1. Uplatnění absolventů na trhu práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Uplatnění absolventů na trhu práce"

Transkript

1 Uplatnění absolventů na trhu práce v ČR: obecné vs. specifické vzdělání D.Münich 1. Uplatnění absolventů na trhu práce Dovednosti získané vzděláním jsou určující pro uplatnění na trhu práce. Nízká úroveň produktivity, buď jako důsledek nedostatečných dovedností nebo dovedností na trhu práce neuplatnitelných, je hlavní příčinou neaktivity 1 nebo dlouhodobé nezaměstnanosti. Tržní cenou produktivity lidského kapitálu je mzda. O uplatnění vzdělání na trhu práce dobře vypovídají standardní statistické ukazatele jako jsou míra participace na trhu práce, míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti 2 a mzdy. V této sekci uvádíme základní kvantitativní přehled těchto indikátorů v přímém vztahu k úrovni dosaženého vzdělání pro Českou republiku. Tento přehled je doplněn o ekonomické interpretace, bez nichž řada pozorovaných rozdílů může svádět k chybným závěrům Participace, zaměstnanost a nezaměstnanost Postavení různých věkových skupin na trhu práce se liší jak v důsledku přirozené akumulace praktických profesních dovedností během pracovní kariéry (více v části o struktuře mezd), tak v důsledku historického vývoje vzdělávacího systému v posledních desetiletích, kdy získaly vzdělání současné generace středního a staršího věku. Protože nás zde zajímá především role současného vzdělávacího systému a jeho poměrně nedávných absolventů, soustřeďujeme pozornost na mladší skupiny populace a let věku. Tyto skupiny totiž dokončily formální studium v poměrně nedávné době a přitom již prošly prvotním a velice specifickým obdobím hledání prvního zaměstnání. Středoškolsky vzdělaná populace ve věku let má již zpravidla několik let praxe na trhu práce. Pro srovnání s ní uvádíme obdobné ukazatele pro terciálně vzdělanou populaci ve věku let. 3 Uvádíme údaje pro tři základní vzdělanostní skupiny: střední vzdělání bez maturity (SV), střední vzdělání s maturitou (ÚSV) a terciální vzdělání (TV). Populaci s ÚSV dále nedělíme na populaci s gymnaziálním a odborným vzděláním, protože většina absolventů gymnázií dosahuje vysokoškolského vzdělání a ve Výběrovém šetření pracovních sil není v daných věkových skupinách dostatek pozorování pro získání věrohodných ukazatelů. Nezabýváme se zde poměrně malou a velice specifickou populací, která nedokončila střední nebo dokonce ani základní vzdělání. Do skupiny terciálního vzdělání zahrnujeme absolventy bakalářského, magisterského a doktorského studia. Spíše jako doplňkovou informaci uvádíme ukazatele za celou populaci v produktivním věku 15+. Uváděné údaje jsou napočtené z Výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí roku Míra participace je definována jako podíl pracovní síly na odpovídající populaci, míra zaměstnanosti je podíl zaměstnaných na příslušné populaci a míra nezaměstnanosti je podíl zaměstnaných na pracovní síle příslušné populace, kde pracovní síla je součet zaměstnaných a nezaměstnaných. V našem případě počítáme takzvané specifické míry pro specifické věkové skupiny populace. Pro lepší vypovídací schopnost a naše účely však bylo třeba standardní definici poměrných ukazatelů poněkud upravit. Tu část populace, která jeden vzdělanostní stupeň dokončila a pokračuje na dalším stupni vzdělání, do jmenovatelů poměrných ukazatelů nezahrnujeme. Stejně tak nezahrnujeme ani studenty vysokých škol, kteří studují delší než standardní dobu, protože pravděpodobně dříve přešli na jinou vysokou školu buď před nebo 1 Neaktivita je situace, kdy člověk nejen nepracuje, ale ani pracovní místo nehledá. 2 Míra participace je definována jako podíl pracovní síly na odpovídající populaci, míra zaměstnanosti je podíl zaměstnaných na příslušné populaci a míra nezaměstnanosti je podíl zaměstnaných na pracovní síle příslušné populace, kde pracovní síla je prostý součet zaměstnaných a nezaměstnaných. 3 Věková skupina by nebyla pro srovnání vhodná, protože v tomto věku dokončuje terciální vzdělání jen malá část populačního ročníku.

2 po dokončení vysoké školy předchozí. Participační chování žen je výrazně ovlivněno mateřstvím, které je přirozeně ve věkové skupině let velice časté. Abychom omezili vliv tohoto více méně neekonomického jevu na naše ukazatele, do výpočtu ukazatelů vůbec nezahrnujeme ženy, které jsou na mateřské či rodičovské dovolené. Základní přehled poměrných ukazatelů trhu práce je uveden v Tabulce 1. Tabulka 1: Věkově specifické míry participace, zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání (4.čtvrtletí 2004) Nejvyšší dosažené vzdělání Bez maturity S maturitou Terciární Muži let Míra participace (%) 97,2% 97,4% 100% Míra zaměstnanosti (%) 80,0% 82,3% 89% Míra nezaměstnanosti (%) 17,7% 15,5% 11% Ženy let* Míra participace (%) 83,2% 92,7% 95% Míra zaměstnanosti (%) 66,7% 80,6% 79% Míra nezaměstnanosti (%) 19,9% 13,1% 17% Muži let Míra participace (%) 97,3% 98,2% 99,7% Míra zaměstnanosti (%) 90,6% 95,2% 97,7% Míra nezaměstnanosti (%) 6,9% 3,1% 2,0% Ženy let** Míra participace (%) 77% 89% 95% Míra zaměstnanosti (%) 62% 83% 94% Míra nezaměstnanosti (%) 20% 7% 1% Muži let Míra participace (%) 90% 94% 98% Míra zaměstnanosti (%) 84% 92% 94% Ženy let Míra participace (%) 85% 92% 93% Míra zaměstnanosti (%) 78% 87% 92% Muži let Míra participace (%) 80% 86% 97% Míra zaměstnanosti (%) 75% 83% 95% Ženy let Míra participace (%) 40% 56% 76% Míra zaměstnanosti (%) 36% 54% 75% Muži let Míra participace (%) 24% 38% 60% Míra zaměstnanosti (%) 23% 36% 60% Ženy let Míra participace (%) 10% 16% 32% Míra zaměstnanosti (%) 8% 16% 31% Zdroj: Vlastní výpočty z Výběrové šetření pracovních sil, 4. čtvrtletí Poznámka: V populaci, která uvádí nejvyšší dosažené vzdělání s maturitou, neuvažujeme studenty pokračující ve studiu na vysoké škole. Poznámka: Míry pro populaci s vysokoškolským vzděláním nejsou, vzhledem k malému počtu absolventů vysokých škol ve věkové kategorii let, reprezentativní. * 6 procent žen ve skupině let které, jsou na mateřské či rodičovské dovolené není zahrnuto. ** 24 procent žen ve skupině let, které jsou na mateřské či rodičovské dovolené není zahrnuto. 2

