KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ KLADNĚ

Transkript

1 Tento projekt je spolufinancován Evropskou unii KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ KLADNĚ Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Na Václavce Praha 5 Smíchov

2 Úvodní slovo primátora Statutárního města Kladna Vážení spoluobčané, Komunitní plán sociálních služeb je výsledkem práce jak poskytovatelů sociálních služeb, tak jejich příjemců, široké veřejnosti a zadavatele, kterým je Statutární město Kladno. Byl vytvářen ve spolupráci všech zmíněných subjektů v rámci jejich volného času. Proto, jak doufám, podává věrný obraz toho, co je třeba v těchto službách změnit, aby se těm, kteří sociální služby potřebují, žilo v našem městě lépe. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se řadu měsíců scházeli a tento program vytvářeli. Zejména si však přeji, aby se společně s ostatními občany našeho města podíleli na jeho realizaci. Ing. Dan Jiránek primátor města Kladna 1

3 Vážení a milí občané, dostává se Vám do rukou 1. komunitní plán sociálních služeb města Kladna na rok Statutární město Kladno se do procesu komunitního plánování zapojilo ve snaze zmapovat, poznat a zprůhlednit systém sociálních služeb v Kladně. Chtěli jsme najít odpovědi na otázky, jaké sociální služby potřebují občané Kladna, jaké zdroje je možné využít pro jejich zajištění a jaké služby tedy budou v následujících letech prioritně poskytovány. Uvědomovali jsme si potřebu veřejné diskuse v sociální oblasti. Proto jsme hledali odpovědi na tyto otázky u poskytovatelů sociálních služeb, u těch, kteří jejich služby užívají, ale i těch, kteří jsou potencionálními uživateli sociálních služeb. Je velmi cenné, že tento proces umožnil propojení aktivit většiny poskytovatelů sociálních služeb mezi sebou navzájem, s činností veřejných institucí a s politickou reprezentací. Domnívám se, že samotný proces, který byl zahájen na začátku roku 2006, byl stejně přínosný jako tento výchozí dokument. Věřím, že vzájemné setkávání a poznávání jednotlivých účastníků projektu v pracovních skupinách je dobrým základem pro pokračování tohoto otevřeného procesu. Tento dokument je prvním uceleným materiálem, který zmapoval skutečné potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. Obsahuje podrobnou sociodemografickou analýzu a analýzu finančních toků v sociální oblasti. Může být dobrou pomůckou k zefektivnění a optimalizaci sociálních služeb, které odpovídají skutečným potřebám občanů našeho města. Poděkování patří všem, kteří se do procesu aktivně zapojili a neváhali věnovat svůj čas a invenci. Poskytovatelům sociálních služeb přeji sílu a vytrvalost v jejich nelehké práci. Uživatelům potom aby v různých životních situacích našli potřebnou pomoc v podobě kvalitní sociální služby. Mgr. Marie Vacková vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Kladna 2

4 OBSAH 1. Proces zahájení komunitního plánování sociálních služeb města Kladna Popis výchozího stavu před zahájením procesu komunitního plánování Zahájení procesu Principy komunitního plánování sociálních služeb Harmonogram procesu Organizační struktura Řídící skupina Pracovní skupiny...11 Analytická část Základní sociodemografické údaje Cíl sociodemografické analýzy Obecná charakteristika území Historie města Kultura Sport Obyvatelstvo Dlouhodobý populační vývoj obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva v Kladně Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu Vývoj porodnosti a úmrtnosti Národnostní struktura obyvatel a státní občanství Vzdělanostní struktura obyvatelstva Ekonomická aktivita Nezaměstnanost Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti Struktura nezaměstnaných Aktivní politika zaměstnanosti Demografická prognóza Očekávaný vývoj plodnosti Očekávaný vývoj úmrtnosti Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Shrnutí Speciální část sociodemografické analýzy Oblast informovanosti o sociálních službách Oblast děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Co říkají statistiky Poskytovatelé, poskytující služby v dané oblasti O poskytovatelích podrobněji Oblast zdravotně handicapovaných občanů, duševně nemocných a mentálně postižených občanů Co říkají statistiky Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti O poskytovatelích podrobněji Oblast seniorů Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti

5 3.5 Oblast občanů a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Poskytovatelé poskytující služby v dané oblasti O poskytovatelích podrobněji Závěr/doporučení Analýza finančních zdrojů systému sociálních služeb Úvod předmět a cíl analýzy Metodika sběru a zpracování dat Přehled vybraných ukazatelů v oblasti sociálních služeb Souhrnný přehled údajů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce Přehled finančních nákladů ve vybraných oblastech sociálních služeb v roce Struktura zdrojů financování sociálních služeb v roce Omezení služeb z důvodu nedostatku finančních prostředků Využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby Systém přidělování finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby Přehled využívání finančních prostředků Statutárního města Kladna na sociální služby Shrnutí...79 Strategická část Celkový přehled priorit a opatření Rozpracované jednotlivé prioritní oblasti Priority a opatření společné pro všechny cílové skupiny Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi SWOT analýza Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Senioři SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této cílové skupině Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí SWOT analýzy systému sociálních služeb v Kladně Popis jednotlivých priorit a opatření stanovených v této skupině Realizační plán na rok Indikátory udržitelnosti Dodavatel metodiky

