Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích. Dřevěný kostel. Všech svatých v Sedlištích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích. Dřevěný kostel. Všech svatých v Sedlištích"

Transkript

1 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích 1

2 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích David Pindur Sedliště

3 Obsah Recenzent: Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D. Vydala Obec Sedliště ve spolupráci s Regionem Slezská brána za finanční podpory Moravskoslezského kraje. PhDr. David Pindur, Ph.D. Obec Sedliště a Region Slezská brána ISBN Úvodní slovo Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí Nejstarší písemné zprávy o kostele Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží Filiálním kostelem farnosti Bruzovice Samostatným farním kostelem Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku... Péče o kostel v posledním půlstoletí Současný kostel a jeho památky Sedlišťská fara a faráři Sedlišťské Číslo poslední Z dějin hřbitovů K větší cti a slávě Boží Drobné sakrální objekty v Sedlištích Poutní místo Hájek Sedlišťští rodáci na vinici Páně Dřevěné kostely v okolí Sedlišť Poděkování autora Příloha Soupis duchovních správců sedlišťského kostela Použité prameny a literatura Zdroje vyobrazení The Wooden Church of All Saints in Sedliště 4 5

4 Úvodní slovo Vážení čtenáři, otevřeli jste knihu, která pojednává o dominantě naší obce, jíž je po staletí dřevěný kostel Všech svatých. Autor představuje v širších souvislostech historii této stavby. Svou práci vykonal se zaujetím a naprosto profesionálně. Patří mu za to můj vřelý dík. Pokud osobně kostel neznáte, přijměte knihu jako pozvánku nejen k jeho k poznání a prohlídce. V Sedlištích je totiž více pozoruhodných míst a věcí, které je možno shlédnout. Nezbývá mi než vyslovit přání, aby se Vám tato publikace dobře četla a byla pro Vás duchovním obohacením. Zároveň si dovolím pozvat přespolní čtenáře, aby si prožili alespoň kousek z jedinečné atmosféry kulturní památky, jež patří k nejstarším a nejcennějším dochovaným dřevěným kostelům v České republice. Ing. Jaromír Krejčok starosta obce Sedliště 6 7

5 Obec Sedliště v proměnách sedmi staletí Podle některých teorií jsou počátky sousedících slezských obcí Sedliště a Řepiště spjaty s příchodem kolonistů původem z Dolní Lužice do této části Těšínského knížectví na sklonku 13. století. Podle nejnovějších poznatků vznikly obě vesnice pravděpodobně na půdě získané lužickým šlechtickým rodem Baruthů. Název Sedliště je údajně odvozen od stejnojmenné lužicko- -srbské vsi v Dolní Lužici. Vesnice s lužicko-srbským názvem Sedlišćo nese německý úřadní název Sedlitz a je dnes místní částí braniborského krajského města Seftenberg. Podle jiného názoru se však název obce vyvinul ze sídliště sedliska. Za první spolehlivou písemnou zmínku o Sedlištích můžeme považovat soupis desátků vratislavského biskupství z počátku 14. století (vznikl kolem roku 1305). Sedliště představovaly, podobně jako sousední Bruzovice, typ lesní lánové vsi jednořadové. Vlivem příčného dělení se později vyvinula v lánovou ves dvouřadovou. Osu vsi netvořila po celé délce vodoteč. Osídlení v sedlišťském případě bralo ohled spíše na reliéf krajiny, vytvářející zde údolí. Menší část nejstarší zástavby obce kopíruje potok Ostravickou Datyňku, pravobřežní přítok řeky Ostravice. Rozsah obdělávané půdy ve středověkých Sedlištích byl o polovinu menší než v sousedních Bruzovicích a činil asi 20 franckých lánů (zhruba 500 ha). Obec zůstala pravděpodobně až do poloviny 15. století alodním majetkem. Jako léno jsou Sedliště uváděny v listině těšínského knížete Boleslava II. pro manželku Annu z roku Sedliště (Sedlisst) a okolní obce na mapě Těšínského knížectví Johanna Wolfganga Wielanda, r (vydání z r. 1831) Později se staly součástí frýdecko-místeckého panství. Na počátku 16. století byly Sedliště z hlediska církevní správy součástí farnosti Bruzovice. Soupis ročních desátků bruzovické fary z roku 1506 zaznamenal v Sedlištích celkem 20 osedlých (včetně fojta). Setkáváme se zde tehdy s těmito jmény (příjmení tehdy ještě nebyla pevně ustanovena): Mrozek, Pavel, Piskorka, Tessak, Savel, Pavala, Vavřík, Zymanek, Mika, Matějak, Skotničný, Bartek Šesták, Matúš Poletopika, Kočfara, Michal, Macek, Spolnik, Hladký a Slovák. V Sedlištích se tehdy nacházel panský dvůr, který obýval jistý Matúš a neupřesněný počet komorníků (neosedlých poddaných). Urbář frýdecko- -místeckého panství z roku 1580 uvádí v Sedlištích celkem 29 osedlých včetně fojta (jistý Jan), mlynáře ( Jakub Šafránek) a nájemce panského dvora (Tomáš Dibel). U ostatních osedlých poddaných se jednalo o tato jména (v závorce ponecháváme originální zápis podoby jejich jména): Pavel Šperlink, Adam Milatův, Jiří (Jurek) Jaskula, Matěj Oblúček, Matěj (Macek) Hurt, Jiří (Jura) Urbánek, Vít (Vítek) Slovák, Jakub, Martin Šafránek, Matouš (Matúš ) Piskoř, Martin Havlův, Tomáš (Tomek) Havlů, Jiří (Jurek) Papala, Stanislav (Staněk) Vavříků, Pavel Ziman, Ondřej (Andrys) Matějků, Martin Matějkův, Jan Pešatův, Matěj Šesták, Martin Šimků, Mikuláš (Mikoláš ) Veselka, Martin Šesták, Matěj (Matys) Bankalů, Jan Paskovský, Valentin (Válek) Černý a Matěj Vavřičků. V období držby frýdecko-místeckého panství olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským z Pavlovic v letech probíhal spor o hranice katastrů Lískovce a Sedlišť na frýdecko-místeckém panství s řepišťskými poddanými Zikmunda staršího Sedlnického z Choltic a na Vratimově. Biskup Pavlovský navštívil sporná místa v září 1582 se šlechtickou komisí a svědky z řad poddaných, stejně jako v případě jiných sporných míst ve frýdecké části panství (Bruzovice, Pazderna). Z biskupovy odeslané korespondence vysvítá, že protestant Sedlnický odmítal celou kauzu řešit dohodou a svaloval vinu na lískovecké a sedlišťské poddané. Pavlovský proto Sedlnického několikrát nabádal k smírnému postoji, nesetkal se však s pochopením. Spory zřejmě doznívaly ještě v dalších letech. Podle soupisu příjmů bruzovického kostela z konce 16. století odvádělo dávky ze Sedlišť celkem 26 plátců včetně fojta a mlynáře. Tou dobou již náleželo frýdecké panství příslušníkům rodu Bruntálských z Vrbna (od roku 1584). Dne 12. července roku 1612 donutil držitel panství, hrabě Jan starší Bruntálský z Vrbna ( 1620), sedlišťského sedláka Jiřího Pešata k prodeji jeho volenství v sousedství kostela a fojtova selského gruntu za 800 zlatých. Z Pešatova gruntu byl vrchností zřízen nový dvůr (folvark). Poslední objekt z bývalého panského dvora v Sedlištích, r V roce 1636 čítaly Sedliště podle údajů uvedených v urbáři frýdeckého 26 osedlých poddaných, z toho 19 sedláků (jeden volný) a sedm zahradníků (jeden volný). Přesný počet komorníků není uveden. Na katastru obce se nacházelo sedm rybníků menší velikosti, listnatý les sousedící s lískoveckým a kaňovickým lesem. K sedlišťskému panskému dvoru náležely tři zahrady a čtyři louky. Pozemkové knihy (gruntovnice), které jsou pro Sedliště dochovány od roku 1609, nás informují o hospodářském vyčerpání obyvatel, zvláště sedláků, v tehdejších těžkých letech probíhající třicetileté války. Například 23. března 1635 v veliké a nesnesitedlné kontribuci vojenské prodal za dědičné kousek zahrady krom 8 9

6 duba, který v tom jest sedlák Stanislav Marný Adamu Kutiřovi, který si na koupeném pozemku vybudoval chalupu. Urbář panství z roku 1664 zaznamenal o jednoho sedláka a zahradníka více, uvádí rovněž 12 chalupníků bez rolí. Sedlák Jiří Bezruč vlastnil lisovnu oleje. Panskému dvoru ubyla jedna zahrada a přibyly dvě nové louky a holubník. V Sedlištích se tehdy nacházelo šest rybníků. Po celé 17. století se v Sedlištích i sousedních Bruzovicích dařilo včelařství. Z inventáře pozůstalosti po zemřelém volném sedláku Michalu Hýlovi z 9. listopadu 1615 se dozvídáme, že se na jeho statku (č. p. 91) nacházelo úctyhodných medu 22 kbelí a včel aulův 98. Sedlišťští včelaři měli své stálé místo mezi prodejci vosku na svíce a obětiny frýdeckému růžencovému bratrstvu ve druhé polovině 17. století (patřil mezi ně Jan Bezruč, Matěj Kolář a Matěj Malík). První rektifikace karolínského katastru slezského z první poloviny 20. let 18. století zachytila v Sedlištích vedle 29 sedláků a zahradníků rovněž 30 chalupníků. Dřevěná chalupa č. p. 139, kolem r Pojmem zahradník označujeme až do poloviny 19. století příslušníka nižší venkovské společenské vrstvy s menší výměrou pozemků než u sedláka. Velikost zahradnických usedlostí se na Těšínsku pohybovala od jednoho do tří hektarů. Chalupník představoval nejnižší vrstvu venkovského osedlého obyvatelstva, bezzemka s chalupou s pozemkem nevalné rozlohy v jejím sousedství. Její přítomnost byla charakteristická pro oblasti s méně kvalitní půdou. V Sedlištích se usazovali především v místech vyklučených lesů a v odlehlých částech katastru. Na sedlišťských usedlostech se tehdy chovalo celkem 90 ovcí, 166 krav a 24 vepřů. V obci se kromě panského dvora nacházel rovněž mlýn o jednom kole a devět rybníků. Podle soupisu farníků bruzovické farnosti z roku 1764 žilo v Sedlištích 405 obyvatel (193 mužů a 212 žen), z toho 106 dětí (50 chlapců a 56 dívek) předzpovědního věku. Sedliště byly v této době nejlidnatější obcí bruzovické farnosti. Urbář obce z roku 1770 zaznamenal dědičného fojta, 14 sedláků (z toho jeden volný), 10 zahradníků (dva volní), velkého chalupníka, sedm malých volných chalupníků, 53 malých rustikalistů a jednoho malého dominikalistu. Celkový počet osedlých byl 87. Roku 1776 platilo vojenské kontribuce 28 selských gruntů a stejný počet zahradnických a chalupnických usedlostí. Církevní soupis obyvatel z první poloviny 80. let 18. století uvádí v tomto období 582 Sedlišťanů. Tou dobou lze zaznamenat úbytek sedláků a nárůst počtu chalupníků. Roku 1776 byla na katastru Sedlišť založena hrabětem Janem Nepomukem Pražmou Dřevěná chalupa č. p. 69 a dřevěný kříž (Mlzáky), r z Bílkova ( ) osada Mlzáky (vyskytuje se také lidový název Mlzoky či Mlsáky). Osídlení v této lokalitě je však písemně doloženo již k roku Vzniklo zde celkem pět chalupnických usedlostí (č. p ) na rozparcelované půdě, původně příslušné k sedlišťskému folvarku. Na počátku 19. století (v roce 1804) žilo v Sedlištích ve 113 domech 637 obyvatel katolického vyznání, hovořících slezsko-moravským nářečím. Pěstoval se zde oves a žito. Nejvíce plochy z katastru obce připadalo na ornou půdu. Sedliště se již v letech a posléze neúspěšně pokoušely o zřízení vlastní školy, aby místní děti nemusely nadále docházet do školy v Bruzovicích. Úsilí Sedlišťanů bylo korunováno úspěchem až roku 1833, kdy obdrželi stavební povolení. Vyučování v nové zděné jednotřídní škole bylo zahájeno 1. listopadu Prvním řádným učitel byl Ignác Josef Klement Burel ( ), rodák z Borové u Malenovic. Větrný mlýnek s turbínou na č. p. 98 (Mlzáky), r Školu hmotně podpořil rovněž bruzovický farář Pavel Prutek. Podle inventáře sedlišťské školy z roku 1842 se jednalo o zděnou budovu se šindelovou střechou nedaleko kostela (dnes sídlo pošty a muzea Lašská jizba). Nacházely se v ní dvě obytné místnosti pro učitele a kuchyně s cihlovým dlážděním, ohništěm a spižírnou. Školní třída měla dřevěný strop, čtyři dvoukřídlá okna s kováním a čtyři dvoudílná okna. K mobiliáři třídy patřilo 10 kusů lavic, dřevěný učitelský stůl a dvě černé tabule. Ke škole náležela dřevěná stodola krytá šindelem

7 Až do roku 1872 příslušely k této škole děti z Kaňo- Prvním starostou byl zvolen poslední fojt Ondřej Ška- Ferdinand Stříž zem (374 m n.m.), kde byl v roce 1932 odhalen Památ- vic. V letech proběhla v Sedlištích výstavba rabela. V této době byly byly součástí Sedlišť rovněž ( ). ník osvobozené půdy. Toto místo nese od roku 1962 ná- nové Jubilejní obecné školy Masarykovy (dnes Jubilejní Kaňovice, které se však v roce 1868 opět osamostatnily. Na muzejní zev Bezručova vyhlídka. Od roku 2005 ji zdobí rovněž Masarykova základní škola). Z hlediska vyšší státní správy náležely Sedliště od po- tradici v Sedli- plastiky sedlišťského sochaře a řezbáře Emila Adamce Na základě zákona o obcích vznikla v roce 1850 obec loviny 19. století k politickému okresu Frýdek, v letech štích navazuje (* 1972). Nedaleko od těchto míst se v minulosti těžil Sedliště v čele s voleným starostou a zastupitelstvem k politickému okresu Těšín (okresní soud od roku 1974 vápenec. Ze zajímavých památek na katastru obce mů- však ve Frýdku zůstal) a poté k obnovenému frýdec- Muzeum Laš- žeme upozornit ještě například na pomník obětí obou kému okresu. V roce 1880 čítaly Sedliště 988 obyvatel ská jizba s kni- světových válek v centru obce či pomník postavený ve 170 domech. Obec byla v té době téměř výlučně hovnou speci- českou, k českému obcovacímu jazyku se přihlásilo alizovanou na 983 obyvatel, jedna osoba k polskému a čtyři k jinému. literaturu k re- O padesát let později čítaly Sedliště obyvatel, z nichž bylo československé národnosti, šest pol- Joža Vochala ( ), neúnavný vlastivědný pracovník a organizátor spolkového života v Sedlištích a na Těšínsku v lašském kroji, kolem r gionu. Rovněž k dneš- ské, dva německé a 21 jiné. Obec v roce 1930 čítala 203 nímu kulturnímu životu Sedlišť aktivně přispívají četné domů. Tou dobou byly Sedliště již sídlem poštovního spolky. Je třeba zmínit především Sbor dobrovolných úřadu (od roku 1920) či četnické stanice (od roku 1912). hasičů Sedliště. Datem svého založení (1891) patří Sedliště sehrály v závěru 19. století a v první polovině k nejstarším českým vesnickým hasičským sborům na 20. století jednu z prvořadých úloh v národní a kulturní Těšínsku. Od roku 1901 v obci působí hornický spo- oblasti. Průkopnická role připadla sedlišťské čtenářské lek Rozkvět. V současnosti je velmi činný rovněž od- besedě, jež v obci působila již od století. V roce díl kopané TJ Sokol Sedliště. Navazuje na tradice Tě bylo založeno Lašské národopisné sdružení Sed- locvičné jednoty Sokol Bruzovice Sedliště založené lišťané, které svým významem přerostlo hranice obce. v roce Z dalších spolků v obci v minulosti půso- V meziválečném období sdružení čítalo na 600 krojo- bily rovněž Orel, Dělnická tělovýchovná jednota či Ju- vaných č lenův několika obcích na Těšínsku i přilehlé nák. V podnikatelském areálu v místě bývalého JZD se Moravě. Neméně významná byla sbírková činnost Sed- nacházejí firmy různého zaměření, mezi nejvýznamější lišťanů. Nashromážděný materiál se později stal zákla- patří F.M.T. Group s.r.o. V Sedlištích rovněž dlouho- dem sbírek dnešního Muzea Beskyd Frýdek-Místek. době sídlí výrobna ponožek MIKETA. Mezi přední osobnosti neodmyslitelně spjaté se sdruže- Dnešní Sedliště jsou ideální lokalitou pro příměstskou ním Sedlišťané náleží neúnavný vlastivědný pracovník turistiku. Obcí prochází cyklostezky a turistické trasy. Pedagogický sbor Jubilejní obecné školy Masarykovy v Sedlištích, sedící zleva: farář Josef Nogol, řídící učitel Karel Janošek a učitel Josef Onderek, kolem r Joža Vochala ( ) či místní kronikář Antonín Příjemným cílem výletů je dominantní návrší Černá Památník osvobozené půdy z r na Černé zemi, kolem r

8 v roce 1928 u příležitosti prvního desetiletí Československé republiky v Hájku. Ochutnávku tradiční slezské kuchyně nabízí věhlasná restaurace Lašská jizba. K 1. lednu 2013 čítaly Sedliště obyvatel. Katastrální území činí 9,90 km 2 a sousedí s městy Frýdek-Místek a Vratimov a obcemi Bruzovice, Kaňovice, Řepiště a Václavovice. Pohlednice ze Sedlišť zachycuje centrum obce směrem od návrší Černá Země, zleva: Jubilejní obecná škola Masarykova, stará škola (tou dobou sídlo kampeličky, knihovny a četnické stanice), fara, farní kostel Všech svatých, poslední objekt z panského dvora (v popředí), obecní hostinec, věž hasičské zbrojnice, hostinec U veselého rolníka a selský grunt č. p. 80, r Nejstarší písemné zprávy o kostele Historickým klenotem Sedlišť je malebný dřevěný kostel Všech svatých z první poloviny 17. století. První písemnou zmínku o předchůdci tohoto chrámu, který je od roku 1871 farním, nacházíme v soupisu takzvaného svatopetrského haléře opolského arcijáhenství z roku Dodnes však není spolehlivě vyřešena otázka, zda je tam uvedená lokalita Czedlicz totožná se Sedlištěmi. Pokud ano, naskýtá se otázka, zda byl kostel v této době farním či nikoliv, protože soupis svatopetrského haléře uvádí pouze farní kostely. Na počátku 16. století však Sedliště byly již součástí farnosti Bruzovice. Z roku 1506 je totiž dochován výše zmíněný soupis desátků bruzovického faráře, který měl od sedlišťských farníků rovněž nárok na příjem ve výši čtyř grošů o svátku Všech svatých, jímž byl pravděpodobně zasvěcen nejstarší kostel v Sedlištích. Sedliště již zůstaly součástí bruzovické farnosti. Po polovině 16. století se většina území Těšínského knížectví přiklonila k novému náboženskému učení Martina Luthera. V samotném Frýdku a okolí však luterství zdomácnělo až po roce 1554, kdy frýdecko- -místecké panství vykoupil ze zástavy těšínský kníže Václav III. Adam ( ) a jeho správu svěřil svým úředníkům, kteří patřili k silným stoupencům reformace. Ve Frýdku působili evangeličtí duchovní Daniel z Prostějova, Pavel Soherus, Jan Skočovský či Matouš z Hradiště. Rovněž duchovní správu farnosti Dobrá vykonávali luterští kněží (zmiňováni Matouš z Hradiště a Jan Měkota z Pardubic). Z této skutečnosti se dá usuzovat (dosud však bez opory v písemných pramenech), že i sousední bruzovická fara byla obsazena evangelickým farářem. S evangelickou minulostí sedlišťského kostela býval spojován železný kohout, nalezený na půdě kostela v roce Jeden z jeho nálezců, Jan Polach ( ), o tom později napsal: Při bourání věže a části kostela našli jsme v koutě tmavém pod střechu starého železného kutého kohuta... Kohut Soupis desátků a dalších povinností sedlišťských farníků vůči bruzovickému faráři Matěji Polonovi z r. 1506, opis v kronice farnosti Bruzovice z počátku 18. století 14 15

9 byl ve středověku i později na katolických kostelích jako symbol bdělosti, ostražitosti a vždy pohotovosti co do věrouky katolické. Později, kdy Martinem Luthrem založena byla evangelická věrouka, pochytili tito kohouta pro sebe, že jen na evangelických modlitebnách měli kohouta... Historicky dokázáno, že i v Sedlišti jak dřív podotknuto na krátký čas byly evang. bohoslužby, tak ten kohut mohl býti k službám... Frýdecko-místecké panství se však již brzy stalo výchozím bodem pro rekatolizaci Těšínska. V listopadu 1581 koupil toto panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic ( 1598). V souladu s tehdy platným právem Cuius regio, šlo k odprodeji frýdecké části panství hraběti Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna ( 1604), místecká část byla trvale připojena k hukvaldskému panství olomouckých biskupů. Bartoloměj Bruntálský získal zároveň i patronátní právo nad všemi farami frýdeckého dominia. Krátce po prodeji panství adresoval biskup Pavlovský Bruntálskému dopis (2. září 1584), v němž ho nabádal, aby poddané frýdeckého panství k religii s(vat)é katolické vedouc a z bludu vyvedenej Vám zachovati ke cti a chvále jeho svaté Božské milosti a jich dobrému a spasitedlnému ráčil. Všechny tři farnosti frýdeckého panství (Bruzovice, Dobrá, Frýdek) kostely na frýdeckém panství, měla být pevná a nezcizitelná a nemohla být půjčována na úrok. Peníze byly tedy určeny pouze na opravu a jiných potřebných věcí při kostelích. Již tento starý sedlišťský kostel byl zasvěcen Všem svatým. Potvrzuje to listina hraběte Jana staršího Bruntálského z Vrbna ze 17. června 1617, kterou převedl patronátní právo nad kostely frýdeckého panství na vratislavského biskupa Karla Habsburského a jeho nástupce. Z tohoto dokumentu se dozvídáme poprvé o patrociniu všech osmi kostelů na tehdejším panství. Ve Frýdku to byl farní kostel sv. Jana Křtitele se dvěma filiálními kostely: sv. Jošta na předměstí a sv. Šimona a Judy v Lískovci. K bruzovické farnosti náležel farní kostel sv. Stanislava v Bruzovicích a filiální kostel Všech svatých v Sedlištích. Správě fary v Dobré příslušel farní kostel sv. Jiří v Dobré a filiální kostel sv. Martina ve Skalici. V roce 1610 byla založena novým bruzovickým farářem Janem Scultetem ( 1665) nejstarší dochovaná křestní matrika bruzovické farnosti. První zde evidovaný křest ze Sedlišť je datován k 21. listopadu, kdy farář Scultetus pokřtil Kateřinu, dceru sedlišťského fojta Adama a jeho manželky Anny. Jako kmotři jsou uvedeni Jiří Jurna ze Sviadnova, Anna Grabová a Barbora Lipová, obě z Lískovce. Další křest ze Sedlišť je evidován ke 14. prosinci 1610, kdy byla pokřtěna Dorota, dcera Jiřího a Anny Troškových. eius religio (Čí vláda, toho zůstaly od této doby již náboženství) poslal počát- v katolických rukou. kem ledna 1582 do Frýdku Nový držitel frýdeckého Stanislav Pavlovský z Pavlovic ( 1598) katolického kněze Michala Regulina na zkušební dobu panství, Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, da- Bartoloměj Bruntálský z Vrbna ( 1604) do svátku sv. Jiří (23. dubna) téhož roku. Jelikož faru roval 28. července 1604 sedlišťskému kostelu dědičně obýval ještě luterský kněz, který se však musel z roz- tři skotně (pastviny pro dobytek) s rybníčkem a jiné kazu biskupa Pavlovského co nejdříve vystěhovat, by- menší pozemky (odňaté gruntu volného sedláka Jiřího dlel Regulinus nějakou dobu na zámku. Z pozdějšího Pešata). Tyto pozemky byl pronajaty sedlišťské obci, biskupova dopisu se dozvídáme, že tento kněz spravo- která z nich musela platit kostelu ročně jeden zlatý val rovněž neobsazenou bruzovickou farnost a že kaž- 18 grošů na opravu aneb na paramenta ku mši svaté. Po- dou třetí neděli sloužil mši v Bruzovicích. Později bis- dle znění dochované závěti Bartolomějovy manželky kup poslal katolického kněze Matěje na faru v Dobré. Anny Bruntálské z Vrbna, rozené Vyškotové z Vod- Z roku 1584 se dozvídáme o katolickém knězi Stani- ník, sepsané ve Frýdku 21. září 1606 měl sedlišťský slavovi, bruzovickém faráři, a jeho sporu o zadržované kostel po její smrti obdržet částku ve výši 100 zlatých. desátky od farníků z Bruzovic a Sedlišť. Téhož roku do- Obnosem v této výši měly být obdarovány všechny 16 17

10 Urbář frýdeckého panství z roku 1636 obsahuje o kostele poznámku: Kostel v té vsi jest ke cti a chvále nesmrtedlnému Bohu a jeho Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží. Podle zmínky v nejstarší bruzovické Všem svatým vystavěný a faráři bruzovskému k spravování náleží Filiálním kostelem farnosti Bruzovice křestní matrice a ve farní kronice nahradila roku 1638 původní dřevěný kostel nová stavba, jejíž realizace se ujal bruzovický farář Jan Scultetus. K výstavbě bylo použito opět dřevo, které bylo nejdostupnějším materiálem. Podle místní tradice stavěl nový kostel sedlišťský mlynář Václav Šustek se synem Adamem. Vzhledem k tesařským povinnostem mlynářů na frýdeckém panství v raném novověku není tato možnost vyloučena. Tou dobou byl držitelem frýdeckého panství hrabě Jiří z Oppersdorfu ( ), který patřil k předním katolickým šlechticům ve Slezsku a mecenášům celé řady církevních objektů (např. kostela na Prašivé). O vzhledu kostela několik let po jeho dokončení informuje nejstarší inventář, sepsaný farářem Scultetem. V Sedlištích je farář povinen sloužit mši svatou každou třetí neděli v měsíci. Ornáty jsou zde dva, jeden nový ozdobený bílými a zelenými květy, druhý je starý, z hedvábí. Antependia jsou tři, jedno kožené, zdobené zlatou barvou, druhé je nové a podobné novému ornátu, třetí staré je z červeného hedvábí. Plachty z příze na pokrytí oltáře tři, Erb rodu Oppersdorfů staré pokrývky k pokrytí oltáře čtyři, stříbrný kalich, zlatá nádobka pro Nejsvětější svátost oltářní, měděný pacifikál, tři stejné korouhve, dvě konvičky, dvě větší zvony, zvonek ke mši, dva oltáře, hlavní je malovaný zlatem a má ciborium, druhý menší s obrazem Panny Marie a také s ciboriem, čtyři dřevěné svícny, čtyři dlouhé svícny, různé malby na stěnách a obojím kůru jak pro z pěváky tak pro lid. Obraz y: sv. Anny na jedné straně, na druhé straně Panny Marie Bolestné. Na stěnách visí rozmanité malé obraz y, lavice jsou dosti důstojné a postačující, kazatelna s pokrývkou z příze, křtitelnice má měděnou nádobu. Pro abluci je určen cínový kalich, v sakristii skříň na kostelní roucha, vratislavský misál, agenda a kniha příjmů. P. Jan Scultetus postavil ve farské zahradě za své peníze domek pro komorníka. Ve svátek Všech svatých přicházeli na mši svatou do Sedlišť Frýdečané... Z inventáře se dále dozvídáme, že bruzovičtí faráři měli povinnost sloužit v tomto filiálním kostele kromě každé třetí neděle ještě o svátku sv. Jana Evangelisty, druhý nebo třetí svátek velikonoční (podle libosti) ale slavnost Všech svatých jsou povinni tu s pomocníky kostelními slavnostně sloužiti, tento svátek byl znovu ustanoven roku 1638 se souhlasem Nejdůstojnější konzistoře. Vizitační protokol z roku 1652 popisuje vedle bruzovického farního kostela sv. Stanislava rovněž filiální kostel v Sedlištích jako pěkně zbudovaný, zasvěcen ke cti Boží a Všech svatých, ozdoben velmi důstojnými malbami. Vizitátor dále poznamenal: má dřevěnou věž se dvěma zvony, v kostele jsou dva oltáře, hlavní je asi posvěcený a je nově pozlacený. Na něm se v tabernáklu uchovává Nejsvětější svátost oltářní ve stříbrném, pozlaceném ciboriu. Křtitelnice je čistá s posvátnými oleji. Lavice jsou dobře ustaveny... Mezi posvátnými rouchy a liturgickým vybavením byly vyjmenovány například dva ornáty, tři antependia, osm procesních korouhví, dvě cínové konvičky, stříbrný kalich, cínový kalich k abluci či měděný pacifikál. Z knih jsou zmíněny misál a agenda vratislavské diecéze a účetní kniha. Roku 1666 daroval sedlišťskému kostelu frýdecký arcikněz a farář Matěj František Tlametius ( 1682) černý ornát Nejstarší inventář filiálního kostela v Sedlištích pořízený kolem poloviny 17. století bruzovickým farářem Janem Scultetem ( 1665), opis v kronice farnosti Bruzovice z počátku 18. století k poctě Všem svatým a jako památku na dlouholetého zesnulého bruzovického faráře Sculteta. Kromě ornátu pořídil do Sedlišť rovněž další textilie. Mnoho cenných informací poskytuje řada knih kostelních účtů. Nejstarší dochovaná účetní kniha sedlišťského kostela byla vedena v českém jazyce v letech Její vazba byla zhotovena z pergamenu obsahujícího notový záznam a texty z 15. nebo 16. století. Každoroční zápisy v knize o příjmech a vydáních jsou vedeny v pravidelných přehledných rubrikách, o nichž se hovoří již v názvu písemného pramene: Registra kostela sedlištského Všech Božích svatých, založená za dvojíctih[odného] kněze Fridricha Chalíka, na ten čas faráře, a za kostelníkův Jiříka Bezruče a Václava Fojtového léta Páně V nichžto poznamenané důchody jeho: 1) z krav a u kterých lidí zůstávají, 2) z země, zahrad, rybníčkův a kteří takové držejí, 3) z peněz půjčených pod aurok, a kteří je mají, 4) z gruntových peněz odporučených aneb ukoupených, 5) z starých restův, totižto aurokův zasedělých, 6) z proseb do míška. Item vydání 1) na chrám Páně, 2) na víno, 3) na vosk, 4) na festivaly a hostie. Pro stavebně-historický vývoj kostela a jeho kulturní dějiny jsou nejdůležitější rubriky každoročních vydání na opravy. Například hned z nejstaršího zápisu se dovídáme o opravě kostelních lavic či pořízení dvou nových plechových svícnů. O rok později byly například zakoupeny dvě nové knihy (diecézní agenda a kancionál) či nové portatile (kamenná deska většinou ve tvaru čtverce vkládající se do oltářní mensy, na ní mohla být sloužena mše). V roce 1674 se připravovala výstavba nové věžičky, byla pro ni zakoupena plechová báň 18 19