3 Participace Rozdíly v míře participace mužů podle úrovně formálního dosaženého vzděláním jsou minimální. Naopak výrazné rozdíly spojené s úrovní vzdělání jsou patrné u žen. Rozdíl mezi skupinou žen se SV a ÚSV je celých 10 procentních bodů a mezi skupinou ÚSV a s TV je dalších 5 6 procentních bodů. V agregátním součtu, vzhledem k téměř 40 procentnímu zastoupení žen ve skupině absolventek se SV, se jedná o velkou část populace neúčastné na trhu práce. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu skutečnost, že v mezinárodním srovnání (např. OECD 2005) zůstává míra participace žen v ČR poměrně vysoká. Při interpretaci uvedených participačních rozdílů je třeba brát v úvahu skutečnost, že skupina s ÚSV nezahrnuje všechny absolventy s ÚSV, ale pouze tu část mladých, která dále nepokračovala ve studiu na terciální úrovni. U této chybějící skupiny lze předpokládat, že by na trhu práce měla s ÚSV minimálně stejně vysokou míru participace jako skupina s ÚSV, která na terciální úrovni nepokračovala. Obecné schopnosti mladých s ÚSV, bez ohledu na přínos střední školy, jsou v průměru vyšší než u mladých se SV. Tento efekt naopak přispívá k větším pozorovaným participačním rozdílům, než by odpovídalo kauzálnímu dopadu úrovně vzdělání. Kauzální dopad vzdělání na prezentované rozdíly v mírách participace a dále i v mírách zaměstnanosti a nezaměstnanosti je tedy třeba interpretovat opatrně. Promítá se zde také skutečnost, že ÚSV dosahuje výrazně větší podíl dívek něž chlapců. Je to dáno jednak tím, že výrazně větší procento chlapců jde na obory poskytující učňovské vzdělání bez maturity. V důsledku této selektivity relativně menší skupina chlapců absolvující ÚSV je v průměru nadanější než dívky dosahující ÚSV. Poměrně velký rozdíl v participaci na trhu práce mezi muži a ženami je zřejmě dán také rozdílným zavedeným rozdělením rolí v mateřství. To se následně promítá i do pracovní kariéry žen, a to jak v obdobím před mateřstvím, tak po něm. Nelze však také vyloučit, že významnou roli hrají rozdíly ve vhodnosti vzdělání, které získávají muži a ženy. Zaměstnanost Rozdíl v míře zaměstnanosti mezi skupinou SV a ÚSV je u nejmladší skupiny mužů pouhých 2,4 procentních bodů, ale u starší skupiny již téměř 5 procentních bodů. Míra zaměstnanosti ještě dále roste u terciálně vzdělaných mužů. U žen se úroveň nejvyššího formálně dosaženého vzdělání do míry zaměstnanosti promítá mnohem výrazněji. Zatímco míra zaměstnanosti mladých žen se pohybuje okolo 60 procent, u žen s ÚSV je to více než 80 procent (rozdíl téměř 20 procent!) a terciální vzdělání zvyšuje zaměstnanost o dalších více než 10 procentních bodů, takže míra zaměstnanosti terciálně vzdělaných žen téměř dosahuje míry u mužů. Nezaměstnanost Průměrná míra nezaměstnanosti mladých ve věku let je výrazně vyšší než celková míra nezaměstnanosti v národním hospodářství, která se ve sledovaném období pohybovala kolem 8 procent. Vzdělanostní rozdíly v míře nezaměstnanosti u mladých mužů let nejsou výrazné (17,7 a 15,5 procent u SV a ÚSV). Výrazný rozdíl je však patrný v míře nezaměstnanosti mladých žen, kde činí téměř 7 procentních bodů (19,9 vs. 13,1). Míra nezaměstnanosti však prudce klesá s rostoucí praxí (věk) na trhu práce pod průměrnou míru nezaměstnanosti v národním hospodářství. Výjimkou jsou ženy se SV, kde nezaměstnanost zůstává na velmi vysoké úrovni 20 procent. Zde se zřejmě nejvíce projevuje období mateřství a následně problematické období hledání dostatečně flexibilního zaměstnání a problém 3