6 1. Proces zahájení komunitního plánování sociálních služeb města Kladna 1.1 Popis výchozího stavu před zahájením procesu komunitního plánování Sociální politika města Kladna je výrazně ovlivňována státní sociální politikou, pro kterou byla charakteristická zastaralost právních norem upravujících sociální oblast a zejména oblast sociálních služeb. Systém sociálních služeb města je tvořen zadavatelem sociálních služeb, poskytovateli a uživateli služeb. Zadavatelem sociálních služeb je město Kladno, které je odpovědné za zajištění služeb na území města. Poskytovatelé služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí. Ve městě působí v roli poskytovatelů služeb nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem a soukromá zařízení. Sociální služby poskytují také lidé pečující o své blízké a příbuzné v domácím prostředí. Uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří využívají sociálních služeb nabízených poskytovateli. Podoba systému je ve velké míře ovlivňována dotační politikou města, kraje, státu a příp. dalších finančních zdrojů. Stávající systém není prioritně postavený na potřebách a přáních uživatelů sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb se na jeho podobě podílejí v minimální míře. Systém neumožňoval zadavateli sociálních služeb, městu Kladnu, objektivně hodnotit správnost sociální politiky města, kvalitu sociálních služeb a efektivitu vynaložených finančních prostředků. Město Kladno nemělo zpracovaný plán rozvoje sociálních služeb, komunitní plánování sociálních služeb považuje za účinný nástroj pro plánování a realizaci moderní sociální politiky a standardy kvality sociálních služeb, za systém zajišťující kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Výše uvedené důvody vedly Statutární město Kladno k rozhodnutí realizovat ve městě proces komunitního plánování sociálních služeb (KPSS). 1.2 Zahájení procesu Cílem zahájení procesu v lednu roku 2006 bylo zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb ve Statutárním městě Kladně, a to za účelem zvýšení dostupnosti a kvality sociálních služeb, informovanosti o sociálních službách a podpory programů služeb sociální integrace a vytvoření komunitního plánu sociálních služeb. Sociální služby poskytují obyvatelům Kladna organizace a zařízení poskytovatelů sídlících na území města a také mimokladenští poskytovatelé. V době zahájení procesu nebyl znám celkový počet poskytovatelů sociálních služeb a neexistovala jednotná a aktualizovaná databáze poskytovatelů sociálních služeb. Informace o poskytovatelích sociálních služeb byly k dispozici pouze u těch organizací, které získaly v minulosti finanční podporu z rozpočtu města. Nastartováním procesu KPSS získává město Kladno jeden z možných nástrojů moderní sociální politiky, spočívající v systematickém, transparentním a otevřeném plánování sociálních služeb za účasti všech zainteresovaných subjektů na trhu sociálních služeb. Zavedením metody komunitního plánování sociálních služeb je snaha vytvářet efektivní systém sociálních služeb s důrazem na místní specifika, odlišné potřeby jednotlivých skupin občanů, rozvoj současné nabídky a její rozšíření o chybějící služby. 5

7 Cílem je nejenom co nejpřesněji zmapovat existující sociální služby, jejich efektivní využití, ale i stanovení priorit v rozvoji sociálních služeb a možností získávání finančních prostředků. Důležitým rysem této metody je partnerství a spolupráce všech subjektů, kterých se daná problematika týká, přičemž potřeby a cíle všech účastníků procesu komunitního plánování sociálních služeb jsou si rovny. Na vzniku dokumentu Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně se odráží vývoj v trendech komunitního plánování sociálních služeb na území České republiky v posledních dvou letech, který je díky Ministerstvu práce a sociálních věcí a jeho snaze zajistit metodickou podporu procesů KPSS v neustálém vývoji. Pro Středočeský kraj, a nejen pro něj, vyplynula z nového zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách povinnost vytvořit střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, lze tudíž předpokládat, že komunitní plány jednotlivých měst budou podkladem pro jeho vznik. V přípravné fázi byla navázána spolupráce s těmito poskytovateli sociálních služeb: Středisko komplexní sociální péče, o.p.s. Domov důchodců Kladno příspěvková organizace Dobrovolnické centrum Kladno, o.s. Speciální pečovatelská služba občanské sdružení Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. Azylový dům Kladno obecně prospěšná společnost Zahrada Ústav sociální péče, příspěvková organizace Úřad práce v Kladně Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA občanské sdružení Centrum pro zrakově postižené Středočeského kraje občanské sdružení 1.3 Principy komunitního plánování sociálních služeb Bez dohody není KPSS Komunitní plán je smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé, navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Předmětem dohody musí být nejen záměry, ale také o způsob a postup realizace odsouhlasených aktivit. Posílení principů občanské společnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Komunitní plánování je z principu napojeno na samosprávu obce (města, městské části) jedním dílem. V řadě případů je obec ( město, městská část) zároveň i zřizovatelem zařízení poskytujících sociální služby. Mnoho poskytovatelů a všichni uživatelé jsou mimo rámec tohoto úřadu. Je nutné, aby zastupitelé vnímali další subjekty poskytující sociální služby v rámci obce jako rovnocenné partnery organizací, vůči nimž plní funkci zřizovatele. Komunitní plánování propojuje aktivitu a potřeby občanů s rozhodováním samosprávy. Bez uživatelů není KPSS Teprve dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních můžeme, hovořit o komunitním plánování sociálních služeb. Do té doby jde o užitečné kroky na přípravě komunitního plánování. Princip pozitivní diskriminace uživatelů je užitečný. Cílem pro uživatele je: Už nikdy o nás bez nás. Demokratická spolupráce Do sociálních služeb můžeme princip dodržování lidských práv a demokratických principů zavést jedině tehdy, budeme-li je sami dodržovat. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí tj., dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. Vše je veřejné 6