11 a šindel, tesaři opracovali dřevo a následujícího roku řiny a sv. Barbory. Obě plastiky panen a mučednic byly bírané v průběhu kázání, dvě lepší korouhve a čtyři bíků. V daném roce bylo frýdecké a zvláště sousední byly zhotoveny a zakoupeny fošně na věžečku. Výstavba nahrazeny novými sochami sv. Jana Křtitele a sv. On- staré, dva pohřební kříže (jeden z nich byl bez násady hukvaldské panství postiženo vpádem uherských ku- věžičky byla úspěšně provedena v roce Častou dřeje. Nad mariánským obrazem se nacházel obraz a sloužil k pohřbům dětí), měděný kotlík na svěcenou ruců. Farář Komínek se oprávněně obával násilností položkou v účetních záznamech jsou výdaje na pobíjení sv. Josefa a v nástavci sv. Michaela archanděla. Tyto vodu u dveří, u druhého vchodu byla umístěna ka- a loupeží, a proto nechal v sedlišťském kostele vybu- kostela dřevem a výměnu šindele, což svědčí o pečlivé oltáře měly k dispozici pět antependií, osm svrchních menná kropenka. Lavice byly hodnoceny jako pěkné. dovat speciální skrýš na úschovu cenného liturgického údržbě dřevěné stavby. plachet, devět spodních, šest ubrousků, 11 delších stuh K bohoslužbám zde sloužil stříbrný kalich s paténou, náčiní. V účtech se o tom zachovala zmínka: Dáno zed- Kombinací inventáře, který sepsal v září 1678 bru- k výzdobě, dvě posvěcená portatile donesená z Vrati- druhý měděný, postříbřený, také s paténou, která byla níkovi od zasklepení kalichův v čas postrachu rebel[antského] zovický farář Fridrich Ferdinand Chalík ( ) slavi s uzavřenými ostatky svatého mučedníka Julia, vzata z Bruzovic k nošení Těla Páně nemocným. V sa- 4 gr. 6 hal.. V roce 1683 byl pořízen nový boční oltář, a později ho o některé údaje doplnili jeho nástupci, Charity, panny a mučednice, a ostatky mučedníků kristii byl dále uložen římský misál, tři alby, šest hume- jehož autorem byl věhlasný frýdecký stolař a řezbář Fi- a vizitačního protokolu z roku 1679 získáme poměrně z družiny sv. Voršily. Portatile pro hlavní oltář posvě- rálů, tři cingula, čtyři ornáty všech barev, čtyři plátěné lip Weissmann ( ). Tento umělec zajistil rov- přesnou představu o vzhledu sedlišťského kostela ve til vratislavský světící biskup Karel František Neander komže pro ministranty a tři kolárky. Sakristie byla cha- něž přenesení starého oltáře, opravu kazatelny a všech druhé polovině 17. století. Kostel Všech svatých, který v roce K inventáři kostela náležely dva plechové rakterizována jako malá a temná, měla zánovní skříň kostelních lavic. Pro nový boční oltář Panny Marie byly podle tradice obdržel toto patrocinium od vratislav- svícny, šest nových dřevěných postříbřených svícnů na bohoslužebné náčiní. V této skříni byly uloženy ještě tehdy namalovány dva obrazy. Následující rok byl tento ského biskupa, byl vystavěn celý nově ze dřeva. Na- a dva opotřebované staré, tři kříže, tabulka s nejdů- dvě rochety, nová agenda vratislavské diecéze, účetní oltář pozlacen malířem Janem Volným. Roku 1686 bylo cházel se v dobrém stavu, ozdoben malbami a nepo- ležitějšími modlitbami z kánonu, tabulky s počátkem kniha a pokladna se dvěma klíči. V dřevěné zvonici se Weissmannovi za novou mřížku před hlavní oltář za- svěcený. Neposvěceny byly rovněž oba oltáře. Výročí evangelia sv. Jana a žalmem Lavabo, místo relikviářů nacházely dva neposvěcené zvony a v malé věžičce na placeno šest tolarů. Téhož roku musel kostel odevzdat posvěcení se však podle starého zvyku slavilo v neděli po svátku Všech svatých. Mohlo se jednat o památku dva obrazy, měděný pacifikál, dvě podušky, koberec, červené sukno k pokrytí oltářních stupňů, dvě cínové kostelní střeše zvonek, který kostelu hrabě František Eusebius z Oppersdorfu ( ) ze zámecké kaple kontribuci na spomození vojny turecké částku 25 grošů. V květnu 1688 vizitoval farnost opolský arcijáhen Mar- na posvěcení předchozího kostela. Hlavní oltář Všech konvičky, dvě vázy na květiny, dva oltářní zvonky, zvo- sv. Barbory ve Frýdku, pro níž nechal zhotovit nový tin Theofil Stephetius z Thursternu ( ), jenž svatých na tmavém podstavci, pozlacený, měl přenosný nek visící u sakristie, mosazná kadidelnice s plechovou a větší zvon. zanechal stručný zápis také o Sedlištích. Podle proto- svatostánek (tabernákl). Nad ním byl umístěn obraz loďkou. Před hlavním oltářem byla zavěšena plechová V roku 1680 prošla náročnější opravou kostelní zvo- kolu měl filiální kostel dřevěný malovaný strop, cih- znázorňující na malovaném plátně Krista ve společ- lampa, ale bez věčného světla, protože se zde trvale ne- nice. Za tímto účelem bylo bruzovickým farářem lovou podlahu, umělecky vyřezávanou a malovanou nosti světců. Ještě výše byl zavěšen obraz Panny Marie. přechovávala Nejsvětější svátost oltářní. Pro tento účel Václavem Ludvíkem Komínkem ( 1681) zakoupeno kazatelnu na evangelijní straně, na téže straně přilé- Po stranách oltáře byly umístěny celkem čtyři sochy, zde ale bylo k dispozici stříbrné pozlacené ciborium. 10 plechů. Účty nám o této rekonstrukci dále vypoví- hala k presbytáři sakristie. Při další kanonické vizitaci dvě výše a dvě níže. V oltářním nástavci stál na sloupku Dřevěná křtitelnice obsahovala čistý měděný kotlík. dají, že bylo zaplaceno tesařům, kteří najímali zvonici na roku 1697 napsal týž vizitátor o sedlišťském kostele, obraz zmrtvýchvstalého Krista, který se dal sejmout Uzamykala se klíčem, který vlastnil farář. Byly v ní odkup 18 gr., dáno za dubec fojtovi na špici na zvonici, dáno že je vzdálen od matky (tj. farního kostela) čtvrt míle, je celý a použít o Velikonocích. Oltář měl kamennou mensu umístěny rovněž oleje v trojdílné nádobce. Jako zpo- malířovi od pozlacení kříže 3 zl. 27 gr., dáno tesařům od po- dřevěný, neposvěcený, pod titulem Všech svatých, s malovanými vhodnou k posvěcení. Na evangelijní straně stál boční vědnice sloužila židle stojící u oltáře. Kazatelna byla, bíjení kříže na zvonici kostela a parkánův 7 zl. 30 gr. Jak stěnami z desek, celý je vydlážděn. Kazatelna na straně evan- oltář s vyobrazením Panny Marie na dřevěné desce. podle výpovědi pramenů, pěkná a pohodlná. Kostelní bylo u těchto stavebních aktivit obvyklé, muselo být gelijní je dokola umělecky ozdobena, na téže straně se nachází Po stranách byly původně umístěny plastiky sv. Kate- inventář dále obsahoval dva zvonečky na milodary vy- nakoupeno veliké množství šindele a speciálních hře- malá a temná dřevěná sakristie. Lavice jsou dostačující. Dřevěná 20 21

12 křtitelnice, s křestní vodou v měděné nádobě, je uzamčena klíčem a má posvátné oleje. Je zde také z povědnice a dva neposvěcené oltáře, hlavní Všech svatých a boční Blahoslavené Panny. Nejsvětější svátost se tady nepřechovává. Dřevěná zvonice má dva zvony... Připojen je i velice stručný výčet liturgického náčiní a obřadních rouch: Pozlacený stříbrný kalich s paténou, tři alby, pět ornátů, stříbrná monstrance vážící 100 lehkých uncí, pořízená nově roku 1695, a jiné náčiní potřebné ke sloužení mše svaté. Papež Klement XI. udělil v roce 1702 sedlišťskému kostelu odpustky, které byly schváleny k publikování vratislavským generálním vikářem Reitlingerem 1. září téhož roku na sedm let. Pro svátek Všech svatých platily plnomocné odpustky. V roce 1703 byly zakoupeny od jistého Jiřího Kabáta dva relikviáře pro hlavní oltář. Následujícího roku byl pro sedlišťský kostel pořízen druhý boční oltář. Zděnou část zhotovil jistý zedník z Frýdku. Malířské práce a zlacení vykonal frýdecký malíř Kristián Milotský ( 1722) a jeho učni. Oltář nesl rozměrnější obraz Nanebevstoupení Páně, nad ním byl zavěšen obraz s motivem Seslání sv. Ducha. Roku 1707 zhotovil pro sedlišťský kostel mosazný pacifikál těšínský zlatník Václav Kalivoda. Téhož roku byl zhotoven nový pozitiv (malé přenosné varhany) Vavřincem Sva- Barokní obraz Nanebevstoupení Páně z bočního oltáře na pravé (epištolní) straně řovským, který byl ustaven v kostele v roce Farář Ondřej František Mandáč zaznamenal mezi přírůstky ve vybavení filiálního kostela relikviář, stříbrnou monstranci, stříbrné konvičky (vše pořízeno jeho předchůdcem Ondřejem Antonínem Josefem Bienkem) a bílý ornát, zakoupený farníkem Janem Mertinou. I v následujícím období pracovali pro sedlišťský kostel frýdečtí řezbáři a sochaři Weissmannové. Například roku 1714 byla zhotovena Filipem Jakubem Weissmannem ( ) nová mřížka před hlavní oltář, o rok později vyrobil jeho bratr Matyáš František ( ) kazatelnu a roku 1733 dvě sochy andělů ke svatostánku. Další představu o barokní podobě kostela nám podavají vizitační protokoly z let 1717 a Jejich znění je téměř identické: V Sedlištích je filiální kostel, který je dřevěný, z desek a dost prostorný. Má dva oltáře, hlavní je postaven ke cti Všech svatých, není posvěcen má přenosné portatile, tři plachty a vše potřebné. Druhý oltář ke cti Blahoslavené Panny Marie stojí na evangelijní straně, má portatile, plachty a všechno nezbytné. Třetí oltář ke cti Nanebevstoupení Páně stojí na epištolní straně, postrádá portatile, má také tři plachty a vše nezbytné. Křtitelnice je bez křestní vody. Přechovávají se v ní také posvátné oleje. Kostel má dobrou kazatelnu a kůr s pozitivem... Po zhodnocení ročních příjmů a kostelníků upoutala pozornost vizitátorů sakristie, která byla dřevěná, z desek a vydlážděná, uschovává se zde stříbrný pozlacený kalich, stříbrná monstrance, dvě stříbrné konvičky se stejným táckem, pozlacené stříbrné ciborium. Obřadní roucha jsou všechna barevná, je zde misál a agenda. Kostel obklopuje hřbitov ohrazený dřevěným plotem, v dřevěné věži se nacházejí dva zvony, třetí, malý, zvonek visí ve věžičce nad kostelem, panuje přesvědčení, že jsou požehnány... Kombinací údajů obsažených ve vizitačních protokolech z let 1717 a 1719 a inventárních soupisů z let a 1726 získáme poměrně komplexní představu o barokní podobě sedlišťského filiálního kostela. Podle těchto pramenů se kostel nacházel v dobrém stavu a jeho interiér byl ozdoben malbami. Nebyl oficiálně posvěcen, ale památka posvěcení se podle tradice slavila v neděli po svátku Všech svatých. Objekt byl charakterizován jako dostatečně prostorný. Interiér zdobily již tři odpovídající oltáře. Hlavní oltář Všech svatých měl černý podklad se zlacením a otáčecí svatostánek. Uprostřed se nacházel na plátně malovaný obraz Krista stojícího mezi světci a nad ním menší obraz Panny Marie, královny nebe. Po stranách byly umístěny plastiky sv. Barbory a sv. Kateřiny, jež zde byly přeneseny patrně z mariánského oltáře. Nad nimi byly zavěšeny dvě plastiky andělů. Oltářní nástavec nesl obraz zmrtvýchvstalého Krista. Používal se o Velikonocích. V kamenné oltářní mense bylo uloženo již zmíněné portatile posvěcené vratislavským světícím biskupem Neandrem. Na evangelijní straně stál boční oltář Panny Marie. Jeho černá podkladová barva byla rovněž Inventář filiálního kostela v Sedlištích pořízený bruzovickým farářem Matějem Františkem Tadeášem Vránou ( ), r kombinována se zlacením. Po stranách oltářního obrazu Panny Marie, královny Všech svatých, stály plastiky sv. Ondřeje a sv. Jana Křtitele. V horní části byl zavěšen obraz sv. Josefa a úplně nahoře sv. Michaela archanděla. Tento oltář měl malé portatile konsekrované roku 1682 krakovským světícím biskupem Mikulášem Oborským. Na druhém bočním oltáři byl umístěn obraz znázorňující Nanebevstoupení Páně a menší 22 23

13 obraz s motivem seslání sv. Ducha. I když se jednalo pouze o filiální kostel, všechny oltáře byly opatřeny náležitou výbavou. Kromě toho byly na hlavním oltáři vystaveny ještě dva relikviáře. Před hlavním oltářem byla zavěšena olověná lampa pro věčné světlo. Rozsvěcovala se pouze každou třetí neděli, kdy zde byla sloužena mše. Pozlacená kazatelna byla pořízena roku 1714 za kostelní peníze, zčásti přispěli dobrodinci. Namísto zpovědnice se i nadále používala vhodná židle, jež byla umístěna poblíž hlavního oltáře v presbytáři. Dřevěná křtitelnice obsahovala čistý měděný kotlík, pro případ nutného křtu dítěte. Zamykala se a klíč měl u sebe farář. Byly v ní uschovány také posvátné oleje v trojdílné nádobce. Za tyto oleje platila ves Sedliště 18 krejcarů a peníze se odevzdávaly jako tzv. svatopetří. V kostele byly dva zvonečky (mišky) pro vybírání peněz. V chrámové lodi se nacházely ještě čtyři korouhve, kříž k pohřbům a měděná nádoba na svěcenou vodu u dveří, u druhého vchodu sloužila tomuto účelu kamenná kropenka. Lavice byly charakterizovány jako nové a pohodlné. Rovněž pozitiv byl nový. Z liturgického náčiní jmenujme alespoň dvě stříbrné konvičky s táckem, pozlacené stříbrné ciborium a pozlacený stříbrný kalich s podobnou paténou. Sakristie byla charakterizována jako malá a temná. Nacházela se v ní almara a skříňka. Roku 1731 byla opavské zlatnické dílně Františka Bordona předělávána stará stříbrná monstrance na novou. Její zhotovení zajistil činorodý bruzovický farář Matěj František Tadeáš Vrána ( ). Sedlišťský kostel vděčí tomuto knězi vděčí za půvabný barokní hlavní oltář, který se dochoval na svém původním místě až do dnešních dnů. O pořízení oltáře na přelomu let 1733 a 1734 nás informuje vedle účetní knihy i latinský nápis na oltářním retabulu. Z účtů se dozvídáme jak o již výše zmiňovaných Weissmannových andělech ke svatostánku, tak o práci frýdeckého malíře Jana Jakuba Gely ( ) na novém hlavním oltáři. V červnu 1735 nechal farář Vrána ve zvonařské dílně Stanků v Opavě zhotovit nový pacifikál a o rok později v opavské zlatnické dílně přetavit a pozlatit starý mešní kalich. Nový kalich posvětil 29. května 1736 fulnecký prelát Gratabi. Interiér ani exteriér kostela Všech svatých neprošel v dalších desetiletích 18. století žádnými radikálními změnami. Dochované písemné prameny informují o pravidelných nákladech spojenými s běžnou údržbou dřevěné stavby (časté výměny šindelových střech, vadných a zahnívajících trámů či desek apod.). Výjimku by mohly snad představovat komplexnější rekonstrukce dřevěné zvonice v letech a V roce 1779 byly do sedlišťského kostela přeneseny staré opotřebované varhany z Bruzovic. O sedm let později byl hudební nástroj opravován. Další změny v interiéru se vztahují především k pořizování výbavy kostela. Roku 1778 byly pořízeny nákladem kostelníka Jakuba Petreka a jiných dobrodinců obrazy křížové cesty. V neděli 21. června 1778 je slavnostně posvětil generální vikář a frýdecký arcikněz Justus Vilém Pražma z Bílkova ( ). Roku 1781 bylo zakoupeno celkem osm nových cínových svícnů, z toho šest větších, a rovněž nové lavice. Roku 1786 přibylo nové ciborium, o rok později nový misál, měděný pacifikál a šest dalších cínových svícnů. V roce 1778 se sedlišťský dům Boží stal dějištěm nepříjemné události. Podle zápisu v bruzovické farní kronice vylomili zloději 15. června 1778 dveře do sedlišťského kostela a rovněž do sakristie. Uřezali provazy od zvonů a odcizili dvě alby, 10 ručníků, rochetu a ornát se stříbrnými prýmkami. Prýmky z ornátu otrhali a poškozené roucho nechali pohozené na nedalekém panském plotě. Stříbrný mešní kalich si naštěstí neodnesli, protože byl uzamčen v nově pořízené skříni v sakristii. Vnitřní vzhled kostela zůstal od první poloviny 18. století neměnný. Dosvědčují to dva inventáře z let 1788 a Novinkou byla změna patrocinia bočního mariánského oltáře na levé (evangelijní) straně. Novým patronem tohoto oltáře se stal populární světec sv. Antonín Paduánský. Přibyla také poutní slavnost stanovená na neděli po svátku sv. Antonína (13. června). Zajímavá je zmínka o tom, že v kostele neexistoval Boží hrob. Vysvětlením je skutečnost, že se bohoslužby svatého týdne i velikonočního tridua konaly ve farním kostele v Bruzovicích. Ve svatostánku sedlišťského kostela se však na sklonku 18. století již trvale přechovávala Barokní obraz sv. Antonína Paduánského z bočního oltáře na levé (evangelijní) straně Nejsvětější svátost oltářní. V roce 1800 chrám obdržel nové varhany v ceně 160 rýnských zlatých. Jméno varhanáře není známo. Zřejmě se však nejednalo o příliš kvalitní nástroj, protože již o deset let později byly opravovány. Farář Pavel Prutek ( ) sepsal v roce 1808 podle nařízení politických úřadů podrobný inventář filiálního kostela. Největší pozornost pochopitelně věnoval kovovým předmětům, které byly tehdy rekvírovány pro válečné účely (koaliční války s napoleonskou Francií). První místo zaujímal pozlacený stříbrný kalich s paténou. Dále se ve výbavě kostela nacházel pozlacený měděný kalich s paténou, pozlacená měděná paténa pro návštěvy nemocných, pozlacená měděná monstrance a měděný kotlík ve křtitelnici. Z cínu byly vyrobeny dva páry mešních konviček s táckem, dvě nádobky pro posvátné oleje a lavor v sakristii. Na zvonici, která stála samostatně před kostelní lodí, byly zavěšeny dva zvony. Největší nesl nápis: Jesus Nazarenus Rex Judeorum Joannes Matheus Simon vom Jahre 1736 a byl bezpochyby ulit v Opavě. Menší zvon byl bez jakéhokoliv nápisu, stejně jako zvonek v malé věžičce (sanktusník). V kostele se nacházely ještě tři oltářní zvonky a jeden visící na stěně u vstupu do sakristie. Inventář dále obsahuje obšírný výčet kostelního prádla a litugické výbavy. Za pozornost stojí alespoň sedm barevných ornátů ušitých z hedvábí a oz

14 dobenými vesměs zlatými nebo stříbrnými prýmkami věžičky a velké zvonice, která získala nový železný telny, na niž by kněz vstupoval ze sakristie. K jejímu a lemy. Z knih se v sakristii nacházely dva mešní mi- kříž ukovaný jistým kovářem Slívou. Obě věže prošly zhotovení a přenesení uměleckých částí výzdoby ze sály, dva misály k pohřbům, diecézní agenda a sakra- nákladnější opravou rovněž v roce V roce 1828 staré kazatelny došlo v roce V roce 1863 pořídila mentář. Ze zajímavostí v inventáři sedlišťského kostela získal interiér kostela novou opukovou dlažbu. Téhož obec svým nákladem do kostela lustr a novou lampu zmíníme ještě dvoje pohřební máry či formu na pečení roku byly sedlišťským stolařem Pavlem Kocichem věčného světla. V letech 1865, 1867 a 1870 proběhla hostií. V tomto inventáři je rovněž poprvé uvedena zhotoveny nové oltářní mensy a Františkem Chovan- výměna dláždění. V roce 1867 došlo k usazení nových podsíň okolo kostela (tzv. sobota), což však nevylučuje cem vystavěny nové boční oltáře a kazatelna (na něž dveří bočního vchodu do kostela na jižní straně, po- její dřívejší existenci. Již v roce 1808 byla pisatelem in- byly přeneseny plastiky a obrazy ze starších). V roce řízení nové dubové lavice pro přistupující ke svatému ventáře, farářem Pavlem Prutkem, chápána jako jistý 1847 zakoupil farář Ondřej Prutek pro sedlišťský přijímání a opravě obou bočních oltářů. O rok později znak starobylosti dřevěného chrámu. V polovině roku filiální kostel v Těšíně starší stříbrný mešní kalich bez byl pořízen nový obraz ke křitelnici. Interiér kostela byl 1842 byla zchátralá, šindelem krytá podsíň s dřevěnými patény. Následujícího roku proběhla větší oprava var- v letech vymalován nákladem obce ve výši sloupky opravena, především na severní straně. Na této han. V roce 1856 zamýšlel týž duchovní správce od- 510 zlatých. rekonstrukci se podíleli tesař Jiří Mojžíšek, murař Jan stranit část podsíně na severní a východní straně kos- V první polovině 60. let 19. století prošel sedlišťský Fajkoš, Ondřej Škarabela a Martin Bárta. Dochovalo se tela a jeho stěny na ochranu před povětrností nechat kostel významnou proměnou své architektury. Sta- několik českojazyčných kvitancí těchto řemeslníků vy- pobít šindelem. Na jižní straně, kde byl boční vstup do vební přípravy probíhaly již od roku 1862, kdy byla stavených bruzovickému faráři Ondřeji Prutkovi. Pro kostela, měla být podsíň zachována. Počítalo se rovněž rozebrána původní masivní zvonice stojící samostatně ilustraci ocitujeme jednu z nich, které za negramotného Kvitance Jiřího Mojžíška ze Sedlišť vystavená bruzovickému faráři Ondřeji Prutkovi ( ) za tesařské práce na sedlišťském kostele, dokument napsal sedlišťský učitel Ignác Burel ( ), 4. července 1842 s vyřezáním dvou oken do severní stěny lodi. Podsíň však byla na severní straně nakonec zachována. před kostelem a zvony přeneseny provizorně na půdu. Jan Polach vzpomínal na původní zvonici následovně: Pohled do krytého ochozu (soboty) na pravé (jižní) straně kostela, r tesaře Mojžíška napsal a podepsal sedlišťský učitel Burel: Quitanci na deset rýnských 50 krejcarů stříbrných peněz za tesařskou práci při sedlišťském kostele. A sice za 32 ½ dne á 20 1/5 fr., které dolepsaný z svými spoludruhy od velebného bruzovského pana faráře na dnešním datum do svých ruk jistě obdržel. Sedlišť dne 4. července Jiří Mojžíšek, tesař, Ignác Burel, m. p., jména podpisovatel. Z dalších oprav kostela v první polovině 19. století jmenujme alespoň nejvýznamnější. V roce 1820 proběhla výměna šindele na střeše na presbytářem (vykonal Jakub Němec), o pět let později na střeše chrámové lodi (taktéž v roce 1833). V roce 1826 proběhla oprava malé Významnými úpravami prošel kostel Všech svatých v 60. letech 19. století. Již v roce 1861 byl štafírován hlavní oltář a pořízen nový svatostánek nákladem 243 zlatých. O dva roky později byla postavena tesaři Fojtíkem a Vaškem nová sakristie. Její předchůdkyně byla již prostorově nedostačující. Postrádala navíc okna. Nad novou sakristií byla zřízena oratoř s výhledem do presbytáře. Farář nechal sakristii opatřit dvěma zamřížovanými okny. Při té příležitosti měla být také opravena zchátralá kruchta. Obec Sedliště na tuto úpravu poskytla částku 200 zlatých. V souvislosti s výstavbou nové sakristie došlo k potřebě zhotovení nové kaza- Věž a zvonice byla postavena samostatně před hlavním vchodem do chrámu, spojena střechů tak zvanů předsíní. Věže stavěna čtyřhranně do pyramidy čtyrmi silnými klady dole do t. z. průtěže zapravené a nahoře kladkově spojené. Kdež teprve kolmo asi čtyrmetrová do výšky prostora pro 2 zvony byla a teprve nad tím věžní střecha zakončena s pozlacenu baní a křížem, křížem dvojitým, křížem Cirilo-Metodějským... Věže zvonice našeho kostela pobita byla od místa, kde zvony umístěny byly šindelem, ke zvonům bylo trojí poschodí, od zvonů byly čtyři okenka na čtyři strany jako vyhlídka a rozvlnění zvonových zvuků. Byl to můj malý revír v čas zvonění jako školáka v roce , kdež v roce 1862 přestavěl a přistavěl se o 2 ½ sáhy na zdel, 26 27

15 Podoba sedlišťského kostela před přestavbou v l , jak ji podle vlastních vz pomínek zachytil Jan Polach ( ), r stará zvonice-věž zbořena a věž postavena na kostele, jak dosuď stojí... Byli jsme tři vybrani p. učitelem Chrostkem choditi zvoniť v poledne a za mrtvé, neb v čas stavby byl menší zvon zatímně pověšen na půdě kostelní... Kostelní loď byla rozšířena na západní straně a zřízena nová kruchta. Obec na tento účel poskytla v roce 1864 zdarma povozy a dřevo. Následujícího roku byla postavena nová věž nad hlavním vstupem, která nahradila původní samostatně stojící zvonici. Věž byla v roce 1866 nákladem obce natřena. Podle místní tradice stavěl novou věž sedlišťský řezbář a tesař Ondřej Gavlas ( ). Architektura kostela získala dnešní vzhled. Jak vyplývá ze soupisu materiálu použitého při rekonstrukci, došlo tehdy k navýšení počtu oken na 10 a dosavadní okna byla zvětšena. Prodloužení objektu dokládá i srovnání rozměrů kostela. Zatímco Zápis z účetní knihy sedlišťského kostela, r v roce 1808 dosahoval kostel délky 16,5 m, při popisu v roce 1950 měl kostel vnitřní délku 22,6 m a vnější 23,4 m. Provoz se neobešel bez laických sil. Jejich hlavní představitelé byli dva nebo tři tzv. kostelní otcové (aeditui, vitrici, Kirchenväter), volení na obecních hromadách z vážených sedláků. Většinou zastávali zároveň i službu kostelníků (Kirchendiener). Otcové se starali o dobrý stav kostela a jeho inventář, pravidelně kontrolovali kostelní účty a opatrovali jeden klíč pokladny s kostelními penězi. Za své služby měli právo na slavný pohřeb a pobírali z kostelních peněz roční odměnu. Tyto zvyklosti se zachovávaly až do roku 1776, kdy Marie Terezie zrušila výsady kostelních otců a vzbudila tím velikou bouři nevole. S kostelními otci v Sedlištích se v pramenech setkáváme poprvé až v roce Tehdy tuto nelehkou službu vykonávali Jiří Bezruč a Václav Fojtův. Od roku 1677 byl kostelním otcem svobodný Jan Kohut a roku 1695 k němu přibyl Matěj Kolář. Oba byli hodnoceni jako spolehliví a opatrovali jeden ze dvou klíčů od kostelní pokladny (druhým disponoval farář). Jako jejich nástupci byli roku 1719 připomínáni Jan Nezhoda a Stanislav Grygar. Jejich pravidelný plat činil tři groše z bohoslužeb konaných ve filiálním kostele. Stejnou částku dostávali i z fundace, založené roku 1679 frýdeckou měšťankou Hedvikou Syřínkovou. Roku 1808 činil pravidelný roční příjem sedlišťských kostelníků rýnský zlatý. Ve sledovaném období byla existence každého kostela pevně vázána na zajištění jeho jmění (záduší), z něhož se financovala jeho údržba ale také výdaje na bohoslužby. Rovněž sedlišťský filiální kostel disponoval pevnou částkou, jež byla zvyšována systémem pravidelných každoročních příjmů. Kromě peněz ze sbírek a fundací, z nichž se hradily výdaje na víno, hostie a vosk (svíce), to byly především příjmy z pastvin, zahrad a rybníčků. Víme, že kostel vlastnil již od roku 1604 tři pastviny pro dobytek (skotně) a rybníček, které pronajímal sedlišťské obci za roční poplatek jeden zlatý 18 grošů. Obec platila kostelu jednou ročně, vždy na sv. Martina (11. listopadu). Z nejstaršího inventáře se dozvídáme, že v polovině 17. století dostával kostel ročně z Kašparovy zahrady 15 grošů, ze zahrady Václava Ježe stejnou částku, z Haluškovy zahrady tři groše, od zahradníka Jana Soboty zlatý a z rybníků 11 grošů 10 haléřů. Roku 1672 platili kostelu za rybníky Matěj Michálek, Jan Cholík, panský dvůr z rybníčku na Kulhánkově gruntu, Jiří a Václav Kulhánkovi, Jiří Bezruč a Jakub Mužný z Bruzovic. O sto let později bylo držitelů rybníčků o jednoho méně, avšak počet pronajatých zahrad se nezměnil. V roce 1808 patřili k nájemcům (pachtýřům) kostelních nemovitostí vedle frýdecké vrchnosti a obce Sedliště rovněž Sedlišťané: Ondřej Petrek (pole), Josef Šebesta (pole), Jakub Kohut (pole), František Jež (pole), dědici Matěje Švrčka (pole), dědici Floriána Polacha (pole), dědici Františka Chovance (zahrada), Ondřej Rodek (rybník), Jan Fojtík (louka), Ondřej Nezhoda (louka), Jakub Nezhoda (zahrada) a Jan Válek (zahrada). Sedlišťský kostel byl finančně zabezpečen rovněž vlastnictvím tzv. železných krav. Původně se jednalo o odkazy živých zvířat (většinou krav a ovcí) některých farníků místnímu kostelu. Faráři pak tato zvířata pronajali některým osedlým poddaným, kteří za nájem odváděli většinou několik grošů ročně. Bývalo pravidlem, že kdo takový dobytek, ačkoliv zdánlivě zdarma, přijal, uvázal na své hospodářství jednou provždy finanční povinnost i pro své potomky. Počet železných krav sedlišťského kostela nepředčil farní chrám v Bruzovi

16 město Frýdek. V roce 1869 byl splácen sedlišťskému záduší úrok z půjček ve výši úctyhodných zlatých 70 krejcarů. Mezi další příjmy záduší patřily poplatky za pohřební vyzvánění a tzv. gruntovní peníze. Jednalo se o půjčku kostela hospodářům na zakoupení gruntů. Mezi největší dlužníky filiálního kostela v této oblasti patřili v 18. století sedlišťští fojti. Centrum obce Sedliště s kostelem, hřbitovem, školou a panským dvorem v mapě povinného císařského otisku stabilního katastru, r cích. V první polovině 17. století jich bylo v Sedlištích sedm, úrok z nich činil zlatý devět grošů. Stejný počet krav zde zaznamenal vizitátor roku 1652 či účetní kniha o dvacet let později, roku 1697 jich bylo šest. Do roku 1735 jejich počet stoupnul na 26, za jednu se platilo devět grošů, většinou se však na gruntech nacházely dva kusy (včetně sedlišťského fojtství). Roku 1767 vlastnil kostel 33 krav a v roce 1800 platilo 19 hospodářů za nespecifikovaný počet železných krav celkem 41 rýnských zlatých ročně. Další zdroj příjmů tvořily úroky z půjček kostelních peněz. Stejně jako v případě farního kostela v Bruzovicích si i od sedlišťského chrámu půjčovala nejvíce peněz šlechta. V 18. století se jednalo například o držitele frýdeckého panství, hraběte Františka Viléma Pražmu z Bílkova či držitele dolnodomaslavického panství, rytíře Antonína Harasovského z Harasova. Častým dlužníkem sedlišťského kostela však bylo rovněž Listina zbožné fundace Josefa Bělici ze Sedlišť pro sedlišťský kostel, psaná místním učitelem Ignácem Burelem, 15. prosince 1841 Farní kostel sv. Stanislava a fara v Bruzovicích, duchovní centrum bruzovické farnosti, k níž náležely Sedliště až do r. 1871, r Pevnou součástí života každé farnosti v tomto období se Hedvika Syřínková založila 30. března 1679 historicky stala zbožná nadání (fundatio pia) neboli fundace. Jednalo první fundaci při filiálním kostele Všech svatých v Sedlištích ve výši 25 tolarů. Farář měl z fundace dostávat tolar, se o majetkovou podstatu věnovanou církvi, jež měla příjmy z nich používat k zbožným a dobročinným účelům. učitel šest grošů, sedlišťský kostel devět grošů a tamější V bruzovické farnosti byl nejrozšířenějším typem fundací kostelníci tři groše. Bruzovický farář měl v Sedlištích sloužit každý rok 30. března mši za fundátorku a učitel při ní odkaz finanční částky farnímu, sporadicky také filiálnímu kostelu. Cílem fundací bylo nejčastěji konání zádušní mše, měl zpívat litanie o Nejsvětějším jménu Ježíšově. Do roku různých pobožností a modliteb především za spásu fundátorovy duše, případně také za jeho zemřelé rodinné bylo založeno již 47 fundací (poslední, ve výši 80 zlatých 1871, kdy byl sedlišťský kostel povýšen na farní, při něm příslušníky, příbuzné a přátele. Výnos z fundací plynul do založil roku 1860 Ondřej Škarabela). Do první světové zádušního jmění a zároveň navyšoval příjmy duchovního války přibyly ještě fundace Anny Mojžíškové, Mariany a kostelního personálu, který při fundační mši asistoval Kachlové, Johany Uherkové, Johany Škapové a Anny (ministranti, kostelníci, zvoníci, varhaníci, zpěváci, měchošlapi aj.). Významnými mecenáši kostelů na frýdeckém zvyklosti v sedlišťské farnosti upustilo. Škovranové. V meziválečném období se od této starobylé panství byli manželé Hedvika a Jakub Syřínkovi z Frýdku

17 Samostatným farním kostelem Vneděli 22. po sv. Duchu roku 1871 (29. října) oznamoval bruzovický farář Madry farníkům shromážděným ke službám Božím ve farním kostele sv. Stanislava v Bruzovicích: Ve středu jest zasvěcený svátek Všech Božích svatých, odpust v Sedlišť a slavná instalace nového faráře. Tímto lakonickým konstatováním se pomyslně rozloučil se svými povinnostmi i staletými závazky svých předchůdců vůči filiálnímu kostelu v Sedlištích, který v uvedeném roce vstoupil do nové dějinné epochy. Farní kostel Všech svatých v Sedlištích, kolem r Stal se farním chrámem, tedy duchovním centrem nově založené farnosti Sedliště. A proto mu muselo být prvním sedlišťským farářem Janem Josefem Gorilem a vedením obce, která na sebe nyní převzala od Habsburků držbu patronátního práva, věnováno mnoho pozornosti. Již v roce 1871 ozdobily kůr sedlišťského kostela nové varhany v hodnotě 800 zlatých. Obec uhradila polovinu nákladu. Autorem varhan byl pravděpodobně varhanář Jan Hauke z Těšína. O rok později následovalo zlacení kalichu a pacifikálu a pořízení nové lavice pro hudebníky na kůru. V roce 1873 získal sedlišťský farní kostel dva nové ornáty (bílý a černý), zpovědnici, kadidelnici, kropáč (aspergil) a další vybavení nezbytné pro pravidelný liturgický provoz. Dopisem ze 16. dubna 1874 žádal farář Goril generální vikariát pro rakouskou část vratislavské diecéze o povolení k pořízení nového svatostánku (tabernáklu) pro hlavní oltář. Dostalo se mu kladné odpovědi s podmínkou, že náklady uhradí obec jako patron kostela. O dva roky později se farář společně se sedlišťským starostou Stanislavem Juřicou ( ) obraceli na generální vikariát s prosbou o poskytnutí finančního příspěvku na novou křtitelnici (pouze vnitřní nádobu). V období první světové války ztratil sedlišťský kostel všechny své zvony. Byly rekvírovány rakousko-uherskou armádou pro válečné potřeby. Po menším zvonu (145 kg) z velké věže přišel 6. září 1917 větší zvon z roku Vážil 368 kg a farní úřad v Sedlištích za něho obdržel rakouských korun (1 kg po 4 korunách). V kostele zůstal pouze sanktusník o váze zhruba 20 kg ve věžičce nad presbytářem. Farář Josef Nogol proto vstoupil v roce 1921 v jednání s firmou Richarda Herolda ( ) v severočeském Chomutově (Richard Herold, Glockengiesserei und Mettallwaren-Fabrik, Komotau in Böhmen). Pro výběr firmy byla rozhodující dobrá zkušenost farářů z Dobratic a Stříteže, kteří u ní krátce 1922 napsal: V obci asi jeví se veliká touha po zvonech a zájem před tím pořizovali zvony pro své farnosti. Nogol v dopise o ně, neboť Antonín Haleš z Kutů nabídl půjčku na zvony adresovaném obecnímu zastupitelstvu z 5. března Kč a pan Frant. Jež, rolník, pravil, že dá dřevo k opravě Jedna z nejstarších fotografií interiéru sedlišťského kostela, na lavicích jsou štítky se jmény předplatitelů míst k sezení, kolem r

