OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl II. Sociodemografická struktura Ostravy - současný stav a očekávaný vývoj PhDr. Anna Schneiderová, CSc. PhDr. Oldřich Solanský Mgr. Martin Pobořil Ostrava

2 Obsah Sociodemografická struktura České republiky a Ostravy 4 - současný stav a očekávaný vývoj 1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 15 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 16 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 17 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 18 po pěti letech v r Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích 19 po pěti letech v r Vývoj počtu občanů Ostravy do r v nejdůležitějších skupinách Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a v Ostravě Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu let Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě Národnosti a cizinci v České republice Národnosti a cizinci v Ostravě Národnostní struktura obyvatel Ostravy Cizinci v Ostravě 25 Zdroje Trh práce a nezaměstnanost Úvod, základní pojmy Nezaměstnanost v evropském kontextu Nezaměstnanost v ČR a v Ostravě 29 2

3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR a v Ostravě Odvětvová struktura zaměstnanosti Nezaměstnanost věková struktura Dlohodobá nezaměstnanost Znevýhodněné skupiny Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě Možnosti rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky 38 nezaměstnanosti Zdroje 40 Přílohy Městské obvody Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých 47 městských obvodech 5.2. Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města 59 Ostravy Obvody města Ostravy věkové rozložení obyvatel Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje 64 Zdroje 66 3

4 SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY A OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Česká republika se zařadila mezi populačně nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky. Populační stárnutí se týká celé Evropy, relativně méně jsou tímto procesem zasaženy země s donedávna vysokou porodností (Albánie, Island, Irsko). Věková struktura přibližně odpovídá (s výjimkou věkově mladšího Polska) jiným středoevropským zemím. Rozdíly ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou patrné zejména v 60tých letech, kdy porodnost v těchto zemích stoupala a v 70tých letech, kdy porodnost narozdíl od ČR klesala v důsledku populačních ztrát ze 2.světové války. Ve srovnání se zeměmi EU, které jsou omlazovány přílivem imigrantů, je perspektiva populačního stárnutí v ČR výraznější. 1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Pokles porodnosti, od roku 1994 převažuje počet zemřelých nad počtem narozených. Snižující se plodnost (u mužů i žen). Úhrnná plodnost žen dosahuje velmi nízkých hodnot. Ubývá obyvatel v absolutním počtu, klesá podíl dětské složky obyvatel. Pozitivním rysem je pokles potratů. Nejpočetnějšími ročníky jsou ročníky 1974 a 1975, které v 90 letech začínají být ekonomicky a reprodukčně aktivní. Pro tuto silnou generaci nebyl připraven dostatečný počet pracovních míst a stoupla nezaměstnanost absolventů škol. Od roku 1990 klesá úmrtnost zejména u osob středního a vyššího věku, střední délka života v dlouhodobém vývoji roste a dosahuje v roce 2000 u mužů 70,5 a u žen 77,5 let. Roste index stáří, jeho hodnota se z 83,7 v roce 1990 zvýšila na 106,4 v roce 1998 a na 113,77 v roce Od roku 1996 počet a podíl poproduktivní složky populace v ČR přesahuje počet a podíl předproduktivní složky. Nepříznivě ovlivňuje celkový demografický vývoj nezaměstnanost a špatná ekonomická situace zejména mladých rodin. Změnil se životní způsob zejména mladých lidí vlivem změn v hodnotové hierarchii důraz na kariérní úspěch u mužů i u žen, upřednostňování spotřebního způsobu života, změny postojů k rodičovství. I při imigraci cizinců nelze zatím očekávat výraznější nárůst počtu obyvatel a tím změny ve věkovém složení. Závažným důsledkem populační strategie je postupné stárnutí populace, které se stane v budoucnosti největším populačním problémem v ČR. 4