8 Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Rovnost mezi všemi účastníky Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Průběh je stejně důležitý jako výsledek Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Řízení V řízení komunitního plánování musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod atd. účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Legitimita Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (resp. budoucích uživatelů). Jsou základnou, na které stojí komunitní plánování. Nejlepší přístup k nim mají uživatelé. Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, mohli i sami hledat řešení, hledat nebo pojmenovávat své potřeby. Cyklický proces Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují, a je nutné se jimi opětovně zabývat na nové úrovni vývoje. Hledání nových lidských a finančních zdrojů Na služby, které chceme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Hranice tohoto kompromisu však nejsou dány zvenčí. Řešit dosažitelné Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Přání lidí je víc než normativy Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy může být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, nemůže ji však nahradit. Tyto principy vznikly v rámci zakázky MPSV ČR Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb - Návrh kapitol komunitního plánování sociálních služeb

9 1.4 Harmonogram procesu Proces komunitního plánování sociálních služeb ve městě Kladně byl zahájen v lednu První komunitní plán sociálních služeb byl naplánován na květen Aktivity probíhali v tomto časovém horizontu: 1.5 Organizační struktura Ustanovení řídící skupiny Vznik pracovních skupin a jejich pravidelné setkávání Zpracování obecné sociodemografické analýzy Analýzy poskytovatelů, uživatelů a široké veřejnosti Zpracování strategické části komunitního plánu Veřejná setkání komunitního plánování Zpracování katalogu poskytovatelů sociálních služeb Kompletace komunitního plánu Předložení komunitního plánu Radě a Zastupitelstvu města Kladna Při zahájení procesu KPSS v Kladně byl tým lidí složený ze zaměstnanců Města Kladna, vedený Mgr. Marií Vackovou, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pro kvalitní zahájení procesu navázali spolupráci s občanským sdružením Centrem pro komunitní práci střední Čechy (CpKP střední Čechy) dodavatel. Statutární město Kladno získalo finanční podporu v rámci 2. kola výzvy Společného regionálního operačního programu opatření 3.2 Podpora sociální integrace, grantové schéma Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji. Pro realizaci vznikl tento tým: Projektový manažer Mgr. Marie Vacková odpovědná za přípravu a realizaci výběrového řízení na dodavatele služeb, realizaci projektu po obsahové stránce (za organizaci a průběh projektu), zajištění smluv o dílo s dodavateli služeb a součinnost s dodavateli, podávání technických částí průběžných (etapových) a závěrečných zpráv a dalších dokladů vyžádaných poskytovatelem finančních prostředků, zajištění kontaktu a průběžné komunikace s poskytovatelem finančních prostředků. Finanční manažer Jiří Dostál odpovědný za realizaci plateb dodavatelům, vedení účetnictví a výkaznictví v souladu s požadavky na projekty financované z SROPu a zajištění informování o finančních záležitostech realizovaného projektu. Metodička projektu Ing. Eva Škrabalová Macurová (leden 2006 říjen 2006) zajišťovala metodické a odborné vedení projektu, provedení odborného porovnání stávajících sociálních služeb s jejich uživatelskou potřebností, vypracovala analýzu finančních zdrojů v sociální oblasti, vedla konzultace při zpracování monitorovacích zpráv. 8

