeden ze tří problémových okruhů rozvoje cestovního ruchu je v Programu zmiňováno rozdělení kompetencí mezi subjekty cestovního ruchu (řeší samostatná kapitola) a návrh jejich optimálního rozložení. Mezi zainteresované subjekty (mezi něž mají být kompetence rozděleny) však nejsou zahrnuty sektory neziskového a soukromého charakteru (výčet se omezil na kraj, CCR JM a oblastní destinační agentury). Zefektivnění koordinace řízení cestovního ruchu je jednou z priorit v rámci návrhové části Programu. Součástí návrhové části je také nezbytný finanční rámec s odkazem na podporované aktivity v rámci grantových schémat EU. Do podrobnosti konkrétních projektů je finanční rámec rozveden v akčním plánu, který je třetí integrální součástí Programu. Zde jsou pro město Brno zmiňovány následující projekty (vybráno ze zásobníku projektů s nejvyšší prioritou, tj. s významným nadregionálním dopadem): - Congress in Brno = All in one (realizátor Veletrhy Brno, a.s.) - Rehabilitace a restaurování vily Tugendhat (Statutární město Brno) - Zpřístupnění brněnského podzemí (Statutární město Brno) - Výstavba přístavu lodní dopravy (Dopravní podnik města Brna, a.s.) - Dostavba bezpečných úseků cyklotrasy Brno Vídeň na území ČR (Cyklistická stezka Brno Vídeň) - Obnova židovských památek na území JmK a kraje Vysočina (Židovská obec, Brno) - Obnova Moravského židovského muzea v Brně (Židovská obec, Brno) - Kurz pro specializované průvodce cestovního ruchu na jižní Moravě (Akademie J. A. Komenského Brno) - Turistický portál včetně online přístupu na internet pro turisty v centru města (Statutární město Brno) částečně již realizováno Brněnským kulturním centrem formou informačních kiosků - Mobilní navigační systém digitální GPS průvodce pro turisty (Statutární město Brno, popř. zapojení soukromého subjektu) Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu Jižní Morava Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu Jižní Morava již nepatří mezi dokumenty tvořené správami územních celků. Strategie určuje hlavní směry, jimiž se mají ubírat aktivity destinační společnosti CCR JM v oblasti cestovního ruchu turistického regionu Jižní Morava. V části vizí je na prvním místě zmiňována veletržní, kongresová a incentivní turistika (objevuje se také jako hlavní marketingový produkt), což lze považovat za prioritu pro region Brna. Důležité je také 7

8 upozornění na architektonické atraktivity Brna (památka UNESCO, funkcionalismus v Brně) coby nevšední a zajímavé turistické atraktivity. V přehledu vizí se poprvé objevuje také zážitková turistika, pro niž má Brno v mnoha ohledech také předpoklady (zejména po kulturní a sportovní stránce festivaly, koncerty, sportovní akce a soutěže atp.). Důraz je také kladen na koordinovanou spolupráci s regionálními TIC s akcentací TIC Brno. Město Brno je ve Strategii identifikováno také jako hlavní centrum, z něhož mají být difúzním způsobem šířeny inovace v produktech cestovního ruchu jako je např. jednotný rezervační systém, vzdělávání zaměstnanců subjektů působících v CR, propagace regionu a tvorba turistických balíčků atp. Marketingová analýza ve svém závěru také zmiňuje velmi důležitou orientaci na kvalitu služeb, certifikaci, management kvality a systémy doporučení. Pro město Brno by právě orientace na kvalitu služeb měla být stěžejní v tomto smyslu není konkurenceschopné nabízet velké množství dobrých produktů, ale raději menší množství excelentních produktů cestovního ruchu. Dokument předkládá širokou škálu komunikačních toků, jimiž se má propagace destinace coby klíčový nástroj informovanosti turistů o možnostech a vybavenosti regionu řídit. Jelikož je CCR JM sdružením právnických osob, přenáší velkou část kompetencí na své partnery (vč. propagačních aktivit). Právě v partnerství (je li efektivně nastaveno) je velká přidaná hodnota synergické spolupráce všech zainteresovaných subjektů. 1.3 Lokální koncepce Strategie pro Brno Strategie pro Brno je oficiálním strategickým dokumentem rozvoje statutárního města Brna. Vznikla v roce 2002 a v roce 2005 rozhodla Rada města Brna o její aktualizaci. Aktualizovaná Strategie pro Brno byla schválena Zastupitelstvem města Brna v roce Dokument vychází ze základních rozvojových směrů definovaných ve Strategii pro Brno z roku 2002 a jednoznačně akcentuje priority rozvoje města. Vychází z ní Akční plán (příp. Integrovaný plán rozvoje města), jehož prostřednictvím je strategie realizována. Přestože není primárně cílena na rozvoje cestovního ruchu, je tomuto tématu s ohledem na jeho význam věnována velká pozornost. Strategie však také na mnohých místech diskutuje fakta, která nepřímo cestovní ruch ovlivňují např. stávající dopravní řešení, formy komunikace a PR města s okolím (jak s občany města tak s návštěvníky), řízení a správu města, ekonomiku současného Brna, prostorový vývoj (vč. navržených rozvojových zón), životní prostřední města atp. Pilíře Strategie jsou vybrány z definovaných priorit a jsou jimi 1) Místní ekonomický rozvoj (zde je podrobněji rozvedena složka cestovního ruchu), 2) Kvalita života a 3) Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání. Mezi priority, které tvoří výše uvedené pilíře, jsou: - Image města a vnitřní/vnější vztahy (diskutovány předpoklady kongresové turistiky) - Místní ekonomický rozvoj - Kvalita života (vč. ŽP) - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání - Doprava a technická infrastruktura Strategie zmiňuje fakt, že předpoklady města Brna pro intenzivnější rozvoj klasické pobytové a poznávací turistiky jsou pouze průměrné. Na druhou stranu má Brno vysoký potenciál v městské a kulturní turistice a specializovaných turistických aktivitách (již mnohokrát zmiňovaná kongresová, veletržní a incentivní turistika). Zacílení turistické nabídky směřuje také do městské golfové turistiky a nákupní turistiky. 8

