OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl II. Sociodemografická struktura Ostravy - současný stav a očekávaný vývoj PhDr. Anna Schneiderová, CSc. PhDr. Oldřich Solanský Mgr. Martin Pobořil Ostrava

2 Obsah Sociodemografická struktura České republiky a Ostravy 4 - současný stav a očekávaný vývoj 1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 15 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 16 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 17 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 18 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 19 po pěti letech v r Vývoj počtu občanů Ostravy do r v nejdůležitějších skupinách Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a v Ostravě Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu let Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě Národnosti a cizinci v České republice Národnosti a cizinci v Ostravě Národnostní struktura obyvatel Ostravy Cizinci v Ostravě 25 Zdroje Trh práce a nezaměstnanost Úvod, základní pojmy Nezaměstnanost v evropském kontextu Nezaměstnanost v ČR a v Ostravě 29 2

3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR a v Ostravě Odvětvová struktura zaměstnanosti Nezaměstnanost věková struktura Dlohodobá nezaměstnanost Znevýhodněné skupiny Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě Možnosti rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky 38 nezaměstnanosti Zdroje 40 Přílohy Městské obvody Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých 47 městských obvodech 5.2. Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města 59 Ostravy Obvody města Ostravy věkové rozložení obyvatel Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje 64 Zdroje 66 3

4 SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY A OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Česká republika se zařadila mezi populačně nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky. Populační stárnutí se týká celé Evropy, relativně méně jsou tímto procesem zasaženy země s donedávna vysokou porodností (Albánie, Island, Irsko). Věková struktura přibližně odpovídá (s výjimkou věkově mladšího Polska) jiným středoevropským zemím. Rozdíly ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou patrné zejména v 60tých letech, kdy porodnost v těchto zemích stoupala a v 70tých letech, kdy porodnost narozdíl od ČR klesala v důsledku populačních ztrát ze 2.světové války. Ve srovnání se zeměmi EU, které jsou omlazovány přílivem imigrantů, je perspektiva populačního stárnutí v ČR výraznější. 1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Pokles porodnosti, od roku 1994 převažuje počet zemřelých nad počtem narozených. Snižující se plodnost (u mužů i žen). Úhrnná plodnost žen dosahuje velmi nízkých hodnot. Ubývá obyvatel v absolutním počtu, klesá podíl dětské složky obyvatel. Pozitivním rysem je pokles potratů. Nejpočetnějšími ročníky jsou ročníky 1974 a 1975, které v 90 letech začínají být ekonomicky a reprodukčně aktivní. Pro tuto silnou generaci nebyl připraven dostatečný počet pracovních míst a stoupla nezaměstnanost absolventů škol. Od roku 1990 klesá úmrtnost zejména u osob středního a vyššího věku, střední délka života v dlouhodobém vývoji roste a dosahuje v roce 2000 u mužů 70,5 a u žen 77,5 let. Roste index stáří, jeho hodnota se z 83,7 v roce 1990 zvýšila na 106,4 v roce 1998 a na 113,77 v roce Od roku 1996 počet a podíl poproduktivní složky populace v ČR přesahuje počet a podíl předproduktivní složky. Nepříznivě ovlivňuje celkový demografický vývoj nezaměstnanost a špatná ekonomická situace zejména mladých rodin. Změnil se životní způsob zejména mladých lidí vlivem změn v hodnotové hierarchii důraz na kariérní úspěch u mužů i u žen, upřednostňování spotřebního způsobu života, změny postojů k rodičovství. I při imigraci cizinců nelze zatím očekávat výraznější nárůst počtu obyvatel a tím změny ve věkovém složení. Závažným důsledkem populační strategie je postupné stárnutí populace, které se stane v budoucnosti největším populačním problémem v ČR. 4