5 1.1. Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje ČR rok 2000 Rok 2001 Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost* Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v ČR v roce 2000 a 2001 (v absolutních hodnotách): Populační vývoj v ČR v roce 2000 a sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem kojenecká úmrtnost přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek ČR 2000 ČR 2001 Úbytek obyvatelstva v ČR v roce 2001 byl hlubší než celoroční úbytky v letech V roce 2001 bylo uzavřeno jen 52,4 tisíce sňatků (nejnižší počet od první světové války), přičemž současná úroveň sňatečnosti (5 sňatků na 1000 obyvatel) odpovídá evropskému průměru. Příčinami nízké sňatečnosti je odkládání sňatků mladou generací a přibývání partnerských soužití bez uzavření formálního sňatku. Pro srovnání: sňatky postupně klesaly z počtu v r na v roce Vysoká je naopak rozvodovost, která po přechodném poklesu v letech 1999 a 2000 dosahuje předchozí úrovně. Pro srovnání: rozvodovost stoupá, v roce 1970 bylo na území dnešní ČR rozvodů, v roce 2000 pak rozvodů. Nízká je porodnost, živě se narodilo 90,7 tisíc dětí, což je po mírném nárůstu v roce 2000 (nárůst počtu žen ve věku maximální plodnosti) opětovný pokles. Míra porodnosti v ČR patří k nejnižším v současném světě, a z historického hlediska je nejnižší ve statisticky zaznamenané historii českých zemí. /Úhrnná plodnost, tj počet dětí, které by se za dané míry plodnosti průměrně narodily každé ženě na její reprodukční období, je v ČR -1,14. K zachování rozšířené reprodukce obyvatelstva by bylo zapotřebí 2,1 úhrnné plodnosti. Z toho vyplývá, že počet obyvatel (bez migrace) se bude i nadále snižovat. Pro srovnání: V roce 1970 se narodilo dětí a v roce 2000 jen

6 Dalším jevem populačního vývoje je dlouhodobé snižování úmrtnosti. Střední délka života (naděje dožití) se v ČR postupně výrazně zvyšuje, v roce 2000 dosáhla u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Pozitivním jevem je klesající kojenecká úmrtnost, která počtem 4 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených. Pro srovnání: V roce 1970 na území dnešní ČR zemřelo lidí, v roce 2000 jen občanů. Narušená je přirozená měna obyvatelstva - počet zemřelých převyšuje počet narozených. Přirozený přírůstek se z kladných hodnot přesunul od roku 1994 do hodnot záporných. Pro srovnání: V roce 1970 činil osob, v roce 2000 pak osob. Ztrátové je saldo stěhování. Počet osob, které se vystěhovaly z ČR byl vyšší o 8600 než osob přistěhovaných do ČR. (Migrační ztráta byla způsobena zčásti změnou metodiky statistického sledování cizinců, do statistik byli zahrnuti i cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (nad 90 dnů), u nichž počet vystěhovalých vysoce převažoval počet přistěhovalých, a nikoli pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu jako dříve.) Pro srovnání: Přírůstek stěhováním v roce 1970 činil 4 350, od r se pohyboval v kladných hodnotách s nejvyšším nárůstem v letech 1996 a V roce 2001 nabývá opět zápornou hodnotu Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001 Absolutní údaje OSTRAVA rok 2000 Rok 2001 Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Kojenecká úmrtnost* Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v Ostravě (absolutní hodnoty): Populační vývoj v Ostravě v roce 2000 a sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem kojenecká úmrtnost přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek OSTRAVA 2000 OSTRAVA

7 Zatímco do roku 1991 počet obyvatel Ostravy stoupal (v obdobích mezi sčítáním lidu za roky o , tj. 16,9%; za roky o , tj.8,4%; za roky o 5 298, tj. 1,6%), od do obyvatelstva v Ostravě ubylo o 8 078, tj. 2,5%. Úbytek obyvatelstva v současné době v Ostravě je ovlivněn vystěhováním z Ostravy, ve srovnání s ČR se Ostrava vyznačuje migrací mladých lidí do ekonomicky atraktivnějších částí ČR (zejména vzdělané části této populace) a naopak migrací především nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí do Ostravy. Vysoký je vliv záporného přirozeného přírůstku obyvatel nízká porodnost, mírně zvýšená kojenecká úmrtnost a vyšší mortalita především v kategorii let (tj. 18,28% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR, kde úmrtí v této kategorii činí 14,7%) a věkové kategorie let (tj. 18,72% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR 16,39%). Přesto v roce 2000 dosahuje v Ostravě hustota 1 493,9 obyvatel/km 2, tj. po Praze nejvyšší v republice a nejvyšší i v rámci Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s ČR, kde hustota činí 130,2 obyvatel/km 2, je obyvatel v Ostravě na 1 km 2 11,5 krát více. Vysoká koncentrovanost obyvatel územního celku přináší i vyšší koncentraci sociálních problémů Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a v % na 1000 obyvatel Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 Relativní data - % Rok 2000 na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

