esko-nmecké vztahy a gymnaziální djepis (projekt pracovní skupiny Djiny esko-nmeckého fóra mládeže)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "esko-nmecké vztahy a gymnaziální djepis (projekt pracovní skupiny Djiny esko-nmeckého fóra mládeže)"

Transkript

1 gg Daniel Glauer, Jan Ryjáek, Aneta Šípová, Ondej Špaek, Jan Zajíc esko-nmecké vztahy a gymnaziální djepis (projekt pracovní skupiny Djiny esko-nmeckého fóra mládeže) kvten 2005

2 esko-nmecké vztahy a gymnaziální djepis Pracovní skupina Djiny esko-nmeckého fóra mládeže kvten 2005 Kontakt: Jan Zajíc Ondej Špaek Hraniáská 142 Danckelmannstr Karviná-Hranice Berlin eská republika Spolková republika Nmecko 2

3 OB S A H Úvod...4 I. ANALÝZA UEBNIC...6 II. DOTAZNÍK Idea, cíle, inspirace asové rozvržení, výbr respondent a návratnost Struktura, detailní vymezení oblasti zájmu, metodické nepesnosti Rozbor výsledk Demografický rozbor vzorku Uebnice a další výukové materiály Otázky. 7 a Otázka Otázka Témata a osnovy Otázka Otázky. 12 a Další aspekty výukového procesu Otázka Otázka III. ZÁVRY A HODNOCENÍ...27 IV. FÓRUM MLÁDEŽE A PRACOVNÍ SKUPINA DJINY esko-nmecké fórum mládeže Pracovní skupina Djiny...28 V. PRAMENY A LITERATURA...30 VI. PÍLOHY Seznam oslovených škol Petisk dotazník (v. nezohlednných úprav)

4 Úvod Poátkem kvtna 2005 ovládly celou Evropu velké oslavy konce druhé svtové války. V médiích všeho druhu se objevovala témata, která tenái, posluchai i divákovi pipomínala poslední válené dny, osvobozování koncentraních tábor, postup spojeneckých vojsk a další události té doby. Pohlížíme-li na esko-nmecké vztahy, tak práv období druhé svtové války pedstavuje jednu ze zásadních cézur. Události roku 1939 pedcházející, šestileté období druhé svtové války, ale i události tsn po ní následující zásadn zmnily vztahy mezi obma národy. Dnes, šedesát let po jejím konci na mnohé události nahlížíme s uritým odstupem, dokonce se již vytrácejí emoce. Dnešní generace stedoevropských školák si již vrohodn nedovede pedstavit, jaký je život njakého váleného konfliktu, natožpak druhé svtové války. Mnozí zapomínají nebo dokonce ani nevdí, že kdysi na území první eskoslovenské republiky žily pes ti miliony oban, kteí považovali nmecký jazyk za svj vlastní. Náš náhled na historické otázky je formován již bhem naší školní docházky. Uitelé djepisu nás seznamují se všemi relevantními událostmi a do znané míry záleží na nich a na jimi používaných materiálech, jaký obrázek si o djinách vytvoíme. Ve škole vzniká naše vlastní pedstava historických událostí, a práv touto pedstavou jsme v následujících desetiletích svého života do znané míry ízeni. Jsme-li již zamstnaní, máme jen málo asu na dkladnjší konfrontaci s otázkami týkajícími se djin. Politici a historici mohou formovat naše názory, ale pece jen se do znané míry ídíme vzpomínkami na dobu, kdy jsme sedli ve školních lavicích. ím více ubývá živých úastník spoleného esko-nmeckého soužití, tím dležitjší je o nm informovat v hodinách djepisu na školách. Jak jsou dnes tedy na stedních školách interpretovány esko-nmecké vztahy v historii? Jaký obrázek prezentují pedagogové žákm? Abychom si mohli udlat konkrétní pedstavu, je nutné realizaci výuky djepisu zanalyzovat. K tomuto kroku se odhodlala pracovní skupina Djiny, jež je jednou z pti pracovních skupin esko-nmeckého fóra mládeže v letech Chtli jsme zjistit nkolik skuteností: Které uebnice se používají a jak? Do jaké míry se tyto uebnice vnují esko-nmeckým vztahm od roku 1848 do souasnosti? Jak jsou urité události v rzných uebnicích interpretovány a kolik asu jednotlivým tématm na hodinách vnují uitelé? 4

5 Jaká média mimo uebnic jsou používána? Do jaké míry je otázka esko-nmeckých vtah aktivn se žáky diskutována? Pro tento úel sáhla pracovní skupina Djiny k nkolika nástrojm. Provedli jsme analýzu nejpoužívanjších uebnic v nmeckých spolkových zemích Bavorsku a Sasku a v eské republice. Naše poznatky jsou shrnuty v první kapitole této brožury. V kapitole druhé pedstavujeme výsledky dotazníkového przkumu provedeného mezi uiteli na 134 eských a 149 nmeckých gymnáziích. 5

6 I. ANALÝZA UEBNIC Podstatnou ástí projektu byla analýza djepisných uebnic používaných v nmeckých spolkových zemích Bavorsko a Sasko a v eské republice. Svou pozornost jsme soustedili na jejich obsah, ale i na formu, jakou jsou informace studentm pedkládány. Do tohoto okamžiku jsme nestaili pipravit definitivní podobu analýz. Tyto texty se objeví až v koneném vydání brožury ve tetím kvartálu tohoto roku. Pehled zanalyzovaných uebnic najdete v seznamu literatury na konci této brožury. 6

