Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý Markéta Horáková Miroslava Rákoczyová

Transkript

1 Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR Tomáš Sirovátka Václav Kulhavý Markéta Horáková Miroslava Rákoczyová VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2006

2 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2006, 1. vydání, náklad 28 výtisků, počet stran 257 Tisk: VÚPSV Recenze: doc. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc. (VŠE) doc. RNDr. Milan Šimek (Vysoká škola báňská Ostrava) Ing. Daniel Münich, PhD., Štěpán Jurajda, PhD. (CERGE) ISBN

3 OBSAH Úvod Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti Směřování české politiky zaměstnanosti Celkový vývoj APZ v roce Výdaje na APZ Počet účastníků programů APZ Alokace finančních prostředků k jednotlivým programům APZ Mezinárodní srovnání rozsahu opatření aktivní politiky zaměstnanosti v ČR Cílenost opatření APZ podle okresů Závěr Literatura Rekvalifikace v roce Analýza cílenosti rekvalifikací v ČR v roce Cílenost na specifické skupiny nezaměstnaných Cílenost podle délky nezaměstnanosti Cílenost podle věku Cílenost podle vzdělání Závěr Analýza hrubých efektů rekvalifikací v ČR v roce Hrubé efekty rekvalifikací podle vybraných skupin účastníků Hrubé efekty rekvalifikací podle věku účastníků Hrubé efekty rekvalifikací podle vzdělání účastníků Hrubé efekty rekvalifikací podle délky předchozí evidence účastníků Struktura účastníků rekvalifikací podle typu absolvovaného programu Struktura účastníků rekvalifikací podle délky absolvovaného programu Závěr Cílenost a efekty nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Teorie hodnocení Kvaziexperimentální design Parametry účastníků z pohledu teorie trhu práce Design výzkumného souboru Analytické předpoklady efektů na zaměstnanost a nezaměstnanost Typy programů APZ Problémy při odhadování efektů APZ Strategie hodnocení Soubor a proměnné Výsledky Lokální trh práce a úřad práce Cílenost a efekty APZ podle typů Typy programů a pohlaví Typy programů a věk Typy programů a zdravotní stav Typy programů a dosažené vzdělání Typy programů a délka sledované nezaměstnanosti Typy programů a délka celkové nezaměstnanosti Typy programů a počet evidencí nezaměstnanosti Struktura a efekty programů APZ podle jejich typů

4 Rekvalifikační programy Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Chráněné dílny a pracoviště Absolventská místa Programy podpory samostatné výdělečné činnosti (SVČ) Hodnocení efektů na regionální úrovni Sofistikované hodnocení: Regresní modely Závěr Literatura Závěr Doporučení

5 Úvod Předložená zpráva představuje dílčí výstup z projektu "Hodnocení efektivnosti programů aktivní politiky zaměstnanosti". Cílem tohoto projektu je zkvalitnit informace o účincích programů APZ a vedle toho podstatně zlepšit informační základnu k jejich pravidelnému hodnocení účinků. Zpráva má tři kapitoly: v první kapitole Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti hodnotíme celkový rámec opatření APZ, tedy vývoj opatření aktivní politiky zaměstnanosti v posledních letech na základě počtů účastníků těchto opatření a výdajů na tato opatření a strategii regionální cílenosti (zaměření) těchto opatření (a to podle okresů, které jsou nejnižší přístupnou úrovní analýzy). V této kapitole jsou využita běžně dostupná, MPSV vykazovaná agregovaná data upravená do analytických matic. V druhé kapitole Rekvalifikace v roce 2004 se zabýváme vedle cílenosti rekvalifikací k jednotlivým kategoriím nezaměstnaných také účinky rekvalifikací na odliv účastníků rekvalifikací z registrů - podle kategorií nezaměstnaných, podle lokalit a podle charakteristik (kvalit) programů. Opět jsou využita agregovaná data z výkazů MPSV ČR - jednak výkazu o cílenosti rekvalifikací a jednak výkazu o umisťování uchazečů po rekvalifikaci. Ve třetí kapitole Cílenost a efekty opatření APZ prohlubujeme dále analýzu na základě individuálních dat uchazečů o zaměstnání za celou Českou republiku a srovnáváme vliv účasti v jednotlivých programech APZ na odliv uchazečů z registrů, s různým časovým odstupem po programu a u různých kategorií nezaměstnaných. Při hodnocení účinků programů - podle agregovaných nebo individuálních dat 1 usilujeme jednak o zjištění účinků (efektů) programů pro různé skupiny nezaměstnaných, ale také v míře, ve které je to možné, o zachycení některých důležitých charakteristik programů, které mohou pomoci účinky programu vysvětlit: jde vedle rozsahu opatření, o jejich cílenost a zejména pak o jejich kvalitu indikovanou například délkou trvání programu. 1 Zde zejména, neboť individuální data jsou k tomu vhodnější. 5