4 obnovení a zvýšení minimálních dovedností dalším vzděláváním. Naopak terciální vzdělání je u žen spojeno s extrémně nízkou mírou nezaměstnanosti (1 procento). Nadprůměrná míra nezaměstnanosti mezi mladými v ČR není v mezinárodním srovnání ničím výjimečným. Mladí vykazují výrazně vyšší přirozenou míru nezaměstnanosti z řady standardních ekonomických důvodů. K přirozené míře nezaměstnanosti přispívá vyšší frekvence změn zaměstnání, jejichž příčinou ovšem není nedostatečná poptávka po práci. Příčinou je především větší intenzita hledání vhodného pracovního uplatnění a s ním související praktické ujasňování vlastních dovednostních a profesních komparativních výhod. Pro mladého člověka je výhodnější projít několik zaměstnání, protože se tak zvyšuje pravděpodobnost nalezení vhodného zaměstnání s vyšší produktivitou. Případné náklady spojené s přechodnou nezaměstnaností jsou často nižší než zvýšení výdělků v budoucnosti. Svou roli v nezaměstnanosti mladých také hraje nízký podíl odborně či firemně specifického lidského kapitálu mladých, takže firmy v případě nutnosti propouštění přirozeně preferují mladší pracovníky, do nichž ještě nebylo investováno. Mladí mají také menší averzi k riziku vzhledem k menším rodinným a dalším závazkům a vzhledem k často pokračujícímu zázemí ze strany rodičů. Interpretovat rozdíly v míře nezaměstnanosti podle dosažené úrovně formálního vzdělání jako kauzální dopad vzdělání je třeba velice opatrně. Je třeba mít na paměti selektivitu, která může čistý kauzální dopad úrovně formálního vzdělání na míru nezaměstnanosti zkreslovat. S fenoménem nezaměstnanosti úzce souvisí fenomén teritoriální mobility pracovní síly. Jak uvádí NÚOV (2005), měřeno podílem absolventů dojíždějících do zaměstnaní mimo kraj bydliště, je tento typ mobility na velice nízké úrovni, klesá poměrně rychle s věkem a naopak roste s rostoucím vzděláním. Podíl absolventů ochotných vyjíždět za prací přes hranice kraje bydliště je pouhá 3,8 procenta u SV, 5,2 procenta u ÚSV a 8 procent u TV. Podíl absolventů ÚSV z gymnázií je 6 procent, zatímco u absolventů ÚSV odborného charakteru pouze 5,1 procenta. Celoživotní efekty Výše dosaženého formálního vzdělání je určujícím faktorem úspěšnosti na trhu práce i u starší populace. Je patrné, že míra participace na trhu práce mužů po dosažení 50 let věku klesá. Pokles je ale největší u skupiny se SV, menší u skupiny s ÚSV a minimální u skupiny terciálně vzdělané. Po 60 roce věku na trhu práce participuje pouze 25 procent mužů se SV. Participace mužů s ÚSV je 38 procent a terciálně vzdělaných mužů dokonce 60 procent. To jsou velice výrazné rozdíly. Obdobně vzdělanostně rozdílné poklesy v mírách participace s věkem jsou u žen, kde ovšem trend poklesu začíná věkově dříve. Jde především o důsledek nižšího průměrného statutárního věku odchodu do penze žen podle počtu dětí. Zde je vhodné zmínit, že dosavadní politika zaměstnanosti a zdanění spíše starší lidi z trhu práce vytlačovala a efekt se nejsilněji projevoval u nízkovzdělané populace. Neuvádíme míru nezaměstnanosti, která není pro skupinu starší populace dobrým ukazatelem. Další úvahy Námi uvažovaná věková skupina let je o něco starší, než by odpovídalo formálně definované skupině absolventů, pro kterou pravidelně publikuje údaje o nezaměstnanosti 4

5 NÚOV. NÚOV (2005) pracuje s termínem míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů. 4 Pro rok 2005 NÚOV uvádí míru nezaměstnanosti čerstvých absolventů se SV (bez maturity) 17,9 procent a pro skupinu s ÚSV 12,2 procent (SOŠ s maturitou) a 4,8 procent u G. U vysokoškolských absolventů 5,5 procent. V podrobnějším dělení je pozoruhodná míra nezaměstnanosti 29 procent u absolventů s nižším středním odborným vzděláním (bez výučního listu), ale podíl této skupiny na celkové populaci je poměrně malý. Sociálně nebezpečnější a ekonomicky nákladnější je dlouhodobá nezaměstnanost. Podle NÚOV (2006) se podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů 5 programů SV pohybuje v rozsahu procent zatímco u absolventů s ÚSV v rozsahu procent (nižší procento platí pro absolventy gymnázií. S dalším vzděláním tento podíl ještě dále výrazně klesá. Je třeba upozornit na velký podíl skupiny se SV na celkové skupině absolventů (cca 40 procent), která vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti. Při vysoké míře nezaměstnanosti této skupiny jde z národohospodářského hlediska o rozsáhlý pasivní a nevyužitý lidský kapitál. Domníváme se, že údaje o nezaměstnanosti z VŠPS jsou u mladých mnohem věrohodnějším ukazatelem jejich uplatnění na trhu práce, než jsou údaje o registrované nezaměstnanosti. Mezi obecnou mírou nezaměstnanosti z VŠPS a registrovanou mírou jsou jisté rozdíly (cca 1 procentní bod) a jde zřejmě o důsledek toho, že někteří registrovaní nezaměstnaní jsou ve skutečnosti neoficiálně výdělečně činí. A právě tento jev je dle našeho soudu mnohem častější u mladších věkových skupin a především u nízkovzdělaných často zaměstnaných v pomocných dělnických profesích, kde je výplata na ruku snadnější a častým jevem. Otázka participace je velice relevantní pro Českou republiku, která bude v horizontu nadcházejících desetiletích řešit velice zásadní problém financování penzí. Stojí za připomenutí, že Česká republika má v rámci celé Evropy jednu z nejméně příznivějších demografických struktur a problém stárnutí populace bude v České republice velice zásadní a určující pro celou národohospodářskou politiku. Země má již dnes velmi vysoké implicitní budoucí závazky vůči budoucím penzistům. Řešení tohoto problému může výrazně usnadnit výrazné prodloužení účasti jednotlivců na trhu práce při udržení jejich produktivity práce. Ačkoliv na základě situace populace narozené v letech 40. a 50. a formálně vzdělávané v letech nelze dělat silné závěry o tom, jaká bude situace současných absolventů škol za několik desítek let, jde o jeden z mnoha existujících dokladů, že úroveň formálního vzdělání je významným faktorem délky aktivní a produktivní účasti jednotlivců na trhu práce. Skutečnost, že v dalších desetiletích se bude role vzdělání na trhu práce stávat stále významnějším faktorem úspěchu, dokládá minimálně vývoj v těch zemích OECD, kde se technologický pokrok začal významně promítat již v 80. a 90. letech. Námi uvedená základní zjištění o souvislostech mezi formální úrovní vzdělání a participací a nezaměstnaností na trhu práce pro současnou Českou republiku jsou v souladu s tím, co lze pozorovat v zemích OECD (2005). Je však třeba zdůraznit, že pozorované rozdíly jak napříč zeměmi, tak v čase je třeba interpretovat velice opatrně, neboť do statistik se promítá řada specifický jevů, které s kauzální spojitostí mezi úrovní vzdělání a zaměstnaností přímo nesouvisejí. 4 Terminologie NÚOV: vyučení jsou absolventi učebních oborů SOU, OU a U tříletých a dvouletých, SO jsou absolventi nematuritních studijních oborů SOŠ a SOŠ jsou absolventi SOŠ s maturitou. NÚOV (2005) počítá míru nezaměstnanosti čerstvých absolventů v dubnu 2005 jako počet nezaměstnaných čerstvých absolventů v dubnu 2005 k počtu absolventů v roce Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů je definován jako podíl absolventů nezaměstnaných díle než 6 měsíců k celkovému počtu nezaměstnaných absolventů. 5