9 Jednotlivé roztříštěné nabídky však nejsou nabízeny v uceleném balíčku, což dle Strategie negativně ovlivňuje možnost koordinovaného marketingu a provázání dílčích nabídek. Vzhledem k územní podrobnosti Strategie se tato věnuje konkrétním problémům, které detailně rozebírá (např. nedostatek kvalitních a rozsáhlých parků, absence rekreační vybavenosti v brněnských rekreačních oblastech 2, zanedbaná veřejná sportoviště, omezené finanční zdroje na hostování významných mimobrněnských uměleckých osobností, nevyhovující parkovací plochy v centru města a zastaralost infrastruktury, bariéry pěšího a cyklistického pohybu po městě). V rámci návrhové části Strategie jsou pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně klíčové následující vytyčené strategické cíle: - Priorita 1: Image města a vnitřní/vnější vztahy o Získání pozitivního a dynamického profilu města - Priorita 2: Místní ekonomický rozvoj o Příprava Brna k rozvoji podnikání - Priorita 3: Kvalita života o Dosažení vyšší atraktivity života ve městě - Priorita 4: Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání o Vytvoření podmínek pro příchod a udržení elit ve městě - Priorita 5: Doprava a technická infrastruktura: o Zlepšení kvality vnitřní a vnější dostupnosti města o Zajištění komplexního hospodaření s energiemi, s povrchovými a odpadními vodami Integrovaný plán rozvoje města Brna Integrovaný plán rozvoje města Brna (IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí v souladu s čerpáním financí ze strukturálních fondů Evropské unie. Město Brno mělo v roce 2009 zpracovány celkem 3 IPRM dva pro Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod a jeden pro Integrovaný operační program. Aktivity směřující k podpoře rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu jsou obsaženy v prvním IPRM pro ROP NUTS 2 Jihovýchod. Tento IPRM nese název Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch. Globálním cílem IPRM v oblasti cestovního ruchu (IPRM 1) je komplexní regenerace historického jádra, jeho revitalizace a podpora dalšího rozvoje formou investic do veřejného prostranství a podporou nových produktů a služeb v cestovním ruchu. IPRM 1 je však omezeno pouze na zónu Městské památkové rezervace. Vize IPRM 1 je v takto vymezeném areálu dosáhnout kvalitativně a funkčně ucelenou centrální část města s čistým prostředím, možnosti pěší turistiky, vymístěním individuální automobilové dopravy, příjemnými parkovými oázami klidu a atraktivními památkami. K dosažení této vize jsou stanoveny 3 oblasti podpory: - Regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů - Revitalizace městských parků - Podpora produktů a služeb pro cestovní ruch 2 Brněnská přehrada, Ponávka, Holedná. 9

