Č ÍSLO 4 ROČ NÍK 5 ZÁŘ Í 2007 Č ASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST. hlavní téma: PRŮMYSL

Transkript

1 Č ASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST Č ÍSLO 4 ROČ NÍK 5 ZÁŘ Í 2007 hlavní téma: PRŮMYSL INDUSTRIÁLNÍ STOPY BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL VZESTUP A PÁD FREONŮ NA FIREMNÍM WEBU HLEDEJTE ZPRÁVU O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JAK HOMO K TĚŽBĚ PŘIŠEL JAK NA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY: PRŮŘEZOVÉ TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA DEN ŽIVÝCH VOD NEJISTÝ PLAMEN CAR-SHARING NÍZKOENERGETICKÉ VEŘEJNÉ BUDOVY JAK SPOLUPRACOVAT S MÉDII NOVÁ GEOLOGICKÁ MAPA ČR 1 : Příloha: ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA

2 Brownfields je pojem, který se vžil jako označení pro opuštěné průmyslové stavby a areály. Zabírají prostor v jinak hezkých městech či krajině a často se pomalu rozpadají. Jak jim vdechnout nový život? Touto otázkou se zabývají architekti, stavební inženýři, urbanisté památkáři, developeři, sociologové a jiní odborníci, ale i pracovníci veřejné správy, umělci a pedagogové již pravidelně na bienále s názvem Indistriální stopy. První bienále proběhlo v roce 2001 v Praze. V září 2007 tento cyklus konferencí, výstav a kulturních akcí probíhá už počtvrté. A rozrůstá se. Jeho součástí se staly i exkurze do zajímavých areálů například na Kladně, na Liberecku, Ostravsku... Bienále mimo jiné upozorňuje na místa, která nepovšimnuta představují důležité kulturní a architektonické artefakty a zároveň mohou být přitažlivými turistickými cíli. Akce pořádané v rámci bienále jsou impulsem a motivem, aby se tématu věnovali architekti a tvůrčí umělci a zároveň ho opět dostávají do širšího povědomí. Účast zahraničních hostů a důraz na prezentování konkrétních zkušeností je i důležitým motivem proměny vztahu veřejnosti k tématu průmyslového dědictví. V průběhu let výrazně roste zájem o akce i publikace vydávané na základě bienále. Přibylo také příkladů nového využití a přeměn průmyslové architektury. S nimi se ovšem objevují i další náměty, problémy a otazníky... Vrcholem letošního bienále se stala mezinárodní konference Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje uspořádaná v Ekotechnickém muzeu v bývalé čistírně odpadních vod v Praze-Bubenči. Čistírna je příkladem industriální stavby s působivou atmosférou, která opět slouží. Byla postavena jako součást stokového systému budovaného v letech 1895 až 1906 podle projektu anglického inženýra Williama H. Lindleye. Zatímco se v okolních evropských městech, snad i díky větší péči o čistotu vody, podobné čistírny už před lety bořily a nahrazovaly novými, ta pražská přežila jako rarita a unikát včetně nedotčených podzemních prostor a technologie. V provozu zůstala do poloviny šedesátých let 20. století, pak sice zvolna chátrala, ale chyběly peníze na přestavbu, zbourání či uskutečnění zpočátku radikálních a spíš devastujících projektů nového využití, třeba i jako aquapark. Památkovou ochranu objektu i technologického zařízení se podařilo prosadit až v roce Bylo vlastně štěstím a věcí náhody, že představy plánovačů ani ctižádostivé projekty nikdo nestačil realizovat, na areálu se nepodepsalo ani jinde tak obvyklé řemeslnické bastlířství uplynulých desetiletí. Nezaniklo to nejcennější autentická atmosféra a dnes až nostalgicky vnímané poselství technických ambicí a síly stavitelského umu. Jsme svědky v mnohém paradoxní, pro vývoj názorů na průmyslové dědictví charakteristické situace, tak charakterizuje Ekotechnické muzeum Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze, které je hlavním pořadatelem bienále Industriální stopy. (kvá) Zdroj:

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, PRŮMYSL UŽ NENÍ TO, CO BÝVAL, dokonce ani ve středoevropském Česku vyhlášeném industrializací a energetickou náročností. Náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková jakožto znalkyně českého průmyslu v září 2007 tvrdí: Trendem od roku 1995 a zejména za posledních sedm let je velevýznamný posun k vyšší přidané hodnotě a k opravdu sofistikovaným výrobkům... Takové tendence podněcuje přirozený pokrok v poznání, technický vývoj a někdy také ekologický aktivismus. V tomto Bedrníku o tom všem vypráví příběh vzestupu a pádu freonů, jimiž jsme si málem zničili ozonovou vrstvu Země. Přístup lidstva k freonům má takřka filozofický kontext: během necelého století se změnil ve svůj pravý opak, z dobrodiní se stalo zlo. Nejnovější post scriptum k příběhu přidaly státy světa v Montrealu ještě v září 2007: Přestanou vypouštět i měkké freony o deset let dříve, než zněla předchozí dohoda, vyspělé země do roku 2020, rozvojové do roku Dlužím poznamenat, že příběh freonů v rubrice Proměny by nebyl sepsán bez popudu prof. Bedřicha Moldana z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Ekologickou moc, která ovlivňuje sféru výroby, máme všichni. Jako kapka po kapce spojí se v řeku a moře, tak naše stoupající ekologické vědomí a nároky ve sféře spotřebitelské jsou konkrétními částečkami neviditelné ruky trhu. Jak přispět k tomu, že průmysl se bude více zelenat? V rubrice Inspirace projekt Kompas poradí, jak ve škole ekologicky na počítače, na spotřebu energie nebo na úklid. Výrobci potřebují naše podněty, aby mohli inovovat a perspektivně rozvíjet své podniky. Volíme-li my, spotřebitelé, ekologicky šetrné zboží a služby, pomáháme tím nejen přírodě, ale i průmyslu. I podniky přece vedou lidé, kteří také chtějí žít v dobrém prostředí. Pravda, dá švindlovat a ekologickou ohleduplnost sice vystavovat na odiv, ale nebýt v praxi důslední. Pak se jedná o greenwashing neboli slovní lakování podniku na růžovo, pardon, na zeleno. Ale, jak známo, z dlouhodobého hlediska se poctivost vyplácí, i ta ekologická... Čím dál častěji usilují podniky o šetrnost k životnímu prostředí dobrovolně. Například Nizozemí zřídilo vládní agenturu Novem, která pomáhá podnikům, aby přijaly soustavnou ekologickou odpovědnost. Loni představila výsledky: 1250 nizozemských podniků, které spotřebovávají v průmyslu celkem 90 % energie, snížilo svou spotřebu ne o cílových 20 %, ale dokonce o 22,3 %. A nyní se podniky zaměřují na zvýšení ekologické efektivnosti z rozšířeného pohledu na celý životní cyklus produktů. Jednou daný závazek, zvlášť veřejný, má svou sílu. Vypovídá o tom i environmentální psychologie v první části článku Síla závazku v rubrice Názory. Ropný mejdan končí! Nezvyklým historickým zlomem se zabývá nová kniha Václava Cílka a Martina Kašíka Nejistý plamen. Při četbě máme šanci uvědomit si, že každý Evropan by potřeboval kolem sedmdesáti lidských otroků, aby vykonali silou svých paží všechnu tu práci, kterou za nás dělají stroje a... neobnovitelná energie uložená především v ropě. Ropná závislost je úzce spjatá s (auto)mobilitou, která nám dává nikdy dříve nepoznanou osobní svobodu pohybu. Zároveň nás ale o jinou část svobody obírá. Nepouštíme děti na pěší cestu do školy s lehkým srdcem přes všechny ty silnice a křižovatky plné nebezpečného plechu a výfukových plynů. Abychom si aspoň část ztracené svobody přirozeného pěšího pohybu dobývali zpět, o to se snaží projekt Bezpečné cesty do školy. Příště si připustíme jiné starosti, než ty, které ovládají civilizaci bohatého severu. Budeme se v Bedrníku věnovat rozvojové pomoci. Radost ze svobodného přemýšlení přeje Hana Kolářová OBSAH Industriální stopy...2 INSPIRACE Bezpečné cesty do školy...4 Chcete mít vliv? Chovejte se ekologicky...7 Ekoškola v Turnově...9 Hudba a ekologie na vlastní kůži...10 Průřezové téma environmentální výchova (3)...11 PROMĚNY Co je a kde se vzal Vzestup a pád freonů...11 NÁZORY Anketa: Na firemním webu hledejte zprávu o životním prostředí...21 Síla závazku...22 DIDAKTIKA Jak homo k těžbě přišel...24 Jak na školní vzdělávací programy Průřezové téma environmentální výchova (4)...28 KALENDÁŘ...26 NABÍDKA...27 nová geologická mapa ČR 1 : Vážení čtenáři, dvakrát si v Bedrníku řádil virtuální tiskařský šotek a zabránil vytištění již ohlášené přílohy. Omlouváme se a tentokrát pevně věříme, že dostáváte Bedrník i s přílohou: ODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA. «Zdroj: AghaeiART. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů. 3