8 Graf srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 (v % na 1000 obyvatel): Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem z toho kojenců migrační přírůstek přirozený přírůstek 2000 ČR 2000 Ostrava celkový přírůstek Procentuální srovnání ukazatelů populačního vývoje v ČR a Ostravě za rok 2000 ukazuje následující, pro Ostravu nepříznivé odlišnosti: V Ostravě je výrazně vyšší rozvodovost, vyšší kojenecká úmrtnost, migrační přírůstek dosahuje vyšších záporných hodnot (více lidí se vystěhovalo než přistěhovalo), nižší je celkový přírůstek obyvatel. Střední délka života občanů Ostravy činí u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Střední délka života občanů ČR činí u žen 77,5 let a u mužů 70,5 let. Průměrný věk občanů kraje činí 37,8 let oproti 38,8 letům úhrnu republiky. Průměrný věk občanů ČR činí 39,4 let, u mužů 37,8 let, u žen 40,93 let. /ČSÚ 2001/ Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001 (v % na 1000 obyvatel): Relativní data - % Rok 2001 na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky Rozvody živě narození Potraty Zemřelí celkem z toho kojenců Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

9 Graf srovnání populačního vývoje obyvatel ČR a Ostravy v roce 2001 v %: Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce sňatky rozvody živě narození potraty zemřelí celkem z toho kojenců přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový přírůstek 2001 ČR 2001 Ostrava Rozdíly mezi ČR a Ostravou jsou nejvyšší v migračním přírůstku, který je zjevně nižší v Ostravě, a v celkovém přírůstku obyvatel opět nižší v Ostravě. Zdroje: Populační vývoj v ČR v roce Český statistický úřad, ČSÚ Ostrava Obyvatelstvo population and vital statistics. Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách 9

10 2. Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy 2.1. Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Změny ve věkové struktuře obyvatel v devadesátých letech 20.století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Postupný pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života spolu se snížením porodnosti vede ke stárnutí obyvatelstva. Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když imigrace se v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (asi 2% obyvatel) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím neovlivnil. Nepravidelnosti věkové struktury obyvatel jsou zjevně způsobeny výkyvy porodnosti již od vzniku Československa: Výrazný výkyv porodnosti, který se už v současné době projevuje jen sekundárně, se objevil za 1.světové války. Nízký počet živě narozených dětí (minimum v roce 1919, tj. 120,6 tisíc živě narozených) měl vliv na porodnost o generaci později, následně pak na generaci žen v šedesátých a osmdesátých letech. Zanedbatelný primární vliv se v současné době projevuje jen menším počtem obyvatel nejstarší generace (nad 80 let). Natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1.světové válce (nejvíce 257,3 tisíc živě narozených dětí v roce 1921) zasahuje do struktury vývoje obyvatel ve druhé polovině 40tých let, kdy tato početně silná generace dvacátých let (až do roku 1930 nad 200 tisíc živě narozených) se dostává do plodných let. Sekundárně ovlivnila počet narozených v 70tých letech a terciálně se měla promítnout ve druhé polovině 90tých let. Problém poklesu porodnosti za doby hospodářské krize ve 30tých letech, umocněný vstupem slabé válečné generace do období plodnosti (nejnižší počet živě narozených v roce 1937, tj. 156 tisíc dětí), se promítl do druhé poloviny 50tých let. Následně se projevuje úbytkem živě narozených v letech 80tých. Paradoxně stoupla porodnost v období nacistické okupace ( maximum v roce 1944, tj. 230,2 tisíc živě narozených) jako důsledek natalitní vlny ze 20tých let a kontextu doby (muži nebyli odvedeni do války a otcovství bylo ochranou před totálním nasazením, projevil se i fenomén totalitních režimů omezujících aktivity mladých lidí). Natalitní vlna po 2.světové válce (v roce 1946se narodilo 210,5 tisíc a v roce ,7 tisíc dětí) se promítla do početnosti plodné generace 70tých let a následně se měla projevit ve druhé polovině 90tých let. V roce 1958 bylo navíc legalizováno umělé přerušení těhotenství, takže počet živě narozených klesl na 129 tisíc tj. nejméně od 1.světové války. V první polovině šedesátých let se porodnost mírně zvýšila na maximum v roce 1964, které znamenalo 137 tisíc živě narozených. Pokles ve druhé polovině 60tých let (minimum 137 tisíc živě narozených v roce 1968) byl zapříčiněn změnou postojů k rodičovství příklon k rodinám se dvěma dětmi. Natalitní vlna v sedmdesátých letech (maximum v roce 1974 tj. 194,2 tisíc a v roce 1975 tj. 191,8 tisíc živě narozených dětí) byla zapříčiněna početností mladé generace, která dosáhla plodného věku a kontextem doby propopulační opatření státu a totalitní fenomén zaměřenosti aktivit dovnitř rodiny. 10