10 IPRM pro jednotlivé oblasti podpory definuje konkrétní projekty, jejich finanční a časový rámec i ve vazbě na management projektu. V polovině roku 2009 byly připravovány, schváleny nebo realizovány následující projekty (spadající do IPRM): - Zpřístupnění brněnského podzemí - Brno město budoucnosti Informační a propagační materiály města Brna - Rekonstrukce jižního křídla hradu Špilberk - Vybudování nového Informačního centra na Běhounské ulici v Brně - Divadelní svět Brno - Mezinárodní hudební festival Janáček Brno Marketingová studie cestovního ruchu města Brna Marketingová studie cestovního ruchu města Brna z přelomu roku 2001/2002 je ve své plné verzi velmi rozsáhlý a podrobný aplikační dokument, který zmiňuje konkrétní aktivity pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Studie již však z časového hlediska pozbývá na platnosti a měla by být do jisté míry nahrazena právě Programem rozvoje cestovního ruchu města Brna. Jako jediná na základě sociologických průzkumů utváří relativně objektivní profil návštěvníků města a navrhované aktivity tomuto zjištění přizpůsobuje. Navrhované aktivity jsou ve formě projektových fiší strukturovaně obsaženy v 5 strategických oblastech (které se dále člení na dílčí opatření). Mezi tyto oblasti patří: - Vybudování organizační struktury cestovního ruchu města Brna - Tvorba turistických produktů, programů a balíčků pro město Brno; spolupráce na vytváření kooperativních produktů a programů pro různé cílové skupiny - Marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu (realizace produktu) města Brna - Podpora (management) kvality základních a turistických služeb - Podpora budování a revitalizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Studie obsahuje také návrhy na okamžitá opatření, které řeší odstranění aktuálních slabých stránek, z nichž však ne všechny byly realizovány (např. návrh řešení integrovaného veřejného terénního informačního systému nebo řešení statistiky). Otázka naplnění doporučených aktivit je vhledem k časovému odstupu od tvorby studie aktuální a v rámci evaluace je třeba se zabývat konkrétními dopady výstupů studie. Revize plánovaných aktivit v rámci marketingové studie V rámci marketingové studie zde bylo zařazeno i stručné zhodnocení plánovaných aktivit a jejich stavu (zda byly či nebyly realizovány) na základě konzultace pracovníků Referátu marketingu města Brna, kteří měli implementaci marketingové studie na starost. Vzhledem k tomu, že tato studie je bezprostředním předchůdcem tohoto Programu rozvoje cestovního ruchu, bylo na rozdíl od jiných zmiňovaných dokumentů nezbytné, zařadit do přehledu také krátkou evaluaci této studie tak, aby byl zřejmý jasný výchozí bod pro přípravu dalších návrhů. V rámci bodu vybudování organizační struktury je největším pokrokem vytvoření destinační společnosti se stávajícím názvem Centrála cestovního ruchu Jižní Morava ve spolupráci s JMK a SOCR ČR, která převzala řadu aktivit v oblasti projektů rozvoje CR. V rámci TIC došlo k jeho významnému rozšíření a rekonstrukci a v návaznosti na standardizaci jeho činnosti také k zapojení do sítě TIC. Navrhovaná 10

11 organizační struktura cestovního ruchu v rámci Magistrátu města Brna byla realizována pouze částečně a není kapacitně naplněna. Pokud jde o tvorbu turistických produktů, ta stále ještě není adekvátně dotažena, pro některá navržená témata byly zpracovány projekty, do kterých se Brno zapojilo. Řada navržených produktů ale závisí spíše než na městě Brně na podnikatelské sféře, která by se jich ve spolupráci s městem či Centrálou měla chopit. K marketingové podpoře cestovního ruchu z plánovaných aktivit výrazně přispěl jednotný vizuální styl města v čele s logem, každý rok také vzniká plán marketingových aktivit, předkládaný marketingové radě. Neprobíhá naopak pravidelný systematický monitoring konkurence a stále také přetrvává problém s datovou základnou v cestovním ruchu ve městě Brně (oproti tomu JMK má pravidelný monitoring návštěvnosti). Stále také neexistuje turistický informační server s přehledem cílů, služeb a aktivit, rezervační systém v rámci regionu v současnosti řeší CCR JM a do jeho přípravy se zapojuje i Turistické informační centrum (TIC). V oblasti podpory kvality služeb je přímá role města obtížná, jde o oblast, ve které by měly aktivněji vystupovat jednotlivá sdružení subjektů v cestovním ruchu či vzdělávací instituce, nedořešen stále zůstává projekt klubových výhod pro návštěvníky města plánovaný Brno Card 3. Posledním velkým bodem je podpora budování a revitalizace infrastruktury CR, kde byla navržena řada aktivit, které postupně realizují jiné subjekty, v jejichž kompetenci dané aktivity jsou a z navržených velkých investic v oblasti multifunkčních / kongresových center či muzeí se v současnosti nerealizuje žádná významnější, na které by se město podílelo Lokální studie, generely a plány Mezi analyzované dokumenty patřily také lokální studie, generely a plány, které se dotýkají cestovního ruchu specifickou formou ať již orientací na podle jasných pravidel vymezené území (např. Regulační plán Městské památkové rezervace) nebo na specifickou formu cestovního ruchu (Generel sportovních zařízení ve městě Brně, Koncepce kultury v působnosti města Brna, Generel pěší dopravy pro Brno) nebo specifickou formu vyjádření prostorového rozvoje (Územní plán města Brna, Územně analytické podklady ORP Brno, Rozbory udržitelného rozvoje území). Pro svoji podrobnost a úzké zacílení byly zmiňované dokumenty využity v dalších kapitolách analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM) KERM je pracovní dokument, kterým město zpřesňuje již zahájenou diskuzi o strategických opatřeních v oblasti zlepšování a podpory místního ekonomického rozvoje. Hledá ověřená projektová řešení a krátkodobá i dlouhodobá opatření, jejichž pomocí chce město stimulovat ekonomický růst a zvyšovat konkurenceschopnost. Konkurenceschopnost byla přijata jako základní koncept KERM, který tak provazuje zejména 1. a 3. pilíř strategické vize rozvoje města. Prostřednictvím KERMU chce město nalézt podporu a argumentaci pro budoucí alokaci zdrojů a přesnější zaměření veřejných intervencí. KERM je tedy zejména 3 Existují sice Rodinné pasy, ty však nejsou zaměřeny na cílovou skupinu turistů. Soukromý subjekt se v roce 2008 pokusil realizovat projekt Brno Card. Od města získal pouze nefinanční podporu a v současné době projekt není funkční. 11