7 II. DOTAZNÍK 1. Idea, cíle, inspirace Druhou souástí projektu byl dotazník pro uitele djepisu na bavorských eských a saských gymnáziích. Chtli jsme jeho pomocí získat empirické informace, které by doplnily analýzu uebnic prezentovanou v první ásti této brožury. Naší nejvtší inspirací pi jeho píprav byl przkum k historickému povdomí a politickým postojm dospívajících dokonený pod vedením hamburského profesora Boda von Borriese v roce 1997 (Angvik a Borries 1997). Na rozdíl od týmu profesora Borriese jsme se však zamili na poslední tyi roníky gymnázií, jen na uritý asový výsek z djin a svj przkum jsme omezili i tematicky. Pedevším z asových dvod jsme pak przkum provedli jen mezi profesory, nikoli mezi studenty. 2. asové rozvržení, výbr respondent a návratnost Píprava dotazníku zaala na podzim V první fázi jsme definovali oblasti zájmu, tedy v daných tídách a zemích používané uebnice a zpsob práce s nimi, pípadné používání dalších materiál a odchylky od stereotypu výkladu, as vnovaný jednotlivým tématm z oblasti esko-nmeckých vztah, názory na osnovy a rámcové podmínky pro výuku. Následovalo vypracování první pracovní verze dotazníku, kterou jsme konzultovali s Dr. Frankem Lettau, pedagogem na Freie Universität v Berlín a odborníkem na statistiku a empirické výzkumy. Na základ jeho pipomínek jsme upravili celkový layout, sjednotili škálování na tystupové (ot. 9, 14) a celý dotazník jsme rozlenili do jednotlivých sekcí. Takto pipravený dotazník jsme nechali koncem února 2005 projít pre-testem, jehož se zúastnilo na eské stran 8 a na nmecké stran 5 uitel. Jeho výsledky jsme na beznovém setkání pracovní skupiny zapracovali do dotazníku zpesnním formulací nkolika otázek, nejvýznamnjší zmnou bylo rozšíení bodu 7 v otázce 11 o podbody. Kvli technickým potížím (viz níže) se však tato zmna v nakonec distribuovaném dotazníku neobjevila. Dotazník byl koncem bezna rozeslán na náhodn vybraná gymnázia. Výbr škol: v eské republice jsme byli vedeni snahou vybrat školy ze všech bývalých okres, piemž v pípad vtších mst bylo vybíráno nkolik škol. Nejednalo se pouze o bývalá okresní msta, ale rovnž o msta s menším potem obyvatel, aby tím byla zajištna uritá reprezentativnost przkumu. 7

8 Na nmecké stran jich bylo 150, z toho 100 v Bavorsku a 50 v Sasku (s ohledem na poet obyvatel), stejn tak na stran eské. Dotazníky se rozesílaly poštou a byly adresovány vedoucím kabinetu djepisu. Každá obálka obsahovala krom prvodního dopisu dv kopie dotazníku. Obálka pro zptné zaslání dotazníku piložena nebyla. V prvodním dopise jsme prosili o návrat dotazník v horizontu 14 dní, tedy do 10. dubna. Toto asové omezení jsme se rozhodli stanovit proto, aby respondenti vyplnní dotazníku zbyten neodkládali. Vzhledem k nakonec dosažené návratnosti (viz níže) však bylo pravdpodobn neúinné. Do vyhodnocení byly zaazeny všechny dotazníky, které došly do konce dubna. Celkem se nám vrátilo 65 dotazník, z toho 35 z eské republiky (návratnost 13%) a 30 z Nmecka (10%). Ze 150 gymnázií na eské stran pišla odpov z 29, na nmecké z 24 škol. To tedy znamená návratnost 19%, resp. 16%. Na nmecké stran vzhledem k razítkování v centráln umístných poštovních centrech (Briefzentren) a ne na lokálních poštách nebylo zptn možné rozlišit dotazníky ze Saska a z Bavorska. Vzhledem k nízké návratnosti by však další štpení vzorku stejn nemlo smysl. Pomrn nízkou návratnost pravdpodobn zapíinila asová náronost dotazníku (v pretestu v prmru 22 minuty), chybjící záštita respondentm známými strukturami (nap. univerzitou nebo ministerstvy obou zemí) a absence možnosti vyplnit dotazník na internetu nebo ho poslat zpt v pedem ofrankované obálce s nadepsanou adresou. Przkum jsme uzaveli a zhodnotili ve dnech 7. a 8. kvtna Struktura, detailní vymezení oblasti zájmu, metodické nepesnosti Dotazník je rozdlen do šesti ástí. V první ásti jsou respondenti požádáni o osobní data, která nám posloužila k analýze procesu výuky podle aspekt jako je vk, délka praxe a podíl výuky djepisu na celkovém potu oduených hodin (viz komentá k otázce. 9). Nejpodstatnjší informace jsou získávány v ástech II a III. Ve druhé ásti jsou kladeny otázky k používaným uebnicím a v ásti tetí je zjišováno, kterým historickým tématm se uitelé ve svých hodinách vnují a do jaké míry. Ve tvrté ásti jsme se ptali, zda uitele ve výbru témat omezují osnovy, a v ásti V jsme se snažili zjistit, vnímají-li uitelé ve své pedagogické innosti ješt jiná omezení. ást VI sloužila pro pípadné další komentáe respondent. Jedna z dležitých otázek celého przkumu znla, jak jsou v eských a nmeckých uebnicích djepisu zpracovány djiny esko-nmeckých vztah. Tomu jsme podídili výbr 8

9 období, na nž se respondenti mli zamit. Jeho poátek jsme ohraniili rokem 1848, konec slovem souasnost (blíže viz kapitolu 4.3.1). Vedlo nás k tomu všeobecné povdomí o tomto roku jako o roku zlomovém a také fakt, že v tomto roce došlo hned k nkolika pro eskonmecké vztahy dležitým událostem. Koncovou hranici jsme nechali neuritou, oznaenou slovem souasnost 1, protože pro pochopení souasnosti považujeme za zásadní znalost historie a chtli jsme zjistit, zda ve školách k propojování djin a souasnosti dochází. Na probíraná témata jsme se ptali ve tetí ásti dotazníku. Zvolili jsme 10 tematických okruh, z nichž jsme 5 ješt dále rozlenili. První dva tematické okruhy byly ureny soužití v dob habsburské monarchie. Dnes asi nejastji diskutovanou dobu první eskoslovenské republiky, váleného a pováleného vývoje jsme rozlenili na šest tematických oblastí. Naopak dobu asov delší, ale neobsahující v oblasti esko-nmeckých vztah mnoho viditelných historických okamžik, od roku 1949, kdy vznikly oba nmecké státy, až do souasnosti, jsme se rozhodli rozlenit pouze do dvou bod s regionálním rozlišením v podbodech. Krom pedem daných témat mli respondenti v otázce 13 možnost uvést i další, námi opominutá, témata. Co se týe studijních roník, na které se mli uitelé ve svých odpovdích vztahovat, museli jsme se vypoádat s rozdílným lenním gymnaziálního studia v eské republice a v Nmecku. Zatímco logickým pedlem na nmecké stran by byla 11. tída školní docházky, kdy student vstupuje do tzv. Oberstufe, v esku je jednoznaným dlícím okamžikem tída 10., v níž student vstupuje na vyšší gymnázium. V SRN mnoho žák 10. tídu využívá k rozhodnutí o své další studijní cest. V R se toto rozhodování u student, kteí nestudují na víceletém gymnáziu, odehrává již v souvislosti s ukonením povinné školní docházky o rok dív a v pípad student víceletých gymnázií se nepedpokládá, že by školu pedasn opouštli vzhledem k od poátku elitáskému charakteru gymnázií v zemi. Nakonec jsme se rozhodli ptát se na tídu, protože omezení na tídu by bylo na eské stran nepochopitelné. Nešlo nám o roníky, v nichž se probírá látka posledních 150 let (v obou zemích rozdílné roky), ale o to, kolik se toho o této dob studenti dozvdí za dobu svého studia. Informaci o asovém vymezení oblasti zájmu jsme respondentm poskytli v samotném dotazníku v otázce íslo 8 2, navíc jsme na n upozornili v prvodním dopise pro vedoucí 1 otázka 10c 2 V pípad vícedílných uebnic zohlednte, prosím, jen dobu posledních 150 let. 9