10 Krajský metodik/vzdělavatel komunitního plánování sociálních služeb Martina Mirovská, DiS. (listopad 2006 květen 2007) zajišťuje metodické a odborné vedení projektu, provedení odborného porovnání stávajících sociálních služeb s jejich uživatelskou potřebností, analýzu finančních zdrojů v sociální oblasti, konzultace při zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy. Místní koordinátorka Mgr. Petra Kolevová zajišťuje každodenní činnost spojenou s komunitním plánováním sociálních služeb a má trvalý přehled o všech aktivitách. Do její kompetence dále spadá zajišťování informační kampaně, formování pracovních skupin, sběr podkladů pro sociodemografickou analýzu a její zpracování, praktické zajištění všech dotazníkových akcí, sběr údajů, organizace setkávání řídící skupiny a pracovních skupin, účast na jejich jednáních, běžné administrativní práce, písemné zpracování všech výstupů z KPSS a archivace materiálů, příprava textů pro katalog sociálních služeb, příprava podkladů pro CD-ROM, příprava podkladů pro webovou stránku v rámci oficiálních internetových stránek města, kompletace dokumentu KPSS, organizační zajištění veřejných projednání KPSS, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy ve spolupráci s dodavatelem. Základní složkou organizační struktury komunitního plánování sociálních služeb je Řídící skupina a pracovní skupiny. Statutární město Kladno dodavatelsky zajistilo: koordinaci realizace jednotlivých analýz a jejich vyhodnocení zpracování sociodemografické analýzy zpracování a vyhodnocení analýzy poskytovatelů sociálních služeb realizace a vyhodnocení ankety pro uživatele sociálních služeb realizace a vyhodnocení ankety pro veřejnost zpracování podkladů pro CD-ROM o komunitním plánování sociálních služeb vedení zpracování katalogu poskytovatelů sociálních služeb školení o komunitním plánování sociálních služeb zpracování strategické části komunitního plánu sociálních služeb koordinaci setkání pracovních skupin a řídící skupiny příprava a realizace veřejných setkání facilitaci veřejných projednání zajištění programu zapojení veřejnosti a široké informovanosti veřejnosti včetně informační kampaně. Město Kladno jako iniciátor zahájení procesu KPSS je jednou z důležitých součástí procesu. Vynakládá finanční prostředky na zabezpečení sociálních služeb a zajišťuje svým občanům jejich co nejširší nabídku. Poskytovatelé přinášejí znalosti ohledně problematiky jednotlivých služeb i ohledně samotného poskytování služeb, mají znalosti o uživatelích služeb, jejich potřebách a přinášejí do systému sociálních služeb na území města finanční prostředky z dalších národních i zahraničních zdrojů. Uživatelé služeb jsou dalšími velmi důležitými členy partnerství. Jen uživatelé mohou nejlépe seznámit ostatní členy partnerství se svými potřebami a přáními v oblasti sociálních služeb, a proto jsou nepostradatelní. Důvodem pro zapojení veřejnosti do tvorby komunitního plánu sociálních služeb je jejich znalost místního prostředí. Veřejnost přináší zajímavé postřehy, nápady a nové pohledy. 9

11 Zastupitelstvo Rada Manažer projektu Řídící skupina Místní koordinátor KPSS Pracovní skupina Senioři Pracovní skupina Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Pracovní skupina Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Pracovní skupina Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi 1.6 Řídící skupina Složení řídící skupiny bylo stanoveno na základě principu partnerství zastoupení zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Většiny jednání řídící skupiny se zúčastňoval primátor města Ing. Dan Jiránek, který se zapojil i do práce pracovních skupin. Členové řídící skupiny: Mgr. Marie Vacková manažer projektu, vedoucí Odboru SVaZ MMK Antonín Kajgr náměstek primátora města Kladna Mgr. Miroslav Vacek náměstek primátora města Kladna Ilona Binhacková administrátor projektu, Odbor dopravy a služeb Magda Michalová vedoucí úseku sociální prevence a ochrany dětí, odbor SVaZ MMK Bc. Eva Bartošová ředitelka Ústavu sociální péče Zahrada Vladimíra Bajerová uživatel Mgr. Libuše Homolková koordinátorka projektů, Středisko komplexních sociálních služeb Karel Kuchař uživatel PhDr. Marie Kopřivová psycholog, Úřad práce Kladno - leden - prosinec 2006 Mgr. Petra Sedláčková koordinátorka Kontaktního centra Člověk v tísni leden září 2006 Bc. Martin Šimáček regionální ředitel pobočky Člověk v tísni Kladno říjen 2006 současnost Řídící skupina realizovala tyto aktivity: - monitorovala postup realizace projektu, - připomínkovala závěry jednotlivých pracovních skupin, 10