6 1.2. Mzdy V této sekci se zaměřujeme na mzdové rozdíly podle úrovně a typu nejvyššího dosaženého formálního vzdělání. Mzdu lze považovat za nejvěrohodnější měřítko produktivity lidského kapitálu a mzdové rozdíly dané vzděláním lze považovat za soukromé peněžní výnosy z investice do lidského kapitálu. Mzdy nepostihují soukromé nefinanční výnosy, společenské výnosy plynoucí z odvedených daní a pozitivních externalit. Tyto výnosy je však velice obtížné kvantifikovat. Obecně platí, že s úrovní vzdělání klesá podíl společenských výnosů a roste podíl soukromých výnosů ze vzdělání. K porovnání mzdových rozdílů podle úrovně dosaženého vzdělání vycházíme ze statistik napočtených z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Jde o nejvhodnější existující zdroj, který tuto informaci v požadované struktuře poskytuje. Data ISPV umožňují spočítat aktuální průměrné a mediánové mzdy pro skupiny vzdělání-věku-regionu-pohlaví, což jiné datové zdroje neumožňují. Pracujeme s hodinovou mzdou, která není zatížena případnými rozdíly v počtu odpracovaných hodin. Data ISPV jsou poměrně dobře reprezentativní. Jediným nedostatkem je méně než reprezentativní zastoupení malých firem ve vzorku, ale to je řešeno odpovídajícím převážením vzorku. V Tabulce 2 uvádíme základní mzdové ukazatele pro základní skupiny populace podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Stejně jako v části o participaci uvádíme údaje pro mladé věkové skupiny zaměstnanců a let. Uvádíme také průměry pro celou dospělou populaci 15+. Stejně jako v případě analýzy participace na trhu práce je i zde třeba mít na paměti, že ve věkové skupině je ještě minimální zastoupení vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, protože většina z nich ještě školu studuje. Mzdy nedávných absolventů vysokých škol tedy lépe reprezentují údaje pro skupinu let. 6

7 Tabulka 2: Procentní rozdíly v průměrných mzdách (vztaženo ke mzdě zaměstnanců s gymnaziálním vzděláním) 6 Věk 20-24* 25-29* 15+* Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Základní (ABC) % -20,9-24,7-32,5-41,2-40,6-36,6 Odborné (E,H) % -15,8-21,9-26,0-39,1-33,2-35,3 Střední (D,J) % -22,1-28,2-34,4-40,7-33,0-30,6 ÚSO s mat a v.l. (L) % -5,1-10,0-9,0-22,9-12,3-15,3 Gymnázium % ÚSO s mat. M % -2,4 0,4-0,7-8,0-0,7-0,7 VŠ bakalář a VOŠ (N,R) % 8,9 5,1 15,7 10,5 34,5 15,9 VŠ magistr % 9,1 7,5 35,0 33,1 81,8 79,5 % skupiny se stejnou praxí 80,9 83,2 Zdroj: Vlastní výpočty z databáze ISPV Trexima z roku U nejmladší věkové skupiny zaměstnanců se rozdíly mezi středoškoláky s maturitou a bez maturity pohybují v rozsahu 20 až 30 procent. U žen jsou tytso rozdíly vyšší. S věkem však tyto rozdíly výrazně rostou, takže pro věkovou skupinu let již rozdíly činí procent. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci s úplným středním vzděláním mají pouze o jeden rok studia více než většina zaměstnaných bez maturity, jde o poměrně velké mzdové rozdíly. Zajímavé je, že mzdy zaměstnanců s gymnaziálním vzděláním jsou naprosto srovnatelné se mzdami zaměstnanců s úplným středním vzděláním. 6 Legenda % -průměrná mzda Kód KKOV Název Základní (ABC) A Bez vzdělání B Neúplné základní vzdělání C Základní vzdělání Odborné (E,H) E Nižší střední odborné vzdělání H Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední (D,J) D Nižší střední vzdělání J Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu ÚSO s mat a v.l. (L) M Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) VŠ bakalář a VOŠ (N,R) N Vyšší odborné vzdělání R Vysokoškolské bakalářské vzdělání ÚSO s mat. M L Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Gymnázium K Úplné střední všeobecné vzdělání VŠ magistr T Vysokoškolské magisterské vzdělání Ph.D. V Vysokoškolské doktorské vzdělání 7