10 kabinetu djepisu 3. Ukázalo se to jako nedostatené, nebo vícero uitel hodnotilo i uebnice týkající se dívjších djinných období, v. pravku. Ty samozejm pi vyhodnocování nebyly zohlednny. Také v pípad omezení jen na nkteré studijní roníky 4 se ukázalo zdraznní této informace jako nedostatené. Opakovan se stalo, že uitelé do hodnocení zahrnovali i nižší tídy studia. U tematického vymezení se nejasnosti v zadání neobjevily. Za další formulaní nedostatek lze považovat nedostaten specifikovaný formát citace používaných uebnic (otázka. 6). V nkolika pípadech se nám vrátily citace, jež nelze jednoznan piadit ke konkrétní knize uitelé pouze uvedli název nakladatelství a ne už název uebnice, pestože toto nakladatelství nabízí uebnic víc. Pravdpodobn nejsložitjší ástí dotazníku byla tabulka k otázce. 8. Nkolik respondent zde používalo jiný než zadaný formát vyplování, místo ísel od jedné do šesti nap. slova, procentuální údaje nebo šipky. V tchto pípadech by možná pomohl ukázkov vyplnný sloupec. Tím by se také zamezilo vyplování hodnocení do míst pro to neurených (šrafovaná políka u názvu kategorie), jež jsme také nkolikrát zaznamenali. Na eské stran jsme se v této otázce také nkolikrát setkali s užitím plbod. I když jsme takové odpovdi neoekávali, pedložené stupnici neodporovaly. Jsou tedy zapoteny do prmr. Také otázka 11 s sebou nesla formulaní nejasnost v nmecké verzi se mluví o hodinách a není jasné, zda se jedná o hodiny vyuovací (45 minut) nebo asové (60 minut). Vzhledem k tomu, že se v celé ásti ti mlo jednat o odhady, však tuto nepesnost nepovažujeme za fatální. Nkolikrát se také stalo, že uitelé jednotlivé subkategorie spojovali. ešením tohoto problému by mohlo být snížení potu kategorií, ale tím by se snížila vypovídající hodnota dotazníku. Proto by asi bylo vhodnjší zavést kategorii Z. Z by pak uitel vyplnil v pípad, že podtéma pouze zmíní a nevnuje mu celou hodinu. Bohužel pi expedování dotazníku došlo k nkolika technickým nepíjemnostem. Byla distribuována starší verze dotazníku s nkolika nedostatky. 5 Pedevším bod 7 v otázce 11 nebyl rozlišen na podbody a v nmecké verzi dotazníku bylo navíc políko k bodu 7 zaernno, a tak ho ada respondent nevyplnila. 3 Dotazník je souástí rozsáhlého projektu, který má analyzovat pedstavení vztah mezi obma národy v posledních více než 150 letech v gymnaziálních uebnicích a zjistit, jak probíhá samotná výuka. 4 V úvodním dopise ( Prosíme Vás, abyste tento dotazník pedali uitelm, kteí vyuují v posledních tyech ronících ) a v instrukcích k samotnému dotazníku ( vnujte nám, prosím, chvilku svého asu a zúastnte se ankety pracovní skupiny Djiny esko-nmeckého fóra mládeže o uebnicích a výuce djepisu na gymnáziích v posledních tyech ronících. ). 5 Rozdíly jsme graficky znázornili v píloze 1. 10

11 4. Rozbor výsledk 4.1 Demografický rozbor vzorku Dotazníkového šetení se v eské republice zúastnilo 27 žen a 9 muž. V Nmecku byl pomr vyrovnanjší (14 žen a 16 muž). Akoli vlastní zkušenosti len pracovní skupiny ze studia djepisu na eských a nmeckých gymnáziích toto rozdlení potvrzovaly, tak údaje statistických úad obou zemí svdí o nem jiném. V eské republice tvoí ženy 67% uitelského sboru; v Bavorsku mají ženy šedesátiprocentní zastoupení, v Sasku je uitelek na gymnáziích dokonce 79%. Dalším zajímavým úkazem bylo vkové rozdlení v obou zkoumaných zemích. lenové pracovní skupiny Djiny rozdlili odpovdi respondent do nkolika skupin dle vku, aby bylo možné zjistit, jestli se liší zpsob výuky mladších a starších uitel. Používají napíklad mladší uitelé astji alternativní prostedky typu internetu? Využívají starší uitelé více autorský text v publikacích, než jejich mladší kolegové? Ve Spolkové republice Nmecko nebyla ani jedna odpov kantora mladšího 29 let, 27% patilo do kategorie mezi 30 a 39 lety, 30% mezi 40 a 49 lety, 37% mezi 50 a 59 lety a nakonec 7% bylo starší 60 let. V eské republice dle našich dotazník sledujeme následující rozdlení: 6% do 29 let, 31% mezi 30 a 39 lety, 51% mezi 40 a 49 lety, 11% mezi 50 a 59 lety, nad 60 let ti procenta. Lze tudíž konstatovat, že vkový prmr nmeckých kantor je mírn vyšší. Oficiální statistiku k vkovému rozložení se nám nepodailo získat. Další rozdlení kantor vyplývalo dle jejich délky praxe. Padesátiletý uitel se nemusel celý život vnovat tomuto povolání a možná mladší uitelé sahají astji k moderním médiím. Abychom mohli tyto teze potvrdit nebo vyvrátit, rozhodli jsme se rozdlit respondenty dle délky jejich praxe. K jakým výsledkm jsem dospli? V eské republice 3% uitel má praxi kratší než dva roky, 17% mezi 3 a 13 lety, 66% mezi 13 a 23 lety, 11% mezi 23 a 33 lety a 6% nad 33 let. Ve Spolkové republice Nmecko jsme zjistili následující údaje: 3% do dvou let, 20% mezi 3 a 13 lety, 20% mezi 13 a 23 lety, 47% mezi 23 a 33 lety, 3% nad 33 let. Mžeme tedy pozorovat delší praxi nmeckých uitel. Zatímco v nmecké ásti vzorku dominuje skupina mezi 23 a 33 oduenými lety, tak v eské republice nejvtší skupinu pedstavuje skupina mezi 13 a 23 lety. 11

