ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE"

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12) ANALYTICKÁ ČÁST Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková DHV s.r.o. Číslo zakázky: Z/ Datum: březen 2010 Strana 1 (celkem 228)

2 OBSAH: A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území... 3 A.1.1. Řešené území... 3 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů... 5 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce A.2.1. Historický vývoj osídlení území A.2.2. Struktura osídlení A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí A.3. Hodnoty řešeného území ( 18 odst. (4) stavebního zákona) A.3.1. Přírodní hodnoty A.3.2. Kulturní hodnoty A.3.3. Civilizační hodnoty A.4. Limity využití území A.4.1. Horninové prostředí a geologie A.4.2. Vodní režim v krajině A.4.3. Ochrana přírody a krajiny A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy A.4.5. Hygiena životního prostředí A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura A.4.7. Veřejná technická infrastruktura A.4.8. Ochrana kulturních hodnot A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1. SWOT analýza B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území B.3. Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory Strana 2 (celkem 228)

3 A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území A.1.1. Řešené území Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice (dále jen ÚS Vltava) tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území): ORP České Budějovice: Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic), ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín, Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice), Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující kartogram č.1). Strana 3 (celkem 228)

4 kartogram 1: Řešené území Strana 4 (celkem 228)

5 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen ÚPVÚC ) Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (dále jen ČBSRA ) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR a JČK ). A ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen ČBSRA ) je územní plán schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne , kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne , která nabyla účinnosti k ). Tato dokumentace byla prověřena podle 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po považovány v souladu s výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1 Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne a vydána jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dnem ) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK) Praha České Budějovice Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice Vodňany a I/34 v úseku České Budějovice Třeboň. Dle ustanovení 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně: počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary Zliv České Budějovice. Do řešeného území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kv Kočín Mírovka). Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek. Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou (pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín, Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb. Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK. A Návrh ZÚR Jihočeského kraje Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace Posouzení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy nadmístního významu. Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava Rozvojová oblast České Budějovice Strana 5 (celkem 228)

6 Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice Planá, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice D3, České Budějovice letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice - západ, České Budějovice Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice Stromovka Vrbenské Rybníky Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10. Rozvojová osa Praha České Budějovice hranice ČR ( Linz) Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha České Budějovice hranice ČR ( Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha České Budějovice Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu. stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Vymezení ploch nadmístního významu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní Strana 6 (celkem 228)

7 infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD. Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení: SO 10 České Budějovice Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska. SO 11 České Budějovice Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. SO 14 České Budějovice Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci. Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové: KP 16 Knín Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. KP 21 České Budějovice Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany. KP 35 České Budějovice vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR 7 Purkarec golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. SR 11 České Budějovice golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku. SR 12 České Budějovice sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice, je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí. Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci: A 1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). A 2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku. Strana 7 (celkem 228)

8 Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu: D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém, tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí. Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné. A Územní plány obcí v řešeném území Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu). Strana 8 (celkem 228)

9 kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK Strana 9 (celkem 228)

10 tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD Obyvatelé stav Obec celkem Rodinné domy (byty) stav Rodinné domy (byty) nárůst dle ÚPD Rodinné domy (byty) návrh celkem Obyvatelé nárůst dle ÚPD Obyvatelé návrh celkem Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem A Technicko - plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel. Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy, zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území. Strana 10 (celkem 228)

11 kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí Strana 11 (celkem 228)

12 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy, vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského rozvoje v řešeném území. A.2.1. Historický vývoj osídlení území Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku). Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př. Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století. Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12. století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství. Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech. Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62 km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše, Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním, přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5%. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy řešeného území. Strana 12 (celkem 228)

13 A.2.2. Struktura osídlení Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce). Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu, zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení 1 nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba, sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České Budějovice, nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky), sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace, hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv, místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury (kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území, místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury (velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou dojížďku z okolních obcí, místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. tabulka 2: Sídelní struktura ORP Obec Středisko osídlení Počet obyvatel v roce 2009 České Budějovice Branišov Místní ostatní 230 České Budějovice Nadregionální Dasný Místní ostatní 304 Hluboká nad Vltavou Nadmístní 4910 Hosín Místní střední 758 Hrdějovice Místní velké 1594 Litvínovice Místní velké 2032 Olešník Místní střední 751 Vlkov Místní ostatní 19 Zahájí Místní střední 438 Zliv Nadmístní 3708 Týn nad Vltavou Horní Kněžeklady Místní ostatní V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura. Strana 13 (celkem 228)

14 A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Modrá Hůrka Místní ostatní 68 Temelín Místní velké 820 Žimutice Místní střední 597 Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné Strana 14 (celkem 228)

15 graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území Vývoj počtu obyvatel v řešeném území Počet obyvatel Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou Počty obyvatel Strana 15 (celkem 228)

16 A Další složky demografické bilance Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události - narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů. tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k Obec Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP Č. Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn n. Vlt. celkem Řešené území celkem graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009) Měna obyvatel v území Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Kategorie měny Strana 16 (celkem 228)

17 graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) Měna obyvatel v ORP České Budějovice Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Kategorie měny graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Kategorie měny Strana 17 (celkem 228)

18 tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k ORP Obec Počet obyvatel celkem 0-14 (%) Počet obyvatel (%) Počet obyvatel a více (%) Počet obyvatel 65 a více let Písek Branišov , , České Budějovice , , , Dasný , , ,2 25 Hluboká n. Vltavou , , ,8 628 Hosín , , ,1 92 Hrdějovice , , ,5 168 Litvínovice , , ,9 180 Olešník , , ,1 98 Vlkov 19 10,5 2 63, ,3 5 Zahájí , , ,7 47 Zliv , , ,8 550 ORP České Budějovice , , , Horní Kněžeklady 108 9, , ,6 32 Modrá Hůrka 68 13,2 9 64, ,1 15 Temelín , , ,5 119 Týn nad Vltavou Žimutice , , ,6 99 ORP Týn nad Vltavou , , ,6 265 Řešené území celkem , , , graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice Celkem obyvatel let let a více let Obyvatelé podle věkových kategorií Strana 18 (celkem 228)

19 graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou Celkem obyvatel 0-14 let let 65 a více let Obyvatelé podle věkových kategorií tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001) ORP Obec Obyvatelé stáří 15 let a více České Budějovice Osoby bez zákl. vzdělání Osoby se základním vzděláním vyučení a stř. odborné bez mat. Osoby s SŠ vzděláním vyšší odborné a nástavbové Osoby s VŠ vzděláním Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem Strana 19 (celkem 228)

20 graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice let a více celkem Bez základ. vzdělání Základní vzdělíní Vyučení a stř. odborné SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 0 dosažené vzdělání graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou let a více celkem Bez základ. vzdělání Základní vzdělání Vyučení a střed. odborné SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Dosažené vzdělání V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s minulým měsícem jejich počet vzrostl o osob (o 8,6 %) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu uchazečů o osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 %. Meziroční nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší. Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu. Z jednotlivých okresů Strana 20 (celkem 228)

21 byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla k v České republice 9,24 %, když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 %). Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno volných pracovních míst, což znamená, že v přepočtu na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání. Meziročně klesl počet nabízených volných pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v České republice k pouze 17,4 osob.. Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a jeho okresech jsou v následující tabulce. tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji meziokresní srovnání Míra registrované nezaměstnanosti v % celkem muži ženy Volná pracovní místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo index absolutně /2008 Kraj celkem 7,78 4,83 6,92 4,03 8,93 5, ,2 18,2 4,2 v tom okresy: České Budějovice 5,85 3,62 5,02 2,92 6,97 4, ,6 11,3 3,0 Český Krumlov 10,19 6,78 9,07 5,83 11,74 8, ,0 32,7 6,5 Jindřichův Hradec 8,26 4,56 7,04 3,63 9,90 5, ,6 35,0 6,3 Písek 8,01 5,26 7,14 4,31 9,10 6, ,8 18,9 4,9 Prachatice 7,00 4,75 6,51 4,35 7,64 5, ,9 13,1 4,5 Strakonice 8,46 5,82 7,58 4,98 9,68 6, ,5 11,2 2,3 Tábor 9,12 4,98 8,52 4,19 9,88 5, ,9 43,8 8,1 Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu. graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/ /2009 % 12,0 Míra nezaměstnanosti v období 12/ / ,0 8,0 6,0 4,0 2,0 CK CK 5,79 4,83 CB CB CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK 7,78 7,07 6,34 6,57 6,55 6,36 6,37 6,61 6,65 6,69 6,77 CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB Jč.kraj min. okres 0,0 max. okres XII I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České Budějovice (5,85 %) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 %) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra nezaměstnanosti k je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu. Strana 21 (celkem 228)

22 tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ ORP Obec Počet obyvatel Míra registrované nezaměstnanosti (%) Průměrný věk Branišov 230 2,6 36,4 České Budějovice ,8 41,2 Dasný 304 3,5 35,9 Hluboká nad Vltavou ,3 39,6 Hosín 758 3,8 39,1 Hrdějovice ,1 38,8 Litvínovice ,7 36,5 Olešník 751 4,4 39,3 Vlkov 19 7,1 53,7 Zahájí 438 4,2 38,3 Zliv ,7 40,6 ORP České Budějovice ,9 39,9 České Budějovice Týn nad Vltavou Horní Kněžeklady 108 2,3 48,5 Modrá Hůrka 68 3,3 44,8 Temelín 820 7,4 40 Žimutice 597 6,9 40,6 ORP Týn nad Vltavou ,0 43,5 graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice Míra nezaměstananosrti v ORP České Budějovice Míra nezaměstananosrti (%) Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou Míra nezaměstnanosti v ORP Týn nad Vltavou Míra nezaměstnanosti (%) Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice Strana 22 (celkem 228)

23 tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Název okresu Tržní nájemné Měsíční Roční Regul. nájemné Kč Kč/m 2 změna změna reg_najem Kč/m 2 Písek , České Budějovice ,1-1, Český Krumlov , Jindřichův Hradec , Tábor ,8 10, Strakonice , Prachatice ,18 2, tabulka 10: Vývoj průměrných mezd meziokresní srovnání Název okresu České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor r1998 r1999 r2000 r2001 r2002 r2003 r2004 r2005 tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích meziokresní srovnání (dle ČSÚ) doprava, sklady a spoje NUTS Česká republika 8 271, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 881, , , , , , ,00 České Budějovice 8 436, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 473, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 7 726, , , , , , ,00 Písek 7 258, , , , , , ,00 Prachatice 7 512, , , , , , ,00 Strana 23 (celkem 228)

24 Strakonice 7 539, , , , , , ,00 Tábor 7 629, , , , , , ,00 obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží NUTS Česká republika 7 220, , , , , ,00 Jihočeský kraj 6 378, , , , , , ,00 České Budějovice 6 815, , , , , , ,00 Český Krumlov 6 827, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 5 461, , , , , , ,00 Písek 6 311, , , , , , ,00 Prachatice 4 913, , , , , , ,00 Strakonice 5 569, , , , , , ,00 Tábor 6 762, , , , , , ,00 ostatních veřejné a sociální služby NUTS Česká republika 6 660, , , , , ,00 Jihočeský kraj 5 651, , , , , , ,00 České Budějovice 6 076, , , , , , ,00 Český Krumlov 5 668, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 5 025, , , , , , ,00 Písek 5 684, , , , , , ,00 Prachatice 6 644, , , , , , ,00 Strakonice 3 789, , , , , , ,00 Tábor 5 205, , , , , , ,00 peněžnictví a pojišťovnictví NUTS Česká republika , , , , , ,00 Jihočeský kraj , , , , , , ,00 České Budějovice , , , , , , ,00 Český Krumlov , , , , , , ,00 Jindřichův Hradec , , , , , , ,00 Písek , , , , , , ,00 Prachatice , , , , , , ,00 Strakonice , , , , , , ,00 Tábor , , , , , , ,00 pohostinství a ubytování NUTS Česká republika 7 294, , , , , ,00 Jihočeský kraj , , , , , ,00 České Budějovice , , , , ,00 Český Krumlov 5 973, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec , , , , ,00 Písek 5 173, , , , , , ,00 Prachatice , , , , ,00 Strakonice 6 119, , , , , , ,00 Tábor , , , , ,00 Strana 24 (celkem 228)

25 stavebnictví NUTS Česká republika 8 889, , , , , ,00 Jihočeský kraj 8 789, , , , , , ,00 České Budějovice 9 348, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 858, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 7 841, , , , , , ,00 Písek 8 719, , , , , , ,00 Prachatice 8 002, , , , , , ,00 Strakonice 8 489, , , , , , ,00 Tábor 9 079, , , , , , ,00 školství NUTS Česká republika 7 376, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 189, , , , , , ,00 České Budějovice 6 999, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 320, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 7 248, , , , , , ,00 Písek 7 373, , , , , , ,00 Prachatice 7 433, , , , , , ,00 Strakonice 7 344, , , , , , ,00 Tábor 7 143, , , , , , ,00 v činnostech prodeje nemovitostí NUTS Česká republika 8 844, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 194, , , , , , ,00 České Budějovice 7 395, , , , , , ,00 Český Krumlov 6 556, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 6 388, , , , , , ,00 Písek 6 350, , , , , , ,00 Prachatice 7 932, , , , , , ,00 Strakonice 6 661, , , , , , ,00 Tábor 7 697, , , , , , ,00 v průmyslu NUTS Česká republika 8 153, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 718, , , , , , ,00 České Budějovice 8 669, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 732, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 7 019, , , , , , ,00 Písek 7 710, , , , , , ,00 Prachatice 6 476, , , , , , ,00 Strakonice 7 070, , , , , , ,00 Tábor 7 811, , , , , , ,00 veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení NUTS Strana 25 (celkem 228)

26 Česká republika 9 515, , , , , ,00 Jihočeský kraj 9 201, , , , , , ,00 České Budějovice 9 826, , , , , , ,00 Český Krumlov 9 873, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 9 065, , , , , , ,00 Písek 8 446, , , , , , ,00 Prachatice 9 314, , , , , , ,00 Strakonice 8 099, , , , , , ,00 Tábor 8 852, , , , , , ,00 zdravotnictví, veterinárních služeb a sociálních činností NUTS Česká republika 7 510, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 324, , , , , , ,00 České Budějovice 7 263, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 773, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 7 364, , , , , , ,00 Písek 8 276, , , , , , ,00 Prachatice 7 048, , , , , , ,00 Strakonice 7 227, , , , , , ,00 Tábor 6 753, , , , , , ,00 zemědělství, lesnictví, těžby dřeva a rybolovu NUTS Česká republika 6 895, , , , , ,00 Jihočeský kraj 7 110, , , , , , ,00 České Budějovice 7 565, , , , , , ,00 Český Krumlov 7 587, , , , , , ,00 Jindřichův Hradec 6 861, , , , , , ,00 Písek 7 129, , , , , , ,00 Prachatice 6 923, , , , , , ,00 Strakonice 6 709, , , , , , ,00 Tábor 6 919, , , , , , ,00 Strana 26 (celkem 228)

27 kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území Strana 27 (celkem 228)

28 kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území Strana 28 (celkem 228)

29 kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území Strana 29 (celkem 228)

30 kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva podíl obyvatel ve věku 0-14 let Strana 30 (celkem 228)

31 kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva podíl ve věku 65 let a více Strana 31 (celkem 228)

32 kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním Strana 32 (celkem 228)

33 kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Strana 33 (celkem 228)

34 Kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání Strana 34 (celkem 228)

35 kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti Strana 35 (celkem 228)

36 A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel Predikce vývoje počtu obyvatel v území je odvozena jednak z prognózy vývoje počtu obyvatel (střední hodnota) dle ČSÚ a tato byla aplikována na řešené území ÚS Vltava. Jedním z předpokladů pro predikci vývoje počtu obyvatel je, že populační vlna z druhé poloviny 70. let, se pravděpodobně již nebude opakovat. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup porodnosti posilují navíc porody odložené z 90. let. Novinářský pojem baby-boom ale zdaleka neodpovídá intenzitám ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně zvýšené porodnosti brzy skončí. tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském kraji v letech Věková struktura obyvatelstva Obyvatelé ve věku Obyvatelé ve věku Obyvatelé ve věku Celkem Graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji Počty obyvatel v letech Strana 36 (celkem 228)

37 Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ Prognóza vývoje obyvatel v Jihočeském kraji podle věkového složení Vývoj počtu obyvatel v letech tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ Obec ORP České Budějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v řešeném území ORP České Budějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem Počty obyvatel v letech Z průběhu grafu vyplývá, že počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel brání dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích. Strana 37 (celkem 228)

38 Tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec ORP České Budějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem Graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle ÚPD ORP České Budějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem Počty obyvatel v letech tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem Strana 38 (celkem 228)