12 - připomínkovala průběžné výsledky jednotlivých částí komunitního plánu sociálních služeb, - schvalovala části komunitního plánu, - komunikovala s Radou a Zastupitelstvem města Kladna. 1.7 Pracovní skupiny Před zahájením procesu byly stanoveny čtyři cílové skupiny: Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané Senioři Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Volba zaměření pracovních skupin vycházela ze zkušeností iniciátorů procesu ve městě Kladně. Vzhledem ke stárnutí populace se jedná o seniory, problémová byla i početná skupina občanů s tělesným postižením, u nichž vzniká potřebnost služeb specifických pro tento typ postižení. Dále se zadavatel zaměřil na osoby duševně nemocné a mentálně postižené, na problematiku integrace romských občanů do majoritní společnosti, na občany v psychosociální nouzi a na skupiny občanů ohrožených sociálním vyloučením. Cílem bylo co nejvíce zaměřit proces na tyto skupiny obyvatel, a to z důvodu nedostatečnosti zajištění sociálních služeb pro tyto skupiny obyvatel. Upřesnění cílových skupin a oblastí probíhalo v rámci pracovních skupin během celého procesu na základě výsledků analýz potřeb uživatelů, poskytovatelů sociálních služeb a veřejnosti. V pracovních skupinách je zastoupen zadavatel, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a široká veřejnost. Pracovní skupiny v průběhu procesu byly otevřené všem zájemcům. V průběhu času členové zvolili zástupce jednotlivých pracovních skupin, kteří prezentovali výstupy skupin na veřejných setkáních. Pracovní skupiny pracovaly na stanovení návrhu prioritních oblastí, na jejich rozpracování do opatření a aktivit a vytipovávání realizátorů. 11

13 V průběhu procesu, se jednání pracovních skupin účastnili tito členové: Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Jméno a příjmení organizace pracovní zařazení Ilona Binhacková Statutární město Kladno koordinátor projektů EU Mgr. Tibor A. Brečka Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace terapeut Volnočasové aktivity uměleckého Jakub Dudák rázu univerzitní lektor Speciální pedagogické centrum Mgr. Marie Dudová Floriánek speciální pedagog Radek Hejret Apoštolská církev, sbor Kladno pastor sboru 37. Přední hlídka Royal Rangers Jan Holeček Kladno koordinátor Ludmila Janžurová Kolpingova rodina Smečno, o.s., Rodinná poradna, Dům rodin ve výkonná ředitelka Smečně Pedagogicko psychologická Mgr. Martin Jelínek poradna speciální pedagog Mgr. Rut Kabelová Člověk v tísni koordinátorka podpory vzdělávání Speciální pečovatelská služba Karel Kuchař předseda sdružení Kladno Mgr. Květa Kšírová Klinický psycholog klinický psycholog Magda Michalová Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK Emilie Motalová veřejnost Mgr. Magda Olivová Institut Arrter psychoterapeut vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany a prevence Mgr. Simona Pekárková Člověk v tísni koordinátorka volnočasových aktivit Alice Peroutková veřejnost PaeDr. Ivana Poláková Pedagogicko psychologická poradna speciální pedagog PhDr. Marcela Pospíšilová Klinický psycholog psycholog Mgr. Eva Sedlaříková Mgr. Hana Šteklová Mgr. Ivana Svobodová Probační a mediační služba ČR Středisko Kladno Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK vedoucí PMS ředitelka vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí Yveta Šteruská Střep vedoucí střediska Kladno Eva Švecová Dobrovolnické centrum Kladno koordinátorka Ludmila Švecová Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK Mgr. Lenka Schořálková Azylový dům pro matku s dětmi ředitelka Hana Tomanová Základní a praktická škola Kladno ředitelka Tomáš Trávníček veřejnost PhDr. Věra Urbářová Ivana Vajdlová Bohumila Zbíralová Centrum drogové prevence a krizové pomoci MMK Probační a mediační služba ČR Středisko Kladno Pedagogicko psychologická poradna kurátorka pro mládež vedoucí zařízení asistentka PMS speciální pedagog 12

14 Zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané: Jméno a příjmení Organizace pracovní zařazení Antonín Adamec uživatel Centrum pro zdravotně postižené Vladimíra Bajerová Středočeského kraje vedoucí Ing. Četsmír Balcar uživatel Bc. Eva Bartošová Ústav sociální péče Zahrada ředitelka Mateřská škola pro zrakově Zdeňka Čambálová postižené osoby ředitelka Vladimír Deil uživatel Jana Fendrichová uživatelka Petra Horynová 6. ZŠ Kladno učitelka Daniel Hottmar Evangelická církev Metodistická pastor sboru Zdeněk Janda uživatel Poradenské centrum pro sluchově Jitka Jiroutová postižené SNN v ČR vedoucí Jakub Judl veřejnost Helena Klasnová Svaz tělesně postižených v ČR, o.s. Emilie Konvičková uživatelka PhDr. Marie Kopřivová Ústav sociální péče Zahrada psycholog uživatel, členka výboru o.s. Jiřina Kothanová Korálek Květoslava Krejčová Odbor sociální péče MMK vedoucí Oddělení sociálních služeb Monika Krchovová SONS pobočka Kladno předsedkyně okresní pobočky Kladno uživatel, členka výboru o.s. Romana Krupková Korálek Mateřská škola pro zrakově Hana Kubíková postižené osoby učitelka Speciální pečovatelská služba Karel Kuchař Kladno předseda sdružení Lenka Kyselová uživatelka Ladislava Průšová veřejnost Věra Pupová uživatelka Zdeňek Škrlant veřejnost Mgr. Dagmar Šmolíková 6. ZŠ Kladno učitelka Dětský rehabilitační stacionář Jitka Teryngerová Zvonek vrchní sestra Společnost pro rannou péči Lenka Veverková Středisko ranné péče Praha koordinátorka střediska Mgr. Marie Vydrová 6. ZŠ Kladno ředitelka ZŠ praktická, ZŠ speciální, MŠ Jana Vykouková speciální Korálek učitelka Dona Zalmanová uživatelka Hiporehabilitační sdružení Monika Wimmerová občanů Falco, o.s. předsedkyně sdružení Senioři: Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení Jitka Beránková Domov důchodců ředitelka Mgr. Vladislava Bělohlávková Nemocnice Kladno sociální pracovnice Středisko komplexní sociální péče Alena Garažiová Fontána sociální pracovnice Jan Hofman uživatel 13