12 Zajímala nás rovnž aprobace eských a nmeckých uitel. Každý uitel má aprobaci v kombinaci djepisu s njakým jiným pedmtem nebo dokonce vícero dalšími pedmty. V eské republice nám vycházejí následující nejastjší aprobace: djepis eština 12x, djepis ruština 7x, djepis ruština nmina 5x, djepis ruština anglitina 3x, djepis obanská výchova 2x, ostatní kombinace vždy jedenkrát. Ve Spolkové republice Nmecko mžeme konstatovat následující kombinace: djepis nmina obanská výchova 8x, djepis nmina 6x, djepis anglitina 3x, djepis ruština 2, ostatní kombinace vždy jedenkrát. 4.2 Uebnice a další výukové materiály Otázky. 7 a 8 Otázky íslo sedm a osm lze rozdlit na všeobecnou a konkrétní. Zatímco jsme se v otázce íslo sedm ptali, jestli informace v uebnicích, které nám uitelé uvedli, dostaují k dosažení cíl školních osnov, tak se otázka íslo osm již ptala na konkrétní aspekty uebnic. Lze íci, že dle názoru uitel uebnice ke splnní osnov dostaují. Dle 18% eských uitel uebnice zcela dostaují; tento názor sdílí 11% jejich nmeckých koleg. Shodn 82% eských i nmeckých uitel se domnívá, že uebnice spíše dostaují. Jen 7% nmeckých uitel zastává názor, že uebnice spíše nedostaují. Ani jeden z uitel obou zemí nedospl k závru, že uebnice vbec nedostaují. U nkterých klasifikovaných uebnic došlo k situacím, kdy uitelé hodnotili velmi rozdíln. Nehled na situace, kdy k takovým rozdílm došlo jen jednorázov (nap. srozumitelnost graf u Djepisu pro gymnázia a SŠ (SPN), kdy udlené známky znly 1, 2, 2, 6, 1, 2, 1, 1, 1, 1), mžeme astjší výkyvy sledovat u rozsah map publikace Djiny eských zemí pán Fišera a Harmy (3, 2, 6, 1, 1, 5, 1) nebo taktéž u rozsahu map Djin v kostce paní Sochorové (3, 1, 5, 6). Pozoruhodné je jednohlasné hodnocení rozsahu autorského textu pán Fišera a Harmy (1, 1, 1, 1, 1, 1, 1). U nmeckých uebnic zaujala pesnost map publikace Wege durch die Geschichte nakladatelství Cornelsen, kdy byla pokrytá celá škála stupnice (4, 1, 3, 2, 1, 2, 5-6, 2, 2); u ostatních pípad ale nedochází k výraznjšímu rozptí hodnocených kategorií. Vezmeme-li uebnice, které byly hodnoceny aspo tikrát, dospjeme k následnému souhrnnému ohodnocení: Djepis 3 (Hlavaka): 1,36; Djiny eských zemí (Fišer, Harma): 1,46; eské djiny (Beneš, Petrá): 1,51; Djepis pro gymnázia (ornej, Parkar): 1,55; Djepis pro gymnázia (Kuklík): 1,65; Djepis pro gymnázia a stední školy (SPN): 1,79; 12

13 Djiny novovku (Hroch): 1,95. Zaujalo velmi kritické ohodnocení knihy Djiny v kostce (Sochrová): 3,57. U nmeckých respondent mžeme konstatovat velké množství používaných uebnic, piemž pouze ti z nich byly zmínny aspo tikrát. Jedná se o: Grundkurs Geschichte (Cornelsen): 2,01; Geschichte für Gymnasium (Oldenbourg): 2,36; Wege durch die Geschichte (2,68). Ve srovnání s eskými uebnicemi vychází horší prmr. Je nutné pipomenout, že uitelé v obou zemích pi hodnocení mohli použít škálu známek 1 6. Lze ale pedpokládat, že se uitelé vnitn ídili klasifikaní stupnicí obvyklou v daných zemích (ili v R 1 5, v Nmecku 1 6), piemž (podle zkušeností autor) trojka v Nmecku není o moc horší než dvojka v eské republice. Následující tabulky zobrazují konkrétní údaje uebnic, které byly zmínny aspo tikrát Otázka. 9 V otázce íslo devt jsme chtli zjistit, jak intenzivn se s uebnicemi bhem výuky nebo doma pracuje. Osmi tezemi jsme pedstavili osm situací a požádali kantory, aby na tystupové škále urili pravdpodobnost jejich výskytu. Pro lepší srovnání jsme uitele pi vyhodnocování rozdlili podle vku, podle oduených let, ale i podle toho, kolik asu vnují djepisu ve srovnání s ostatními pedmty, které vyuují. Do urité míry se potvrdily zkušenosti len pracovní skupiny Djiny: zatímco se ve Spolkové republice Nmecko s uebnicemi pracuje pomrn intenzivn, tak v eské republice výuka spíše pipomíná pednášku, pop. volný výklad kantora a k uebnici se pistupuje mén asto. 13

14 Souhrnné výsledky intenzita Doma vypracují v uebnici úkoly Doma tou AT Doma vypracuj Vaše úkoly s u. Ve vyu vyprac úkoly v knize Ve vyu tou AT Ve vyu vyprac Vaše úkoly Vy vyu diskuse o AT U jako sbírka materiál teze Otázka. 10 Uebnice je asi nejklasitjším prvodcem student ve výuce mimo uitele. V dnešní dob ale existuje celá ada dalších materiál a možností, jak vzdlávací proces obohatit. V otázce íslo 10 jsme se uitel zeptali, jaké další možnosti pedávání znalostí zapojují do výuky a jak asto. Nabídli jsme jim 11 variant odpovdí a možnost doplnit voln další. Jako doplnk námi urených možností se nkolikrát objevily návštvy archiv, projekty samotných student, využití asopis a denního tisku, zapojení beletrie a také návštvy cykl pednášek poádaných rznými institucemi. Naprostá vtšina škol v eské republice i v Nmecku je dnes pipojena na internet a tato celosvtová sí nabízí nepeberné množství informací a materiál ze všech oblastí lidského života, tedy i z djepisu. Toto médium je dnes pístupné vtšin student a absolvent gymnázií i mimo školu a do budoucna se jeho užívání bude ješt zvyšovat. Internet nabízí nejrychlejší pístup k informacím. Proto nás zajímalo, do jaké míry uitelé s tímto médiem pracují a studenty pipravují na jeho smysluplné využití v oblasti historie. 14