12 strategickým pohledem dopředu. Tím se odlišuje např. od výstupů iniciativ NERV (národní úroveň) a MOZEK (JMK), které mají více rozpočtově operativní než strategickou povahu. V rámci členů pracovní skupiny KERM proběhlo rozklíčování předem vytipovaných problémových oblastí v rámci rozvoje města prostřednictvím hlasování byly rozděleny do skupin, které odpovídaly jednotlivým podskupinám v rámci KERM. Pro oblast cestovního ruchu byla vytvořena Skupina III. Hospodářský marketing města, cestovní ruch, kongresový průmysl, která se jednotlivým problémům a jejich řešením věnovala v rámci dalších jednání. Následující tabulka představuje jejich přehled, spolu s počty hlasů členů celé pracovní skupiny KERM. Tab. 1: Výčet problémových oblastí coby výstupů jednání KERM Problémové oblasti Počet hlasů 4 Absence nabídky atraktivit pro typické návštěvníky kongresů a veletrhů 35 Nedostatečná nabídka produktů pro cestovní ruch 35 Stagnace a pokles veletržního průmyslu 34 Nevyužitý potenciál kongresového průmyslu 32 Absence systému pravidelného ročního marketingového plánu (včetně 27 schváleného rozpočtu) se zaměřením na hospodářský marketing Nevyužitý potenciál letiště Brno Tuřany 25 Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit, které jsou klíčové pro rozvoj 23 metropolitní oblasti Nevyhovující dostupnost Brna z globálních center (Paříž, Mnichov, Frankfurt 20 nad Mohanem) Nedostatečná propagace města jako centra vědy, výzkumu a vzdělávání 19 Nízká kvalita služeb v pohostinství a hotelnictví Nedostatečná aktivita podnikatelských subjektů při tvorbě ucelených "balíčků" Absence řízení cestovního ruchu (absence odboru CR v rámci MMB) Zdroj: KERM, 2009 Dále se už jednotlivé pracovní skupiny věnovaly přípravě a rozpracování návrhů, jak přidělené problémy řešit, a to s preferencí lehce realizovatelných opatření, která může město zvládnout samo, brzy a s nízkými náklady tak, aby byly výsledky vidět. Důležitá témata mají při realizaci přednost před méně závažnými problémy. Výsledky těchto jednání budou zveřejněny v prosinci 2009, kdy bude prezentována závěrečná zpráva KERM a její výstupy budou v mezích možností zohledněny v návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna. 1.4 Shrnutí podnětů ze studovaných dokumentů Následující tabulka shrnuje výše uvedené poznatky z analyzovaných dokumentů, přičemž jsou zdůrazněny priority ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a zmíněny jen takové priority, které mají bezprostřední dopad na utváření cestovního ruchu na území statutárního města Brna. 4 Počet hlasů neznamená míru závažnosti daného problému, počet členů pracovní skupiny, kteří toto téma zařazují do kategorie Hospodářský marketing města, cestovní ruch, kongresový průmysl. Kurzívou uvedené tři závěrečné body byly přidány následně, hlasy jsou pro ně tedy nerelevantní. 12

13 Tab. 2: Shrnutí podnětů studovaných dokumentů Název dokumentu Vybraná doporučení pro rozvoj CR Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu Jižní Morava Strategie pro Brno Integrovaný plán rozvoje města Brna Marketingová studie cestovního ruchu města Brna Zdroj: Autoři, 2009 cílení na městský a kulturní cestovní ruch rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu podpora soukromých investic do oblasti cestovního ruchu podpora vybraných příměstských zón partnerství při tvorbě produktových nabídek rozvoj kongresové, incentivní a veletržní turistiky podpora folkloru, festivalů a kulturních akcí podpora gastronomického cestovního ruchu a tematického poznávání regionu cílení na kulturně a historicko poznávací cestovní ruch využití nákupní turistiky podpora a rozvoj golfové turistiky a cykloturistiky rozvoj kongresové, incentivní a veletržní turistiky zážitková turistika realizace velkých kulturních a sportovních akcí koordinovaná spolupráce s TIC a partnerství orientace na kvalitu služeb zlepšení vnitřní komunikace efektivní vnější komunikace propagace strategického profilu města jako centra vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací a podnikání ve vyspělých technologiích obecná podpora rozvoje cestovního ruchu s důrazem na kongresovou turistiku regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů revitalizace městských parků podpora produktů a služeb pro cestovní ruch vybudování organizační struktury cestovního ruchu města Brna tvorba turistických produktů, programů a balíčků pro město Brno; spolupráce na vytváření kooperativních produktů a programů pro různé cílové skupiny marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu (realizace produktu) města Brna podpora (management) kvality základních a turistických služeb podpora budování a revitalizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu 13