6 1. Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti 1.1 Směřování české politiky zaměstnanosti V roce 2004 došlo v české aktivní politice pracovního trhu k významným událostem, které do budoucna ovlivní vývoj na pracovním trhu: v platnost vstoupil nový zákon o zaměstnanosti a vláda vyhlásila národní akční plán zaměstnanosti na léta Vedle toho se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie, což se projevilo otevřením nových možností také v oblasti politiky pracovního trhu. Mezi nejvýznamnější změny patří přijetí nového zákona o zaměstnanosti, který mimo jiné ošetřil tzv. podzaměstnanost nebo částečnou nezaměstnanost, 2 reformoval hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti (úprava výše podpory a délky podpůrčí doby jejího poskytování), komplexně upravil problematiku zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a nově vymezil soubor nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Byly zavedeny nové nástroje APZ: příspěvek na zapracování, překlenovací příspěvek a také příspěvek na dopravu, který byl v minulosti úspěšně testován z prostředků projektu Phare. Mezi opatření APZ byly nově také zařazeny cílené programy k řešení zaměstnanosti, které mohou být realizovány prostřednictvím spolupráce úřadů práce s dalšími institucemi včetně mezinárodní spolupráce. Úřady práce mohou dále také ověřovat nové nástroje a opatření APZ zohledňující specifické podmínky na pracovním trhu. Reformován byl program společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Úroveň jejich finanční podpory je nově vztažena k relativní výši míry nezaměstnanosti v regionu - příspěvky na SÚPM jsou vyšší ve více postižených regionech než v regionech s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Nová právní úprava navíc umožňuje, aby se jednalo nejen o nově vytvořená pracovní místa, ale také o místa vyhrazená pro určitou kategorii nezaměstnaných, například pro absolventy škol. SÚPM tak v podstatě nahradily dohody o absolventských praxích, které v předchozím období představovaly samostatný (a hojně využívaný) nástroj APZ. Ostatní nástroje APZ zůstaly zachovány (investiční pobídky, poradenství, veřejně prospěšné práce, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, chráněné dílny a pracoviště). Nový zákon o zaměstnanosti vstoupil v platnost k Po větší část roku byly tedy uplatňovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s jejich předcházející právní úpravou. 3 V následujícím textu proto budeme věnovat pozornost nástrojům APZ v jejich struktuře platné před datem vstupu zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 v platnost, což také odpovídá struktuře dostupných statistických dat a umožňuje lepší srovnání s předcházejícím obdobím. 4 V souladu s reformou Evropské strategie zaměstnanosti byl v minulém roce poprvé vytvořen Národní akční plán zaměstnanosti (NAPZ) jako střednědobý plán rozvoje pracovního trhu a zvyšování zaměstnanosti, který formuluje cíle a postupy jejich dosažení do roku NAPZ si klade za cíl posílit aktivaci a snížení vysokých regionálních rozdílů. V oblasti APZ byl mimo jiné poprvé přesně stanoven cíl dosáhnout 20 % podílu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů zařazených do programu APZ v roce Plán rovněž stanovil cíl zavést program individuálních akčních plánů pro osoby nad 25 Nový start na všech úřadech 2 Dle nového zákona o zaměstnanosti v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon tzv. krátkodobého zaměstnání bez ohledu na výši mzdy a také zaměstnání s pracovní dobou kratší než polovina stanovené pracovní týdenní doby či výkon činnosti mimo pracovní dobu, pokud výše mzdy nepřesáhne polovinu minimální mzdy. 3 Novelizovaný zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. 4 Výdaje na nové nástroje APZ existující od byly vzhledem k celkovému objemu výdajů na APZ zanedbatelné a nebyly ani odděleně statisticky sledovány (tvoří součást ostatních výdajů na APZ ). Podobně je tomu také u příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program, který není příliš často využíván. 6

7 práce nejpozději od roku 2007 a dále zkvalitňovat již zavedený obdobný program pro mladé lidi ( První příležitost ). V rámci NAPZ byl rovněž stanoven významný cíl vytvořit a do konce roku 2005 zavést do praxe pravidelné hodnocení efektivnosti a účinnosti programů APZ, které dosud probíhalo pouze dílčím způsobem. Po vstupu České republiky do Evropské unie k se České republice otevřel přístup k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti, které nahradí předchozí realizaci prostřednictvím předvstupních fondů (Phare, ISPA). Realizace předvstupních nástrojů bude probíhat do roku 2006, jedná se o dobíhání existujících programů. Výše poskytnutých příspěvků ze strukturálních fondů EU by měla v průměru trojnásobně převýšit podporu z předvstupních fondů (MMR, 2004). Nejvýznamnější část prostředků pro ČR bude směřovat k podpoře zaostávajících regionů. 5 V oblasti aktivní politiky trhu práce se jedná především o realizaci priorit 1 a 2 v rámci "Operačního programu rozvoje lidských zdrojů" (13 krajů mimo hl. m. Prahu) a pro případ hlavního města Prahy v rámci "Jednotného programového dokumentu". První priorita je zaměřená na aktivní politiku zaměstnanosti, zejména na zvyšování jejího rozsahu a účinnosti (opatření 1.1) a dále na modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti (opatření 1.2). Na prioritu 1 je na roky celkově alokováno 136,8 mil. EUR, z toho čtvrtinu tvoří prostředky MPSV. V roce 2004 bylo v rámci opatření 1.1 schváleno 14 grantových schémat, v rámci opatření 1.2 nedošlo k vyhlášení výzvy pro předkládání projektů. Realizace projektů bude probíhat od roku 2005, a proto v loňském roce nedošlo k žádnému čerpání finančních prostředků na opatření priority 1. Priorita 2 je zaměřena na sociální integraci a rovnost příležitostí. V jejím rámci je kladen důraz na vyrovnání příležitostí v přístupu na pracovní trh příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením (opatření 2.1) a prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže (opatření 2.2). Také realizace priority 2 byla v průběhu minulého roku teprve v úvodních fázích a nedošlo k čerpání finančních prostředků ( je na opatření priority 2 pro roky určeno 54 mil. EUR, z toho 21 % z veřejných financí ČR). 6 V roce 2004 bylo také v ČR zahájeno druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL. 7 Tato iniciativa je zaměřená na boj se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na pracovním trhu. Na její realizaci bylo pro ČR vyčleněno 44,0 mil. EUR, přičemž podíl prostředků ze státního rozpočtu na celkové částce činí cca 27 %. V minulém roce měli zájemci možnost předkládat žádosti o poskytnutí grantu v tzv. Akci 1 Iniciativy EQUAL, která představuje přípravnou fázi realizace hlavních projektových aktivit a je zaměřena na navázání a upevnění rozvojových partnerství na národní a mezinárodní úrovni. Realizace vybraných projektů byla zahájena na sklonku minulého roku. Hlavní realizace projektů druhého kola Iniciativy EQUAL i OP RLZ spadá do období let 2005 a V budoucích letech lze proto očekávat zvýšený příliv financí do oblasti APZ. 5 Zaostávající regiony jsou definovány jako regiony s HDP per capita nižším, než činí 75 % průměru ve všech zemích EU. K takovýmto regionům v současné době patří celé území ČR s výjimkou hlavního města Prahy. 6 Priorita 2 zahrnuje také opatření Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb. 7 ČR se zúčastnila již prvního kola Iniciativy EQUAL, které bylo vyhlášeno v roce 2001 a realizováno prostřednictvím předvstupního programu Phare. Druhé kolo probíhající v letech je již spolufinancováno z Evropského sociálního fondu. 7