18 věže. Heroldova firma nakonec zhotovila pro sedlišť- nebevstoupení a milou účast, při památkovým úřadem, tedy též ministerstvem školství a národní ský kostel v průběhu roku 1922 dva nové zvony. Větší Páně a český ná- svěcení zvonů osvěty uznán za vzácnou starožitnost. Proto též ty návštěvy o váze 393 kg (samotná zvonovina 297 kg) a průměru pis majuskulou: a zavěšení zvonů a prohlížení kostelíka cizími osobami z Prahy a tak dále. Proto 82 cm byl ulit ke cti sv. Antonína Paduánského. Nesl KÉŽ VŠICHNI a konečně všem též povinnosti udržovati jej v dobrém stavu stavebním, abychom reliéf světce a český nápis majuskulou: SVATÝ AN- TAM SE DO- ostatním, kteří se nemuseli styděti. Brz y bude třeba opravovati střechu kostelíka TONÍNE / ORODUJ ZA NÁS! Stál Kč. Menší STANEM / v tak velikém počtu zvon o váze 209 kg a průměru 65 cm nesl reliéf Na- KAM JSI TY, súčastnili se slav- Ó PANE, nosti svěcení zvonů. VSTOUPIL. Ukázali jste tím, že Jeho cena či- občané v Sedlištích nila Kč. nebo lépe řečeno, že Autorem znění Sedliště jsou kato- nápisů obou lické a dá-li Pán zvonů byl farář Nogol. Oba zvony byly dopraveny dráhou Větší zvon sv. Antonína Paduánského (393 kg) zhotovený firmou Richarda Herolda v Chomutově v r a rekvírovaný nacisty v r. 1942, r Bůh i dále katolické Menší zvon Nanebevstoupení Páně (209 kg) zhotovený firmou Richarda Herolda v Chomutově v r zůstanou! Zaplať a rekvírovaný nacisty v r. 1942, r Vám to Pán Bůh. Podobu obou zvonů zachycují kvalitní fotografie Pohled na severní stranu kostela se sakristií a oratoří v patře, r do železniční stanice Frýdek. Cena za transport činila václavovického fotografa Josefa Kostiala (Koštiala, 700 Kč. Pořízení nových zvonů dohromady vyšlo na ) z konce 30. let 20. století. V roce 1922 pro Kč. Jejich slavnostní posvěcení vykonal v ne- běhla větší oprava velké věže a dřevěného plotu (par- děli 30. července 1922 kníže-biskupský komisař Stani- kánu) kolem starého hřbitova. O dva roky později byla slav Weissmann ( ) po slavnostní mši slou- opravena a přeložena dlažba kolem ochozu a rovněž žené jablunkovským arciknězem a farářem Antonínem kamenná dlažba v kostelní lodi. Ochoz byl nově za- Waschitzou ( ). V neděli 6. srpna 1922 farář kryt, byly provedeny nejnutnější opravy kostelní krytiny Nogol při ohláškách na obou nedělních bohoslužbách a řádně opravena a šindelem pokryt plot kolem hřbi- oznamoval: Co se týče svěcení zvonů, děkuji na prvním místě té tova s osazením tří nových vstupů. Jednalo se zřejmě rodině, která dala nově svíčky na hlavní oltář na ten den, pak pan- o provizorní řešení. Dne 16. září 1926 adresoval Nogol nám a těm, kteří krášlili kostel a věnčili zvony, dále všem těm, kteří obecnímu zastupitelstvu a starostovi Josefu Mokrošovi Dopis sedlišťského faráře Josefa Nogola chomutovskému zvonaři Richardu Heroldovi ( ) s nákresem situace zvonové stolice a původních zvonů rekvírovaných za 1. světové války, 23. srpna 1921 v sobotu se přičinili všemožně, aby zvony byly v neděli ve věži umístěny, pánům hasičům v čele s p. Ondřejem Mojžíškem za laskavou poměrně ostrý dopis, který podepsali rovněž kostelníci Antonín Koběluš a Ondřej Mojžíšek. Náš kostelík jest Přední a jižní strana kostela, r

19 K interiéru sedlišťského kostela neodmyslitelně patřily rovněž procesní korouhve, r a jej vymalovati. A ježto zřízovací listina, ministerstvo školství, opravovali a malovali. Též z těch kostelních přirážek byste dávali památkový úřad dávají na srozuměnou, že jest to povinností obce, něco hudebníkům, kteří hrávali při slavných mšech svatých. Já obracím se tedy na Vás. Ministerstvo školství a památkový úřad jim nyní dávám 160 Kč, z jmění kostelního 100 Kč a ze svého dal to tím na srozuměnou, že ačkoli žádosti o subvence jsem psal 60 Kč. Mše svaté tyto jest povinností farářů zadarmo sloužiti za já, kostelní hospodáři a starosta obce žádosti jen podepisoval, tázal se, kolik obec má přirážek a subvenci pak zaslal obecnímu vždy malou částku zas hudebníkům. Upozorňuji, že kostelní živé a zemřelé občany v Sedlištích, za farníky, obec dávala dříve úřadu, ne farnímu úřadu. Tedy obec má povinnost opatrovati. přirážky jsou v každé farnosti a že z nich se takové věci platí. Obracím se tedy velectění na Vás se žádostí, abyste pomalu každý V Dobraticích, kde jest poměr obce ku kostelu takový, jako rok už nyní určili též kostelní přirážky, tyto jste ukládali v naší u nás, platí se z kostelních přirážek i kostelníci, ministranti, varhaník a tak dále. Sděluju dále, že památkový úřad slíbil Sedlišťské kampeličce a až budou opravy už velmi nutné, jste dávati na opravy našeho starožitného kostelíka jednu třetinu nákladu a já jako správce kostelního jmění, budu-li moci, též dám něco. Dosud to nebylo možno, ježto vydání kostela jsou značné, hlavně na pojistné kostela, které po válce muselo býti zvýšeno a mnohé věci, zvláště, co se týkalo válečných půjček, dávány do pořádku. Moji předchůdcové byli na tom lépe než já, oprav větších nebylo a lidé byli pro kostel obětavější. Ještě dobře, že zesnulý pan farář Dostál Lutinov dal mi dobrou radu náš kostelík ohlásiti památkovému úřadu za starožitnost a žádati o subvence... Dlouho se však ve věci rekonstrukce kostela nic nedělo. Ještě v dopise obecnímu zastupitelstvu z 27. března 1929 poukazoval farář Nogol na špatný fyzický stav obou věží a navrhoval, že peníze na opravu obou věží mohou se vzíti z daru Kč stařička Jana Polacha. Vkladní knížka jest uschována ve farní kase. V průběhu roku 1929 byla tedy konečně opravena krovová konstrukce věžní báně i její šindelová krytina, rovněž byl opraven a nově šindelem pokryt sanktusník. Stěny věže byly natřeny světlým okrem, šindel červeně. Někdy v této době se interiér kostela dočkal nové výmalby. Brněnský Státní památkový úřad pro Moravu a Slezsko sděloval sedlišťskému farnímu úřadu dopisem ze 24. května 1930, že nové vymalování kostela a ostatní vnitřní opravy měly býti památkovému úřadu předem hlášeny se žádostí o souhlas k jich provedení, ne teprve, když jsou již hotovy. Výmalba byla pracovníky památkové péče shlédnuta teprve 26. listopadu V dopise z 29. listopadu sděloval Ing. Stanislav Sochor, rada správní osvětové služby státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně, sedlišťské obecní radě, že výmalba kostela nevyhovuje svou přeplněností s přemírou barevného vzorkování požadavkům památkové péče, měla se omeziti na prosté vytónování ve dvou až třech barevných odstínech bez ornamentálních vzorků a ozdob. Pro příště žádáme, aby se předešlo podobným nevhodným, památkovou hodnotu kostela poškozujícím úpravám... Zároveň byla povolena obnova šindelové krytiny jižní strany chrámové lodi a presbytáře za užití ručně štípaného šindele. Současně bylo povoleno krytí hlavní římsy v průčelí. Tyto opravy byly v roce 1931 provedeny. V roce 1932 byla provedena obnova deštění v průčelním štítě a ochozu na východní a severní straně. V závěru roku 1930 se brněnský Státní památkový úřad pro Moravu a Slezsko vyjádřil zamítavě proti plánované školní novostavbě. Nová škola měla vyrůst naproti staré škole (zřejmě v místě dnešní restaurace Lašská jizba). V dopise z 9. prosince 1930 adresovaném památkovou péčí obecní radě se mj. uvádí: okolí kostela, v němž se kostel velmi pěkně pohledově uplatňuje, třeba chránit od takových změn, které by byly pohledu na kostel na škodu. Takovým ohrožením a poškozením kostela by bylo jeho obestavení; ale i ojedinělá stavba v jeho blízkosti, která by neměla dostatečný odstup od kostela a byla tak vysoká, že by dojmově jej utlačovala, byla by těžkým, v budoucnu neodčinitelným zásahem do obrazu kostela a okolí. Orgán státní památkové péče tedy obecní radu vyzýval, aby tento krok pečlivě uvážila a informovala ho podrobně o celé věci, mj. zasláním stavebních plánů k posouzení. Z hlediska ochrany kostela jistě zaujme farářův dopis ze 6. května 1933: Velectěný pane starosto, u kostela na poli Hečkovém usadili se cikáni. Mají zde i oheň! Kostel je dřevěný pod ochranou památkového úřadu a mi

20 nisterstva. Což, kdyby vyhořel?! A panu strážmistrovi, který je lej zavěšenou v chrámové lodi. Liturgická výbava byla vyhání, říkají, že Vy pane starosto, jste jim to povolil! Nemohu rozšířena či inovována o nové ornáty a další textilie tomu věřiti. (antependia, vela, plachty na oltáře, rochety aj.). Kromě V prvních desetiletích správy farnosti Josefem Nogolem byla pro kostel pořízena celá řada nových před- Antonín Koběluš a další farníci. faráře je pořizovali například Terezie Hlisnikovská, mětů a provedeny drobnější opravy starších součástí Po celé období Rakouska-Uherska i první republiky mobiliáře. Výběrově zmíníme jen některé z těchto byl kostel nejen prostorem, v němž se konala liturgie. počinů. V roce 1935 nechal farář Nogol pozlatit měděné ciborium a v roce 1942 pochromovat 12 kovových společenského života obce. Proto měly v kostele své Můžeme konstatovat, že byl rovněž dějištěm bohatého svícnů pro hlavní oltář. V roce 1927 pořídil majitel sedlišťské parní pily František Hlisnikovský kostelu bet- Jednoty čs. Orla, hornického spolku Rozkvět a školní místo spolkové prapory Besedy Sedlišťské, sedlišťské lém v hodnotě Kč. V roce 1936 pořídila rodina prapor. Byly trvale umístěny na čestném místě u lavic horníka a chalupníka Františka Stříže lampu na petro- v presbytáři. Rovněž školní rok byl pravidelně zaha- Centrum obce Sedliště, vlevo stará škola (toho času kampelička, knihovna a četnická stanice), fara, kostel a pomník padlých v první světové válce, r jován i ukončován účastí žáků i pedagogů sedlišťské školy na bohoslužbách. Vzhled kostela a především přilehlého hřbitova byl zřejmě ohrožen v roce Brněnský Památkový úřad dostal od faráře Nogola informaci o plánovaném projektu okresní silnice, která mohla vést v těsné blízkosti kostela přes část hřbitova. Farní úřad se jako správce kostela proti zamýšlenému kroku rezolutně ohradil a okresní úřad od projektu upustil. Za oběť probíhající druhé světové války padly oba zvony sedlišťského kostela i když se farář Nogol zasazoval o jejich zachování. Dne 10. ledna 1942 psal okresnímu úřadu ve Frýdku: V hluboké úctě podepsaný žádá Vás, abyste ponechali zvony, kterých majitelem jest starožitný, pod ochranou památkového úřadu dřevěný farní kostel v Sedlištích: 1) Kostelík byl vystaven roku 1638 a jest dřevěný. Dřevo jeho jest přes 300 roků staré. Kdyby se zvony měly z věže dáti dolů, jak německé národnosti zdejší Ortsleiter Erwin Weissmann, zámečník, řekl, by se musela věž bořiti. Tím by se porušil památkový ráz kostela. 2) Zvony jsou lehké, jeden váží 297 kg, druhý 145 kg. Takže jejich rozbitím by se velmi málo získalo pro válečné účely. Ten nepatrný zisk se může velmi lehko postrádati a nahraditi ziskem velikých zvonů z velikých kostelů. 3) Oba zvony ve věži jsou ulity u firmy Richard Herold Komotau roku 1922 a stály s dovozem Kč. Peníze byly sebrány mezi chudými katolíky v Sedlištích. Po válce podruhé už těžko by se tento obnos sebral. Proto Vás žádám co nejuctivěji, abyste nám zvony ponechali! Nebo, není-li to ve Vaší moci, se přičinili u vyšších úřadů, aby nám byly ponechány! Po zamítavé odpovědi ze strany okresního úřadu mu směřoval novou žádost, v níž argumentoval významem Pohled na presbytář, r zvonů pro poplachovou signalizaci. Opět neuspěl. Zoufalý duchovní správce se tedy obrátil na památkový úřad v Brně s prosbou o zachování alespoň většího zvonu. Dostalo se mu následující odpovědi Ing Dufky datované 12. března 1942: Nebylo možno neuznat, že zvon lze z věže snésti bez jejího vážného poškození, jestliže bylo možno jej v r na věž vytáhnout. Mimo to nařízení o odevzdání zvonů stanoví, že zvon může být na zvonici rozbit, jestliže by jeho snesení bylo obtížné a nákladné. Konečně připomínám, že ani jeden z velkého množství zvonů z 19. a 20. století nebyl ponechán 38 39

21 Účet za výrobu dvou nových bílých procesních korouhví pro farní kostel v Sedlištích firmou Ignáce V. Neškudly syna v Jablonném nad Orlicí, 17. června 1943 jako D-zvon. Vždycky jsem hleděl, aby se Vašemu kostelu dostalo všemožně podpory, jaké si jako vzácná památka zaslouží a budu tak činit i nadále a velmi rád. Plně chápu Vaše zklamání a lituji, že nebylo možno mu předejít... Téhož dne vystavil frýdecký okresní úřad nařízení o sejmutí obou zvonů následujího dne v 9 hodin ráno s dovětkem, že se provede na náklady farního úřadu pracovními silami zdejšího (okresního) úřadu. V pátek 13. března 1942 tedy konsistorní rada Nogol a jeho farníci trpně přihlíželi snímání zvonů, které před dvaceti lety s láskou a nadšením pořídili. O týden později, v pátek 20. března byly oba zvony odvezeny na skládku zvonů do Vítkovických železáren. Trpký osud obou sedlišťských zvonů dovršila sebevražda jejich výrobce, Richarda Herolda, a jeho dvou synů 8. května Přes nepřízeň válečné doby se faráři Nogolovi podařilo v první polovině 40. let rozšířit chrámový inventář o celou řadu nových předmětů. Mezi nejvýznamnější patří pořízení nových kostelních korouhví. V roce 1943 byly zhotoveny dvě bílé damaškové korouhve, z nichž jednu zaplatila Eva Kobělušová, vdova po rolníkovi Antonínu Kobělušovi. O rok později byly z finančních darů dvou farnic, Barbory Janíkové a Vítězslavy Ličkové, pořízeny dvě fialové korouhve, které vyrobila firma Ignáce V. Neškudla syna v Jablonném nad Orlicí. Farář nechal v roce 1943 u Františka Staňka v Praze vyčistit a pozlatit či postříbřit většinu liturgického náčiní (kalichy, ciboria, patény, monstrance, mešní konvičky). Rovněž tam zakoupil novou paténu k měděnému kalichu. Ve druhé polovině roku 1941 prošel rekonstrukcí a zlacením hlavní oltář, které realizoval frýdecký malíř Karel Syřínek. Interiér kostela v postní době, retabulum hlavního oltáře zahaleno postním plátnem s výjevem Ukřižování Krista, r Následujícího roku byly opraveny dřevěné plastiky Božích. Jest pojištěn u národní pojišťovny Praha. Pobočka pro Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, které byly zavěšeny zemi Moravskoslezskou v Brně. Inspektorát národní pojišťovny na stěně jako součást kalvarské scenérie. Farář Nogol v Místku. Číslo pojistky Jest pojištěn se vším, co jest popsal v inventáři z roku 1942 svůj kostel následovně: v něm na Kč. Roční pojistné jest 600 Kč a platí se Kostel ad Omnes Sanctos. Ve středu vesnice stojí dřevěný šindelem krytý kostelík v dobrém stavu. Slouží ku konání služeb Kostel v dobrém stavu má udržovati obec Sedliště dle 19. července každého roku. Jest 22 m dlouhý a 10 m široký. zřízovací Pohled do chrámové lodi z presbytáře, interiér byl bohatě zdoben četnými obraz y, procesními korouhvemi a spolkovými prapory, r

22 národního výboru (dále jen KNV) o souhlas s poříze- v Modřicích u Brna. Kovolit však farnímu úřadu kladl ním zvonů, které vzešlo ze strany místních horníků. podmínky v podobě dodání staré zvonoviny k přeta- Tato iniciativa představitelů dělnické třídy nemohla vení a věc celkově zdržoval. Nogol tedy oslovil rovněž krajského církevního tajemníka, i přes jeho nelibost, Novou huť Klementa Gottwalda s prosbou, zda by nechat chladným. Státní úřady však záměrně nejednaly nevyrobila ocelové zvony. Nakonec bylo přistoupeno dostatečně pružně a celou záležitost odkládaly. Proto na podmínku Kovolitu a sedlišťstí farníci sháněli ma- byla farnímu úřadu předána podpisová akce místních teriál potřebný k ulití nových zvonů. Kovolit však me- farníků s následujícím prohlášením: Jsme svědky toho, jak zitím ukončil svou činnost a proto se sedlišťští horníci Žádost sedlišťského duchovního správce Josefa Nogola Apoštolské administratuře v Českém Těšíně o podporu při pořízení dvou nových zvonů místními horníky pro sedlišťský kostel, 24. ledna 1955 listiny. Též obec Sedliště jest patronem kostela a fary. V roce 1944 se podařilo v kostele instalovat elektrické osvětlení. Stalo se tak 12 let po provedení elektrifikace valné části katastru obce. V církvi nepřátelských podmínkách první poloviny 50. let se farář Nogol marně pokoušel o pořízení nových zvonů pro dosud hluchou věž. Do věci se proto vložili sedlišťští farníci, konkrétně horníci vedeni Bohumilem Zátopkem a Karlem Lipovským. Jmenujme rovněž horníky Vítězslava Lipinu, Aloise Čimburu a Františka Stříže. Využili právě probíhající opravy sedlišťského kostela. Dne 24. ledna 1955 žádal duchovní správce Nogol církevní oddělení ostravského krajského dřevěný, lidový, starožitný farní kostel v Sedlištích chráněný Památkovým úřadem je nyní přispěním a nákladem KNV v Ostravě generálmně opravován. Jelikož vidíme tuto snahu KNV opravdu uchovati tuto historickou památnou budovu, chceme i my horníci v Sedlištích, někteří z nás horníci úderky na jámě Stachanov v Ostravě, vedeni s. Karlem Lipovským, jako občané a rodáci obce Sedlišť, připojit se k této generální opravě našeho kostela tím, že bychom chtěli pořídit svým nákladem a přičiněním zvony, které jsme ztratili za německé okupace v roce Doufáme, že farní úřad nám vyjde vstříc v této věci a postará se o příslušné úřední jednání, aby naše žádost mohla býti uskutečněna. Bude to jistě v zájmu celé naší vesnice, aby i naše úspěchy byly representovány řádně vybavenými zvony v tak památné a starožitné budově, jako je náš historický farní dřevěný kostel. Dokument s desítkami podpisů Sedlišťanů nese datum 18. června Mezitím se uvažovalo o zakoupení zvonu z dřevěné zvonice ve Václavovicích, či z kostela Navštívení Panny Marie v Soběšovicích, jež měl brzy ustoupit Žermanické přehradě. Teprve v říjnu vydalo církevní oddělení KNV souhlas s pořízením zvonů s podmínkou, že budou pořízeny u jediného výrobce zvonů v Československu, národního podniku Kovolit v červnu 1956 obrátili na soukromého zvonaře Josefa Dytrycha ( ) z Brodku u Přerova. Iniciátoři pořízení zvonů mezitím v srpnu 1956 vydali provolání k sedlišťským občanům: Za okupace byl náš dřevěný kostelíček oloupen o dva zvony, jejichž hlas zval věřící do kostela k církevním bohoslužbám, radostně vítal snoubence do nového života a lkaly nad úmrtím občana. Dnes oz ývá se smutně jen jednotvárný hlas tohoto nejmenšího zvonku sirotka který nám ještě zůstal. Aby u nás zase bylo radostněji, rozhodli se horníci z naší obce, že zakoupí do velké věže dva zvony o váze asi 100 kg a 150 kg. Jeden zvon zaplatí horníci sbírkou mezi sebou a doufají, že druhý zvon zaplatí ostatní občané ze svých peněžních dobrovolných darů. Cena za jeden kg zvonu bude asi 40 až 45 Kč, mimo dalších režií. Obracíme se na Vás, občané, aby v mezích svých peněžních možností jste přispěli na zaplacení tohoto druhého zvonu. Za to Vám předem děkuje Sdružení horníků v Sedlištích, které jako hornický spolek u nás pracuje od roku Sbírka mezi sedlišťskými horníky a dalšími občany nakonec vynesla Kčs. Horník Bohumil Zátopek dokonce věnoval své deputátní uhlí k lití zvonů. Dva nové zvony se Dytrychovi podařilo vyrobit až na přelomu Pohled na kostel od jihu, r let Vydání spjaté s výrobou zvonů a jejich dovozem do Sedlišť činilo ,15 Kčs. Větší zvon o váze 170 kg je zasvěcen sv. Barboře, patronce horníků a hutníků, menší (105 kg) sv. Andělu strážnému. Jejich posvěcení proběhlo o Květné neděli 14. dubna 1957 ve 14 hodin. Vykonal ho Mons. ThDr. František Onderek ( ), apoštolský administrátor z Českého Těšína a rodák ze sousedních Bruzovic. Kázání o významu zvonů pronesl frýdecký kooperátor Josef Holek. Svěcení byl přítomen rovněž bruzovický farář Josef Bukovan, který byl děkanem frýdeckého děkanátu. Po svěcení se sedlišťský farář Nogol pomodlil litanii ke Všem svatým, poděkoval všem zasloužilým i přítomným farníkům a po zpěvu Te Deum jim udělil kněžské požehnání. Zvony do věže instaloval Josef Dytrych, který na ně zvonil jako první. Když předčasně zemřel, vyzváněly sedlišťské zvony svému tvůrci na poslední cestu v den jeho pohřbu 21. srpna Nutno ocenit nevšední zápal a aktivitu sedlišťských horníků, kteří se společně s P. Nogolem zasadili o pořízení nových 42 43

23 zvonů. V ovzduší těžkých 50. let 20. století se jednalo bezesporu o odvážný a obdivuhodný počin. V roce 1958 došlo k pokrytí střechy národním podnikem Stavomontáž. K tomuto účelu byl využit šindel, který zůstal po nedávné opravě kostela sv. Jošta ve Frýdku. Tato rekonstrukce se však se nesla ve stínu nedorozumění ve věci platby šindele. Odbor pro školství a kulturu rady KNV v Ostravě žádal sedlišťský farní úřad k uhrazení nedoplatku za šindel ve výši Kčs. Nakonec bylo předmětných kusů šindele odečteno farnosti z pravidelného státního příspěvku na opravy. Koncem 50. let 20. století se opět vynořila otázka rozšíření silnice vedoucí kolem kostela o čtyři metry na úkor parkánu a starého hřbitova kolem kostela. Stavba byla plánována na rok Duchovní správce Nogol směřoval v této věci svůj protest 9. července 1960 vedení Krajského střediska památkové péče v Ostravě následujícího znění: Rada MNV v Sedlištích, okres Frýdek- -Místek opisem Vám zaslaného sdělení č. j dne 6. července 1960 mi sdělila, že stavba silnice Sedliště Lískovec se má uskutečniti v r a uskuteční ji Rada ONV ve Frýdku- -Místku. Jest jejím investorem. Vzhledem ku Vaší žádosti... ze dne 18. prosince 1959, ve které mne žádáte, abych Vás o stavbě té silnice informoval, že plocha hřbitova kolem kostela, chráněného Památkovým úřadem, obehnaného šindelem krytou ohradou nesmí býti změněna, prosím Vás, aby skutečně plocha nebyla změněna, ani ohrady se nebylo dotknuto. Ze sdělení místního národního výboru (dále jen MNV) Sedliště z 6. července 1960 ostravským památkářům skutečně vyplývá, že se počítalo se zásahem do areálu starého hřbitova. Kostel uprostřed vzrostlých lip, kolem r Předseda MNV Josef Holenka zde uvádí, že prováděcí projekt vypracovaný Státním projektovým ústavem pro pro speciální stavby v Praze pro okresní národní výbor (dále jen ONV) Frýdek-Místek, coby investora stavby, skutečně počítá s přeložením hřbitovní ohrady a že silnice v tomto úseku nebude zúžována a to z důvodu, aby se zlepšily dopravní poměry. Jen díky úsilí vyvinutému ostravským Krajským střediskem památkové péče nedošlo k tomuto radikálnímu přímému zásahu do chráněného areálu kostela. Stav kostela a fary se v průběhu 60. let povážlivě zhoršil. V archivu dokumentace Národního památkového ústavu v Ostravě překvapí poměrně odvážně formulovaná petice podepsaná desítkami sedlišťských farníků a adresovaná vedení Krajského střediska památkové péče. Podnětem ke vzniku petice bylo zřejmě spojení naléhavosti oprav s personální změnou v duchovní správě přeložením administrátora Buryho. V petičním prohlášení datovaném k 18. září 1967 se dočteme, že kostel Všech svatých vyžaduje neodkladně značné opravy. O věci už Pionýrky sedlišťské školy před kostelem Všech svatých u příležitosti shromáždění k výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina, 20. dubna 1974 byl tamější úřad o tom uvědoměn přičiněním administrátora fary Dne 25. dubna 1970 se při sedlišťské občanské besedě P. Josefa Buryho z Frýdku. Týž však má býti vystřídán jiným duchovním správcem, jenž byl nově ustanoven ř. k. administraturou kulturních památek ve složení Františka Hrbáčková, ustavila komise pro církevní záležitosti a ochranu v Českém Těšíně, ač P. J. Bury si získal svou aktivností znamenitou důvěru věřících. Stát. památkový úřad nemá sice možnost zasa- a Jaromír Švrček, která chtěla by se spolu s knězem o opravu Zdeňka Lyčková, Vítězslava Mojžíšková, Otakar Řeha hovat do záležitostí církevního úřadu, ale prosíme, aby v plánované kostela starat. Na další schůzi 22. května byla předsedkyní opravě nebylo odkládáno. Je věru smutné, že v době společenského této komise zvolena Vítězslava Mojžíšková. Byl konstatován vážný stav kostela. Severní strana poklesla o půl existenčního zabezpečení občané nejsou s to udržovat to, co naši předkové před staletími za nepředstavitelně těžkých poměrů zbudovali (poukazujeme zejména na žalostný stav farní budovy, jež zřícení. Rovněž zastaralá elektroinstalace potřebovala metru. Při zvonění a dalších otřesech stavby hrozilo její je k hanbě obce). Za petiční výbor jsou podepsáni Bedřich kompletní výměnu. Generální opravy sedlišťského kostela se však farníci dočkali až na přelomu let Samok, Rudolf Popek a František Stříž

24 Ty sedlišťský kostelíčku, máš nakloněnou věžičku Péče o kostel v posledním půlstoletí Fyzický stav sedlišťského kostela se počátkem 70. let 20. století povážlivě zhoršoval. Vhled do alarmující situace poskytuje vedle knihy zápisů z jednání komise pro církevní záležitosti a ochranu kulturních památek rovněž dopis administrátora Edmunda Kempného adresovaný Krajskému středisku památkové péče a ochrany přírody v Rožnově pod Radhoštěm ze 7. března 1974, kde mimo jiné uvádí: Žádný stavební podnik nám nechce převzít opravu této vzácné památky (přes 300 roků staré), která se nachází takřka v havarijním stavu. Nebude-li včas přikročeno k opravě, hrozí další velké poškození. Aby se mohlo k opravě přistoupit, bylo investováno: na plány dosavadního stavu Kčs; geologické sondy Kčs; projekt opravy Kčs. Jedná se o nové základy, zvednutí kostela. Prosíme o radu, jak postupovat v uskutečnění realisace opravy. Duchovnímu správci bylo doporučeno obrátit se na Jednotné zemědělské družstvo (dále jen JZD) Velké Karlovice, které disponovalo v rámci přidružené výroby skupinou pracovníků se specializací na dřevěné (roubené) stavby. Podle hlášení ostravské památkářky Zdeňky Motanové z 29. srpna 1974 tuto opravu JZD Velké Karlovice (stejně jako několik dalších oslovených podniků) odmítlo zajistit a celá záležitost uvízla na mrtvém bodě i přes skutečnost, že farní úřad pro tuto akci disponoval finančním příspěvkem od církevního tajemníka ONV ve Frýdku- -Místku. Dne 28. srpna 1975 odmítl rekonstrukci kostela rovněž Okresní stavební podnik Frýdek-Místek s odůvodněním: nestačíme plnit požadavky u veřejně důležitých akcí a v údržbě bytového fondu. Doporučujeme proto, abyste se obrátili na specializovaný podnik pro údržbu památek. Dne 12. září 1975 se na sedlišťské faře uskutečnila schůzka ve věci opravy kostela. Zúčastnili se jí: Miloslav Bařina, krajský tajemník pro církevní věci; Josef Golík, poslanec KNV a člen rady; Ing. Albín Holenka, poslanec ONV Frýdek-Místek; Leoš Mlčák za Krajské středisko Vz pěry na jižní straně kostela před jeho vyzdvižením, únor 1976 památkové péče v Ostravě; Vladislav Schneider, nový duchovní správce v Sedlištích; Lumír Štíhel, předseda MNV Sedliště; Josef Tluček, tajemník MNV Sedliště a kanovník Antonín Veselý z Apoštolské administratury v Českém Těšíně. Přítomní si prohlédli kostel, jehož stav shledali skutečně havarijním. Dospěli k závěru, že oprava má být zčásti zajištěna sedlišťským farním úřadem, dále Apoštolskou administraturou v Českém Těšíně a státním příspěvkem od KNV (z fondu krajského tajemníka pro církevní věci). Pro rok 1975 byla takto zajištěna částka Kčs. O zajištění poskytovatele oprav se měl vzhledem k naléhavosti situace postarat odbor výstavby ONV ve Frýdku-Místku. Při další schůzce 3. října 1975 bylo pochůzkou na místě a ohledáním technického stavu kostela komisí shodně konstatováno, že stavba nehrozí zřícením, ani neohrožuje návštěvníky s tím, že farní úřad neodkladně zajistí svépomocně kůr s varhanami podpůrnou konstrukcí z trámů a paždíků a zdvojnásobením pilířů. Na kůru bude zapez pečen pravý sloup u varhan (jižní). V následujících měsících se plánovaná záchranná akce dostala konečně do pohybu. Rekonstrukční práce byly zadány 1. listopadu 1975 národnímu podniku Transfera Praha, organizaci ministerstva kultury. Jednalo se o organizaci, jejíž zaměstnanci v září a říjnu téhož roku úspěšně realizovala náročný přesun gotického farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v severočeském Mostě o 841,1 metrů. Za Transferu převzal zakázku ředitel Ing. Ota Novák. Rozhodnutí o přípustnosti rekonstrukce bylo vydáno 20. listopadu 1975 a hospodářská smlouva byla uzavřena o měsíc později. Za Transferu byl za opravu zodpovědný Ing. Josef Kuchař. Stavebním dozorem byl pověřen stavební technik Antonín Dohnal a ostravský památkář Ing. Zdeněk Boháč. Samotnou práci prováděla pracovní skupina sestávající ze čtyř odborných tesařů (Popek, Šindelek, Lengr, Lipowský), dvou zedníků a dvou pomocných dělníků. Bylo nutné provést riskantní podkop a výkop dvojitých starých základů a položit nové, spojené železobetonovým věncem. Celá dřevěná konstrukce pak byla vysokotlakovými lisy vyzvednuta a o třicet centimetrů narovnána do původní roviny. Dne 6. února Odkryté původní základy kostela na jižní straně, únor