4 INSPIRACE BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY Auta vymoženost i prokletí průmyslového věku. Osvobozují tím, jak zvyšují mobilitu jednotlivce. Daní za to jsou oběti na životech, na zdraví, dramatické poškozování životního prostředí a snížení bezpečnosti na ulicích. Obavy o děti, spojené s automobilovým provozem na cestách do školy, pronásledují snad každého rodiče. Málokdo ale ví, že proti tomuto strachu můžeme něco sami dělat. Vůči nebezpečným automobilům nejsme tak bezmocní, jak se zdá. Existuje prověřený způsob jak dopravní nástrahy na cestě do školy vyloučit nebo alespoň výrazně zmenšit. Je obsahem projektů bezpečných cest do školy, jichž se účastní veřejnost, a dokonce i samotné děti. Po pravdě řečeno, nejde o vynález český, inspirace pochází z Velké Británie, Rakouska či dokonce New Yorského Bronxu. Granty na bezpečné cesty V České republice tento projekt uvedlo do praxe občanské sdružení Pražské matky v Praze, kde po léta úspěšně probíhá ve spolupráci s pražským magistrátem. V loňském školním roce zahájila Nadace Partnerství za finanční podpory společnosti Axa pilotním projektem grantový program bezpečných cest do školy s názvem Na zelenou. V úvodním kole byly podpořeny čtyři školy, které uskutečňují projekt bezpečných cest. Nadace se chystá na sklonku roku 2007 spustit otevřený grantový program, který mohou využít všechny školy v ČR. Jak plánovat bezpečí Máte-li problém s dopravní bezpečností, můžete jej řešit dvojím způsobem. Buď jako jednotlivci na vlastní pěst, nebo se spojit s ostatními rodiči ve škole a cesty v okolí školy zmapovat. V každém případě si nejdříve můžete na internetových stránkách Nadace Partnerství ( případně v Praze na webu o.s. Pražských matek ( přečíst základní informace, prohlédnout si databázi realizovaných projektů a spojit se s Nadací Partnerství, aby poradila, jak postupovat a případně zprostředkovala i odbornou pomoc (jarmila.johnova@nap. cz, tel: ). Můžete si také přečíst příručku o projektu Na zelenou, která je dostupná v elektronické verzi na webu Nadace Partnerství nebo k zakoupení v tištěné verzi v pražské pobočce nadace. Tam se dopodrobna dozvíte, jak bezpečné cesty plánovat. Co může i jednotlivec Jako jednotlivci se můžete obracet na odbory dopravy (v případě, že jste z Prahy, na magistrátní odbor dopravy, kde řeší bezpečnost silničního provozu pan Jaroslav Mach (jaroslav.mach@cityofprague. cz). Nikdy neuškodí, obrátíte-li se na svého zastupitele či starostu. Upozorněte na nebezpečný přechod, chodecky nepřátelský úsek chodníku či silnice a podobně. Máte-li představu, jak dopravu zklidnit, připojte i svůj návrh. Abyste dodali své žádosti váhu a reprezentativnost, sežeňte k žádosti petici s podpisy. Je to účinné i v případech, kdy potřebujete upravit jedno místo, většinou přechod. Někdy pro větší bezpečnost stačí zamezit parkování u přechodu, kde stojící auta brání ve výhledu, jindy je třeba usnadnit přecházení zúžením vozovky či vybudováním dělícího ostrůvku. Přechody lze také lépe osvětlovat, instalovat na nich zpomalovací práh (vůči nim se však kvůli hluku občané ohrazují) nebo na nich udělat zpomalující šikanu. Pak už je třeba mít jen trpělivost, trvat na svém, korespondovat s úřady, neustále se připomínat. Problém totiž bývá s dlouhými dodacími lhůtami a pochopitelně s finančními prostředky. Je-li potřeba opravit vodorovné značení, tedy znovu namalovat přechod, opravit semafor, obraťte se na Technickou správu komunikací. Policii volejte v případě nesprávně zaparkovaných automobilů, někdy je to ovšem jako házet hrách na stěnu. Dohodnout se Pokud máte větší ambice, můžete se pokusit dopravně zabezpečit celé okolí školy či místa, kde bydlíte. K tomu je třeba nejdříve se dohodnout s vedením školy a místním úřadem na spolupráci. Následovat by měla jednání o projektu s příslušným odborem dopravy. Velmi doporučujeme vyjednat projekt i s radním odpovědným za dopravu, na jehož politickou objednávku by měl odbor dopravy konat. Rada má vliv na uvolnění prostředků z rozpočtu, například navrhuje výši rozpoču pro bezpečnost silničního provozu (BESIP). Řeknete-li, že vám jde o bezpečnost dětí, stěží může úřad odmítnout. Pokud se to však stane, rozhodně pak budete potřebovat podporu radního, starosty nebo svého zastupitele, případně i poslance či senátora. Vytvořte pracovní skupinu Postup projektu může být následovný: Nejprve si vytvoříte v rámci školy pracovní skupinu, jejímiž členy se stanou všichni, kteří budou mít s bezpečnými cestami co do činění. Skupina by se měla scházet ke všem důležitým událostem a rozhodovat o dalších krocích projektu. Měli by tam být přinejmenším vždy po jednom zástupci 4 rodičů, dětí, školy, odboru dopravy, poli-