14 2. Charakteristika území z hlediska cestovního ruchu Tato kapitola se zaměřuje na geografické vymezení, základní socioekonomické údaje, podmínky pro turistiku, atraktivity, památky, kulturní a sportovní možnosti a specifika území města Brna. Na základě statistických údajů jsou zde předkládány tabulky, grafy, mapové kompozice znázorňující např. četnost jednotlivých prvků cestovního ruchu (např. památky, sportovní areály) na podkladu mapy Brna. 2.1 Základní údaje Souhrnnou charakteristiku základních informací charakterizující město Brno uvádějí např. již zmiňované dokumenty Strategie pro Brno a Marketingová studie cestovního ruchu. Jelikož se většinou jedná o údaje dynamicky se měnící, není možné na ně pouze odkázat a jsou přiblíženy v Tab. 3. Podrobnější informace ohledně jednotlivých subjektů v cestovním ruchu jsou pak předmětem pasáže věnující se turistické nabídce. Tab. 3: Vybrané charakteristiky města Brna se vztahem k CR k Rozloha 230,2 km 2 Počet ubytovacích zařízení 89 Rozpětí nadmořské výšky [min max] Počet pokojů uvedená v m n.m Počet městských částí / katastrů / Počet lůžek 29 / 48 / 278 urbanistických obvodů Počet obyvatel Počet hostů Počet podnikatelských subjektů Počet návštěvníků TIC Míra nezaměstnanosti 5,7 % Počet přenocování Míra registrované nezaměstnanosti Průměrná délka strávených 7,9 % k listopadu 2009 podle MPSV nocí / návštěvníka 1,75 Zdroj: Český statistický úřad, Geografické vymezení Na geografické vymezení studované oblasti je možné nahlížet z několika pohledů. Samotné území města Brna s obyvateli (ČSÚ, stav k ) je přirozeným centrem Jihomoravského kraje, přičemž jeho význam má nadregionální charakter (postavení v rámci trojúhelníku Brno Vídeň (Bratislava) Budapešť, charakterizovaného regionem CENTROPE). Z hlediska marketingového vymezení turistických regionů, využívaného při propagaci cestovního ruchu Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR) Czechtourism Brno patří do turistického regionu Jižní Morava a je jeho přirozeným centrem. Další variantou vymezení území je v cestovním ruchu běžně využívaná metoda rajonizace 5. Rajonizace cestovního ruchu byla novelizována v letech , nejnovější návrh pochází z roku 2007 (autorský kolektiv J. Vystoupila). Z tohoto nového návrhu vychází Brno jako významné regionální středisko (zasazené do souvislé urbanizované plochy) s kulturně historickým potenciálem. Tento potenciál je z poloviny tvořen kulturními památkami a z více než jedné třetiny společenskými událostmi. Zbylou menší část potenciálu (do 20 %) tvoří kulturní zařízení. Z hlediska funkční typologie středisek patří Brno do kategorie historických měst a středisek mezinárodního a národního významu. Klasická turisticko rekreační funkce Brna je relativně malá, významnou roli zde však sehrává podnikatelská složka 5 Právě tato metoda je z hlediska cestovního ruchu reprezentativnějším vymezením než taxativní členění dle užitých geografických standardů (aplikovaných např. v ostatních koncepčních dokumentech nezabývajících se prioritně cestovním ruchem). 14

15 návštěvníků města. Přepočet rekreačních a turistických lůžek vychází velmi vysoce a přesahuje 50 lůžek na km 2, což je obdobná úroveň jako u významných turistických destinací nebo měst se srovnatelnou velikostí. Obr. 2: Vymezení statutárního města Brna (podkladová data ZABAGED, 2006) Zdroj: autoři, Struktura města Přirozeným centrem města je jeho historické jádro, které následně přechází v obytnou funkční plochu, která je na východním a jižním cípu ovlivněna starou průmyslovou zástavbou doplněnou o významný prvek železnice. Zatímco ze severu je rozvoj města určen především fyzicko geografickými podmínkami a dochází zde spíše k bytové výstavbě, jižní část města zaznamenává v posledních letech značný prostorový rozvoj zejména komerčních aktivit, který plynule přechází i v ostatní obce ležící jižním směrem (tzv. urban sprawl). Z hlediska cestovního ruchu je významným faktorem zejména rozsáhlá expanze nákupních center (komerční suburbanizace v lokalitě Nákupní zóna Brno jih ). Lokalizace velkých nákupních center na jižním okraji Brna (plynule přecházející do oblasti Modřic) generuje proudové přesuny lidí (jak domácích obyvatel, tak turistů) směrem na jih, což má však následně negativní vliv na značné vytížení dopravních komunikací. Na důležitost příjmů z nákupní turistiky upozorňuje mj. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Důležitou rozvojovou lokalitou města je také tzv. Jižní centrum Brno, které v sobě integruje potřebu rozvoje území v těsném sousedství historického jádra. Součástí projektu Jižní centrum Brno je především výstavba nového železničního uzlu Europoint Brno, dále příprava ploch pro bydlení a komerční sféru. Prostorově lépe řešené železniční nádraží umožní zkapacitnění dopravy a efektivnější multimodální propojení na jiné druhy dopravy (zejména autobusovou). Prvotním a dosud nejlépe viditelným výstupem byla revitalizace areálu Vaňkova a jeho proměna na obchodní, kulturní a společenské centrum (na nějž 15