39 graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice Prognóza vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice dle ÚPD České Budějovice Počty obyvatel v ltech graf 19 Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území Prognóza vývoje počtu obyvatel v obcích v řešeném území Počty obyvatel v letech Branišov Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice Jak z průběhu grafů vyplývá jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle navržených rozvojových ploch pro bydlení a z nich odvozeného předpokládaného nárůstu počtu obyvatel a bytů značně optimistické a zřejmě i nadsazené. Nejmarkantnější je to v případě města České Budějovice a obcí Hosín, a Temelín. Rozvojové plochy pro bydlení jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. Výjimku tvoří obce v bezprostřední blízkosti města Českých Budějovic jako Litvínovice, Branišov, Dasný, u kterých křivka grafu vykazuje minimální odchylky od lineárního průběhu, což je dáno skutečným rozvojem individuální bytové výstavby. Dlouhodobě vzestupnou křivku trvale bydlících obyvatel vykazuje i město Hluboká a obce Hrdějovice, Hosín, které mají Strana 39 (celkem 228)

40 rovněž reálné předpoklady pro rozvoj bydlení. Nicméně v ÚS Vltava je potřeba pro rozvojové plochy s určitou korekcí dimenzovat sítě technické a dopravní infrastruktury, a uvažované počty obyvatel je potřeba chápat jako limitní kapacity. Kartogram 13: Živě narození Strana 40 (celkem 228)

41 Kartogram 14: Zemřelí Strana 41 (celkem 228)

42 Kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území Strana 42 (celkem 228)

43 Kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území Strana 43 (celkem 228)

44 A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí A Územní plány velkých územních celků Do řešeného území zasahují tyto schválené (vydané) ÚPVÚC ČBSRA včetně Změny č.1 a č.2 ČBSRA. Dle ustanovení 187 odst. (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA včetně změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž Jejich bližší charakteristiky jsou uvedeny v části vyhodnocení schválených ÚPD na začátku textu (kapitola A.1.2.1). A Zásady územního rozvoje Kromě těchto platných a schválených ÚPVÚC jsou v současné době zpracovávány ZÚR JČK. Návrh ZÚR Jihočeského kraje je dokončen a převzat pořizovatelem, včetně dokumentace SEA a hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a kompletního rozboru udržitelného rozvoje území. Dne proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle 32 odst. 2 stavebního zákona. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle 37 odst. 4 stavebního zákona. A Územní plány obcí Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní plány) pořízené v průběhu posledních 20 let. Územní plány obcí navíc mají schváleno či rozpracováno řadu změn, což je na úkor přehlednosti o stavu a vývoji v území. Řada územních plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, chybějící oddíly a kapitoly požadované současně platným stavebním zákonem). Tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území Obec Název ÚPD Zpracovatel Rok schválení, rozpracovanost ÚPnSÚ Branišov 3 RNDr. PERLÍN RADIM, PRAHA Branišov Změna č.2 Branišov ÚPnSÚ AD, České Budějovice ÚPnM České Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér České Budějovice Brno, Brno Budějovice Změna č.1 36 ÚPnM České Budějovice Různí zpracovatelé ÚPO Dasný A+U DESIGN, České Budějovice ÚPO Dasný Změna č. 1 ÚPO Dasný ÚP STUDIO České Budějovice ÚPnSÚ Hluboká nad Vltavou A+U Design, České Budějovice Hluboká nad Změna č.1 4 ÚPnSÚ Vltavou Hluboká nad Vltavou A+U Design, České Budějovice ÚP Hluboká nad Vltavou AD, České Budějovice Řízení o návrhu ÚP 2010 Hosín ÚPO Hosín AD, České Budějovice Změna č.2 ÚPO Hosín AD, České Budějovice Horní Kněžeklady ÚPO Horní Kněžeklady ÚP STUDIO České Budějovice Hrdějovice ÚPO Hrdějovice UPLAN s.r.o., Vlastiboř Projednání návrhu 2010 Litvínovice ÚPO Litvínovice AD, České Budějovice ÚP Litvínovice AD, České Budějovice Projednání zadání Modrá Hůrka ÚPO Modrá Hůrka Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Změna č.1 ÚPO Modrá Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, V rámci ÚPnSÚ Dubné Strana 44 (celkem 228)

45 Hůrka České Budějovice Změna č.2 ÚPO Modrá Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Hůrka České Budějovice Schváleno zadání 2008 ÚPnSÚ Olešník A+U Design, České Budějovice Změna č.1 ÚPnSÚ Olešník Olešník A+U Design, České Budějovice Změna č.2 ÚPnSÚ Olešník A+U Design, České Budějovice ÚPnSÚ Temelín A+U Design, České Budějovice Změna č.1 ÚPnSÚ Temelín A+U Design, České Budějovice Temelín Změna č.2 ÚPnSÚ Temelín A+U Design, České Budějovice ÚP Temelín A+U Design, České Budějovice veř.projednání konceptu + SEA, únor 2010 odevzdání návrhu Vlkov ÚPO Vlkov SURPMO, a.s., Praha zpracovává se čistopis stanovisko nadřízeného orgánu Zahájí ÚPO Zahájí UA Projekce, České Budějovice Zliv ÚPnSÚ Zliv AD, České Budějovice ÚPO Žimutice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Žimutice Změna č.1 ÚPO Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Žimutice České Budějovice Změna č.2 ÚPO Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, Žimutice Změna č.3 ÚPO Žimutice A Územně analytické podklady České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Schváleno zadání Zpracovatel ÚS Vltava obdržel od pořizovatele kompletní sadu digitálních dat územně analytických podkladů (ÚAP) pro řešené území i širší vztahy dne Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). A Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen PRK ) je základní strategický materiál Jihočeského kraje, obsahující Titulní stranu s obsahem a úvodním slovem hejtmana, Přehled programových dokumentů, Sociálně ekonomický profil kraje, SWOT analýzu, Strategickou část, Návrh financování, Zabezpečení realizace, Závěr a seznam použitých zkratek a dále přílohy Výsledky realizace Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje z roku 2001 souhrnná bilance za uplynulé období, Analýza vybraných projektů, Hlavní směry Regionální inovační strategie, Hospodářsky slabé regiony vymezení, Oblasti ohrožené vysídlením, Základní struktura a obsazení pracovních týmů při implementaci PRK, Tabulkové přílohy, Mapové přílohy a Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce. Pro územní studii je zásadní SWOT analýza, ze které vyplývá, že mj. patří mezi SILNÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem, včetně tradičních vazeb na sousední regiony, o vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou, o rozvíjející se malé a střední podnikání, o potenciál biomasy jako obnovitelné suroviny, o vyvážené rozmístění přirozených center - měst střední velikosti, o vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu; zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky atraktivní příroda a kulturní krajina, s velkou koncentrací historických památek, o tradice lázeňství; Strana 45 (celkem 228)

46 o atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, rekreační plavby a hipoturistiky, o postupně se zlepšující technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd, o existence dílčích územních plánů a kvalitní příprava ZÚR JČK dle nového SZ; SLABÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje, o neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T (dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4), o chybějící obchvaty sídel především na silnicích I. a II. třídy, o velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel, o nedostatečná investiční vybavenost nemocnic a zařízení sociálních služeb, o nevyhovující struktura a kapacita sociálních služeb a zařízení, o zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb, o nevhodná druhová skladba lesních porostů v některých mikroregionech vůči působení vlivu biotických a abiotických činitelů, o nevhodné využití zemědělské půdy (např. vysoká míra zornění) a kulturní krajiny v některých oblastech kraje, o nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity, o špatný stav některých technických a kulturně-historických památek, o sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu, o špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (např. absence vybavených odpočívadel, opuštěná tržiště, prostituce), o pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav, o existující bariéry migrace ryb; PŘÍLEŽITOSTI Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o rozvoj podnikatelských služeb, zejména specializovaných, o regionální a místní možnosti využití existence celostátně významného energetického zdroje (Temelín), o trvale udržitelné využití přírodních atraktivit a kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství, o rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím, o budování cyklostezek a rozvoj sítě cyklotras v regionu, o dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu, o tvorba nových a inovace stávajících produktů cestovního ruchu, o posilování úrovně koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni regionů a kraje, o jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace, o vybudování dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v ose Eurokoridoru sever-jih, včetně výstavby nové tratě České Budějovice Linz, o dostavba rychlostní komunikace R4 od hranic kraje ke křížení se silnicí I/20 a modernizace silnice I/4 až na státní hranici s Německem, o využití splavnosti řeky Vltavy pro rekreační a příležitostnou vodní dopravu, o produkce a zpracování obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU, o zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb; HROZBY pro území Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o nepříznivá struktura a vývoj populace v řadě lokalit kraje, o nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby, o pokles počtu žáků a studentů z důvodu nepříznivého demografického vývoje zejména 90. let 20. století, o zpomalení výstavby a nedokončení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a odklad dokončení komunikace R4 a modernizace I/4 ve směru Praha Strakonice Strážný Pasov, o pomalá výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v důsledku nedostatku finančních prostředků, o prohloubení socioekonomických disparit uvnitř kraje a zhoršování dostupnosti služeb, pracovních příležitostí a dopravní dostupnosti ve venkovském prostoru, o problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí, o zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě, o chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku zejména centrálních finančních zdrojů, o nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody, o růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu, o problematické splnění směrnic EU o čištění odpadních vod do roku 2010, o nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability, o urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD), Strana 46 (celkem 228)

47 o o neexistence volného tržního prostředí v zemědělství zvyšující se závislost konkurenceschopnosti zemědělství na dotační politice státu a EU, další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů. Dalším zásadním oddílem PRK je STRATEGICKÁ ČÁST, obsahují VIZI Jihočeského kraje v této definici: Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva., tezi, že konkurenceschopnost a prosperita Jihočeského kraje bude vycházet z jeho ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU: o kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje a sociální soudržností obyvatel, o vyšší aktivity podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků, která umožňuje využít schopností obyvatel a rozšířit spektrum podnikatelských činností na území kraje, o dostupnosti vody, energií, médií a informací nezbytných k realizaci rozvojových aktivit, o kvalitní vnitřní i vnější dopravní dostupnosti, o zemědělského sektoru reflektujícího reformní trendy EU a postupnou liberalizaci světového trhu se zemědělskými komoditami, o rozmanitosti krajiny a přírody, kulturního dědictví a specifik kraje zabezpečujících možnosti rozvoje cestovního ruchu, o venkovských oblastí s pestrou škálou ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, které zajistí stabilizaci osídlení, o měst a jejich zázemí, která jsou prostřednictvím vzájemné sítě vazeb motorem socioekonomického rozvoje kraje, GLOBÁLNÍ CÍL, definovaný takto: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje., konkretizovaný do 8 PRIORITNÍCH OS (1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, 2. Lidské zdroje a sociální soudržnost, 3. Dostupnost a infrastruktura, 4. Rozvoj urbánních prostorů, 5. Venkovský prostor, 6. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví, 7. Efektivní veřejná správa a modernizace institucí, 8. Životní prostředí), kdy osy č. 3., 4., 5., 6. a 8. se bytostně dotýkají obsahu řešení územní studie, a kdy každá prioritní osa má svůj STRATEGICKÝ CÍL, kdy strategickým cílem prioritní osy je o Dostupnost a infrastruktura je zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti (osa 3), o Rozvoj urbánních prostorů Jihočeského kraje je podpora posilování role měst jako přirozených rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů (osa 4), o Venkovský prostor je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachování místních tradic a hodnot krajiny (osa 5), o Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických hodnot (osa 6), o Životní prostředí je zabezpečení podmínek dílčích aspektů ochrany životního prostředí a zavedení systému řešení integrovaných rizik (osa 8), a kdy pro naplnění těchto cílů jsou navržena dále uvedená opatření s jednotlivými operačními cíly, kdy dále vybíráme OPERAČNÍ CÍLE s přímou vazbou na obsah řešení studie: o Rozvoj regionální a místní dopravní infrastruktury, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energií, o Podpora dostupnosti internetu v kraji, o Dostupnost telekomunikačních sítí, o Podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách kraje, o Modernizace a rozvoj infrastruktury sloužící pro veřejnou dopravu, o Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst (center, veřejných prostor, tradičních obytných zón - zvláště panelových sídlišť, tradičních průmyslových a obdobných zón revitalizace brownfields), o Vyřešení dopravní situace ve městech (veřejná doprava (MHD), bezpečnost a řízení provozu (dopravní telematika, city logistika), cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu), o Posilování aktivit měst a urbanizovaných prostorů v území, Strana 47 (celkem 228)

48 o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o Překonání nedostatečné kritické váhy měst prostřednictvím síťování, tj. vytvářením hmotných (infrastrukturních) i nehmotných (informačních, znalostních, vztahových) sítí pro posílení toků zboží, kapitálu, informací, znalostí apod., Posilování vazeb město zázemí, Diverzifikace zemědělských činností, Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově, Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich rozvoje, Rozšíření škály služeb na venkově, Tvorba podmínek pro nové investice, Zvýšení konkurenceschopnosti podporou mimoprodukčních funkcí, Rozvoj ekologického zemědělství, Posílení využití obnovitelných zdrojů energie, především travní a dřevní biomasy, Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího využití potenciálů lesů a jejich produkčních faktorů, Posílení konkurenceschopnosti dalším rozvojem technického potenciálu a podporou inovačních technologií a procesů, včetně alternativní produkce dřeva, Podpora navazujícího dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, Zvýšení podílu lesnictví na vodním hospodářství posílením vodohospodářské a hydrické funkce lesů, Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení CR, Rozvíjení lázeňských a wellness kapacit, Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury CR, Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury CR v oblasti turistických cest (naučné stezky, hipostezky, vodní cesty atd.) a cyklistických tras, vč. doprovodné infrastruktury a značení, sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, infrastruktury pro zimní turistiku (lyžařské a běžecké areály), zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness), ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku, Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit, Rozvoj produktů pro zimní sezonu, Efektivnější využití lázeňských a wellness kapacit a rozšíření lázeňských služeb, Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu, Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch, Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika), Využití místního potenciálu při ochraně a využívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu sounáležitosti s regionem a při rozvoji CR v Jihočeském kraji, Využití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu, Podpora využívání destinačního managementu pro koordinaci, podporu i rozvoj CR v Jihočeském kraji, Podpora malých a středních podniků působících v CR, Územně vyvážené zvýšení návštěvnosti kraje, Prodloužení délky pobytu návštěvníků, Vytvoření podmínek pro prodloužení letní a zimní sezony, podpora rozvíjení CR mimo sezónu, Ochrana a využívání vodních zdrojů, Ochrana ovzduší a snižování emisí, Ochrana přírody, tvorba krajiny, Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží, Omezování rizika povodní a jejich dopadů, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zabezpečení nouzového zásobování vodou, Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny, Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny, Zvýšení ekologické stability lesa a posílení jeho mimoprodukčních funkcí, Zvýšení ekologické stability rybničních soustav a posílení jejich mimoprodukčních funkcí (nutnost postupné modernizace rybníků a rekonstrukcí hrází), Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace), Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu, Strana 48 (celkem 228)

49 o Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny, o Racionální přístup k těžbě a zpracování nerostných surovin a omezování jejich negativních dopadů na krajinu a životní prostředí, o Zachování půdní úrodnosti, o Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch; kdy na tyto operační cíle navazují již konkrétní AKTIVITY, které již nebudou pro jejich velké množství jednotlivě vybírány a uváděny přímo zde v textu studie. 4 A Další strategické dokumentace krajského významu Další strategické dokumenty vydané a pořízené Jihočeským krajem v oblasti dopravy, energetiky, cestovního ruchu, ochrany přírody, odpadového hospodářství nebo surovinového potenciálu kraje jsou obvykle buď přímo koncepčního charakteru s malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace nebo ryze oborové, jejichž průmět do řešení studie je vždy omezen na konkrétní oblast hodnot v území nebo limitů využití území. Z těch zásadních, které byly využity pro zpracování analytické části územní studie a bude z nich vycházeno při tvorbě obsahu návrhové části je potřeba zmínit: Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen KOPK ) JČK, zpracovaná sdružením forem ATEM s.r.o. a EIA servis s.r.o. v roce 2008, řešící zásadní otázky environmentálního charakteru, Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje (resp. její aktualizace provedená firmou SEVEN v roce 2008), vymezující priority v oblasti elektroenergetiky, zásobování teplem, obnovitelných zdrojů energie, a další, Krajský generel nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále jen NR-R ÚSES ) zpracovaný v roce 2007 týmem řešitelů Ing. Friedrich, Ing. Popela, Ing. Wimmer, Ing. Novák) vymezující nadregionální a regionální biokoridory a biocentra do polygonů vč. vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (dále jen PRVKÚC ) Jihočeského kraje, vč. jeho dvou aktualizací, který je zevrubně vyhodnocen v poslední části této studie, Plán odpadového hospodářství a Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Regionální surovinová politika Jihočeského kraje. A Další součásti legislativního prostředí Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávou v rozsáhlých územích, jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí. Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, ÚSES apod.) vytváří pro řešené území významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z něho se odvozují režimy a omezení v chráněných územích a jejich ochranných pásmech. V řešeném území se nachází mnoho vodních toků, nachází se zde významná víceúčelová vodní nádrž Hněvkovice (důležitá pro zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží, odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, zejména odběr chladící vody pro JE Temelín, ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, k výrobě elektrické energie, výkon rybářského práva, likvidace havárií v jakosti vody, zajištění plavby v nádrži součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou, rekreace a vodní sporty) a zdroje podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo jiné podílejí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dalších. A.3. Hodnoty řešeného území ( 18 odst. (4) stavebního zákona) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území 4 Více viz Program rozvoje Jihočeského kraje, strategická část, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci Koncepční materiály na adrese Strana 49 (celkem 228)