5 INSPIRACE cie i samosprávy. Tak si totiž zajistíte, že s vámi dotyčné skupiny a úřady budou spolupracovat. Krom toho, budou-li se na rozhodování podílet, udržíte si snadněji jejich pozornost a citlivost vůči projektu. Mapa nebezpečných míst Po úvodním setkání s rodiči a dětmi, kde vysvětlíte smysl a cíl vašich snah, dostane každé dítě ve škole, respektive rodina, mapku okolí školy. Mapku si stáhnete třeba z internetu, případně ji získáte z odboru dopravy a necháte rozmnožit. Do mapky zakreslí rodiče s menšími dětmi svou cestu do školy a místa, kde se necítí bezpečně. V legendě místo popíší, vysvětlí důvod svých obav, případně navrhnou změnu k lepšímu. Starší děti mohou s mapkou pracovat bez rodičů s pomocí učitelů či se zástupcem z rady školy. Ve škole potom děti jednotlivé mapky se seznamem nebezpečných míst projednávají, projdou si terén a problematická místa shrnou za celou třídu. Kolektiv starších žáků může pak třídní mapky zpracovat za celou školu. Ze školní celkové mapy je dobře vidět, kudy děti chodí, kde se většina dětí a rodičů bojí a jak by problémy chtěli řešit. Pokud projekt uskutečňujete v rámci grantového programu Na zelenou, můžete z grantu zaplatit odborníka, který umí z takového podkladu zpracovat dopravní studii, jež poslouží místnímu úřadu jako rozumný podklad pro úpravu komunikací. Nakonec je třeba se zase obrnit trpělivostí a jednat s úřady, vyžadovat, aby vám sdělily, v jaké fázi se nachází schvalování návrhů, a požadovat, aby na opatření byly vyčleněny prostředky z rozpočtu majitele komunikace, tedy obce, města, kraje. Výhodou pracovní skupiny je okolnost, že můžete s úřady úpravy předjednat a o jednání udělat zápis. Ujednání ze zápisu můžete pak neustále připomínat a vyžadovat jejich naplnění. jezdily autem. Statistiky a zdravotnická doporučení vypovídají o tom, že chodit a jezdit na kole je nejen zdravější a psychicky to dětem prospívá (dokonce to podle zdravotníků zlepšuje akademické výkony dětí), ale je to i bezpečnější. Mnohem více dětí umírá nebo je zraněno při jízdě autem než při chůzi či jízdě na kole. Projekty mění silnice První projekty bezpečných cesty se začaly uskutečňovat na sklonku minulého století v Praze a postupně přinášejí ovoce na silnicích se objevují první významnější úpravy. Například z mapování na Pražských Vinohradech v roce 2004 na cestách k Lauderovým školám a k ZŠ v Belgické vzešel přechod se světelnou signalizací. Do vozovky byly vytaženy chodníky na rozích křižovatek Londýnská, Rumunská a Londýnská, Jugoslávská. Na cestě do školy K.V. Raise byla krásně upravena tramvajová zastávka a přilehlé přechody s dělícími ostrůvky a vytaženými chodníky na křižovatce Korunní, Šumavská. Mapování přineslo zajímavou a bezpečnou úpravu na Praze 4 v Poláčkově ulici. Loni mapovali svou dopravní situaci v ZŠ Na Stráni v Děčíně, ve dvou základních školách v Uhříněvsi, dále v Praze 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad, v Sázavské ulici na Vinohradech. Úpravy na komunikacích k těmto školám jsou již naplánované a v jednom případě, u školy Jiřího z Poděbrad, byl instalován dělící ostrůvek. Letos mapovaly děti v rámci projektu Na zelenou ve Veliši v Královehradeckém kraji, v Chroustovicích v Pardubickém kraji, v Liberci a Klášterci nad Ohří v Ústeckém kraji. V Praze plánovali bezpečné cesty s dětmi v základní církevní škole v Ostrovní ulici na Praze 1, v Bratrské škole v Rajské ulici na Praze 7, ve speciální škole na Zlíchově na Praze 5 a v ZŠ J. A. Komenského na Praze 6. Pro děti a s dětmi! Velmi dobře si vedly děti v Sázavské ulici, kde pod vedením paní učitelky Nemétové zmapovaly cesty a zpracovaly mapky pro celou školu. Jejich návrhy převzal dopravní odborník do své studie a některé návrhy byly odborem dopravy dokonce přijaty dříve, než byla dopravní studie zpracována. Děti výsledky svého mapování předaly odboru dopravy slavnostně v Senátu Parlamentu ČR a prezentovaly je nejen samostatně, ale velmi rozumně. Je to důkaz toho, že hlas dětí a jejich názory jsou pro bezpečnost ulic velmi důležité a že dospělá komunikace s nimi je smysluplná a možná, pokud se jim poskytne prostor a důvěra. Dospělý má totiž často v dopravním prostoru úplně jinou zkušenost i pohled. Projekty bezpečných cest nejsou jednorázovou akcí, ale během na dlouhou trať trvá sice dlouho, než se zrealizují, ale nesrovnatelně déle slouží všem lidem z okolí. Právě proto se vyplatí. Budují nejen lepší dopravní prostředí a dopravní návyky, ale také důvěru mezi občany, školami a úřady a v neposlední řadě mezi dětmi a dospělými. Je to výchova nejen dopravní k nezaplacení. Jarmila Johnová, Nadace Partnerství Foto autorka a Petr Šmíd, Nadace Partnerství Přehled o dopravním chování Můžete si nejen zmapovat, kudy a jak se chodí či jezdí. Dotazníkem u mapky lze také zjišťovat, jak se děti do školy dopravují, jak by se chtěly dopravovat a z jakého důvodu to není možné. Získáte tak přehled o dopravním chování a to se pak můžete snažit ovlivňovat. Sestavte si jakýsi akční plán a ten se snažte postupně naplňovat tak, aby děti více chodily, jezdily na kole a naopak méně 5

6 INSPIRACE Projekt pro bezpečné cesty do školy: NA ZELENOU Základní informace Na českých silnicích zemře každoročně kolem třiceti dětí a tisíce jich utrpí zranění. Dopravní nehody jsou nejčastější příčinou usmrcení dětí v důsledku úrazu. Dopravní bezpečnost dětí v našich zemích značně zaostává za většinou vyspělých evropských států. To vše jsou důvody, které vedly k projektu Bezpečné cesty do školy. Cíl projektu Cílem je zvýšení dopravní bezpečnosti dětí na cestě do školy, zvýšení počtu dětí dopravujících se do školy pěšky nebo na kole, zlepšení jejich povědomí o pravidlech dopravního chování, zlepšení informovanosti o mobilitě (důraz na trvalou udržitelnost) a podnícení zájmu o veřejné věci (výchova k občanské společnosti). Místo realizace projektu Kterákoliv škola v ČR. Stručný popis projektu Projekt byl inspirován příklady z Velké Británie a čerpá ze zkušeností, které získalo občanské sdružení Pražské matky při realizaci obdobného projektu na šesti pražských základních školách. Prvním krokem je uspořádání semináře pro zainteresovanou veřejnost (učitele, rodiče, starší žáky, zaměstnance a představitele samospráv a policii), kde je podrobně vysvětlen smysl projektu, popsán jeho průběh a očekávané efekty. V další fázi žáci zúčastněné školy obdrží dotazníky a mapky okolí školy. Doma pak s rodiči zakreslí do mapky trasu své obvyklé cesty do školy, vyznačí místa, kde se necítí bezpečně, a vyplní dotazník, ve kterém mj. mohou navrhnout řešení problematických míst. Pracovní skupina (nebo tým starších školáků pod vedením pedagoga) pak zpracuje mapky a dotazníky; získané údaje jsou shrnuty do jedné mapy jak v jednotlivých třídách, tak i v rámci celé školy. Obdobným způsobem jsou zpracována data z dotazníků. Takto lze poměrně podrobně zmapovat relativně široké okolí školy a získat přehled o nebezpečných místech. Získané výstupy slouží jako podklad pro zpracování studie řešení bezpečných cest do školy. Výsledky budou využity i ke zpracování akčního plánu s návrhem opatření, která škola může realizovat sama a která vedou ke zlepšení podmínek pro cesty do školy pěšky nebo na kole, popř. veřejnou dopravou. Lze je rovněž využít při zpracování školního plánu mobility (tj. dlouhodobější strategie zaměřené na bezpečnost a podporu ekologických způsobů dopravy do školy). Dopravní studie pak slouží jako podklad pro jednání se samosprávou o realizaci navržených dopravních opatření ke zvýšení dopravní bezpečnosti. Výstupy projektu mapa dopravně nebezpečných či problematických míst v okolí školy přehled dopravního chování žáků (obvyklý způsob dopravy do školy) přehled dopravních preferencí žáků (jaký způsob by nejraději volili a co jim v tom brání) akční plán (návrh opatření, která škola může realizovat sama a která vedou ke zlepšení podmínek pro cesty do školy pěšky nebo na kole, popř. veřejnou dopravou) realizace opatření navržených v akčním plánu dopravně inženýrská studie zařazení do internetové databáze dobrých příkladů V delší časové perspektivě: realizace opatření navržených ve studii (např. dopravně inženýrská opatření vedoucí k zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy) Pracovní skupina V ideálním případě je složena z těchto členů: zástupce školy (učitel, ředitel nebo jeho zástupce): zodpovídá za realizaci projektu na škole zástupce města nebo městského úřadu: zajišťuje komunikaci mezi školou a městským úřadem, vyjadřuje se k reálnosti navrhovaných opatření konzultant (zástupce Nadace Partnerství nebo Pražských matek) zástupce rodičů dopravní odborník, projektant: autor budoucí dopravní studie zástupce, dopravní policie, popř. Besipu apod. Finanční zajištění Náklady spojené s uskutečněním projektu (včetně dopravní studie) mohou být hrazeny Nadací Partnerství formou grantu (obvykle tis. Kč). Další grantové kolo chystá Nadace Partnerství spustit ke konci letošního roku za finanční podpory společnosti Axa. V případě zájmu ze strany představitelů města či obce může nadace spolupracovat při hledání finančních zdrojů na realizaci opatření navržených v dopravní studii. Časový plán úvodní schůzka pracovní skupiny seminář mapování, dotazníková akce zpracování dotazníků a výsledků mapování vypracování akčního plánu, předání podkladů pro vypracování dopravní studie realizace akčního plánu zpracování dopravní studie a její odevzdání zástupcům města, ukončení školního projektu (např. školní slavnost) v delší časová perspektivě: realizace opatření navržených v dopravní studii Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno Jarmila Johnová, jarmila.johnova@nap.cz, tel