8 T a b u l k a 1 Alokace finančních prostředků na OP RLZ v oblasti politiky zaměstnanosti * a EQUAL (EUR) na roky ESF ČR OP RLZ - Priorita 1 Aktivní politika zaměstnanosti OP RLZ - Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí - Opatření 2.1 a OP RLZ - Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání OP RLZ - Opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ek. a technolog. podmínek, podpora konkurenceschopnosti EQUAL * Do tabulky jsou zařazeny priority a jednotlivá opatření, pro která je zprostředkovacím subjektem Správa služeb zaměstnanosti Zdroj: MPSV - Operační program rozvoj lidských zdrojů, Výroční zpráva za rok 2004 a Celkový vývoj APZ v roce Výdaje na APZ 8 V roce 2004 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vydáno 3,94 mld. Kč. Po dvou letech snižování výdajů na APZ tedy došlo k poměrně výraznému nárůstu - meziročně o plnou pětinu. Přesto však dosud nebylo dosaženo úrovně výdajů roku 2001, kdy bylo na APZ vynaloženo přes 4 mld. Kč, tedy dosud nejvíce za dobu existence samostatného českého státu. 9 V letech 2002 a 2003 totiž došlo k podobnému vývoji jako v období let : rostoucí míra nezaměstnanosti byla doprovázena poklesem výdajů na APZ a přesunem zdrojů na pasivní výdaje. Pokles byl nicméně celkově i v přepočtu na jedno procento nezaměstnanosti méně výrazný a došlo k němu na celkově vyšší nominální i reálné úrovni výdajů. V roce 2004 pak došlo k pozitivnímu obratu ve výdajích na APZ - růst celkových výdajů byl doprovázen zvýšením výdajů na APZ v přepočtu na jedno procento nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti stagnovala) a zvýšením podílu APZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti. Více než tři čtvrtiny celkových výdajů směřovaly k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti realizovaným jednotlivými úřady práce, zejména k programům tvorby nových pracovních míst. Téměř 22 % výdajů (0,86 mld. Kč) pak tvořily investiční pobídky v gesci MPSV, od kterých se očekává vytvoření až nových pracovních míst zejména v regionech postižených vysokou mírou nezaměstnanosti a ještě vyšší počet rekvalifikací. Ve srovnání s předchozími roky však došlo ke zpomalení nárůstu výdajů na investiční pobídky: zatímco v roce 2003 došlo k meziročnímu nárůstu o 17 %, v minulém roce to již bylo pouze 7 % (viz graf). V roce 2004 došlo také poprvé od vzniku investičních pobídek k poklesu jejich podílu na celkových výdajích APZ - to znamená, že růst výdajů na investiční pobídky zaostával za růstem výdajů na ostatní nástroje APZ. 8 V následujícím textu za programy APZ v souladu s předchozími roky označujeme programy rekvalifikací, VPP, SÚPM, absolventských praxí, chráněných pracovišť a dílen, tedy programy realizované úřady práce ve struktuře odpovídající dřívější legislativě. 9 Totéž platí také při zhodnocení reálných výdajů na APZ ve stálých cenách roku 1995 (stálé ceny umožňují zohlednit vývoj inflace). V roce 2004 bylo na APZ reálně vydáno 2,59 mld. Kč, v roce 2001 pak 2,80 mld. Kč, což je dokonce 6krát více než v roce 1997, kdy výdaje na APZ klesly na minimum 8

9 1.2.2 Počet účastníků programů APZ Ve srovnání s předchozím rokem došlo v roce 2004 rovněž ke zvýšení počtu osob zařazených do některého z programů APZ, což se při stagnující míře nezaměstnanosti promítlo do nárůstu podílu účastníků APZ na celkovém počtu nezaměstnaných. V roce 2004 se programu APZ zúčastnilo osob, což představuje téměř 18 % celkového počtu nezaměstnaných, tedy o dva procentní body více než v roce předchozím. Česká republika se tak přiblížila úrovni 20 %, jejíž dosažení bylo přijato za cíl "Evropské politiky zaměstnanosti" (ČR tuto hranici překročila pouze v roce ). Na rozdíl od předchozích let, kdy probíhal rozvoj APZ především v podobě zvyšování důrazu na levnější rekvalifikační programy, v roce 2004 došlo k relativnímu poklesu podílu rekvalifikací na celkovém počtu účastníků v programech APZ. Význam rekvalifikací jako rozhodujícího nástroje APZ však zůstal zachován: v minulém roce prošlo téměř 46 % účastníků APZ právě rekvalifikačním programem a v absolutních hodnotách dokonce došlo k dalšímu nárůstu počtu rekvalifikantů. Relativní pokles tedy vyjadřuje skutečnost, že tempo růstu počtu účastníků rekvalifikací zaostal za celkovým tempem růstu počtu účastníků APZ. Od roku 1998 pak probíhá útlum absolventských praxí, jichž se v minulém roce zúčastnilo pouze 7,5 % účastníků APZ a jejichž absolutní počet ve srovnání s předcházejícím rokem dokonce výrazně poklesl (meziročně o 17 %, ve srovnání s rokem 2000 pak dokonce o více než třetinu). Naopak výrazný nárůst v absolutních hodnotách i v relativním zastoupení zaznamenaly zejména programy společensky účelných pracovních míst (SÚPM), kterých se v loňském roce zúčastnil každý čtvrtý účastník programů APZ. Tento program tak zřejmě dlouhodobě zaujme pozici druhého nejčastěji využívaného programu APZ Alokace finančních prostředků k jednotlivým programům APZ Od roku 2001 byl pokles celkových výdajů na programy APZ doprovázen snižováním průměrných reálných výdajů na jednotlivé typy programů a preferencí relativně levných programů (zejména rekvalifikací). To vedlo k výraznému snížení průměrných výdajů na programy APZ - zatímco v roce 2001 bylo na jeden program aktivní politiky zaměstnanosti vydáno Kč, v roce 2003 to bylo téměř o pětinu méně ( Kč). Redukce průměrných nákladů se nejvýrazněji dotkly SÚPM a rekvalifikací, tedy nejfrekventovanějších programů APZ. Tímto způsobem se podařilo zabránit ještě výraznějšímu poklesu podílu nezaměstnaných zařazených do programů APZ. V roce 2004 však proběhl současně jak nárůst počtu účastníků programů (a jejich podílu na celkovém počtu nezaměstnaných), tak také zvýšení průměrných výdajů na jednotlivé programy APZ. 10 Cíl dosažení 20 % podílu nezaměstnaných, kteří se účastní programu APZ, byl v roce 2003 změněn na cíl dosáhnout 25 % podílu dlouhodobě nezaměstnaných participujících v programu APZ. Tohoto cíle má být dosaženo do roku V návaznosti na nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2005 Sb. lze očekávat zvýšení rozsahu programu SÚPM, který do značné míry zastoupí i dřívější programy absolventských praxí. 9