5 1.1. Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje ČR rok 2000 Rok 2001 Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost* Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v ČR v roce 2000 a 2001 (v absolutních hodnotách): Populační vývoj v ČR v roce 2000 a sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem kojenecká úmrtnost přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek ČR 2000 ČR 2001 Úbytek obyvatelstva v ČR v roce 2001 byl hlubší než celoroční úbytky v letech V roce 2001 bylo uzavřeno jen 52,4 tisíce sňatků (nejnižší počet od první světové války), přičemž současná úroveň sňatečnosti (5 sňatků na 1000 obyvatel) odpovídá evropskému průměru. Příčinami nízké sňatečnosti je odkládání sňatků mladou generací a přibývání partnerských soužití bez uzavření formálního sňatku. Pro srovnání: sňatky postupně klesaly z počtu v r na v roce Vysoká je naopak rozvodovost, která po přechodném poklesu v letech 1999 a 2000 dosahuje předchozí úrovně. Pro srovnání: rozvodovost stoupá, v roce 1970 bylo na území dnešní ČR rozvodů, v roce 2000 pak rozvodů. Nízká je porodnost, živě se narodilo 90,7 tisíc dětí, což je po mírném nárůstu v roce 2000 (nárůst počtu žen ve věku maximální plodnosti) opětovný pokles. Míra porodnosti v ČR patří k nejnižším v současném světě, a z historického hlediska je nejnižší ve statisticky zaznamenané historii českých zemí. /Úhrnná plodnost, tj počet dětí, které by se za dané míry plodnosti průměrně narodily každé ženě na její reprodukční období, je v ČR -1,14. K zachování rozšířené reprodukce obyvatelstva by bylo zapotřebí 2,1 úhrnné plodnosti. Z toho vyplývá, že počet obyvatel (bez migrace) se bude i nadále snižovat. Pro srovnání: V roce 1970 se narodilo dětí a v roce 2000 jen

6 Dalším jevem populačního vývoje je dlouhodobé snižování úmrtnosti. Střední délka života (naděje dožití) se v ČR postupně výrazně zvyšuje, v roce 2000 dosáhla u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Pozitivním jevem je klesající kojenecká úmrtnost, která počtem 4 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených. Pro srovnání: V roce 1970 na území dnešní ČR zemřelo lidí, v roce 2000 jen občanů. Narušená je přirozená měna obyvatelstva - počet zemřelých převyšuje počet narozených. Přirozený přírůstek se z kladných hodnot přesunul od roku 1994 do hodnot záporných. Pro srovnání: V roce 1970 činil osob, v roce 2000 pak osob. Ztrátové je saldo stěhování. Počet osob, které se vystěhovaly z ČR byl vyšší o 8600 než osob přistěhovaných do ČR. (Migrační ztráta byla způsobena zčásti změnou metodiky statistického sledování cizinců, do statistik byli zahrnuti i cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (nad 90 dnů), u nichž počet vystěhovalých vysoce převažoval počet přistěhovalých, a nikoli pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu jako dříve.) Pro srovnání: Přírůstek stěhováním v roce 1970 činil 4 350, od r se pohyboval v kladných hodnotách s nejvyšším nárůstem v letech 1996 a V roce 2001 nabývá opět zápornou hodnotu Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje OSTRAVA rok 2000 Rok 2001 Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost* Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v Ostravě (absolutní hodnoty): Populační vývoj v Ostravě v roce 2000 a sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem kojenecká úmrtnost přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek OSTRAVA 2000 OSTRAVA

7 Zatímco do roku 1991 počet obyvatel Ostravy stoupal (v obdobích mezi sčítáním lidu za roky o , tj. 16,9%; za roky o , tj.8,4%; za roky o 5 298, tj. 1,6%), od do obyvatelstva v Ostravě ubylo o 8 078, tj. 2,5%. Úbytek obyvatelstva v současné době v Ostravě je ovlivněn vystěhováním z Ostravy, ve srovnání s ČR se Ostrava vyznačuje migrací mladých lidí do ekonomicky atraktivnějších částí ČR (zejména vzdělané části této populace) a naopak migrací především nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí do Ostravy. Vysoký je vliv záporného přirozeného přírůstku obyvatel nízká porodnost, mírně zvýšená kojenecká úmrtnost a vyšší mortalita především v kategorii let (tj. 18,28% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR, kde úmrtí v této kategorii činí 14,7%) a věkové kategorie let (tj. 18,72% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR 16,39%). Přesto v roce 2000 dosahuje v Ostravě hustota 1 493,9 obyvatel/km 2, tj. po Praze nejvyšší v republice a nejvyšší i v rámci Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s ČR, kde hustota činí 130,2 obyvatel/km 2, je obyvatel v Ostravě na 1 km 2 11,5 krát více. Vysoká koncentrovanost obyvatel územního celku přináší i vyšší koncentraci sociálních problémů Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a v % na 1000 obyvatel Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 Relativní data - % Rok 2000 na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