7 INSPIRACE CHCETE MÍT VLIV? CHOVEJTE SE EKOLOGICKY. Spotřebitelé svým chováním mohou ovlivnit, co a jak dělají výrobci. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v České republice představil strategii udržitelné spotřeby a výroby, která právě tuto myšlenku prakticky podporuje. K jejímu uskutečňování se nabízejí nástroje jako například hodnocení životního cyklu, ekodesign, čistší produkce na straně výroby. Na spotřebitele myslí zejména vzděláváním, informacemi a osvětou, které jsou provázané například se systémy ekoznačení. Představujeme dva konkrétní projekty, které se na udržitelnou spotřebu a výrobu zaměřují. PROJEKT KOMPAS ANEB NA CESTĚ K ZELENÉMU ÚŘADOVÁNÍ Školy stejně jako další organizace hospodařící s veřejnými prostředky úřady, nemocnice, knihovny jsou významnými spotřebiteli. Právě ony se mohou chopit výzvy k udržitelné spotřebě a začít při svých nákupech zohledňovat kritéria ekonomická, environmentální i sociální. Uvádí se, že veřejné instituce utrácejí přibližně 17 % HDP Evropské unie. V ČR dosahují nákupy a další zakázky veřejné správy dokonce asi 20 % národního HDP. Ekologická poptávka ze strany veřejné správy stimuluje trh i veřejnost, a proto je velmi důležitá. Ministerstvo životního prostředí ČR uvádí, že výdaje českých ministerstev za ekologicky šetrné výrobky dosáhly v roce 2006 částky 242,2 miliónů Kč. V roce 2005 to bylo jen 139,5 miliónu Kč. Na kancelářský nábytek ministerstva vydala 18,3 %, na výpočetní techniku 15 % (se značkou Energy star), na kancelářské papírenské výrobky 11,3%, na hygienické papírenské výrobky 7 % a na kopírky a tiskárny 5 % výdajů. Trend je tedy pozitivní. Jak chránit životní prostředí při práci v kanceláři? Ekologický provoz nemusí znamenat vyšší náklady! Úřady mohou přijmout provozní i nákupní opatření. Provozní opatření znamenají úpravy režimů vytápění, osvětlení, separaci odpadů a podobně. Jsou často úzce spojena se změnou chování zaměstnanců. Nákupní opatření spočívají v upřednostňování výrobků a služeb, které jsou environmentálně vhodnější. Zohledňovat dopady na životní prostředí lze v řadě oblastí, například jsou to předcházení vzniku odpadů, třídění odpadů, úspory energie a vody, doprava, občerstvení. Ekologické poradny se zaměřily v rámci společného ročního projektu na oblast kancelářské techniky, kancelářských potřeb, úklidu a čištění a také na to, jak zohlednit ekologická kritéria při zadávání veřejných zakázek. Kancelářská technika Podíl výpočetní a kancelářské techniky na celkové spotřebě elektřiny neustále roste. Podle posledních statistik Agentury pro ochranu životního prostředí USA (EPA) tvoří již téměř 20 % z celkové spotřeby. V úřadech a kancelářích, kde jsou počítače a ostatní kancelářská technika prakticky jediným pracovním nástrojem, je podíl ještě několikanásobně vyšší. Snižování množství elektrické energie spotřebovávané výpočetní a kancelářskou technikou tedy nabývá v úřadech a podobných organizacích zcela zásadního významu. Přínos úspor spočívá ve snížení nákladů a zároveň v šetření životního pro- Udržitelná spotřeba a výroba není překážkou pro ekonomický rozvoj, ale naopak výzvou a příležitostí pro podnikatelský sektor, jak optimalizovat výrobní proces z hlediska energetické a materiálové náročnosti a jak vyrábět produkty s konkurenční výhodou pro stále uvědomělejší spotřebitelský trh produkty s důrazem na kvalitu, zdraví a ochranu životního prostředí. [Návrh aktualizované Strategie udržitelného rozvoje, kapitola Udržitelná spotřeba a výroba] středí díky snížené energetické náročnosti. Další otázkou je fyzická životnost zařízení, která se pohybuje v řádu desítek let. V praxi zastarávají a často se vyřazují již po několika letech používání. Doba používání počítačového monitoru se v průměru pohybuje v rozmezí 4 7 let, tiskárny a scanneru 3 5 let a samotného počítače pouze 3 roky. Důvodem jsou relativně nízké pořizovací náklady na hardware a rychle se vyvíjející software. Počítače starší než 4 roky obvykle nesplňují požadavky, zejména pokud jde o zpracování videa, hudby či internetové telefonování či dokonce online přenos obrazu. Z měření provedeného VUT Brno vyplývá, že nové, výkonné počítače mají dvakrát až třikrát vyšší spotřebu než počítače starší, avšak pro běžnou kancelářskou práci postačující. Spotřeba počítače významně klesá v úsporném režimu, ale i při vypnutí počítače se pohybuje od 1,4 do 4,6 W. Pro nákup nových přístrojů tedy platí vybírejte ty s nižší spotřebou! A i s těmito počítači je potřeba správně pracovat. Po 10 minutách nečinnosti počítače je vhodné mít nastavený spořič obrazovky, od 30 minut (oběd, porada) se vyplatí přepnout počítač do úsporného režimu, na noc či víkend je důležité počítače vypínat. Výhodné jsou zásuvkové lišty s vypínačem, které eliminují spotřebu ve stand-by režimu. Kancelářské potřeby V Ostravě, Brně, Českých Budějovicích, Trutnově, Jihlavě a Hradci Králové byl proveden orientační průzkum, jehož cílem bylo zjistit dostupnost vybraných ekologicky šetrných, ale i naopak ekologicky nevhodných kancelářských a školních potřeb v obchodech. Z ekologicky šetrných byly nejčastěji k dostání sešity z recyklovaného papíru v 44 % obchodů, kancelářský recyklovaný papír byl dostání v 21 % obchodů, pákové pořadače z recyklovaného papíru v 21 % a zvýrazňovače na vodní bázi v 20 % obchodů. Z orientačního průzkumu provedeného Sítí ekologických poraden (STEP) tedy vyplynulo, že alespoň pětina obchodů nabízí ekologické alternativy zboží. Úklid a čištění Ve spolupráci s odborníky byl vypracován návod na ekologicky šetrný úklid, kritéria ekologické šetrnosti čisticích produktů na základě jejich složení a průvodce pro zadávání ekologicky šetrného úklidu prostřednictvím veřejných zakázek. Návod poradí jak tam, kde úklid zajišťují sami zaměstnanci, tak v institucích, které si najímají externího dodavatele těchto služeb. Mezi nejdůležitější zásady ekologického úklidu patří: Prevence znečištění, tedy opatření, která brání znečištění a tedy snižují frekvenci úklidu (např. rohože a čisticí zóny na frekventovaných místech). Důraz na mechanické působení, čas působení a teplotu, což vede k omezení používání chemic- 7