10 T a b u l k a 2 Výdaje na programy APZ v roce 2004 výdaje (tis. Kč) počet účastníků průměrné výdaje na jednoho účastníka (Kč) zvýšení průměrných výdajů ve srovnání s rokem 2003 (Kč) rekvalifikace (8 826) (365) VPP SÚPM absolventská místa zřízení pracovních míst v chráněných dílnách Pozn. Vzhledem k opakovanému zařazení některých nezaměstnaných do rekvalifikačního kurzu jsou průměrné výdaje na účastníka rekvalifikace vyšší než průměrné výdaje na jeden rekvalifikační kurz Růst průměrných výdajů se týkal zejména absolventských míst (nárůst o 52 %) a rekvalifikací (o 15 %). U programů VPP a SÚPM se jednalo o navýšení víceméně odpovídající meziročnímu nárůstu cenové hladiny Mezinárodní srovnání rozsahu opatření aktivní politiky zaměstnanosti v ČR Mezinárodní srovnání (pro tento účel jsme vybrali země, které měly v roce 2004 míru nezaměstnanosti na úrovni blízké úrovni v České republice) ukazuje: - v České republice je celková úroveň výdajů na opatření aktivní politiky asi pětkrát (Portugalsko, Itálie) až osm- či devětkrát (Německo, Finskou) nižší, - podíl účastníků opatření je asi pětkrát nižší, v některých případech (Portugalsko) se zdá srovnatelný (v případě Portugalska nejsou ale vykázáni všichni účastníci a lze odhadnout, že bude alespoň dvakrát vyšší), - opatření v relaci na účastníky jsou v ČR výrazně "levnější", než je to běžné (souvisí to patrně s relativně nižší úrovní nákladů práce ve srovnání s jinými složkami nákladů produkce a také to patrně souvisí s kvalitou - například trváním opatření), - proti vybraným zemím je v ČR výrazný rozdíl ve financování a počtu účastníků zejména v oblasti výcviku - rekvalifikací (výrazně nižší hodnoty), - krom toho je patrné, že programy výcviku jsou v ČR velmi výrazně levnější, - dále, ve srovnání s těmito zeměmi (s výjimkou Itálie) je výrazně menší podpora integrace zdravotně postižených, - srovnatelná je úroveň politiky v oblasti přímé tvorby míst (v soukromém a veřejném sektoru). (V té době nebyly ještě uplatněny pobídky k náboru zaměstnanců a podpora jejich míst, tyto nástroje nově zavádí Zákon o zaměstnanosti z r. 2004). 10

11 T a b u l k a 3 Nezaměstnanost a opatření aktivní politiky na pracovním trhu ve vybraných zemích v roce 2004 míra nezaměstnanosti v r ČR (8,3) Fin. (8,9) Něm. (9,5) Itálie (8,0) Port. (6,7) výdaje a účastníci V Ú V Ú V Ú V Ú V Ú veřejné služby zaměstnanosti (zprostředkování, dávky) 0,12 0,16 0,28 0,13 pracovní výcvik-rekvalifikace 0,02 0,86 0,36 4,96 0,40 4,58 0,22 0,29 1,24 náborové a zaměstnanecké pobídky - - 0,19 1,80 0,11 1,46 0,36 0,16 n.ú. integrace zdrav. znevýhodněných 0,01 0,03 0,10 1,06 0,15 0,40 0,01 0,06 0,25 přímá tvorba míst 0,08 0,92 0,09 0,98 0,12 0,70 0,03 0,04 0,65 podpora sebezaměstnávání 0,01 0,06 0,01 0,15 0,08 0,40 0,05 0,03 aktivní opatření 0,23 1,05 1,14 0,67 aktivní opatření bez zprostř. a admin. dávek 0,11 1,87 0,91 8,94 0,86 7,54 0,65 n.ú. 0,54 (1,17) podpora příjmu mimo zaměstnání 0,27 9,11 1,07 12,44 2,28 21,10 0,51 n.ú. 1,11 n.ú. Vysvětlivky: v závorce vedle názvu země uvedena míra nezaměstnanosti za rok 2004 V - výdaje jako procento HDP Ú - účastníci (inflow) za období jednoho roku jako procento pracovní síly Údaje o APZ za Finsko, Německo, Itálii, Portugalsko - rok 2003, ČR - rok 2004 Pramen: OECD Employment Outlook 2005, upraveno 1.3 Cílenost opatření APZ podle okresů V souvislosti s růstem koncepčnosti politiky docházelo v posledních letech ke zlepšování cílenosti opatření do nejvíce ohrožených lokalit. Přesto zde zůstávají viditelné rezervy v cílenosti. V porovnání s roky 1999 i 2000 byla například zjevná již v roce 2001 výraznější cílenost opatření APZ a také rekvalifikací do okresů s vyšší mírou nezaměstnanosti a kromě toho i cílenost rekvalifikací do okresů s vyšším podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 2002 přes pokles počtů účastníků APZ tento trend k vyšší cílenosti dočasně oslabil. V roce 2003 a 2004 se cílenost opatření do okresů podle míry nezaměstnanosti, podle míry volných míst a podle podílu dlouhodobé nezaměstnanosti opět zvýšila, a to jak u APZ, tak u rekvalifikací. Podle indexu vzdělání nezaměstnaných zůstávala neutrální, rekvalifikace více cílené k okresům, kde je indexem indikována lepší struktura nezaměstnaných. V roce 2004 proti roku 2003 ještě poklesla cílenost rekvalifikací podle podílu dlouhodobé nezaměstnanosti a míry volných míst (je nevýznamná), mírně poklesla i cílenost rekvalifikací podle míry nezaměstnanosti (slabá korelace). Souvisí to mj. patrně s celkově se zvyšujícím objemem rekvalifikačních kurzů. T a b u l k a 4 Cílenost opatření aktivní politiky do okresů v letech (koeficienty Pearson, hladina významnosti 5 % a nižší) 1995 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,477 0,307 NV míra VPM - 0,255 NV - 0,295 NV podíl dlouhodobé nez.(pdn) 0,477 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,443-0,351 NV - 0,242 podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,315 0,316-0,275-0,266 11

12 1996 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,562 0,472 NV míra VPM - 0,246 NV - 0,302-0,283 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,562 NV NV index vzdělání nezaměstnaných NV - 0,289 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,373 0,567 NV NV 1997 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,746 0,523 0,271 míra VPM - 0,285 NV - 0,351-0,283 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,746 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,587-0,494 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,450 0,415 NV NV 1998 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,827 0,527 0,333 míra VPM - 0,390-0,294-0,255-0,248 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,827 0,304 0,247 index vzdělání nezaměstnaných - 0,541-0,571 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,444 0,528 NV NV 1999 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,852 0,338 NV míra VPM - 0,477-0,344-0,246 NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,852 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,494-0,520 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,395 0,476 NV NV 2000 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,793 0,257 NV míra VPM - 0,488-0,323 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,793 NV 0,262 index vzdělání nezaměstnaných - 0,437-0,391 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,312 0,328-0,239 NV 2001 MN PDN APZ REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,877 0,344 0,285 míra VPM - 0,462-0,410 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,877 NV 0,277 index vzdělání nezaměstnaných - 0,489-0,435 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,381 0,374 NV NV 2002 MN PDN AZP REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,864 0,333 NV míra VPM - 0,545-0,451 NV NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,864 NV NV index vzdělání nezaměstnaných - 0,390-0,463 NV NV podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,516 0,516 NV NV 2003 MN PDN AZP REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,870 0,317 0,330 míra VPM - 0,388-0,322-0,273-0,249 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,870 1 NV 0,289 index vzdělání nezaměstnaných NV NV NV 0,512 podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,411 0,490 NV NV 12