50 A.3.1. Přírodní hodnoty Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutokem velkých řek Vltavy a Malše, v jižní části řešeného území. Dominantou řešeného území a hlavním předmětem řešení je vodní nádrž Hněvkovice, jež od přehradního profilu v ř. km 210,390 vyplňuje zde již hluboké údolí vodního toku Vltavy. Osa vodní nádrže generelně směřuje severojižním směrem s malými odchylkami v jižní části plochy. Říční údolí bylo dosti hluboké a vyznačovalo se strmými břehy, do nichž byla hluboko zaříznuta údolí menších i větších přítoků, jež po naplnění nádrže vytvořily v převážné míře úzké a relativně hluboké zátoky. Po naplnění přehradní nádrže vznikla vodní plocha délky asi 18,59 km. I při naplnění nádrže na maximální provozní hladinu je hladina nádrže stále ještě výrazně převyšována okolními břehy, jež se nacházejí o 40 až 200 m výše. Terén je v dolní části nádrže až zhruba k obci Purkarec relativně otevřený, s poněkud ploššími břehy, dále proti proudu je i nad současnou vodní hladinou zhusta velmi strmý, zpravidla porostlý lesy, nebo skalnatý. Ve všech těchto charakterově odlišných krajinných segmentech převládá nejenom prostorová členitost, živost a dynamika (včetně pánevních oblastí vymezených výraznými horizonty), ale i úměrné členění dané formami hospodářského využití. S výjimkou urbanizovaných území českobudějovické aglomerace, a s výjimkou extrémní technické stavby Jaderné elektrárny Temelín převládá v krajinné scéně úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou, přizpůsobenou členitému reliéfu. V řešeném území přispívá k výraznosti obrazu krajiny i přítomnost stop historického vývoje krajiny a osídlení. Zvláště patrné jsou kulturní a historické hodnoty krajiny v komponovaných krajinářských úpravách Hlubocka. A Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. Oblast krajinného rázu Bechyňsko-Vltavotýnsko Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejíž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice, do řešeného území zasahuje pouze svým jižním okrajem. Koridory řeky Vltavy jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků. V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí. Do jižní části oblasti a zejména do řešeného území zasahuje historická krajina Hlubocka s oborami. Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, vodní síť doplňují již jen drobné přítoky charakteru potoků. Na Vltavě je vytvořeno několik vodních děl, součástí Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech , a vodní dílo Kořensko, které zasahují do severní poloviny řešeného území. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Struktura rozložení lesů a orné půdy odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Oblastí prochází zejména komunikace nižších tříd, které navazují na historickou cestní strukturu doloženou historickými mapami. Výraznou novou dominantou nejen této oblasti, ale celé velké části Jihočeského kraje, je stavba jaderné elektrárny Temelín, zkolaudovaná v roce 2006 (pozn. již mimo řešené území, ale je nepřehlédnutelnou pohledovou dominantou celé této oblasti). obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice Strana 50 (celkem 228)

51 obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území Oblast krajinného rázu Českobudějovická pánev Oblast krajinného rázu, která zahrnuje jeden z hlavních a typických prostorů Jižních Čech. Má dva kontrastní charaktery spolupůsobící v uzavřeném prostorovém rámci silně urbanizovanou krajinu velkého města postupně vyplňující prostor mezi svahy Rudolfova, Hosína a Blanského lesa a rozlehlou rybniční krajinu táhnoucí se od Českých Budějovic k Vodňanům. Prostorové vymezení výrazným masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a výrazná hrana Táborské pahorkatiny, do které se zařezává údolí Vltavy po Hlubokou, je vedle dílčích scenérií rybniční krajiny hlavním atributem estetické atraktivnosti krajiny. Krajina mimo urbanizované území vyniká uvnitř rybničních soustav harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Významné hodnoty do krajiny vnášejí historické krajinné úpravy Hlubocka s překrývajícími se vrstvami postupné kultivace od středověké rybniční soustavy až po pozdně romantické úpravy druhé poloviny 19. století. Oblast z velké části náleží k Blatské pánvi (Vodňanská a Zlivská pánev, Chvalešovická pahorkatina), JV části Českobudějovické pánve. Jedná se o širokou tektonickou příkopovou sníženinu protaženou směrem SZ-JV (ploše pahorkatinný až plošinný povrch a akumulační georeliéf nízkých teras Vltavy a širokých niv vodních toků) Krajina je charakteristická řadou vodních toků, přítoků Vltavy s vedlejšími rameny, slatěmi a mrtvými kanály, potoky a množstvím rybníků. V Českobudějovické pánvi v povodí Vltavy se nachází výrazná českobudějovicko-hlubocká rybniční skupina s největším rybníkem Bezdrevem, vybudovaným koncem 15. století. Z ostatních rybníků této skupiny je z turistického hlediska zajímavý např. Munický rybník v blízkosti Hluboké nad Vltavou. Oblast je málo zalesněná smrkovými a borovými porosty s dubem letním, méně bukovými porosty. Ve vazbě na množství rybníků se objevují cenné mokřiny, pobřežní mokřady a vlhké, břehové a litorální porosty a rákosiny. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejména na vodní plochy a jejich břehy), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Původně bylo jádro oblasti bažinaté, proto je osídlení pravděpodobně o něco pozdější než v přilehlém Pošumaví. Více dokladů pochází teprve z doby kolem přelomu letopočtu. Dnes je krajina převážně odlesněná, v minulosti typické vlhké louky byly z velké části převedeny na ornou půdu nebo zmeliorovány. Krajinu prostupuje velké množství rybníků. Osu oblasti tvoří silnice I/20. České Budějovice jsou významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. Jižní okraj oblasti zaplňuje výrazně urbanizovaná plocha města České Budějovice a jeho aglomerace. Královské město České Budějovice jsou správním, historickým, kulturním, dopravním a průmyslovým centrem kraje. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Kromě Českých Budějovic má městský status Hluboká nad Vltavou (1378), Zliv (1409). Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel. V Strana 51 (celkem 228)

52 oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Zámek Hluboká nad Vltavou, výrazná dominanta čnící nad Českobudějovickou pánev, je spolu s loveckým zámkem Ohrada národní kulturní památkou. České Budějovice jsou městskou památkovou rezervací. Řada vesnic je vesnickými památkovými rezervacemi a zónami. Na Hlubockém panství Schwarzenbergů vznikla velmi harmonická kultivovaná lovecká krajina s prvky krajinářských kompozic. Západně od Českých Budějovic se v rybniční krajině nachází řada venkovských sídel, představujících unikátní soubor lidové architektury. Vesnickými památkovými zónami v řešeném území jsou Bavorovice a Munice. Obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi Oblast krajinného rázu - Lišovský práh - západní Třeboňsko Do řešeného území zasahuje pouze okrajově na jihovýchodním okraji (část území obce Hosín). Prudké svahy Rudolfovska ohraničují na západě vyvýšenou polohu krajiny Lišovského prahu, na severu tvoří méně výrazný krajinný předěl mezi Českobudějovickou pánví a soběslavsko veselskými blaty Hlubocká pahorkatina. Výhledy do Českobudějovické pánve jsou velmi atraktivní, na jihovýchodě ohraničené horizonty Novohradských hor, na jihu masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a na jihozápadě se zvedají lesnaté hřbety Podhůří Šumavy se vzdálenějšími horizonty hřebenů Šumavy. Vlastní krajina vyvýšené polohy je zemědělského charakteru s větších měřítkem členění zemědělských ploch a lesních Strana 52 (celkem 228)

53 porostů. Členitá pahorkatina na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice, s rozčleněným erozně denudačním povrchem asymetrické hrásťové stavby, silně tektonicky porušeným, s pásmem nejvýraznějších elevací na západě, se strukturními hřbety a suky, se zbytky zarovnaných povrchů. Lišovský práh (Hlubocká a Dobrovodská pahorkatina). Oblast leží na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice. Zdejší toky jsou poměrně malé, charakteru potoků. Místy se objevují rybníky, mokřady a vlhké louky. Oblast je středně zalesněná smrkovými a borovými porosty s bukem a modřínem. Lesy oddělují pole a louky, některé vlhké. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má leso-polní charakter, lesní plochy prostupují plochy lesů, polí, luk a rybníků. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína Strana 53 (celkem 228)

54 Kartogram 17: Krajinný ráz v řešeném území Strana 54 (celkem 228)

55 Kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území Strana 55 (celkem 228)

56 A Lokality NATURA 2000 Ptačí oblast CZ Hlubocké obory Ptačí oblast se nachází severně od Českých Budějovic na obou březích řeky Vltavy. Rozkládá se mezi obcemi Chlumec, Poněšice, Vlkov, Vitín, Dobřejovice a Munice. Ve směru VZ měří v nejširším místě 9,1 km od SJ pak 6,7 km. Zahrnuje dvě obory - Poněšickou a Starou a 3 maloplošná zvláště chráněná území - PR Karvanice, PR Libochovka a PP Baba. Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: ha Biota: Ptačí oblast je tvořena téměř výhradně souvislým lesním komplexem po obou březích Vltavy, jehož nejvýznamnější součástí jsou dvě obory: na levém břehu řeky Stará obora o výměře ha, založená v r. 1771, s chovem daňka, muflona a prasete divokého a na pravém břehu Poněšická obora o výměře ha, založená v r. 1853, kde je chován jelen evropský. Obě obory jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky specifickému způsobu lesního hospodaření se v nich i v přiléhajících územích na svazích údolí Vltavy udržel vysoký podíl listnatých dřevin v porostech (kolem 50 %, především dub, buk a lípa). Podstatný je také vysoký podíl starých a přestárlých porostů ( porosty ve stoprocentní likvidnosti ve smyslu rámcových směrnic pro hospodaření v odpovídajících hospodářských souborech, ne fyzická přestárlost porostů). Listnaté porosty starší než 90 let zaujímají plochu více než 800 ha, ve stáří nad 120 let pak plochu více než 450 ha. V zájmové oblasti jsou vyhlášeny genové základny dubu letního, buku lesního, lípy srdčité a smrku ztepilého na celkové ploše ha. Obmýtí je v genových základnách stanoveno pro dub na let, pro buk a lípu na 140 let a pro smrk na 130 let; obnovní doba je 50 let. Kvalita a význam: Díky vysokému zastoupení listnatých dřevin v porostech dosahují zde neobvykle vysoké početnosti některé typické druhy ptáků evropského listnatého lesa. Jedná se především o dva druhy z přílohy I směrnice o ptácích - strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). V oblasti jsou běžné i další druhy evropského listnatého lesa, jednak z řádu šplhavců: žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a datel černý (Dryocopus martius), a také z řádu pěvců: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes). Početnosti několika desítek párů dosahuje také holub doupňák (Columba oenas).od roku 1990 ve Staré oboře pravidelně hnízdí pár orla mořského (Haliaeetus albicilla). Při průzkumu v 2001 byli dále zjištěni včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), rorýs obecný (Apus apus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax). Zranitelnost: Stav navržené ptačí oblasti Hlubocké obory lze charakterizovat jako dlouhodobě vyrovnaný, stabilní, stejně jako stav populací cílových druhů. Management: zodpovědný orgán - Krajský úřad Jihočeského kraje, tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, chov zvěře, myslivost. Možné střety zájmu: Neuvedeno obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy) Evropsky významná lokalita CZ Hlubocké obory Lokalita sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, její jižní okraj zasahuje téměř do bezprostřední blízkosti města Hluboká nad Vltavou, zahrnuje též stávající PP Baba (o výměře 2,69 ha) a PR Karvanice (o výměře 14,17 ha + ochranné pásmo 63,77 ha) a přilehlé území. Nová obora, která se rozkládá při pravém břehu Vltavy, zahrnuje i území stávající PR Libochovka (53,78 ha). Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3257,0505 ha Strana 56 (celkem 228)

57 Biota: Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi- Carpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordatae- Fagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré (Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana), nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech - dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech. Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců, vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita, dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. roháčka Rhysodes sulcatus a roháče obecného (Lucanus cervus) lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný pouze ze dvou nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací. Kvalita a význam: Část území zaujímají PP Baba, PR Karvanice, PR Libochovka. Porosty mají z větší části dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů (zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou dobré. Jde o jednu z cca 10 lokalit na území ČR. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách. Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou. Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené skladby (pralesní relikty). Zranitelnost: Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na levém břehu Vltavy. Nebezpečím pro tuto část území mohou být nadměrné stavy chované zvěře. Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů, případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově, nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany. Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus. K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován. Management: Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů. Strana 57 (celkem 228)

58 Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu. Možné střety zájmu: Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře, která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče. obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín Evropsky významná lokalita CZ Vrbenské rybníky Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Zahrnuje mj. území stávající PR Vrbenské rybníky o výměře 245,8 ha; k tomuto komplexu je přičleněn malý rybník Šnejdlík na SZ okraji rybniční soustavy. Katastrální území: České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory. Rozloha lokality: 315,9051 ha. Biota: Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a bezkolencové (T1.9) louky. Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. Junco- Molinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum. Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh), Strana 58 (celkem 228)

59 smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde také zkoumána fauna chroustíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR). Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita). Kvalita a význam: Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1), nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci. Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality - kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý. Zranitelnost: Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše, krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení. Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá. Pro oba živočišné druhy, jež jsou předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin. Management: Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3-5 let, především z důvodu eliminace expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny). Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3-5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu. Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování biotopu pro vývoj larev - starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit) některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti - Velký Vávrovský rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků. Možné střety zájmu: Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají. Managementová opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin). Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého. obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rudozobá (vpravo) Strana 59 (celkem 228)

60 Evropsky významná lokalita CZ Hlubocké hráze Zámecký park v Hluboké nad Vltavou a na jihu a jihozápadě k němu přiléhající louky a komunikace s liniovými porosty a solitéry starých dubů. Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. Rozloha lokality: 67,1265 ha Biota: Krajinářský park u zámku, louky, komunikace a rybniční hráze s liniovými porosty lze obecně klasifikovat jako nelesní stromové výsadby (X13), vlhké louky a krátkostébelné trávníky (T1.5, T1.3) a intenzivně obhospodařované louky (X5). Nepatrné zbylé fragmenty přirozených vlhkých luk v jižní části lokality hostí zbytkovou populaci žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum). Bohatá je xylofágní entomofauna, vázaná na duby. Z této kategorie se zde vyskytuje několik silně ohrožených druhů: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Elater ferrugineus, zdobenec Gnorimus nobilis a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a ohrožených druhů: kovařík Lacon querceus, roháč obecný (Lucanus cervus) a zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Na vlhké louky s liniovými porosty různých dřevin jsou vázány další ohrožené druhy hmyzu, zejména střevlík Carabus scheidleri, oba druhy batolců - Apatura iris a A. ilia a bělopásek topolový (Limenitis populi. Je zde také bohatá avifauna, vzhledem k množství hnízdních dutin. Kvalita a význam: Živé i rozkládající se dřevo starých stromů, zejména dubů, je díky blízkosti hlubockých obor s víceméně přirozenými lesními porosty biotopem řady chráněných druhů brouků. Několik chráněných druhů hmyzu se vyskytuje také na vlhkých loukách a v liniových porostech vlhkomilných dřevin. Lokalita je významná i jako hnízdiště mnoha druhů ptáků, včetně některých méně běžných. Zranitelnost: Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, používání pesticidů a změny hydrologických poměrů. Vzhledem k vysoké návštěvnosti území mají význam i škody působené návštěvníky kulturních a sportovních zařízení. Management: Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu (po dobu 5 let). Vyloučení frézování pařezů. Vyloučení použití fungicidů. Částečná stabilizace hladiny spodní vody. Postupná rekonstrukce porostů dřevin dosadbou s preferencí dubů a vrb. Možné střety zájmu: V oblasti golfového hřiště - používání pesticidů. Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů. V oblasti parku - snahy o rigorózní dodržování parkové úpravy. Ničení biotopů turisty (vypalování stromových dutin), sběr brouků. obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo) A Maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky Přírodní památky (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také bližší ochranné podmínky. PP Baba: Rozloha: 2.00 ha Nadmořská výška: metrů nad mořem Datum vyhlášení: výměra 2,69ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je zbytek rostlinných společenstev původní vegetace (habrové doubravy, suťové lesy a skalní doubravy) na skalním podkladu ve stavu blízkém původnímu, jakož i výskyt významných druhů entomofauny, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů, a konečně výskyt výra velkého. V rámci vltavského údolí má lokalita i nezanedbatelný význam i z hlediska esteticko-krajinářského. PP Orty: Rozloha: ha Nadmořská výška: metrů nad mořem Datum vyhlášení: výměra 12,50ha Důvod ochrany: Zimoviště netopýrů ve starých důlních chodbách. Historický důl na kaolin z 19. století založený v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných Strana 60 (celkem 228)