8 Další nárůst mezd přináší vysokoškolské vzdělání. Mzdy nejmladší skupiny absolventů VŠ let jsou o celých 34 procent vyšší než mzdy srovnatelně starých zaměstnanců s úplným středním vzděláním. Pokud srovnáme mzdy těchto absolventů VŠ se skupinou středoškoláků s maturitou se stejně krátkou pracovní praxí, tedy skupinou let, je mzdový rozdíl dokonce 80 procent. To je také průměrný rozdíl mezi těmito skupinami v celé zaměstnané populaci. Rok vysokoškolského studia tak v ČR v průměru odpovídá nárůstu mzdy v rozsahu procent. To je v mezinárodním kontextu (OECD 2005) velice vysoké číslo, protože ve většině zemí EU15 je nárůst v řádu 5 10 procent. Vysoký výnos (relativní, nikoliv absolutní) je zřejmě dán nedostatečnou nabídkou vysokoškolsky vzdělané populace v ČR, což je příznačné pro řadu dalších post-komunistických zemí, jako je například Maďarsko. Hodný pozornosti je v ČR aspekt mzdových rozdílů mezi muži a ženami, které uvádí Tabulka 3. Zde je patrný výrazný trend klesajících rozdílů s rostoucím vzděláním. Zatímco u zaměstnanců bez maturity představují rozdíly procent, pro zaměstnance s úplným středním vzděláním to je již pouze 8 16 procent a pro vysokoškoláky dokonce pouhých 9 procent. Údaje pro celou populaci mají pro naše účely opět nízkou vypovídací schopnost. Z uvedených rozdílů není možné automaticky usuzovat na sílu kauzálního vztahu mezi vzděláním a mzdou, potažmo mezní produktivitou práce. Uvedené mzdové rozdíly je totiž třeba chápat v širším kontextu ekonomických procesů a statistických vlastností ukazatelů. Část pozorovaných mzdových rozdílů je způsobena tím, že lidé dosahující vyšší úrovně vzdělání mají nejen lepší studijní dispozice (naučí se na škole více, než by se tam naučili ti, co se na školu nedostanou nebo tam prostě nejdou). Lidé s lepšími studijními dispozicemi mají v průměru lepší i dispozice pro pracovní trh, takže by měli v průměru mzdy vyšší i bez dalšího vzdělání. K tomuto efektu dochází na všech stupních studia. Na druhé straně je třeba připomenout, že potenciální mzdy nadanějších z maturantů nejsou do průměrné mzdy započítány, protože tito pokračovali ve studiu na vysoké škole. Pokud bychom tuto skupinu při mzdových rozdílech zohlednili, vyšly by mzdové rozdíly ještě vyšší. Oba uvedené jevy tedy působí proti sobě, do jisté míry se kompenzují, a proto lze údaj o pozorovaných mzdových rozdílech zaměstnanců s maturitou a bez maturity považovat za poměrně dobrý ukazatel přínosu úplného středního vzdělání. Je třeba mít na paměti, že skupina zaměstnanců s gymnaziálním vzděláním je velice malá. Nejde jen o to, že gymnázia absolvovalo méně než 20 procent věkové kohorty, ale o to, že většina absolventů gymnázií dosáhla terciálního vzdělání. Příslušníci malé skupiny těch, co skončili na pracovním trhu s gymnaziálním vzdělání, jsou buď málo schopní (neúspěšně se ucházeli o studium na VŠ či VOŠ) nebo jsou výjimečně dobře disponovaní pro trh práce a dostali velice zajímavou nabídku práce (mzdy) i bez vysoké školy. Tyto dva efekty opět vstupují do průměrné mzdy s opačným znaménkem a v menší či větší míře se navzájem kompenzují. Přítomnost těchto dvou jevů naznačuje v Tabulce 2 decilovy poměr p90/p10, který je u gymnazistů výrazně vyšší. Skutečnost, že mzdy absolventů gymnázií a SOŠ se více méně neliší, ukazuje, že všeobecné středoškolské vzdělaní i bez následného vzdělání terciálního nepředstavuje na trhu práce zásadnější znevýhodnění. Dokonce se zdá, že mzdový nárůst s lety praxe je u absolventů gymnázií větší než u SOŠ. 8