11 Pokles porodnosti na přelomu 80tých let (v roce 1980 úbytek na 153,8 tisíc živě narozených dětí) jako důsledek nižší početnosti nejplodnější generace, zdražení dětského zboží a příklonu k méněpočetným rodinám. Pokračující pokles porodnosti se místo očekávaného nárůstu ve druhé polovině 90tých let pouze zastavuje. Příčinami je zejména změny životního stylu (seberealizace v profesní kariéře a změna postojů k rodičovství a rodině) mladé generace, spolu s jejich nepříznivou ekonomickou a bytovou situací. Nepravidelnosti ve vývoji věkové struktury obyvatel od vzniku Československé republiky - výkyvy negativní a pozitivní: Negativní Pozitivní Negativní Pozitivní Pozitivní (v současnosti 2. nejpočetnější skupina) Negativní Pozitivní Negativní Pozitivní (v současnosti nejpočetnější skupina) Negativní (v současnosti po generaci nad 65 let jsou děti do 5ti let nejméně početnou skupinou) Graf vývoje populace v ČR v letech 1998 až 2000: Počet občanů podle roku narození muži věk do (roky) počet obyvatel ženy 1998 muži 2000 ženy 2000 muži 1999 ženy 1999 muži 1998 ženy

12 Obyvatelstvo ČR je na přelomu tisíciletí nejstarší v celé své dosavadní historii. Má nízký podíl obyvatel ve věku 0-14 let, extrémně nízkou porodnost a naopak nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let v celé historii. (V nejbližších 10 letech se podíl obyvatel poproduktivního věku bude výrazně zvyšovat.) Následky poklesu porodnosti se nejvýrazněji projevily u věkové skupiny let, kde počet osob klesl od roku 1993 do roku 2000 o 25%. Podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku je vysoký díky generaci 70tých a 40tých let.(tento jev je nutno považovat za přechodný, v celkovém potenciálu pracovních sil se přestane projevovat po odchodu poválečné generace do důchodu tj. přibližně již v letech ) V devadesátých letech se počet osob v poproduktivním věku zvyšoval jen mírně a na konci dekády dokonce poklesl, protože se jednalo o nepočetné ročníky. Ubývalo i obyvatel nejstarší věkové kategorie (nad 80 let) - příslušníků natalitního poklesu před rokem V následujících letech se, s ohledem na vzestup natality po 1.světové válce, očekává zvýšení počtu nejstarší populace Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020 Vývoj populace ČR v následujících 20 letech je doložen v následující tabulce (výpočet na základě transformace podle střední varianty vývoje): Četnost obyvatel ČR v letech až až až až až až až až až až až a více Celkem: Průměrný věk obyvatel ČR se bude postupně zvyšovat z hodnoty 39,4 let v roce 2000 na 44 let u střední varianty vývoje (na 43,9 u nízké varianty vývoje) v roce Výrazně se zmenší podíl dětské generace a zvýší podíl obyvatel v nejstarších věkových skupinách, polovina obyvatel bude starších 40 let. Počet dětí bude převýšen počtem osob nad 60 let. Z hlediska pohlaví převažují v roce 2000 ve všech věkových skupinách, kromě poproduktivní, muži: let (muži 7% z celkové populace a ženy 6,3%), let (muži 8,7% z celkové populace, ženy 7,9% z celkové populace), let 12