15 V R nás udivil znaný procentuální podíl uitel, kteí vbec nevyužívají internet. I v Nmecku to bylo 10% dotázaných, v R však jejich podíl dosáhl 29%. Dvody jsme v dotazníkovém šetení nezjišovali. Je možné, že uitelm v efektivním využití brání délka hodin. Ta je však na obou stranách hranice stejná, tedy 45 minut. Další pekážkou pro širší využití internetu mže být velikost poítaových ueben, které nepojmou celou tídu s 30 studenty. V neposlední ad je možné, že ada uitel sama není s možnostmi internetu ve svém oboru dostaten obeznámena, a proto nevidí jeho využití ve svých hodinách. V Nmecku již od roku 2001 pod záštitou spolkového ministerstva školství a vdy funguje portál Schulen ans Netz s obsahovou ástí ke každému pedmtu, kde se mají uitelé možnost inspirovat, jak využít internetu ve svých hodinách. Prostor na eském internetu je v oblasti školských informací v souasné dob nepehledný, nesystematický a problematicky využitelný. [ ] [O]bsah školských webových stránek (pop. portál) [není] odborn garantován a mnohdy je ovlivnn komerními zájmy jejich provozovatel. (Ústav pro informace ve vzdlávání 2004: 12) Portál podobný nmeckému se v souasnosti teprve pipravuje, se spuštním se poítá v záí V konené verzi této brožury bude souástí III. kapitoly námi sestavený katalog zajímavých internetových adres pro výuku djepisu, a to zvlášt pro oblast našeho zájmu, a také nkolik nápad na internetové aktivity. Problémem informací ze svtové poítaové sít je, až na stránky oficiálních institucí, jejich nekontrolovanost. I to mže adu uitel odradit, a tak pi nasazení poítaové techniky sáhnou radji k lektorovaným materiálm na CD-ROM. Celkov je však nasazení CD-ROM v obou zemích nižší než využití internetu, ale existuje korelace mezi používáním internetu a CD. I zde platí, že na nmeckých gymnáziích se studenti s CD ve výuce setkají výrazn astji (viz zvlášt sloupce nikdy a ron), což zde mže být dáno úzkou nabídkou vhodných titul na eském trhu, jak uvedla jedna respondentka, nebo jejich cenovou nedostupností, jak poznamenává jiná (viz také pedposlední bod k otázce 14). Naopak historický atlas je v eské republice nepostradatelnou pomckou. Nadpoloviní vtšina uitel (53%) je nasazuje každou hodinu a dalších 41% alespo jednou týdn. V Nmecku tak asté nasazení nesledujeme, 7% uitel dokonce djepisné atlasy nepoužívá vbec. I u další kartografické pomcky, nástnných map, sledujeme podobný trend. V R se mapa objevuje každou hodinu ve 42% tíd, v Nmecku toto platí jen u 7%. Možným vysvtlením je pomrn nízké zastoupení politické geografie v nmecké akademické sfée po roce 1945, a tak chybjící tradice. Atlas je v Nmecku asto suplován drobnými plánky a mapkami v uebnicích. 15

16 Srovnatelná je v obou zemích míra použití hraných film. Tento materiál nebývá nasazován píliš asto. Pedpokládáme, že je tomu tak proto, že shlédnutí celoveerního filmu ve vyuování je asov nároné. Svou roli mže hrát i fakt, že z obavy ped nedostatenou objektivitou hraných film uitelé radji volí formu dokumentu. To potvrzují i výsledky našeho przkumu. Pomrn málo jsou také v obou zemích zváni do vyuováni pamtníci. Tuto možnost obohacení výuky vbec nevyužívá 42%, resp. 39% dotázaných. Tato ísla mohou být do jisté míry zkreslena faktem, že za pamtníky respondenti považovali pouze osoby se zkušenostmi s druhou svtovou válkou, a ne teba s rokem Ke skutenosti, že pibližn dv ptiny všech student se ve škole nesetkali s pamtníkem, mohou pispívat obavy uitel z názorové konfrontace nad píliš živými tématy a nejistotou, zda by v diskusi zvládli moderátorskou roli. Ptali jsme se rovnž na astost použití kopií historických pramen. Zde jsme zjistili mírn astjší použití takových materiál na nmecké stran. Domníváme se však, že to lze piíst tomu, že nmetí uitelé nejspíše zapoetli i materiály v uebnicích a samostatn vydaných sbírkách materiál. Ty v takové šíi v R dosud nejsou dostupné, a tak se eští uitelé pravdpodobn v pevážné vtšin orientovali na kopie z archiv. Exkurze se svými studenty uitelé v Bavorsku, Sasku i v eské republice poádají pibližn stejn asto. Drobný rozdíl jsme ale zaznamenali u externích referent, jichž bylo více na eské stran. Tato drobná pozitivní výchylka se ale pravdpodobn vztahuje ke skutenosti, že se v distribuované verzi dotazníku eská a nmecká verze ne zcela shodovaly. V eské chybl dodatek mimo studenty vykonávající pedagogickou praxi. Ti jsou pak u nkterých eských respondent považováni za externí referenty. Za nejpodstatnjší zjištní v oblasti využívání jiných než uebnicových materiál považujeme tato ti: a) malé využití internetu v R, b) nerozšíené používání kartografických materiál v Nmecku a c) nepíliš asté návštvy pamtník v obou zemích. 4.3 Témata a osnovy Otázka. 11 V otázce íslo jedenáct bylo naším cílem zjistit, kolik asu se vnuje jednotlivým událostem i epochám, které jsou klíové pro pochopení vzájemných vztah obou zemí. Dotazník zaíná revoluními událostmi let , které byly podstatné jak pro echy, tak pro Nmce. Následujících sedmdesát let je shrnuto do jednoho bodu, protože se domníváme, že širší rozdlení na podbody není nutné. Podstatnjší je již otázka soužití ech a Nmc ve 16