15 Středisko komplexní sociální péče Mgr. Libuše Homolková Fontána koordinátorka projektů Zuzana Chmelařová Domov důchodců sociální pracovnice Středisko komplexní sociální péče Zdeňka Kučerová Fontána vedoucí zařízení Blanka Lorberová Svaz postižených civilizačními chorobami Komunitní centrum ředitelka Kladno Josef Lukášek Svaz důchodců České republiky předseda svazu důchodců Kladno Marie Macková uživatelka Středisko komplexní sociální péče Miroslava Marková Fontána okrsková sestra Hana Němcová uživatelka Václav Ráž Svaz důchodců České republiky člen sdružení MUDr.Kateřina Rydlová GaRC Kladno lékařka Středisko komplexní sociální péče Ivana Schäferová Fontána Ing. Kateřina Slánská Dobrovolnické centrum Kladno koordinátorka vedoucí koordinátorka pečovatelské služby Markéta Slavíčková GaRC Kladno sociální pracovnice Milada Smíšková uživatelka Domov s pečovatelskou službou Stanislava Šumná Buštěhrad ředitelka Ladislava Tobiášová uživatelka Odbor sociálních věcí Mgr. Marie Vacková a zdravotnictví MMK vedoucí odboru Marie Vachová uživatelka Ing. Jan Vejvančický veřejnost Regionální pečovatelská služba Jana Vošmíková Kladno vedoucí zařízení Jiří Vévoda uživatel Věra Zinková, DiS. Nemocnice Kladno sociální pracovnice Jaroslava Žáková uživatelka Členové pracovní skupiny Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí: Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení Jaroslava Burleová ZSI Kladno Azylový dům Kladno Dubí vedoucí zařízení Ing. Petr Bořkovec Skaut pro romské děti a mládež vedoucí Jiří Bulan Sdružení Romů ČR dobrovolník Vladimír Černý Zařízení sociální intervence zástupce ředitelky Josef Duka Jana Frýdlová Ludmila Janžurová Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK veřejnost Kolpingova rodina Smečno, o.s., Rodinná poradna, Dům rodin ve Smečně kurátor pro dospělé ředitelka Zuzana Kárová Střep sociální pracovnice PhDr. Marie Kopřivová Úřad práce Kladno oddělení poradenství a kvalifikací psycholog Natálie Landová, DiS. Člověk v tísni terénní sociální pracovník PhDr. Jana Lavická Anton Lukač ZSI Kladno Manželská a rodinná poradna Kladno Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK vedoucí zařízení poradce pro národnostní menšiny 14

16 Jana Mirková ZSI Kladno Terapeutické komunity Kladno Dubí sociální pracovnice Mgr. Helena Mrázková Člověk v tísni právní poradenství Simona Pekárková Člověk v tísni koordinátorka volnočasových aktivit PhDr. Jana Petráková ZSI Kladno Terapeutické komunity Kladno Dubí / vedoucí zařízení/psychoterapeut Resocializační institut Šance Mgr. Helena Plešingerová veřejnost Hana Rabochová Zařízení sociální intervence ředitelka ředitelka regionální pobočky Kladno Petra Sedláčková Člověk v tísni (do konce podzimu roku 2006) Mgr. Ivana Sedláková Odborné učiliště a praktická škola ředitelka Probační a mediační služba ČR Mgr. Eva Sedlaříková Středisko Kladno vedoucí PMS Bc. Martin Šimáček Člověk v tísni ředitel regionální pobočky Kladno Michaela Šlégrová veřejnost Zdeňek Škrlant veřejnost Ludmila Švecová Člověk v tísni dobrovolník Martin Tancoš Mgr. Hana Tomanová Mgr. Marie Vacková Ivana Vajdlová 2. Základní škola a praktická škola učitel 2. Základní škola a praktická škola ředitelka školy Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK Probační a mediační služba ČR Středisko Kladno vedoucí odboru asistentka PMS Mgr. Jan Vaňura Člověk v tísni terénní sociální pracovník Mgr. Viktor Velek Středisko integrace menšin pro středočeský kraj koordinátor střediska Mgr. Jan Zajíc Člověk v tísni pracovní poradenství 15