8 INSPIRACE kých prostředků. Správné dávkování. Ekologicky šetrné chemické čisticí prostředky. Použití mikrovláknových a umělohmotných utěrek může ušetřit až 80 % čisticích prostředků. Reklamy nás sice přesvědčují, že na nás neustále útočí milióny škodlivých bakterií, které je třeba účinně ničit agresivními chemickými prostředky. Bakterie však s námi žijí odedávna a pouhým vlhkým stíráním čistou vodou se jich odstraní až 70 %. Desinfekce patří do nemocnic či podobně citlivých prostředí. Zadávaní veřejných zakázek I když zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje zohlednění ekologických kritérií, v praxi se toto ustanovení běžně nevyužívá. Aby nákupčím na úřadech usnadnili zohlednění ekologických kritérií při zadávaní veřejných zakázek, připravila Síť ekologických poraden modelová zadání například na nákup recyklovaného kancelářského papíru či ekologického úklidu. Mohli se s nimi seznámit na specializovaném semináři. Nyní je k dispozici na webu nebo na CD, které lze bezplatně objednat na step@ecn.cz. Pozitivní vliv na okolí Environmentálně příznivé chování úřadů může mít i další významné dopady. Pozitivně ovlivňuje okolí občany, návštěvníky, firmy. Pokud obecní úřad vyzývá obyvatele k separaci odpadů, může začít sám u sebe. Občany, kteří přijdou zaplatit poplatek za odpad, určitě potěší, pokud uvidí několik košů i v kanceláři příslušného úředníka. Svou poptávkou mohou veřejné instituce také zvýšit dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu. Dodavatelé reagují ochotněji a pružněji na větší objednávky z úřadů než na hlasy jednotlivých domácností. Na některých opatřeních zejména z oblasti úspor energie či vody lze i ušetřit. Výsledky projektu Kompas jsou prezentovány také prodejcům, aby ekologické vlastnosti výrobku mohli nabízet a prodávat. Pro zájemce o toto téma byl připraven stolní kalendář, informační listy, CD, seminář, internetová stránka Na řešení projektu Kompas financovaného ze zdrojů EU programu Transition TIPY A PODNĚTY: KOMPAS VE ŠKOLNÍ EKOLOGICKÉ VÝCHOVĚ Znají žáci značky, které ukazují na environmentálně příznivé parametry počítačů? Jsou zásady ekologického provozu počítačů vyvěšeny ve vaší učebně? Není právě vaše počítačová učebna zapnuta nepřetržitě od pondělí do pátku? Měřili jste s žáky spotřebu elektřiny ve vaší učebně pro vyčíslení možných úspor? Uvažujete o zřízení výstavky ekologických školních potřeb pro vaše žáky či jejich rodiče? Víte, kdo, jak a čím uklízí vaši školu? Chcete upravit úklidový plán? Zkoušeli jste s žáky mapovat, kolik různých chemických látek obsahují úklidové prostředky? PROJEKT PARTNERSTVÍ PRO UDRŽITELNOU SPOTŘEBU A VÝROBU Zdroj: STEP Projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu je jedním z doposud největších projektů zaměřených na změnu chování jak na straně spotřebitelů, tak i výrobců. Pracovníci v soukromém i veřejném sektoru se dozvídají, jaké jsou praktické podoby udržitelné spotřeby a výroby a jak ji mohou sami aktivně ovlivňovat s cílem dosáhnout tzv. dvojího zisku. Významnou součástí projektu je vytvoření pěti nových informačních center v kraji Karlovarském, Ústeckém, Středočeském, Olomouckém a Vysočina a odborné proškolení jejich pracovníků, dále také zpracování pilotních projektů k udržitelné spotřebě a výrobě ve vybraných podnicích a municipalitách a sběr a prezentace příkladů dobré praxe k tomuto tématu. tů z budoucích úspor (tzv. EPC) či možnosti využití recyklovaných materiálů na úřadě a jeho celkové ozelenění. Například využitím specifických metod v rámci zavádění tzv. čistší produkce dosáhla společnosti Celestica v Kladně celkových úspor 12 % z nákladů. Další studie prokázaly možnost ušetřit i pomocí organizačních opatření neboli dobrého hospodaření. Dobrá praxe V rámci projektu se rovněž shromažďují jednotlivé úspěšné a ověřené projekty či aktivity z měst a obcí, ale také podnikové sféry a jsou zadávány do internetové databáze DobráPraxe. Na stránkách www. dobrapraxe.cz si pak každý může najít konkrétní příklad k tématu udržitelné spotřeby a výroby či souvisejících oblastí. Naleznete zde například, jak vypadá ekologicky šetrný provoz úřadu ve městě či kraji, kde jezdí MHD na zemní plyn či jak, proč a kde vznikla první dobíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky. Dalšími výstupy projektu byly např. metodika hodnocení možností inovací v podnicích rozšířená o odpovědné nakupování či terénní vzdělávání podniků. Auditoři a lektoři udržitelné spotřeby... V nejbližší době přinese projekt výběr až 12 vhodných podniků pro pilotního projekty hodnocení možností inovací a od října 2007 bude zahájen dlouhodobý kurs Auditor a lektor udržitelné spotřeby a výroby, do kterého budou zapojeni zástupci podniků, konzultanti a studenti v cílových regionech. Chystá se rovněž vypracování Manuálu udržitelné spotřeby a výroby a pilotní projekt USV ve spolupráci s městem Kladnem. Koordinátorem projektu je Cenia, česká informační agentura životního prostředí a jako partneři se na řešení podílejí: Sita CZ, a.s., ( Enviros, s.r.o., (www. enviros.cz), Národní síť Zdravých měst ČR ( Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o., ( Více informací k aktivitám projektu a proběhnuvším akcím naleznete na Kamila Kanichová, Síť ekologických poraden (STEP) Antonín Tym, Finančně výhodná ekologie V rámci projektu probíhaly semináře, které odpovídaly na otázky co znamená finančně výhodná ekologie či jak efektivně řídit podnik nebo město a zároveň být šetrný k životnímu prostředí. Prezentovaly praktické přístupy a v praxi prověřené konkrétní příklady a možnosti financování v té- Facility, se podílejí ekoporadny Rosa, Veronica to oblasti. Mezi velmi žádaná témata patřily Národní síť Zdravých měst ČR 8 a STEP. např. praktické příklady financování projek- Upraveno (red)

9 INSPIRACE MOŽNOSTI ÚSPOR ENERGIE U STÁVAJÍCÍHO POČÍTAČOVÉHO VYBAVENÍ Zařízení Výchozí podmínky Opatření Úspora Osobní počítač (* Monitor LCD 19 (** Černobílá laserová tiskárna na USB, nesdílená (*** Sdílená síťová barevná laserová tiskárna (**** Běžná pracovní doba Přerušení práce na 30 min (přestávka na oběd) Konec pracovní doby, konec prac. týdne Běžná pracovní doba Přerušení práce na 30 min (přestávka na oběd) Konec pracovní doby, konec prac. týdne Běžná pracovní doba Přerušení práce na 30 min (přestávka na oběd) Konec pracovní doby, konec prac. týdne Běžná pracovní doba Přerušení práce na 30 min (přestávka na oběd) Konec pracovní doby Konec pracovního týdne, před víkendem EKOŠKOLA V TURNOVĚ Aktivovat vypínání harddisku při nečinnosti delší než 30 min Přepnout počítač do úsporného režimu 10 W příkonu v době nečinnosti disku min. 0,2 kwh za prac. týden Vypnout počítač 10,9 kwh za prac. týden Vypnutý počítač fyzicky odpojit od el. sítě až 0,64 kwh za prac. týden Aktivovat černý spořič obrazovky po 5 min, úsporný 25 W příkonu při přepnutí do úsp. režim po 30 min Režimu Přepnout počítač do úsporného režimu, monitor přejde do úsporného režimu taktéž 0,06 kwh za prac. týden Vypnout monitor 0,13 kwh za prac. týden (***** Vypnutý monitor fyziky odpojit od el. Sítě 0,13 kwh za prac. týden Používat pohotovostní a úsporný režim tiskárny, žádný zásah - Vypnout tiskárnu a odpojit od el. sítě Používat pohotovostní a úsporný režim tiskárny, žádný zásah Vypnout tiskárnu a odpojit od el. sítě 0,4 kwh za prac. týden Základní a Mateřská škola v Sobotecké ulici v Turnově má důvod k oslavě. Byla přijata na samotné půdě Senátu Parlamentu ČR. Čím si zasloužila tohoto vyznamenání? - 0,7 kwh za prac týden Pozn.: *) PC se zdrojem ATX 300 W. Příkon při běžné práci 85 W, v úsporném režimu a vypnutý 5 W. **) LCD 19. Příkon v zapnutém stavu 27 W, v úsporném režimu 2 W, vypnutý 1 W. ***) Malá černobílá laserová tiskárna. Příkon v pohotovostním režimu 5 W. ****) Síťová barevná laserová tiskárna. Příkon v pohotovostním režimu 15 W. *****) Úspora oproti stavu, kdy je počítač vypnutý a monitor zůstává v pohotovostním režimu (oranžová kontrolka) Zdroj: STEP, studie k projektu Kompas Základní a Mateřská škola je jednou z škol z 38 zemí světa a jednou ze 120 škol v ČR, která se zapojila do programu Ekoškola. Ekoškola je Mezinárodní program, který koordinuje Sdružení Tereza ve spolupráci s krajskými koordinátory (Divizna Liberec, Dřípatka Pardubice a Lipka Brno). Cílem programu je naučit žáky pracovat na zlepšení životního prostředí ve škole a v okolí školy, vychovávat děti v duchu udržitelného rozvoje. Žáci, učitelé a další zaměstnanci školy se v rámci programu podílejí na činnostech vedoucích k šetrnému provozu školy. Do dubna 2007 o titul Ekoškola zažádalo 30 škol z celé ČR. Titul byl udělen 21 školám i nám! Školy, které splnily kritéria programu, získaly titul a možnost používat logo a vlajku Ekoškola. Slavnostní vyhlášení a předání mezinárodního titulu Eco-schools proběhlo dne 27. června 2007 v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Nad celou akcí převzalo záštitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. Za naši školu se slavnosti zúčastnili: Mgr. J.Štoudková ředitelka školy, Mgr. D. Šulcová koordinátorka projektu, D. Romanová a V. Prokopenko zástupci žáků. Chcete-li vědět více a na vlastní oči se přesvědčit, jak taková Ekoškola vypadá a jak se v ní žije, navštivte nás. Rádi vás uvítáme! Za žáky a pracovníky školy vás srdečně zve ekologická koordinátorka Mgr. D.Šulcová. Mgr. D. Šulcová, Základní a Mateřská škola Turnov, tel , zvsturnov@cmail.cz, 9