17 spoleném stát, proto je období let 1918 až 1938 rozdleno do nkolika bod a podbod. První body se týkají okolností založení první eskoslovenské republiky a reakcí sudetonmecké menšiny na ni; dále je zjišován obecn zájem o nmeckou menšinu ve výuce djepisu a nakonec o události vedoucí k mnichovské konferenci a o její následky. Z tohoto pehledu lze vysoudit, že je kladen draz hlavn na negativní události spjaté se soužitím obou komunit. Na druhé stran by ale nemly být opomenuty ani kladné stránky esko(slovensko)- nmecké koexistence, jako nap. aktivistické strany, nmeckou kulturu ovlivující život (nejen) v Praze a jiné. Lze ale soudit, že na zdraznní pozitivních skuteností se ve výuce nachází mén prostoru než na události negativní, nap. radikalizaci sudetonmecké komunity spjaté s hospodáskou krizí i volby roku V pvodním znní dotazníku byl body íslo 7 rozdlen na ti další podbody: správní systém, bžný život a odboj. Jak už jsme uvedli v ásti II.3, byla do tisku omylem odeslána verze dotazníku, která bod íslo sedm dále nedlí. Tuto skutenost mžeme hodnotit jako politováníhodnou, protože bychom mohli zjistit, jestli je pi výuce látky týkající se druhé svtové války kladen draz na konkrétní témata. Nmecký dotazník ml zcela zaernný bod íslo sedm, ímž u mnoha uitel vznikla mylná iluze, že se tento bod nemusí zodpovídat. Asi sedm respondent na tuto otázku odpovdlo, a tím mžeme prezentovat aspo prmrnou dobu, která je tomuto tématu vnována. Otázka íslo osm byla rozdlena na dv podotázky, aby se mohlo poznat, kolik se obecn zabývají poraženými a vítzi druhé svtové války a kolik asu se vnuje otázce vyhnání Nmc z eskoslovenska. Po roce 1949 se oba státy ubíraly jiným smrem, a proto vztahy mezi nimi byly na dlouhá léta omezené. Akoli se jedná o období tyiceti let, nebyly vzájemné vztahy do té míry intenzivní, že by se tato doba musela dlit do dalších podbod. Bohužel nebylo možné zjistit rozdíly mezi školami v Bavorsku a Sasku (jestli se bavorští žáci více uí o vztazích mezi SSR a SRN, zatímco saští žáci více o vztazích mezi SSR a NDR). Rok 1989 pedstavuje pelom pro oba státy a oba národy. Zatímco se období let v obou zemích vnuje málo prostoru, jsou historické události let 1989 a 1990 rozebírány šíeji. Zmna politických režim v SSR a NDR i sjednocení Nmecka jsou do té míry zásadní události, že jsou i pes nedostatek volného asu rozsáhleji probírány. Proto byly tyto události rozdleny do podbod. Na rozvoj esko-nmeckých vztah v 90. letech již opt as nezbývá. Naše pedpoklady v pípad rozdlení více než 150 lety spolených djin se potvrdily. Na eských gymnáziích se žáci seznamují s esko(slovensko)-nmeckými djinami více, než jejich kolegové v Bavorsku a Sasku. Výjimku tvoí revoluní rok 1848, jemuž se v Nmecku 17

18 vnují v prmru dvakrát déle než v eské republice. Hlavním dvodem bude problematika frankfurtského parlamentu a velkonmecké, pop. malonmecké otázky. Pro eské uitele je naopak dležitjší situace eské menšiny za doby Rakouska-Uherska. Velké rozdíly je možné sledovat v období první eskoslovenské republiky, které eští uitelé vnují mnohem více prostoru než jejich nmetí kolegové. Dle odpovdí z dotazník se na nkterých nmeckých školách ale první eskoslovenská republika neprobírá vbec a Mnichov 1938 jen okrajov. Žákm proto asto chybí znalosti ohledn soužití ech, Nmc a jiných národností ve spoleném stát a zdrazován je až odsun. Mže vzniknout dojem, že soužití ve spoleném stát bylo vždy problematické, a tím logicky vyústilo v odsun. Všeobecn lze ale íci, že získaná data nejsou velkým pekvapením. Spolková republika Nmecko je nejvýznamnjším sousedem eské republiky a díky staleté spolené historii je jen logické, že se látka esko(slovensko)-nmeckých vztah po roce 1848 vyuuje celkem podrobn. Na druhé stran je eská republika jen jedním z mnoha soused Spolkové republiky Nmecko a nmetí uitelé se pravdpodobn ve výuce více zamují na nmeckofrancouzské nebo na nmecko-polské vztahy. Uitelé nemají prostor se vnovat do hloubky všem sousedm Spolkové republiky Nmecko. Ve vyplnných dotaznících psali asto nmetí uitelé z pohranií, že by rádi vnovali více asu regionálním djinám, ale bohužel to není z asových dvod možné. POET HODIN prmr prmr esko Nmecko 1a) všeobecn 2,24 4,63 1b) otázka Velkonmecka, Malonmecka 1,08 1,55 2) národnosti v R-U 2,38 1,13 3) následnické státy 1,71 0,90 4) odtržení Nmc 1,10 0,34 5) Nmecká menšina v SR 1,09 0,45 6) Mnichov a následky 2,27 1,57 7) Protektorát echy a Morava 3,56 0,56 8a) poražení, vítzové 2,23 2,05 8b) odsun 1,26 0,74 9a) CS-DDR 0,96 0,06 9b) CS-BRD 1,06 0,61 10a) Zmny v SRN 1,07 3,42 10b) Zmny v SSR 2,16 0,26 10c) Nové tendence 0,84 0,19 18

19 4.3.2 Otázky. 12 a 13 V otázce íslo dvanáct jsme se uitel zeptali, kterému tématu by rádi vnovali více prostoru, pokud by nebyli omezeni asem. Po srovnání eských a nmeckých odpovdí mžeme konstatovat spolenou potebu vnovat více asu uritým tématm (tudíž jen menšina uitel je spokojena s asovou dotací, jakou v souasné dob má). Na druhé stran se ale rozcházejí názory v otázce, která témata by mla být probírána více do hloubky. eští uitelé by v naprosté vtšin (viz tabulka) více probírali období druhé svtové války a tsné po ní následující, zatímco nmetí uitelé by se ve velké vtšin pípad rádi více vnovali djinám posledních patnácti let. Na eské stran bylo rovnž projevováno pání více se vnovat období vzájemných vztah bhem komunismu a shodn s nmeckými uiteli se zamit na období posledních patnácti let. Problematiku nedostatené asové dotace ve výuce esko(slovensko)-nmeckých djin, hlavn posledních šedesáti let, mžeme považovat za ervenou nit, která se táhne celou studií pracovní skupiny Djiny esko-nmeckého fóra mládeže. esko Nmecko 12. Déle, než povoluje osnova? kolikrát zmínno kolikrát zmínno 1a) všeobecn 1 1b) otázka Velkonmecka, Malonmecka 1 2) národnosti v R-U 3) následnické státy 4) odtržení Nmc 1,0 1 5) Nmecká menšina v SR 4,0 2 6) Mnichov a následky 4,0 2 7) Protektorát 9,0 8a) poražení, vítzové 9,0 8b) odsun 9,0 1 9a) CS-DDR 3,0 2 9b) CS-BRD 6,0 5 10a) Zmny SRN 3,0 6 10b) Zmny SR 3,0 8 10c) Nové tendence 5,0 10 V pípad otázky íslo dvanáct mli uitelé možnost pipsat další poznámky. Mezi eskými poznámkami zaznlo: v podstat všemu více; více souvislosti; po roce 1945 se chce vnovat dvakrát více dlouho; 19