61 zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10%. V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nazývaných hosínské koule. Bylo použito dobývací metody chodbicování, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z montanistického hlediska jde o dílo v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů. obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami PP Vrbenská tůň: Nadmořská výška: 377 metrů nad mořem Datum vyhlášení: výměra 0,96ha Důvod ochrany: Lokalita řezanu pilolistého Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. PR Libochovka: Rozloha: ha Nadmořská výška: metrů nad mořem Datum vyhlášení: , výměra 53,78 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se v této chráněné lokalitě svažuje do údolí potoka. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou významná lesní společenstva (habrové doubravy, květnaté bučiny, suťový les nižších poloh) v přirozeném složení. Výskyt fytogeograficky významného druhu Mattouicia strolhiopreris v přirozených společenstvech údolního luhu, výskyt významných druhů entomofauny a měkkýšů, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů. Lokalita má též značný význam z hlediska esteticko-krajinářského. PR Vrbenské rybníky: Rozloha: ha Nadmořská výška: 380 metrů nad mořem Datum vyhlášení: výměra 245,80ha Důvod ochrany: Rybniční komplex s pestrou mozaikou vodních a mokřadních společenstev. obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava Strana 61 (celkem 228)

62 PR Mokřiny u Vomáčků: Rozloha: ha Nadmořská výška: 385 metrů nad mořem Datum vyhlášení: Důvod ochrany: Vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. PR Karvanice: Rozloha: ha Nadmořská výška: metrů nad mořem Datum vyhlášení: výměra 14,17ha, k PP náleží i ochranné pásmo 63,77 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je komplex lipových a habrových doubrav a suťového lesa s bohatou avifaunou a entomofaunou, jakož i uchování lokality roháče Lucanus cervus. V ochranném pásmu se nacházejí početné zbytky přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin. A Geologické poměry a ložiska nerostných surovin Geologické poměry Řešené území náleží z hlediska regionálně geologického ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám středočeskému plutonu a českému moldanubiku. Podloží v zájmovém území tvoří převážně muskovitická žula s turmalínem a biotitická pararula. Ve svazích vystupují skalní útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. V půdním pokryvu převládá kambizem typická kyselá půda s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na sutích a horních plochách skalních útvarů. Hydrogeologické poměry V řešeném území převažuje v hlubších horizontech koloběh podzemní vody v prostředí puklin horninového podkladu, v mělčích horizontech propustných sedimentů je jejich charakter značně proměnlivý a je v úzké vazbě na hladinu vody ve Vltavě. Hydrologie Nejdůležitější vodní tepnou v řešeném území byla odpradávna Vltava, protínající území od jihu na sever. Kromě menších přítoků přibírá z pravé strany Malši, pramenící v Novohradských horách. Českobudějovická pánev je - zejména v prostoru mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Netolicemi a Vodňany - vyplněna celou řadou rybníků, které byly vybudovány na přítocích Vltavy (Budějovicko-hlubocká skupina) a jež tuto oblast odvodňují. Mezi nejznámější rybníky patří Bezdrev u Hluboké nad Vltavou, nebo Munický rybník nedaleko Hluboké nad Vltavou. Inženýrsko-geologické poměry řešeného území Z regionálně geologického hlediska je skalní podklad součástí částečně moldanubika, větší část náleží ke středočeskému plutonu. V moldanubiku jde především o ortoruly, středočeský pluton je tvořen převážně žulami, křemennými syenity a granodiority (typu čertova břemene), prostoupenými žilnými horninami. Na většině území tyto horniny větrají v písčitá a hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Kvartér je většinou zastoupen svahovými sedimenty, v okolí vodních toků nivními sedimenty. Podzemní většinou stéká po zvětralém skalním podkladu, vyskytuje se v jeho puklinách a v okolí toků může vyplňovat propustné polohy kvartéru. Celkově je dotčené území na podzemní vodu chudé Z inženýrsko-geologického hlediska je území moldanubika i středočeského plutonu charakteristické malou mocností kvartéru pod nímž je již zvětralinový plášť. Jsou to zeminy únosné a poměrně málo stlačitelné. Zakládat je možno většinou v minimálních hloubkách, t.j. 0,8-1,0 m pod povrchem území. Při náročnějších stavbách je třeba přihlédnout k těžitelnosti hornin a zabývat se nerovnoměrným sedáním (rychlé změny hloubky skalního podkladu). V okolí řeky Vltavy (srázy vltavského údolí) se mohou vyskytovat území, kde bude třeba řešit stabilitu území (nepříznivý sklon vrstev, stabilita kvartéru). V údolních nivách lze očekávat méně únosné zeminy a mělkou hladinu podzemní vody. Řešené území vykazuje nízký (jižní část řešeného území) až střední (severní část řešeného území) výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy nízkého až středního radonového rizika. Údaje jsou vztaženy k chemické radioaktivitě hornin, a tudíž závisí na složení a mocnosti zeminného překryvu, jeho propustnosti, kterým radonový vzduch prochází. K objektivnímu posouzení území je nutné měření in situ. Odvozená mapa je tudíž pouze orientačním podkladem a nelze podle ní radonové riziko vyloučit. Je určena jako vodítko při určování oblastí vyhledávání objektů se zvýšenou úrovní přírodní radioaktivity (vyšším obsahem koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů). Geodynamické procesy v řešeném území - seismické projevy: řešené území je dle ČSN aseismické, tj. s očekávanou intenzitou seismických projevů do 6 stupňů M. C. S. Svahové pohyby: lze konstatovat, že v řešeném území se nevyskytují území ohrožená svahovými pohyby (kromě některých úzkých lokalit strmých břehů v horní části vzdutí Hněvkovické nádrže). Morfologicky exponované svahy potenciálně ohrožené jsou vesměs překryty lesní vegetací, takže skutečně riziko je dnes zanedbatelné. Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. Strana 62 (celkem 228)

63 Přítomnost ložisek nerostných surovin do značné míry ovlivňuje možnost dalšího rozvoje zájmového území. Ze zákona č. 439/1992 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 453/1991 Sb. vyplývá ochrana území výhradních ložisek nerostných surovin. Jedná se o omezení využití vymezených ploch k jinému účelu, než který souvisí s využitím výhradního ložiska. Z tohoto důvodu byly tyto ložiskové objekty v rámci zpracování ÚS Vltava evidovány a zakresleny v grafické části jako limity využití území a hodnoty v území. Zejména se jedná o dobývací prostory, chráněná ložisková území, ostatní výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin. Využití samotného ložiska je spojeno s konkrétními nároky na funkční využití daného území s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí. tabulka 16: Ložisková území ČÍS LOŽ NÁZEV LOŽISKA ORGANIZACE SUROVINA DRUH LOŽISKA TĚŽBA Dobřejovice Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná Štěrkopísek u Hosína Králové nevýhradní povrchová Purkarec Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná Štěrkopísek Králové nevýhradní povrchová Olešník Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná Štěrkopísek Králové nevýhradní povrchová Hluboká nad Lesy ČR, s.p., Hradec Evidovaná ložiska Současná Štěrkopísek Vltavou Králové nevýhradní povrchová Zahájí-Blana LB MINERALS, s.r.o., Jíly - jíly žáruvzdorné B - bilancovaná ložiska 3 - současná Horní Bříza ostatní (výhradní) povrchová Zahájí-Blana LB MINERALS, s.r.o., Jíly - jíly žáruvzdorné B - bilancovaná ložiska 3 - současná Horní Bříza ostatní (výhradní) povrchová Tabulka 17: Dobývací prostory těžené ČÍS DP NAZEV DP STAV VYUŽITÍ, NEROST ORGANIZACE Blana Těžený, žáruvzdorné jíly LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza Tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE SUROVINA DRUH LOŽISKA TĚŽBA LOŽISKA Prognózy neschválené Dosud Pořežany Neuvedena Jíly pórovinové (ostatní) netěžená Líšnice u Prognózy neschválené Dosud Neuvedena Stavební kámen Kostelce (ostatní) netěžená Poddolovaná území a sesuvná území Poddolovaná a sesuvná území jsou významnými limity využití území. Před případným využitím území pro zastavitelné rozvojové plochy je nutno prověřit geologickým průzkumem stabilitu těchto území. Poddolovaná území byla do grafické části převzata z Registru poddolovaných území Geofond ČR. Registr poddol.území představuje signální informaci, upozorňující uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a těžby nerostných surovin. Nepatří sem tedy objekty typu tunelů, sklepů, kanalizací, podzemních skladů, krytů. Důlní těžba se na povrchu projevuje nejen různými typy odvalů, odkališti, ale především jámami a štolami, které sloužily k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin. Druhotným projevem důlní těžby jsou propady a poklesy v poddolovaných územích. Z tohoto důvodu jsou poddolovaná místa evidována (ČGS-Geofond) a jako limit y využití území jsou vyznačena v příslušné územně plánovací dokumentaci i v této ÚS. Likvidace a sanace důlních děl, která sloužila k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin se provádí buď zasypáním popř. zabetonováním svislých i horizontálních důlních děl, nebo zajištěním ústí důlního díla betonovým poklopem či zamřížováním. Dále je třeba uvést, že z báňsko-technického hlediska je za poddolované území zpravidla považován pouze prostor dobývek nebo komor v určitém hloubkovém intervalu, kde probíhala těžba a kde hrozí největší nebezpečí projevů na povrch. Vymezená poddolovaná území v této dokumentaci tedy zahrnují podstatně širší území. Sesuvná území v řešeném území nejsou dle databáze sesuvů a jiných svahových deformací České geologické služby Geofond evidována Strana 63 (celkem 228)

64 Tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu ČÍSLO NAZEV SUROVINA ROZSAH PROJEVY 1940 ZAHÁJí U HLUBOKÉ RUDY,NER. SYSTEM 1974 LITVÍNOVICE PALIVA SYSTEM HALDY 2025 HRDĚJOVICE NEZNAMA OJEDINELA DROBNE 2044 HOSíN RUDY,NER. OJEDINELA HALDY+PROPAD.+USTI 2055 STARÉ HODĚJOVICE 1 RUDY SYSTEM HALDY+PROPAD.+USTI 2057 DOBŘEJOVICE PALIVA SYSTEM Tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu ČÍSLO NÁZEV SUROVINA ROZSAH PROJEVY 4911 HLUBOKÁ N. VLT. RUDY OJEDINĚLÁ HALDY+PROPAD.+ÚSTI 4925 MUNICE NERUDY OJEDINĚLÁ HALDY 1926 ZLIV U Č. BUDĚJOVIC NERUDY OJEDINĚLÁ 2022 JEZNICE PALIVA OJEDINĚLÁ Tabulka 21: Stará důlní díla KLIC NAZEV KATASTR SUROVINA_D TYP_DILA ROK_ZAJIST 1052 Orty 2 Hrdějovice KN staré důlní dílo Orty Hrdějovice KN staré důlní dílo 1995, Kampanova díra Hluboká nad Vltavou PL staré důlní dílo 2005 Hydrogeologické poměry Vzhledem k tomu, že sledované území je budováno převážně krystalickými horninami, patří k oblastem s převládajícím oběhem podzemní vody pouze po puklinách. Sledované území je rozděleno do dvou základních hydrogeologických rajónů. Prvním je hydrogeologický rajón R53, tvořený převážně prekambrickou moldanubickou sérií v jižní části sledované oblasti. Přes značnou rozdílnost jednotlivých částí tohoto rajónu se jedná o rajón s omezenou puklinovou propustností. Pouze lokálně se vyskytují místa s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody způsobenými intenzivnější mírou povrchového rozrušení hornin krystalinika. V omezené míře je podzemní voda vázána také na některé významnější vrstvy kvartérních uloženin. Z nich přicházejí v úvahu pouze sedimenty povrchových toků a některá mocnější písčitá eluvia, z nichž však lze získat podzemní vodu pouze v omezeném množství pro lokální zásobování. Druhým hydrogeologickým rajónem je středočeský pluton (R40), který je tvořen zejména magmatickými horninami. Je specifikován strukturami puklinových podzemních vod ve všesměrně nebo usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Nejpříznivější podmínky jsou v horninových typech hrubě krystalických. Hlubší oběh podzemní vody je vázán obdobně jako u moldanubické série na puklinové systémy, k jejichž odvodnění dochází puklinami a ve větší míře suťovými prameny. Obecně lze konstatovat, že vydatnost těchto pramenů dosahuje nejvýše desetiny l/s. Oba rajóny jsou z hlediska využitelnosti podzemních vod nevýznamné, neboť zásoba podzemní vody je malá a i využívané zdroje mají vesměs malou a navíc značně rozkolísanou vydatnost. A Klimatické poměry Řešené území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, v okrsku B3 mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém. Oblast je z klimatologického hlediska charakterizována následnými údaji: Průměrná teplota: v lednu - 2 až 3 ºC v červenci 17 až 18 ºC roční 7 až 8 ºC Začátek a konec období s teplotou nad +15 o C Průměrný počet: letních dnů (s teplotou +25ºC a více) ledových dnů (t max 0,1ºC ) mrazových dnů (t min 0,1ºC ) Průměrný úhrn srážek: v lednu 30 až 35 mm Strana 64 (celkem 228)

65 v červenci na severu (hráz Hněvkovické nádrže) 80 až 90 mm roční v řešeném území 90 až 100 mm Průměrný roční počet dnů se srážkami: 1 mm a více 100 až mm a více 15 až 17,5 se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Průměrné maximum sněhové pokrývky: do 20 cm Průměrné datum: prvního dne se sněhovou pokrývkou posledního dne se sněhovou přikrývkou 21.3 Převažující směr letních větrů: jihozápadní 21 % západní 14 % východní 2% severovýchodní 6,5 % severozápadní 6% ostatní směry nebo klid 40,5% Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci: 70 až 75% Průměrná roční oblačnost: 60 až 65% Průměrný počet dnů s mlhou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) 50 až 100 v jižní části řešeného území pod 50 Průměrné roční trvání slunečního svitu: až hod Průměrný počet dnů s bouřkou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) přes 25 ve střední části řešeného území 20 až 25 v jižní části řešeného území méně než 20 A Půda a pedologické poměry Z hlediska pedologického je řešené území v severní části při hrázi VD Hněvkovice pokryto hlinitými půdami (I. kat. nad 30 %), vzniklými na matečních horninách rulového charakteru. V jižní části řešeného území jsou zastoupeny jílovité půdy až jíly na terciérních horninách. Z půdních typů jsou v řešeném území v údolích zastoupeny půdy nivní, ve větší vzdálenosti od toku pak půdy podzolované a podzoly. Kategorizace půd po stránce erozní ohroženosti: Provedená kategorizace erozního ohrožení jenom na základě uvedeného členění by byla velmi nepřesná. Proto je uvedené třídění v mapové části doplněno a upřesněno výpočty smyvu ornice v t./ha dle známé Wischmeierovy rovnice. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6 ) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6 ) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická. Zemědělství a zemědělská půda Intenzifikace zemědělské výroby v celém zájmovém území ÚS Vltava a spojená exploatace a přeměna zemědělské krajiny dospěla již do krajního stadia. Terénní a půdní podmínky již nedovolují další rozšiřování orné půdy a zejména narůstající vodní eroze v celém území je varujícím faktorem a ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření (respektive obnovu) dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. V nedílné souvislosti je dále nezbytné zachovat stávající strukturu nelesní zeleně a dále ji vhodně posílit - např. jejím zapojením v biotechnických protierozních opatření. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby negativně ovlivnily chemické a biologické poměry v Hněvkovické nádrži. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení. Stavy skotu a ovcí (těch především) jsou v povodí Hněvkovické nádrže podstatně nižší než v období soukromého zemědělství. Hlavním cílem proto je ekologizace zemědělství, kterou je nutno chápat jako postupný přechod současných intenzivních forem hospodaření, založených na vysokých vstupech a na bezohledném využívání půdy a krajinných ekosystémů na takové formy, které je možno nazvat trvale udržitelnými. Za hlavní problém je nutno považovat půdu. Z dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční funkce půdy. Zastavit úbytky organické hmoty v půdě, obnovit alespoň částečně oživenost půd a přirozenou funkčnost půdních ekosystémů. Zajistit rovnováhu mezi minerálními vstupy a absorpční kapacitou půdy a rostlin. Přehodnotit meliorační opatření a zastavit vysokou erozi půdy. Snížit znečišťování vody způsobené mimo jiné vysokou erozí a úniky dusíku a fosforu. Stanovit závazné limity eroze a jejich nedodržení finančně postihovat. Strana 65 (celkem 228)