10 INSPIRACE HUDBA A EKOLOGIE NA VLASTNÍ KŮŽI K létu patří hudební festivaly. V Česku jsme letos na nich zaznamenali evropský trend ohleduplnosti k životnímu prostředí. Summer of Love recykluje Průlomový způsob, jak snížit množství odpadu, zavedl ve spolupráci s Hnutím Duha jedenáctý ročník hudebního festivalu současné elektronické hudby Summer Of Love, který proběhl 18. srpna na pardubickém závodišti. Letošní Summer Of Love se stává prvním festivalem, kde se tento evropský trend u nás zavádí... Každý rok se po festivalu odváží desítky tun odpadu, který není možno recyklovat. To nám není a nemůže být lhostejné. Chceme to spolu s vámi napravit a odpad recyklovat. Každý kelímek, každá plechovka nebo PET láhev prodaná na našich barech bude zálohována žetonem za 5 Kč, který vám bude po konzumaci a vrácení obalu vrácen zpět. Vrácené kelímky, plechovky a PET lahve pak rozdělíme podle druhu odpadu a ve spolupráci s firmou Flor, s.r.o., odvezeme na recyklaci, ohlásili organizátoři na webu festivalu. Ivo Kropáček z Hnutí Duha k tomu řekl: Přesně takovéhle opatření zajistí vysokou recyklaci a sníží množství odpadu. Kdyby podobné klauzule byly v legislativě, zbavíme se velkého množství odpadních lahví a dalších obalů. Zároveň je nutné, aby poslanci udělali v zákoně o odpadech změny, jež domácnostem usnadní třídění odpadků a recyklaci. Pouze tak se podaří zlepšit recyklační služby, které stát a města poskytují. Aleš Bleha, organizátor Summer Of Love, řekl: Chováme se k přírodě velmi divně, ničíme ji a tím ničíme sami sebe. Mnoho lidí toho mnoho napovídá, ale ve skutečnosti je jim za těžko dojít 100 metrů a vyhodit prázd- nou láhev do koše, hodí ji na zem. O tom, že existuje třídění odpadků mnozí ani nevědí. Je to smutný pohled ráno na festivalu, když se lidé brodí haldami odpadků. A ještě smutnější jsou tuny netříděných odpadků, odvážených na skládky. Může-li někdo ovlivnit myšlení lidí, pak jsme to především my, pořadatelé festivalů a akcí. Nechceme být slepí a hluší k problémům, které dnes tolik trápí planetu Zemi, a tak přicházíme s recyklací odpadků na našem festivalu. Jistě, v globálním měřítku to neznamené mnoho, ale začít musíme každý u sebe. Zdroj: Hnutí Duha a EkoBioGraf na Open Air Music Festivalu Trutnov 2007 Zajímavé filmy, hosté, přednášky a diskuse každý den na jiné téma, takový byl program EkoBioGrafu, se kterým na Open Air Music Festival srpna do Trutnově přijelo Hnutí Duha. Stříbrný stan ve tvaru zeleného kruhu vyrostl v prostoru festivalové neziskové zóny. Během Lesního pátku návštěvníkům vyprávěla Kateřina Ulmanová o návratu velkých šelem rysů a vlků do českých hor, o jejich hubení pytláky a co proti tomu dělají takzvané rysí a vlčí hlídky. Páteční blok byl věnován i dlouholetému sporu, zda těžit, či netěžit dřevo v národních parcích. Na programu byl i dokumentární film Srdečný pozdrav od Šumavy k Tatrám s Jaroslavem Duškem v roli průvodce lesníka. O Globální sobotě přišlo na řadu žhavé téma: globální změny podnebí. EkoBioGraf nabídl zajímavé dokumenty, vrcholem byl snímek Nepříjemná pravda, v němž bývalý americký viceprezident Al Gore odstartoval debatu o exhalacích skleníkových plynů. Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha přednášel o tom, proč Česká republika patří k evropským rekordmanům v exhalacích. K Bio neděli patřilo dobré jídlo. V Eko- BioGrafu se hovořilo zdravých biopotravinách z ekologického zemědělství. Jak se liší od konvenčních a že se nemusí jednat pouze o vegetariánské pochoutky, ale třeba i o šunku nebo uherák, objasňovala Lenka Kaspříková z Hnutí Duha. Kino nabídlo film Super Size Me o osudu člověka, který se celý měsíc stravoval jen u McDonald s. Zdroj: Hnutí Duha Trutnov podruhé: Solární sprchy Účastníci jubilejního dvacátého ročníku festivalu v Trutnově měli letos unikátní příležitost seznámit se s využitím obnovitelných zdrojů energie v praxi. Greenpeace totiž na trutnovském Bojišti nabídlo možnost využít mobilní solární sprchy. Základem solárního sprchového systému Greenpeace je deset slunečních kolektorů. Ty jsou součástí primárního okruhu, kde se ohřívá stále ta samá tekutina. Poté se ve výměníku teplá voda v sekundárním okruhu zahřeje přibližně na C a shromažďuje se v osmisetlitrovém zásobníku. Nakonec se mísí se studenou vodou na teplotu přibližně C, a poté už jsou napájeny tři sprchové kabinky. Elektrický osvětlovací systém napájejí fotovoltaické články, které mění sluneční energii na elektrickou. Sprchová jednotka je tak energeticky naprosto soběstačná. Sluneční kolektory využívají pro ohřev hlavně tepelného záření, proto fungují, i když je pod mrakem. Využití sluneční energie je vynikajícím způsobem, jak snížit závislost na fosilních palivech. Návštěvníci letošního ročníku trutnovského festivalu jako vůbec první lidé v České republice měli možnost vyzkoušet tuto ekologickou technologii doslova na vlastní kůži a posoudit její účinnost i v klimaticky ne právě optimálních podmínkách. Zdroj: Greenpeace 10 Foto Greenpeace, Juraj Rizman

11 PROMĚ NY Co je a kde se vzal VZESTUP A PÁD FREONŮ Letos 16. září je tomu právě dvacet let, kdy byl podepsán Montrealský protokol o ochraně ozónové vrstvy Země. Tento globální ekologický příběh vypráví o obratu, kterým lidé vědomě napravují vlastní omyl poté, co došli poznání. Pojďme tedy k samému počátku proměny jedné široce používané průmyslové technologie... Blahodárné freony Chemické látky, které se později proslavily pod nesprávným názvem freony, v přírodě neexistují. V laboratořích se používaly už koncem 19. století. Jejich průmyslové využití spustil výzkumník Thomas Midgley, který už předtím vydělal svému zaměstnavateli v General Motors mnoho peněz vynálezem tetraetylolova. Aniž by to předem tušil, Midgley stál v pozadí dvou vynálezů, které se zpočátku jevily jako blahodárné pro lidstvo a až po letech se prokázalo, že jejich ekologicky nepříznivé účinky více než anulují počáteční užitek. Thomas Midgley v roce 1929 průmyslníkům doporučil chlorované a fluorované uhlovodíky jako jedinečné chemikálie pro chlazení: jsou netoxické, nezpůsobují korozi, chemicky téměř nereagují, jsou nehořlavé. Pod obchodním názvem freony je začal vyrábět americký koncern Du Pont. V roce 1930 to byl nejprve CFC-12 a v roce 1934 CFC-11. S úspěchem se začaly užívat jako náplň chladicích zařízení, jako čisticí prostředek v elektronickém průmyslu, v klimatizaci a stlačené jako hnací médium v rozprašovačích. Masová výroba odstartovala ve Spojených státech v roce 1947 a v Německu v roce Růst freonového průmyslu zastavila druhá světová válka. Následující dvě dekády ale zaznamenaly pravý boom. Jen za rok 1970 lidstvo vypustilo do ovzduší 300 kilotun CFC-12 a 207 kilotun CFC-11. Všechny freony pomalu stoupaly vzhůru do stratosféry. Tehdy ještě nikdo netušil, že každá molekula zázračných plynů zlikviduje tisíce molekul ozónu. ultrafialovým zářením. Až když tyto organismy dokázaly vyprodukovat dostatečné množství kyslíku, aby se začal shromažďovat v atmosféře a utvořily se podmínky pro vznik ozónu, mohl teprve rozkvétat suchozemský život, z nějž se dnes těšíme právě pod ochranou ozónové vrstvy. Hojnost ozónu v atmosféře, zejména ve výšce kolem 25 km, začali výzkumníci měřit shodou okolností zhruba v téže době, kdy Du Pont spustil svou výrobu freonů. Ve dvacátých letech 20. století se britský meteorolog G. M. B. Dobson domníval, že podle množství ozónu bude moci předpovídat počasí. Jeho hypotéza se nepotvrdila, nicméně díky ní vznikla síť stanic na měření ozónu včetně těch hluboko na jihu v Antarktidě. Nic zajímavého se nenašlo, ale měřilo se. Pomocí mezinárodně standardizovaného Dobsonova spektrofotometru provádí denně měření celkového ozónu v atmosféře i Český hydrometeorologický ústav, nepřetržitě od roku Stanice v Hradci Králové patří dnes mezi referenční stanice globálního systému měření ozónu. Přesně v roce 1930, kdy Du Pont spustil výrobu freonů, také publikoval anglický geofyzik Sidney Chapman první teorii o vzniku atmosférického ozónu. Ozónu v atmosféře totiž není neměnné množství, jeho molekuly přirozenými pochody neustále vznikají a zanikají, ozónová vrstva se udržuje v dynamické rovnováze. Každý rok se obmění asi třetina množství. Během roku jsou normální výkyvy celkového ozónu, ubývá ho zejména na jaře. Typická průměrná hodnota je 300 Dobsonových jednotek. Odmítnuté varování V roce 1974 Mario Molina a Sherwood Rowland předpověděli, že průmyslově využívané a posléze volně vypouštěné freony mohou chemicky reagovat s ozónem. Varovali, že po několika desetiletích se to projeví citelným zeslabením ozónové vrstvy. Jejich tehdejší odhad úbytku ozónu činil Ozónová ochrana života Druhá linie tohoto příběhu začíná o milióny let dříve. Na Zemi tehdy přebývaly první živé organismy pod hladinou oceánů, která je chránila před intenzívním Ozonová díra Zdroj: Newsroom/ 11