25 Skupina tesařů při práci v přední části kostela, únor 1976 Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor 1976 Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor 1976 Vysokotlakové lisy k vyzdvižení kostela, únor podal P. Schneider hlášení o průběhu této náročné a unikátní rekonstrukce: Práce byly zahájeny podpěrami střech nad ochozem parkánem po celé délce. Rohy byly rozebrány a začalo se s výkopem starých základů parkánu, neboť byly ze starých cihel a pískovcových kamenů, vše prosáklé spodní vodou i vodou ze střechy, neboť kostel neměl předtím okapové žleby a dešťová voda padala přímo do základů. Po vyvezení tohoto mokrého zákl. zdiva byly základy prohloubeny a znovu vybetonovány litým štěrkobetonem. Loď chrámu byla stažena 3 železnými táhly. Pak bylo přikročeno k výkopu hlavních základů kostela, s podobnou technikou jako u vnějších základů. Byla dovezena železná armatura, íčka, traversy, železné podkladové desky, písek, trámy, 23 stotunových zvedáků a 13 spoj. olej. p. lisů. Byla provedena výměna ztrouchnivělých základových trámů (35 30 cm) novými dubovými trámy, vyschlými, z Lesního závodu Bystřice p. Hostýnem. Tímto základové práce rekonstrukční jsou hotovy. K samotnému nadzvednutí kostela došlo 17. února Podle hlášení památkářky Motanové byl kostel v obvodu lodi uvolněn od základů (podél ochozů), podložen, vyměněny uhnilé trámy za zdravé (byl opatřen dub) a pravidelně byly rozmístěny lisy (100 t) a zapojeny na zvedáky. Během dne se střídavě zvedala a zarovnávala obvodová konstrukce, vyrovnávala věž a později odpoledne se posouvala severní stěna (ujeta o 16 cm). Práce se končily již za tmy a druhého dne byly dokončeny. Po zajištění stabilizace a nivelizace při vyzdvižení kostela bylo přikročeno k demontáži nosného trámoví v krytém ochozu a obložení a jeho nahrazení novým dřevěm. Celá konstrukce byla následně natřena jantarovým karbolinem. Ochoz byl znovu vydlážděn původními kamennými čtverci. Celý kostel byl 3. dubna 1976 opatřen nástřikem za účelem vyhubení dřevokazného hmyzu, kterým byl napaden. Došlo k výměně nosného podélného trámu nesoucího kůr i váhu věže. Na kůru byly vyměněny svislé sloupy nesoucí a podpírající Kostel v průběhu vyzdvižení, 17. února 1976 Práce na presbytáři, r

26 předložena investorovi , kontrolována a investorem bez připomínek proplacena. Investor prohlašuje, že dodavatel dodržel podmínky hospodářský smlouvy a jejího dodatku a přebírá tímto ukončenou stavbu bez připomínek... Do budoucna mělo dojít k prioritnímu zajištění odvodu povrchové vody od kostela (systémem okapů a zřízením kanalizace). Ve druhé polovině roku 1976 došlo k zajištění Velikonoce v opraveném kostele, r temperování kostela nákupem šesti akumulačních kamen typu Elka. Na podzim téhož roku došlo k opravě varhan varhanářem Františkem Vítkem z Ostravy- -Svinova. V noci ze 3. na 4. listopadu 1975 došlo v kostele ke smutné události. Byly odcizeny dvě dřevěné polychromované plastiky Panny Marie a sv. Jana Evangelisty (výška 67 cm), zapsané jako movité kulturní památky, které tvořily dohromady s krucifixem kalvarskou scenérii. Podle písemného sdělení P. Schneidera pachatel vypáčil okno nad hlavním vchodem, dostal se na kůr, kde vypáčil uzamčené dvéře na schodiště, vnikl tak po schodech do chrámové lodě, kde po levé straně od hl. vchodu sochy byly upevněné na chrámové zdi, odkud je zcizil. Vloupání bylo ihned po z pozorování v 6.30 h telefonicky hlášeno SNB ve Frýdku-Místku i MNV. Příslušníci SNB z Frýdku-Místku okamžitě přijeli 2 voz y i se psovodem, vše prověřili i telefonicky. Později došlo ještě ke zcizení dřevěné polychromované barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého, která byla umístěna na levé (evagelijní) stěně presbytáře. V roce 1982 došlo k restaurování obrazů hlavního a bočních oltářů, které provedla akademická malířka a restaurátorka Miroslava Trizuljaková. Při demontáži bočního oltáře Nanebevstoupení Páně na pravé (epištolní) straně byla objevena původní výmalba kostela ze 17. století. Byla značně zpráškovatělá a její Opravený ochoz na severní a západní straně kostela, r zadní část věže. V souladu s projektem došlo k pořízení nové elektroinstalace kostela. Dne 27. května 1976 došlo k předání stavby dodavatelem (Transferou) investorovi (farnímu úřadu Sedliště), bylo konstatováno, že dodavatel Transfera Praha provedl v plném rozsahu práce na statickém zabez pečení, jak bylo potvrzeno v HS (hospodářské smlouvě) č. 580/75 a jejím dodatku. Byl řádně dodržen termín dodávky prací ( ), práce byly provedeny kvalitně, drobné nedodělky... byly odstraněny. Souhrnná faktura za provedené práce v celkové výši ,22 Kčs byla Boží hrob v kostele Všech svatých, r První svaté přijímání sedlišťských dětí, zleva: Zdeňka Kanioková, Zdeňka Adámková, Šárka Pastrňáková, Zdeněk Pohludka, Josef Pohludka, r Sousoší Kalvárie pod kůrem, plastiky Panny Marie a sv. Jana Evangelisty odcizeny v r. 1975, r

27 povrch byl silně zanešen povrchovými nečistotami. restaurovali o rok později Miloš Lossmann a Václav Z rozhodnutí ministerstva kultury došlo v říjnu a listopadu 1984 k jejímu úspěšnému restaurování Petrem nepůvodní polychromie a obnovena jejich barokní Chovanec z Nového Jičína. U všech plastik byla sňata Kuthanem a akademickým malířem Vladimírem Doležalem. Představuje šesté zastavení křížové cesty (Ve- V roce 1996 byl kostel vybaven novým bezpečnostním barevnost. ronika podává Kristu roušku) a český nápis. Boční oltář Nanebevstoupení Páně se proto již nevrátil na své dřevěného parkánu kolem starého hřbitova. Náročnou zařízením a ozvučením. Byly zahájeny práce na opravě původní místo, ale byl umístěn blíže bočnímu vchodu opravou, především věže, prošel kostel v roce k pravé (jižní) stěně kostela. V roce 1987 provedli Hana Tehdy byla za použití jeřábu snasena horní makovička a Miroslav Slavíkovi restaurování dřevěných částí věžní báně a na farní zahradě došlo k její kompletní hlavního oltáře. Některé části byly tehdy nahrazeny lipovými dřevořezbami. Restaurování malby a zlacení oltářního retabula prováděl akademický malíř Apvel Charapov. Po konzultaci s ostravským Ústavem krajské památkové péče a ochrany přírody bylo zvoleno odkrytí a restaurování původní malby zelenokrové barvy. Došlo rovněž k restaurování či novému provedení zlacení některých oltářních prvků. Boční oltář Nanebevstoupení Páně včetně plastik sv. Isidora, Vendelína, Anděla strážného a dvou sedících andílků Informační cedule ze 70. let 20. století pojednávající o historii sedlišťského kostela, kolem r Obnovená makovička z kostelní báně na farní zahradě, r Vyzdvižení obnovené makovičky s dvojitým (cyrilometodějským) křížem jeřábem z farní zahrady z pět na kostelní báň, r rekonstrukci. Poté byla opět jeřábem osazena na původní místo. Při větrné smršti 25. června 2008 došlo k ulomení velké části staré lípy v zadní části starého hřbitova (za kamennou plastikou Panny Marie Frýdecké). Svým pádem poškodila nejen část hřbitovního parkánu, ale i střechu přístavku u sousedního č. p. 76. Po této události, při níž naštěstí zůstal neporušen kostel, bylo odstraněno několik starých lip z přední i zadní části hřbitova. V letních měsících roku 2010 byl nákladem obecního úřadu a jeho pracovníky zho- Poškozená lípa a parkán kolem starého hřbitova u kostela po vichřici z 25. června 2008, 26. června 2008 Kostel a parkán před generální rekonstrukcí, 19. srpna

28 toven nový dřevěný parkán kolem kostela a byl pokryt šindelem. K poslední významné rekonstrukci sedlišťského kostela došlo v letech s významným přispěním Evropské unie v rámci projektu financovaného z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Byla provedena důkladná výměna a sanace napadených Odhalená srubová část jižní strany presbytáře a chrámové lodi, 12. října 2011 Oprava krovů a střešní krytiny kostela, 2. listopadu 2011 i v prostoru kruchty byla obnovena jediná dochovaná výmalba z konce 19. století, doplněná malbami světců v medailonech z první třetiny 20. století. Poslední výmalba s tvarově bohatou dekorativní malbou, vytvářenou pomocí několika šablon, musela být respektována na stěnách kostela. Pod ní se sice dochovaly části starší výmalby, ale jen ve zbytcích. Byla pouze jednoduchá, bez složitějšího malířského pojednání. Na přepážkách kruchty a na varhanní skříni byla obnovena původní úprava těchto ploch dvoubarevným mramorováním. Základem technických postupů restaurování bylo ná- Výstavba nového dřevěného parkánu kolem starého hřbitova u kostela, 28. července 2010 Generální rekonstrukce sedlišťského kostela, odhalená srubová část presbytáře se zaslepeným oknem, 19. října 2011 Výměna poškozených trámů jižní strany presbytáře, 26. října 2011 dřevěných prvků krovu a roubení kostela a kompletně položena nová krytina z tradičního štípaného šindele. Dřevěné obložení na stěnách i na věži prošlo výměnou a doplněním, byl obnoven systém hromosvodů, okapů a svodů dešťových vod. Celý kostel je opatřen ochranným a sjednocujícím nátěrem. V interiéru proběhlo Nové ošalování jižní strany kostela, 11. listopadu 2011 restaurování vnitřní výmalby, která pokrývá v několika vrstvách celý presbytář a část chrámové lodi. Po průzkumu maleb a na základě jeho výsledků vznikl základní koncept restaurování. Sejmuta byla jednoduchá a řemeslně pokleslá výmalba na stěnách presbytáře. Došlo zde k restaurování mramorování a dekorativní výmalby z 19. století. Na stropě lodi kostela Výmalba interiéru před restarováním 54 55

29 Restaurování nástropní malby, 23. srpna 2012 Současný kostel a jeho památky Dnešní farní kostel Všech svatých v Sedlištích je vzácnou ukázkou dřevěné sakrální architektury období baroka na Těšínsku. Větší část objektu si zachovala téměř původní podobu. Výjimku tvoří, jak již bylo řečeno, průčelí a 21 metrů vysoká věž, jež nahradila sešlou zvonici stojící před kostelem. Kostel, který je prvotřídní kulturní památkou, představuje roubenou jednolodní stavbu, orientovanou podélně k hlavní ose. Kostel má délku 28 metrů, šířku 13,2 metrů a výšku 11,5 metrů. K levé (evangelijní) straně presbytáře přiléhá sakristie (3,60 1,80 m) Hlavní věž dosahuje výšky 21 metrů s patrem, v němž se nachází oratoř s výhledem do presbytáře a vstupem na kazatelnu. V sakristii i oratoři jsou umístěna dvě okna. Okna v sakristii jsou opatřena kovanou mříží. Sakristie má samostatný venkovní vstup. Na pravé (epištolní) straně lodi vede z ochozu do chrámové lodi boční vchod se dvoukřídlými plnými dveřmi. Hlavní vstup do chrámu, opatřený rovněž dvoukřídlými plnými dveřmi, je umístěn na čelní (západní) straně. Krytý ochoz je nesen hladkými sloupky. Nad hlavním vchodem se vypíná kvadratická čtyřpatrová věž z roku 1865, zakončená bání s lucernou a menší Varhany před restaurováním, 20. března 2012 Varhanní píšťaly a vzdušnice před restaurováním, 20. března 2012 ročné upevňování uvolněných šupin malby. Proces tmelení hlubších defektů následovala rozsáhlá retuš bylo nutné několikrát opakovat, protože barevné šupiny se i po prosycení lepivým roztokem odchlipovaly Celkové náklady na opravy dosáhly 6,5 milionu Kč maleb. Kompletní renovací prošly rovněž varhany. od podložky. Zároveň byly zakryty rozšířené mezery (6 milionů Kč pokryla dotace z Evropské unie). mezi prkny a dřevo ošetřeno proti červotoči. Po vy- Pohled na severní stranu kostela od nového hřbitova Kostel a starý hřbitov od východu 56 57

30 cibulí s makovičkou a dvojitým křížem. Věž vystupuje mírným rizalitem z hlavního průčelí, v prvním patře je chráněna okapovou stříškou a v každém dalším kordonovou římsou. Na přední straně věže jsou malá obdélníková okénka. Zvonice se dvěma zvony z roku 1957, na něž se dodnes zvoní ručně z kůru, je opatřena většími obdélníkovými okny na každé straně s dře- Sedlišťské zvony z r sv. Barbora (vlevo) a sv. Anděl strážný Hlavní vstup do kostela věnými žaluziemi. Větší zvon nese nápisy SV. BAR- BORO ORODUJ ZA NÁS! a HAVÍŘSKÝ SPOLEK SEDLIŠTĚ L. P a reliéfní vyobrazení téže světice s heraldickým štítem se zkříženými hornickými kladivy na svém obvodu. Menší zvon nese nápis: AN- DĚLE BOŽÍ BUĎ OCHRÁNCE MŮJ! Na strmé sedlové kostelní střeše, pokryté šindelem, je umístěna sanktusníková věžička. Má polygonální půdorys a je situována nad presbytář. Na konci hřebene střechy nad presbytářem je umístěna kovová korouhvička s le- Šindelová krytina ochozu z vnitřní strany Průčelí kostela topočtem Vnější stěny kostela jsou částečně oša- Kostel je po rekonstrukci chloubou obce Sedliště 58 59

31 lovány deskami a latěmi. Presbytář (5,56 4,05 m) je ukončen pětiboce. Vnější stěny kostela jsou částečně ošalovány deskami. U hlavního vchodu je do vnější stěny zapuštěna barokní pískovcová kropenka. Nad ní byl donedávna umístěn krucifix s dřevěným vyřezávaným korpusem ukřižovaného Krista. V interiéru kostela se nachází plochý strop. V chrámové lodi jsou na něm vyobrazeny kruhové malby znázorňující Interiér kostela celkový pohled k hlavnímu oltáři Interiér kostela celkový pohled z presbytáře do chrámové lodi Nástropní malba Panny Marie s Ježíškem v presbytáři Výmalba ze 17. století znázorňující šesté zastavení křížové cesty čtyři evangelisty a centrální motiv zobrazující první svaté přijímání sv. Václava. V presbytáři zdobí strop malba Panny Marie s Ježíškem. Na bočních stěnách byly roku 1984 odkryty fragmenty původní výmalby ze 17. století, o níž se zmiňují nejstarší inventáře a vizitační protokoly. Nejcennější výmalba byla objevena za oltářem Nanebevstoupení Páně na pravé (epištolní) straně a později restaurována. Představuje šesté zastavení křížové cesty (Veronika podává Kristu roušku). Pod tímto výjevem se nachází část českého nápisu: / / WACLAW GEZ IAN. SOBO / / / I Z SEDLISZTE

32 Detaily dekorace stěn presbytáře Celkový pohled na malovaný strop chrámové lodi s malbami čtyř evangelistů a centrálním výjevem prvního svatého přijímání sv. Václava z r Evangelista Lukáš Český nápis pod výmalbou ze 17. století Evangelista Matouš Evangelista Jan Evangelista Marek První svaté přijímání sv. Václava Detaily dekorace stěn presbytáře Detail tabernáklu (svatostánku) 62 63

33 Ano 1733 EXpedit ECCLESIAE / & Coloribus abduci officiose Procuravit i. Horum / / / Successo / / Memento piu Honores MATTHIA / / / WR ANA PARO- CHUS BRUZOVICEN / SIS & SEDLISCENSIS. Kolem oválu je vymalován mladší, dnes již rovněž málo čitelný český nápis ze 60. let 19. století: Obnoweno / / welebneho Pana fararze Karla Madra. V oltářním ná- Latinský nápis na oltářním retáblu připomínající pořízení hlavního oltáře bruzovickým farářem Matějem Františkem Tadeášem Vránou v r Obraz Všech svatých na hlavním oltáři Celkový pohled na hlavní oltář z oratoře u nohou sv. Augustina vyobrazen andílek držící roze- Hlavnímu baroknímu oltáři z poloviny 18. století, připisovanému dílně frýdeckých Weissmannů, dominuje obraz (údajně z roku 1752) znázorňující nebe se svatými ve třech pásech. Téměř všechny vyobrazené světce lze rozpoznat podle jejich atributů. Většina z nich vzhlíží k Panně Marii v oblacích vyobrazené v horní části plátna. Před ní klečí sv. Jan Křtitel. Tato olejomalba je zasazena do pozlaceného rámu a má rozměry cm. V pravém dolním rohu obrazu je Detail z obrazu Všech svatých, andílek u nohou sv. Augustina drží rozevřenou stuhu s latinským citátem 138. žalmu vřenou stuhu s latinským nápisem Nimis honorati Sunt Amici Tui, Deus: nimis Confortatus Est Principatus Eorum, Psal: 138: V: 17. Na oltářním retabulu je pod obrazem malovaný latinský nápis v oválu, upomínající na pořízení oltáře bruzovickým farářem Vránou v roce Některé části textu jsou již špatně čitelné: Současná podoba nápisu je: HOC ALTARE IN HONOR / / / SS: SUISI PROSSUMPTIBUS / Extrui curavit de super Barokní sousoší sv. Trojice v nástavci hlavního oltáře 64 65

34 du / chem, neb gegich / gest kralowstwi / nebeske. S: MATT / 5. CAP. (transkripce: Blahoslavení chudí duchem, neb jejich jest království nebeské. S[vatý] Mat[ouš] 5. kap[itola]). Anděl vedle něho pak nese pokračování textu: Blahosla / wei kterzi pla / czi neb oni po /tiesieni budu / MAT. 5. CAP. (transkripce: Blahoslavení, kteří pláčí, neb oni potěšení budů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Evangelijní text dale pokračuje pátým veršem u anděla Barokní plastiky andělů nesoucích medailonky s českými citáty blahoslavenství z Kristova kázání na hoře (evangelium sv. Matouše 5, 3 10) stavci je umístěno do šířky rozvinuté sousoší sv. Trojice. Oltářní retabulum i nástavec jsou bohatě zdobeny 12 dřevořezbami andělů a 10 okřídlenými hlavičkami andělů. Osm dřevořezeb andělů nese oválné vavřínové medailonky s českými nápisy (blahoslavenství z Kristova kázání na hoře, Matouš 5, 3 10). První anděl u sloupu zcela vpravo nese nápis: Blahosla /weni chudi umístěného v nástavci vlevo nahoře: Blahosla / weni tissi neb / oni wladnut / budu zemi / MATT. 5 CAP. (transkripce: Blahoslavení tiší, neb oni vládnut budů zemi. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Jeho protějšek zcela vpravo nahoře nese šestý verš: Blahosla /weni kterzi la / čny a žizni po / sprawedlnosti / neb oni napogeni budů / MAT. 5 CAP (transkripce: Blahoslavení, kteří lační a žízní po spravedlnosti, neb oni napojeni budů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Sedmý verš nese dřevořezba letícího anděla vlevo nad oltářním obrazem: Blahosla / weni milosr 66 67

35 / dni neb oni / milosrdenst / wi dogdu / MATT 5 CAP (transkripce: Blahoslavení milosrdní, neb oni milosrdenství dojdů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Jeho protějšek vpravo nad obrazem nese osmý verš: Blahosla / weni cz ysti / neb oni Boha / widieti budu. / MATT 5. CAP. (transkripce: Blahoslavení čistí, neb oni Boha viděti budů. Mat[ouš] Detaily dřevěných plastik Nejsladšího srdce Panny Marie a Nejsvětějšího srdce Ježíšova z 19. století umístěných v presbytáři po stranách hlavního oltáře Boční oltář sv. Antonína Paduánského na levé straně 5. kap[itola]). Poslední dva verše nesou andělé u sloupů vlevo. U pravého anděla čteme nápis: Blahosla / weni, pokogni / neb oni sinowe / boži sluti bu / dů / MATTH. / 5 CAP. (transkripce: Blahoslavení pokojní, neb oni synové Boží slouti budů. Mat[ouš] 5. kap[itola]). Plastika anděla vlevo nese desátý verš: Blahoslaweni / kterzi Protiwen / stwi terpi Pro spra / wedlnost neb gegich / gest kralowstwi ne / beske. MATT. 5. / CAP. (transkripce: Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. Mat[ouš] 5. kap [itola]). Po stranách hlavního oltáře jsou na stěnách zavěšeny dřevěné plastiky Nejsvětějšího srdce Ježíšova a Nejsladšího srdce Panny Marie v podživotní velikosti, zřejmě produkce sedlišťských řezbářů z rodu Gavlasů. Na bočním oltáři sv. Antonína Paduánského umístěném na levé (evangelijní) straně kostela se nachází obraz o rozměrech cm. Znázorňuje téhož světce v řeholním oděvu klečícího s rukama na prsou před Ježíškem, který stojí na otevřené knize položené na klekátku a u jeho nohou leží lilie. Nad scénou se vznášejí hlavičky andílků. Obraz je datován do roku 1730 a jeho autorství je připisováno malíři Eisnerovi. Po stranách retabula jsou na konzolách umístěny plastiky sv. Jana Křtitele (vlevo) a sv. Pavla, v oltářním nástavci sv. Josefa, Pěstouna Páně. Na protějším bočním oltáři na pravé (epištolní) straně je umístěn barokní obraz Nanebevstoupení Páně o rozměrech cm. Je osazen v původním pozlaceném rámu. Postava Krista se vznáší nad půlkruhem potemnělých mračen. Detail kříže a stuhy s latinským nápisem ECCE AGNUS DEI (Hle, Beránek Boží) na plastice sv. Jana Křtitele na bočním oltáři sv. Antonína Paduánského 68 69

36 V interiéru sedlišťského kostela zaujme jistě pozornost kazatelna na levé (evangelijní) straně s bohatě zdobeným pláštěm řečniště. Ve vysokém reliéfu jsou zde vyobrazeny barokní polopostavy se sepjatýma rukama, jimž dominuje znázornění Krista se svatozáří v žehnajícím gestu. Napravo od tohoto výjevu jsou znázorněny dvě postavy. Jedná se pravděpodobně o sv. Pavla a sv Jana Evangelistu (někdy se uvádí jako církev naslouchající ). Vlevo od vyobrazení Krista je znázorněn sv. Petr v kazatelském gestu (někdy se uvádí jako církev učící ). Roucha všech postav jsou zlacena. Baldachýn kazatelny je ohraničen ve dřevě vyřezávanými závěsy (festony) se střapci. Zakončen byl křížem jehož hlavní břevno je nahrazeno deskami desatera Božích Boční oltář Nanebevstoupení Páně na pravé straně K ní vzhlíží skupina apoštolů, mimo niž stojí sv. Petr a sv. Jan Evangelista. Po stranách oltářního retáblu stojí plastiky sv. Isidora Madridského (vlevo), patrona sedláků (atributy této sochy nejsou však zcela jednoznačné) a sv. Vendelína, patrona pastýřů. V nástavci je možno spatřit sochu sv. Šebestiána obklopenou dřevořezbami hlav a postav andílků. Nad ní se donedávna nacházela dnes nezvěstná dřevěná plastika sv. Anděla strážného. Barokní plastika sv. Isidora Madridského, patrona sedláků, na bočním oltáři Nanebevstoupení Páně Barokní plastika sv. Vendelína, patrona pastýřů, na bočním oltáři Nanebevstoupení Páně Nástavec bočního oltáře Nanebevstoupení Páně s barokní plastikou sv. Šebestiána, ochránce před morem Znázornění Krista v žehnajícím gestu na vnějším plášti řečništi kazatelny Znázornění sv. Pavla a Jana Evangelisty ( církev naslouchající ) na vnějším plášti řečništi kazatelny 70 71

37 přikázání. Naproti kazatelny je na pravé (epištolní) straně umístěna dřevěná polychromovaná křtitelnice, vysoká 133 cm, v podobě anděla nesoucího vlastní nádobu křtitelnice. V nástavci nad křtitelnicí je umístěna uzamykatelná schránka na posvátné oleje ve tvaru tabernáklu a nad ní dřevořezba znázorňující křest Ježíše Krista sv. Janem Křtitelem v řece Jordán. V kostele se dochoval rovněž předchůdce tohoto díla, původní obraz Křtu Páně (malba temperou na dřevě). V chrámové lodi je možno spatřit obrazy 14 zastavení křížové cesty. Jedná se o jemnou malbu na plechu. Z volně zavěšených obrazů se v chrámové lodi setkáme s olejomalbami z 19. století. Představují Nejsvětější srdce Ježíšovo a Pannu Marii Bolestnou (zavěšeny na levé straně) a Pannu Marii Růžencovou (na pravé straně). V presbytáři je mezi křitelnicí a lampou věčného světla na pravé (epištolní) straně zavěšen obraz sv. Josefa, Pěstouna Páně. Ke kostelnímu inventáři dále náleží barokní dřevořezba Panny Marie Frýdecké (výška 80 cm, původně zavěšena na stěně pravé strany presbytáře) či plastika sv. Floriána. Z obrazů deponovaných v kostele uvádíme ještě olejomalby Panny Marie Čenstochovské, Panny Marie Karmel- Osmé zastavení křížové cesty, malba na plechu Olejomalba Nejsvětějšího srdce Ježíšova z první poloviny 19. století zavěšená na levé straně chrámové lodi Znázornění sv. Petra ( církev učící ) na vnějším plášti řečništi kazatelny Barokní křtitelnice s nástavcem s výjevem Křtu Páně Barokní křtitelnice Barokní plastika Panny Marie Frýdecké Barokní obraz Panny Marie Čenstochovské Obraz Panny Marie Karmelské (Škapulířové) z 19. století 72 73

38 ské (Škapulířové), sv. Aloise z Gonzagy, sv. Barbory, sv. Hedviky a sv. Valentina. Barokní plastika sv. Jana Nepomuckého (výška 64 cm), jež byla původně zavěšena na levé stěně presbytáře, byla zcizena koncem Barokní plastika sv. Jana Nepomuckého odcizená koncem 70. let 20. století, r Varhanní skříň 70. let 20. století. U schodů na kůr je zavěšen dřevěný krucifix. Dřevěná zpovědnice, kostelní lavice, obětní stůl i ambon jsou novodobého původu. Obětní stůl nese v přední části vyřezávané reliéfy s eucharistickou tematikou. Ústřední dřevořezba zpodobňuje Ježíše Krista s kalichem a hostií. V dolní části je ve stuze latinský nápis PANIS VI- TAE (Chléb života). Po stranách tohoto motivu jsou umístěny dřevořezby vinného hroznu a obilných klasů. V ose poprsně kruchty jsou umístěny varhany z roku 1871 (výška 223 cm, šířka Detail manuálu varhan 232 cm, hloubka 143 cm). Jejich tónová i rejstříková traktura je mechanická, vzdušnice zásuvkové. Skříň je trojosá s nízkým středním polem, jež umožňuje varhaníkovi vidět na oltář. Hrací stůl je umístěn na zadní straně skříně. Varhanní píšťaly jsou zhotoveny z cínoolověné slitiny s obloukovými labiemi (rejstřík Principal 8 ). Varhanní skříň nese polychromii se zlacenými řezbami. Za nejcennější součást kostelního inventáře lze považovat dva barokní pozlacené stříbrné kalichy, které pořídil bruzovický farář Vrána. V oválných medailonech na noze staršího kalichu jsou zpodobněny tříčtvrteční figury světců: Barbory, Vavřince a Matěje. Ve čtvrtém medailonu je vyryt dedikační nápis: Omnibus / Sanctis. in Sed / lisstz. defert voto: / Mathias Fran.: Loďka (liturgická nádobka na sypané kadidlo) / Wrana. parochus rem mladšího kalichu z roku Svědčí o tom zápis / Bruzowicensis. v účetní knize, podle něhož nechal farář Vrána přetavit / Ano: Na vytaženém okraji v opavské zlatnické dílně starší kalich a zároveň mistrovská značka s prvním čitelným písmenem A. Tento nohy je umístěn kalich nese na spodním okraji nohy gravírovaný nápis: znak města Calicem hunc eclesiae Sedliscensis spectantem inovari curavit Opavy a monogram Mattias Franz Wrana parochus Bruzo Byl přetaven AF / v opavské zlatnické dílně. Farář Vrána nechal roku 1737 K v srdčité výplni. Jedná se o chronogram přetavit stříbrné mešní konvičky s táckem. Soubor se dochoval do dnešních dnů a nese nápis ve dvou kru- opavzích: Hos urceolos Ecclesiae / Sedliscensis. Sumptibus / inno- ského zlatnického mistra Andrease Franze Kremsera vari curavit. V levém kruhu: Matthias Fran. Wrana / Par: (Kremslera, 1748). Týž autor je pravděpodobně auto- Bruzo: Ano / Toto liturgické náčiní sedlišťského Interiér kostela celkový pohled z kůru 74 75

39 Stříbrné mešní konvičky z r Donační nápis na spodní části tácku mešních konviček z r kostela, stejně jako kostela v Bruzovicích, obstálo za napoleonských válek (kdy byly odevzdávány kostelní předměty z drahých kovů státu) díky skutečnosti, že je farář Pavel Prutek před státními orgány zamlčel. Stříbrná monstrance z Bruzovic byla dokonce farníky vykoupena. Duchovní, kulturní a památková hodnota sedlišťského kostela Všech svatých je nevyčíslitelná. Nelze, než souhlasit s oprávněným zvoláním slezskoostravského pedagoga a vlastivědného pracovníka Ervína Tenglera ( ), autora spisku 300 let dnešního kostela v Sedlištích z roku 1938: Vzácný je kostelík sedlišťský, vzácné jsou jeho památky, neméně vzácní kněží tento kostel spravovali, nelze se ani věru mnoho diviti: Vždyť kostelík spočívá v ochraně všech svatých! Sedliště náležely minimálně od konce 15. století k bruzovické farnosti. V některých farnostech zajišťovali každodenní pracovní síly na faře a farních pozemcích obyvatelé takzvané farské chalupy. Proto byla v Bruzovicích zřízena farská chalupa již v roce 1640 a druhá přibyla ještě v roce Povinností faráře bylo tento objekt řádně udržovat. Komorník, který ho se svou rodinou obýval, byl osvobozen od robotních povinností. Byl však povinen pracovat na faře pouze za stravu. Stejnou chalupu nechal vystavět bruzovický farář Scultetus rovněž u filiálního kostela v Sedlištích již v první polovině 17. století. Pamětní kniha bruzovické farnosti vypráví o stavbě nové farské chalupy v Sedlištích v roce Podle zápisu faráře Chalíka mu věnoval bruzovický komorník Adam Knis ( 1675) ještě za svého života chalupu. Knis ji kdysi zakoupil od jistého Sinurky a bydlel v ní na pozemku patřícím ke statku bruzovického sedláka Jana Ondračky. Farář s povolením držitele frýdeckého panství, hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu, převezl rozebraný objekt do Sedlišť na místo u cesty do Kaňovic, které mu určil hejtman panství Ludvík Dašický 21. srpna Někteří Chalíkovi farníci ze Sedlišť, včetně fojta Jakuba, odmítli poskytnout povozy k přestěhování objektu. Farář proto požádal o vykonání této práce farníky z Bruzovic, kteří mu pomohli. Dřevěná farská chalupa v Sedlištích byla postavena 17. října O tři roky později k ní byla přistavěna stáj. Obyvatel farské chalupy, komorník Václav Stach, nebyl vázán Sedlišťská fara a faráři robotními povinnostmi na panském a ani neodváděl daně. Vizitační protokol z roku 1679 o chalupě poznamenal, že ji vystavěl farář, aby se měl kde ohřát v zimním období a za deštivého počasí a že ji udržuje na své vlastní náklady. Roku 1721 zde byla nákladem faráře Vrány postavena nová budova. V polovině 18. století ji obýval Jan Rehoř, který zemřel 22. ledna Dne 29. ledna 1776 se nově vystavěné farské chalupy (č. p. 96) na kostelním gruntě v Sedlištích ujal Jan Válek, z čehož každoročně stálého platu kostelu sedlišťskému 3 zl. oddávati povinen bude. Opis nájemní smlouvy mezi bruzovickým farářem Karlem Františkem Leopoldem Schindlerem a nájemcem sedlišťské farské chalupy Janem Válkem, 20. ledna

40 Předstupněm ke vzniku samostatné sedlišťské farnosti zajistí na svůj náklad výstavbu fary a do budoucna její a zvoníka), které měla platit obec z ročních příjmů bylo založení školy v Sedlištích v roce Od té doby veškerou údržbu. Mezitím se do Sedlišť přistěhoval kostela. Farářovou povinností plynoucí ze zakládací se množily hlasy po zřízení (podle názorů některých jistý kněz Sobel, řeholník z kláštera paulínů na kra- listiny bylo, nad rámec jeho obvyklých úkolů, sloužit osob obnovení) samostatné duchovní správy v Sedliš- kovské Skalce, který zde ale nepobyl déle než rok. pravidelně mše v určité dny v roce za zakladatele far- tích. V roce 1864 došlo nákladem obce Sedliště a při- V roce 1866 proběhla v Sedlištích finanční sbírka za nosti a vyučovat náboženství na zdejší škole. V prů- školených Kaňovic k rozšíření stávající školní budovy účelem vydržování samostatného faráře. Další finance běhu 70. let 19. století pak došlo ještě k vyřešení někte- přístavbou patrového objektu. Zatímco přízemí mělo byly získány rozprodejem kostelních pastvin mezi rých majetkoprávních záležitostí s mateřskou farností sloužit druhé třídě, patro mělo poskytovat zázemí pro 24 zájemců. V roce 1869 přibylo patro na dosavadní Bruzovice, která předala sedlišťskému faráři rovněž faráře či kaplana z Bruzovic, kteří zde přijížděli kaž- přízemní školní budově (aby tam mohla být přesunuta některé archiválie vztahující se k Sedlištím a přestala dou třetí neděli sloužit mši a vykonat kázání. V roce druhá třída z prostor určených pro faru) a byly vysta- pro Sedliště vést matriční agendu došlo rovněž k rozšíření kostela a výstavbě nové věny farní chlévy, stodola a studna. Posledním bruzovickým farářem, jenž vykonával věže. Mezitím se rozběhla jednání s příslušnými úřady Po četných jednáních zástupců bruzovické farnosti, v Sedlištích duchovní správu před ustanovením o založení samostatné farnosti. Obec Sedliště nalezla frýdeckého arcikněžství, generálního vikariátu, Těšín- samostatné farnosti byl Karel Madry. Narodil se pochopení pro svůj záměr u nového bruzovického ské komory, okresního úřadu v Těšíně, slezské zemské 11. ledna 1828 v Těšíně. Pocházel z movitější důstoj- faráře Madryho. Generální vikář pro rakouskou část vlády a obce Sedliště bylo zřízení sedlišťské farnosti nické rodiny. Gymnazijní a filozofická studia dokon- vratislavské diecéze, Antonín Helm ( ), vy- v roce 1871 uvedeno v život. Obec Sedliště převzala čil v Haliči, teologii v Olomouci. Kněžské svěcení dal písemný souhlas se zřízením samostatné farnosti od Těšínské komory patronátní právo nad kostelem přijal 10. srpna 1851 v Jánském Vrchu z rukou vrati- Sedliště již 4. května 1866 s podmínkou, že se obec za- s možností prezentace vlastního faráře z kandidátů slavského biskupa, kardinála Melichara Diepenbroka. váže převzít patronátní právo nad kostelem (které do- jmenovaných vratislavským biskupstvím. Zavázala Působil jako kaplan v Těšíně. Dne 5. srpna 1861 byl sud drželo frýdecké panství, resp. Těšínská komora), se pro všechny budoucí časy, že bude udržovati kostelní investován na bruzovickou faru. V letech a farní budovy v dobrém stavu stavebním a zároveň, že bude vykonával rovněž úřad frýdeckého arcikněze (dě- se starati o ostatní kostelní potřeby rozdělením daně jako daně kana). Dne 14. října 1874 zažil v Bruzovicích požár přímé na všechny katolické poplatníky. Do farního ob- fary a přilehlých hospodářských budov. V období jeho vodu náležela pouze obec Sedliště. Beneficium tvo- působení v čele bruzovické farnosti došlo nejen ke zří- Karel Madry, bruzovický farář v l Škola a fara v Sedlištích, počátek 20. století řila zděná patrová fara v sousedství kostela se čtyřmi otopnými místnostmi a s hospodářskými budovami: stodolou, chlévem pro krávy, prasečími chlívky, sklepy a zahrada. Obec se zavázala najímat sedlišťskému faráři část pozemků z kostelního jmění. Farář měl určovat kostelní zřízence (kostelníka, varhaníka, zpěváka zení samostatné farnosti Sedliště ale také k výstavbě kaplí sv. Hedviky v Kaňovicích v letech a sv. Jana Nepomuckého v Pazderně v roce V roce 1864 byla rovněž postavena kaple Kristova úpadku pod křížem u vodního pramene v bruzovické Lipině, která proslula jako poutní místo. Od roku 1875 zastával funkci předsedy nově vzniklého spolku Bruzovská beseda, avšak osobně nijak nepřekypoval energií pro českou národní věc. V Bruzovicích založil nadaci na podporu chudých. Závěrečné období Madrého působení v Bruzovicích se neslo ve znamení konfliktů s některými farníky, v jejichž pozadí byl i vznik sed