16 navazuje polyfunkční objekt Triniti). Celý projekt z hlediska cestovního ruchu představuje významný zásah do prostorového uspořádání jižní části Brna a formuje zejména nové vstupní brány do města. Město Brno disponuje významnými městotvornými funkcemi, které z něj činí přirozené středisko regionu. Centralita Brna je zvýrazněna polohou na důležitých dopravních křižovatkách (silniční i železniční osobní/nákladní dopravy), které významným způsobem zvyšují transferabilitu osob, kapitálu a v neposlední řadě také informací jak ve směru z města, tak směrem do něj. 2.4 Základní socioekonomické údaje se vztahem k oblasti cestovního ruchu Klíčovým údajem, majícím přímý vztah k problematice cestovního ruchu, je hodnocení ekonomické významnosti cestovního ruchu. To lze doložit hodnocením podílu produktů cestovního ruchu na tvorbě HDP, popř. exportu a bilanci služeb. Předpokladem k efektivnímu zhodnocení těchto ukazatelů je existence satelitního účtu cestovního ruchu. Vzhledem k malé územní podrobnosti satelitního účtu cestovního ruchu však tato data nejsou na území města relevantní, proto je hlavním hodnoceným měřitelným ukazatelem zaměstnanost v cestovním ruchu. Data z Českého statistického úřadu poskytují informace pouze o zaměstnanosti agregované v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Nepočítáme li data z Městské a obecní statistiky (jejichž přesnost je zkreslena využitím různě podrobných zdrojů s různými metodikami sběru), pak zatím nejpřesnější informace poskytuje ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku Vzhledem k datu pořízení těchto dat je však nutná jejich střídmá interpretace. Tab. 4: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v roce 2001 [v %] Brno JmK ČR Ekonomicky aktivní [%] 51,7 50,4 51,4 zemědělství, lesnictví, rybolov 1,0 5,0 4,4 průmysl 18,9 27,6 29,0 stavebnictví 9,6 10,1 8,7 obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží 13,0 11,0 10,6 pohostinství a ubytování 4,1 3,6 3,8 doprava, pošty a telekomunikace 6,3 6,3 6,7 peněžnictví a pojišťovnictví 2,3 1,8 2,1 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky 9,9 5,9 5,2 veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 6,3 6,0 6,1 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 15,2 11,9 10,9 ostatní veřejné a osobní služby 6,6 4,8 5,0 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů, 2001 (ČSÚ) Z toho 16

17 Obr. 3: Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva dle odvětví mezi městem Brnem, Jihomoravským krajem a Českou republikou (zdroj dat: SLDB, 2001) Z dat uvedených v Tab. 4 je zřejmé, že vzhledem k jejich struktuře není možné přesně určit zaměstnanost, resp. ekonomickou aktivitu v sektoru cestovního ruchu, který v rámci šetření není specificky vymezen. Je však možná implikace na základě procentuálního zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v odvětví označeném jako pohostinství a ubytování. Tyto hodnoty jsou v Brně nadprůměrně významně zastoupeny a to jak při porovnání s Jihomoravským krajem, tak zejména při celostátním srovnání. V rámci Marketingové studie cestovního ruchu města Brna a zejména v novější obecně zaměřené Strategii pro Brno jsou detailněji rozebírány další socioekonomické aspekty, které však mají větší vliv na regionální rozvoj obecně než na cestovní ruch jako komponentu (např. dynamika obyvatelstva, detailní rozbor trhu práce, průmysl a zemědělství, terciérní a kvartérní aktivity typu školství vědavýzkum atp.). Aby nedocházelo ke zbytečnému dublování informací, nejsou v tomto dokumentu již podrobněji zmiňovány. Fyzicko geografická charakteristika (zejména klimatické podmínky, geomorfologická struktura, ochrana a tvorba ŽP, využití země) je součástí následující kapitoly. 2.5 Doprava V rámci této kapitoly je kladen zvýšený důraz na složku dopravy. Ta je z hlediska utváření podmínek pro dostupnost produktů cestovního ruchu klíčová a pro město Brno obzvláště dlouhodobě diskutovaná problematika Železničního uzlu Brno, klidové dopravy v centru města či role mezinárodního letiště). Doprava, jako jeden z mála aspektů rozvoje cestovního ruchu, také nebyla detailněji konfrontována v dřívějším strategickém dokumentu vztahujícím se k cestovnímu ruchu v Brně. Doprava patří mezi nejvýraznější socioekonomické faktory mající přímý vliv na cestovní ruch. Dopravní infrastruktura poskytuje základní pevnou platformu pro realizaci mobility turistů a dopravní terminály fungují jako vstupní brány města. Z hlediska dopravní dostupnosti má Brno velmi dobrou polohu zmiňované výhodné postavení v rámci regionu CENTROPE (Brno Vídeň Bratislava Budapcešť), leží na průsečíku důležitých silničních i železničních dopravních tahů, problémem však zůstává chybějící moderní infrastruktura, která by odpovídala významu tohoto klíčového dopravního uzlu 17