12 PROMĚ NY 7 až 13 %. Jejich práce vzbudila pozornost a chemické procesy ve stratosféře začali zkoumat vědci na celém světě. V rychlém sledu teorii potvrdily další experimenty. S přijetím opatření na ochranu ozónové vrstvy to ale bylo horší. Ozónovou vrstvu v té době měřila už více než dvě desetiletí v Antarktidě také skupina britských výzkumníků v čele s Josephem Farmanem. V roce 1981 si poprvé všimli, že pravidelný jarní úbytek ozónu se vracel k normálu později než obvykle, až po několika měsících. Každý další rok se pak výkyv prohluboval a v roce 1985, kdy Farman výsledky publikoval, už úbytek ozónu činil téměř 50 %. Farman ho připsal vlivu freonů, ale setkal se s nedůvěrou. Stejná měření totiž prováděl od konce 70. let i satelit NASA, který významný výkyv nezjistil. Pak se ale ukázalo, že pravdu měl Farman. Chyba spočívala ve zpracování dat ze satelitu. Počítačové programy, které tuto operaci prováděly automaticky, byly sestaveny tak, aby ignorovaly statisticky nevěrohodná měření Takže ozónová díra, jak se výkyvu začalo říkat, byla programem vyřazena ze zpracování, ačkoli přístroje naměřily stejné údaje jako Farman. Stále však málokdo věřil, že opravdu hrozí rozklad ozónové vrstvy. Podceněná prozíravost Nebezpečí, na které nejprve poukazovali vědci, vzali na vědomí američtí ekologičtí aktivisté. Veřejně odsoudili používání freonů jako hnacích plynů ve sprejích a už v roce 1978 se jim podařilo prosadit zákon, který ve Spojených státech zakazoval freony ve sprejích. Jiná odvětví ale požadovala freonů stále více a omezení se týkalo jen USA. Po zavedení zákona se dostavil okamžitý výsledek, který jednak prokázal účinnost amerického zákona, jednak ukázal, jak velká byla americká spotřeba freonů pro spreje: světová výroba freonů se snížila o čtvrtinu, americká produkce CFC-11 a CFC-12 klesla ze 46 % světové produkce v roce 1974 na 28 % v roce Především ekologicky vnímavá veřejnost a vědci začali žádat úplný zákaz freonů. Ale princip předběžné opatrnosti čili požadavek chovat se opatrně v případě, kdy jsme varováni, ale nejsme si jisti nebezpečnými dopady svého chování, ještě nebyl ani formulovaný, natož zažitý veřejností. První a největší výrobce freonů Du Pont prohlásil 30. června 1975 v New York Times: Pokud by byl předložen závažný a evidentní důkaz, že freony ohrožují ozónovou vrstvu a zdraví, jsme připraveni zastavit výrobu těch látek, které riziko způsobují. Dlužno říci, že chemický průmysl poskytoval během let vyjasňování problému značné finanční prostředky na výzkum. V 70. létech byly freony neodmyslitelnou součástí masové výroby zboží, jako jsou izolační hmoty, polystyrén, polyuretan, používaly se k výrobě kelímků na horké nápoje, krabiček na hamburgery, osvědčily se v chladničkách a klimatizacích stejně jako čistidla kovů v elektronických obvodech. Byly to technologie široce zavedené, pohodlné a levné, zkrátka normální. A také freony představovaly významný zdroj příjmů pro chemické společnosti v USA, Evropě a Asii. Koncem 80. se na světě vyrábělo milion tun freonů ročně a považovaly se za jedny z nejužitečnějších látek. Globální předběžná dohoda Varování ale přece vyvolala odezvu. UNEP, Program pro životní prostředí OSN, zprostředkoval vyjednávání. Měla směřovat ke globální dohodě o opatřeních na ochranu ozónové vrstvy, ale vše probíhalo ztěžka. Vyjednavači Spojených států upřednostňovali regulaci užívání freonů, Evropané prosazovali omezování produkce. Rozdílné přístupy se nepodařilo překlenout a výsledná Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy podepsaná 22. března 1985 zahrnula pouze obecné závazky k výzkumu, systematickému pozorování a mezinárodní výměně informací, ustavila konferenci členských stran. I to ale bylo možné brát jako úspěch, půdu připravenou pro další jednání. Za látky, které se potenciálně pokládají za schopné ovlivňovat chemické a fyzikální vlastnosti ozónové vrstvy, Vídeňská úmluva označuje oxid uhelnatý, oxid uhličitý, metan, oxid dusný a oxidy dusíku, inkriminované freony čili plně halogenované alkalany, například CCl 4, CFCl 3 (CFC-11), CF 2 Cl 2 (CFC-12), C 2 F 3 Cl 3 (CFC-113), C 2 F 4 Cl 2 (CFC-114), částečně halogenované alkalany, sloučeniny bromu, ale i vodík a vodu, přesněji vodní páru. Situaci nikdo do důsledků nechápe: Je to poprvé v historii, kdy jsou státy postaveny před celosvětový ekologický problém dříve, než vyvolá měřitelné škody na lidském zdraví a ekonomice, shrnul tehdejší situaci Martin Skalský v časopisu ekologické organizace Děti Země. V následujícím období UNEP podněcuje mezinárodní jednání, stále aktivnější jsou vědci a ekologické organizace zpřístupňují známá fakta veřejnosti a vyvíjejí politický tlak. Pravá chvíle A najednou, v polovině osmdesátých let to prasklo. Zjistilo se něco, co nikdo, ani ti, co během polární noci hojnost ozónu měřili, nepředpokládali. Jmenovitě každý říjen od roku 1985 to najednou bylo jen 200 DU, a pak v r v říjnu už jen 90 DU Něco tak dramatického a lokalizovaného věda nepředpokládala... Tato varování dost dlouho a úspěšně bagatelizovala zainteresovaná průmyslová lobby. Od okamžiku Prof. Mario José Molina, jeden z nositelů Nobelovy ceny za chemii z roku 1995, na konferenci v Praze Foto MŽP Martin Mašín