41 lišťské farnosti. Jedním z důvodů byla obava farníků, odrodilce. Po několika počátečních konfliktech si však nické usedlosti č. p. 30, a jeho manželky Zuzany, ro- že nyní již nebude v bruzovické farnosti působit kap- farníci na svého duchovního správce zvykli. Polach zené Novákové z Petřvaldu. O den později, 1. června, lan. S ohledem na tuto skutečnost i na své zhoršující vzpomínal: později nás měl moc rád. Sliboval při oltáři, že chce byl pokřtěn v bruzovickém farním kostelem farářem se zdraví požádal v roce 1878 o přeložení. V prosinci v Sedlišti zemřít... Okolnosti tomu však chtěly jinak. Go- Ondřejem Prutkem. Po maturitě absolvované v roce téhož roku Bruzovice opustil a pobýval v Těšíně. ril se po smrti svého mladšího bratra Josefa Antonína 1864 na gymnáziu v Těšíně Antonín vstoupil do kněž- V červenci 1879 nastoupil na nové působiště v Konské Gorila, faráře v Domaslavicích, 28. února 1876 ucházel ského semináře v Olomouci. Dne 5. července 1868 u Těšína. Vleklá nemoc dohnala kněze k zoufalému o uprázdněnou domaslavickou faru, na níž byl usta- přijal v Olomouci kněžské svěcení. Jeho prvním kněž- činu. Dne 9. května 1884 se v Konské zastřelil. noven na jaře následujícího roku. Zde proslul jako ským působištěm byla Skalice. V letech pů- Historicky prvním samostatným sedlišťským farářem zbožný a svědomitý kněz. Přičinil se o výzdobu a roz- sobil jako kaplan ve Frýdku. Dne 6. července 1877 byl byl již zmíněný Jan Josef Goril, dosavadní admini- šíření liturgické výbavy domaslavického farního kostela investován na sedlišťskou faru. Polach tohoto kněze strátor poutního chrámu Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Jak vzpomínal Jan Polach v nejstarší obecní kronice: asi v měsíci květnu roku 1871 byl z veliku slávu, střelbu a hudbu a průvodem do Sedlišť přiveden a na faráře nastolen. Radost a nadšení bylo veliké. Narodil se 8. května 1835 v č. p. 69 Těrlicku jako syn místního učitele Jiřího Go- Jan Josef Goril, sedlišťský farář v l rila a jeho manželky Mariany, rozené Žídkové z Místku. Pokřtěn byl 9. května 1835 v těrlickém farním kostele Nejsvětější Trojice. Kněžské svěcení přijal 17. července Pro své pro proněmecké smýšlení a postoje byl sedlišťskými vlasteneci považován za sv. Jakuba Většího. Zemřel jako farář v Domaslavicích 10. října Gorilův pohřeb vykonal biskup František Sniegoń ( ), generální vikář rakouské části vratislavské diecéze za účasti 29 kněží. Po Gorilově odchodu do Domaslavic administroval dočasně sedlišťskou faru Vincenc Zubek, rodák z Krásné u Frýdku, pozdější duchovní správce v Ohrazené u Těšína. Gorilovým nástupcem v Sedlištích se k 6. červnu 1877 stal Antonín Poledník. narodil se 31. května 1843 v sousedních Kaňovicích jako syn tamějšího fojta a hostinského Martina Poledníka, držitele zahrad- Antonín Poledník, sedlišťský farář v l hodnotí slovy: nejsem sto popsati jeho ctnosti, mírnou povahu, vlídnosť jako každý kněz měl by býti a kazatel! Toho času hledaný. Měli jsme ho rádi jak otce dobrého. Jak rád se s námi ve společnosti pobavil, požertoval a když toho bylo potřeba poradil, potěšil... Poledník byl rovněž jedním z prvních členů Rolnicko-osvětové besedy v Sedlištích. S jeho přičiněním byla v roce 1885 zakoupena chalupnická usedlost č. p. 16 od bezdětné Anny Škovronové ke zřízení farního a obecního chudobince. V období Poledníkova působení v Sedlištích čítala tato farnost obyvatel, z toho katolíků a 2 židy (údaje z roku 1887). K 7. říjnu 1889 byl Antonín Poledník ustanoven farářem sousední vratimovské farnosti, která se nacházela v karvinském arcikněžství. Plačící sedlišťští farníci vyprovodili dojatého faráře Poledníka v průvodu až Podpis faráře Poledníka a otisk razítka farního kostela v Sedlištích, 5. prosince 1888 Vazba knihy sedlišťského růžencového bratrstva založené r do Vratimova. Později zastával rovněž úřad karvinského arcikněze a byl jmenován radou generálního vikariátu rakouské části vratislavské diecéze. Nutno podotknout, že se Poledník zařadil do galerie významých českých vlasteneckých duchovních na Těšínsku. Redigoval Posla slezských katolíků, překládal z němčiny do češtiny pastýřské listy vratislavských biskupů a uspořádal a vydal oblíbený zpěvník Sbírka písní a modliteb, která se dočkala několika vydání. Jiný vlastenec, kněz Jan Evangelista Tagliaferro ( ), Poledníka v nekrologu hodnotil slovy: Miloval svou rodnou zemi, miloval svůj lid, z něhož vyšel, znal velmi dobře jeho zvyky a obyčeje. Své smýšlení vlastenecké netajil, ale kde bylo třeba vystoupil ve prospěch dobré věci... Jako sedlišťský farář neváhal připojit svůj podpis k tiskem vydanému provolání Hlas ze Slezska do Slezska, Čech a na Moravu, které volalo po prosazení českého jazyka ve školách, společnosti, ve slezském zemském sněmu i v říšské radě ve Vídni, pokroku ve školství a v neposlední řadě po vydávání 80 81

42 českého Opavského Týdenníku. Zemřel v neděli 23. července 1911 raněn mrtvicí na kazatelně farního kostela v Bruzovicích při primici novokněze Františka Petra ( ) z Bruzovic. Oči všech věřících v přeplněném chrámě byly prý upřeny na něho a za chvíli oz ýval se kostelem tichý i hlasitý pláč. Všichni ho měli rádi, všichni zesmutněli, ale co se odehrávalo teprve v duši novokněze P. Petra, který pro pláč nemohl ani z pívat, ani usebraně dokončit svou první mši svatou... Poledníkova pohřbu ve Vratimově se zúčastnilo více než 100 kněží a věřících. V konkurzu na uprázdněnou sedlišťskou faru zvítězil František Nogol. Narodil se 22. prosince 1857 v Dolních Domaslavicích jako syn držitele zahradnické usedlosti č. p. 41 Františka Nogola a jeho manželky Anny, rozené Kacířové. Na přání rodičů studoval teologii. Kněžské svěcení přijal 29. června Jeho prvním kněžským působištěm byla Polská Ostrava, kde působil jako kooperátor. V období Nogolovy správy sedlišťské farnosti zde velice aktivně působilo růžencové bratrstvo. Méně ohlasu si získalo škapulířové bratrstvo (Panny Marie Karmelské), jež v roce 1893 čítalo pouhé čtyři členky. Farář Nogol byl dlouholetým předsedou dozorčí rady Občanské záložny ve Frýdku. Jan Polach na tohoto kněze později vzpomínal: Byl od mládí chromý. Obecně vůkol se povídalo: Sedlišťský chromý farář. Kazatelem moc slavným nebyl. Společník dobrý, veselá kopa, až příslovečně pohostinný. Prožili jsme různého dobrodružství v mladších letech dosť a dosť! Byl to podařený čtrlístek: farář Nogol, učitel Al. Halfar, hostinský Karel Moris a moje maličkosť. Letní doby, kdy hlavní práce trochu ustaly, byla naše zábava chytání raků v Datyňce... Jak z hora jsem podotknul, byli jsme jaksi přátelé a spokojeni s ním, po různých stranách a organizacích se nepídil, proti nim nebrojil, ani nových stran nezakládal a následkem toho ani mezi stranami tolik nenávisti, osočování a podceňování nebylo. Tuto charakteristiku potvrzuje i jeho synovec Josef Nogol, pozdější farář v Sedlištích, když o něm napsal: Kdo jej znal, praví o něm, že byl originelní kněz a v tom je obsaženo všechno. Rád se pobavil, byl vesel a veliký humorista. Kam přišel a počal vyprávět, rozesmál vždycky všechny. Staral se jak o spásu duší svých farníků tak i o jejich vezdejší blahobyt. František Nogol zemřel v Sedlištích 13. října František Nogol, sedlišťský farář v l a pohřeb se konal za veliké účasti tamtéž o dva dny později. Jeho ostatky odpočívají na novém sedlišťském hřbitově, který založil. Ve své poslední vůli odkázal dvě parcely v centru obce (č. 652 pole a č. 654 zahrada) o celkové výměře m 2 na zřízení české klášterní školky sv. Františka Saleského. Tento ušlechtilý záměr však nikdy nedošel svého naplnění. Nogolova nadace na zřízení školky byla nejprve převedena k zádušnímu jmění a v roce 1948 prodána dlouholeté farní hospodyni Kristýně Tomšalové. Administrátorem neobsazené sedlišťské farnosti byl dočasně jmenován František Konečný ( ), farář v sousedních Bruzovicích. Duchovní službu v Sedlištích vykonával především bruzovický kaplan Josef Pavlásek ( ), rodák z Bruzovic, který o místo sedlišťského faráře velice stál. Byl z matčiny strany synovcem bývalého sedlišťského faráře Poledníka. Pavlásek nakonec od roku 1924 až do smrti působil blahodárně jako farář v Radvanicích. V konkurzu se o sedlišťskou faru se však kromě Pavláska ucházeli další tři duchovní: Jan Fajkoš, Josef Juroš a Josef Nogol. Z původní volby vzešel vítězně janovický rodák Fajkoš, kterého si však Sedlišťané příliš nepřáli. Fajkoš krátce nato přestoupil k nově vzniklé československé církvi a působil jako kněz této církve ve Slezské Ostravě. V roce 1919 přichází na nové působiště Josef Nogol. Je více než symbolické, že tento pozdější dlouholetý sedlišťský duchovní správce přijal křest 13. března 1884 z rukou prvního sedlišťského faráře Gorila v domaslavickém farním kostele. Toho dne se totiž narodil v zahradnické usedlosti č. p. 117 v Horních Domaslavicích rodičům Josefu Nogolovi a Johaně, rozené Sojkové. V dětství často pobýval na sedlišťské faře u strýčka Františka Nogola. Josef byl poslán s doporučením sedlišťského učitele Albína Halfara a strýčka faráře v roce 1894 na české gymnázium do Opavy. O rok později přešel na nově založené matiční gymnázium v Místku, kde v roce 1903 maturoval. Jelikož od dětství toužil po kněžském povolání, vstoupil do Titulní list nekrologu Antonína Poledníka z pera Jana Evangelisty Tagliaferra vydaného tiskem v Brně, r Josef Pavlásek, bruzovický kooperátor v l

43 vidnavského semináře. Dne 23. července 1907 přijal ve Vidnavě kněžské svěcení a o pět dní později sloužil primiční mši v sedlišťském kostele. Nejprve působil jako kooperátor ve Frýdku, poté v Polské Ostravě, kde od 1. srpna 1909 zastával místo katechety na měšťanských školách. V roce 1914 byl povolán do světové války. Až do roku 1918 působil v rakousko-uherské armádě jako vojenský kaplan v hodnosti štábního kapitána. Po strýčkově smrti byl zvolen farářem v Sedlištích, důvěrně známém prostředí, kde se přestěhoval 9. listopadu Přičinil se o to především místní horník Jan Škuta, který zastával úřad starosty za sociální demokraty. Od svých nových farníků dostal při této příležitosti darem nový bílý ornát. Farářem byl oficiálně ustanoven k 1. červnu Všemožně pečoval o ochranu a opravu kostela Všech svatých, pro který pořídil mnoho nových potřebných předmětů. Nejvýznamnějšími byly bezesporu nové zvony v roce Bohoslovec Josef Nogol (zcela vpravo) se spolužáky (zleva Jan Foldyna, František Bražina, Josef Nikel a František Zajíc) v době studií v kněžském semináři ve Vidnavě v l a potom jejich dvě náhrady v roce Především 20. léta se nesla ve znamení napětí mezi Nogolem a vedením obce, kterému se ne vždy zamlouvala role držitele patronátního práva a s tím Josef Nogol, sedlišťský farář v l spojená péče o beneficium. Napětí dostoupilo svého vrcholu zřejmě v roce 1925, kdy se roznětkou k rozepři s farářem stala parcelace půdy v Sedlištích, která do roku 1918 náležela frýdeckému velkostatku, respektive Habsburkům. Obec podle farářova mínění nepostupovala dostatečně uvážlivě při nakládání s nemovitostmi náležejícímu k zádušnímu jmění. Další jablko sváru představoval v roce 1926 malicherný spor o torzo starých varhan sedlišťského kostela, které byly od roku 1871 uloženy na půdě školy. Nogol byl členem Československé strany lidové, která byl v Sedlištích založena 20. února Za jeho přičinění se v období první republiky konaly ve farnosti několikrát misie (1925, 1927, 1934). Od roku 1941 zastával funkci konzistorního rady olomouckého arcibiskupa a později rovněž děkana frýdeckého děkanátu. Farář Josef Nogol zažil v Sedlištích radostná i smutná léta, přede- Žáci 6. třídy sedlišťské školy na skupinové fotografii před sedlišťským kostelem se svými pedagog y, zleva řídící učitel Josef Onderek, třídní učitel Josef Kunčický a farář Josef Nogol, r vším v období nacistické a komunistické totality. Spojil s touto obcí téměř celý svůj život. Proslul přímostí líto, že jsem se nehlásil o Petrovice, které bych byl zcela jistě v úmyslu při nejbližší příležitosti hlásiti se pryč. Jest mi velice hraničící s nekompromisností a pevnými a upřímnými dostal. Co se týče kázání, kážu jen to, čemu katolické náboženství učí. Kážu i trpké pravdy, aby, když nás Pán Bůh po smrti postoji. Tak vystupuje jeho osobnost nejen z četných archivních pramenů ale i ve vzpomínkách starších farníků. Výše uvedené tvrzení je možno doložit jedním nepovídal. A v tom ohledě nemíním se změniti do své smrti. souditi bude, žáden se nemohl vymlouvati, že jsem to v kostele z mnoha dochovaných dopisů faráře Nogola. Dne V roce 1948 o sobě do obecní kroniky napsal: Miluji svůj kostel, školu, faru, své farníky, to jest rád konám své 31. března 1924 adresoval vedení obce tyto řádky: Nepokládejte to za žádnou urážku, co Vám sděluju a ještě kněžské povinnosti. Duchovní správu sedlišťské farnosti v následujícím chci sděliti. Já, jakož i moji předchůdcové, vím zastával Josef Nogol nakonec až do roku Zemřel to velice dobře o nich a od nich, mám zde trpký život a mám 24. března 1969 a byl pochován za účasti mnoha kněží 84 85

44 Upomínka na slavnost 35 let kněžství Josefa Nogola, 23. července 1942 Památka na první svaté přijímání v sedlišťském kostele vystavená farářem Josefem Nogolem, 9. května 1943 a farníků na sedlišťském hřbitově. Tak se jistě naplnila jeho slova v jednom z jeho dopisů (z roku 1931): Já jsem rodem z Domaslovic, ale můj úřad mne zavazuje pracovati pro farnost Sedlišťskou! Jsem Sedlišťan! Po Nogolově odchodu na odpočinek administroval faru krátce jablunkovský rodák Josef Bury ( ), kooperátor z Frýdku. Od roku 1967 byl novým administrátorem (ne zcela přesný termín, který se používal v období komunistické totality namísto původního označení farář ) sedlišťské farnosti ustanoven s platností od 15. srpna 1967 Bohumil Nikel. K 1. srpnu 1970 na jeho místo přišel Edmund Kempný, rodák ze sousedních Řepišť. Převzal rovněž excurrendo správu farnosti Bruzovice. Ve druhé polovině roku 1970 došlo k nákladné rekonstrukci fary. Byla zbořena stará hospodářská budova a část dobrých cihel použita k výstavbě nové garáže. Došlo ke zřízení nového sklepa a jeho propojení se starým sklepem. Byla rovněž zhotovena nová střecha. Do farní budovy byla přivedena nová vodovodní přípojka ze sousední staré školy a zhotovena nová kanalizace. V přízemí byly ve všech místnostech odstraněny staré podlahy a zárubně. Rovněž zde bylo vybudováno nové sociální zařízení. V prvním poschodí bylo zapraveno ještě jedno okno a vyzděna příčka ve velké místnosti. Rovněž ze byla rekonstruována spižírna a koupelna. V roce 1971 získala celá fara novou omítku. V budově byla zhotovena nová elektroinstalace a rozvedeno Kolorovaná kresba sedlišťského kostela od Josefa Barona, řídícího učitele v Dobré a podpis faráře Josefa Nogola v druhém dílu kroniky obce Sedliště, r Upomínka na slavnost 50 let kněžství Josefa Nogola, r Farář Josef Nogol slouží mši v sedlišťském kostele, 6. října 1962 Bohumil Nikel, sedlišťský administrátor v l

45 Prvomájový průvod prochází kolem fary a kostela, r ústřední topení. P. Kempný působil v Sedlištích do pitele (redemptoristů), přestěhoval se v polovině roku roku počátku roku 1975, kdy byl jmenován administrátorem farnosti Borová. S platností od 1. dubna 1975 Panny Marie ve Frýdku. Na sedlišťskou faru se na do jejich kláštera u poutního chrámu Navštívení byl ustanoven novým administrátorem sedlišťské farnosti Vladislav Schneider, rodák z nedalekého Šum- bydlel do roku 1999 a působil jako katecheta na místní stěhoval nájemník Radim Byrtus s rodinou, který zde barku (dnes Havířov), který do farnosti přišel z Bernartic na Jesenicku. Po něm se v duchovní správě na mši do Sedlišť 11. července Duchovní správa škole. P. Hozík zemřel tragicky při autonehodě cestou farností Sedliště a Bruzovice vystřídali Josef Byrtus obou farností, sedlišťské i bruzovické, byla až do roku ( ), Bohumil Řezníček ( ) a Bohumír Hozík ( ). Jelikož byl farář Hozík již Nejsvětějšího Vykupitele. V letech to byl 1999 vykonávána frýdeckými faráři z Kongregace od roku 1939 členem Kongregace Nejsvětějšího Vyku- redemptorista Petr Bauchner a od května roku 1997 Mše v Sedlištích sloužená novoknězem Františkem Vrublem, rodákem z Pazderny, vpravo Josef Byrtus, sedlišťský administrátor v l , r Tomasz Wasciński. Za posledně jmenovaného došlo Sedlišťský kostel náležel od pradávna k vratislavské diecézi. Rovněž sedlišťská farnost byla od svého rovněž k opravě fary a pořízení plynového kotle. Objekt byl celkově připraven k bydlení samostatného duchovního správce. Po krátkém období, kdy byl farářem Jelikož se od roku 1740 nacházelo centrum diecéze, vzniku v roce 1871 podřízena této církevní provincii. v Sedlištích a excurrendo v Bruzovicích Karel Macků, Vratislav, v Prusku, byl v roce 1770 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem usta- vykonává od 25. října 2000 duchovní správu obou farností Pavel Motyka, rodák z Bukovce u Jablunkova. noven generální vikariát pro rakouskou část diecéze V období jeho působení prošly náročnou rekonstrukcí (ukončil svou činnost definitivně v roce 1925). Nižší jak farní kostely v Sedlištích a Bruzovicích, tak kaple církevně správní jednotkou bylo frýdecké arcikněžství (děkanát) ustanovené v roce V době v Kaňovicích, Pazderně i Žermanicích. vzniku 88 89

46 Mše v Sedlištích sloužená novoknězem Františkem Vrublem, rodákem z Pazderny, r Juraj Dubec, frýdecký kaplan, oddává v sedlišťském kostele manžely Sližkovy, 8. listopadu 1997 sedlišťské farnosti k němu náležely farnosti Borová, k frýdeckému arcikněžství (děkanátu), který společně Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Domaslavice, Frýdek, s dalšími čtyřmi arcikněžstvími z Těšínska (Fryštát, Hnojník, Morávka, Skalice a Staré Hamry. Rozdělení Jablunkov, Karviná, Slezská Ostrava) náležel do působnosti (arci)biskupského komisariátu pro východní Těšínska mezi Československo a Polsko v roce 1920 se promítlo rovněž do zažitého modelu zdejší katolické církevní správy. Generální vikariát působil do se negativně promítly rovněž do modelu církevní čsl. Slezsko se sídlem v Karviné. Důsledky Mnichova roku 1925 již pouze pro část Těšínska, která připadla správy v české části vratislavské arcidiecéze. Zatímco Polsku. Pro československou část vratislavské diecéze celý západní komisariát (Jesenicko) připadl Německu, (od roku 1929 arcidiecéze) byly zřízeny dva arcibiskupské komisariáty. Farnost Sedliště příslušela i nadále V části, která setrvala ve zbytku Československa a valnou část východního obsadilo Beckovské Polsko. později protektorátu Čechy a Morava se nacházely pouze a se všemi právy rezidenčního biskupa. Tímto úřadem větší části arcikněžství Frýdek a Slezská Ostrava, které byl pověřen bruzovický rodák ThDr. František Onderek, někdejší profesor na arcibiskupském semináři ve byly až do roku 1945 v dočasné správě olomouckého arcibiskupství. Do osvobozené Československé republiky vrátila těšínská a jesenická část vratislavské arci- všechny farnosti nebo jejich části náležející v letech Vidnavě. Do hranic frýdeckého děkanátu se navrátily diecéze v předmnichovských hranicích. Apoštolským k Polsku a posléze až do roku 1945 k Německu. K 30. prosinci 1977 došlo z rozhodnutí papeže listem papeže Pia XII. z 26. června 1947 byla československá část vratislavské arcidiecéze vyňata z pravomoci vratislavského arcibiskupství a prohlášena hranicemi a území administratury bylo připojeno Pavla VI. k zarovnání hranic arcidiecézí se státními samostatnou apoštolskou administraturou se sídlem k olomoucké arcidiecézi. Tento stav trval téměř dvacet v Českém Těšíně podléhající přímo papeži. V čele stál let. Vydáním papežské buly Ad Christifidelium spirituali apoštolský administrátor s právem nosit mitru i berlu 30. května 1996 byla zřízena ostravsko-opavská diecéze 90 91

47 Členové sedlišťského chrámového sboru, uprostřed dolní řady František Hurina, frýdecký kaplan a Vítězslava Mojžíšková, vedoucí sboru a jejím sídelním biskupem jmenován Mons. František době tvořen farnostmi Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Václav Lobkowicz, OPraem., dosavadní pražský světící biskup. Z olomoucké diecéze byly vyňaty a k nové kov, Janovice, Mosty u Jablunkova, Morávka, Ropice, Domaslavice, Frýdek, Hnojník, Horní Lomná, Jablun- diecézi připojeny děkanáty Bílovec, Bruntál, Frýdek, Sedliště, Skalice, Střítež, Šenov, Třinec, Vendryně Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, a Vratimov. Sídlem současného frýdeckého děkana Opava a Ostrava. Frýdecký děkanát je v současné Mons. Rudolfa Sikory je fara v Hnojníku. Hřbitov u kostela v Sedlištích je poprvé zmíněn ve vizitačním protokolu z roku Sloužil k poslednímu odpočinku výhradně farníkům ze Sedlišť. Záznamy o pohřbech můžeme sledovat v úmrtních matrikách bruzovické farnosti až od roku Sedlišťský kostel a starý hřbitov, r Sedlišťské Číslo poslední Z dějin hřbitovů K prvním písemně evidovaným zesnulým, jejichž ostatky spočinuly na sedlišťském hřbitově, patří dvouletá Markéta, dcera Barbory a Jana Mužných, která zemřela 25. dubna 1665, a osmdesátiletý Stanislav Mužný ( 23. května 1665). Farníci z ostatních obcí bruzovické farnosti (Bruzovic, Kaňovic, části Panských Nových Dvorů, Pazderny a Žermanic) byli pohřbíváni u farního kostela sv. Stanislava v Bruzovicích. Inventář z roku 1677 stejně jako o dva roky mladší vizitační protokol popisují sedlišťský hřbitov jako dobře ohrazený a se dvěma brankami, na nichž byly upevněny kříže, odděleným místem k pohřbívání nekřtěných dětí a márnicí. Roku 1719 shledal vizitátor sedlišťský hřbitov dostatečně rozsáhlý a obehnaný dřevěným parkánem. Vzhled hřbitova se od druhé poloviny 17. století pravděpodobně nijak radikálně nezměnil, protože farář Vrána jej v inventáři roku 1726 popsal jako celý ohrazený, se dvěma brankami s kříži. Údržba hřbitova byla hrazena z kostelního jmění. K výraznější opravě hřbitova došlo roku Tehdy byl obnoven dřevěný kříž nad brankou a parkán pokryt novým šindelem. V roce 1713 byla vyměněna střecha na márnici. K další větší opravě hřbitova došlo roku O průběhu této opravy nás informují účty: 5. listopadu 1733 za desky nad krucifix nad fortku na kyrchově dáno 3 gr. 6hal.; 6. listopadu Jakubovi Tieslovi v Sedlištích za 9 kop šindela kopa po 6 gr. k opbíjení parkánu okolo kyrchova a krucifixu dáno 18 gr.; 7. prosince od pobíjení tohož 92 93

48 kyrchova a krucifixu dáno 18 gr. Tesař Tiesla pracoval na po- (obec čítala 605 obyvatel) a proto došlo k jeho roz- Rozloha hřbitova se v pozdějších obdobích příliš ne- pení vhodné parcely. Za tímto účelem mu bylo po- krývání hřbitovního plotu a kostela také o čtyři roky později. šíření, jak dokládal 13. ledna 1785 bruzovický farář změnila a jeho kapacita na konci 19. století rozrůsta- voleno použít korun z kostelního jmění. Dne Z výkazů pohřbených osob v bruzovické farnosti za Schindler generálnímu vikariátu pro rakouskou část jícím se Sedlištím pochopitelně nevyhovovala. Farář 8. července 1904 od sedlišťského obchodníka Jana desetiletí se dozvídáme, že na sedlišťském vratislavské diecéze. František Nogol se proto odhodlal k založení nového Skuliny z č. p. 77 odkoupil pole sousedící s kostelním hřbitově bylo mezi těmito léty pohřbeno 79 dospělých V souvislosti se zřízením sedlišťské farnosti byl na hřbitova. V první polovině roku 1904 si vyžádal od polem a farní zahradou. V roce 1906 byla na novém a 109 dětí (v Bruzovicích 181 dospělých a 227 dětí). hřbitově obnoven centrální dřevěný kříž, který byl po- vratislavského biskupa, kardinála Georga Koppa, pohřebišti postavena frýdeckým stavitelem Antoní- Sedlišťský hřbitov již tehdy kapacitně nepostačoval svěcen farářem Gorilem ve druhé polovině roku prostřednictvím generálního vikariátu pro rakouskou nem Bezděkem zděná márnice o rozměrech 8 5 m. část vratislavské diecéze potřebná povolení k zakou- Její výstavba stála korun. Jako jedny z prvních Výkaz bruzovického faráře Karla Františka Leopolda Schindlera o pohřbených farnících na hřbitovech v Bruzovicích a Sedlištích za l , 19. července 1785 Litinové dětské náhrobky na starém hřbitově v Sedlištích Litinové dětské náhrobky na starém hřbitově v Sedlištích Litinový náhrobek frýdeckého vlastence MUDr. Augustina Petra ve tvaru novogotické věže na novém hřbitově v Sedlištích 94 95

49 spočinuly na novém sedlišťském hřbitově ostatky frýdeckého lékaře Augustina Jana Petra ( ) a jeho manželky Marie, rozené Zavadské, jež byly exhumovány na zrušeném frýdeckém hřbitově u kostela sv. Jošta. Nákladem Besedy Sedlišťské a Besedy Frýdecké byl realizován 3. května 1906 slavnostní čestný pohřeb tohoto velikého českého vlastence. Na nový hřbitov v Sedlištích byl z Frýdku přenesen Petrův litinový náhrobek ve tvaru novogotické věže. Od té doby se pohřbívalo na novém hřbitově, který měl původně výměru zhruba m. Ve 20. letech 20. století bylo u plotu v zadní části hřbitova, vpravo od márnice, vyděleno samostatné místo k pohřbům jinověrců a nevěřících. Oba hřbitovy, starý i nový, byly vedeny jako majetek farnosti Sedliště až do konce roku Tehdy byly Detail dětského náhrobku na novém hřbitově v Sedlištích Plán nového hřbitova v Sedlištích s vyznačením oddělení pro pohřby jinověrců a nevěřících, kolem r Sedlišťský starý hřbitov jako skanzen litinových křížů Sedlišťský starý hřbitov jako skanzen litinových křížů 96 97

50 držnosti a Státním fondem životního prostředí ČR terstva školství a osvěty bude zrušen a bude sad kolem kostela v rámci Operačního programu Životní prostředí. jako ve Frýdku kolem sv. Jošta. Pomníky, že budou moci si Cílem této akce byla obnova zeleně v areálu hřbitova odnésti příbuzní na starém hřbitově pohřbených. Vašim úkolem a jeho bezprostředním okolí. Došlo k odstranění pře- jest tedy oplotiti nový hřbitov rozšířený o 20 arů a to, co stojí stárlých a nevhodně rostoucích thují. Nahradilo ji nechati tak, jak to je. Dáte tak pokoj zemřelým, kteří tam jsou 22 kusů lípy srdčité, lyrovník tulipánokvětý, dva buky pohřbeni i nám živým, kteří tam pohřbeni býti chceme. Na těch lesní, stříbrný smrk, cypřišek nutkajský a 646 keřů dvaceti arech, o které hřbitov bude rozšířen, můžete si dělati, co (dřišťál, pěnišník, zimostráz). Celkové náklady této za dobré uznáte. Přání se faráři Nogolovi vyplnilo jen akce činily Kč, obec Sedliště poskytla částku částečně. Zatímco jeho tělesné ostatky nakonec na Kč. lezly místo posledního odpočinku na novém hřbitově, Starému hřbitovu u kostela hrozilo ve druhé polovině starý hřbitov kolem kostela nakonec naštěstí zůstal. 50. let 20. století zrušení. Vysvítá to z dopisu Okresní Shodou okolností přežil i snahu o jeho narušení v dů- hygienicko-epidemiologické stanice v Místku ze sledků rozšíření silnice, plánované na rok 1961, jak již 3. prosince Oba sedlišťské hřbitovy v něm byly bylo zmíněno. Celkový pohled na historický význam shledány kapacitně nedostačujícími. Na starém hřbi- a památkovou hodnotu starého hřbitova se naštěstí tově se navíc začalo opět pohřbívat, což však bylo do začal měnit. Ve stanovisku Krajského střediska památ- budocna neúnosné a bylo nařízeno rozšířit nový hřbi- kové péče z 23. července 1975 adresovaném ONV ve tov. S poukazem na 22 nařízení ministerstva zdra- Frýdku-Místku výslovně stojí: Okolní hřbitůvek upravo- votnictví z 15. února 1955 o pohřebnictví bylo okres- vat tak, že k přemísťování novodobých náhrobků nebude námi- ním hygienikem MUDr. Hruškou zakázáno pohřbívat tek; ponechat však staré litinové pomníky (kříže), případně je Sedlišťský starý hřbitov jako skanzen litinových křížů Pomník obětí komunistického režimu z r před sedlišťským kostelem na starém hřbitově u kostela s platností od 1. ledna možno tyto doplnit i z jiných zrušených lokalit o umělecky hod- na základě státních nařízení předány do správy MNV. Dochoval se předávací protokol z 18. prosince 1956, podle něhož farnost převedla na obec: 1) Pohřebiště parcela č ve výměře 12 a 19 m 2, pohřebiště parcela č. 887/2 ve výměře 39 a 76 m 2 ; 2) Márnice na novém hřbitově letos opravena farním úřadem obnosem Kčs 3 101,51; 3) Dvoje velké staré mary a dvoje malé staré mary. Nářadí ku vykopání hrobu jsou majetkem Albrechta Verlíka, soustružníka v Sedlištích, který na požádání občanů kope hroby; 4) Kniha pohřbených na novém hřbitově. Záznam poplatků za propůjčení hrobů; 5) Předaná vkladní knížka státní spořitelny v Místku, jednatelství v Sedlištích fol. IV. 13 s obnosem Kčs 1 578,49. Za předávající farní úřad protokol podepsal Josef Nogol, za nabyvatele Josef Tluček a neschází podpis okresního církevního tajemníka Josefa Čapčucha. Prozatím poslední rekonstrukcí prošel nový hřbitov Sedlištích v letech Jednalo se o projekt spolufinancovaný Evropskou unií Fondem sou Po patnácti letech měl být hřbitov zrušen a pořízena zde parková úprava. Proti zrušení starého hřbitova se však ohradil duchovní správce Nogol dopisem ze 3. července 1959 adresovaným MNV Sedliště. Jedním z důvodů bylo, že si na něm sám přál být pohřben, naproti hlavnímu vchodu do kostela, abych i po smrti se díval na Krista Pána, který se za nás obětoval a stále obětuje ve mši svaté. Dr. Hruška mi ale svého času říkal, že starý hřbitov, až tělesné pozůstatky zemřelých budou setleny dle nařízení Minis- notné exempláře. Starý hřbitov si tedy díky tomu uchoval původní ráz až do současnosti. Byl skutečně doplněn o několik litinových náhrobních křížů, které zde byly v průběhu 70. a 80. let přeneseny ze zrušených hřbitovů v Místku, Dobré či Pražmě. V roce 1994 byl na hřbitově před vstupem do kostela instalován prostý dřevěný kříž s trnovou korunkou z ostnatého drátu jako pomník obětí komunistického režimu