13 (22,9% k 20,9%), let (33,3% k 32,9%). Výrazný rozdíl ve prospěch žen je zřejmý u obyvatel nad 65 let: u skupiny let činí zastoupení mužů 9,5 % a žen 13,3% z celkového počtu obyvatel ČR, u skupiny nad 80 let muži jsou zastoupeni 1,5% a ženy 3,3% v celkovém počtu obyvatel ČR. Zatímco podíl produktivní složky obyvatel bude postupně ubývat, podíl neproduktivních složek obyvatelstva se bude postupně zvyšovat, a to nárůstem počtu obyvatel nad 60 let. Situace, kdy v produktivní složce obyvatel v současné době dominují 20 30ti letí, se nedá do budoucna očekávat, naopak tato kategorie mladé dospělosti se bude snižovat a v roce 2020 se výrazně sníží i kategorie nejproduktivnějších občanů 30 až 39 letých. Rok 2030 a následující, kdy sledovaná generace ze 70tých let dosáhne poproduktivního věku a občané nad 50 let budou v populaci převyšovat, předznamenává situaci, na kterou by se měla společnost připravovat s velkým předstihem. Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR: Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok let nad 60 let Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Vznikne situace, která se zatím v ČR, a jak uvádí ČSÚ, ani v jiné zemi zatím neobjevila. (www.czso.cz/cz/4/40/ / htm) Kolem roku 2015 budou nejpočetnější skupinou obyvatelstva čtyřicetiletí, kolem roku 2030 pětapadesátiletí a ještě v roce 2040 budou pravděpodobně představovat nejvýraznější složku obyvatelstva v ČR pětašedesátiletí. Velmi početnou skupinou obyvatel budou kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. 13

14 V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí a nastane zatím neznámá situace! Vývoj počtu mladých lidí, který není výrazněji ovlivněn úmrtností, je možné prognózovat na základě vývoje porodnosti. Očekávaný úbytek dětí do 14 let by mohla zvrátit jen změna natalitních postojů mladé generace, která je ovšem multifaktoriálně podmíněna a nejde ji řešit pouze zvýšením životní úrovně mladých lidí Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku podle střední varianty vývoje Četnost obyvatel v OSTRAVĚ v letech až až až až až až až až až až až a více Četnost obyvatel v OSTRAVĚ širší věkové kategorie O až až až až až až až a více Celkem: Struktura vývoje obyvatel Ostravy do značné míry kopíruje strukturu vývoje obyvatel ČR. Strukturu vývoje obyvatel v Ostravě do roku 2020, posuny v pětiletých cyklech dokumentuje grafické znázornění - tzv. stromy života pro roky 2000, 2005, 2010, 2015 a

15 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000 Počet občanů v Ostravě dle věkových kategorií v r a více počet obyvatel muži ženy Jak je z uvedeného grafu jasně patrné, nejpočetnější věkovou kategorii tvoří občané produktivního věku, muži a ženy ve věku 25 až 29 let (celkem osob) a 20 až 24 let (celkem osob), zastupující ovšem tu část populace produktivního věku, která má nejproblematičtější uplatnění na trhu práce. V celkovém součtu jsou na třetím místě už lidé ve věku 50 až 54 let osob. Rozdíly mezi muži a ženami názorně dokumentuje následující tabulka, ve kterých jsou věkové kategorie mužů a žen seřazeny sestupně od nejpočetnějších k méně početným. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2000) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 25 až 29 let až 29 let až 24 let až 54 let až 39 let až 49 let až 49 let až 24 let až 54 let až 39 let Zatímco v generaci mladých dospělých mírně převažují muži, početní převaha ženské části populace je v kategoriích nad 40 let. Druhou a třetí kategorií z hlediska její početnosti jsou u žen kategorie let a let. 15

16 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v roce 2005 Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez migrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy Nejpočetnější věková kategorie narozená v sedmdesátých letech 20. století se v roce 2005 posouvá do rozmezí 30 až 34 let - asi osob, druhou nejpočetnější by měla být kategorie 25 až 29 let - celkem osob, na třetím místě pak kategorie 50 až 54 let osob. Četnostní zastoupení mužů a žen je poměrně rovnoměrně až do věku 45 let. Výraznější rozdíly jsou v počtu mužů a žen nad 50 let věku ve prospěch žen. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2005) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 30 až 34 let až 34 let až 29 let až 59 let až 44 let až 29 let až 54 let až 54 let až 39 let až 44 let až 59 let až 39 let až 19 let až 49 let až 49 let až 64 let až 24 let až 19 let až 9 let až 24 let