8 Graf srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 (v % na 1000 obyvatel): Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem z toho kojenců migrační přírůstek přirozený přírůstek 2000 ČR 2000 Ostrava celkový přírůstek Procentuální srovnání ukazatelů populačního vývoje v ČR a Ostravě za rok 2000 ukazuje následující, pro Ostravu nepříznivé odlišnosti: V Ostravě je výrazně vyšší rozvodovost, vyšší kojenecká úmrtnost, migrační přírůstek dosahuje vyšších záporných hodnot (více lidí se vystěhovalo než přistěhovalo), nižší je celkový přírůstek obyvatel. Střední délka života občanů Ostravy činí u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Střední délka života občanů ČR činí u žen 77,5 let a u mužů 70,5 let. Průměrný věk občanů kraje činí 37,8 let oproti 38,8 letům úhrnu republiky. Průměrný věk občanů ČR činí 39,4 let, u mužů 37,8 let, u žen 40,93 let. /ČSÚ 2001/ Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001 (v % na 1000 obyvatel): Relativní data - % Rok 2001 na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky Rozvody živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

9 Graf srovnání populačního vývoje obyvatel ČR a Ostravy v roce 2001 v %: Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem z toho kojenců přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek 2001 ČR 2001 Ostrava Rozdíly mezi ČR a Ostravou jsou nejvyšší v migračním přírůstku, který je zjevně nižší v Ostravě, a v celkovém přírůstku obyvatel opět nižší v Ostravě. Zdroje: Populační vývoj v ČR v roce Český statistický úřad, ČSÚ Ostrava Obyvatelstvo population and vital statistics. Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách 9

10 2. Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy 2.1. Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Změny ve věkové struktuře obyvatel v devadesátých letech 20.století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Postupný pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života spolu se snížením porodnosti vede ke stárnutí obyvatelstva. Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když imigrace se v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (asi 2% obyvatel) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím neovlivnil. Nepravidelnosti věkové struktury obyvatel jsou zjevně způsobeny výkyvy porodnosti již od vzniku Československa: Výrazný výkyv porodnosti, který se už v současné době projevuje jen sekundárně, se objevil za 1.světové války. Nízký počet živě narozených dětí (minimum v roce 1919, tj. 120,6 tisíc živě narozených) měl vliv na porodnost o generaci později, následně pak na generaci žen v šedesátých a osmdesátých letech. Zanedbatelný primární vliv se v současné době projevuje jen menším počtem obyvatel nejstarší generace (nad 80 let). Natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1.světové válce (nejvíce 257,3 tisíc živě narozených dětí v roce 1921) zasahuje do struktury vývoje obyvatel ve druhé polovině 40tých let, kdy tato početně silná generace dvacátých let (až do roku 1930 nad 200 tisíc živě narozených) se dostává do plodných let. Sekundárně ovlivnila počet narozených v 70tých letech a terciálně se měla promítnout ve druhé polovině 90tých let. Problém poklesu porodnosti za doby hospodářské krize ve 30tých letech, umocněný vstupem slabé válečné generace do období plodnosti (nejnižší počet živě narozených v roce 1937, tj. 156 tisíc dětí), se promítl do druhé poloviny 50tých let. Následně se projevuje úbytkem živě narozených v letech 80tých. Paradoxně stoupla porodnost v období nacistické okupace ( maximum v roce 1944, tj. 230,2 tisíc živě narozených) jako důsledek natalitní vlny ze 20tých let a kontextu doby (muži nebyli odvedeni do války a otcovství bylo ochranou před totálním nasazením, projevil se i fenomén totalitních režimů omezujících aktivity mladých lidí). Natalitní vlna po 2.světové válce (v roce 1946se narodilo 210,5 tisíc a v roce ,7 tisíc dětí) se promítla do početnosti plodné generace 70tých let a následně se měla projevit ve druhé polovině 90tých let. V roce 1958 bylo navíc legalizováno umělé přerušení těhotenství, takže počet živě narozených klesl na 129 tisíc tj. nejméně od 1.světové války. V první polovině šedesátých let se porodnost mírně zvýšila na maximum v roce 1964, které znamenalo 137 tisíc živě narozených. Pokles ve druhé polovině 60tých let (minimum 137 tisíc živě narozených v roce 1968) byl zapříčiněn změnou postojů k rodičovství příklon k rodinám se dvěma dětmi. Natalitní vlna v sedmdesátých letech (maximum v roce 1974 tj. 194,2 tisíc a v roce 1975 tj. 191,8 tisíc živě narozených dětí) byla zapříčiněna početností mladé generace, která dosáhla plodného věku a kontextem doby propopulační opatření státu a totalitní fenomén zaměřenosti aktivit dovnitř rodiny. 10