66 Pokud jde o trvalé travní porosty jako významný stabilizující krajinný prvek, zahrnují tyto v zájmovém území poměrně úzkou škálu převážně antropogenních biotopů, které se udržují díky pravidelnému kosení a pastvě. Do dnešní doby byla velká většina travních porostů vytlačena na plochy, které nelze racionálně využívat jako půdu ornou. Intenzita využívání travních porostů se projevuje snížením pestrosti druhové bylinné skladby a vysokými antropogenními dodatky. Ostatní porosty v terénních sníženinách (často zamokřených) nebo na příliš mělkých či kamenitých půdách zůstávají nevyužívány a převážně v nich dominují ruderální druhy. Prakticky veškerá luční společenstva jsou zde pravidelně hnojena a kosena i vícekrát do roka a ztráty biomasy jsou nahrazovány pravidelným hnojením. Chudé svěží pastviny nebo jednosečné louky se prakticky nevyskytují. Hospodářské intenzívní využívání těchto porostů poněkud snižuje jejich ekostabilizační význam spočívající zejména v jejich lokálním působení. K hlavním ohrožujícím faktorům zde můžeme přiřadit silné hnojení, rychloobnovu drnu, výsev šlechtěných trav, přechod na krátké periody mezi sečemi, přechod k jejich kombinovanému využití (kosení i pastva) anebo především jejich dlouhodobé nevyužívání jako louky. Negativním zásahům se v území nevyhnuly ani mokré louky, a to v podobě jejich neuvážlivého meliorování často doprovázené úpravou koryta toku. Zároveň byly postiženy výše uvedenými intenzifikačními faktory a jejich zastoupení v území je minimální a to i přes jejich všeobecně známý pozitivní krajinný stabilizační vliv. Louka je člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a dnes se prakticky jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňované lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně obsazené jsou louky plošně kosené 2x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je-li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. O kvalitě ekostabilizačního charakteru půdního fondu v řešeném území vypovídá do značné míry tzv. koeficient ekologické stability (KES) 5, viz následující graf. Graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území Koeficient ekologické stability v řešeném území 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 4,54 2,91 2,57 2,56 1,58 1,42 0,46 0,64 0,84 0,83 0,61 0,61 0,68 0,3 0,36 Hodnoty KES na území obcí Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice 5 čím vyšší hodnota koeficientu, tím je vyšší ekologická stabilita v území Strana 66 (celkem 228)

67 Tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007) ORP České Budějovice Obec Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Branišov 55, ,9 4,1 6,9 33,2 České Budějovice 43, ,6 41,7 9,6 5,3 Dasný 70,6 75,4 21,3 7,6 5,6 16,2 Hluboká nad Vltavou 33,2 64,1 32,7 6,7 6,4 53,7 Hosín 27,3 65,3 32,1 7,7 0,6 64,4 Hrdějovice 74,7 79,4 17,9 17,7 2,3 5,4 Litvínovice 75,3 65,5 27,4 12,7 4 8,2 Olešník 59 83,8 14,6 12,7 1,4 26,8 Vlkov 21,4 65,9 30,1 4 0,3 74,3 Zahájí 32,6 70,1 25,9 16 0,9 50,6 Zliv 30 59, ,2 46,4 13,4 ORP České Budějovice 40,1 27,3 10,3 16,0 3,2 36,2 Horní Kněžeklady 64,8 76,6 21,6 4,8 1,3 29,2 Modrá Hůrka 88,6 76,6 21,7 5,8 0,8 4,8 Temelín 52,1 81,3 15,8 17,1 2,3 28,5 Týn nad Vltavou Žimutice 61,5 78,3 19,9 6,4 2,6 29,6 ORP Týn nad Vltavou 57,9 50,0 10,6 12,0 2,2 27,9 Graf 21: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % Podíl ploch v ORP České Budějovice v % 36,2 3, ,3 10,3 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Strana 67 (celkem 228)

68 graf 22: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v % 2% 27% 12% 10% 49% Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007) ORP České Budějovice OBEC Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Zemědělská půda (ha) Celková výměra (ha) Strana 68 (celkem 228)

69 Graf 23: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha Podíl ploch v ORP České Budějovice v ha Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) 5000 Lesní půda (ha) Plochy Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Zemědělská půda (ha) Graf 24: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha Orná půda (ha) 4000 Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Zemědělská půda (ha) 0 Plochy A Lesní fond pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle Oblastních plánů rozvoje lesů Přírodní oblasti ČR. Řešené území se rozkládá v přírodní lesní oblasti PLO 15a Jihočeská pánev Budějovická pánev a v přírodní lesní oblasti PLO 10 Středočeská pahorkatina (nad Hlubokou nad Vltavou a ORP Týn nad Vltavou). Rozložení celkových výměr PLO 15a a PLO 10 a srovnání s výměrou v zájmovém území je následující: Strana 69 (celkem 228)

70 tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a Území PLO 10 PLO15a Podíl výměr Výměra ha % PUPFL celková PUPFL v zájmovém území PUPFL celková PUPFL v zájmovém území zájmové PUPFL území celková Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) PLO 15A JIHOČESKÉ PÁNVE BUDĚJOVICKÁ PÁNEV: tato lesní oblast patří k nejteplejším a nejsušším částem v Jižních Čechách. Významný je vysoký podíl dubu letního v dřevinné skladbě. Zhruba stejné zastoupení mají smrk a borovice. Významná je funkce vodohospodářská, půdo ochranná, nezanedbatelná a problematická je funkce rekreační a funkce provozování myslivosti, které jsou mnohde v souběhu s ochrannou přírody. Na rozdíl od pánve Třeboňské zde nejsou vytvořeny rašeliny. PLO 10 STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA: Na území Jihočeského kraje zasahuje PLO 10 od severu k jihu zužujícím se klínem Lišovského prahu. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou. Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce ochrany půdy před erozí, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (chatové oblasti). tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev PLO 10 Středočeská pahorkatina střední věk 64 let 64 let průměrná zásoba na ha porostní půdy 240 m 3 b.k. 239 m 3 b.k. průměrné zakmenění 0,90 0,89 průměrné obmýtí 114 let 114 let lesnatost 13,2 % 29,73 % jehličnaté lesy 76,1 % 81,8 % listnaté lesy 23,9 % 18,2 % Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Pro účely této studie lze považovat obě PLO za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto jsou dále používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) pro PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev a PLO 10 Středočeská pahorkatina (www.uhul.cz) a to tak, že relativní údaje jsou použity bez úprav a absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového území k PUPFL jednotlivých PLO: koef. 10 = ha / ha = 0,045, koef. 15a = ha / ha = 0,15. Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka lesa, může potřebná data zpracovat a poskytnout. Lesnatost Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území. Strana 70 (celkem 228)

71 Tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR Území Výměra [ha] Lesnatost [%] PUPFL celková zájmové území ,1 PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev ,2 PLO 10 Středočeská pahorkatina ,7 Jihočeský kraj ,4 ČR ,6 Lesnatost je v rámci kraje průměrná, v rámci republikovém mírně nadprůměrná. Výrazně větší lesnatost je v řešeném území v PLO 10 (severní část od sídla Hluboká nad Vltavou) Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR má PLO 22 Krkonoše (83,0%) a naopak nejnižší lesnatost má PLO 2b Podkrušnohorské pánve-mostecká a Žatecká pánev (4,5%). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3%) a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0%) má kraj Jihomoravský (28,0%). Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%] v PLO 10 Středočeská pahorkatina LVS DB bkdb dbbk BK jdbk BO celkem zastoupení 2,63 18,06 57,25 21,24 0,44 0,41 100,0 Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%] v PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev LVS DB bkdb dbbk BK jdbk BO celkem zastoupení 3,6 17,9 71,0 1,3-6,2 100,0 Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny v rámci celé PLO10 dubové bučiny (57,24%), výraznější zastoupení v této PLO mají bučiny (21,24%), které jsou v přirozené podobě zastoupené v maloplošných zvláště chráněných územích. V relativně teplejších klimaticky příznivých polohách jsou rozšířeny bukové doubravy (18,06%) a na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. V PLO 15a jsou významněji zastoupeny bukové doubravy (17,9%) a bory (6,2%), ostatní LVS pouze maloplošně. Druhová skladba lesních porostů Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením. Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální ( 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č. 6 Vymezení lesních vegetačních stupňů (dále jen LVS ) podle systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL ). Strana 71 (celkem 228)

72 83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů Hlava první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb. ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku a borovice v současné druhové skladbě má vliv již středověké lesnické hospodaření zejména pak trend pasečního způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Zastoupení dřevin je převzato z údajů pro PLO 10/PLO 15a. Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové skladbě (81,8/76,0%), z toho smrku 48,5/36,0%, borovice 28,0/36,6%, modřínu 1,5% a nižší zastoupení listnatých dřevin (18,2/23,9%), z toho dubu 6,9/14,8%, buku 3,3/1,2%, habru 1,3/-%, olše 1,2/2,7% a lípy 1,2/1,2% odpovídá historicky zavedenému hospodaření v lesích s důrazem na produkční funkci lesních porostů. Druhová skladba dřevin v PLO 10 - Středočeská pahorkatina a PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev je uvedena v následujících tabulkách: Tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 Dřevina Druhová skladba [%] současná cílová přirozená smrk 48,5 33,5 0,4 jedle 0,8 1,1 6,5 borovice 28,0 22,5 1,2 modřín 3,6 7,9 - douglaska 0,5 0,7 - ostatní jehličnaté 0,4 0,4 - jehličnaté celkem 81,8 66,7 8,1 dub 6,9 14,3 35,2 buk 3,3 13,8 40,6 habr 1,3 0,6 2,6 jasan 0,5 0,6 0,8 javor 0,4 0,7 1,6 jilm - 0,1 0,5 bříza 1,9 0,4 1,2 lípa 1,2 1,9 7,6 olše 1,2 0,7 0,6 akát 0,5 - - topol 0,1 - - ostatní listnaté 0,9 0,2 1,2 listnaté celkem 18,2 33,3 91,9 dřeviny celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a Dřevina Druhová skladba [%] současná cílová přirozená smrk 36,0 21,0 0,8 jedle 0,6 3,5 14,9 borovice 36,6 35,4 8,2 modřín 1,5 1,7 - douglaska 0,9 0,4 - jedle obrovská 0,3 0,6 - Strana 72 (celkem 228)

73 vejmutovka 0,1 0,4 - borovice černá 0,1 - - jehličnaté celkem 76,1 63,0 23,9 dub 14,8 16,3 31,9 dub červený - 0,1 - buk 1,2 11,3 27,7 jasan 0,3 1,2 1,0 javor 0,2 0,6 0,6 Jilm - 0,4 0,8 bříza 2,2 1,1 3,4 lípa 1,2 2,9 6,5 habr 1,9 0,8 + olše 2,7 1,5 1,6 osika 0,4 0,4 0,4 vrba 0,2 0,2 0,1 topol 0,6 0,2 0,2 akát 0,1 - - listnaté celkem 23,9 37,0 76,1 dřeviny celkem 100,0 100,0 100,0 Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Kategorizace a funkční zaměření lesa Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření, nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb. Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na: lesy ochranné kde dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou, produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení kde významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské které mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u 7a 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V lesích ochranných ( 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení ( 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním. Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií v zájmovém území je uveden v následující tabulce: Strana 73 (celkem 228)

74 Tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) Kategorie úhrnem PUPFL celkem 100,0 Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jde o souvislý komplex lesních porostů, ve kterých jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Tabulka 31: Genové základny Subkategorie les hospodářský 77,6 les ochranný mimořádně nepříznivá stanoviště ( 7a) 0,5 les zvláštního určení 1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky ( 8/2a) 2,2 lesy lázeňské ( 8/2b) 0 lesy příměstské a rekreační ( 8/2c) 2 lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce( 8/2d) 0,1 lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) ( 8/2e) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti ( 8/2f) 13,7 jiný důležitý veřejný zájem ( 8/2h) obrana státu + NPP 0,3 Celkem les ochranný a zvláštního určení 22,4 Podíl porostní plochy[%] Označení Dřevina Okres Výměra Lesní oblast Hluboká, Stará Obora, Poněšice BK,DB,SM,JD,LP, CB 1442,73 ha PL 10 4.lvs Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) V zájmovém území se nachází také lesy v uznaných oborách, kde je cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře: - Poněšice s výměrou 1 801,79 ha - Stará obora s výměrou 1 510,36 ha Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů hospodářských (77,6 %), plošný podíl lesa zvláštního určení a lesa ochranného je nízký, převládá funkce produkční nad funkcemi mimoprodukčními. 3,6 Rozložení věkových stupňů Tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10 Věkové stupně Plochy věk. stup. [ha] hol Normáln í rozložen í věk. stup. [ha] Strana 74 (celkem 228)

75 Odchylk a od norm. zast. věk. stup. [%] Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Zastoupení věkových stupňů má dosti vyrovnaný průběh, výraznější odchylky ve vyšších LVS způsobuje zastoupení starších porostů v oborách a zvláště chráněných územích Tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a Věkové stupně Plochy věk. stup. [ha] % zastoup ení hol. 154,7 1,6 Porostní zásoba 1 707,0 7, ,0 7, ,0 7, ,5 8, ,4 8, ,1 7, ,3 8, ,6 9, ,0 10, ,6 9,1 Zdroj: OPRL ČR přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k (platné pro období ) Celková produkční potence dřevní hmoty je nižší než je průměr za celou ČR, který činí 244 m 3 /ha. Pro porovnání na Šumavě činí průměrná porostní zásoba 291 m 3 /ha, což vysoko převyšuje průměr za celou ČR a nejvyšší průměrnou zásobu 324 m 3 /ha vykazuje PLO 14 Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu vykazuje PLO 1 Krušné hory (104 m 3 /ha). Tabulka 34: Porostní zásoba porovnání s Jihočeským krajem a ČR Území ,0 6, ,9 4, ,7 1, ,1 0, ,6 0, ,2 0, ,7 0,1-9760,4 100,0 Platnost LHP k Porostní zásoba Průměrná zásoba na 1 ha [m 3 ] 1000 [m 3 ] b.k. zájmové území 2 024, PLO 15a 157, PLO , Jihočeský kraj , ČR , Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za přírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR použita data se stejnou platností, i když na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO. A Územní systém ekologické stability (ÚSES) A Nadregionální a regionální ÚSES V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně, které byly vymezeny v Generelu ÚSES Jihočeského kraje Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum NBC004 Hlubocká obora a 9 biocenter regionálních. Při okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů. Strana 75 (celkem 228)

76 Tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Název Kód UPK Plocha Délka (ha) (km) typ Hlubocká obora NBC ,204 0,00 Štěchovice-Hlubocká obora NBK ,484 90,00 vodní Řežabinec-K118 NBK ,879 45,29 vodní a nivní Hlubocká obora-dívčí kámen NBK ,812 20,50 vodní a nivní Řežabinec-K118 NBK012 91,542 45,29 vodní a nivní Červené blato-k118 NBK019 85,332 51,50 vodní a nivní Štěchovice-Hlubocká obora NBK ,558 90,00 mezofilní bučinná Štěchovice-Hlubocká obora NBK030 69,917 90,00 mezofilní bučinná Hlubocká obora-k118 NBK045 66,461 35,00 mezofilní bučinná Němčice RBC186 48,706 0,00 Vrbenské rybníky RBC ,479 0,00 Planá RBC206 39,865 0,00 Janoch RBC029 38,258 0,00 U Bočků RBC140 71,212 0,00 Bagr RBC151 66,867 0,00 Mokřiny u Vomáčků RBC163 61,374 0,00 Světlík RBC153 63,530 0,00 Hluboká RBC187 49,556 0,00 Němčice-Hlubocká obora RBK ,913 7,00 Jahodiní-Němčice RBK ,037 8,50 U Zeleného kříže-k 117 RBK ,027 6,50 Světlík-K118 RBK141 34,788 4,80 Vrbenské rybníky RBK210 12,663 1,00 zdroj: Krajský generel NR- R ÚSES Jihočeského kraje (Ing. Friedrich, 2007) tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES Kategorie N+R ÚSES N + R biocentra N + R biokoridory Regulační opatření Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí a dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů. Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných. Strana 76 (celkem 228)

77 Lokální ÚSES Lokální ÚSES byl převzatý z několika pramenů. Plošně nejrozsáhlejší část byla použita z rozpracovaného materiálu Okresního generelu ÚSES zpracovávaného ing. Wimmerem (WV Projection Service s.r.o.) pro ORP České Budějovice. Zbývající část byla převzata z generelů a plánů ÚSES jednotlivých obcí. Označení jednotlivých prvků odpovídá jejich označení v původních generelech a plánech ÚSES. Kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území Strana 77 (celkem 228)