9 Tabulka 3: Mzdové rozdíly muži a ženy (%) 7 Věk 20-24* 25-29* 15+* Vzdělání (KKOV) Základní (ABC) % 0,17 0,24 0,22 Odborné (E,H) % 0,20 0,31 0,35 Střední (D,J) % 0,20 0,19 0,26 ÚSO s mat a v.l. (L) % 0,17 0,27 0,35 Gymnázium % 0,11 0,08 0,31 ÚSO s mat. M % 0,08 0,16 0,31 VŠ bakalář a VOŠ (N,R) % 0,15 0,13 0,52 VŠ magistr % 0,09 0,32 Ph.D. % 0,15 0,38 Neuvedeno % 0,06 0,22 Zdroj: Vlastní výpočty z databáze ISPV Trexima z roku Mzdové průměry nezahrnují nulové mzdy těch, kteří nepracují. Toto zkreslení je největší u skupin, kde je největší výskyt buď nezaměstnanosti a nebo neúčasti na trhu práce. V úvodní části této sekce ukazujeme, že jde především o populaci s nízkým vzděláním a o ženy. Pokud bychom ve výpočtu mzdových rozdílů zohlednili i nulové mzdy těch, kteří nepracují, byly by průměrné mzdové rozdíly mezi učňovským a úplným středním vzděláním ještě výraznější, než se jeví z uvedených statistik. 7 Legenda % -průměrná mzda Kód KKOV Název Základní (ABC) A Bez vzdělání B Neúplné základní vzdělání C Základní vzdělání Odborné (E,H) E Nižší střední odborné vzdělání H Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední (D,J) D Nižší střední vzdělání J Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu ÚSO s mat a v.l. (L) M Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) VŠ bakalář a VOŠ (N,R) N Vyšší odborné vzdělání R Vysokoškolské bakalářské vzdělání ÚSO s mat. M L Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou Gymnázium K Úplné střední všeobecné vzdělání VŠ magistr T Vysokoškolské magisterské vzdělání Ph.D. V Vysokoškolské doktorské vzdělání 9

10 Celoživotní příjmy Mnohem důležitější než výše popsané vzdělanostní mzdové rozdíly v rámci věkových skupin je pro účely reformy vzdělávacího systému informace o kariérní (celoživotní) dynamice mzdových rozdílů. Tabulka 2 jasně ukazuje, že mzdové rozdíly dané vzděláním jsou na počátku pracovní kariéry relativně malé, ale s přibývající praxí na trhu práce výrazně rostou. Nejvíce je tento efekt patrný mezi skupinou žen s maturitou a bez maturity a u mužů mezi skupinami s vysokou školou a s maturitou. Z výpočtů, které zde neuvádíme, je dokonce patrné, že toto kariérní zvyšování vzdělanostních mzdových rozdílů je mnohem významnější, když pomineme specifickou situaci na pražském trhu práce. V Praze, vzhledem ke zbytku země poměrně výjimečně fungujícímu pracovnímu trhu, jsou zřejmě pro populaci bez maturity relativně dobré pracovní podmínky (profese ve službách jako jsou řidiči taxi, pohostinství, apod). Empiricky pozorovaná dynamika kariérního zvyšování mzdových rozdílů je v naprosté shodě s teorií lidského kapitálu (J.Mincer a G.Becker). Dle této teorie mzdy rostou s lety pracovní kariéry ze dvou základních důvodů. První důvod spočívá v tom, že v počátečních letech pracovní kariéry dochází k poměrně vysoké míře investic do dalšího lidského kapitálu (akumulace profesní praxe), což dočasně snižuje produktivitu a tedy i mzdu v době realizace investice. Tyto investice (nemají pozorovanou finanční formu, ale projevují se pouze dočasně nízkou mzdou jako náklady ušlé příležitosti) do lidského kapitálu se postupně promítají do nárůstu produktivity a tedy i mzdy. Čím intenzivnější investice do profesní praxe, tím strmější nárůst mezd u jednotlivců pozorujeme. Míra investic do profesní praxe roste s úrovní formálně dosaženého vzdělání. Tuto skutečnost dokumentuje pro ČR nedávná studie NVF (2005). U vyučených zaměstnanců je průměrná účast na dalším vzdělávání minimální. Z toho plyne, že jejich absolventské mzdy jsou poměrně vysoké, ale s postupující praxí již nerostou. S rostoucím věkem a s poklesem fyzických dispozic mzdy mohou dokonce klesat. Naopak pracovní síla s úplným středním a vysokoškolským vzděláním průběžně investuje do profesní praxe a díky tomu dosahuje rostoucí vyšší produktivity a tedy i mezd. Zde hraje velkou roli teoretický koncept rekursivní produktivity a dovednostního multiplikátoru uvedený v úvodní sekci, který umožňuje vyšší efektivnost investic do profesní praxe u těch, kteří získali potřebně obecné dovednosti již v rané fázi prostřednictvím formálního vzdělání. Nárůst vzdělanostních mzdových rozdílů s věkem je však dán nejen investicemi do lidského kapitálu, ale také postupným profesním postupem do vyšších řídicích a zodpovědnějších pracovních pozic u vzdělanější populace. Uvedenou informaci o kariérním vývoji mezd však může zkreslovat dopad změn vzdělávacího systému v posledních desetiletích. Starší populace zaměstnanců totiž získala své vzdělání ve vzdálenější minulosti, což se může nějakým způsobem promítat do průměrných mzdových rozdílů za celou populaci. Není však důvod se domnívat, že by to pozorované mzdové rozdíly zvyšovalo, spíše naopak, neboť kvalita i význam vzdělání v posledních desetiletích spíše rostly. Kariérní (věkový) vývoj mezd mužů a žen v Tabulce 3 se výrazně liší. Do průměrných mezd žen se negativně promítají mateřské činnosti a tento dopad roste s věkem. Nejde jen o to, že ženy mají kratší pracovní praxi v důsledku mateřství. Mají spolu se zaměstnavateli s ohledem na očekávané období mateřství menší sklon k investicím do jejich profesní praxe. V období výchovy dětí mají sklon pracovat v profesích, které jim dávají větší pracovní flexibilitu, ovšem na úkor mzdy. Do tohoto složitého mechanismu ještě vstupuje případná diskriminace. Na základě mzdových rozdílů mezi muži a ženami pro mladé věkové skupiny, kde se ve mzdách ještě naplno neprojevují rozdílné mateřské role obou pohlaví, lze konstatovat, že rostoucí úroveň vzdělání snižuje mzdové rozdíly mezi pohlavími. Zatímco mzdové rozdíly 10