11 Pokles porodnosti na přelomu 80tých let (v roce 1980 úbytek na 153,8 tisíc živě narozených dětí) jako důsledek nižší početnosti nejplodnější generace, zdražení dětského zboží a příklonu k méněpočetným rodinám. Pokračující pokles porodnosti se místo očekávaného nárůstu ve druhé polovině 90tých let pouze zastavuje. Příčinami je zejména změny životního stylu (seberealizace v profesní kariéře a změna postojů k rodičovství a rodině) mladé generace, spolu s jejich nepříznivou ekonomickou a bytovou situací. Nepravidelnosti ve vývoji věkové struktury obyvatel od vzniku Československé republiky - výkyvy negativní a pozitivní: Negativní Pozitivní Negativní Pozitivní Pozitivní (v současnosti 2. nejpočetnější skupina) Negativní Pozitivní Negativní Pozitivní (v současnosti nejpočetnější skupina) Negativní (v současnosti po generaci nad 65 let jsou děti do 5ti let nejméně početnou skupinou) Graf vývoje populace v ČR v letech 1998 až 2000: Počet občanů podle roku narození muži věk do (roky) počet obyvatel ženy 1998 muži 2000 ženy 2000 muži 1999 ženy 1999 muži 1998 ženy

12 Obyvatelstvo ČR je na přelomu tisíciletí nejstarší v celé své dosavadní historii. Má nízký podíl obyvatel ve věku 0-14 let, extrémně nízkou porodnost a naopak nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let v celé historii. (V nejbližších 10 letech se podíl obyvatel poproduktivního věku bude výrazně zvyšovat.) Následky poklesu porodnosti se nejvýrazněji projevily u věkové skupiny let, kde počet osob klesl od roku 1993 do roku 2000 o 25%. Podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku je vysoký díky generaci 70tých a 40tých let.(tento jev je nutno považovat za přechodný, v celkovém potenciálu pracovních sil se přestane projevovat po odchodu poválečné generace do důchodu tj. přibližně již v letech ) V devadesátých letech se počet osob v poproduktivním věku zvyšoval jen mírně a na konci dekády dokonce poklesl, protože se jednalo o nepočetné ročníky. Ubývalo i obyvatel nejstarší věkové kategorie (nad 80 let) - příslušníků natalitního poklesu před rokem V následujících letech se, s ohledem na vzestup natality po 1.světové válce, očekává zvýšení počtu nejstarší populace Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020 Vývoj populace ČR v následujících 20 letech je doložen v následující tabulce (výpočet na základě transformace podle střední varianty vývoje): Četnost obyvatel ČR v letech až až až až až až až až až až až a více Celkem: Průměrný věk obyvatel ČR se bude postupně zvyšovat z hodnoty 39,4 let v roce 2000 na 44 let u střední varianty vývoje (na 43,9 u nízké varianty vývoje) v roce Výrazně se zmenší podíl dětské generace a zvýší podíl obyvatel v nejstarších věkových skupinách, polovina obyvatel bude starších 40 let. Počet dětí bude převýšen počtem osob nad 60 let. Z hlediska pohlaví převažují v roce 2000 ve všech věkových skupinách, kromě poproduktivní, muži: let (muži 7% z celkové populace a ženy 6,3%), let (muži 8,7% z celkové populace, ženy 7,9% z celkové populace), let 12