20 obecn spolupráce s uiteli nminy, využívání žák, kteí studovali rok v Nmecku, prolínání s jinými pedmty; souasné vztahy po roce 1989 CZ-D. Mezi nmeckými poznámkami zaznlo: obecn vznik národ a problém mezi národy; národnostní otázka v jihovýchodn Evrop, regionální vlny vysthovalc po druhé svtové válce; idea Evropy, spojeno s vývojem východních soused spolkové republiky; Bhem výuky se skýtá málo asu (excesivn málo asu pro strašn hodn látky! Úmysl?). Jen povrchní zmínní esko-nmeckých vztah ve 20. století, obzvlášt v letech O zloinech ech na Nmcích po roce 1945 se v uebnicích mluví velmi podrobn, o zloinech Nmc na eších v letech sotva nebo vbec ne. Již desetiletí hledám ísla, píklady, jména obtí nebo jednotlivé osudy nacistického teroru na eších. Zeptejte se nmeckého žáka na roli Heydricha nebo gestapa! Považuji tudíž za extrémn nutné, aby 1) byly uitelm nabídnuty modely výuky obzvlášt let ; 2) v uebnicích pi vylíení odsunu nebylo zapomenuto ani pedešlé zloiny Nmc na eších!) V otázce íslo tináct jsme se ptali na témata, která by uitelé rádi probírali, ale která se nenacházejí v osnovách. Mezi eskými odpov mi zaznlo: obecn souasné djiny; není to ani otázka témat, jak spíše metodiky; djiny mimoevropských zemí; chce totalitu, filmy té doby a literaturu, piblížit studentm ducha doby; vnovat se smyslu djin, navíc tendence ve vd a nové vdecké poznatky; SdP 35-38, souasná innost odsunutých; nejnovjší djiny a souasný vývoj; djiny Evropy po 2. SV a diskuse; mezinárodní vztahy po 2. svtové válce; regionální historie - oblast Slezska se zamením na historický vývoj - uvítala by semináe pro pedagogiky týkající se problematiky 20. století; pejí si vtší asovou dotaci a další pomcky a materiály a besedy s politology a historiky; osud nmecky mluvící židovské menšiny v SR a protektorátu; nemyslnost ústavy EU a nesmyslná politika Nmecka a Francie v rámci EU (muž, 40 let, ech); dekrety prezidenta republiky; D-PL vztahy, CZ-SK vztahy za druhé svtové války; 20

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce)

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Rok Měsíc České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013

Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013 Příloha č. 1 Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013 Seznam finančních úřadů do 31. 12. 2012 Seznam finančních úřadů od

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Název okresu BYT 2+1*

Název okresu BYT 2+1* Název okresu BYT 2+1* Okres Benešov 1 630 000 1 630 000 1 646 300 1 Okres Beroun 1 640 000 1 640 000 1 656 400 1 Okres Blansko 1 250 000 1 250 000 1 240 000 0 Okres Brno-město 2 200 000 2 200 000 2 310

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67 okres: Městský výbor Praha.. Sektor včelstev k.. k.. a,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, včelstev včelstev včelstev Vykoupeno medu v kg v r. kočujících kočovných vozů kočovných přívěsů, včelstev včelstev včelstev nad

Více

Původní Název FÚ Nové Číslo. číslo územního. FÚ FÚ pracoviště. 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007

Původní Název FÚ Nové Číslo. číslo územního. FÚ FÚ pracoviště. 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007 Původní Název FÚ Nové Číslo číslo číslo územního FÚ FÚ pracoviště 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007 358 ÚP BRUNTÁL Územní pracoviště v Bruntále 463 3205 35 ÚP ČESKÝ BROD Územní

Více

! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1

! #$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1 ! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA Rozdlovník za školní rok 2006/2007 Výtisk íslo 1: Odbor školství, mládeže a sportu KÚ ZK Výtisk íslo 2: Stední škola Kostka s. r. o. editel školy Výtisk íslo 3: Stední škola

Více

krajské školící stedisko projektu

krajské školící stedisko projektu krajské školící stedisko projektu Cílem kurzu Intel - Vzdlávání pro budoucnost je vyškolit uitele tak, aby mohli vést projektovou výuku a efektivn integrovat poítae do stávajících uebních plán takovým

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Úplný název pracoviště ÚFO

Úplný název pracoviště ÚFO Číslo pracoviště Číslo ÚFO Úplný název pracoviště ÚFO číslo územního pracoviště číslo krajského FU Finanční úřad pro hlavní město Prahu 451 2001 Územní pracoviště pro Prahu 1 451 2002 Územní pracoviště

Více

POPIS ČÍSELNÍKU. Česká republika CZ0100. Praha. Benešov CZ0201. Beroun CZ0202 CZ0203. Kladno. Kolín CZ0204 CZ0205. Kutná Hora.

POPIS ČÍSELNÍKU. Česká republika CZ0100. Praha. Benešov CZ0201. Beroun CZ0202 CZ0203. Kladno. Kolín CZ0204 CZ0205. Kutná Hora. POPIS ČÍSELNÍKU : OKRES_LAU Název: Okresy v České republice Charakteristika: Číselník okresů v České republice založený na číselníku okresů OKRES_LAU, který vydal Český statistický úřad s platností od

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti

Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti Příloha č. 10, str. 1 Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu: 1. Územní pracoviště pro Prahu 1, 2. Územní

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

Anal#za!kolní webové prezentace

Anal#za!kolní webové prezentace Základní!kola Josefa Václava Myslbeka a Mate"ská!kola Ostrov. Anal#za!kolní webové prezentace Autor: Pracovi!t": Ing. Bc. Václav Nádvorník Jiho#eská univerzita v $esk%ch Bud"jovicích Pedagogická fakulta

Více

Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů (FÚ)

Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů (FÚ) Aš 17629331 0710 ČNB Plzeň Benešov 7627121 0710 ČNB Praha Beroun 7624131 0710 ČNB Praha Bílina 17626501 0710 ČNB Ústí nad Labem Blansko 7627631 0710 ČNB Brno Blatná 47624291 0710 ČNB České Budějovice Blovice