13 2004 MN PDN AZP REKV míra nezaměstnanosti (MN) 0,818 0,329 0,240 míra VPM - 0,429-0,355-0,266 NV podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,818 1 NV NV index vzdělání nezaměstnaných NV NV NV 0,406 podíl nez. bez kvalifikace (NN) 0,400 0,529 NV NV Vysvětlivky: MN=míra nezaměstnanosti, PDN=podíl dlouhodobě nezaměstnaných, NN=podíl nezaměstnaných bez kvalifikace. APZ=podíl účastníků v opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti z celkového počtu nezaměstnaných, REKV=podíl účastníků v rekvalifikacích z celkového počtu nezaměstnaných, TVMIST=tvorba pracovních míst. Míra VPM je vypočítána podobně jako míra nezaměstnanosti jako procento z ekonomicky aktivních, index vzdělání nezaměstnaných je vypočten z podílu nezaměstnaných se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity a s maturitou, s vysokoškolským vzděláním. T a b u l k a 5 Cílenost APZ do okresů v roce 2004 (detail) MN MVPM PDN APZ REKV TVMIST míra nezaměstnanosti (MN) 1-0,429 0,818 0,329 0,240 0,288 míra VPM - 0, ,355-0,266-0,256 podíl dlouhodobé nez. (PDN) 0,818-0,355 1 podíl žen na nezaměstnaných - 0,561-0,418-0,237 podíl do 24 podíl ,356 0,443 podíl nad45-0,229 podíl nezam. bez kvalif (NN) 0,400 0,529 podíl SS - 0,295 0,299 0,389 podíl MAT - 0,636 0,301-0,582 podíl VS - 0,531 0,438-0,445 index vzdělání nezaměstnaných 0,406-0,628 Pozn.: všechny koeficienty významné na hladině 0,05 a vyšší, prázdná pole indikují statisticky nevýznamný vztah Negativním jevem roku 2002 byla skutečnost, že ačkoliv rostla nezaměstnanost a zesílila vazba mezi podílem nekvalifikovaných nezaměstnaných na jedné straně a mírou nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti na straně druhé, vazba mezi podílem rekvalifikovaných na počtu nezaměstnaných a úrovní nezaměstnanosti i podílem dlouhodobé nezaměstnanosti naopak oslabila a byla statisticky nevýznamná. Znamená to, že reakce politiky zaměstnanosti na základní determinantu nezaměstnanosti, kterou byl nedostatek nebo nepoužitelná kvalifikace právě v regionech postižených strukturální změnou nebyla příliš výrazně zacílená. Ačkoliv ostatní programy - tvorba míst - směřovaly v rostoucí míře tam, kde byla vyšší míra nezaměstnanosti, u rekvalifikací tomu tak nebylo a byly poměrně rovnoměrně rozložené - jejich podíl k počtu nezaměstnaných byl podobný všude bez ohledu na míru nezaměstnanosti v okrese. V roce 2003 rozsah účastníků APZ poněkud narostl a zejména narostl počet účastníků rekvalifikací (a jejich podíl na APZ). Zdá se přitom, že v roce 2003 se cílenost opatření APZ do okresů postižených vyšší nezaměstnaností udržela (středně silná korelace) a současně se poněkud projevila i menší cílenost do okresů s vyšší tvorbou pracovních míst (slabá korelace). Tyto výsledky byly zjevně dány lepší cíleností rekvalifikací do okresů s vyšší nezaměstnaností a menší tvorbou míst než v roce Při posunu strategie uplatnění APZ ve smyslu většího důrazu na rekvalifikace zůstal rozsah účastníků APZ dosti podobný a okresy, jež jsou v oblasti APZ aktivnější, přesunuly důraz na rekvalifikace na úkor tvorby pracovních míst. Přitom se projevil další zajímavý trend: výrazná cílenost rekvalifikací zejména do těch okresů, kde je výhodnější celková kvalifikační struktura nezaměstnaných 13

14 indikovaná indexem vzdělání nezaměstnaných (silná korelace), a současně do určité míry i tam, kde je vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (slabá korelace). Důrazu na rekvalifikace dokázaly vyjít vstříc tedy především okresy s lepší kvalifikační strukturou nezaměstnaných. V roce 2004 nadále rostl důraz na rekvalifikační programy. I když trvala cílenost do okresů s vyšší nezaměstnaností (slabá korelace), současně oslabila cílenost rekvalifikací do okresů v vyšším podílem dlouhodobé nezaměstnanosti (není statisticky významný vztah) a trval trend jejich cílenosti do okresů s příhodnější strukturou nezaměstnaných (středně silná korelace) a s nižším podílem žen na nezaměstnaných (slabá korelace). Oproti roku 2003 došlo ale současně k pozitivnímu posunu v cílenosti programů tvorby míst: tyto byly více cíleny do okresů s vyšší mírou nezaměstnanosti, do okresů s nižší mírou volných pracovních míst, (slabá až středně silná korelace), do okresů s celkově méně výhodnou kvalifikační strukturou (silná korelace), zejména v tom do okresů s vyšším podílem vyučených (středně silná korelace). Z hlediska souvislostí mezi nezaměstnaností, dlouhodobou nezaměstnaností a dalšími charakteristikami nezaměstnaných je zjevné, že se na míře nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti negativně projevuje vedle nedostatku volných míst i nižší podíl žen na nezaměstnaosti (vyšší podíl mužů), vyšší podíl středních věkových skupin let a hlavně vyšší podíl nekvalifikovaných (nejvýše základní vzdělání). Cílenost opatření APZ - ani tvorby míst ani rekvalifikací do okresů podle těchto kategorií se však naopak neprojevuje. Zejména není vyšší podíl opatření směřován do okresů s vyšším podílem nekvalifikovaných. Roli v tom patrně sehrává absence vhodných rekvalifikačních programů pro řešení zaměstnatelnosti nekvalifikované pracovní síly, nemuselo by tomu ale tak být pokud jde o tvorbu míst. Podle všeho se v tomto ohledu negativně projevuje útlum v oblasti VPP, když dlaší programy tvorby míst nedoplňují dostatečně cílenost těchto programů pro nekvalifikované nezaměstnané. 1.4 Závěr V roce 2004 došlo v České republice ke zvýšení důrazu na aktivní politiku zaměstnanosti, což se mimo jiné projevilo v nárůstu počtu osob zařazených do některého z programů APZ a v celkovém zvýšení finančních prostředků alokovaných do této oblasti ze státního rozpočtu. Stále to však není takový nárůst, jenž by přiblížil objem realizace a úroveň nástrojů APZ v ČR na srovnatelné evropské standardy. Z hlediska struktury APZ došlo zejména k rozvoji programů společensky účelných pracovních míst. Naopak s platností nového zákona o zaměstnanosti zanikly specifické programy tvorby pracovních míst pro absolventy škol jako samostatný nástroj APZ - tato forma podpory uvedené cílové skupiny bude do budoucna realizována právě v rámci programu společensky účelných pracovních míst. Rok 2004 lze také označit za období příprav na expanzi aktivní politiky zaměstnanosti v následujícím období, a to zejména v návaznosti na realizaci nových programů spolufinancovaných z prostředků Evropského sociálního fondu. Lze předpokládat, že v této souvislosti dojde rovněž k posílení nestátního sektoru při řešení problémů na pracovním trhu a k rozvoji programů zaměřených na potřeby jednotlivých specifických cílových skupin. Celkově se také začíná projevovat tlak na monitorování a pravidelné hodnocení programů APZ. V rámci programů financovaných prostřednictvím ESF byly kvantifikovány cíle pro jednotlivá opatření a současně byly vytvořeny soubory indikátorů pro jejich monitoring. Navíc také Národní akční plán zaměstnanosti na roky stanovuje za cíl zavedení pravidelného hodnocení efektivnosti a účinnosti programů APZ. 14