13 (22,9% k 20,9%), let (33,3% k 32,9%). Výrazný rozdíl ve prospěch žen je zřejmý u obyvatel nad 65 let: u skupiny let činí zastoupení mužů 9,5 % a žen 13,3% z celkového počtu obyvatel ČR, u skupiny nad 80 let muži jsou zastoupeni 1,5% a ženy 3,3% v celkovém počtu obyvatel ČR. Zatímco podíl produktivní složky obyvatel bude postupně ubývat, podíl neproduktivních složek obyvatelstva se bude postupně zvyšovat, a to nárůstem počtu obyvatel nad 60 let. Situace, kdy v produktivní složce obyvatel v současné době dominují 20 30ti letí, se nedá do budoucna očekávat, naopak tato kategorie mladé dospělosti se bude snižovat a v roce 2020 se výrazně sníží i kategorie nejproduktivnějších občanů 30 až 39 letých. Rok 2030 a následující, kdy sledovaná generace ze 70tých let dosáhne poproduktivního věku a občané nad 50 let budou v populaci převyšovat, předznamenává situaci, na kterou by se měla společnost připravovat s velkým předstihem. Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR: Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok let nad 60 let Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Vznikne situace, která se zatím v ČR, a jak uvádí ČSÚ, ani v jiné zemi zatím neobjevila. (www.czso.cz/cz/4/40/ / htm) Kolem roku 2015 budou nejpočetnější skupinou obyvatelstva čtyřicetiletí, kolem roku 2030 pětapadesátiletí a ještě v roce 2040 budou pravděpodobně představovat nejvýraznější složku obyvatelstva v ČR pětašedesátiletí. Velmi početnou skupinou obyvatel budou kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. 13

14 V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí a nastane zatím neznámá situace! Vývoj počtu mladých lidí, který není výrazněji ovlivněn úmrtností, je možné prognózovat na základě vývoje porodnosti. Očekávaný úbytek dětí do 14 let by mohla zvrátit jen změna natalitních postojů mladé generace, která je ovšem multifaktoriálně podmíněna a nejde ji řešit pouze zvýšením životní úrovně mladých lidí Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku podle střední varianty vývoje Četnost obyvatel v OSTRAVĚ v letech až až až až až až až až až až až a více Četnost obyvatel v OSTRAVĚ širší věkové kategorie O až až až až až až až a více Celkem: Struktura vývoje obyvatel Ostravy do značné míry kopíruje strukturu vývoje obyvatel ČR. Strukturu vývoje obyvatel v Ostravě do roku 2020, posuny v pětiletých cyklech dokumentuje grafické znázornění - tzv. stromy života pro roky 2000, 2005, 2010, 2015 a

15 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000 Počet občanů v Ostravě dle věkových kategorií v r a více počet obyvatel muži ženy Jak je z uvedeného grafu jasně patrné, nejpočetnější věkovou kategorii tvoří občané produktivního věku, muži a ženy ve věku 25 až 29 let (celkem osob) a 20 až 24 let (celkem osob), zastupující ovšem tu část populace produktivního věku, která má nejproblematičtější uplatnění na trhu práce. V celkovém součtu jsou na třetím místě už lidé ve věku 50 až 54 let osob. Rozdíly mezi muži a ženami názorně dokumentuje následující tabulka, ve kterých jsou věkové kategorie mužů a žen seřazeny sestupně od nejpočetnějších k méně početným. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2000) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 25 až 29 let až 29 let až 24 let až 54 let až 39 let až 49 let až 49 let až 24 let až 54 let až 39 let Zatímco v generaci mladých dospělých mírně převažují muži, početní převaha ženské části populace je v kategoriích nad 40 let. Druhou a třetí kategorií z hlediska její početnosti jsou u žen kategorie let a let. 15