51 K větší cti a slávě Boží Drobné sakrální objekty v Sedlištích V poměrně rozlehlém katastru obce Sedliště se dodnes dochovalo velké množství drobných sakrálních objektů. Původ nejstarších z nich můžeme tušit již v 18. století či dříve a jsou svědectvím barokní religiozity zdejšího obyvatelstva. K mnohým z těchto půvabných staveb směřovala až do série zákazů a omezení ze strany vládnoucí komunistické diktatury na konci 50. let 20. století tradiční procesí sedlišťských farníků v takzvané prosebné dny s modlitbami o požehnání úrody či díky za dobrou sklizeň. Řada z nich plnila rovněž funkci zastávky pravidelných procesí poutníků směřujících do chrámu Navštívení Panny Marie ve Frýdku či k zázračnému prameni v nedalekém lískoveckém Hájku. Ani čtyři desetiletí komuni- věný kříž na č. p. 24, kamenný kříž na č. p. 79 a ka- stické zlovůle nedokázala vymazat pomníky víry ze menná plastika sv. Jana Nepomuckého za kostelem. sedlišťské krajiny. Některé se po roce 1989 dočkaly Po zřízení samostatné farnosti Sedliště přešla povinnost hospodařit s fundačním jměním sedlišťských sa- obnovy, vznikají dokonce i zcela nové. Opět se u nich modlí mariánští poutníci i zdejší občané. králních objektů na sedlišťské faráře. Ještě v roce 1947 Výstavba těchto objektů byla v minulosti nejčastěji farář Josef Nogol disponoval jměním těchto objektů: spjata se zbožnými fundacemi sedlišťských obyvatel, kaple sv. Antonína Paduánského na č. p. 2, kaple sv. jak si ukážeme u konkrétních případů. Pokud zbožný Floriána na č. p. 24, kaple Korunování Panny Marie dárce založil fundaci za účelem výstavby či obnovy (sv. Trojice) na Mlzácích, plastika sv. Jana Nepomuckého za kostelem, kamenné kříže na č. p. 79 a 83, drobného sakrálního objektu, musel v přítomnosti svědků složit konkrétní finanční obnos či jiný druh zabezpečení. Tento akt byl sepsán bruzovickým (později a kaplí čítalo k 31. prosinci 1947 celkem korun dřevěné kříže na č. p. 17, 85 a 120. Toto jmění křížů sedlišťským) farářem a předán ke schválení vyšším 49 haléřů. Zbývající sakrální objekty, které se nacházely v Sedlištích, nebyly udržovány z prostředků to- úřadům církevním i státním. Odkázaná fundační částka na údržbu kaple, kříže či sochy byla uložena hoto fondu, ale nákladem potomků jejich zakladatelů na faře (později na samostatném účtě ve spořitelně). či vlastníků pozemků, na nichž se nacházely. Farářovou povinností bylo vést si o hospodaření s těmito finančními prostředky přesnou evidenci. V rámci neme poměrně pestré zastoupení sakrálních objektů. Z typologického hlediska dnes v Sedlištích nalez- bruzovické farnosti byla založena účetní kniha těchto Kromě několika zděných kaplí a tří kamenných plastik jsou nejhojněji zastoupeny kříže, přičemž převažují objektů v roce 1845 farářem Ondřejem Prutkem (Rechnung über die bei Pfarre Brusowitz befindlichen Kapellen, Statuen und Kreutze Unterhaltugsfonde). Jednalo se rozšíření fundace jeho strýce a předchůdce, bruzovického faráře Pavla Prutka na udržování některých drobných sakrálních staveb bruzovické farnosti z 18. června V roce 1845 bruzovický farář nakládal s finančním jměním těchto sedlišťských objektů: kaple sv. Josefa, kaple Korunování Panny Marie (sv. Trojice) na Mlzácích, kaple sv. Antonína Paduánského na č. p. 2, jistá blíže nespecifikovaná kaple v nivě u vdovy Němcové, dře- Pohled z Příčnice na scenérii s kamenným Krplovým křížem, Frýdeckým lesem a Lysou horou v pozadí, 16. května 2013 Svěcení kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí pod Hájkem, 15. srpna

52 dřevěné kříže. Setkáme se zde však i se sloupky či sil o povolení k posvěcení sochy sv. Josefa, čemuž s obrazy zavěšenými na stromech. Většina objektů se bylo vyhověno 22. června 1807 generálním vikářem velice dobře pohledově uplatňuje v sedlišťské krajině Josefem Karlem Schippem. Dochovaly se písemné a tvoří po staletí či desetiletí její neodmyslitelnou sou- záznamy o opravách této kaple v letech 1823 a část. Tyto pomníky křesťanské víry tak slouží nejen Naposledy prošla stavba rekonstrukcí nákladem obec- k větší cti a slávě Boží, ale vytvářejí trvalou definici ního úřadu v Sedlištích v roce Opravenou kapli domova. posvětil v neděli 10. září 1995 sedlišťský administrátor Petr Bauchner. V interiéru kaple se nachází nika, Kaple Korunování Panny Marie (sv. Trojice) na Mlzácích v níž se původně nacházela plastika sv. Josefa. Dnes je Nachází se v nadmořské výšce 336 metrů mezi dvěma zde umístěn dřevěný krucifix a sádrové sousoší sv. Ro- starými jírovci u okresní silnice Sedliště Šenov. diny. Reliéfy hlav Ježíše Krista a Panny Marie zde byly Jedná se o zděnou stavbu obdélného půdorysu s před- přemístěny v rámci poslední opravy kaple v roce 1995 ním trojúhelníkovým štítem (s prádnou nikou). Vstup z půdy kaplanky ve Frýdku. do kaple je opatřen novodobými dřevěnými dvojkřídlými dveřmi s mřížemi. Původ objektu lze klást mi- Kaple sv. Antonína Paduánského nimálně do počátku 19. století. Váže se k němu něko- Dnes se jedná o upravené torzo původní kamenné lik místních pověstí. Kaple byla původně zasvěcena kaple, kterou na selském statku č. p. 2 nedaleko hra- sv. Trojici. V roce 1804 k ní zřídil fundaci 10 zlatých nice katastru s Bruzovicemi založil jeho majitel Ondřej sedlišťský šafář Jakub Fajkoš. V mapě stabilního ka- Kaple sv. Josefa, 10. června 2006 Stříž. Tento sedlák opatřil 10. května 1833 kapli a v ní tastru obce z roku 1836 i druhého vojenského mapování ( ) se s touto kaplí již setkáme. V roce 1843 byla přestavěna a rozšířena nákladem 114 zlatých 25 krejcarů. O rok později byl ze jmění kaple i darů farníků zakoupen pro tuto kapli obraz Korunování Panny Marie. Od té doby nesla mariánské patrocinium. Dne 16. května 1844 žádal bruzovický farář Ondřej Prutek generální vikariát pro rakouskou část vratislavské diecéze o povolení k posvěcení obnovené kaple. Bylo mu uděleno 20. května 1844 generálním vikářem Matějem Opolským. Ke kapli se konala ka- Kaple Korunování Panny Marie (původně sv. Trojice) na Mlzácích, 20. listopadu 2009 ždoročně procesí ze sedlišťského kostela v tzv. prosebné dny. Nedaleko kaple se u silnice směrem na Kaňovice nacházel dřevěný kříž, který evidovalo již druhé vojenské mapování. Kaple sv. Josefa Je situována u místní komunikace spojující střed obce s dolním koncem v sousedství č. p Jedná se o zděnou stavbu obdélného půdorysu s předním i zadním trojúhelníkovým štítem. Přední štít nese dnes prázdnou niku (původně s prosklenými dvířky). Střecha i dělící římsy jsou kryty štrípaným šindelem. Vstup do kaple je osazen novodobými dřevěnými dvojkřídlými dveřmi s mřížemi. Stavba pochází z počátku 19. století. Dochovala se žádost bruzovického faráře Pavla Prutka generálnímu vikariátu pro rakouskou část vratislavské diecéze datovaná 20. června 1807, podle které zamýšlel sedlišťský zahradník Josef Šebesta v kapli umístit k veřejné úctě plastiku sv. Josefa, Pěstouna Páně. Šebesta založil za účelem údržby této kaple i plastiky fundaci ve výši 25 zlatých. Farář Prutek zároveň pro- umístěnou plastiku sv. Antonína Paduánského fundací ve výši 40 zlatých. Kaple byla opravována v roce 1855 nákladem 13 zlatých a o v roce 1868 nákladem 17 zlatých. K její výzdobě měly původně patřit dřevořezby sv. Petra a sv. Barbory, jež byly v roce 1953 předány frýdecko-místeckému muzeu. V průběhu druhé poloviny 20. století došlo vlivem neudržování objektu k jeho zkáze. V roce 2008 byla obnovena část destruovaného kamenného zdiva, jež bylo upraveno jako posezení s nikou, v níž je umístěna socha Panny Marie Lurdské. Na zdi je usazen litinový hřbitovní kříž

53 Fundační listina sedláka Ondřeje Stříže z č. p. 2 na údržbu kaple sv. Antonína Paduánského na jeho gruntě, 10. května 1833 Současný stav torza kaple sv. Antonína Paduánského, 21. srpna 2008 se stříbrnou barvou malo- dátor věnoval na její údržbu 35 zlatých. V roce 1982 došlo vaným nápisem: lp k rozebrání původního, značně zchátralého objektu v dů- Původní kaple sv. Floriána před rozebráním, r Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí pod Hájkem, 25. září 2012 sledku rozšiřování silnice. O několik metrů dále byla v za- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí trojúhelníkovým štítem. Přední štít nese keramický reliéf Kaple sv. Floriána hradě domu č. p. 24 postavena replika této kaple. Jedná se Nejmladším sakrálním objektem na katastru Sedlišť je sv. Anděla strážného. Střecha i dělící římsy jsou kryty Původní zděná sloupová o sloupovou stavbu s centrální nikou, krytou dřevěnými zděná kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí. štrípaným šindelem. Vstup do kaple je osazen mřížemi. kaple sv. Floriána, ochránce dvířky a menší, dnes již prázdnou nikou. Stříška kaple Byla postavena nákladem Marie Ivánkové v květnu 2011 V kapli je umístěn novodobý keramický reliéf zobrazující před ohněn a pozdějšího je pokryta pálenými taškami. Římsa původní kaple nesla jako poděkování za obdržené Boží milosti, za zděděnou Pannu Marii v bílém plášti stojící na zeměkouli, u hlavy patrona hasičů, byla posta- malovaný nápis v českém jazyce. Podle dvou černobílých víru a vnoučata. Kapli posvětil 15. srpna téhož roku sed- má vyobrazeny slunce a měsíc. Reliéf nese nápis: Pane Je- vena v roce 1837 chalupní- fotografií pořízeným před rozebráním objektu v roce lišťský farář Pavel Motyka. Je postavena na louce neda- žíši / Kriste / Synu Otce / Sešli nyní svého Ducha na Zemi / Dej, Dřevěná plastika sv. Barbory ze zaniklé kaple sv. Antonína Paduánského, dílo připisované sedlišťskému řezbáři Ondřeji Gavlasovi kem Ondřejem Škarabelou u jeho domu č. p. 24. Fun byla valná část nápisu zakryta druhotnou omítkou. Čitelný byl pouze fragment slova Swatem. leko Hájku v sousedství vzrostlého dubu. Jedná se o zděnou stavbu obdélného půdorysu s předním i zadním ať Duch Svatý přebývá / v srdcích všech národů, aby / byly uchráněny před zká / zou, neštěstím a válkou. / Kéž Matka všech náro

54 Plastika sv. Jana Nepomuckého za kostelem Pískovcovou plastiku postavil v roce 1841 sedlák František Mojžíšek ( ), výměnkář z gruntu č. p 79. Na její údržbu věnoval 30 zlatých. Dne 18. května 1841 žádal bruzovický farář Ondřej Prutek generální vikariát pro rakouskou část vratislavské diecéze o povolení k posvěcení této plastiky u obecní cesty. V roce 1868 byla plastika opravena nákladem 14 zlatých. Noviny Slezské listy přinesly 22. listopadu 1902 informaci o tom, že sedlišťský kupec Jan Skulina věnoval soše krásnou lampu. V roce 1969 došlo k jejímu poškození spadlou větví stromu. Již od 70. let 20. století je plastika ve velice špatném stavu a nadále dochází k jejímu zvětrávání. Hranolový podstavec je zakončen profilovanou vyloženou římsou. Přední část podstavce Reliéf v kapli Panny Marie Prostřednice všech milostí, 25. září 2012 / dů, blahoslavená je naší / přímluvkyní. Amen. V dolní části vybrazení Panny Marie je nápis: Panna Maria. Vpravo od vstupu do kaple je umístěna cedulka s tištěným textem: Tato kaplička byla postavena / během května / v roce / Zasvěcena je Panně Marii / Prostřednici všech milostí / a posvěcena 15. srpna na slavnost / Nanebevzaté Panny Marie. / Kaplička je poděkováním / za obdržené Boží milosti, / za zděděnou víru po předcích, / za vnoučata. / Ať toto svědectví je pro příští generace / a osloví všechny, kdo příjdou / do těchto míst. / Ivánková Marie. nesla dnes již zvětralý nápis: Tu Statui wystawil k poctě / sw. Jana Nepom. / František Mojžišek / obywatel ze Sedlišť / Nro 79 Leta Na římse je umístěn menší soklík, který je po stranách konvexně a konklávně zvlněn. V přední části nese dnes již prázdnou nikou krytou kovovými dvířky. Socha světce je v podživotní velikosti, v tradičním pojetí, s kovovými atributy palmové ratolesti a svatozáří s pěti šesticípými hvězdami. Plastika je nemovitou kulturní památkou. Plastika Panny Marie Frýdecké za kostelem Vpravo od starší sochy sv. Jana Nepomuckého byla v roce 1894 postavena pískovcová plastika Panny Marie Frýdecké, kterou nechala svým nákladem zhotovit Anna Vašková, vdova po místním vlastenci Jiřím Plastiky sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Frýdecké za kostelem se slavobránou ke vzniku Československé republiky na níž byl umístěn nápis: Vzdejte Čest Prolité Krvi Našich Bratrů Za Naši Svobodu, 1. listopadu 1918 Vaškovi. Slezské listy ze 22. listopadu 1902 přinesly zprávu, že sedlišťský kupec Jan Skulina věnoval soše krásnou lampu (obdobně jako sousední soše sv. Jana Nepomuckého). Stav památky se od 60. let 20. století nadále zhoršuje. Na hranolovém soklu ukončeném v horní části výžlabkem a oblounem je umístěn hranolový podstavec. V jeho přední části je rám rytý linkou s konkávně probranými rohy. V tomto rámu umístěn dodnes čitelný nápis: Věnovala / ANNA / WAŠKOWA / Podstavec je zakončen profilovanou římsou. Na ní dosedá soklík s volutově zvlněnými bočními stranami. Na soklíku osazena socha Panny Marie Frýdecké v podživotní velikosti. Na levé paži Plastika Panny Marie Frýdecké za kostelem, 16. května 2013 má umístěnu sošku Ježíška, v pravé ruce se nacházelo dnes již scházející kovové žezlo. Obě postavy mají na hlavách kamenné koruny, madona sojí na kamenném půlměsíci. Za postavou madony kovová rozevřená

55 kniha s paprsčitou svatozáří. Na některých místech Dnes již značně ztrouchnivělý kříž bez konkrétnější jsou patrny zbytky původního zlacení. Jedná se o ne- výzdoby a označení stojí na křižovatce polních cest movitou kulturní památku. směrem k Mlzákům. Plastika Panny Marie Frýdecké na č. p. 80 Dřevěný kříž u silnice na Frýdek-Místek V neděli 21. srpna 1870 bruzovický farář Karel Madry Nedaleko centra obce u okresní silnice směrem na při dopoledních bohoslužbách (ranní mše v Bruzovi- Frýdek-Místek je naproti odbočky k areálu býva- cích, velká mše v Sedlištích) oznamoval: o 3. hodinách lého zemědělského družstva postaven dřevěný kříž letanie v Sedlišť. Po letanii se bude světit nová kamenná figura s jetelovitým ukočením ramen. Jeho předchůdce P. Marie na Pitříkovým gruntě v Sedlišť. Z písemných ar- byl postaven v polovině 19. století v místech, kde chivních pramenů dosud nevyplývá, zda se jednalo o náhradu staršího podobného objektu na tomto místě. Objekt se nachází na původním místě v zahradě domu č. p. 80 nedaleko centra obce a je situován k silnici. Sokl čtvercového půdorysu nese poměrně vyoký hladký kulatý sloup zakončený římsou. Na soklíku osazena socha Panny Marie Frýdecké v podživotní velikosti. Na levé paži má umístěnu postavu Ježíška a v pravé ruce držela kovové žezlo. Obě postavy mají na hlavách kamenné koruny, kolem hlavy Panny Marie kovová svatozář se 12 šesticípými hvězdami. Madona stojí na ka- Plastika Panny Marie Frýdecké na č. p. 80, 23. září 2007 menném půlměsíci. Za postavou madony je umístěna kovová paprsčitá svatozář. Na některých místech sochy jsou patrny zbytky původní polychromie. Dřevěný kříž před kostelem O centrálním hřbitovním kříži na starém hřbitově se z písemných pramenů dozvídáme až ve druhé polovině 19. století. V roce 1863 věnovala obec na nový centrální hřbitovní kříž dub v ceně 25 zlatých. V roce 1871 získal tento dřevěný kříž stříšku a o rok později získal nátěr a korpus Krista byl pozlacen. V roce 1938 byl kříž nahrazen novým nákladem manželů Františky a Karla Řehových. Další generální oprava kříže proběhla v roce V dolní přední části kříže je vyřezán nápis: Věnovali v roce 1938 / Františka a / Karel ŘEHA. V současnosti je kříž bez plechového korpusu ukřižovaného Krista. Ramena kříže jsou zakončena jetelovitě a jsou kryta plechovou stříškou. Dřevěný kříž před kostelem, 15. května 2013 Dřevěný kříž na č. p. 85 Dne 12. září 1831 byla na bruzovické faře založena fundace na zřízení a údržbu dřevěného kříže z odkazu zemřelého Ondřeje Rodka ( ) z č. p. 85. Sedlák Rodek věnoval 14 zlatých na pořízení a údržbu kříže u kaňovické cesty. Tento kříž nalezneme v mapě druhého vojenského mapování. Fundační listina sedláka Ondřeje Rodka z č. p. 85 na pořízení a údržbu dřevěného kříže na jeho gruntě, 12. září

56 údajně zemřel sedlišťský sedlák František Mojžíšek z č. p 79 (fundátor kamenné plastiky sv. Jana Nepomuckého za kostelem a kamenného kříže na č. p. 79). Toto ústní podání však dnes již můžeme spolehlivě vyvrátit. Podle úmrtní matriky bruzovické farnosti tento bývalý sedlišťský sedlák zemřel jako výminkář gruntu č. p. 79 doma na tyfus až 16. prosince 1847 po zaopatření farářem Ondřejem Prutkem. Kříž ve druhé polovině 20. století chátral, v roce 2000 byl opraven péčí Otakara Řehy ( ). Namísto vyobrazení ukřižovaného Krista bylo do středu kříže umístěno kovové pozlacené srdce s paprsky. V dolní části kříže jsou vyryty letopočty 2000 / 1845, nad nimi umístěna novodobá cedulka s nápisem: Na tomto místě zemřel v roce 1845 / významný rodák z č. 79 / František MOJŽÍŠEK / autor pomníků před kostelem (r. 1841) / a pod pilou (r. 1843). // Vzdejme modlitbou úctu svým předkům! Dřevěný kříž u silnice z Černé Země do Hájku Již v mapě druhého vojenského mapování je na gruntě č. p. 26 zaznačen kříž. Současný kříž pochází z roku V minulosti se u něho nacházela studánka. Je situován mezi třemi lipami u místní komunikace vedoucí z Černé Země do Hájku a významně se krajinně uplatňuje při pohledu z polní cesty směrem od osady Amerika. V dolní části je vyřezán letopočet 1894 a v zadní části V horní části je umístěn kovový Dřevěný kříž na tzv. Staré příčnici Na osamělém místě v polích na tzv. Staré příčnici (polní cesta napříč někdejšími grunty) stojí ve skupině tří habrů kříž z roku Jeho předchůdce je vyznačen na mapě druhého vojenského mapování. Dne 6. června 1847 získal bruzovický farář Ondřej Prutek od generálního vikáře Matěje Opolského povolení k posvěcení tohoto nově postaveného kříže na pozemku sedláka Pavla Kachla. V roce 1887 byl opraven nebo nahrazen současným. V dolní části přední strany je vyryto 1887 / F. C. a v zadní části Dřevěný kříž u silnice na Frýdek-Místek, v pozadí Prašivá a Travný, 19. srpna 2008 Dřevěný kříž na č. p. 144 Kříž se nachází v zahradě domu č. p. 144 u místní komunikace v horním konci obce. V dolní části přední strany je vyřezán letopočet Kříž nese malovaný korpus ukřižovaného Krista na plechu a cedulku s nápisem INRI. Ramena kříže jsou zakončena jetelovitě a jsou kryta plechovou stříškou. Povolení generálního vikáře pro rakouskou část vratislavské diecéze Matěje Opolského pro bruzovického faráře Ondřeje Prutka k posvěcení nového dřevěného kříže na pozemku Pavla Kachla na tzv. Staré příčnici, 6. června 1847 Dřevěný kříž u silnice z Černé Země do Hájku, 13. března 2011 reliéfní obrázek Panny Marie Bolestné a plechový korpus ukřižovaného Krista, nad ním cedulka s nápisem INRI. Ramena kříže jsou ukončena jetelovitě a jsou kryta plechovou skříškou

57 Dřevěný kříž na dolním konci obce před bývalou samoobsluhou Kříž se nachází u místní komunikace v dolní části obce před bývalou samoobsluhou u odbočky k rybníkům. Původ tohoto kříže dosud není spolehlivě objasněn. Je vyznačen v mapě stabilního katastru z roku Podle fotografie z října 1981 se v jeho dolní části nacházel vyřezávaný motiv mešního kalichu s hostií a kotva jako symbol víry (dodnes dochováno). V horní části byla upevněna kovová lucerna, nad ní malba na plechu znázorňující Pannu Marii a dřevěná plastika ukřižovaného Krista se samostatnou cedulkou s nápisem INRI. Kříž je dodones kryt plechovou stříškou. Jeho původní výzdobu nahradily části hřbitovního litinového kříže. Do nedávné doby stál mezi dvěma vzrostlými lipami. postaven v roce 1843 nákladem Františka Mojžíška, výměnkáře z gruntu č. p. 79. Fundátor věnoval na jeho údržbu 30 zlatých. V roce 1870 byl obnoven po následcích větrných škod nákladem 20 zlatých 58 krejcarů. Není známo, zda již tehdy byla horní část kříže, jež Dřevěný kříž před bývalou samoobsluhou na dolním konci obce, 23. září 2007 Dřevěný kříž na č. p. 69 na Mlzácích Již v mapě druhého vojenského mapování je v těchto místech v sousedství Datyňského lesa vyznačen kříž. Dnešní objekt vznikl u č. p. 69 podle místní tradice na základě šťastného uhašení požáru (proto nese vyobrazení sv. Floriána). Jedná se o jednoduchý dřevěný kříž, který byl původně kryt stříškou. V jeho středové části se nachází dřevěný reliéf s vyobrazením sv. Floriána. Kříž byl opraven v nedávné době občany části Mlzáky. Dřevěný kříž pod Černou Zemí Kříž je umístěn v listnatém lese pod Černou Zemí směrem k Frýdeckému lesu. Jedná se o jednoduchý dřevěný kříž s jetelovitým ukončením ramen. Ve středové části je umístěn podstavec s připevněným kovovým stojanovým křížkem. Kříž náleží k nejmladším sakrálním památkám v katastru obce Sedliště. Dřevěný kříž s vyobrazením sv. Floriána na č. p. 69 na Mlzácích, r Dřevěný kříž na č. p. 31 Nejmladší dřevěný kříž v Sedlištích byl postaven v roce 2008 v zahradě č. p. 31 nákladem Boženy Fojtíkové. Posvěcen byl srpnu téhož roku sedlišťským farářem Pavlem Motykou. Na přední spodní straně vyryt nápis: L. P. / Namísto vyobrazení ukřižovaného Krista bylo do středu kříže umístěno kovové pozlacené srdce s paprsky. Nad ním vyryt nápis INRI. Kříž je opatřen plechovou stříškou. Kamenný kříž pod pilou Kříž nedaleko pily u okresní silnice ve směru na Mlzáky ve skupině tří vzrostlých jírovců je nejstarším křížem v katastru obce (pískovcový podstavec). Byl Český nápis na podstavci kamenného kříže sedláka Františka Mojžíška pod pilou, 6. prosince 2008 byla původně kamenná, nahrazena litinovým křížem se zlaceným korpusem ukřižovaného Krista (dnešní stav). Odstupňovaný pískovcový podstavec nese nápis: Postawen tento pama / tnik k chwale Pet Ran / Gežíše Krysta aby gdau / ce okolo wraucny obéto / wal modlitbu zaduše / zemřelých. / František Možišek / z toho gruntu Roku

58 1843 (transkripce: Postaven tento památník k chvále pět ran Ježíše Krista aby jdouce okolo vroucní obětoval modlitbu za duše zemřelých. František Mojžíšek z toho gruntu roku 1843.). Nad nápisem se nachází reliéf zobrazující veraikon. Nad římsou je osazen kamenný soklík. Kamenný kříž na novém hřbitově Centrální hřbitovní kříž byl postaven nákladem faráře Františka Nogola v roce Zhotovila kamenosochařská firma Rajmunda Schustera ve Frýdku. V přední části podstavce je vytesán nápis: Slitujte se nade / mnou, aspoň vy / přátelé moji. / Job. 19, 21. Na přední části soklu vytesán letopočet V pravém horním rohu stupně je vytesáno: Schuster Frýdek. Kříž dnes již postrádá korpus ukřižovaného Krista. Kamenný kříž na č. p. 14 U místní komunikace v horní části obce je v zahradě domu č. p. 14 umístěn kamenný kříž. Na přední straně původního pískovcového podstavce je vytesán nápis: Pochvalen but / Pan / JEŽÍŠ KRISTUS a na přední straně soklu: L P. Původní kříž byl nahrazen novým s plastikou ukřižovaného Krista. Na kříži je osazena novodobá lucerna. Kamenný kříž nedaleko centra obce Již v mapě druhého vojenského mapování je u místní komunikace nedaleko centra obce směrem na dolní konec vyznačen dřevěný kříž. V letech byl Kamenný kříž nedaleko centra obce, 17. května 2009 nahrazen současným pískovcovým křížem nákladem manželů Aloisie a Stanislava Fojtíkových, majitelů pozemku náležejícího k nedalekému č. p. 66. Jedná se o typizovanou průmyslovou produkci, jež je v regionu poměrně hojně zastoupena. Na odstupňovaném soklu je osazen podstavec, v jehož přední části je vytesán nápis: Kříž tento svatý / hlásá války hrůz y / obnaž chodče hlavu / svědomí své zkus. Nad nápisem je dnes již Záběr pořízený zřejmě u příležitosti posvěcení kříže manželů Marie a Ludvíka Mokrošových u silnice na Frýdek-Místek, r prázdná nika a torzo původní lucerny. V horní části manžele Stan. a Aloisie Fojtikovi. V sousedství kříže donedávna rostly dvě vzrostlé lípy. je umístěna kovová plastika ukřižovaného Krista a kamenná cedulka s vytesaným zlaceným nápisem INRI. U paty kříže je reliéf mešního kalichu s hostií. Ramena kříže jsou zakončena jetelovitě. Na zadní Nachází se na křižovatce Příčnice a okresní silnice Kamenný kříž u silnice na Frýdek-Místek straně soklu je nápis v rámu: / v sousedství č. p Tento objekt stojí na pozemku živym k smutne vz pomínce / padlym k věčne slavě //věnuji patřícím v minulosti k č. p Již v mapě druhého vo

59 jenského mapování je v těchto místech zaznačen kříž. Současný objekt byl postaven v roce 1940 nákladem manželů Marie a Ludvíka Mokrošových. Podstavec nese vpředu nápis: JÁ JSEM / VSKŘÍŠENÍ / A ŽI- VOT! / Jan II, 25. Dole na soklu je vytesáno: L. P / GAVLAS FRÝDEK a v zadní části podstavce: VĚ- NOVALI / MANŽELÉ / LUDVÍK A MARIE / MOKROŠOVI. Původní kříž s plastikou ukřižovaného Krista byl nahrazen novodobým bez plastiky. Původně stál mezi dvěma vzrostlými lípami. Kamenný kříž pod Příčnicí V roce 1943 postavil sedlák František Krpel z gruntu č. p. 3 na svém poli kamenný kříž jako památku na úmrtí svého šestnáctiletého syna. Podstavec nese na přední straně nápis: BOŽE ŽEHNEJ / PRÁCI / DĚLNÍKA PŮDY. Na přední straně soklu je nápis: POSTAVENO / POD DOJMEM UDALOSTI / ZE DNE Mramorový kříž nese plastiku ukřižovaného Krista, nad ní vytesáno I. N. R. I. Kříž je umístěn mezi čtyřmi lipami. Druhé vojenské mapování eviduje kříž rovněž na Příčnici nedaleko od tohoto místa. Sloup sv. Huberta na Rohově Již v mapě druhého vojenského mapování je u místní komunikace Sedliště Řepiště vpravo před lesem nedaleko návrší Rohov (332 m n. m.) vyznačen sakrální objekt. Až donedávna se zde nacházel dřevěný sloupek s vitrínkou. V roce 2010 ho nahradil vysoký dřevěný sloup s vyřezávaným reliéfem sv. Huberta, patrona myslivců a lesníků. Kamenný Krplův kříž pod Příčnicí, 30. prosince 2012 Na přední straně sloupu je vyřezán letopočet MMX, na boční O. U. SEDLIŠTĚ Obraz Nejsladšího srdce Panny Marie na stromě v Americe Na stromě v osadě Amerika je u polní cesty na okraji lesa nedaleko č. p. 127 zavěšen na lípě dřevěný zasklený obraz Reliéf sv. Huberta ze sloupu na Rohově, 3. července 2010 Obraz Nejsladšího srdce Panny Marie na stromě v Americe, 15. května 2013 s barvotiskovým motivem Nejsladšího srdce Panny Marie. Jeho původ není dosud spolehlivě objasněn. podle místní tradice spjat s loveckým neštěstím, při obraz přemístěn na katastr Václavovic. Jeho původ je němž přišly náhodou o život dvě děti. Obraz Panny Marie Ustavičné pomoci na stromě v Rynince Plastika Panny Marie Lurdské v č. p. 33 Na stromě u pramene Ryninka v Datyňském lese je zavěšen dřevěný zasklený obraz Panny Marie Ustavičné zahradnické usedlosti č. p. 33. Umístil ji zde její majitel Plastika Panny Marie Lurdské se nachází v nice někdejší pomoci. Původně se nacházel na nedalekém stromě a významný aktivista sedlišťského společenského života přelomu 19. a 20. století Jan Polach na katastru Sedlišť, vzhledem ke skácení stromu byl ( )