15 Literatura MMR (2004): Průvodce fondy Evropské unie. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. MPSV (2005): Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Výroční zpráva za rok Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. OECD (2005): Employment Outlook. Paris: OECD. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Internetové zdroje:

16 2. Rekvalifikace v roce Analýza cílenosti rekvalifikací v ČR v roce 2004 Proces rozvoje lidských zdrojů (který zahrnuje vzdělávání, pracovní výcvik i rekvalifikace) se zdá být v současné době klíčový pro dosahování ústředních cílů "Evropské strategie zaměstnanosti". Sám o sobě nedokáže problém relativně vysoké a především dlouhodobé nezaměstnanosti vyřešit, může však být smysluplnou součástí široce pojímané sociální politiky, která zahrnuje nejen snahu vytvářet prostředí příznivé pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, ale také důraz na rozvoj strategií, které podporují časný návrat nezaměstnaných na pracovní trh. Cíle a nástroje týkající se vzdělávání a výcviku pracovní síly se proto ve většině zemí EU explicitně objevují nejen v agendách vzdělávacího systému, ale také v "Národních akčních plánech zaměstnanosti" (priorita 4). Český "Národní akční plán" si v této souvislosti nejvíce slibuje od schémat financovaných z velké části evropskými strukturálními fondy (zejména "Operační program rozvoje lidských zdrojů"), která nabízejí prostor pro širokou škálu opatření v této oblasti. Kromě zefektivnění vzdělávacího systému pak priorita 4 českého "Národního akčního plánu" vyzdvihuje nutnost rozšiřování možností vzdělávání a výcviků pro zaměstnané i nezaměstnané včetně všeobecné akceptace certifikátů z těchto programů (opatření 4.2, 4.4, 4.5, 4.6, 4.7) a také potřebu zainteresovat na procesu výcviků a vzdělávání zúčastněné aktéry, tedy zaměstnavatele i samotného (ne)zaměstnaného (opatření 4.13). V ČR patří rekvalifikační a výcvikové programy v současné době k nejvíce využívaným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Již od poloviny devadesátých let je patrný rostoucí trend ve využívání tohoto programu, od roku 2002 pak v některém z rekvalifikačních a výcvikových kurzů participuje více než polovina všech účastníků aktivní politiky zaměstnanosti a téměř desetina všech nezaměstnaných. Tabulka 1 však ukazuje, že současně s přijetím "Národního akčního plánu zaměstnanosti" na léta (v němž je zřetelný důraz kladený na strukturální charakter problémů na českém trhu práce a na roli vzdělávacích a výcvikových programů při jejich řešení) došlo v roce 2004 k mírnému poklesu počtu osob zařazených do rekvalifikačních programů, a to i při stále rostoucím počtu nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob zařazených do rekvalifikace tak mezi lety poklesl o 0,3 % (na 8,9 %). Nelze však v současné době říci, zda půjde o trvalejší trend v zaměření aktivní politiky pracovního trhu nebo spíše o krátkodobou stagnaci (s ohledem na již zmíněné možnosti programů financovaných ze zdrojů EU). Pravděpodobně není tento stav cílený, ale je spíše výsledkem konkrétních rozhodnutí v jednotlivých okresech ČR v souvislosti s omezeným a časově nerovnoměrným čerpáním prostředků na APZ v těchto územích. T a b u l k a 1 Rozsah rekvalifikačních programů v letech počet osob zařazených do rekvalifikace index růstu počtu osob zařazených do rekvalifikace počet nezaměstnaných podíl nezaměstnaných zařazených do rekvalifikace 5,1 % 7,0 % 7,9 % 8,3 % 9,2 % 8,9 % podíl rekvalifikací na celkovém počtu účastníků APZ 34,4 % 35,5 % 40,1 % 50,1 % 55,7 % 52,6 % 1 průměrný měsíční počet evidovaných nezaměstnaných v daném roce. 16