17 Analytická část 2. Základní sociodemografické údaje 2.1 Cíl sociodemografické analýzy Sociálně demografická analýza je vstupním analytickým materiálem, který mapuje aktuální situaci ve městě jako podklad pro vypracování komunitního plánu sociálních služeb. Má za cíl přehledně zpracovat demografické údaje o městě a trendy sociálního vývoje, které z nich vyplývají Obecná charakteristika území Město Kladno, největší město Středočeského kraje, je v současnosti dynamické město plné vyspělých průmyslových technologií, zeleně, sportu a moderního životního stylu. Administrativně se Kladno dělí na následující části: Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Hnidousy, Motyčín, Vrapice. Město Kladno leží na území bývalého okresu Kladno, který vznikl jako samostatný územní a správní celek v roce 1960 sloučením tehdejších okresů Kladno a Slaný a připojením okrajových obcí okresů Kralupy nad Vltavou a Nové Strašecí. Vznikl tak územní celek se 114 obcemi. V roce 1974 přešly obce Červený Újezd, Ptice a Úhonice do okresu Praha-západ a od té doby se okres územně neměnil. K 1. březnu 1961 měl tedy okres Kladno na území srovnatelném s dnešním územním vymezením okresu celkem 111 obcí. V průběhu sedmdesátých let docházelo k rozsáhlé integraci obcí, v 80. a částečně ještě i v 90. letech se mnohé části obcí naopak opět osamostatňovaly a vytvářely samostatné obce, takže sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo provedeno ve 100 obcích s obecním úřadem. Pokud jde o počet částí obcí a počet základních sídelních jednotek, nedošlo mezi sčítáními v letech v jejich počtu k podstatným změnám, tj. struktura osídlení zůstala v podstatě zachována, i když v naprosté většině sídelních jednotek došlo k poklesu počtu obyvatel. 1 Od byla v souvislosti s reformou územní veřejné správy velká část kompetencí výkonu státní správy přenesena z okresních úřadů na 205 obcí s přenesenou působností, jednou z nich je i město Kladno. Kladno leží v Kladenské tabuli, která je součástí Pražské kotliny, ve výšce 380 m n. m., ze tří stran je obklopeno lesy. Město Kladno leží 25 km na severozápad od centra hlavního města České republiky Prahy a je charakterizováno velice dobrým dopravním spojením, a to silničním, železničním i leteckým. Protíná jej silnice č. 30, směřující z Příbrami přes Beroun do severních Čech, a v bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité silnice č. 6 z Prahy do Karlových Varů a č. 7, spojující Prahu a severočeský Chomutov. Městem Kladnem prochází železniční trať č. 120 z Prahy do severních Čech. Pouhých 16 km od Kladna je vzdáleno mezinárodní letiště Praha-Ruzyně. Nejvyšším místem je les Propadník při výjezdu na Smečno ve výšce 430 m. n. m, nejnižším místem je lokalita Vrapic, pod haldou ve výšce 283 m n. m. Geografická poloha Kladna je severní šířky a východní délky Historie města První potvrzená písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno poté vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko 1 Sčítání lidu, domů a bytů

18 i přiznání práva používat vlastního znaku modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky. Bouřlivý růst města spolu s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech s rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 50. let 19. století tedy nastal nebývalý růst města, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel. Závěrem devatenáctého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul královského horního města a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. rozšířil znak města o symboly hornictví zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let minulého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov nabývat moderního rázu. V památných podzimních dnech roku 1918 byl na základě zprávy z Prahy o proklamaci vzniku samostatné Československé republiky již dne 28. října tohoto roku ustaven na Kladně Národní výbor v čele s předsedou MUDr. Ignácem Hajnem a mohutná shromáždění občanů podpořila zrod tolik vytoužené republiky. Tímto historickým aktem byl v Kladně završen odpor jeho obyvatel proti válce, nedostatku potravin a všeobecné bídě, vyjadřovaný v průběhu celého tohoto roku stávkami, tábory lidu a protesty občanů, jakož i touha po sebeurčení českého národa. Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu Předchozí období však vtisklo Kladnu jeho specifickou lepší tvář, se kterou se jeho obyvatelé i návštěvníci setkávají až do současnosti. Vláda nacistů postihla i Kladno, a to sesazením a uvězněním všech členů městského zastupitelstva a podílem na smrti tehdejšího starosty Františka Pavla. Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. Část kladenských občanů se zapojila do práce odbojových složek různého politického zaměření a mnoho kladeňáků hrdinsky bojovalo v zahraničních spojeneckých jednotkách za osvobození Československa. Ve válečném a poválečném období docházelo k rozšiřování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov. Poválečné historii Kladna se rovněž nevyhnuly nezákonnosti komunistické totalitní moci. Rozvoj města byl určován extenzivními směry, tj. přílivem pracovních sil, nemajících k městu jakýkoliv vztah, výstavbou unifikovaných, monstrózních a odcizených sídlišť a zrůdnou snahou o fyzické vymazání původní zástavby centra města. 21. srpna 1968 bylo Kladno podruhé během třiceti let okupováno, tentokrát vojsky sovětského imperialismu Rudou armádou. V průběhu 60. a 70. let byly ve městě postaveny některé důležité a potřebné stavby pro sport, kulturu a volný čas obyvatel města. Velmi však byla zanedbána oblast infrastruktury a životního prostředí. 2 2 Zdroj: 17