78 Kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území Strana 78 (celkem 228)

79 Kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území Strana 79 (celkem 228)

80 Kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území Strana 80 (celkem 228)

81 Kartogram 25: Orná půda v řešeném území Strana 81 (celkem 228)

82 Kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF Strana 82 (celkem 228)

83 Kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území Strana 83 (celkem 228)

84 Kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů Strana 84 (celkem 228)

85 Kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území Strana 85 (celkem 228)

86 Kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území Strana 86 (celkem 228)

87 Kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území Strana 87 (celkem 228)

88 Kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území Strana 88 (celkem 228)

89 Kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území) Strana 89 (celkem 228)

90 Kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území Strana 90 (celkem 228)

91 Kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES) Strana 91 (celkem 228)

92 A.3.2. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty v území je potřeba chápat jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny. A Krajinné památkové zóny Jsou vymezeny zejména k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty. V řešeném území ÚS Vltava není vymezena žádná krajinná památková zóna. Uvažuje se o vyhlášení krajinné památkové zóny Hluboká nad Vltavou, kde jsou dochované kompoziční krajinářské úpravy na Podskalské a Poříčské louce a v rozlehlém parku u zámku Hluboká. Krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce se vyznačuje jedinečnou prostorovou krajinářskou kompozicí, tvořenou jednoduchým terénním reliéfem rozsáhlých luk s promyšleně rozmístěnými porosty, skupinami a solitéry dřevin, s výrazným zastoupením dlouhověkých dubů; pro celý areál je charakteristické velkorysé měřítko rozlohy a rozmístění jednotlivých kompozičních prvků. obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká A Městské památkové rezervace (MPR) Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Jedná se zejména o vybraná historická města nebo jejich části (městské historické jádro) s dochovanými soubory budov (též uličními sítěmi, archeol. nalezišti ap.), u nichž důkladný uměleckohistorický průzkum a dokumentace prokázaly nutnost chránit je jako celek. Městská památková rezervace České Budějovice je dána rozsahem historického hrazeného města. Historické jádro Českých Budějovic bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1980, č. j. 7096/80, o prohlášení historického jádra města Českých Budějovic za památkovou rezervaci. Účelem existence městské památkové rezervace v Českých Budějovicích v rozsahu historického jádra je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému souboru se zachovaným raně gotickým pravidelným půdorysem podle zakládací listiny z roku 1265 a mimořádně urbanisticky, architektonicky a umělecko-historicky hodnotnou zástavbou, která v bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik. Svým významem a polohou je historické jádro předurčeno k funkci centra celého města. Postupná obnova historického jádra přispívá k vytvoření optimálního životního prostředí a k uplatnění jeho základních kulturních funkcí. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko - hospodářská činnost. Hranice vede na východní straně ulicí Na Sadech, sledujíc půdorys barokního opevnění, na Senovážné náměstí a po jeho jihovýchodní straně na Krumlovský most. Na jihozápadní straně pokračuje po Zátkově nábřeží podél toku Malše a pokračuje na Sokolský ostrov. Na západě Strana 92 (celkem 228)

93 jde hranice po východní straně Sokolského ostrova, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu vede až k můstku u Rabenštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice J. Haška. Na severní straně vede hranice osou Husovy třídy podél parku souběžného s Mlýnskou stokou na Mariánské náměstí. Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem (OP) nemovitým kulturním památkám hradebního systému. Vyhlášení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, oddělení kultury, vydal rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice dne pod č. j.: 920/95/411/Val. Obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera. Obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění A Vesnické památkové zóny Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů. V řešeném území studie se nacházejí VPZ Bavorovice, Munice a Opatovice. VPZ Bavorovice: se nachází u Vltavy, mezi Českým Vrbným a Hlubokou. Na sever začíná soustava rybníků, na jihu je uzavřena Dehtářským potokem. Je zde celá řada zachovalých zemědělských usedlostí. Náves je uzavřena příčně orientovaným domem a k němu otočenou kovárnou. Náves a celá původní ulice je lemována souvislou řadou statků, jen v jednom místě na východní straně je narušena novodobou výstavbou. Ve vsi se vyskytují jak statky Hlubockého typu, s mohutnými volutami, tak i novější s geometrickou výzdobou. VPZ České Budějovice Rožnov: dochovaná původní historická stopa ulicovky lemovaná původními zemědělskými usedlostmi, v centrální části na východní straně dochovaný malý návesní prostor s kaplí. V současnosti je již původní sídlo stavebně srostlé s městem České Budějovice. VPZ Munice: v 18. století byly postaveny statky a domy na návsi, v téměř nezměněné podobě zůstaly zachovány dodnes. Jádro obce tvoří oválná náves, v jejímž středu je kaplička a rybník. Náves je protáhlá, její jižní stranu tvoří Strana 93 (celkem 228)

94 souvislá řada statků. Řada začíná statkem č.17, který není typicky blatský, je patrový a otočený podélně, jinak převládají usedlosti Hlubockého typu se štíty zdobenými volutami. VPZ Opatovice: náves se zachovala v téměř původní podobě. Na slepém konci návsi stojí mohutný Marešů statek č.7 s atypicky mohutnou trojklanou bránou. Náves uzavírá známá kovárna s volutovým štítem. Minimálně dva statky jsou dílem Matěje Cífky z Hluboké. Typické pro něho jsou ploché hladké štíty ve formě divadelních kulis s bohatou konturou, bez jinak typické štukové výzdoby. obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice Strana 94 (celkem 228)

95 A Národní kulturní památky Za národní kulturní památky stát vyhlašuje památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace; mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas. NKP Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada Zámek Hluboká nad Vltavou: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky. Obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo) Zámek Ohrada: Tento velký lovecký zámek si nechal postavit podle projektu pražského stavitele P. I. Bayera kníže Adam František Schwarzenberg. Práce byly započaty roku 1708 a celkově dokončeny v roce V roce 1842 zde bylo založeno specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Stávající myslivecká expozice zahrnuje hlavní druhy pernaté a srstnaté zvěře, jejich lov a chov, preparáty zvířat, unikátní sbírky trofejí a loveckých zbraní. Rovněž jsou k vidění četné exponáty z oborů lesnictví a rybářství. Vedle zámku je zoologická zahrada. obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada Strana 95 (celkem 228)

96 NKP Koněspřežní železnice České Budějovice Linec Vybudována v letech trať z Českých Budějovic do Lince. Trasa začínala v Českých Budějovicích, trať pokračovala do Holkova - první přepřažní stanice se stájemi a kočárovnou, staniční zastávka v Bujanově (později škola). Na nádraží v obci Rybník je umístěna pamětní deska budovatele železnice I. A. Gerstnera. Zachovány jsou i terénní úpravy relikty tratě ke státní hranici. Nejstarší železnice na evropské pevnině, způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, prakticky od počátku byla provozována také osobní přeprava. Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera ( ) vznikl v hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi ( ). Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice - Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu. Přestože první pokusy využít parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní dráhu. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr - Lest, vyjel poslední vlak tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice - Linec. obrázek 24: Koněspřežní železnice ilustrační foto A Nemovité kulturní památky Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který je veden odbornou organizací Národním památkovým ústavem, ústředním pracovištěm v Praze. Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak "duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. V řešeném území je celá řada nemovitých kulturních památek jak stavebního tak archeologického charakteru. Nemovité kulturní památky stavebního charakteru Nemovité kulturní památky stavebního charakteru se nacházejí na území těchto obcí a jejich částí: Tabulka 37: nemovité kulturní památky Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění Bavorovice kaple sv. Jana Nepomuckého náves Bavorovice boží muka v rampě nadjezdu trati Bavorovice čp.1 venkovská usedlost Bavorovice čp.2 kovárna Bavorovice čp.4 venkovská usedlost Bavorovice čp.5 venkovská usedlost, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí Strana 96 (celkem 228)

97 Bavorovice čp.8 zemědělský dvůr Bavorovice čp.11 venkovská usedlost Bavorovice čp.12 zemědělský dvůr Bavorovice čp.13 zemědělský dvůr Bavorovice čp.16 venkovská usedlost Bavorovice čp.17 venkovská usedlost Bavorovice čp.21 venkovská usedlost Bavorovice čp.24 venkovská usedlost Bavorovice čp.29 venkovská usedlost Bavorovice čp.31 venkovská usedlost Bavorovice čp.38 venkovská usedlost Branišov tvrz, archeologické stopy rybník Návěžný, S část Branišov kaplička Nejsvětější Trojice při silnici České Budějovice 1 kostel sv. Mikuláše U Černé věže České Budějovice 1 kaple Smrtelných úzkostí Páně Kněžská České Budějovice 1 čp. zbrojnice Piaristické nám. České Budějovice 1 městské opevnění České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého Jirsíkova ul., při budově čp. 466 České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého nám. Piaristické České Budějovice 1 socha sv. Jana Nepomuckého Rudé armády, u benzínové pumpy České Budějovice 1 rozcestník Mariánské náměstí České Budějovice 1 kašna Samsonova nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 silniční most ocelový č. CB-007 Dr. Stejskala, přes řeku Malši České Budějovice 1 čp.1 radnice nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.2 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.3 městský dům Česká České Budějovice 1 čp.4 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.5 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.6 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.7 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.8 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. Strana 97 (celkem 228)

98 České Budějovice 1 čp.9 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.10 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.11 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.13 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.16 měšťanský dům Piaristická České Budějovice 1 čp.19 měšťanský dům Piaristická České Budějovice 1 čp.20 měšťanský dům Piaristická České Budějovice 1 čp.21 měšťanský dům Piaristická České Budějovice 1 čp.23 městský dům - Nisslův dům Česká, Piaristická České Budějovice 1 čp.24 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.27 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.28 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.29 masné krámy Krajinská čp. 29 a Hroznová čp. 488 České Budějovice 1 čp.31 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.32 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.33 měšťanský dům Krajinská 5 České Budějovice 1 čp.35 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.36 měšťanský dům nárožní Krajinská České Budějovice 1 čp.39 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.40 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.41 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. (dříve Žižkovo nám. čp. 158/11) České Budějovice 1 čp.43 jiná správní stavba - úřadovny společnosti koněspřežné železnice Krajinská České Budějovice 1 čp.44 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.45 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.47 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.49 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.50 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.52 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.54 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.55 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.58 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. Strana 98 (celkem 228)

99 České Budějovice 1 čp.61 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.63 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.65 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.67 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.68 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.69 spořitelna nároží nám. Přemysla Otakara II. a ul. U Černé věže České Budějovice 1 čp.70 zvonice Černá věž U černé věže České Budějovice 1 čp.71 děkanství U černé věže České Budějovice 1 čp.76 měšťanský dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.77 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.78 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.79 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.81 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.82 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.83 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.84 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.85 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.86 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.87 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.90 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.91 hotel Zvon nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.92 palác Včela ul. Karla IV. České Budějovice 1 čp.93 palác Včela - 2. část ul. Karla IV. České Budějovice 1 čp.98 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.99 měšťanský dům Karla IV. České Budějovice 1 čp.101 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.102 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.103 městský dům Karla IV. České Budějovice 1 čp.104 měšťanský dům Karla IV. České Budějovice 1 čp.106 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.107 měšťanský dům Dr. Stejskala Strana 99 (celkem 228)

100 České Budějovice 1 čp.108 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.109 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.110 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.113 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.114 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.115 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.116 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.117 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.118 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.119 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.120 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.121 městský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.123 měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.127 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.128 měšťanský dům nám. Přemysla Otakara II. České Budějovice 1 čp.129 měšťanský dům Biskupská České Budějovice 1 čp.130 měšťanský dům Biskupská České Budějovice 1 čp.132 biskupství Biskupská České Budějovice 1 čp.134 měšťanský dům Radniční České Budějovice 1 čp.135 měšťanský dům Radniční České Budějovice 1 čp.137 měšťanský dům Radniční České Budějovice 1 čp.140 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.141 solnice městská a sklad koněspřežné železnice Česká České Budějovice 1 čp.143 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.144 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.145 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.146 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.147 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.148 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.149 klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie nám. Piaristické České Budějovice 1 čp.154 měšťanský dům Česká Strana 100 (celkem 228)

101 České Budějovice 1 čp.158 měšťanský dům Zátkovo nábř. České Budějovice 1 čp.161 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.162 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.163 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.164 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.165 vodní mlýn Přední Mlýnská České Budějovice 1 čp.166 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.167 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.168 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.170 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.171 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.172 měšťanský dům Mlýnská České Budějovice 1 čp.173 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.174 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.175 městský dům Panská České Budějovice 1 čp.176 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.177 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.178 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.180 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.181 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.182 měšťanský dům Panská České Budějovice 1 čp.189 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.190 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.191 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.192 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.193 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.194 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.195 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.196 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.197 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.199 měšťanský dům Česká Strana 101 (celkem 228)

102 České Budějovice 1 čp.200 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.201 městský dům Česká České Budějovice 1 čp.212 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.213 měšťanský dům Hradební České Budějovice 1 čp.214 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.219 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.220 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.222 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.223 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.224 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.225 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.226 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.227 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.228 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.229 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.230 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.231 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.233 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.234 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.235 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.236 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.237 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.238 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.239 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.240 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.241 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.242 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.243 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.244 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.245 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.246 měšťanský dům Česká Strana 102 (celkem 228)

103 České Budějovice 1 čp.247 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.248 banka Státní banka čsl. Krajinská České Budějovice 1 čp.249 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.251 měšťanský dům, z toho jen: pozemek parc. č. 311 Krajinská České Budějovice 1 čp.253 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.257 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.258 základní škola Plachého České Budějovice 1 čp.260 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.265 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.266 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.270 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.271 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.272 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.273 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.275 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.280 měšťanský dům Krajinská České Budějovice 1 čp.296 měšťanský dům U černé věže České Budějovice 1 čp.300 měšťanský dům U černé věže České Budějovice 1 čp.308 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.309 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.310 měšťanský dům Plachého České Budějovice 1 čp.311 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.312 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.313 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.314 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.316 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.320 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.321 městský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.322 měšťanský dům Hroznová České Budějovice 1 čp.329 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.330 městský dům Kněžská Strana 103 (celkem 228)

104 České Budějovice 1 čp.331 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.332 měšťanský dům Hradební České Budějovice 1 čp.337 měšťanský dům U černé věže České Budějovice 1 čp.339 měšťanský dům U černé věže České Budějovice 1 čp.343 měšťanský dům Wortnerův dům, s omezením: bez zadního traktu U černé věže České Budějovice 1 čp.356 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.357 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.360 rodinný dům Na Mlýnské stoce České Budějovice 1 čp.363 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.364 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.365 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.368 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.369 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.370 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.371 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.372 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.373 měšťanský dům Kneislův dům Kněžská České Budějovice 1 čp.379 měšťanský dům Hradební České Budějovice 1 čp.380 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.381 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.382 měšťanský dům Česká České Budějovice 1 čp.405 kanovnický dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.406 kanovnický dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.407 kanovnický dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.408 kanovnický dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.409 kanovnický dům Kanovnická České Budějovice 1 čp.410 klášter kapucínský Kněžská České Budějovice 1 čp.418 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.419 měšťanský dům Kněžská České Budějovice 1 čp.424 divadlo městské Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.425 měšťanský dům Dr. Stejskala Strana 104 (celkem 228)

105 České Budějovice 1 čp.426 měšťanský dům Dr. Stejskala České Budějovice 1 čp.429 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.430 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.432 obchodní dům Brouk a Babka Široká ul. České Budějovice 1 čp.436 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.443 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.446 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.451 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.454 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.455 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.456 měšťanský dům Široká České Budějovice 1 čp.458 měšťanský dům Biskupská České Budějovice 1 čp.459 měšťanský dům Biskupská České Budějovice 1 čp.462 stadión, z toho jen: hlavní tribuna a Sokolovna Sokolský ostrov České Budějovice 1 čp.1592 měšťanský dům 28. října České Budějovice 1 čp.1593 měšťanský dům 28. října České Budějovice 1 čp.1594 okresní hejtmanství 28. října České Budějovice 1 čp.1796 měšťanský dům Riegrova České Budějovice 1 čp.1797 měšťanský dům Riegrova České Budějovice 1 čp.1802 měšťanský dům Riegrova České Budějovice 1 čp.1805 měšťanský dům Riegrova České Budějovice 1 čp.1808 měšťanský dům Riegrova České Budějovice 1 čp.1844 měšťanský dům nábř. Jiráskovo, Husova České Budějovice 1 čp.1867 měšťanský dům Riegrova, Jírovcova České Budějovice 1 čp.1871 základní škola Nová České Budějovice 2 čp.16 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.20 vila Lamezanova U zimního stadionu České Budějovice 2 čp.197 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.256 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.262 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.267 měšťanský dům Plachého Strana 105 (celkem 228)