18 středoevropského regionu a v některých případech také četnost a struktura spojů, která by odpovídala potřebám města Individuální automobilová doprava Tranzitní silniční doprava je vzhledem k existenci dálničních přivaděčů (D1 a D2) a rychlostních komunikací řešena relativně uspokojivě, nedostatečné je však stále propojení sever jih prostřednictvím diskutovaných komunikací R43 / R52. Problémy jsou při průjezdu centrem města (městské okruhy) a zejména při parkování (tzv. dopravě v klidu). Nedostatek parkovacích ploch a jejich značení je považováno za jeden z klíčových problémů bránících lepší dostupnosti městského centra a dopravních terminálů jak pro jeho obyvatele, tak pro turisty. Tento nevyhovující stav je zachycen již v Marketingové studii cestovního ruchu města Brna, stručněji shrnut ve Strategii pro Brno a podrobněji rozveden v dopravních generelech či graficky v územním plánu města Brna. V Brně chybí zejména oficiální záchytná parkoviště typu Park and Ride (P+R), navázaná na služby veřejné hromadné dopravy. Problémem je také parkování v centru města, kdy nedostatek parkovacích míst a mnohdy nevhodně dimenzované parkovací domy ústí v historické centrum přeplněné parkujícími automobily (což má za následek také omezování pěších turistů v centru a další negativní externality typu znečištění ovzduší emisemi a hlukem a zvýšení dopravní nehodovosti). Nesouhlas se stávající kapacitou parkovacích ploch byl vyjádřen také členy expertní pracovní skupiny při diskusi nad analytickou částí Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna Brněnská nádraží Dálková autobusová doprava je převážně řešena ústředním autobusovým nádražím Zvonařka a pro vybrané spoje také nádražím u Hotelu Grand na Benešově třídě. Autobusové nádraží Zvonařka je zcela nevhodně umístěno ve vztahu k ostatním přestupním uzlům jak od vlakového nádraží, tak od zastávky MHD jej dělí nutný pěší přesun odpovídající jednotkám minut. Tato situace by se však měla změnit v souvislosti s projektem výstavby železničního uzlu Brno tzv. Europointem. Autobusové nádraží u Hotelu Grand sice leží blíže zastávkám MHD, je však kapacitně nedostačující (zejména pro množství a frekvenci autobusů) a postrádá důstojné funkční zázemí (veřejné WC, dostatečné parkoviště, kryté čekárny, možnost občerstvení pro cestující atp.). Doprava po městě je řešena systémem městské hromadné dopravy (MHD), který je plně navázán na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Tento systém provozuje, organizuje akoordinuje organizace KORDIS JMK (společnost s ručením omezeným, založená Jihomoravským krajem a statutárním městem Brnem v roce 2002). IDS JMK prozatím nepokrývá území celého kraje, pokrytí se však významně rozrůstá a kromě samotného Brna a okolí je do systému integrováno Blanensko (vč. Boskovicka), Vyškovsko, Hodonínsko (vč. Kyjovska), Břeclavsko (vč. Mikulovska). Napojení chybí především na Znojemsku. Propojení MHD s IDS umožňuje efektivní kombinace různých způsobů dopravy a firma KORDIS pomocí svých tipů na výlet s využitím IDS JMK přispívá také k rozvoji cestovního ruchu jižní Moravy. Slabiny IDS jsou prozatím v železniční dopravě na území města Brna, kdy některé regionální vlaky z kapacitních důvodů stávajícího vlakového nádraží nemohou obsloužit dostatečný počet cestujících. Železniční doprava má pro město Brno zásadní význam. Poloha na hlavním železničním koridoru (město je napojeno na spojnici 2 z celkem 30 evropských dopravních projektů TEN T (Trans European Transport Network, konkrétně se jedná o trasy Gdaňsk Varšava Brno/Bratislava Vídeň a Atény Sofie Budapešť Vídeň Praha Norimberk/Drážďany, což v návaznosti na množství dalších tratí dělá z Brna hlavní železniční uzel osobní dopravy na jižní Moravě. 18

19 Zásadní je projekt přestavby železničního uzlu. Současná poloha hlavního nádraží ve stávajících podmínkách nevyhovuje běžnému pulznímu provozu železničního uzlu. Stávající řešení železniční dopravy je nevyhovující, přičemž nedostačuje jak kapacitně (nedokáže např. v plné míře uspokojovat cestující využívající regionálních vlaků v rámci IDS JMK), tak z hlediska organizačně bezpečnostního zázemí (neúměrně velká zátěž okolí nádraží spojená s vysokou kumulací osob, což mnohdy vede k sociálně patologickým jevům a negativním externalitám spojeným s nadužíváním prostoru). Přestavba železničního uzlu Brno, označovaná jako Europoint Brno, je součástí vládního programu na modernizaci významných železničních uzlů a stanic v tranzitním koridoru, které se řadí mezi priority v rozvoji železniční dopravy v ČR (a město Brno s ním počítá také v rámci investiční výstavby Jižního centra). Myšlenka výstavby nového železničního nádraží spadá historicky až do 20. let 20. století, přičemž její podoba se neustále měnila. Poslední schválená varianta přestavby má být realizována v 5 etapách rozdělených do 6 staveb (5 železničních a 1 infrastrukturní města Brna). 1. stavba je realizována od října 2007 a jedná se o 1. část odstavného nádraží. K dokončení stavby by mělo dojít v květnu Na zbývající stavby, které byly pro zjednodušení sloučeny do modernizace průjezdu uzlem a nového osobního nádraží, se připravuje dokumentace v obnoveném územním řízení. Předpokládané ukončení a převedení provozu do nové podoby je konec roku Náklady na celkovou akci dosahují 24,5 mld. Kč, přičemž jsou diverzifikovány mezi 3 subjekty: Správa železniční dopravní cesty, s.o. (zde jsou náklady ve výši 20,5 mld. Kč, jedná se o samotnou železniční stavbu), statutární město Brno (3 mld., náklady na městskou infrastrukturu) a Jihomoravský kraj (1 mld., realizace přestupních terminálů IDS). Obr. 4: Vizualizace železničního uzlu Brno a Jižního centra Zdroj: Europoint.brno.cz,

20 Obr. 5: Liniová dopravní infrastruktura města Brna (podkladová data: ZABAGED, 2006, ortofoto ČÚZK 2006) Zdroj: autoři, Letiště Brno Letecká doprava je reprezentována mezinárodním civilním letištěm v Brně Tuřanech. Letiště je v provozu od roku S výjimkou desetileté pauzy, kdy sloužilo pouze armádě, představuje pozici druhého komerčně nejvyužívanějšího letiště v ČR. Letiště za dobu své existence prošlo několika rekonstrukcemi a dostavbami. Nejnovější změnou je výstavba moderní a architektonicky pozoruhodné odbavovací haly, která byla dokončena v roce

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Úloha města Brna v rozvoji regionu

Úloha města Brna v rozvoji regionu Úloha města Brna v rozvoji regionu Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně 1. 11. 2010 Marie ZEZŮLKOVÁ Kancelář strategie města VÝHODY MĚSTA BRNA Univerzitní a veletržní město Příznivá

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Město Brno. Průhonice 11. 9. 2013. František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna

Město Brno. Průhonice 11. 9. 2013. František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna Město Brno Průhonice 11. 9. 2013 František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna STRUKTURA PREZENTACE Základní informace o městě Chronologie rozvoje města, Strategie pro Brno Indikátorová

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace...

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28 Strategický plán města Hradce Králové Strategický plán města Hradce Králové byl schválen 27. 6. 2006 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 4 ženy tj. 11%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Plán udržitelné městské mobility pro Brno

Plán udržitelné městské mobility pro Brno Plán udržitelné městské mobility pro Brno Veřejná diskuse - 24. března 2015 Ing. Vladimír Bielko vedoucí Odbor dopravy Magistrátu města Brna Význam zpracování plánu udržitelné městské mobility Strategický

Více

část I. - analytická

část I. - analytická Plán udržitelné městské mobility města Brna část I. - analytická ČÁST B Analýza konkrétních problémů a příležitostí s vazbou na sledované indikátory Objednatel: Statutární město Brno Dominikánské náměstí

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

Management volných ploch na příkladu města Brna

Management volných ploch na příkladu města Brna Management volných ploch na příkladu města Brna Obnova měst - oživení městských center 15. 12. 2010, Wolkersdorf Jakub RYBÁŘ, Jan ZVARA Kancelář strategie města STRUKTURA PREZENTACE Co je to City Centre

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014

Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014 Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014 BMO v rámci Jihomoravského kraje Strategické plánování aglomerací v ČR NUTS 5 obecní úroveň:

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Regionální operační program Severozápad

Regionální operační program Severozápad Regionální operační program Severozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Regenerace a rozvoj měst... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaná podpora místního rozvoje...

Více

Vyhodnocení dopadů projektů rozvoje cyklistické infrastruktury do života regionů

Vyhodnocení dopadů projektů rozvoje cyklistické infrastruktury do života regionů Vyhodnocení dopadů projektů rozvoje cyklistické infrastruktury do života regionů Martin Maštálka Jana Stýblová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Dopady

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Konference Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Příprava Královéhradeckého

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Česko jede včera, dnes a zítra. Seminář Česko jede 6. 11. 2014, Brno

Česko jede včera, dnes a zítra. Seminář Česko jede 6. 11. 2014, Brno Česko jede včera, dnes a zítra Seminář Česko jede 6. 11. 2014, Brno Pamatujete si ještě, jak vůbec vznikla myšlenka Česko jede? CYKLOSTRATEGIE je to minulost, přítomnost, nebo budoucnost? PRIORITA 4. REALIZACE

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role 1.1. Doprava a komunikace 1.2. Technická infrastruktura Zlepšení stavu komunikací ve městě Snížení negativních

Více