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Hlavní město Praha: Úřední hodiny

Hlavní město Praha: Úřední hodiny Příloha č. 2 Vytíženost systému, úřední, počet pracovišť Uvedené tabulky obsahují výpočet i pracovišť obecních úřadů v jednotlivých krajích. Sloupec Vytíženost je kalkulován na 30 úředních hodin týdně,

Více

Města, ve kterých vyzvedneme zásilky v den objednání přepravy

Města, ve kterých vyzvedneme zásilky v den objednání přepravy 10000 Praha 10 10001 Praha 100 10003 Praha 103 10004 Praha 104 10005 Praha 105 10007 Praha 107 10010 Praha 110 10100 Praha 101 10200 Praha 102 10300 Praha 113 10400 Praha 114 10600 Praha 106 10700 Praha

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva leden 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánu sociálněprávní

Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánu sociálněprávní Příloha č. 1 Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánu sociálněprávní Dle vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr Seznam stanic systému a InterKurýr Název ŽST Brno hl. n. *IK 725015267 04.00 06.00 04.00 06.00 04.00 06.00 04.00 06.00 06.10 12.00 06.10 12.00 06.10 12.00 06.10 12.00 12.30 18.00 12.30 18.00 12.30 18.00

Více

POČET VOZIDEL S NEDOKONČENOU REGISTRACÍ K 8. ČERVNU 2015 Kraj Okres Registrační místo Počet vozidel s NR Hlavní město Praha Hlavní město Praha PRAHA

POČET VOZIDEL S NEDOKONČENOU REGISTRACÍ K 8. ČERVNU 2015 Kraj Okres Registrační místo Počet vozidel s NR Hlavní město Praha Hlavní město Praha PRAHA POČET VOZIDEL S NEDOKONČENOU REGISTRACÍ K 8. ČERVNU 2015 Kraj Okres Registrační místo Počet vozidel s NR Hlavní město Praha Hlavní město Praha PRAHA 1 1 Hlavní město Praha Hlavní město Praha PRAHA 10 3

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

35,98% 30,15% 35,93% 30,59%

35,98% 30,15% 35,93% 30,59% zpracoval: Ing.Šrámek ČR 2-0627.9.2006 Celostátní průměr 40% Jihočeský Poměr žadatelů o ŘO hodnocených stupňem "neprospěl" - II.Q - 2006 Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE Od pijetí k promoci aneb Jak úspšn vystudovat FPE Na co by neml zapomenout student 1. roníku Pedpokladem úspšného studia je krom píle pi samotném studiu i respektování Studijního a zkušebního ádu fakult

Více

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Praha 2014 český úřad zeměměřický a katastrální souhrnné PŘEHLEDY O půdním fondu Z ÚDAJŮ

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA za školní rok 2011-2012 Výroní zpráva základní školy Praha 10, U Vršovického nádraží 1/950, za školní rok 2011/2012 1. Pesný název školy

Více

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina. Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz ICT plán (školní rok 2008/09 a 2009/10) 1) Souhrnný stav v záí 2008

Více

Statistická ročenka půdního fondu České republiky

Statistická ročenka půdního fondu České republiky Statistická ročenka půdního fondu České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Praha 2006 ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ S T A T I S T I C K Á R O Č E N K A P Ů D N Í H O F O N D U Č E S

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Pílohy 1 Informace pro úastníky FESTIVALU vzdlávání 2 Pihláška pro úastníky 3 Seznam základního vybavení pro úastníky FESTIVALU 4 FESTIVAL vzdlávání - vyhodnocení 5 Odkazy na internetové stránky k tématu

Více

ORP - obecní úřady obcí s rozšířenou působností

ORP - obecní úřady obcí s rozšířenou působností Kód obce s r.p. (ORP) Název obce s r.p. (ORP) ORP - obecní úřady obcí s rozšířenou působností NUTS okresu Název okresu NUTS kraje Název kraje 4101 Aš CZ0411 Cheb CZ041 Karlovarský 2101 Benešov CZ0211 Benešov

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Základní databáze výrobc v oboru drátenictví

Základní databáze výrobc v oboru drátenictví Základní databáze výrobc v oboru drátenictví Projekt Cechu esko-moravských umleckých dráteník za podpory MK R v roce 2003 Cech esko-moravských umleckých dráteník U Prhonu 23, 170 00 Praha 7 www.sweb/cech-drateniku/

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva leden 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva únor 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Průměrné výdaje domácností na cestovní ruch v roce 2003

Průměrné výdaje domácností na cestovní ruch v roce 2003 Průměrné výdaje domácností na cestovní ruch v roce 2003 Průměrné výdaje na os/rok průměrná Zaměstnanci Zemědělci v Kč v % v Kč v % v Kč Spotřební vydání 84568 100 85920 100 73356 z toho: rekreace a kultura

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Praha 2015 ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ SOUHRNNÉ PŘEHLEDY O PŮDNÍM FONDU Z ÚDAJŮ

Více

Pracovišt SSZ St ední echy Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 Š Octavia Sedan 8A2 41 67 1598

Pracovišt SSZ St ední echy Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 Š Octavia Sedan 8A2 41 67 1598 SSZ úst edí, K ížová 25, 225 08 Praha 5 Volkswagen Transporter 2AA 64 49 1968 Š Octavia Liftback 3A2 46 42 1595 Š Octavia Kombi 4A2 48 74 1595 Š Octavia Sedan 5A5 36 48 1598 Š Octavia Sedan 5A5 36 83 1598

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

ČÍSLA FÚ a ÚZEMNÍCH PRACOVIŠŤ od 1.1.2013

ČÍSLA FÚ a ÚZEMNÍCH PRACOVIŠŤ od 1.1.2013 ČÍSLA FÚ a ÚZEMNÍCH PRACOVIŠŤ od 1.1.2013 Číslo pracoviště Název pracoviště ÚFO Úplný název pracoviště ÚFO Číslo ÚFO Kód ÚFO VEMA c_pracufo c_ufo k_ufo_vema FÚ pro hlavní město Prahu Finanční úřad pro

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl. m. Prahu. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl. m. Prahu. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl. m. Prahu Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Nikola Králová http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha Informace o nezaměstnanosti v Praze k 30.9.2014

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení Vytápění BT01 TZB II - cvičení Zadání Vytvořte protokol k energetickému štítku obálky budovy řešeného objektu, vyplňte štítek obálky budovy a stanovte předběžnou tepelnou ztrátu budovy pomocí tzv. obálkové

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více