17 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez migrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy V roce 2010 se nejpočetnější věková kategorie posouvá na 35 až 39 let celkem osob. Na druhém místě je kategorie 30 až 34 let - celkem osob a na třetím místě je kategorie 45 až 49 let - celkem osob. Stárnutí ostravské populace dokumentují silné kategorie 55 až 59 let a 60 až 64 let. Dále se rozevírají nůžky mezi počtem mužů a žen na konci produktivního a v postproduktivním věku. Zatímco kategorie žen nad 60 let je z hlediska početnosti zastoupení na čtvrtém místě, u mužů tato kategorie zaujímá místo jedenácté (viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2010) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 35 až 39 let až 39 let až 34 let až 34 let až 49 let až 59 let až 44 let až 64 let až 59 let až 49 let až 24 let až 44 let až 29 let až 54 let až 14 let až 24 let až 19 let až 29 let až 54 let až 69 let

18 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez m igrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy V roce 2015 by mělo nejvíce lidí v Ostravě být ve věkové kategorii 40 až 44 let osob. Druhou nejpočetnější věkovou kategorii by měli tvořit lidé ve věku 35 až 39 let osob a třetí lidé ve věku 50 až 54 let osob. Největší rozdíly v četnosti zastoupení mužů a žen se objevují v populaci nad 60 let ( U mužů je tato kategorie na desátém místě, u žen na třetím v četnosti zastoupení jednotlivých kategorií viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2015) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 40 až až až až až až až až až až až až až až až až až až až až

19 Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech r Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r (výpočet bez m igrace) 85 a více počet obyvatel muži ženy Silné ročníky 70 let se posunují v roce 2020 už do věku 45 až 49 let, v této kategorii by mělo být v Ostravě osob. Problém nastává u generace postproduktivního věku (zejména u žen), která je ve srovnání s předchozími léty (od r. 2000) nejpočetnější. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2020) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 45 až až až až až až až až až až až až až až až až až až až až Z této tabulky je převaha starších žen již více než patrná. 19

20 Vývoj počtu občanů Ostravy do r v nejdůležitějších skupinách Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v Ostravě Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v OV rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok let nad 60 let Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění v Ostravě a okolí. Předpoklad pracovního uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny není ovšem jedinou podmínkou pro nárůst natality, která je silně ovlivňována způsobem života, změnou v postojích k rodičovství. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel, v růstu průměrného věku. Velmi početnou skupinou obyvatel budou stejně jako v ČR kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí. 20

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu 8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu Rok 2012 navazoval na dlouhodobé trendy u řady demografických procesů opět se zlepšovaly úmrtnostní poměry, což se projevilo na prodloužení střední délky

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj počet osob v tis. počet osob v tis. 1. Demografický vývoj Pardubický kraj je pátým nejméně zalidněným krajem České republiky Podíl městského obyvatelstva činí 62 %, v krajském městě žije 17 % populace

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK Ve ch oblastech (66 % území kraje) žije 17 % obyvatel Ústeckého kraje. Nejvíce urbanizované jsou okresy Most, Teplice a Ústí nad Labem, kde je na venkově méně

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu

Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu 31. 3. 2014 Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu K základním výstupům ze sčítání lidu patří zjištění věkové struktury obyvatelstva. Ta je výsledkem dlouhodobého demografického vývoje, změn

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 10.10.2016 Rychle roste počet domácností jednotlivců Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203682

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Úroveň rozvodovosti se dále snížila, když podíl manželství končících rozvodem klesl ze 46,2 % v roce

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2011 Obyvatelstvo Praha, 2011 Kód publikace: 104003-11 Č. j.: 00482/2011-7105 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2010 Zpracoval: Oddělení regionálních analýz a informačních

Více

Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl)

Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl) 1 Sdělení redakce Čtenáři zřejmě neunikne, že v miniseriálu Jiří Koláře byl předřazena čtvrtá část. Autor se v ní věnuje údajům o rozmístění seniorů podle městských obvodů Ostravy. Posun v pořadí vyvolal

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

2016 Dostupný z

2016 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SKLADNÍK, PRÁCE VE SKLADU Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více