60 Dřevěný sloup sv. Huberta na Rohově, v pozadí panorama Beskyd, 3. července 2010 Poutní místo Hájek v Lískovci u Frýdku, kolem r Poutní místo Hájek S církevními dějinami Sedlišť je neodmyslitelně spjato rovněž poutní místo Hájek, nacházející se v sousedním Lískovci (dnes součást Frýdku-Místku), nedaleko katastrální hranice se Sedlištěmi. Místo náleží k frýdecké farnosti. V roce 1786 vztyčil v panském lese Hájek lesník Michal Hirschheimer dřevěný kříž u vodního pramene. K této události došlo paradoxně v období vlády Josefa II., jehož církevní reformy redukovaly počet poutních míst v habsburské monarchii. Tento osud měl potkat i nedávno dostavěný poutní chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Ke zrušení frýdeckého poutního místa však naštěstí nedošlo. Po počátečních soukromých pobožnostech věřících začali Hájek vyhledávat i poutníci navštěvující Frýdek. Tehdejší frýdecký farář, generální vikář Justus Vilém Pražma z Bílkova nechal kříž zastřešit a jeho nástupce, farář Josef Karel Schipp, zde roku 1834 vybudoval nynější dřevěnou kapli Povýšení sv. Kříže. Frýdecký farář Pavel Prutek nechal roku 1840 zhotovit nad pramenem kamennou studni s okrasnou mříží. Většina procesí neopomenula Hájek při cestě do Frýdku anebo zpátky domů navštívit. Poutníci se občerstvili vodou z pramene, umyli se anebo si na památku nabrali do lahvičky vodu, v jejíž léčivou moc věřili. Biskup Robert Herzog, který stál v čele vratislavské diecéze v letech , měl v úmyslu zde vybudovat kostel. Předčasná smrt mu v úmyslu zabránila. Roku 1891 přibyl do kaple nynější hlavní oltář s dřevěným sousoším Kalvárie, které věnovala Julie Janitzká z Frýdku a které bylo slavnostně posvěceno frýdeckým farářem Karlem Findinským 15. srpna Náročná oprava kaple proběhla v letech Tehdy byla původní šindelová střecha nahrazena eternitovou krytinou a vznikla také zvonice. Areál postupně doplnily sochy Nejsvětějšího srdce Ježíšova a Nejsladšího srdce Panny Marie z umělého kamene v nadživotní velikosti nad schodištěm ke studni a zasklený obraz Panny Marie Frýdecké přemístěný zde ze staletého dubu na nedaleké autobusové točně. Malba je dílem frýdeckého rodáka Josefa Langa. Poslední generální rekonstrukce celého areálu poutního místa Hájek byla realizována v letech za finanční podpory Magistrátu města Frýdek-Místek, Římskokatolické farnosti Frýdek, mnoha sponzorů a dárců. Dne 1. září 2007 obnovenou kapli v Hájku slavnostně požehnal ostravsko- -opavský biskup František Václav Lobkowicz. V roce

61 Oltář v kapli Povýšení sv. Kříže v Hájku, r proběhla druhá fáza rekonstrukce Hájku, při níž bylo upravováno okolí kaple. Vznikla sjezdová rampa od kaple k prameni. U příležitosti ukončení rekonstrukce zde byla 30. srpna 2009 sloužena mše frýdeckým farářem Miroslawem Jeselem, CSsR. Další, málo známou zajímavostí Hájku (již na katastru Sedlišť), je památník desetiletého výročí vzniku Československé Poutníci u svaté vody v Hájku, r republiky. Jedná se o opracovaný žulový kámen v lese slavnostně odhalený 28. října Sedlišťští katolíci do Hájku putovali v tradičním procesí počátkem září, kdy se zde konala hlavní poutní slavnost Povýšení sv. Kříže. Již v nejstarší dochované ohláškové knize sedlišťské farnosti z let se dočteme, že v neděli 1. září 1895 farář František Nogol v sedlišťském kostele oznamoval: Dnes o 2. hod. proceství do Hájka. V 50. letech 20. století došlo k postupnému omezování této náboženské akce ze strany komunistického režimu. Duchovní správce farnosti si musel vždy písemně vyžádat povolení ke konání procesí od církevního odboru ONV ve Frýdku-Místku. Dne 11. srpna 1958 tak administrátor Nogol psal: Každý rok jsme po sklizni úrody polní chodili do Hájku v Lískovci Pánu Bohu poděkovati za požehnání úrod polních. Letos chceme tam jíti 31. srpna 1958 v neděli, kdyby bylo deštivé počasí 7. září 1958 v neděli. Jako jiná léta chceme jíti cestou středem obce a z pátky přes Černou zem. Vyšli bychom od kostela o druhé hodině odpoledne, kdy vozidla nedělají žádných překážek. Zpátky do kostela na svátostné požehnání. Též 15, 16, 17 naší Československé ústavy o svobodě svědomí avyznání takovým úkonům dávají volnost. Míru zdar! P. Nogol Josef, farář. Vedoucí odboru František Golima Nogolovi souhlas s konáním akce udělil s podmínkou, že se bude průvod konati polními cestami mimo hlavní silnici a za bez pečnost a pořádek během průvodu zodpovídá duchovní správce. O rok později bylo procesí Nogolovi povoleno na neděli 6. září 1959, ovšem s podmínkou, že jeho trasa povede: výlučně od kostela polní cestou směrem na Řepiště k hostinci Bartkovi a pak do Hájku a touže cestou z pět. Vzhledem k přetrvávající nepřízni ze strany vládnoucí K povolení byl připojen dovětek adresovaný Golimou diktatury k této tradiční náboženské akci se v dalších duchovnímu správci v arogantním tónu: Je úplně zbytečné desetiletích upustilo pořádání organizovaného procesí z Vaší strany při příštích žádostech psaní upomínajících dopisů a pouť do Hájku nabyla soukromého rázu jednotlivců apod. Zbytečně nás s tím zatěžujete a plýtváte papírem. Vaše i skupin věřících. záležitost bude stejně vždy vyřízena až na ní dojde pořadí

62 Sedlišťští rodáci na vinici Páně Sedlišťský kostel byl po celá staletí, stejně jako dnes, duchovním srdcem této slezské obce. Nejsme schopni písemně zachytit tisíce lidských příběhů, proseb, modliteb, které pamatují jeho starobylé stěny. Nevíme, nakolik neopakovatelná atmosféra tohoto dřevěného chrámu ovlivnila rozhodnutí pro duchovní povolání několika zdejších rodáků, které si nyní představíme. Prvním knězem, u něhož je znám sedlišťský původ, byl Josef Petrek. Narodil se roku 1746 (pokřtěn 1. února) manželům Anně a Janu Petrekovým ze sedlišťského panského dvora. Petrek po přijetí kněžského svěcení působil jako kooperátor v Těrlicku, kde je připomínán roku O deset let později byl ustanoven administrátorem v Domaslavicích, neboť zdejší dlouholetý farář Adam Jan Nepomuk Gřegořek ( ) zcela oslepl. Po Gřegořkově rezignaci na domaslavickou faru a jeho odchodu do Frýdku se stal Petrek zdejším farářem. Investován byl 1. září Za jeho působení v domaslavické farnosti byla Potvrzení o studiu Víta Mojžíška na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, 14. prosince 1923 v únoru 1788 zahájena výstavba zděného filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Soběšovicích, který nahradil starý dřevěný kostel (zděný kostel likvidován v roce 1957 v souvislosti s výstavbou Žermanické přehrady). Dokončení a vysvěcení soběšovického kostela se však Petrek nedožil. Zemřel předčasně zaopatřen svátostmi 13. března Tento kněz byl podle některých zpráv velmi přísný na polní zloděje a po jednom dokonce vystřelil. Dalším knězem, pocházejím ze Sedlišť byl JUDr. Vít Jan Mojžíšek. Narodil se 15. června 1893 v zahradnické usedlosti č. p. 41 v Sedlištích manželům Valentinu Mojžíškovi a Barboře, rozené Hrabcové, dceři sedláka Josefa Hrabce ze Žermanic. Byl pokřtěn 24. června farářem Františkem Nogolem v sedlišťském kostele. Kmotry u křtu byli manželé Johana a Jan Jiříkovi, sedláci z Bruzovic. Vít vstoupil po maturitě na místeckém gymnáziu (12. července 1912) a krátkém studiu práva na Karlově univerzitě v Praze (zimní semestr 1912/1913) do kněžského semináře ve Vidnavě. Zde přijal 30. července 1916 kněžské svěcení. Působil jako kooperátor v Mnichově (Einsiedel) u Vrbna pod Pradědem. V roce 1917 byl přeložen do Staré Červené Vody u Vidnavy. Od 10. ledna do 30. dubna 1918 byl administrátorem farnosti Kobylá nad Vidnavkou. Brzy začal trpět chrlením krve a léčil se v Těšíně, kde zastával od 1. listopadu 1918 do 31. května 1920 místo duchovního správce v klášteře alžbětinek. Od 1. června do 31. října 1920 byl kooperátorem v Bruzovicích, poté působil až do 30. září 1925 jako kooperátor ve Slezské Ostravě. Od 1. září 1924 zastával dosazení na těrlické beneficium ostře protestovali. v Těrlicku. Farníci polské národnosti proti Mojžíškově místo katechety na Československé státní chlapecké Štvavá kampaň proti jeho osobě našla ohlas v celé a dívčí obecné a měšťanské škole ve Fryštátě. V této řadě tendenčních dobových tiskovin (výběrově např. době získal doktorát práv na Masarykově univerzitě Wiesław Wojnar, Prawda o Cierlicku gdzie Żwirko i Wigura v Brně. V polovině roku 1933 byl ustanoven farářem startowali do wieczności. Czeski Cieszyn 1934). Navzdory Kněžská legitimace JUDr. Víta Mojžíška vystavená pražským arcibiskupstvím, 31. října

63 tlakům Mojžíšek v Těrlicku působil do roku 1938, kdy musel farnost v souvislosti s polskou okupací části českého Těšínska opustit. Stal se duchovním správcem středočeské farnosti Vepřek nedaleko Kralup nad Vltavou, od července 1940 působil v Praze-Michli, kde Upomínka na zemřelého JUDr. Víta Mojžíška, r byl od 1. ledna 1941 ustanoven farářem. V průběhu válečného roku 1941 se faráři Mojžíškovi podařilo podle plánu významného urbanisty Emanuela Hrušky ( ) vystavět dřevěný provizorní filiální kostel sv. Františka z Assisi na Habrovce v Krči, která náležela k michelské farnosti a čítala obyvatel bez kostela. K Mojžíškem plánovanému rožšíření barokního farního kostela Narození Panny Marie v Michli v roce 1948 již nedošlo. Jako duchovní správce této farnosti působil do své smrti 4. června Ještě o Velikonocích roku 1956 vykonal Mojžíšek bohoslužby ve své rodné obci, kterou navštívil. Je pohřben v kněžské hrobce na hřbitově v pražských Olšanech. Kněžského svěcení se nedožil jiný sedlišťský rodák, bohoslovec Jan Krpel. Narodil se 29. září 1864 v č. p. 3 jako syn sedláka Františka Krpla a manželky Anny, rozené Hrabcové. Po maturitě na těšínském gymnáziu začal v Olomouci se studiem bohosloví, leč po druhém ročníku studia přerušiti a v domově úlevy v neduhu plicním hledati musel. Ale nemoc zakořeněná odstraniti se nedala, nýbrž čím dál tím patrněji v těle chřadnoucím řádila. S napnutím sil súčastnil se ještě vloni slavnosti svěcení praporu Besedy Sedlišťské (1891), aby pořádal, radil a pomáhal kde a jak jen mohl. V pátek 10. června 1892 se v sedlišťském kostele konal Krplův pohřeb. Pohřební mši sloužil frýdecký kaplan František Havlas, který pronesl i kázání. Kondukt vykonal generální vikář rakouské části vratislavské diecéze Karel Findinský. Kromě sedlišťského faráře Františka Nogola a jeho předchůdce Poledníka se pohřbu zúčastnili další čtyři kněží a šest Krplových Alfons Karas, kolem r spolužáků z olomouckého semináře. Beseda Sedlišťská o tom referovala v Opavském Týdenníku: Stáli jsme totiž nad rakví ctihodného pana bohoslovce Jana Krpla, jenž byl chloubou své matky vdovy, radostí své rodiny, nadějí našeho lidu, že mu bude jednou cherubem v náboženských a národních potřebách jeho Sedlišťský původ po otci měl Alfons Eduard Karas. Narodil se 19. října 1886 v Pržně u Frýdku učiteli Eduardu Karasovi ( ), rodáku ze Sedlišť a jeho manželce Johaně Julii, rozené Kuběnské z Lubna. Dne 4. července 1915 přijal v Praze kněžské svěcení a o sedm dní později sloužil ve farním kostele sv. Ignáce z Loyoly na Borové v Malenovicích primiční mši. Především počátkem 20. let 20. století se Karas aktivně podílel na společenském životě v rodné borovské farnosti, stál například u založení malenovického odboru Matice osvěty lidové. Naposledy působil jako katecheta na české státní obecné škole v Karviné (od 1. září 1922). Zemřel 22. dubna 1935 v moravskoostravské nemocnici na následky tuberkulózy a byl pohřben na hřbitově v Moravské Ostravě

64 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť Sedlišťský dřevěný kostel Všech svatých se řadí do poměrně početné skupiny dřevěných kostelů, jež se zachovaly v dnešní české části historického Těšínska (Těšínského Slezska). Můžeme konstatovat, že do nástupu baroka v tomto regionu dřevěné sakrální stavby nad zděnými převažovaly. Důvodem byla především snadná dostupnost dřeva jako stavebního materiálu. V nejbližším okolí Sedlišť existovala řada dřevěných chrámů ještě ve druhé polovině 18. století. Výběrově jmenujme farní kostel sv. Mikuláše v Šenově, jenž v letech nahradil zděný barokní chrám Prozřetelnosti Boží, farní kostel sv. Markéty v Dolních Bludovicích, nahrazený v letech dnešním zděným kostelem či filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci, který nahradil dnešní kostel v letech Dřevěný farní kostel sv. Jana Křtitele stál do roku 1806 rovněž ve Vratimově. Po rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko v roce 1920 se v české části tohoto historického území nacházelo devět dřevěných kostelů (Albrechtice, Bystřice, Dolní Marklovice, Guty, Nýdek, Řepiště, Sedliště, Staré Hamry-Gruň a Vyšní Lhoty-Prašivá). V roce 1936 jejich řadu obohatila novostavba kostela sv. Cyrila a Metoděje v Hrčavě. V nejbližším okolí Sedlišť se nachází dřevěný kostel sv. Michaela archanděla v sousední obci Řepiště. Jeho původ je kladen minimálně do 16. století. Až do roku 1654 byl farním kostelem a náležel evangelíkům. Poté se stal filiálním kostelem farnosti Šenov a od roku 1785 náleží k farnosti Vratimov. Původní patrocinium sv. Mikuláše bylo v 18. století nahrazeno sv. Michaelem archandělem. Obrazy obou světců nalezneme na hlavním oltáři. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Jakubu Většímu a sv. Janu Nepomuckému. Mezi nejcennější části mobiliáře řepišťského kostela patří vyřezávaná barokní kazatelna z 18. století či barokní varhany, jež pocházejí z dílny frýdeckého varhanáře Františka Horčičky ( ). Hudební nástroj se v roce 2009 dočkal celkové rekonstrukce. Dřevěné kostely v Sedlištích a Řepištích patří k nejvýznamnějším a nejcennějším památkám Regionu Slezská brána. V blízkosti Řepišť, ovšem již na moravské straně historické zemské hranice, se v ostravské městské části Hrabová nachází dřevěný farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Existenci jeho předchůdce ze 60. let 16. století zpečetily 2. dubna 2002 plameny ničivého požáru. Po této tragické události zůstala z kostela zachována pouze větší část sakristie a torzo presbytáře. Jelikož se jednalo o jeden z nejhodnotnějších a nejstarších dřevěných kostelů v České republice, došlo k výstavbě jeho repliky podle projektu Antonína Závady a Antonína Závady ml. z Valašského Meziříčí. Stalo se tak díky mimořádné obětavosti místních občanů i sponzorů. Nový dřevěný hrabovský kostel vysvětil ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz 27. listopadu Pokud bychom se od dřevěného kostela v Sedlištích vydali severním směrem, najdeme v nížinaté části českého Těšínska (a dnešního turistického regionu a na hoře Prašivé (obec Vyšní Lhoty), jež z tohoto Těšínské Slezsko) dva barokní dřevěné kostely. Jejich zachování v silně industrializované krajině pů- a Valašsko. hlediska náleží k turistickému regionu Beskydy sobí ve stínu těžních věží téměř jako zázrak. Starším Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na českém Těšínsku nalezneme v třinecké městské části Guty. je filiální kostel Nanebevstoupení Páně v Dolních Marklovicích které jsou dnes součástí obce Petrovice u Karviné. Byl postaven v roce 1739 na místě 16. století. Až do roku 1654 sloužil evangelíkům. Zdejší filiální kostel Božího Těla pochází ze 60. let staršího dřevěného kostela sv. Mikuláše, který byl Jeho architektura zaujme především masivní, původně samostatně stojící zvonicí, v níž se do- v roce 1654 odňat evangelíkům. Tento původně filiální kostel žibřidovické farnosti dnes náleží k farnosti Petrovice. Z jeho architektury zaujme masívní, Interiér gutského kostela disponuje množstvím nedávna nacházel renesanční zvon z roku původně samostatně stojící zvonice. Z interéru si vzácných renesančních a barokních památek. Výběrově zmíníme alespoň původní hlavní oltář z roku zasluhuje pozornost především obnovená bohatá barokní výmalba a hodnotný barokní a klasicistní 1591 s obrazem Poslední večeře Páně či soubor čtyř mobiliář. Na hřbitově v nedalekých Albrechticích rozměrných pláten z první poloviny 18. století, která nalezneme barokní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla. sloužila jako didaktické pomůcky těšínských jezuitů při misijní činnosti. Z období třicetileté války Byl postaven pravděpodobně v roce 1766 na místě staršího dřevěného předchůdce. Až do 30. let 20. století byl filiálním kostelem farnosti Karviná. V letech korativní malbou a českým nápisem z roku pochází unikátní kruchta ve tvaru písmene L s de byl nedaleko vystavěn zděný farní kostel Tomuto kostelu se architekturou podobal dřevěný sv. Petra a Pavla. Z mobiliáře dřevěného albrechtického kostela zaujmou především barokní oltáře a ka- zděnému chrámu v roce Gutský kostel prošel kostel sv. Bartoloměje v Třanovicích, který ustoupil zatelna. Typologicky velice podobnou stavbou byl v letech náročnou rekonstrukcí, která až do roku 1913 dřevěný kostel sv. Máří Magdalény spočívala především v opravě střechy a krovu. Do z roku 1779 v sousední Stonavě. roku 1576 jsou kladeny počátky kostela sv. Mikuláše Se zvýšeným počtem kostelů na českém Těšínsku se v Nýdku. V roce 1581 byl pro něj pořízen zvon. však setkáme v jeho horské části. Jedná se o kostely Tento filiální kostel vendryňské farnosti sloužil v Bystřici, Gutech, Hrčavě a Nýdku, které řadíme rovněž do roku 1654 evangelíkům. Pozdější úpravy do oblasti dnešního turistického regionu Těšínské poněkud setřely jeho archaický ráz. V roce 2005 Slezsko a kostely v osadě Gruň (obec Staré Hamry) však došlo k obnově šindelové krytiny. Prostému

65 interiéru dominuje barokní hlavní oltář z roku 1746 s bohatými řezbami a plastikami světců: Dominika, Františka Xaverského, Pavla a Petra. S Nýdkem sousedí obec Bystřice, v níž byl v letech byl postaven dřevěný kostel Povýšení sv. Kříže podle návrhu těšínského stavitele Albína Teodora Prokopa ( ). Jedná se, stejně jako v případě Nýdku, o filiální kostel farnosti Vendryně. Nahradil starší dřevěný kostel téhož patrocinia pochazející z 80. let 16. století. Původní bystřický dřevěný kostel, typologicky odpovídající kostelu v sousedním Nýdku, byl až do roku 1654 rovněž evangelickým. Z interiéru současného kostela stojí za pozornost hlavní oltář, jenž je kopií původního raně barokního oltáře (dnes v dřevěné kapli sv. Hedviky ve Visle) či trojdílný renesanční oltář z roku 1588, zřejmě dílo těšínského malíře Pavla Reyse (Reisse). Dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hrčavě, byl vystavěn až v roce 1936 nákladem Slezské Matice osvěty lidové s přičiněním jablunkovského arcikněze a faráře Josefa Hanzlíka ( ) jako filiální kostel jablunkovské farnosti. V prostém interiéru zaujme především dřevěná křtitelnice, jež je dílem místního rodáka Ondřeje Zogaty ( ). Každoroční cyrilometodějská pouť v Hrčavě, obci na trojmezí České republiky, Polska a Slovenska svým významem přesahuje církevní charakter. Poutní kostel na hoře Prašivé pochází ze stejné doby jako současný kostel v Sedlištích. Byl vystavěn kolem roku 1640 nákladem držitele frýdeckého panství, Jiřího z Oppersdorfu v nadmořské výšce 706 metrů (dnes katastr obce Vyšní Lhoty). Původní patrocinium sv. Ignáce z Loyoly bylo v roce 1673 nahrazeno populárním sv. Antonínem Paduánským. I když jsou počátky kostela opředeny romantickou pověstí, ve skutečnosti byl postaven v souvislosti se spory o pastviny mezi frýdeckým a těšínským panstvím. Do roku 1791 náležel do správy frýdeckých farářů, poté se stal filiálním kostelem farnosti Dobrá. Současná věž pochází z roku Prostému interiéru dominuje hlavní oltář ze 60. let 19. století. Kostel patří k nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším poutním místům na Těšínsku. Z finančního odkazu kněze Filipa Jakuba Habernala ( ) byl v letech vystavěn dřevěný kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v horské osadě Gruň v katastru obce Staré Hamry. Původně se na tomto místě nacházela pískovcová plastika Panny Marie Frýdecké, kterou zde nechal roku 1773 postavit místní pasekář Šimon Tomeček. Retabulum hlavního oltáře kostela na Gruni je dílem sedlišťského řezbáře Ondřeje Gavlase ( ). Zdobí ho plastiky Krista Dobrého pastýře a světců: Antonína Paduánského, Filipa, Jana Nepomuckého a Karla Boromejského jako upomínka na čtyři kněze, jež se zasloužili o výstavbu tohoto původně filiálního kostela farnosti Staré Hamry, od roku 1994 farnosti Ostravice. Rovněž na historickém území Moravy se kromě již zmíněné Hrabové do dnešních dnů dochovalo několik dřevěných kostelů. Z nejbližšího okolí Sedlišť zmíníme alespoň dva, jež náleží k turistickému regionu Beskydy a Valašsko. Specifickou architekturu nabízí 128 Dřevěné kostely v okolí Sedlišť 129

66 kostel sv. Bedřicha (Fridricha) v horské Bílé, která byla až do roku 1951 součástí rozlehlé obce Ostravice. V tomto letovisku olomouckých arcibiskupů byl v letech postaven nákladem olomouckého arcibiskupa Fridricha Egona z Fürstenberku ( ) kostel podle návrhu Ing. Antonína Kybasta ( ). Stavba zaujme především nezvyklou a náročnou konstrukcí po vzoru skandinávských kostelů a vysokými dřevěnými sloupy v interiéru. Původně filiální kostel farnosti Ostravice byl v roce 1911 v souvislosti se vznikem farnosti Bílá povýšen na farní. Určitý unikát představuje dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem. Tento původně řeckokatolický kostel sv. Michaela archanděla z přelomu 17. a 18. století stával po staletí v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. V roce 1928 tuto poškozenou stavbu zakoupil Ing. Eduard Šebela ( ), generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů a o tři roku později ji nechal převézt do Kunčic pod Ondřejníkem. Zde byl kostel znovu postaven na pozemku patřícím k Šebelově vile a 23. srpna 1931 vysvěcen ke cti sv. Prokopa a Barbory, patronů horníků. Kostel, který je dnes filiálním kostelem farnosti Kunčice pod Ondřejníkem, je jedním z šesti dřevěných kostelů přenesených ve 30. letech 20. století z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska do českých zemí. Dřevo je materiálem, z něhož byly, a dodnes jsou, stavěny kromě kostelů i drobnější sakrální stavby. Množství dřevěných křížů v sedlišťském katastru je toho ostatně dokladem. Kromě již zmíněné kaple v Lískovci-Hájku bychom rádi upozornili ještě na dřevěnou kapli sv. Anežky České z roku 1990 v Řepištích- -Rakovci. Sedlišťský kostel Všech svatých se svými dějinami, bohatou výzdobou a památkami patří k nejvýznamnějším a nejstarším dřevěným kostelům v České republice. Je trvalou součástí cenného odkazu života, umění a především víry našich předků. Proto si tato stavba zaslouží náš respekt i žádoucí ochranu. K bližšímu pochopení tohoto významu má napomoci i tato kniha. Autor si na tomto místě dovoluje jmenovitě poděkovat několika lidem, kteří se zasloužili o vznik této knihy a stáli u jejího zrodu. Za vydavatele to jsou v prvé řadě Ing. Jaromír Krejčok, starosta obce Sedliště a Rostislav Kožušník, starosta obce Řepiště a předseda sdružení obcí Slezská brána. Oba s nevšední vstřícností pomáhali při kompletaci obrazového materiálu i některých informačních zdrojů a archiválií. Neutuchajícím entuziazmem přispíval ke vzniku knihy frýdecko-místecký fotograf Ing. Miroslav Lysek. Knihu provází množství jeho krásných fotografií. Tuto osobnost je možno směle označit za hybnou sílu celého díla. Poděkování náleží několika duchovním, především současnému sedlišťskému faráři P. Mgr. Pavlovi Motykovi a diecéznímu konzervátorovi P. Mgr. Rudolfovi Kopeckému za umožnění pořízení podrobné fotodokumentace sedlišťského kostela a zapůjčení historických fotografií. Uznání náleží P. Antoniovi Perézovi, Mld, vikáři farnosti Praha-Michle, za aktivní pomoc při pátrání po osudech sedlišťského rodáka Poděkování autora P. Víta Mojžíška. Děkujeme všem kolegům z archivů a muzeí, kteří s ochotou poskytli historickou ikonografii. Jmenujme alespoň PhDr. Tomáše Adamce (Státní okresní archiv Frýdek-Místek), RNDr. Tomáše Grima, Ph.D. (Český ústav zeměměřický a katastrální v Praze), Moniku Ruskovou (Muzeum Lašská jizba v Sedlištích) či Mgr. Mariana Dembinioka a Mgr. Mariusze Makowského (Muzeum Śląska Cieszyńskiego w Cieszynie). Za poskytnutí dalšího obrazového materiálu pro tuto knihu se sluší vyslovit poděkování: Vlastě Hlostové ze Sedlišť, Renému Košťálovi ze Sedlišť, Ivě Pánkové ze Sedlišť, Marii Pohludkové ze Sedlišť, Ing. Mgr. Miroslavovi Přikrylovi ze Starého Města u Frýdku, Marii Rašíkové z Prahy, Aleně Šotkovské ze Sedlišť, Stanislavovi Varhautovi z Prahy a Henrykovi Wawreczkovi z Třince. Autorovy díky směřují rovněž k pracovníkům ostravského Image studia, s.r.o., kteří vtiskli knize grafickou podobu. V neposlední řadě děkuji manželce Pavle, která se zájmem a trpělivostí sledovala vznik této publikace

67 Příloha Přehled duchovních správců sedlišťského kostela Přehled uvádí všechny dosud známé duchovní správce farnosti Bruzovice do roku 1871, kdy vznikla samostatná 1665 Matyáš František Tlametius (Tlamečka), administrátor excurrendo farnost Sedliště. Do přehledu nejsou zahrnuta jména příslušníků pomocného kléru (kaplani a kooperátoři), kteří v sedlišťském kostele rovněž působili, nevykonávali však duchovní správu farnosti. Pomlčka před samostatným letopočtem znamená, že kněz ve farnosti působil, není však známo od kterého data. Administrátor excurrendo je označení pro dojíždějícího kněze z jiné farnosti, který je pověřen dočasným vedením neobsazené farnosti. Latinskou zkratkou CSsR jsou označeni příslušníci Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Congregatio Sanctissimi Redemptoris) neboli redemptoristé Gabriel Ferdinand Valentin Kwiezdinski (Kvězdinský), farář Fridrich Ferdinand Chalík, farář Václav Ludvík Komínek, farář Ondřej Antonín Josef Bienek, farář Václav Tadeáš Faldyna, administrátor excurrendo Ondřej František Mandáč, farář Matěj František Tadeáš Vrána, administrátor excurrendo Matěj František Tadeáš Vrána, farář František Josef Schuster, farář František Josef Kasperek, administrátor Duchovní správa farnosti Bruzovice (do roku 1871) František Karel Leopold Schindler, farář 1803 František Tkáčv administrátor 1506 Matěj Polonus, farář Pavel Prutek, farář 1567 Tomáš, farář Ondřej Prutek, farář 1582 Michal Regulinus (Regulin), Karel Madry, farář administrátor excurrendo (poslední zmínka) Stanislav, farář Duchovní správa farnosti Sedliště (od roku 1871) 1592 Petr Strzelecius (Střelec),farář 1599 Adam Wysocki (Vysocký) Jan Josef Goril, farář z Velkopolska a Velkého Vysocka, farář 1877 Vincenc Zubek, administrátor Jan Siscinius, farář Jan Scultetus, farář Antonín Poledník, farář František Nogol, farář František Konečný, Bohumil Řezníček, administrátor administrátor excurrendo Bohumír Hozík, CSsR, farář Josef Nogol, farář Petr Bauchner, CSsR, Josef Bury, administrátor excurrendo administrátor excurrendo Bohumil Nikel, administrátor Tomasz Waściński, CSsR, Edmund Kempný, administrátor administrátor excurrendo Vladislav Schneider, administrator Karel Macků, administrátor Josef Byrtus, administrátor 2000 dosud Pavel Motyka, farář

68 Archivní prameny: Archiwum Archidiecezjalne we Wrocławiu fond Administracja Diecezji fond Akta Parafii i Miejscowósci Archiwum Państwowe w Katowicach, Oddział w Cieszynie fond Komora Cieszyńska Moravský zemský archiv v Brně fond B 2 Moravské gubernium církevní oddělení Národní archiv v Praze fond Česká dvorská kancelář Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě Archiv evidence a dokumentace: Sedliště Evidenční listy nemovitých a movitých kulturních památek: Sedliště Muzeum Lašská jizba v Sedlištích Fotografická kronika obce Sedliště Vyúčtování zvonové akce Zápisky pro farní kroniku v Sedlištích Soukromý archiv Reného Košťála Kniha zápisů z jednání Kroužku pro církevní záležitosti a ochranu kulturních památek při Osvětové besedě v Sedlištích ( ) a Farní rady v Sedlištích ( ) Soukromý archiv Marie Rašíkové Osobní pozůstalost P. Víta Mojžíška ( ) Zemský archiv v Opavě fond Generální vikariát v Těšíně fond Královský úřad v Opavě fond Sbírka matrik Severomoravského kraje fond Sbírka pozemkových knih Velkostatek Frýdek fond Urbariální komise slezská v Opavě listiny Použité prameny a literatura fond Velkostatek Frýdek fond Zemská vláda slezská v Opavě Zemský archiv v Opavě, pobočka v Olomouci fond Arcibiskupství Olomouc Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku fond Archiv obce Sedliště fond Děkanský úřad Frýdek fond Farní úřad Bruzovice fond Farní úřad Frýdek fond Farní úřad (Horní) Domaslavice fond Farní úřad Sedliště fond Obecná škola Sedliště fond Okresní národní výbor Frýdek-Místek fond Okresní úřad ve Frýdku Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv v Karviné fond Okresní úřad (Český) Těšín Edice pramenů: AL SAHEB, Jan PINDUR, David (edd.): Vizitační protokoly vratislavské diecéze z roku Frýdecké arcikněžství. Edice. Opava BRZOBOHATÝ, Jan DRKAL, Stanislav (edd.): Karolínský katastr slezský. 2. Praha JUNGNITZ, Joseph (ed.): Visitationsberichte der Diözese Breslau. Archidiakonat Oppeln. I. Breslau MORR, Josef: Der ehemals österreichische Anteil der Diözese Breslau nach den Visitationberichten des 16. und 17. Jahrhunderts II. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens 14/15, , s PANIC, Idzi (ed.): Sprawozdania wiz ytacyjne biskupów wrocławskich (z roku 1717). Dekanaty: ciesz yński, frysztacki, frydecki, wodzisławski i bielski. Acta Historica Silesiae Superioris I. Cieszyn SOBOTÍK, Bohumil GROBELNÝ, Andělín (edd.): Urbář panství frýdecko-místeckého z r Opava Literatura: ADAMCZYK, Irena a kol.: Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí. Drewniane kościoły i kaplice w Beskidach i okolicy. Cieszyn ADAMEC, Tomáš LYSEK, Miroslav: Region Slezská brána. Šenov ADAMUS, Alois: K statistice Těšínska. Černá země 4, , č. 9 10, s Al SAHEB, Jan PINDUR, David: Nejstarší dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. Cieszyńske studia muzealne Těšínský muzejní sborník 3, 2007, s AL SAHEB, Jan PINDUR, David: Příspěvek k dějinám frýdeckého panství v 17. století. Vlastivědné listy 31, 2005, č. 1, s BAKALA, Jaroslav: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek BARCIAK, Antoni: Początki sieci parafialnej w księstwie ciesz yńskim. In: Chmiel, Peter Drabina, Jan (red.): Die konfessionellen Verhältnisse im Teschener Schlesien von Mittelater bis zur Gegenwart Stosunki wyznaniowe na Śląsku Cieszyńskim od średniowiecza do współczesności. Ratingen 2000, s BARTOŇ, Josef (red.): Čtení o Sedlištích. Sborník k 700. výročí první písemné zmínky o Sedlištích. Sedliště BARTOŇ, Josef: Lašské národopisné sdružení Sedlišťané. 100 let od založení. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 11, 2010, s BARTOŠ, Josef SCHULZ, Jindřich TRAPL, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech XV. Okresy: Frýdek- Místek, Český Těšín. Olomouc Církevní památky Regionu Slezská brána. Šenov Vratimov FAJKOŠ, Karel: Svědectví lužicko-srbské kolonizace aneb o jedné velmi staré obci na Těšínsku, o Sedlištích. Těšínsko 11, 1968, č. 4, s. 7 9 HAVLAS, František: Děje- a životopisné památky farnosti Domaslovické. Opava HEYNE, Johann: Dokumentirte Geschichte des Bisthums und Hochstiftes Breslau II. Breslau HROZEK, Antonín: Z historie Občanské záložny ve Frýdku. In: Ročenka občanské záložny ve Frýdku.Frýdek 1928, s INDRA, Bohumír: Barokní řezbáři a sochaři Weissmannové ve Frýdku. Časopis Slezského musea, série B 37, 1988, č. 3, s JEŽ, Radim PINDUR, David: Oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili. K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 10, 2009, s KARASEK, Alfred KUHN, Walter STRZYGOWSKI, Josef: Die Holzkirchen in der Umgebung von Bielitz-Biala. Posen KARBANOVÁ, Pavla: Bruzovská beseda. Příspěvek k dějinám českého národního hnutí na Těšínsku. Těšínsko 55, 2012, č. 3, s KARZEL, Othmar: Die Reformation in Oberschlesien. Ausbreitung und Verlauf. Würzburg KNEIFEL, Reginald: Topographie des kaiserl. königl. Antheils von Schlesien. II/1. Brünn KROČEK, Miroslav: Fojti na frýdeckém panství (2. část). Těšínsko 56, 2003, č. 1, s