106 České Budějovice 2 čp.268 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.269 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.278 měšťanský dům Plachého, (Hradební) České Budějovice 2 čp.299 měšťanský dům Plachého České Budějovice 2 čp.529 jiná výrobní stavba - Lannova loděnice (areál) Vltavské nábřeží České Budějovice 2 čp.684 zájezdní hostinec U slovanské lípy, s omezením: bez stájí a kolny Husova České Budějovice 3 kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa Staroměstská České Budějovice 3 hřbitov sv. Otýlie, s kaplí a hroby a náhrobky, krematorium Pražské předměstí České Budějovice 3 škola - I. biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava Kostelní, Skuherského České Budějovice 3 boží muka Míru, u železniční zastávky České Budějovice 3 boží muka Čéčova (671) - dvorek České Budějovice 3 boží muka Míru, mezi čp. 65 a 67 České Budějovice 3 socha sv. Jana Nepomuckého u Mlýnské stoky proti Rabenštejnské věži České Budějovice 3 sloup se sochou P. Marie Pekárenská České Budějovice 3 pomník O. Mokrého městské sady České Budějovice 3 čp.35 činžovní dům Míru České Budějovice 3 čp.773 špitál Nejsvětější Trojice Míru České Budějovice 3 čp.1154 sbor Husův Církve československé husitské Palackého nám. České Budějovice 3 čp.1290 činžovní dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1291 měšťanský dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1392 hospoda U anděla Skuherského České Budějovice 3 čp.1485 měšťanský dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1486 měšťanský dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1490 měšťanský dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1491 měšťanský dům Skuherského České Budějovice 3 čp.1574 činžovní dům Resslova ul. České Budějovice 3 čp.1575 činžovní dům Resslova ul. České Budějovice 3 čp.1788 střední škola - gymnasium Jírovcova ul. České Budějovice 3 čp.1791 městský dům Riegrova České Budějovice 3 čp.1815 kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška Pražská tř. České Budějovice 3 čp.1845 vila Zátkova Husova ul. Strana 106 (celkem 228)

107 České Budějovice 3 čp.1847 městský dům - Zelená ratolest Husova České Budějovice 3 čp.1849 škola - Dívčí lyceum spolku Ludmila Husova ul. České Budějovice 3 čp.1856 vila Egertova, s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2 ul. Na sadech České Budějovice 3 čp.1980 kostel Božského Srdce Páně Rudolfovská, Lipenská České Budějovice 3 čp.2032 měšťanský dům Na sadech, Nová České Budějovice 3 čp.? zemědělský dvůr Pilmanův/Charvátův, s omezením: bez kočárovny České Budějovice 4 židovský hřbitov nový Pekárenská České Budějovice 5 výklenková kaplička při silnici na Dobrou Vodu České Budějovice 6 kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace - rizalit s mozaikou Žižkova České Budějovice 6 socha P. Marie před kaplí České Budějovice 6 socha P. Marie přemístěna do zahradnictví České Budějovice 6 pomník Jana Žižky z Trocnova křižovatka tř. Žižkovy a Novohradské České Budějovice 6 železniční most trať České Velenice - Plzeň, km České Budějovice 6 čp.1 banka Státní banka čsl. Lannova tř. České Budějovice 6 čp.6 sklad Nákladnický dům Senovážné náměstí České Budějovice 6 čp.11 městský dům Lannova ul. České Budějovice 6 čp.51 společenský dům - dělnický dům U srdíčka, s omezením: bez pamětní desky na domě Lannova tř. České Budějovice 6 čp.88 měšťanský dům Lannova tř. České Budějovice 6 čp.97 měšťanský dům Lannova tř. České Budějovice 6 čp.119 železniční stanice Hlavní nádraží Nádražní České Budějovice 6 čp.124 hotel Malše Nádražní České Budějovice 6 čp.173 měšťanský dům Žižkova České Budějovice 6 čp.226 činžovní dům Žižkova České Budějovice 6 čp.239 jiná církevně správní stavba - Vyšebrodský dům Senovážné nám. České Budějovice 6 čp.242 Městské muzeum Dukelská ul. České Budějovice 6 čp.243 společenský dům - Německý dům Jirsíkova ul. České Budějovice 6 čp.256 činžovní dům Anny Kovaříkové ul. U tří lvů České Budějovice 6 čp.260 střední škola průmyslová strojnická Dukelská České Budějovice 6 čp.296 měšťanský dům U tří lvů ul. U tří lvů České Budějovice 6 čp.453 vila Františka Petráše Dukelská Strana 107 (celkem 228)

108 České Budějovice 6 čp.455 vila Westenova Dukelská České Budějovice 6 čp.714 vila - (JUDr. Františka Švece) Dukelská České Budějovice 7 kostel sv. Jana Nepomuckého České Budějovice 7 socha P. Marie Budějovické nábř. Malše u budovy soudu České Budějovice 7 socha sv. Jana Nepomuckého nábř. Malše u budovy soudu České Budějovice 7 vodárenská věž ul. B. Němcové České Budějovice 7 čp.2 tužkárna Hardtmuth, z toho jen: vstupní brána gen. Svobody České Budějovice 7 čp.4 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar České Budějovice 7 čp.7 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar České Budějovice 7 čp.19 vila Hardtmuthova ul. U Zimního stadionu České Budějovice 7 čp.44 strážní domek koněspřežné dráhy Mánesova České Budějovice 7 čp.62 základní škola Matice školské České Budějovice 7 čp.399 vila Boženy Němcové České Budějovice 7 čp.1123 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar Lidická České Budějovice 7 čp.1124 venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly Lidická České Budějovice 7 čp.1131 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar České Budějovice 7 čp.1262 venkovská usedlost Lidická České Budějovice 7 čp.1264 venkovská usedlost České Budějovice 7 čp.1266 venkovská usedlost, z toho jen: průčelí České Budějovice 7 čp.1268 venkovská usedlost Lidická České Budějovice 7 čp.1269 venkovská usedlost Lidická České Budějovice 7 čp.1278 venkovská usedlost Lidická České Budějovice 2 čp.1905 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar České Budějovice 2 čp.1907 venkovská usedlost České Budějovice 2 čp.1910 venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly a kolny zemědělské usedlosti čp České Budějovice 2 čp.1911 venkovská usedlost, s omezením: bez stavby vepřína České Budějovice 2 čp.1912 venkovská usedlost, z toho jen: průčelí Dasný čp.13 venkovská usedlost náves, u rybníčku Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Horní výrub Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Baba Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Strana 108 (celkem 228)

109 Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Rulík Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Skopojedle, Pěkná vyhlídka Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Holubci - též Na pláni Dobřejovice mohylník, archeologické stopy nad Novoborským seníkem Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Zadní pláně Dobřejovice mohylník, archeologické stopy U obrázku Dobřejovice mohylník, archeologické stopy U myslivny, U Dřevěnkáře Dobřejovice mohylník, archeologické stopy Černá strouha Dobřejovice mohylník (hradiště?) Hradec, archeologické stopy kolem lesní cesty Dolní Kněžeklady tvrz U kapličky, archeologické stopy při rybníku Dolní Kněžeklady Hluboká nad Vltavou kaple P. Marie boží muka marradaská Hluboká nad Vltavou čp.763 zemědělský dvůr Vondrov Hluboká nad Vltavou kostel sv. Jana Nepomuckého Masarykova Hluboká nad Vltavou kaplička U Rocha rozcestí k zámku Ohrada Hluboká nad Vltavou židovský hřbitov V od munického rybníka Hluboká nad Vltavou boží muka při parku Hluboká nad Vltavou boží muka proti OÚNZ Hluboká nad Vltavou socha sv. Jana Nepomuckého při rozcestí Hluboká nad Vltavou rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č a propustkem Hluboká nad Vltavou jiná vodohospodářská stavba - bašta u rybníka Bezdrev Hluboká nad Vltavou silniční most na silnici II/146 Hluboká nad Vltavou rudný důl - štola zv. Kampanova díra Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Tolom Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V bokách Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, Zel. rajtštajk Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad munickými vraty Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout Strana 109 (celkem 228)

110 Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě Hluboká nad Vltavou čp.17 zámek Ohrada Hluboká nad Vltavou čp.52 jiná správní stavba - úřednický dům starý nám. Čsl. armády Hluboká nad Vltavou čp.142 zámek Hluboká nad Vltavou čp.146 měšťanský dům Podskalí Hluboká nad Vltavou čp.211 vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf sejmut a uložen na NV Hluboká nad Vltavou čp.? sýpka Tyršova Hluboká nad Vltavou výklenková kaplička při mostě přes Vltavu, Hamry Hluboká nad Vltavou výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého při silnici na Kostelec Hluboká nad Vltavou čp.271 venkovská usedlost Malinovského Horní Kněžeklady Hosín kaplička návesní včetně zvonku kostel sv. Petra a Pavla Hosín boží muka směr k trati Hosín boží muka Marradasova směr Hluboká Hosín silniční most nadjezd nad tratí sil. II/146, směr Dobřejovice Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka Hosín čp.24 venkovská usedlost Hosín čp.? fara Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam Hrdějovice čp.15 venkovská usedlost náves Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Babinec Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Slavonice, střed Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Jaroslavický vrch II Strana 110 (celkem 228)

111 Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Na kamenitém Hroznějovice mohylník, archeologické stopy Jaroslavický vrch Hroznějovice mohylník, archeologické stopy les Babinec Chlumec mohylník, archeologické stopy Kobylí hlava Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem Chlumec mohylník, archeologické stopy při chlumecké silnici Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův Chlumec čp.7 venkovská usedlost Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben Jeznice mohylník, archeologické stopy při široké aleji Jeznice mohylník, archeologické stopy nad Rachačkami Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý Knín čp.1 tvrz Byšov Kostelec kostel sv. Vavřince Kostelec mohylník, archeologické stopy Černý les Kostelec čp.8 venkovská usedlost Líšnice mohylník, archeologické stopy nad Čapím koutem Líšnice mohylník, archeologické stopy Na přísežné Líšnice mohylník, archeologické stopy U hrázky Líšnice čp.18 zemědělský dvůr Němčice Litoradlice hraniční kámen - schwarzenberský mezník v lese Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou Litvínovice boží muka směr Šindlovy Dvory Modrá Hůrka kostel Nanebevzetí P. Marie Strana 111 (celkem 228)

112 Mokré vodojem před čp. 8 a 9 Munice čp.19 venkovská usedlost Munice čp.20 venkovská usedlost Munice čp.23 venkovská usedlost Opatovice výklenková kaplička při cestě do Opatovic Opatovice čp.5 venkovská usedlost Opatovice čp.6 kovárna náves Opatovice čp.7 venkovská usedlost Opatovice čp.11 venkovská usedlost Opatovice čp.12 venkovská usedlost Planá kříž proti prodejně Jednoty Planá čp.7 venkovská usedlost Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy Poněšice čp.4 venkovský dům Pořežany milník Schwarzenberský na lesní cestě u potoka Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední Pořežany čp.12 venkovská usedlost Pořežany čp.35 zemědělský dvůr Pořežany čp.38 venkovská usedlost Purkarec hrad Karlův Hrádek, zřícenina na skále nad Vltavou Purkarec kostel sv. Jiří Purkarec kaple sv. Rozálie les U Rohaček Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště Purkarec čp.30 venkovská usedlost Purkarec čp.34 venkovská usedlost Strana 112 (celkem 228)

113 Purkarec čp.92 hospoda Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Mladé háje Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Holý vrch Třitim mohylník, archeologické stopy nad mlynářů polem Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem Tuchonice kaplička náves Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Vlkov mohylník, archeologické stopy při široké aleji Vlkov mohylník, archeologické stopy při hřebenské cestě Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby - U Cirhana Zahájí boží muka směr Dříteň Zahájí čp.12 fara Zliv silniční most - mostek u Bezdreva Žimutice kostel sv. Martina Žimutice mohylník, archeologické stopy les Remíz Žimutice mohylník, archeologické stopy Bečický les Archeologické lokality a lokality archeologického zájmu Řešené území je území s archeologickými nálezy, z těchto důvodů je nutné postupovat v souladu s 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., památkového zákona, v platném znění. Území s archeologickými nálezy jsou vymezena v grafické části ÚS Vltava v problémovém výkresu a výkresu limitů využití území. V řešeném území se nacházejí tyto archeologické nemovité kulturní památky: Branišov, Branišov tvrz, archeologické stopy, rybník Návěžný, S část, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V Bokách, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Munickými vraty, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou, Strana 113 (celkem 228)

114 Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata, Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy při Široké aleji, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Nad Rachačkami, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Č, Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Č, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Č, Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického, Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka, Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy, Kobylí hlava Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy při Chlumecké silnici, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Č, Temelín - Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Široké aleji Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Hřebenské cestě Č, Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby - U Cirhana, Žimutice - Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Nad Mlynářů polem Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků, A Ochranná pásma nemovitých kulturních památek V řešeném území jsou ochranná pásma nemovitých kulturních památek vyhlášena v sídle České Budějovice jedná se ochranné pásmo hradebního systému města, vyhlášeno OkÚ České Budějovice, odd. kultury, , čj. 920/95/411/Val A Architektonické hodnoty v řešeném území V řešeném území jsou různé formy lidového stavitelství, které dotvářejí charakter krajiny. Lidová architektura Jihočeského kraje, stejně jako zdejší krajina, se vyznačuje značnou rozmanitostí nejen základních typů jihočeských domů, ale i mnohotvárností sídelních struktur, co do jejich hustoty, velikosti a typů. Proto je dnes lidová architektura v jižních Čechách představitelkou svébytného lidového projevu, který je umocněn výjimečností krajinného obrazu a bohatou historií. Až do 13. století byl prostor jižních Čech osídlen poměrně řídce. K zahuštění sídelní sítě jihočeské kotliny došlo v období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století. Vznikla zde široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. K dalším zásadním změnám v osídlení dochází v Strana 114 (celkem 228)

115 průběhu 16. století, kdy se drobná feudální sídla dostávají postupně pod panství novohradské a třeboňská panství často zanikají. V tomto období dochází i k výrazným krajinářským a hospodářským proměnám a to zejména v blatských oblastech. Stavební aktivita v jižních Čechách vrcholí v průběhu celého 19. století, kdy se zde vytvořila svérázná lidová architektura. Vznikl tak zcela svébytný typ lidové architektury charakteristický pro jižní Čechy.Inspirací pro lidovou architekturu byla zejména městská architektura nejdříve klasicistní a později historizující (neogotika, neorenesance, neobaroko) a od konce 19. století to byla secese, tradicionalismus atd. Pro mnoho oblastí jižních Čech je určujícím momentem pro vzhled vesnice právě architektura 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Mezi regiony lidové architektury, ve skutečnosti žádné hranice neexistují a většina těchto regionů zasahuje i do oblastí sousedních a vzájemně se prolínají a doplňují. Soběslavsko veselská blata (někdy zvaná jako Borkovická blata) je úsek vymezený mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a Dolním Bukovskem, který byl v raném středověku bažinatý a špatně přístupný. Tato oblast zasahuje okrajově do severní části řešeného území. Osídlení bylo možné teprve po vybudování Blatské stoky ve 13. století, která odvodnila nejzamořenější část pánve. Okolo pánve s rašeliništi začaly postupně vznikat vesnice s charakterem zemědělských sídel ve formě usedlostí uspořádaných okolo návsi. Většina sídel v jádrové oblasti blat se připomíná poprvé až ve 14. století. Převažují zde vesnice s velkou rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou (Drahotěšice). Původní zástavba Soběslavsko-veselských blat byla dlouho dřevěná, tvořená rozložitými obílenými domy s jednoduše bedněnými štíty a s doškovými střechami. Vrcholná fáze zděné lidové architektury zde nastává v první třetině 19. století. Dnešní vzhled většiny blatských vesnic spadá mezi druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Od poslední třetiny 19. století se mění i forma dispozice usedlostí, kdy doposud trojboké dvory s domem, sýpkou a bránou, se postupně uzavírají a usedlosti se orientují podélně. Nejpůsobivější a kompozičně nejvýraznější stavby se připisují zednickému rodu Šochů a Patáků. Blatská architektura se vyznačuje bohatým štukovým dekorem (pilastry, stužkové převázání, hlavice, motiv lyry, košík s květinami, motiv kosého, falešného zubořezu v podřímsí v podobě diagonálně ukládaných, předstupujících cihel, aplikace výšivkových terčových motivů). Tyto zlidovělé prvky byly kombinovány s klasicistním falešným kvádrováním nároží i celých stěn, s plochými arkádami a segmenty. Obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci Oblast Bechyňsko Týnsko leží v poměrně terénem izolovaného regionu, osídlení je často raně středověkého původu. Převažují zde velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu (Kočín). Sídla s nepravidelnou strukturou se vyskytují v lesnatém terénu Povltaví. Původní zástavbu tvořily roubené objekty, které se dochovaly výjimečně na okrajích lesních masivů (Poněšice). K přezdívání vesnic se zde přistoupilo dříve než v sousedních Soběslavsko-veselských blatech. Od 30. let 19. století se zde uplatnily pozdně barokní a klasicistní formy křídlové štíty a jednodušší tvary štítů s pravoúhle zalamovanými volutami. Na Týnsku se objevují i pozdně barokní motivy ionského pilastru se segmentovými nástavci se zvadlými volutami po stranách křídel. Vrchol zděné lidové architektury zde nastává v 50. letech 19. století (Chlumec, Líšnice, Purkarec, Třitim). Strana 115 (celkem 228)