19 2.2.2 Kultura Kladno je přirozeným centrem kultury regionu. Na území města působí dvě divadla, Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum, muzeum Poldi, Středočeská vědecká knihovna, Městská knihovna Kladno, další galerie, kluby pro mládež, hudební tělesa, taneční soubory atd. Již tradicí se stávají v Kladně některé kulturní, zábavní, společenské či charitativní akce, jako je např. pořádání výstav, expozic ze širokého spektra výtvarného umění či kulturních akcí s nimi spojených v Zámecké galerii města, jakož i divadelních a hudebních vystoupení v zámecké zahradě. Jedná se například o: Den Země, pořádaný každoročně Klubem alternativního života za účasti města v polovině dubna, Den dětí, Výstava profesionálních i amatérských výtvarníků pod širým nebem Kladenské dvorky v pitoreskní části města Podprůhon, pořádaná každoročně městem v polovině června;, Celostátní přehlídka absolventských prací studentů středních uměleckých škol, která se koná v Zámecké galerii Kladno v období červen září, Den města, pořádaný každoročně městem v areálu kladenského Sletiště počátkem září. V roce 1998 byla tato akce spojena s oslavami 100 let radnice a 100 let od vyhlášení města Kladna královským horním městem, Vánoce města Kladna, již tradiční kulturní akce související s Vánocemi, mající charakter koncertů v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Středočeském divadle Kladno; vystoupení pěveckých sborů pod otevřeným nebem na kladenské pěší zóně; vánočních výstav v zámecké galerii a vánočních trhů., Pohádkový vánoční strom splněných přání, charitativní akce pod záštitou primátora města, jejímž cílem je splnění tajných vánočních přání dětí z dětských domovů a azylových domů v Kladně a jeho okolí Sport Co se týče sportovních zařízení, patří Kladno mezi nadstandardně vybavená města. Poskytuje svým obyvatelům široké sportovní vyžití. Sportovní areály města Kladna, s.r.o., jejichž 100% vlastníkem je Statutární město Kladno, provozují a rozvíjejí významnou část kladenských sportovišť. Většinu z nich nalezne návštěvník na jihozápadním okraji Kladna na rozhraní městských čtvrtí Kladno a Rozdělov mezi ulicemi Sportovců, Petra Bezruče, Ke Stadionu a Fr. Kloze. Tato atraktivní lokalita moderních sportovních areálů určená pro široký okruh vyžití nejen pro sport, ale i pro volný čas je obklopena lesoparkem Lapák, představujícím okraj křivoklátských lesů. Jsou zde zajištěny dobré parkovací podmínky, napojení na městskou autobusovou dopravu a cyklotrasu Kladenský okruh Další sportovní zařízení jsou situována po celém území města Kladna. Mezi nejvýznamnější patří následující sportovní zařízení: Aquapark Letní koupaliště u Městského stadionu Sletiště Kladenská sportovní hala Městský stadion Sletiště Městský zimní stadion Městská hokejbalová aréna Finská sauna Tenisové kurty 18

20 Turistická ubytovna Letní koupaliště Bažantnice Krytý bazén při Základní škole Kladno, Norská 2633 Školní hřiště Obyvatelstvo Dlouhodobý populační vývoj obyvatelstva Sledujeme vývoj počtu obyvatelstva od roku 1996 do V tomto období klesl celkový počet obyvatel z obyvatel na , tím se snížil počet obyvatel o obyvatel. Pokles počtu obyvatel se promítá v poměru u obou pohlaví stejně. Tabulka č.1: Vývoj počtu obyvatel v Kladně k Rok Celkem muži ženy Zdroj: Český statistický úřad Pro názornost uvádíme grafické znázornění předchozí tabulky. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatelstva v Kladně celkem muži ženy Zdroj: Vlastní zpracování 3 Zdroj: 4 Pokles počtu obyvatel je mezi roky 2001 a 2002 způsoben zpřesněním údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů