Analýza trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Analýza trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj Diplomová práce Autor: Bc.Karolína Francová Finance, FHÚS Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Brno Duben, 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Brně dne 7.dubna 2009 Bc.Karolína Francová 2

3 Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing.Petru Musilovi, Ph.D. za vstřícnost, vedení a cenné rady v průběhu přípravy a psaní závěrečné práce. 3

4 Anotace Předložená diplomová práce se zabývá Analýzou trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj. Jejím cílem je analyzovat situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji z hlediska zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Základem teoretické části je studium literatury související s danou problematikou. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, které se týkají problematiky trhu práce. Annotation The diploma thesis deals with Labour market analysis focused on the region of South Moravia. The target is to analyse the situation in labour market in southern Moravia in term of employment and unemployment rate. The whole work is divided into two parts theoretical and practical part. Theoretical part is based on a literature research connected to the given matter. Essential ideas and notions, related to labour market problems, are explained and described here. 4

5 Obsah Úvod Trh práce Komponenty trhu práce Podmíněnost trhu práce Zaměstnanost Nezaměstnanost Politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Úřady práce Charakteristika Jihomoravského kraje Základní charakteristika Jihomoravského kraje Ekonomická a demografická situace v Jihomoravském kraji Silné a slabé stránky Jihomoravského kraje Zaměstnanost v Jihomoravském kraji Pracovní síla Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo Organizační struktura Volná pracovní místa Struktura volných pracovních míst Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji Charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj míry nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů podle vzdělání Struktura uchazečů podle věku Cizinci na trhu práce Aktivní politika zaměstnanosti Místa vytvářená v rámci jednotlivých nástrojů APZ Rekvalifikace Problémové skupiny na trhu práce Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postižením Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči Očekávaný vývoj na trhu práce v roce Očekávaný vývoj podle jednotlivých okresů Očekávaný vývoj v Jihomoravském kraji Závěr Použitá literatura Seznam grafů a tabulek Seznam zkratek Seznam příloh

6 Úvod Od začátku roku 2009 se svět nachází v globální hospodářské krizi. V důsledku krize klesá hodnota nových průmyslových zakázek, snižuje se objem exportu, firmy nemají peníze, neplatí faktury a do druhotné platební neschopnosti dostávají i firmy další. Kvůli špatné ekonomické situaci banky velmi obezřetně poskytují půjčky. Uvedené skutečnosti se negativně odráží na trzích práce na celém světě. Klesá počet pracovních míst a v důsledku toho značně narůstá nezaměstnanost. Cílem této diplomové práce je analýza trhu práce v Jihomoravském kraji v letech s důrazem na problematiku zaměstnanosti. V tomto období byla situace na trhu práce výrazně příznivější. Příznaky blížící se krize se objevily až v samotném závěru uvedeného období. Z tohoto důvodu se současná krizová situace do analýzy trhu práce v uvedeném období do této diplomové práce nepromítá. Součástí práce je také prognóza vývoje situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část se zabývá obecnou teorií zaměstnanosti a podmínkami na trhu práce všeobecně. Zahrnuje základní definice, vymezuje základní pojmy a vztahy mezi nimi. Obecně rozebírá politiku zaměstnanosti a úlohu institucí při její realizaci. Vychází přitom z odborné literatury zabývající se uvedenou problematikou. Praktická část se zabývá konkrétní situací na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech Jako podklad pro praktickou část práce sloužily především dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, Českého statistického úřadu, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a úřadů práce v tomto kraji. Jednalo se zejména o zprávy o vývoji za určité období, analýzy, prognózy dalšího vývoje, statistiky atd. V oblasti zaměstnanosti se Jihomoravský kraj potýká jednak s problémy, které se objevují obecně na každém trhu práce a jednak s konkrétními problémy danými specifickými podmínkami v tomto regionu. Tato diplomová práce se zabývá oběma okruhy problémů v oblasti zaměstnanosti a požadavků trhu práce. 6

7 1 Trh práce Trh práce je součástí tržní ekonomiky. Formování pracovního trhu v naší republice začalo v roce 1990 a zdá se, že je již plně funkční. Trh práce je definován tržní nabídkou a tržní poptávkou po práci. Z ekonomického pohledu je práce veškerá činnost, kterou jedna osoba zvyšuje užitek osobě druhé. Prací je proto označováno například počínání zahradníka, dělníka, vrcholového managera, účetní, nebo také zametače. Práce tedy patří mezi primární výrobní faktory a definujeme ji jako vědomou a účelnou činnost člověka. Na trh práce nelze pohlížet jako na jeden celek, ale musí se sledovat jako soubor regionálních trhů práce. Trh práce v ČR má výrazně regionální charakter. Odlišné geografické, demografické, historické, sociální a zejména ekonomické podmínky v jednotlivých krajích zřetelně ovlivňují celou širokou oblast zaměstnanosti. Výrazným způsobem determinují mimo jiné i profesní a odvětvovou strukturu a v konečném důsledku rovněž míru nezaměstnanosti na regionálním trhu práce. Rozdílné jsou i podmínky pro přijímání nových pracovníků, což se promítá i v uplatňování absolventů škol. 1.1 Komponenty trhu práce Čtyři základní komponenty trhu práce: nabídky práce poptávky po práci rovnováhy na trhu práce konstituování reálné a nominální mzdové sazby Základní jednotkou, která reprezentuje nabídkovou stranu, je domácnost, respektive její členové. Především zde se realizuje spotřeba a zde také probíhá základní volba, zda vstoupit či nevstoupit na trh práce, a pokud ano, za jakých podmínek. Poptávkovou stranu reprezentují podniky (zaměstnavatelé), jejichž hlavní snahou je maximalizace zisku. [6] 7

8 Rozsah poptávky po práci je proto ovlivněn především dvěma faktory: a) příjmem nových pracovních sil se sice zvýší celková produkce podniku, současně se ale b) zvýší mzdové náklady. Optimální rozsah zaměstnanosti je tedy ten, kdy se toto zvýšení produkce rovná reálné mzdě. Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, když se souhrnná nabídka rovná souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízející při dané reálné mzdě tolik práce, kolik chtějí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich při dané reálné mzdě chtějí najmout. [6] Graf č.1: Rovnováha na trhu práce Vysvětlivky : Eo = bod rovnováhy trhu práce (W/P)* = rovnovážná reálná mzda (W/P) 1 = aktuální reálná mzda N*= úroveň plné zaměstnanosti N P = množství aktuálně poptávané práce N n = množství aktuálně nabízené práce 8

9 1.2 Podmíněnost trhu práce Charakter problematiky trhu práce vyžaduje začít analýzu trhu práce přehledem charakteristik, které v základních obrysech vymezují jeho podobu. Pro analytické potřeby je možné vymezit pět základních strukturálních charakteristik: Národnostní struktura Demografická struktura Vzdělanostní struktura Ekonomická struktura Profesní struktura Zjevně nejstabilnější podobu má národnostní struktura společnosti, jejíž zařazení v tomto přehledu se, právě pro její neměnnost, může zdát téměř nadbytečné. Její změny měly v minulosti dosti výrazné dopady na sociální a ekonomickou strukturu české společnosti a tedy i na podobu trhu práce.[6] Již méně stabilní podobu má demografická struktura. Nižší míra stability má více důvodů, z nichž lze jmenovat především prodlužování průměrného věku dožití a měnící se vzorce tzv. demografického chování. Zmíněnou stabilitu nejvíce narušují občasné snahy sociálních inženýrů ovlivňovat tyto procesy umělými zásahy. O charakteru trhu práce dnes zcela jednoznačně rozhoduje vzdělanostní struktura lidí, kteří na něj vstupují. [6] Současná etapa vývoje naší společnosti je charakteristická především zásadními proměnami její ekonomické struktury. Je to nezbytná podmínka dalšího vývoje směrem k vyspělým evropským zemím.[6] Nejrychleji se v moderní společnosti mění její profesní struktura. Častější větší či menší změna profesního postavení v průběhu pracovní kariéry je jedním ze základních rysů moderní sociálně profesionální struktury společnosti a základní podmínkou dynamického a přitom vyváženého trhu práce. [6] 9

10 1.3 Zaměstnanost Zaměstnanost je aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské hospodářské činnosti. Je zaměřena na dosažení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich. Směřuje k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání.[9] Zaměstnavatel je účastníkem nejčastěji pracovněprávního vztahu. Jedná se o právnickou či fyzickou osobu, která zaměstnává fyzické osoby. Zaměstnavatel může zaměstnance zaměstnávat také v jiném vztahu než pracovněprávním, např. se jedná o vztah mezi družstvem a jeho členy. Zaměstnavatelem je i člověk, který jiného zaměstnává pro poskytování služeb pro osobní potřebu, jako je například sluha. Pracovněprávní vztah však nevzniká mezi manžely.[18] Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu.[16] Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu. Úkolem zaměstnance je vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za kterou mu přísluší mzda či plat. Právní způsobilost být zaměstnancem má osoba, která v den sjednání pracovního poměru dosáhne 15 let věku. Musí však mít ukončenou povinnou školní docházku. Zaměstnanec mladší 18 let se pak označuje jako mladistvý. Plnou způsobilost (včetně tzv. hmotné odpovědnosti) získává zaměstnanec dovršením 18 let.[18] 1.4 Nezaměstnanost Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně se za nezaměstnaného považuje osoba, která: je starší 15 let aktivně hledá práci je připravená k nástupu do práce do 14 dnů.[18] 10

11 Míra nezaměstnanosti Je chápána jako tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl ( v %) kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Míru nezaměstnanosti získáme tedy jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivním obyvatelstvem.[18] Druhy nezaměstnanosti: dobrovolná osoba setrvává dobrovolně nezaměstnána, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu, frikční (dočasná) člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále například absolvent školy, sezónní souvisí například s ročním obdobím, cyklická souvisí s průběhem hospodářského cyklu, v době kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury, strukturální nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci, řešením je rekvalifikace, dlouhodobá nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok, v takovém případě je velmi těžký návrat do práce.[18] Příčiny nezaměstnanosti: nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech, pojištění a podpory v nezaměstnanosti, odbory a kolektivní vyjednávání ( forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží), mzdová rigidita, efektivní mzdy. [18] 11

12 1.5 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.[8] Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím: pasivní politiky zaměstnanosti, stanovením podmínek a výše poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným, aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podpora zachování nebo vytváření stálých a dočasných nových pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace, hospodářsko-politickými opatřeními, které nejsou bezprostředně orientovány na trh práce, ale mají na něj podstatný dopad (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy, atd.).[8] Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti realizují v České republice především úřady práce řízené Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Při aplikaci nástrojů vycházejí jednak z doporučení Správy služeb zaměstnanosti a jednak z analýzy a prognózy regionálního trhu práce.[10] Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. [12] Účelnost, účinnost a efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti je nutné hodnotit především z pohledu společenského počtem uchazečů zařazených zpět do pracovního procesu a snížení míry nezaměstnanosti.[10] 12

13 Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.[12] Rekvalifikace Úřady práce organizují rekvalifikaci v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace umožňuje uchazečům nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí změna dosavadní kvalifikace uchazeče získáním nových znalostí a dovedností umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje studium na středních a vysokých školách, ani nástavbové formy studia. [10] Obecně jsou organizovány dva druhy rekvalifikací : specifické, na konkrétní profesi s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele, nespecifické, kdy bez příslibu konkrétního zaměstnání je účastník rekvalifikace školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce. Úřad práce může rovněž přispět na úhradu nákladů zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců. [10] Investiční pobídky Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Investičními pobídkami pro investory se rozumí daňové a celní úlevy, podpora zřízení nových pracovních míst, podíl na nákladech na rekvalifikaci pracovníků a podpora zainvestování průmyslových zón.[10] 13

14 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. [12] Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Má-li být zřízeno více než pět pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku. [12] Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu tří měsíců. [12] Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. [12] 14

15 Cílové skupiny uchazečů o zaměstnání zařazovaných do nástrojů APZ: dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, fyzické osoby do 25 let a starší 50 let, absolventi vysokých škol do dvou let po ukončení studia, nejdéle do 30let, fyzické osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské dovolené. [16] 1.6 Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice, řídí úřady práce, přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti, zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením, vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání, 15

16 vykonává kontrolní činnost, spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu.[12] 1.7 Úřady práce Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody okresů. Činností úřadů práce je : poskytování informací občanům o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, vedení evidence volných pracovních míst, vedení evidence uchazečů o zaměstnání, evidence vydaných pracovních povolení cizincům, poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání před nástupem do zaměstnání, poradenství pro občany a zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace, zpracování analýz a prognóz, koncepce zaměstnanosti, podněcování tvorby volných pracovních míst a podněcování k vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací, kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti. [12] 16

17 2 Charakteristika Jihomoravského kraje 2.1 Základní charakteristika Jihomoravského kraje V rámci reformy veřejné správy bylo v roce 1997 ústavním zákonem č. 347/97 (Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávních celků) vytvořeno 14 krajů, které začaly svoji činnost Jihomoravský kraj je vymezen sedmi okresy, a to okresy Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Dále se člení na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V kraji se nachází celkem 673 obcí, z nichž 48 má statut město. Rozlohou ha a počtem obyvatel se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v České republice. Hustota zalidnění je tedy vyšší než republikový průměr a činí 158,1 obyvatel na km 2. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 059,3 osobami na km 2 a nejmenší obec Louka se 7,4 osobami na km 2. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Z celkové rozlohy kraje tvoří 60% zemědělská půda, z nichž připadá 83% na ornou půdu. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst chovu prasat a drůbeže. Průměrný počet obyvatel jedné obce činí 1690 obyvatel, což je o něco více než průměrně v České republice (1656 obyvatel). Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie obyvatel, patří sem 199 obcí, kde však žije pouze 5,9% obyvatel. Téměř třetinu všech obyvatel Jihomoravského kraje soustřeďuje město Brno. Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2007 činil celkový přírůstek osob. Na přírůstek obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. V Jihomoravském kraji bylo 84,8% cizinců, zde bydlících, ekonomicky aktivních jak v postavení zaměstnanců, tak s platným živnostenským oprávněním. 17

18 Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. V kraji je registrováno 70 mikroregionů. Přirozeným spádovým centrem celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc. Obrázek č. 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje k Pramen : Úřad práce Brno-město 18

19 2.2 Ekonomická a demografická situace v Jihomoravském kraji Podle údajů Českého statistického úřadu žije na území Jihomoravského kraje celkem obyvatel, z toho 51,3% žen ( ) a 48,7% mužů ( ). Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na mužů připadalo žen. Jihomoravský kraj má v posledních letech jednu z nejvyšších nadějí dožití žen i mužů v ČR. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,6 roků, z toho nejmladší populace je v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 33,9 let a nejstarší obyvatelé Nelepeč Žernůvka v okrese Brno venkov, mají v průměru 59,6 let. Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Svojí rozlohou 942 km 2 se řadí k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen Brno-venkov. Administrativně se okres Blansko člení na 116 obcí a dále pak na 174 částí obcí. Počet obyvatel regionu činí osob, z nichž bylo žen (50,9%). Ve věkové kategorii let, tedy v kategorii, která může přispět k tvorbě národního důchodu, je 70,3% obyvatelstva, tj osob. Hustota zalidnění představuje 122 obyvatel/ km 2. Z geologického hlediska jsou na území regionu zastoupeny druhohorní devonské vápence a prvohorní sygnit a rula. Těží se keramické a slévárenské písky, cihlářské hlíny, vápenec a kámen. Hospodářství v okrese mělo vždy průmyslově zemědělský charakter. Svou polohou je součástí brněnské průmyslové aglomerace, která ovlivňuje vývoj situace na trhu práce regionu. V průmyslu je více než 40,2% ekonomicky aktivních obyvatel, ve stavebnictví 8,1% obyvatel a v zemědělství 5,6%. Z průmyslového odvětví má nejdůležitější postavení se svou staletou tradicí strojírenství, následováno textilní výrobou, potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem. Zemědělství, které prošlo obdobím strukturálních změn je zaměřeno v oblasti rostlinné výroby především na pěstování obilovin, olejnin a cukrovky, v oblasti živočišné výroby na chov hovězího a vepřového dobytka. Na území okresu Brno město žije celkem obyvatel, z toho 52,3% žen a 47,7% mužů. Ve srovnání s průměrným stavem za Českou republiku je ve Statutárním městě Brně trvale zaznamenáván vyšší podíl ženské složky obyvatelstva. Svojí rozlohou ha se řadí k menším okresům Jihomoravského kraje. Brno-město se člení na 29 městských částí. Geografické a přírodní faktory do značné míry ovlivnily charakter, strukturu a dynamiku vývoje průmyslové základny města. 19

20 V současné době přírodní faktory již nejsou determinující podmínkou, která ovlivňuje situaci na trhu práce. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,4%, na další tradiční odvětví, zemědělství připadá pouze 2,9%. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8% a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží se 14% a tzv. komerční služby 16,5%. Okres Brno-venkov leží v zázemí města Brna. Nemá vlastní okresní město a sídla okresních orgánů se nacházejí na území sousedního okresu Brno-město. V celém okresu žije celkem obyvatel, z nichž je žen (50,7%). Na 1000 mužů připadalo žen. Rozloha okresu je km 2. Území okresu je rozděleno do 187 obcí, z nichž 13 má statut města. V důsledku aktivního počtu přistěhovalých je celkový přírůstek kladný. Celkový přírůstek je osob. Brno-venkov si v rámci Jihomoravského kraje dlouhodobě udržuje nejvyšší celkový přírůstek obyvatel. Naopak nejnižší celkový přírůstek je zaznamenán v okrese Hodonín. Okres Brno-venkov má zemědělsko-průmyslový charakter, i když podíl zaměstnaných v zemědělství neustále klesá. Je zde více jak 31,6% ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného ve zpracovatelském průmyslu, 11,4% ve stavebnictví, 11,3% v obchodě. V zemědělství a lesnictví pracuje 4,8% ekonomicky aktivních obyvatel. Díky své poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Má obyvatel, z nichž je žen (51,2%). Počty obyvatel se zvyšují zásluhou přistěhovalých. Jeho rozloha je ha. Administrativně se okres člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Zemědělská půda tvoří 67,4%. Podle údajů má okres více jak 27% ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v průmyslu, který je prezentován gurmánským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a službách pracovalo 14% ekonomicky aktivních obyvatel, 10% ekonomicky aktivních obyvatel ve stavebnictví a 9% v zemědělství. Břeclavský okres je významný z hlediska napojení na mezinárodní komunikační síť jak v silniční, tak i v železniční dopravě, což kladně ovlivňuje rozvoj podnikatelských aktivit. 20

21 Počtem obyvatelstva zůstává okres Hodonín třetím nejlidnatějším okresem Jihomoravského kraje. Jeho rozloha je km 2, Žije zde celkem obyvatel. Z celkového počtu žen (51%) a mužů (49%). Na 1000 mužů tak připadá žen. Hustota zalidnění činí 143 obyvatel/ km 2. Okres Hodonín se rozkládá v jihovýchodní části Moravy při hranici se Slovenskem. Administrativně se okres Hodonín člení na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celková plocha okresu tvoří ze sedmi desetin zemědělská půda, jednu čtvrtinu území zabírá les, zbylá procenta připadají na ostatní plochy. Jako v jednom z mála okresů v ČR se zde nachází ložiska ropy, zemního plynu a lignitu. Příhodné podnebí v kombinaci s geografickou polohou okresu tvoří nadprůměrné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z ekonomického hlediska zaujímá nejvýznamnější postavení v okrese zpracovatelský průmysl následovaný zemědělstvím, specializující se na vinařství a ovocnářství. Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Žije zde obyvatel, z nichž je žen (50,8%). S rozlohou ha patří k menším okresům Jihomoravského kraje. Administrativně se okres Vyškov člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Hospodářství vždy mělo průmyslově zemědělský charakter. Zemědělská půda zaujímá 54,5%. Tato půda tvoří ornou půdu, trvalé travní porosty a sady a zahrady. 75,1% tvoří lesné porosty. V průmyslu je 29,9% ekonomicky aktivních obyvatel, v zemědělství 6,1% a ve stavebnictví 10,5%. Okres Znojmo má obyvatel, z nichž je žen (50,8%). Rozlohou ha patří mezi největší okresy České republiky. Hustota zalidnění je 69 obyvatel/ km 2. Administrativně se okres člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obce. Z hospodářského hlediska je Znojmo okresem zemědělsko průmyslovým. Svou výměrou ha (63%) zemědělské půdy se řadí okres na první místo v rámci Jihomoravského kraje. Z této plochy připadá nejvíce ha na ornou půdu, dále na trvalé travní porosty a na zahrady, ovocné sady. 69,6% tvoří lesní plochy. Historickým základem průmyslové výroby na okrese bylo zpracování místních surovinových zdrojů (cihlářských hlín a keramických jílů). S dlouholetou tradicí je spjat potravinářský průmysl (cukrovarský, konzervárenský) a vinařství, ve kterých se zpracovává zejména zemědělská produkce z regionu. Postupně se rozvíjí další průmyslové obory (výroba obuvi, skleněných vláken a strojírenství). 21