17 2.1.1 Cílenost na specifické skupiny nezaměstnaných Současně s poklesem podílu nezaměstnaných zařazených do rekvalifikačních kurzů došlo v roce 2004 také k mírnému snížení indexu cílenosti těchto programů na všechny tři sledované specifické skupiny nezaměstnaných. Nejvýrazněji se tento vývoj projevil u absolventů a mladistvých - v roce 2004 sice poklesl počet evidovaných absolventů a mladistvých v registrech úřadů práce, snížil se však i jejich podíl na rekvalifikacích (index cílenosti tak poklesl z 1,74 v roce 2003 na 1,67 v roce 2004). Poněkud závažnější je situace absolventů a mladistvých v okresech Praha-západ, Tábor, Plzeň-sever, Cheb, Pardubice a Jihlava - zatímco v roce 2003 byl podíl mladistvých a absolventů zařazených do rekvalifikace v těchto lokalitách až dvojnásobný ve srovnání s jejich podílem na celkovém počtu nezaměstnaných, v roce 2004 se pohyboval pouze okolo poloviny tohoto podílu (index cílenosti tedy výrazně poklesl, např. v okrese Plzeň-sever z 2,89 na 0,91, v okrese Pardubice z 2,14 na 0,87, v okrese Cheb z 1,71 na 0,52 ad.). Jde pravděpodobně o změnu strategie realizátorů aktivní politiky pracovního trhu v daných lokalitách spojenou s poklesem počtu nezaměstnaných absolventů a mladistvých ve všech zmíněných okresech a s důrazem na využití dalších nástrojů a opatření aktivní politiky pracovního trhu (svou roli mohou hrát např. individuální akční plány). Obecně lze však zastoupení absolventů a mladistvých v rekvalifikacích považovat za poměrně vysoké. V roce 2004 se opětovně prokázalo, že nepatrně častěji jsou do rekvalifikačních programů zařazovány ženy oproti mužům a již tradičně nejnižší účast v tomto programu aktivní politiky pracovního trhu prokazují lidé se zdravotním handicapem (pouze ve dvou okresech index cílenosti rekvalifikací na osoby se ZPS překročil hranici 1,00- Praha-východ - 1,30 a Jablonec nad Nisou - 1,12). Nízká účast zdravotně postižených v rekvalifikacích je patrně výrazem jak nízké motivace samotných nezaměstnaných vstupovat do tohoto programu (nechuť k účasti v programu, někdy dokonce strach z této účasti), tak ve velmi malém rozsahu rekvalifikačních programů reflektujících specifické potřeby vyplývající z jejich zdravotního omezení. T a b u l k a 2 Cílenost na specifické skupiny nezaměstnaných rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) ženy , ,0 1,16 absolventi a mladiství , ,7 1,67 ZPS , ,8 0, , ,0 1, Cílenost podle délky nezaměstnanosti Délka evidence ovlivňuje možnost vstupu nezaměstnaného do rekvalifikačního programu - čím je tato doba delší, tím méně je pravděpodobné, že se nezaměstnaný rekvalifikace zúčastní. Oproti předchozímu roku přinesl rok 2004 ještě větší důraz na vstup krátkodobě a střednědobě nezaměstnaných do rekvalifikačních kurzů - při délce nezaměstnanosti do 1 roku se index cílenosti rekvalifikací pohybuje v průměru okolo 1,30 (zastoupení krátkodobě a střednědobě nezaměstnaných v rekvalifikacích je vyšší než jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných). Lidé nezaměstnaní déle než 1 rok se účastnili rekvalifikací pouze sporadicky a výrazně častěji v okresech, které se potýkají s relativně malou mírou celkové nezaměstnanosti (Praha, Benešov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Rychnov nad Kněžnou). Je proto zřejmé, že v lokalitách, které bojují s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností provázenou strukturálními problémy na pracovním trhu, jsou při vstupu do rekvalifikací upřednostňováni uchazeči s lepšími vyhlídkami na odchod z registru nezaměstnaných (tedy lidé s kratší dobou evidence), zatímco regiony méně 17

18 zasažené nezaměstnaností mohou akceptovat účast v rekvalifikaci i u osob s delší dobou evidence v nezaměstnanosti. Celkové rozdíly v indexu cílenosti rekvalifikací pak nejsou v důsledku těchto regionálních rozdílů příliš vysoké (zejména u skupiny nezaměstnaných do 3 měsíců a nezaměstnaných 9-12 měsíců). T a b u l k a 3 Cílenost podle délky evidence rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) méně než 3 měsíce , ,0 1, měsíců , ,2 1, měsíců , ,1 1, měsíců , ,2 1, měsíců , ,7 0,85 nad 24 měsíců , ,9 0, , ,0 1, Cílenost podle věku S ohledem na dlouhodobější pracovní perspektivu a vzhledem k větším vzdělávacím předpokladům měli v roce 2004 příležitost ke vstupu do rekvalifikačního programu převážně lidé mladších věkových kategorií - téměř každý sedmý nezaměstnaný ve věkové skupině do 25 let a takřka každý desátý nezaměstnaný ve věku mezi lety se v roce 2004 zúčastnil některého z nabízených rekvalifikačních kurzů. Podpora vstupu mladých lidí do rekvalifikačních programů byla zřetelná zejména v jihočeském (České Budějovice, Prachatice), plzeňském (Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih) a olomouckém (Jeseník, Šumperk) regionu. Tendence pracovat s mladými lidmi však v těchto krajích byla současně kompenzována podprůměrnou cíleností rekvalifikací na osoby starší 50 let. Ta je v celé ČR obecně velmi nízká (pouze necelá 4 % nezaměstnaných v této věkové skupině se v roce 2004 zúčastnila rekvalifikace) a prozatím tak příliš neodpovídá snahám tvůrců sociální a veřejné politiky o naplňování strategií aktivního stárnutí. T a b u l k a 4 Cílenost podle věku rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) do 19 let , ,9 1, , ,4 1, , ,0 1, , ,8 1, , ,3 1, , ,9 1, , ,2 0, , ,2 0,58 nad , ,2 0, , ,0 1, Cílenost podle vzdělání Vzdělání je - podobně jako věk či délka předchozí evidence v nezaměstnanosti - výrazně diferencujícím faktorem účasti v rekvalifikacích. Z tabulky 5 je patrné, že se zvyšující se úrovní vzdělání roste také příležitost participovat v rekvalifikačním programu. Stále nejčastěji zastoupenou skupinu v rekvalifikacích tvoří lidé se středoškolským vzděláním (a to i přesto, že index cílenosti rekvalifikací na tuto skupinu v posledních letech mírně klesá - 18