69 KROČEK, Miloslav: Z minulosti obce Sedliště. Těšínsko 44, 2001, č. 3, s LEBÁNKOVÁ, Miroslava: Umělecká litina na sedlišťském hřbitově. Těšínsko 33, 1990, č. 1, s.33. LIPOVSKI, Radek FIDRICHOVÁ, Šárka: Weissmann. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 9 (21), 2006, s LONDZIN, Józef: Historja generalnego wikarjatu w Ciesz ynie. Cieszyn LONDZIN, Józef: Kościoły drewniane na Śląsku Ciesz yńskiem. Z pośmiertnych zapisków Autora przejrzal, uzupełnił i do druku prz ygotował Ks. R. Tomanek. Cieszyn MARKGRAF, Herrmann: Die Rechnung über den Peterspfennig im Archidiakonat Oppeln Zeitschfrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens 27, 1893, s MATUSZCZAK, Józef: Studia nad kościołami drewnianymi na Górnym Śląsku. Bytom MENCL, Václav: Dřevěné kostelní stavby v českých zemích. Praha MLČÁK, Leoš: Státní seznam nemovitých kulturních památek okresu Frýdek-Místek. Ostrava Opravy církevních památek v zemi Moravskoslezské v l Zprávy památkové péče 1, 1937, č. 9, s PINDUR, David: 330 let od začátku výstavby kamenného kostela v Bruzovicích. Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 5, 2004, s PINDUR, David: Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Baz ylika Nawiedzenia Marii Panny we Frydku. Český Těšín PINDUR, David: Bienek, Ondřej Antonín Josef. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7 (19), 2005, s. 18. PINDUR, David: Historický a správní vývoj katolické církve na Frýdecku v raném novověku. Studia Comeniana et historica 35, 2005, č , s PINDUR, David: Chalík, Friedrich Ferdinand. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7 (19), 2005, s PINDUR, David: Kostel Božího Těla v Gutech. Střítež Guty PINDUR, David: Kostel sv. Antonína Paduánského a poutní tradice na Prašivé. In: Al Saheb, Jan a kol: Prašivá. Český Těšín 2011, s PINDUR, David: Kostel Všech svatých v Sedlištích. Sedliště PINDUR, David: Książe czasów przełomu. Kazimierz II. ciesz yński ( ) i jego wladztwo. Wrocław PINDUR, David: Náboženský život ve slezských farnostech Bruzovice a Dobrá do josefínských reforem. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1 (Confinia Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka), Opava 2008, s PINDUR, David: Počátky charitní péče v Bruzovicích. Těšínsko 48, 2005, č. 3, s PINDUR, David: Poutní tradice na Frýdecku v období pozdního baroka. Těšínsko 49, 2006, č. 3, s PINDUR, David: Pražmové z Bílkova a barokní náboženské festivity ve Frýdku. In: Pindur, David Turóci, Martin a kol.: Šľachta na Kysuciach a jej susedia. Šlechta na Kysucích a její sousedé. Čadca Český Těšín Žilina 2012, s PINDUR, David: Přehled nejstarší církevně správní organizace Těšínska. Od středověku do vzniku generálního vikariátu v roce In: Jirásek, Zdeněk (ed.): Polská papežská nunciatura v Opavě (Slezsko v církevních dějinách 18. století). Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis Supplementa Tomus V, Opava 2009, s PINDUR, David: Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví. In: Jež, Radim Pindur, David (edd.): Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let k dějinám Těšínského Slezska. Český Těšín 2010, s PINDUR, David: Scultetus, Jan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 9 (21), 2006, s PINDUR, David: Si Deus pro nobis, quis contra nos? Rod Oppersdorfů jako reprezentant barokního katolicismu v nižším stavovském panství Frýdek. In: Brňovják, Jiří Gojniczek, Wacław Zářický, Aleš: Šlechtic v Horním Slezsku. Vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska ( století). Szlachcic na Górnym Śląsku. Relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV XX wiek). Katowice Ostrava 2011, s PINDUR, David: Spor o Žermanice v 1. polovině 17. století. Těšínsko 48, 2005, č. 4, s PINDUR, David: Školství v Bruzovicích do začátku 19. století. Práce a studie Muzea Beskyd Společenské vědy 16, 2005, s PINDUR, David: Vrána, Matěj František Tadeáš. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10 (22), 2007, s PINDUR, David: Vznik panského dvora v Sedlištích. Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 6, 2005, s PINDUR, David: Z dějin farnosti Dobratice. Dobratice PINDUR, David: Z nejstarších dějin kostela Všech svatých v Sedlištích. Těšínsko 49, 2006, č. 1, s PITRONOVÁ, Blanka: Frýdecké urbáře z let 1580 a 1583 a jejich význam při majetkových změnách na panství. Slezský sborník 54, 1956, s PITRONOVÁ, Blanka: Poddanské nepokoje na frýdeckém panství v letech Radostná země 11, 1961, s POSPÍŠIL, Josef: Z památní knihy fary bruzovské. Věstník Matice Opavské 13, 1905, s PRASEK, Vincenc: Rodáci z Opavska a Frýdecka. Opava RADLINSKÝ, Miloš: Železné krávy. Selský archiv 1, 1902, č. 1, s. 27. ROSOVÁ, Romana: Dřevěné kostely v okrese Frýdek-Místek 1. část. Práce a studie Muzea Beskyd 24, 2012, s SCHIPP, Joseph Carl: Historisch- -topographische Beschreibung des Breslauer k. k. Diözesantheils. Teschen SCHENKOVÁ, Marie OLŠOVSKÝ, Jaromír: Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. Opava SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě. 1. Varhanáři. Brno SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě. 2. Varhany. Brno Św. Florian na Śląsku. Racibórz ŠKUTA, Vladimír: Dřevěné kostely na Těšínsku. Těšínsko 9, 1966, č. 3, s TAGLIAFERRO, Jan: Zemřelý arcikněz Antonín Poledník. Krátký životopisný nástin. Brno (1911). TENGLER, Ervín: 300 let dnešního kostela v Sedlištích. Moravská Ostrava TOVAČOVSKÝ, Oldřich SIKORA,

70 Jan SCHÖDELHAUSER, Vladimír: Historie poštoven na Těšínsku. Praha URBAN, Wincenty: Z dziejów dusz pasterstwa katolickiego w archidiakonacie opolskim i głogowskim w czasach nowoż ytnych I. Warszawa VACHOVÁ, Zdena: Lidové umění výtvarné. In: Štika, Jaroslav (ed.): Těšínsko. 4. Lidová píseň a hudba. Lidový tanec. Prozaická ústní slovesnost. Lidové umění výtvarné. Český Těšín Rožnov pod Radhoštěm VALOŠEK, Isidor: Bruzovice. Obraz života slezské vesnice ve století příspěvek k vlastivědě Frýdecka. Bruzovice VARHAUT, Stanislav: Proměny Krče a Michle, aneb, Stručný průvodce dějin Michelské farnosti. Praha VAVROUŠEK, Bohumil: Kostel na dědině a v městečku. Praha VESELSKÁ, Jiřina: Dřevěné kostely v Beskydech a Pobeskydí. Frýdek-Místek VESELSKÁ, Jiřina: Dřevěné kostely v okolí Frýdku-Místku. Frýdek-Místek VESELSKÁ, Jiřina: Sakrální památky v okrese Frýdek-Místek II dřevěné kostely. Těšínsko 15, 1972, č. 1 2, s VYCHODIL, Josef: Farské chalupy. Selský archiv 3, 1904, č. 2, s WOJNAR, Wiesław: Prawda o Cierlicku gdzie Żwirko i Wigura startowali do wieczności. Czeski Cieszyn ŽÁČEK, Rudolf: K cenám na Frýdecku koncem 17. a počátkem 18. století. Těšínsko 39, 1996, č. 1, s ŽÁČEK, Rudolf: Pobeskydí od husitství od husitství do Bílé hory. Frýdek-Místek ŽÁČEK, Rudolf: Pobeskydí v letech (místopisný přehled). Frýdek-Místek Rukopisy: GARBOVÁ, Eva: Epigrafické památky okresu Frýdek-Místek. Diplomová práce Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Brno KOUŘILOVÁ, Markéta: Sociální poměry na frýdeckém panství ve 2. polovině 18. století. Ročníková práce Ústavu historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Opava KUTHAN, Petr DOLEŽAL, Vladimír: Zpráva o restaurování a průzkumu ve farním kostele v Sedlištích. S. l NEČÁSKOVÁ, Milena: Restaurování nástěnných a nástropních maleb v kostele Všech svatých v Sedlištích. S. l PETER, Václav: Bruzovští rodáci na vinici Páně. Ostrava-Michálkovice s. d. (1955). PINDUR, David: Dějiny farnosti Bruzovice do začátku 19. století. Rigorózní práce Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Opava PINDUR, David: Frýdecké arcikněžství v letech (v kontextu těšínského biskupského komisariátu). Disertační práce Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Opava ONDEREK, Josef POLACH, Josef STŘÍŽ, Antonín Ferdinand: O naší vesnici Sedlištích. Sedliště SLÍVA, Ladislav: Kronika bruzovské farnosti II. Bruzovice TRIZULJAKOVÁ, Miroslava: Zpráva o restaurátorské práci: restaurování oltářních obrazů z kostela Všech svatých v Sedlištích (včetně rámů). S. l Statistické příručky a přehledy: Apoštolská administratura v Českém Těšíně. Stav k 1. lednu Český Těšín Apoštolská administratura v Českém Těšíně. Stav k 1. prosinci Český Těšín Catalogus cleri Archidioecesis Olomucensis anno reparatae salutis Olomucii Catalogus cleri Archidioecesis Olomucensis Olomucii Handbuch des Bistums Breslau und seines Delegaturbezirks für das Jahr Breslau Handbuch des Erzbistums Breslau für das Jahr Breslau Chytilův úplný adresář Moravy a Slezska. I/II. Slezsko. Praha LUKEŠ, Josef: Obraz Slezska v číslech. Praha Obyvatelstvo Slezska a Hlučínska v několika nejdůležitějších směrech na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921 se zvláštním ohledem na předešlá sčítání lidu. S dodatkem. Die Bevölkerung Schlesiens und des Hultschiner Gebietes in einigen wichtigeren Beziehungen auf Grund der Volskszählung vom 15. Februar 1921 mit besondere Breücksichtigung der vorhergegangenen Volkszählungen. Mit einem Anhang. Opava Troppau Österreichischer Zentralkataster sämtlicher Handels-, Industrie- und Gewerbebetriebe. XVII. Die Betriebe von Schlesien. Handelskammerbezirk Troppau. Wien SCHIPP, Joseph Karl: Stand des Breslauer k. k. Diozesantheils mit Ende des Jahrs Teschen Schematismus des Bisthums Breslau und seines Delegatur- Bezirks für das Jahr Breslau Denní tisk: Katolické noviny, Slezské listy,

71 Zdroje vyobrazení Číslo označuje stranu, na níž se vyobrazení nachází, číslo za lomítkem označuje pořadí obrázku na straně. Instituce: Český ústav zeměměřický a katastrální v Praze, Ústřední archiv: 30/1 Muzeum Lašská jizba Sedliště: 9, 10, 11, 12, 13/1, 36, 38, 45, 85, 87/2, 88, 105/1, 107/1, 113/1 Muzeum Śląska Cieszyńskiego: 32, 33, zadní strana obálky Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava: 51/2, 74/1, 76/1 2, Římskokatolická farnost Bruzovice: 83/2, 94/1 Římskokatolická farnost Sedliště: 52/2, 53/1, 80/1 2, 84/2 Obecní úřad Sedliště: 53/2, 54/1 4, 55/1 2, 56/2 3, 101 Zemský archiv v Opavě: 8 Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Frýdek-Místek: 15, 19, 23, 26/2, 28, 29, 30/2, 34/1, 40/1, 42, 77, 78, 79, 81/1 2, 86/2, 96, 104/1, 109/2, 111/1, 112 Autorské fotografie : David Dominik: 61/1, 63/2 Lysek Miroslav: přední strana obálky, 52/1, 53/3, 57/1 3, 58/1 3, 59/1 2, 60/1 2, 62/1 6, 63/1, 63/3 4, 64/1 2, 65/1 3, 66/1 2, 67/1 3, 68/1 4, 69/1 2, 70/1 4, 71/1 2, 72/1 3, 73/1 5, 74/2 3, 75/1 2, 94/2, 95/1 2, 97/1 3, 98/1 2, 100, 102, 103, 104/3, 105/2, 106, 107/2, 108, 109/1, 110, 113/2, 114, 117, 118/1 2 Pindur David: 111/2, 116 Přikryl Miroslav: 55/3, 56/1 Wawreczka Henryk: 61/2 Sbírky a fotoarchivy soukromých osob: Hlostová Vlasta: 86/3 Pánková Iva: 87/1, 89, 90, 91, 115, Pindur David: 13/2, 14, 22, 25, 26/1, 31, 35/2 3, 39, 40/2, 41, 44, 82, 83/1, 84/1, 86/1, 86/4, 119, 120, 121, 125 Pohludková Marie: 51/1, 92 Rašíková Marie: 122, 123 Šotkovská Alena: 46, 47, 48/1 3, 49/1 3, 50/1 3, Varhaut Stanislav: 124 Wawreczka Henryk: 34/2, 35/1, 43, 93, 144 Literatura: PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj: Štambuch Slezský. Brno 1609: 18 PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj: Zrcadlo Margkrabství Moravského. Olomouc 1596: 16 ŠTIKA, Jaroslav (ed.): Těšínsko. 4. Lidová píseň a hudba. Lidový tanec. Prozaická ústní slovesnost. Lidové umění výtvarné. Český Těšín Rožnov pod Radhoštěm 2002: 104/

72 The Wooden Church of All Saints in Sedliště The most important and precious historical building Last restoration dates to The affected woo- of distinctive Silesian municipality Sedliště den components and church timbering were replaced is the quaint wooden All Saints Church which was to the second half of the 19th century filial church of Bruzovice parish. The independent parish of Sedliště (only for this municipality) was established on February 1, 1871 and local church was promoted to a parish one. The oldest mention of Sedliště church is from Already at the beginning of the 16th century Sedliště was a part of Bruzovice parish the old church was replaced by new building whose realization was carried out by priest from Bruzovice Jan Scultetus. According to local tradition, the new church was built by miller from Sedliště Vojtěch Šustek and his son Adam. During the church was rebuilt, widespread to the western side and got new belfry which replaced the original independent standing belfry. The church is a timbered one-nave building oriented longitudinal to the main axis. On the right side there is the side entrance leading to the gallery (so called sobota). The main church entrance is from the frontal (western) direction. The quadratic four- -storey tower ended by cupola with lantern and double-cross rises over the main entrance. The flèche on the steeple saddle-shaped, shingle covered roof is situated over the presbytery. The nave reaches size of 9,05 x 5,80 metres. The presbytery (5, 56 x 4, 05 metres) is ended in five sides. and remediated. The new roofing from traditional chopped shingles was laid down. The wooden facing on the walls and in the tower went through exchange and replenishment. The inside paintings, which cover the whole presbytery and a part of the nave in several layers, were renovated totally. On the choir s partition and organ sideboard got their original adjustment by double-coloured marbling. The organ underwent through restoration as well. The church inside has flat ceiling with paintings from the 19th and the beginning of the 20th century. The fragments of the original painting from the 17th century were discovered on the side walls in The most precious of them was detected behind the side altar of Ascension of Jesus on the right side. It is restored and represents the sixth station of the cross with a fragment of Czech inscription. The painting of the heaven with saints dominates the main altar from the 18th century. In the altar extension there is placed a wooden curving of the Holy Trinity. Some of angels plastics bear médaillons with Czech inscriptions citing beatitudes of Jesus. The side altar on the left side is consecrated to Anthony of Padua. On the sides of the St Anthony s painting from 1730 stand sculptures of St John Baptist and St Paul. The altar of Ascension of Jesus is on the opposite side. It is decorated by sculptures of St Isidor of Madrid and St Wendelin. In the extension The history and the present of church in Sedliště are you can see the wooden curving of St Sebastian. Your set into wider context into his publication. The text attention can rivet the Baroque pulpit or baptismal introduces local priests, priests-countrymen and last font. but not least all sacral buildings in the municipality. The church of Sedliště is surrounded by cemetery It also pays attention to other wooden churches in with wooden fencing with shingle roof. This place the vicinity of Sedliště. The wooden church in Sedliště of the last rest is first documented in written record represents the first class relic of sacral Baroque architecture in the region of Teschner Silesia and belongs to the year The old cemetery preserved its original character and today it is a rare kind of open-air to the most precious monument of Region Silesian museum of cast-iron sepulchral crosses. In its vicinity Gate. The goal of this reconstruction is to underline there are valuable sandstone sculptures of St John the importance of the one from the oldest wooden of Nepomuk from the first half of the 19th century churches in the Czech Republic. and Virgin Mary of Frýdek from

73 Letecký pohled na centrum obce Sedliště s dřevěným kostelem Všech svatých, 2. května 2008 Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích PhDr. David Pindur, Ph.D. Překlad resumé do anglického jazyka: Mgr. Hana Šústková, Ph.D. Vydala Obec Sedliště ve spolupráci s Regionem Slezská brána za finanční podpory Moravskoslezského kraje Grafická úprava: Image studio s.r.o. Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek 144 ISBN

POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE. PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska)

POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE. PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska) POČÁTKY KOSTELA SV. FILIPA A JAKUBA MENŠÍHO V DOBRATICÍCH A FARNOSTI DOBRATICE PhDr. David Pindur, Ph.D. (Muzeum Těšínska) SOUČÁSTÍ FARNOSTI DOMASLAVICE -Fara v Domaslavicích jedna z nejstarších na Těšínsku,

Více

Kněž kostel sv. Bartoloměje

Kněž kostel sv. Bartoloměje Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem

Více

Církevní památky Regionu Slezská brána

Církevní památky Regionu Slezská brána Církevní památky Regionu Slezská brána Řepiště Šenov Sedliště Paskov Vratimov Václavovice Kaňovice Žabeň Region Slezská brána Úvodní slovo Řepiště Velikost území,01 Počet obyvatel 1 705 Mírová 17 739 31

Více

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století.

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století. Adršpach - obec horského rázu rozložená podél silnice má dvě části: Horní a Dolní. Od založení byli původními obyvateli vždy Němci. Jméno znamená vesnice kance. Kolem roku 1250 kraj kolem horního toku

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Dřevěné kostely v Beskydech - česká strana Beskyd

Dřevěné kostely v Beskydech - česká strana Beskyd Dřevěné kostely v Beskydech - česká strana Beskyd Nýdek 1 km Kostel sv. Mikuláše Byl vybudován v roce 1576 místními evangelíky. Ve věži kostela je dodnes zavěšen renesanční zvon pocházející z roku 1581,

Více

SDH LIPŮVKA 1879-2009

SDH LIPŮVKA 1879-2009 OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,

Více

Poslední kříž je postaven ve druhé aleji v borovinách vpravo od silnice do Netína. Je vyroben z hrubého betonu, vysoký 0,8 m bez nápisu a bez

Poslední kříž je postaven ve druhé aleji v borovinách vpravo od silnice do Netína. Je vyroben z hrubého betonu, vysoký 0,8 m bez nápisu a bez Nejstarší kulturní památkou Kochánova je smírčí kámen. Jeho vznik spadá do období Napoleonských válek kolem roku 1810. K tomuto kameni se váže pověst, že v době Napoleonských válek zde byli pochováni dva

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa.

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa. Obec Lipová se poprvé připomíná v r. 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V zakládací listině vizovického kláštera z r. 1261 je uveden Lipovský potok, patrně zde stála i osada Lipová.

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

,,. KOSTELNIK. praktická příručka

,,. KOSTELNIK. praktická příručka ,,. KOSTELNIK praktická příručka Olomouc 2010 KŇAZSKÝ SEM NÁR sv. Fr.mtiška Xaverskeho zapisané dna: BANSKÁ BYSTRICA. KNJŽNICA,?i "L't().Jp na&a: l. 1 vl I 'f' prírast wve c1s o: ÚVODEM Vydání této knihy

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_1_09_Vv Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 11. 4. 2013 Datum ověření ve výuce: 24.

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Farní kostel sv. Havla

Farní kostel sv. Havla Farní kostel sv. Havla Dominantou obce je kostel sv. Havla. Nejstarší záznamy o chotýšanském kostele jsou datovány již od roku 1350.1) Stavba je jednolodní se západní věží. Obdélná loď přechází na východě

Více

SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, 1689-1958. Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212

SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, 1689-1958. Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212 Výsledky vyhledávání Název fondu (sbírky): Augustiniáni Jevíčko Uloženo v archivu: Moravský zemský archiv v Brně Časový rozsah: 1342-1784 Metráž: 0,81 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Původce fondu

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

I: Astronomicky a meteorologicky

I: Astronomicky a meteorologicky Rok spásy 2014 po Kristu ve farnosti Moutnice anno salutis bis millesimo quarto decimo post Christum natum parochiae moutniensis Přehled roku spásy MMXIV v moutnické farnosti, 31.12. 2014 I: Astronomicky

Více

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km Farní pouť Slapy 14. května 2016 Letošní farní pouť nás zavede na Slapy do kostela sv. Petra a Pavla. Poutní mše bude začínat ve 13:30 a bude jí sloužit P.Václav Snětina OSB. Dále je uvedeno několik tras,

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Rtyně v Podkrkonoší. - od roku 1978 město, které má přes 3 tisíce obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1367.

Rtyně v Podkrkonoší. - od roku 1978 město, které má přes 3 tisíce obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1367. Rtyně v Podkrkonoší - od roku 1978 město, které má přes 3 tisíce obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1367. Farní kostel svatého Jana Křtitele na návrší nad náměstím byl původně dřevěný v gotickém

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.). HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

LITURGICKÉ PŘEDMĚTY Ozdobná rouška, kterou může být přikryté ciborium.

LITURGICKÉ PŘEDMĚTY Ozdobná rouška, kterou může být přikryté ciborium. Obětní miska Miska, ve které se proměňují hostie. Jsou v ní maličké částečky Nejsvětější svátosti, proto ji nikdy neobracíme, neskládáme misky do sebe, nedáváme do nich nic, co tam nepatří. Kalich Nádoba,

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie První písemná zmínka Doba vzniku Skutče není přesně známa, dle písemných pramenů však existovala již před vznikem hradu Rychmburk; roku 1289 ji postoupil král Václav II.

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost?

Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost? Info PRO Vratimov (2014-5) Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost? V sobotu 1. března naše sdružení PRO Vratimov o. s. využilo nabídky starosty města Paskov, pana Petra Baďury, na prohlídku Paskovského

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_19 Autor Mgr. Kateřina

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií VIII. Archiv Národního muzea (Praha 7 - Holešovice) (pokračování) V archivu Národního muzea se ve fondu G nachází Eichlerova topografická sbírka. Tento

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Stručná historie kostela NANEBEVZETÍ PANNY MARIE v Ostravě-Třebovicích od jeho vzniku do roku 1948

Stručná historie kostela NANEBEVZETÍ PANNY MARIE v Ostravě-Třebovicích od jeho vzniku do roku 1948 Stručná historie kostela NANEBEVZETÍ PANNY MARIE v Ostravě-Třebovicích od jeho vzniku do roku 1948 Podle dostupných pramenů pochází první zmínka o kostele ve Třebovicích z roku 1553. V tomto roce zemřel

Více

Město Česká Lípa Odbor rozvoje, majetku a investic náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa

Město Česká Lípa Odbor rozvoje, majetku a investic náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Město Česká Lípa Odbor rozvoje, majetku a investic náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Kooperativa pojišťovna a.s. pan Josef Beneš Agentura Severní Čechy kancelář Česká Lípa Moskevská 650

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Římskokatolická farnost Uničov POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU od 15. 11. do 22. 11. 2015 www.farnostunicov.cz Den Liturgická oslava Hodina Úmysl

Římskokatolická farnost Uničov POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU od 15. 11. do 22. 11. 2015 www.farnostunicov.cz Den Liturgická oslava Hodina Úmysl Římskokatolická farnost V TÝDNU od 15. 11. do. 11. 15 www.farnostunicov.cz 33. neděle v mezidobí Za živé a + farníky zvláště za všechny oslavence v měsíci listopadu 15 Sbírka na Charitu Mše svatá v ě Mše

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_375_VES_15 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Domov Pod Lipami Smečno. Zámecké listy

Domov Pod Lipami Smečno. Zámecké listy Domov Pod Lipami Smečno poskytovatel sociálních služeb Číslo 10. únor 2011 Zámecké listy Smečenské církevní památky Renesanční kostel Nejsvětější Trojice spolu s farou a smečenským zámkem tvoří velmi působivé

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

Městské muzeum Jevíčko

Městské muzeum Jevíčko Iveta Špičková, Zdena Vašíčková, Ivana Písková Pracovní list k vycházce 1/2 Městské muzeum Jevíčko Příloha č. 1: Městské muzeum Jevíčko (pracovní list k vycházce) 1. Městské muzeum v Jevíčku se nachází

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou

Více

12. Park Puškinova Zajímavé dřeviny:

12. Park Puškinova Zajímavé dřeviny: 12. Park Puškinova Frýdek-Místek se po roce 1945 začal velmi rozvíjet především z potřeby okolních průmyslových podniků a dolů. Rozvoj hutnictví a hornictví si vyžadoval i výstavbu nových bytů. Do té doby

Více

5037/14. živ. 4422/46. parkoviště u polikliniky po úpravě 5037/31. živ. Horníkova 5037/30. pro kočárky. hlavní prostranství. pergola.

5037/14. živ. 4422/46. parkoviště u polikliniky po úpravě 5037/31. živ. Horníkova 5037/30. pro kočárky. hlavní prostranství. pergola. pergola pergola pergola SITUACE 1:500, 1:1 G 5037/14 9350 = 346,5 m n.m. HRANICE POZEMKŮ 44/46 9351 Horníkova HRANICE DOTČENÉHO ÚZEMÍ (POZEMKY P.Č. 5037/30, 5037/3, K. Ú. LÍŠEŇ) HRANICE PLOCH STAVEBNÍ

Více

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné 17. prosince 2013 Úterý před Štědrým dnem 15 00 Vánoční SVATOST SMÍŘENÍ (zpověď) 23. prosince 2013 Pondělí před Štědrým dnem 14 30 15 30 Betlémské světlo 16

Více

Zajímavosti v obci a okolí

Zajímavosti v obci a okolí Zajímavosti v obci a okolí Zámek Kolštejn Zámek se zbytky hradu - více najdete na stránkách www.icbranna.cz v historii obce. Zámek je v rekonstrukci a je možno po dohodě s kastelánem prohlídka hradu. Kastelán:

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_11

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Dokončující zpracování

Dokončující zpracování Dokončující zpracování Historický www.isspolygr.cz Vytvořil: Bc. Eva Veselá 24. 11. 2012 Interaktivní 1 Strana: 1 Škola Brno, Šmahova 110 Ročník 1,3 (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující

Více

Obec Příšovice. Místní program obnovy vesnice. Obec Příšovice, Příšovice 60, 463 46 Příšovice

Obec Příšovice. Místní program obnovy vesnice. Obec Příšovice, Příšovice 60, 463 46 Příšovice Obec Příšovice Místní program obnovy vesnice Strana 1 z 1 Místní plán obnovy vesnice v Příšovicích se skládá z následujících akcí v průběhu let 2013 až 2017 a dále Akce osvětové, kulturní a společenské

Více

CHRÁM SV. GOTHARDA VE SLANÉM. Památky Slaného a Slánska (5)

CHRÁM SV. GOTHARDA VE SLANÉM. Památky Slaného a Slánska (5) CHRÁM SV. GOTHARDA VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (5) Památky Slaného a Slánska (5) rám svatého Gotharda ve Slaném je bezesporu jednou Ch z předních památek gotické architektury v kraji. Přesto zůstává

Více

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné

Cmuntové mlynáři na říčce Smutné Cmuntové mlynáři na říčce Smutné (mlynářští předkové mojí babičky Terezie Sassmannové roz. Novákové). Foto mlýnu Cmunt z roku 1898; je na něm majitel, mlynář pan otec Dvořák a pracovníci ze mlýna (sekerník

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část B: Katastrální obec HOSTIVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část B: Katastrální obec HOSTIVICE 2 Tento

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

Informaãní zpravodaj Obecního úfiadu Morávka

Informaãní zpravodaj Obecního úfiadu Morávka MORAVâAN Informaãní zpravodaj Obecního úfiadu Morávka V Morávce 10. srpna 2001 ã.8/2001 Rozšíření plynofikace obce O plynofikaci obce se začalo uvažovat již v roce 1987, kdy bylo tehdejším MNV Morávka

Více

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva Společnost pro obnovu památek Úštěcka Výroční zpráva 2011 Základní informace Adresa: Občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka 1. máje 18, 411 45 Úštěk www stránky: www.pamatky-ustecko.cz

Více

Strategický rozvojový plán Obce Ústí

Strategický rozvojový plán Obce Ústí Strategický rozvojový plán Obce Ústí Schváleno zastupitelstvem obce dne: Zpracovatel: PL realizace s. r. o, v XI/2015 Obsah 1 Základní údaje o obci 2 1.1 Základní údaje 2 1.2 Identifikační a kontaktní

Více

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY Před třicetiletou válkou panovala v českých zemích náboţenská snášenlivost. Skoro po dvě století zde ţili nekatolíci (někdy byli

Více

METODIKA OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI A KAPITULY BRNĚNSKÉ DIECÉZE

METODIKA OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI A KAPITULY BRNĚNSKÉ DIECÉZE METODIKA OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI A KAPITULY BRNĚNSKÉ DIECÉZE Biskupství brněnské 1. prosince 2011 Farnosti a kapituly brněnské diecéze mají dle 2

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

Usnesení č. 4/138/1 - Příloha č. 2 Strana 1 Počet stran přílohy: 10

Usnesení č. 4/138/1 - Příloha č. 2 Strana 1 Počet stran přílohy: 10 Usnesení č. 4/138/1 - Příloha č. 2 Strana 1 Seznam náhradních projektů doporučených k případnému poskytnutí neinvestiční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci "Programu obnovy kulturních památek

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Za tajemstvím lesních kostelů

Za tajemstvím lesních kostelů 1. Přečti si krátký text o reformaci na Těšínsku a vyber správný údaj z dvojice výrazů psaných kurzívou. 2. Reformace se dostala na Těšínsko již v roce 1528 1628 a měla zde poklidný a konzervativní ráz.

Více

dat den hod úmysl mše svaté 8:30 Troubky 10:30 Bochoř 17:00 17:00 Bochoř 8:00 Troubky 14:00 Troubky 20:00-21:00 10:00 Troubky

dat den hod úmysl mše svaté 8:30 Troubky 10:30 Bochoř 17:00 17:00 Bochoř 8:00 Troubky 14:00 Troubky 20:00-21:00 10:00 Troubky , Dědina 113/41, PSČ. 751 02 / mobil. 731 402 070 5.10. 6.10. 7.10. 8.10. 9.10. 10.10. 11.10. 12.10. 27. NEDĚLE 27. týdne Památka sv. Panny Marie Růžencové 27. týdne 27. týdne 27. týdne Sobotní památka

Více

Tuněchodské okénko 3/2014

Tuněchodské okénko 3/2014 Tuněchodské okénko 3/2014 INFORMACE Z OBCE V současné době žije v naší obci 618 obyvatel ve 208 domech. V letošním roce se přistěhovalo 20 občanů, odstěhovalo se 18 občanů, narodilo se 7 dětí a zemřeli

Více

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena

Více

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108 DIPLOMNÍ PROJEKT KOSTEL S FARNÍM CENTREM NA SÍDLIŠTI BARRANDOV V PRAZE AUTOR : JAROSLAV FILEK VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE : ING. ARCH. AKAD. ARCH. ANTONÍN JENÍČEK AKAD. ROK / SEMESTR : 2010/2011 / LETNÍ KONZULTANT

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 5. května Hostivice, listopad 2010 Ulice 5. května 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie

BAROKNÍ KRAJINA. JEDNOTLIVÁ ZASTAVENÍ: klášter Plasy, hospodářský dvůr Sechutice, proboštství Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie BAROKNÍ KRAJINA 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Plasy, Mariánská Týnice obnova kulturní krajiny po třicetileté válce a její majetkoprávní souvislosti, barokní krajina jako krajina formovaná uměleckým cítěním a zároveň

Více

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ Barokní památky stále pohledově dotvářejí naši českou krajinu a města, Slaný nevyjímaje. Barok na Slánsku a ve Slaném to však není jen monumentální architektura, ale i malba

Více

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Zámek čp. 26 v Hošťálkovech Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Hošťálkovy Letecký snímek areálu zámku V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný zámek Hošťálkovy čp.

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel

I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel -.. \ I I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel NovA Ří~E Městečko rozložené kolem svažujícího se náměstí ohtéká na severovýchodě

Více

MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY

MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY Chrast, Náměstí 1 Kostel Nejsvětější Trojice 14.09.2008 10.00-12.00 hod. Chrast, Podlažice Kostel sv. Markéty 14.09.2008 10.00-12.00 hod. Chrast,

Více

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy

Popis. Délka trasy. 46 km. Průběh trasy Trasa č. 5 Popis Délka trasy Průběh trasy Náročnost Putování za vínem Vydejte se poznat krásy zdejšího půvabného kraje po vinařských stezkách. Trasa je dobře sjízdná, přehledná a rovinatá a po krátkých

Více

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny V roce 1690 byla na popud majitele mnichovohradišťského panství, hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, při severním okraji zámeckého parku započata

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, HŘIŠTĚ, VÝLETIŠTĚ, MUZEA A STEZKY REGIONU SLEZSKÁ BRÁNA

SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, HŘIŠTĚ, VÝLETIŠTĚ, MUZEA A STEZKY REGIONU SLEZSKÁ BRÁNA SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, HŘIŠTĚ, VÝLETIŠTĚ, MUZEA A STEZKY REGIONU SLEZSKÁ BRÁNA Kaňovice Památník založení obce Paskov Řepiště Šenov Náměstí se sochou sv. Floriána Kostel sv. Michaela Archanděla Kostel

Více