116 Obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo) Hlubocká a Zbudovská blata. Výrazným okruhem jihočeské lidové architektury, kterou můžeme považovat za jednu z nejkrásnějších forem, jsou Hlubocká a Zbudovská blata, ležící v rybniční pánvi mezi tokem Vltavy a předělem rozvodí Vltavy a Otavy. Rybníky a rybniční soustavy zde vznikaly již od středověku. Půdorysy většiny vesnic jsou lokačního charakteru. Převládají zde rozlehlé obdélníkové návsi (Kočín, Munice, Zliv) a objevují se i okrouhlice (Olešník).Starší dřevěná zástavba se zde prakticky nedochovala, v některých obcích se dochovaly kamenné sýpky z 2. poloviny 17. a 18. století (České Vrbné, Munice). Zděná zástavba převládla v regionu v první třetině 19. století. Svého vrcholu dosáhla mezi 40. až 60. lety 19. století. Pro Zbudovská blata jsou charakteristické křídlové štíty, pilastry, voluty, iluzivní slepá balustráda, typické jsou i čistě klasicistní prvky jako je pásová bosáž a okna v půlkruhových nikách (Olešník). Nejvýznamnější ucelené soubory lidové architektury se dochovaly v Olešníku. Lidová architektura hlubockých blat je charakterizována kulisovitými štíty, někdy doplněnými volně skládanou plošnou výzdobou v podobě rostlinného i geometrického dekoru nebo jsou štíty zcela holé. Nejvýznamnějším souborem lidové architektury jsou zde Bavorovice, Munice a Opatovice. Mladší lidová architektura z druhé poloviny 19. a počátku 20. století se na Hlubockých a Zbudovských blatech příliš nerozvinula. Několik příkladů s eklektickými fasádami se dochovalo v Bavorovicích. Na Hlubockých a Zbudovských blatech se dochovala řada ucelených souborů lidové architektury, které jsou chráněny formou vesnických památkových zón (VPZ Bavorovice, VPZ Munice, VPZ Opatovice). Obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích Součástí sídlel jsou drobné sakrální stavby ve formě kaplí a kapliček., božích muk a křížů, ale také předzahrádek, kamenných ohradních zdí, dotvářející jejich neopakovatelný charakter Strana 116 (celkem 228)

117 Obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo) Obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo) V řešeném území je i několik hospodářských dvorů, které byly zpravidla zakládány za účelem obhospodařování pozemků které byly součástí šlechtických panství, případně sloužily k chovatelským účelům a ubytování služebnictva jako zázemí přilehlé k zámku (Štekl u zámku Hluboká). Štekl: Stavba vznikla v 60. letech 19. století jako obydlí schwarzenbergských zaměstnanců, konírny a psince. Po Únoru 1948 začal objekt chátrat, do porevolučního období pak vstupoval v dezolátním stavu. Radnici se však podařilo najít investora, který z chátrajícího objektu vytvořil jeden z nejluxusnějších hotelů na jihu Čech. Obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel Nejrozlehlejším hospodářským dvorem v řešeném území je dvůr Vondrov mezi Hlubokou nad Vltavou a rybníkem Bezdrev. Původní dvůr tu přikázal v polovině 16. století postavit Ondřej z Ungnád Suneku, podle kterého se novostavbě začalo Strana 117 (celkem 228)

118 později říkat zkráceně Vondrov. V 18. století byl dvůr za Schwarzenbergů upraven a v závěru 19. století došlo k demolici starých budov. Následně v letech byl vystavěn zcela znovu architektem ing. Janem Sedláčkem ( ), který byl dvorním schwarzenbergským stavebním radou. Z jeho hlavy pochází také návrhy na stavbu novorománského kostela na Hosíně. Dvůr stojí na vyvýšenině mezi rybníkem Bezdrev a Munickým rybníkem (394 metrů nad mořem). Budovy ze čtyř stran uzavírají prostorné obdélníkové nádvoří. Venkovní stěny jsou neomítány, ve východním průčelí vidíme schwarzenberský znak. Dodnes se zde provozuje chov koní, kterým býval dvůr proslulý. Dokonce patřil k nejmodernějším v Rakousku-Uhersku a poté i v Československu. V okolí jsou dochované krajinářské úpravy a kompozice ve formě alejí s hodně starými exempláři dubů. obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní V řešeném území se nachází další hospodářské dvory jako například Hosín, Chyňava u Hosína, Býšov u zaniklé obce Knín a dvůr Němčice u Líšnice. obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně Dále se v řešeném území dochovaly charakteristické stavby ve formě hájenek, mysliven, které sloužily k obhospodařování a správě Schvarzenbergského panství, zejména rozsáhlých lesních komplexů. obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo) Vybudování a napuštění Hněvkovické nádrže vedlo k zániku vorařské vesnice Jaroslavice na pravém břehu Vltavy, osady Buzkov na levém břehu Vltavy, části osady Purkarec na pravém břehu Vltavy, včetně lávky a přívozu, hájovny u Šafaříka. Při výstavbě JETE došlo v řešeném území ÚS Vltava k zániku sídla Knín a mimo řešené území k zániku dalších sídel Březí u Týna nad Vltavou, Podhájí, Hůrka, Křtěnov a Temelínec. Strana 118 (celkem 228)

119 obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo) obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo) obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo) Novostavby v řešeném území je potřeba rozdělit na stavby v rámci velké městské aglomerace Českých Budějovic, kde se vyskytují stavby a objekty sídlišť ve velkém měřítku, ale také rozsáhlá sídliště příměstských rodinných domů v navazujících Strana 119 (celkem 228)

120 satelitech. V oblasti kolektivního bydlení v bytových domech, po určité stagnaci, začaly vznikat nové formy bytových domů u kterých jsou řešeny i krytá parkovací stání, či garáže, která tolik chybí v sídlištích panelových domů. Obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích Zejména v městě České Budějovice se rozrostly velké hmoty obchodních staveb ve formě hypermarketů a supermarketů, které jsou mnohdy součástí rozsáhlých komerčních zón v okrajových částech města. Začínají vznikat i nově typy staveb v oblasti sociálních služeb. Investoři při vědomí nezvratného stárnutí obyvatelstva začínají s výstavbou domů pro seniory s integrovanými službami a s nabídkou různých kategorií bytů a jejich vybavení. obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích V Českých Budějovicích kromě hromadného bydlení jsou stávající klidové čtvrti s vilami rodinnými a řadovými domy. V souvislosti se současnou poptávkou po příměstském bydlení se v okrajových částech města a v sousedních obcích se bouřlivě rozvíjí výstavba rodinných domů. Zástavba rodinných domů satelitních sídlištích rodinných domů vychází převážně z katalogových projektů různě modifikovaných podle přání a představ klienta. obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby. Ve snaze po originalitě mnohdy dochází k bizarním řešením nebo použití nevhodného typu domu které po případné realizaci na dlouhá léta poznamenají charakter zástavby v obci. Strana 120 (celkem 228)

121 obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo) Svébytný charakter rezidenční zástavby na atraktivních pozemcích má město Hluboká nad Vltavou a v městě Zlivi se rozvinuly svébytné formy bytových domů. obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo) V ostatních venkovských sídlech v řešeném území se kromě původních venkovských usedlostí, rozvíjí i výstavba rodinných domů, které se dost často pokoušejí napodobit charakter příměstských rodinných domů. Je to dáno i změnou způsobu života obyvatel venkova, kdy většina obyvatel vyjíždí za zaměstnáním do měst a nezbývá jim čas ani síla na hospodaření. obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo) Snaha o modernizaci bytového fondu na venkově bohužel poznamenala některé zemědělské usedlosti a to i uvnitř hodnotných a dochovaných prostorů návsí. Jindy touha po okázalosti a prezentaci úspěšnosti v podnikání vede k předimenzovaným hmotám rodinných sídel, s eklektickými prvky uvnitř venkovské zástavby. Strana 121 (celkem 228)

122 Obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo) Strana 122 (celkem 228)

123 Kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území kulturní památky Strana 123 (celkem 228)

124 Kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území archeologické nálezy I. kategorie Strana 124 (celkem 228)

125 Kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území archeologické nálezy II. kategorie Strana 125 (celkem 228)

126 A.3.3. Civilizační hodnoty Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast. Jsou zde zřetelné protiklady hustě osídlené městské aglomerace města Českých Budějovic, kulturní krajiny a krajinářskými kompozičními úpravami u Hluboké nad Vltavou, s unikátně dochovaným přírodním prostředím a lesními komplexy hlubockých obor na obou březích Hněvkovické nádrže. Řešené území tady disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem a současně velkým množstvím kulturních památek, vysokou úrovní služeb a komplexním občanským vybavením. Základním prvkem ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky velkému potenciálu měst Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou, výborné předpoklady ke svému rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území je potřeba přispět vytvořením podmínek pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické nádrži, zprovoznění Vltavské vodní cesty, s vybudováním přístavišť a kotvišť a zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci. Civilizační hodnoty jsou v analytické části této studie posuzovány s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality řešeného území. Hlavním cílem je vystihnout hlavní architektonické a urbanistické charakteristiky a hodnoty území a aplikovat je v syntetické (návrhové) části studie, která má za úkol navrhnout urbanistickou a architektonickou rukověť pro potřeby územně plánovací činnosti a koordinaci stavebních aktivit v řešeném území. Součástí řešení je i zmapování negativních civilizačních hodnot a to zejména problematických lokalit nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků, území starých zátěží. Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a občanské vybavení, komerční a výrobní plochy, plochy a koridory dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci. A Urbanistické kvality řešeného území Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv. Město České Budějovice vykazuje znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a ortogonální komunikační sítí ulic, přičemž obvod města je vymezen vodními toky, které byly součástí opevnění města.. Sídla lokační městská s jasným kompozičním záměrem náměstí a komunikační sítě obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo) V období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století vznikla široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. Převážně ve 13. a 14. století byly založeny vsi s pravidelnou návsí, jejichž všechny usedlosti jsou orientovány do návsi čtvercového nebo obdélného tvaru. Řada vsí má návsi o větší rozloze než mají náměstí velkých měst (Munice, Olešník, Hrdějovice). Všechny usedlosti se obracejí směrem do návsi štítovým průčelím a vnější obraz sídla vytváří dlouhé hmoty stodol, uzavírající usedlosti. V průběhu 16. století jsou zakládána spíše nezemědělská sídliště a nové zemědělské vsi se objevují zcela výjimečně. Tato nová založení vesnic však z hlediska urbanistických forem mnoho nového nepřinesla. V této době však vznikají charakteristické jihočeské samoty tzv. jednoty. Jejich vznik je dáván do souvislosti se zakládáním rybničních soustav, kdy poddaní pravděpodobně dostávali za zabranou půdu a zaniklé usedlosti (ale i z jiných důvodů) náhradu v podobě nových pozemků. Tak vzniklo v celém jihočeském regionu, především v jeho rybničních panstvích Třeboňska, Českobudějovicka, Vodňanska a Blatenska několik set jednot. Dalším typem návesních vsí jsou okrouhlice, což jsou sídla převážně drobného měřítka, kdy menší počet usedlostí je organizován kolem kruhové, okrouhlé nebo kapkovité návsi (Olešník). Okrouhlice vytváří klínové, lichoběžníkové parcely, jehož čelo tvoří štít obytného domu a vjezd. Ostatní okrouhlé útvary, které jsou svým rozsahem mnohem větší vznikaly až v pozdějším období. Strana 126 (celkem 228)

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji

Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji Územní plánování a investiční příležitosti v Jihočeském kraji Prezentace v rámci akce Investiční záměry vjihočeském kraji Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Čtvrtek 17. 4. 2008 Grand Hotel Zvon,

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

Záznam o účinnosti :

Záznam o účinnosti : STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

PODROBNÝ PROBLÉMOVÝ VÝKRES - LEGENDA

PODROBNÝ PROBLÉMOVÝ VÝKRES - LEGENDA PODROBNÝ PROBLÉMOVÝ VÝKRES - LEGENDA 1:10 000 Registr závad a střetů Příklad: s S1 x LK s n z Silnice I. třídy křižuje lokální Stav Návrh Záměr KE Koridor zásobování elektrickou energií KP Koridor zásobování

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín ZMĚNA č. 2 územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování, který na žádost města Oslavany pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov 1 Na základě návrhu vlastníka pozemku (občana obce) schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání rozhodnutí o pořízení Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov.

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

změna č. 1 územního plánu Vráto

změna č. 1 územního plánu Vráto změna č. 1 územního plánu Vráto zpracovaný v souladu s 47 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů stupeň dokumentace NÁVRH

Více

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína Setkání s občany Třeboně 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR) 1/ ZUR = územně plánovací dokumentace kraje 2/ Územní plánování řeší m.j.

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starosta obce: Jaroslav Pavlíček Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Duben

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE Zpracování změny č.1 ÚPO Rebešovice bylo zadáno firmě Urbanistické středisko Brno, spol.s.r.o., Ing.arch.Emilu Přikrylovi. Pořizovatelem

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko období 7/2010 7/2014. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko byla schválena usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Ráječko na.zasedání dne Zpráva

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CITICE

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CITICE ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CITICE v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb.,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Údrnice Městský úřad Jičín Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova 1684, 50012 Hradec Králové Tel.: 604566916,

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

DOLNÍ LHOTA. Změna č. 7 A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OBCE. Obec Dolní Lhota. : Zlínský. : Městský úřad Luhačovice, odbor stavební

DOLNÍ LHOTA. Změna č. 7 A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OBCE. Obec Dolní Lhota. : Zlínský. : Městský úřad Luhačovice, odbor stavební ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLNÍ LHOTA Změna č. 7 A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST OBEC : Dolní Lhota OKRES : Zlín KRAJ : Zlínský POŘIZOVATEL OBJEDNATEL : Městský úřad Luhačovice, odbor stavební Obec Dolní Lhota

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. Morkůvky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY Zpráva o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY návrh určený ke konzultaci s dotčenými orgány a Krajským úřadem Jihomoravského kraje dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability

Více

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky ZMĚNA č. 4 územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015

Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 Zpráva o uplatňování Územního plánu Nové Sady v uplynulém období 9/2011 8/2015 (Návrh určený k projednání) Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, Odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01

Více

I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU

I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán sídelního útvaru Prostějov VIII. změna I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/ 15 602 00 Brno květen 2012 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI: Správní orgán, který změnu

Více

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban

D3 x R4. Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban D3 x R4 Kudy z Prahy do Českých Budějovic? 24. 1. 2015 Vítek Urban Kudy z Prahy do Českých Budějovic? Přes Tábor? Start: Jižní spojka Cíl: křižovatka Pražská 138 km 1:34 h Po D1 do Mirošovic 22 km Po

Více

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č.1 - NÁVRH VYDÁNÍ ZMĚNY - NÁVRH ZÁZNAMU O ÚČINNOSTI - Z M Ě N A ÚP Č.1 - O D Ů V O D N Ě N Í Dokumentace ke společnému jednání - 05 / 2010 Nemanice ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.2 ÚP POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor majetku a rozvoje města, úřad územního plánování PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA Obsah Textová část : Ozn. Kapitola Str. II.1 vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení

Více

ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ODŮVODNĚNÍ

ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNA č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE ODŮVODNĚNÍ Obsah textové části odůvodnění změny č. 3 ÚPO Těšetice: 1) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S

Více

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÉ MÉSTO

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÉ MÉSTO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STARÉ MÉSTO Předložený k projednání Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

M I K U L O V. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

M I K U L O V. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. M I K U L O V ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA č. 6 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Boleradice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

BOROVNICE. Změna č. 2 územního plánu obce. stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území: Borovnice

BOROVNICE. Změna č. 2 územního plánu obce. stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území: Borovnice Změna č. 2 územního plánu obce BOROVNICE stupeň: NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území: Borovnice Pořizovatel: Magistrát města České Budějovice, odbor územního plánování a architektury Únor 2009 OBSAH a) Požadavky

Více

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Změna č. 1 územního plánu. Návrh Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

Zadání. Změny č. 2 územního plánu obce B O R O V Á

Zadání. Změny č. 2 územního plánu obce B O R O V Á Zadání Změny č. 2 územního plánu obce B O R O V Á Zadání je zpracováno v souladu s 47 odst. 1 až 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO Dotčené orgány, KrÚ, obec Velký Karlov, sousední obce Dle rozdělovníku Váš dopis zn. naše značka vyřizuje tel.: 515

Více

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST

ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E. okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 regulačního plánu rekreační oblasti Š A K V I C E okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje Obec Šakvice, 691

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více