19 z 2,50 v roce 2001 na 2,12 v roce 2003 a 1,91 v roce 2004 v případě osob s vystudovaným gymnáziem a z 2,20 v roce 2001 na 2,05 v roce 2003 a 2,03 v roce 2004 v případě osob s úplným středním vzděláním s maturitou). Za znepokojivou lze opět považovat situaci osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Tato skupina nezaměstnaných má velmi malou šanci účastnit se rekvalifikačních programů, a to i přesto, že samotní tvůrci politiky pracovního trhu považují zlepšení přístupu ke vzdělávání a výcvikům pro nízkokvalifikované osoby obtížně umístitelné na pracovním trhu za jednu ze svých priorit (srov. Národní akční plán zaměstnanosti na léta , priorita 3, opatření 3.5). Navzdory tomu index cílenosti rekvalifikací na osoby se základním vzděláním již delší dobu stagnuje na hranici 0,4-0,5 a index cílenosti rekvalifikací na osoby bez vzdělání dokonce významně poklesl z 0,26 v roce 2003 na 0,19 v roce 2004 (pouze necelá 2 % nezaměstnaných bez vzdělání tak měla možnost v roce 2004 účastnit se rekvalifikačních programů, naopak mezi středoškoláky získalo tuto možnost téměř 20 % nezaměstnaných). T a b u l k a 5 Cílenost podle vzdělání rekvalifikace nezaměstnanost cílenost (a) (b) % (c) (d) % (b)/(d) bez vzdělání 59 0, ,6 0,19 základní vzdělání , ,0 0,46 vyučen , ,4 0,83 SŠ bez maturity 476 1, ,0 1,01 vyučen s maturitou , ,0 1,90 ÚSV (gymnázium s maturitou) , ,9 1,91 ÚSO (SOŠ s mat.) , ,3 2,03 vyšší vzdělání 535 1, ,6 1,99 vysokoškolské , ,2 1,70 vědecká výchova 53 0, ,1 1, , ,0 1, Závěr V mezinárodním kontextu ČR v oblasti pracovního výcviku a vzdělávání stále výrazně zaostává za evropskými zeměmi. Zatímco v zemích OECD se podle statistik pracovního výcviku účastní v průměru 3 % pracovní síly, v ČR je to pouhých 0,70 %, čímž se ČR řadí na jedno z posledních míst v Evropě (po Polsku). Také finanční prostředky směřované do této oblasti jsou v ČR značně pod průměrem zemí OECD (OECD Employment Outlook, 2004). Cílenost rekvalifikačních programů v ČR je však srovnatelná s ostatními zeměmi EU - i zde se ukázalo, že nejmenší pravděpodobnost zúčastnit se tohoto opatření mají lidé ve vyšších věkových kategoriích (zejména nad 50 let, zde se index cílenosti pohybuje kolem 0,40), zdravotně handicapovaní (index cílenosti 0,49) a osoby bez vzdělání (index cílenosti 0,19). Jde tedy o uchazeče, kteří mají obecně problém s nalezením pracovního uplatnění a kteří se významnou měrou podílí na dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti. Jejich malé zastoupení v rekvalifikacích může být do určité míry odvislé od pracovníky úřadů práce uplatňované creaming strategie (tedy volby méně problémových účastníků s lepším předpokladem získání pracovního místa a s nižšími očekávanými náklady na absolvování kurzu), může být současně reflexí nedostatku vhodných programů pro tyto skupiny nezaměstnaných a také může být důsledkem nízké motivace samotných nezaměstnaných ke vstupu do programu. 19

20 2.2 Analýza hrubých efektů rekvalifikací v ČR v roce 2004 Strukturální charakter problémů na evropských pracovních trzích, rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií a celkové rozšiřování poznatkové základny společnosti přispívají ke stále většímu zdůrazňování úlohy výcvikových, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit v rámci strategií aktivní politiky pracovního trhu. Stále více je zřejmé, že vzdělávání a osobnostní a kvalifikační rozvoj jednotlivce je nedílnou součástí jeho pracovního a životního cyklu (strategie celoživotního učení). V tomto ohledu je proto více než významné nejen poskytovat dostatečnou škálu vhodných vzdělávacích a výcvikových programů, ale také kontrolovat a následně zvyšovat kvalitu a cílenost takových opatření stejně jako monitorovat efekty účasti v těchto programech na zaměstnanost, zaměstnatelnost a celkovou kvalitu života zúčastněných. V následujícím textu zaměříme svou pozornost na posouzení vlivu sociodemografických charakteristik účastníků a základních parametrů rekvalifikačních kurzů na schopnost absolventů rekvalifikačních programů získat zaměstnání, případně se vrátit po ukončené rekvalifikaci zpět do evidence nezaměstnaných (tuto schopnost absolventů rekvalifikačních kurzů získat či nezískat zaměstnání po ukončení kurzu dále označujeme jako hrubý efekt rekvalifikačního kurzu 12 ). Protože nemáme v tomto případě možnost porovnat efekt účasti s kontrolní skupinou (jako je tomu v další kapitole této zprávy) a neznáme tedy rozsah mrtvé váhy, můžeme v tomto případě hovořit jen o hrubém efektu. Je třeba počítat s možností, že hrubý efekt může být relativně vysoký právě u těch skupin nezaměstnaných, u nichž je vysoká mrtvá váha a nízký čistý efekt opatření (typicky se jedná o lépe umístitelné nezaměstnané). Při analýze vycházíme z podkladových materiálů Správy služeb zaměstnanosti, tedy z výkazu soustřeďujícího statistická data o uchazečích v rekvalifikaci a po rekvalifikaci. V textu jsou zřejmé dvě linie analýzy: (a) rozbor struktury všech absolventů rekvalifikací, případně struktury umístěných a neumístěných účastníků rekvalifikací (vždy první tabulka v dané subkapitole; celkový přehled dat za jednotlivé okresy je pak podán v příloze 2 - struktura), a (b) zhodnocení hrubých efektů účasti v rekvalifikaci na následné umístění, respektive neumístění účastníka, tj. posouzení podílu umístěných a neumístěných účastníků na celkovém počtu absolventů rekvalifikací (vždy druhá tabulka v dané subkapitole; celkový přehled dat za jednotlivé okresy je podán v příloze 3 - efekty) Hrubé efekty rekvalifikací podle vybraných skupin účastníků Ve struktuře specifických skupin účastníků rekvalifikací, kterým se podařilo v průběhu roku 2004 program ukončit a následně získat zaměstnání (tabulka 6), jednoznačně dominovaly ženy, což je dáno jejich velkým zastoupením v těchto programech. Ve sledovaném roce 2004 totiž vstoupilo do rekvalifikací žen, následně žen ve stejném období rekvalifikační program ukončilo, tj. cca 83 %, 13 z toho nástupem do zaměstnání (tj. téměř polovina všech, které rekvalifikaci ukončily). Vzhledem k relativně velkému počtu žen účastnících se rekvalifikačních programů není navíc ani překvapivé, že ženy tvořily rovněž nadpoloviční většinu mezi osobami, které po absolvování 12 Jde o možný hrubý efekt účasti v rekvalifikaci na zaměstnanost absolventa rekvalifikace. Uvědomujeme si, že úspěšnost při získání zaměstnání je závislá i na jiných proměnných, pro zjednodušení však zvažujeme pouze běžné sociodemografické charakteristiky účastníků (věk, pohlaví, zdravotní stav, vzdělání, délka evidence před rekvalifikací) a základní parametry rekvalifikačních kurzů (typ, délka). 13 Podíl je pouze přibližný s ohledem na formu statistického zpracování výkazů o rekvalifikacích (výkaz MPSV sleduje celkový počet osob, které rekvalifikaci ukončily ve sledovaném roce 2004, neodráží už, zda šlo o program započatý v tomtéž roce nebo o program, do něhož účastník vstoupil v roce či v letech předchozích - blíže ke sporným prvkům zpracování výkazů MPSV viz. zpráva VÚPSV Zhodnocení rozsahu, cílenosti a účinků programů aktivní politiky zaměstnanosti, 2003). 20