11 u nejmladších zaměstnanců let bez maturity dosahují 20 procent, u maturantů se pohybují jen okolo 10 procent. Obdobně je to patrné i u skupiny let, kde jsou patrné i poměrně nízké mzdové rozdíly u absolventů terciálního vzdělání. Mzdové rozdíly u celé populace se již podle úrovně vzdělání neliší, protože se tam zřejmě silně promítají různé kariérní profily obou pohlaví. Za pozornost stojí skutečnost, že podíl zaměstnaných mladých mužů a žen bez maturity je 3:1. Je to dáno jednak nižší participací nízkovzdělaných žen na trhu práce a vyšší mírou nezaměstnanosti žen, ale je to také důsledek toho, že již na obory bez maturity vstupuje významně vyšší podíl chlapců než dívek. To souvisí se strukturou nabídky středních škol a učilišť, kde výrazně větší podíl dívek najde vhodnou a dostupnou střední školu, zatímco větší podíl chlapců končí na učilištích. Jak ukazují výsledky založené na šetření PISA 2003 v Matějů a kol. (2006), nejvýraznější diskrepance tohoto typu jsou zřejmě ve velkých městech. Za pozornost také stojí mzdové rozdíly uvnitř vzdělanostně-věkových skupin. Tyto rozdíly ukazuje v Tabulce 2 decilový poměr p90/p10. Rozdíly uvnitř vzdělanostních skupin rostou s dosaženým vzděláním a s věkem. Z tohoto pohledu jsou nejhomogenější mzdy u nízkovzdělaných zaměstnanců. Je to dáno jednak tím, že v údajích není zastoupena populace s nejnižší produktivitou, která je v mnohem větší míře nezaměstnaná nebo mimo trh práce. Druhým důvodem je zřejmě riziko plynoucí z investičního charakteru terciálního vzdělání. Stejně jako investice do fyzického kapitálu představuje investice do vzdělání i nejistotu výnosů. Na druhé straně vysokoškolské vzdělání přináší řadu nepeněžních výhod, ať jsou to příjemnější, bezpečnější a stabilnější profese nebo nepeněžní kompenzace, jejichž rozsah je však velice obtížné statisticky podchytit. Tyto kompenzace samozřejmě námi uvedené mzdové rozdíly nezachycují a skutečné materiální a sociální rozdíly v důsledku vzdělání jsou ve skutečnosti vyšší, než lze usuzovat na základě námi uváděných průměrných mezd. Zde uvedená zjištění o souvislostech mezi formální úrovní vzdělání a úrovní výdělků na trhu práce pro současnou Českou republiku jsou v souladů s tím, co lze pozorovat v ostatních zemích OECD (2005). Ačkoliv výdělkové údaje pro Českou republiku nejsou v komparacích OECD (2005) uvedeny, můžeme se na základě našich zjištění domnívat, že vztah mezi formální úrovní vzdělání a výdělky je v České republice nadprůměrně vysoký. Za pozornost stojí zjištění OECD, že výnosy ze vzdělání jsou výrazně vyšší, pokud k investici dochází dříve, tedy na počátku životní kariéry. Investice pozdější (rekvalifikace, nástavbové studium) mají výnosy výrazně nižší Shrnutí Spojitost mezi formální úrovní vzdělání a statutem na trhu práce je mnohem patrnější u žen než u mužů. Spojitost mezi formální úrovní vzdělání a statutem na trhu práce se roste se získanou praxí jednotlivců na trhu práce. Příjmové rozdíly dané vzděláním jsou v České republice poměrně vysoké. Příjmové rozdíly dané vzděláním se prohlubují se získanou praxí na trhu práce. Spojitost mezi formální úrovní vzdělání a úspěšností na trhu práce je podmiňována také nepřímo pozitivním vztahem mezi formální úrovní vzdělání a účastí dospělých na dalším vzdělávání. 11

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Natálie Jablonská Sušice 34 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Uveďte rok

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 2 zaměstnanci - organizace 158963352/XXXX 687963250/YYYY 586524793/ZZZZ 156826/XXXX 352698128/CCCC

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2014. Bc. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2014. Bc. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2014 Bc. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch Praha 2014 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost škol a hospodářská krize... 5 3. Počty škol,

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

1. ÚVOD 2. ORGANIZACE ŠETŘENÍ

1. ÚVOD 2. ORGANIZACE ŠETŘENÍ 1 OBSAH Kapitola Stránka 1. ÚVOD... 2 2. ORGANIZACE ŠETŘENÍ... 2 2.1 ROZSAH ŠETŘENÍ A JEHO FORMA... 2 2.2 DOTAZNÍK F... 3 3. ČINNOSTI OBLASTNÍCH STATISTICKÝCH ORGÁNŮ... 7 3.1 ZAJIŠTĚNÍ ŠETŘENÍ... 7 3.2

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ A. Uplatnitelnost absolventů SŠ I. Dotazníkové šetření provedené u žáků SŠ v MSK otázky č. 16, 17 a 18 Z námi provedeného dotazníkového šetření u žáků vybraných SŠ

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách ČR. Zlínský kraj

Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách ČR. Zlínský kraj Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách ČR Zlínský kraj Vsetín, 24.4.2013 Mgr. Vladana Pillerová Mgr. Zlata Houšková Odpovědi Dotazníky vyplnily 862 knihovny (676 knihoven obcí, krajů,

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Zaostřeno na odborné vzdělávání

Zaostřeno na odborné vzdělávání CZ Česká republika Česká republika Tradice a modernizace Odborné vzdělávání a příprava (OVP) byly vždy podstatnou součástí českého vzdělávacího systému. Kromě toho, že tato oblast těží z tradice kvality,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium

Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium Vybraná zjištění z projektů Vektor a Národní srovnávací zkoušky Vypracoval tým autorů Scio Kontakt: Jan Hučín, jhucin@scio.cz 1. Shrnutí poznatků Poznámka:

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch Praha 2011 OBSAH 1. Úvod... 3 Metodické poznámky... 4 2. Uchazeči o terciární vzdělávání... 6 3. Absolventi

Více

CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA. Zaostreno na odborné vzdelávání. Vzdelávání v císlech. Další informace

CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA. Zaostreno na odborné vzdelávání. Vzdelávání v císlech. Další informace CEÁ REPUBLIKA CEÁ REPUBLIKA Vzdelávání v císlech Žáci ve středním vzdělávání zapsaní v odborných a všeobecných programech % všech žáků ve středním vzdělávání, 11 ODBORNÉ VŠEOBECNÉ 1 23,9 27, 8 29,1 49,

Více

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 7, 10 12 Praha tel.: 22 01 111, fax: 22 01 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ANALÝZA DETERMINANTŮ PRACOVNÍ

Více

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy P R O F I L Y K R A J Ů

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Vybrané poznatky z výzkumů prováděných v letech 1992- katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace pro setkání s občany 14. dubna 11 Informace o výzkumu Projekty:

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislosti

Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislosti Krátká studie 5/2012 Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislosti 3. ZÁŘÍ 2012 DANIEL MÜNICH, JAN STRAKA 1 Shrnutí: Na základě nových ukazatelů

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Přetrvávající či prohlubující se problémy trhu práce:

Přetrvávající či prohlubující se problémy trhu práce: ANALÝZA PODPORY CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ, ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI A JEJICH VZÁJEMNÝCH VAZEB S DŮRAZEM NA ADAPTIBILITU ZAMĚSTNANCŮ A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ 11. 4. 2012 Postup hodnocení Shodný postup

Více

Analytický podklad Příloha Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Analytický podklad Příloha Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Analytický podklad Příloha Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 1 Obsah I. Vzdělávací systém České republiky... 3 Schéma vzdělávací soustavy... 3 Vývoj výkonů vzdělávací soustavy... 5 II. Strategie

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Výběr z úvodních analýz pro projekt Vyhodnocení stavu vysokého školství v Ústeckém kraji Mgr. Zdeňka Šímová, O projektu Projekt: Vyhodnocení stavu

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013 Vyhodnocení průzkumu Česká asociace pro finanční řízení (CAFIN) si jako jeden ze svých cílů klade pomoc při rozvoji finanční profese. Zajímají nás aktuální trendy

Více

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 K 31. 3. 2013 podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku (který

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

Informace pro budoucnost. Tomáš Ervín Dombrovský, LMC

Informace pro budoucnost. Tomáš Ervín Dombrovský, LMC Informace pro budoucnost Tomáš Ervín Dombrovský, LMC 1 milion registrovaných uživatelů Jobs.cz a Prace.cz 10.000 zaměstnavatelů V roce 2011: 133 tisíc pozic na plný pracovní úvazek z toho 27 tisíc míst

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání RNDr. Michaela Kleňhová Ing. Jiří Vojtěch Národní ústav odborného vzdělávání Praha 2006 1 2 OBSAH 1. Úvod...5 Metodické poznámky...6 2. Uchazeči

Více

Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů

Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik Nízká flexibilita trhu práce v ČR míra dlouhodobé nezaměstnanosti (strukturální

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR Současnost a předpokládaný vývoj na území hl. m. Prahy Ing. Jiří Mejstřík srpen 2011 Evropská unie a Česká republika

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. 28. února 2012 Zdeněk Karásek

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. 28. února 2012 Zdeněk Karásek Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 28. února 2012 Zdeněk Karásek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý faktor konkurenceschopnosti Cca

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. Ing. Jiří Vojtěch David Kleňha

Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. Ing. Jiří Vojtěch David Kleňha Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. Ing. Jiří Vojtěch David Kleňha Praha 2014 Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání Doc. PhDr.

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Otazníky kolem úspěšnosti projektů v soutěžích GA ČR

Otazníky kolem úspěšnosti projektů v soutěžích GA ČR XLI. Akademické fórum, 23. 5. 2013 Otazníky kolem úspěšnosti projektů v soutěžích GA ČR Pokus o analýzu dat Jaroslav Kupčík Všichni mluví o poklesu úspěšnosti v soutěžích GA ČR Víme, co pokles znamená?

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012 Summary in Czech Read the full book on: 10.1787/eag-2012-en Stručný pohled na školství 2012 Přehled v českém jazyce Stručný pohled na školství: Ukazatele

Více

Počty dětí se SVP ve středním školství v roce 2014

Počty dětí se SVP ve středním školství v roce 2014 Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Počty dětí se SVP ve středním školství v roce 2014 Praha, 2015 Autoři: Mgr. Jan Klusáček, Ing. Daniel Hrstka Editace:

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2010 únor 2012 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Tři pětiny (60 %) české populace je na internetu (alespoň

Více

Učení mučení, nebo škola hrou?

Učení mučení, nebo škola hrou? I N S T I T U T P R O D E M O K R A C I I A E K O N O M I C K O U A N A L Ý Z U projekt Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. Učení mučení, nebo škola hrou? Srovnání obliby školy a matematiky pohledem

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Výsledky šetření SP ČR a ČNB

Výsledky šetření SP ČR a ČNB Svaz průmyslu a dopravy České republiky Confederation of Industry of the Czech Republic Výsledky šetření SP ČR a ČNB Bohuslav Čížek Komentáře k vybraným základním výsledkům pravidelného čtvrtletního šetření

Více