16 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v roce 2005 Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez migrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy Nejpočetnější věková kategorie narozená v sedmdesátých letech 20. století se v roce 2005 posouvá do rozmezí 30 až 34 let - asi osob, druhou nejpočetnější by měla být kategorie 25 až 29 let - celkem osob, na třetím místě pak kategorie 50 až 54 let osob. Četnostní zastoupení mužů a žen je poměrně rovnoměrně až do věku 45 let. Výraznější rozdíly jsou v počtu mužů a žen nad 50 let věku ve prospěch žen. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2005) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 30 až 34 let až 34 let až 29 let až 59 let až 44 let až 29 let až 54 let až 54 let až 39 let až 44 let až 59 let až 39 let až 19 let až 49 let až 49 let až 64 let až 24 let až 19 let až 9 let až 24 let

17 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez migrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy V roce 2010 se nejpočetnější věková kategorie posouvá na 35 až 39 let celkem osob. Na druhém místě je kategorie 30 až 34 let - celkem osob a na třetím místě je kategorie 45 až 49 let - celkem osob. Stárnutí ostravské populace dokumentují silné kategorie 55 až 59 let a 60 až 64 let. Dále se rozevírají nůžky mezi počtem mužů a žen na konci produktivního a v postproduktivním věku. Zatímco kategorie žen nad 60 let je z hlediska početnosti zastoupení na čtvrtém místě, u mužů tato kategorie zaujímá místo jedenácté (viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2010) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 35 až 39 let až 39 let až 34 let až 34 let až 49 let až 59 let až 44 let až 64 let až 59 let až 49 let až 24 let až 44 let až 29 let až 54 let až 14 let až 24 let až 19 let až 29 let až 54 let až 69 let

18 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez m igrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy V roce 2015 by mělo nejvíce lidí v Ostravě být ve věkové kategorii 40 až 44 let osob. Druhou nejpočetnější věkovou kategorii by měli tvořit lidé ve věku 35 až 39 let osob a třetí lidé ve věku 50 až 54 let osob. Největší rozdíly v četnosti zastoupení mužů a žen se objevují v populaci nad 60 let ( U mužů je tato kategorie na desátém místě, u žen na třetím v četnosti zastoupení jednotlivých kategorií viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2015) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 40 až až až až až až až až až až až až až až až až až až až až

19 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez m igrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy Silné ročníky 70 let se posunují v roce 2020 už do věku 45 až 49 let, v této kategorii by mělo být v Ostravě osob. Problém nastává u generace postproduktivního věku (zejména u žen), která je ve srovnání s předchozími léty (od r. 2000) nejpočetnější. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2020) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 45 až až až až až až až až až až až až až až až až až až až až Z této tabulky je převaha starších žen již více než patrná. 19

20 Vývoj počtu občanů Ostravy do r v nejdůležitějších skupinách Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v Ostravě Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v OV rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok let nad 60 let Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění v Ostravě a okolí. Předpoklad pracovního uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny není ovšem jedinou podmínkou pro nárůst natality, která je silně ovlivňována způsobem života, změnou v postojích k rodičovství. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel, v růstu průměrného věku. Velmi početnou skupinou obyvatel budou stejně jako v ČR kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí. 20

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl)

Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl) 1 Sdělení redakce Čtenáři zřejmě neunikne, že v miniseriálu Jiří Koláře byl předřazena čtvrtá část. Autor se v ní věnuje údajům o rozmístění seniorů podle městských obvodů Ostravy. Posun v pořadí vyvolal

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR prosinec 2014 V prosinci celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 4,7 % na 541 914, počet hlášených volných pracovních míst poklesl o 1,1 % na 58 739 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Dlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012

Dlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012 Barometr 4. čtvrtletí 2012 Koncem prosince dosáhl dluh obyvatelstva, podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, výše 1,37 bilionu Kč, což je o 67 mld. Kč více než ve stejném

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik květen 2014 0 1. Úvod Tento analytický text slouží jako podklad pro 3. aktualizaci

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Věková struktura obyvatelstva, prognózy Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Struktura obyvatelstva sice používáme okamžiková data, ale je potřeba interpretovat je dynamicky, zachytit

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více