13 PROMĚ NY vzniku ozónové díry ovšem odpor průmyslu začal opadat, částečně ovšem též proto, že dřívější investice se již amortizovaly a bylo tak jako tak na čase pomyslet na nové technologie (nejlépe se státním příspěvkem), tak to viděl odborník na zemskou atmosféru profesor Zdeněk Slanina. Na jaře 1991 bylo nad severní polokoulí dvakrát méně ozónu, než se očekávalo. Nad hustě obydlenými oblastmi Ameriky, Evropy a Asie přetrval úbytek až do léta, kdy ultrafialové záření ohrožuje lidi i úrodu nejvíce. Na podzim byla ozónová díra nad Antarktidou větší než kdykoli předtím. Objevily se zprávy, že v Chile, Austrálii a na Novém Zélandu osleply ovce a králíci. Možná teprve tyto emotivní zprávy byly argument, který si člověk umí představit na rozdíl od neviditelné vrstvy nepáchnoucího plynu a nehmatatelného záření. (Později bylo statisticky zjištěno, že mezi lety na Zemi dvojnásobně stoupl výskyt rakoviny kůže.) Okolnosti se octly ve správné konstelaci, mohl nastat obrat. Zprávu o úbytku ozónu, daleko větším, než sám očekával, publikoval Joseph Farman se spolupracovníky z Britské antarktické služby v květnu 1985 v prestižním vědeckém časopisu Nature. NASA skutečnost potvrdila v říjnu téhož roku. O zjištěních NASA referoval Washington Post a při té příležitosti dal světu dramatický termín ozónová díra. Du Pont vzp omněl na svůj deset let starý slib a připustil nutnost něco dělat. Následovaly další ověřovací vědecké výzkumy. Pomyslnou tečku za vědeckou linií příběhu učinil rok Nobelovu cenu za chemii získali Paul Crutzen, Mario José Molina a Sherwood Rowland za objev mechanismu narušování ozónové vrstvy. Poprvé v historii tak byl Nobelovou cenou vyznamenán výzkum v klíčové oblasti životního prostředí. Montrealský protokol Dramatické zprávy potvrzující úbytek ozónu, které podávaly výzkumné týmy, urychlily jednání, pomohlo také šíření informací, tlak ekologicky naladěné veřejnosti a médií. Po týdnu plném rozporů byl v září 1987 podepsán Montrealský protokol. Úspěch, kompromis, omyl, kalení vody, selhání, prohra, neúspěch všechny možné přívlastky se užívaly pro hodnocení protokolu. Nemůže však být pochyb o tom, že znamenal psychologický průlom, píše Joe Farman osobně ve sborníku studií Časná varování, pozdní poučení: princip předběžné opatrnosti , který vydala Evropská ekologická agentura v Kodani. Montrealský protokol je prováděcím protokolem k Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy. Obě mezinárodní dohody vstoupily v platnost v roce Státy, které k dohodě přistoupily, především slíbily postupně omezovat spotřebu a výrobu CFC-11, CFC-12, CFC-113, CFC-114 a CFC-115 podle přesného vyčíslení až na polovinu k úrovni roku 1986 v roce Součástí dohody se stala i regulace obchodu se zeměmi, které protokol nepodepsaly. Účastníci se také zavázali vypracovat seznamy výrobků obsahujících jmenované freony pro usnadnění kontroly obchodu. Zvláštní pozornost věnoval Montrealský protokol rozvojovým zemím. Aby nepodvazoval příliš jejich ekonomický rozvoj, změkčil podmínky pro země, kde ročně vycházela spotřeba na méně než 0,3 kg regulovaných freonů na obyvatele. Součástí závazku se stalo i poskytování statistických informací o výrobě, dovozu a vývozu regulovaných látek sekretariátu Vídeňské úmluvy a slib podpory pro výzkum, vývoj a výměnu informací o nejlepších technologiích a možných alternativách regulovaných látek. Strany rovněž slíbily spolupracovat na lepší veřejné informovanosti o vlivech emisí regulovaných látek. Revize a dodatky Montrealský protokol říká, že počínaje rokem 1990 a alespoň jednou za čtyři roky poté budou strany vyhodnocovat regulační opatření. Události však byly rychlejší, než předpokládal plán: další vědecké výzkumy, mohutné kampaně nevládních ekologických organizací, které seznamovaly veřejnost se stavem ozónové vrstvy a příčinami. Průmysl zaujal odpovědnější přístup, než by se zpočátku zdálo vůbec možné. Mezinárodní vyjednávání teď šlo ráz na ráz. Už 29. června 1990 byl podepsán tzv. Londýnský dodatek Montrealského protokolu. Na index a pod kontrolu se dostala dlouhá řada dalších látek, zpřísnily se omezující podmínky, lépe byl propracován mechanismus finanční a technické pomoci rozvojovým zemím. Kodaňský dodatek z roku 1992 dále zpřísnil podmínky výroby, užívání a obchodu s látkami, které poškozují ozónovou vrstvu. Následoval Montrealský dodatek v roce K dalšímu vyjednávání se sešli vyslanci 129 vlád v Pekingu v prosinci Krátce před schůzkou rozhodl Mezinárodní finanční fond zřízený k realizaci Montrealského protokolu věnovat 150 milionů dolarů na úplné zastavení produkce freonů v Číně, která v té době byla jejich největším světovým producentem i spotřebitelem. Fond rovněž rozhodl uhradit 82 milionů dolarů za postupné zastavení produkce CFC v Indii, v zemi s druhou největší výrobou v té době. Pekingský dodatek Montrealského protokolu znamenal výzvu zastavit pašování látek porušujících ozónovou vrstvu. Ilegální obchod s těmito komoditami se údajně stal nejobjemnější po obchodu se zvířaty a drogami. Zvláště se zaměřil na omezování spotřeby těchto látek v Rusku a dalších transformujících se ekonomikách. Slepá ulička Chemické firmy jako Du Pont, ICI, BASF nebo Union Carbide uvedly začátkem 90. let na trh místo zakázaných tvrdých freonů tzv. měkké freony. Vyjednávání po podpisu Montrealského protokolu se zprvu soustředila na zajištění rychlého přechodu technologií z tvrdých právě na měkké freony. Zdálo se to technologicky dobře proveditelné: přibližně 70 procent světové produkce CFC se soustředily v pouhých třinácti společnostech. Dohody nechaly průmyslu rozumný čas na technické změny. Joseph Farman soudí, že to byl chybný přístup. Podle jeho názoru se měl klást větší důraz na dlouhodobé cíle, aktivní podporu vývoje bezfreonových a energeticky úsporných technologií, které by zároveň chránily ozónovou vrstvu, zpomalovaly klimatické změny a snížily výdaje za zvyšování životního standardu v rozvojových zemích. Namísto toho se Montrealský fond vyčerpával financováním náhrady tvrdých freonů měkkými a o to víc peněz bylo posléze třeba na jejich postupné vyloučení. Bylo by jistě lepší podporovat radikálnější technologická opatření hned od začátku, je přesvědčen Joe Farman. Zapravdu mu dává další související příběh. Také širší spojitosti, které vyvstávají, jak lépe poznáváme předivo vztahů v biosféře a mezi biosférou a lidstvem, potvrzují opodstatnění radikálnějších opatření k ochraně životního prostředí. Zdají se prozíravější a z dlouhodobého hlediska i ekonomičtější. V praktické rovině jde o volbu nejlepší dostupné technologie (Best Available Technology, BAT). 13

14 PROMĚ NY Greenfreeze Nevládní ekologická organizace Greenpeace popisuje ze svého pohledu, jak začátkem 90. let aktivitami vůči straně výroby i vůči straně spotřeby působila ve prospěch zavedení bezfreonové technologie chladniček. Vyprávění ilustruje cestu přeměny zaběhnutého způsobu masové výroby. V bývalé NDR vyráběla chladničky monopolní společnost DKK Scharfenstein v Dolním Sasku. V únoru 1992 kontaktovali postkomunistickou firmu s komparativní výhodou zastaralé technologie příslušníci hnutí Greenpeace. Měli zájem jejich bezfreonovou technologii podpořit. Firma totiž používala izolace vyráběné jinou technologií, protože freony byly ve východním Německu úzkým profilem. Management DKK však začal pomýšlet, jako to udělali všichni velcí výrobci chladniček, na využití měkkých freonů. Je březen Greenpeace domlouvají se svými experty zkušební projekt: Chtějí zjistit, jestli by se měkké freony v průmyslové výrobě daly nahradit něčím ještě šetrnějším k životnímu prostředí. Srovnávací testy ukazují, že by se dal použít propanbutan. Jím plněné chladničky ale v té chvíli bez technické úpravy spotřebovávají o 12 % více energie. Greenpeace žádají firmu o výrobu série prototypů. Budou to první moderní chladničky bez použití jakýchkoli freonů. Chladivem bude propan-butan, na izolace se použije pentanem nadouvaný polystyrén. V téže době se západoněmečtí výrobci chladniček Bosch, Siemens, Liebherr, Miele, Electrolux, AEG a Bauknecht dobrovolně zavazují ministrovi životního prostředí, že ukončí užívání tvrdých freonů a nahradí je měkkými. Pouhý den po tomto závazku DKK prezentuje projekt Greenfreeze. Takové označení dostala zcela bezfreonová chladnička. Důležité bylo, že DKK dokázala snížit energetickou spotřebu na úroveň chladniček s freony. 1. srpna Greenpeace zahájili rozsáhlou propagační kampaň, ve které vyzývají spotřebitele, aby si předem objednali chladničky Greenfreeze. Poté aktivisté s prototypem objížděli vyslanectví rozvojových zemí a pořádali turné po Německu. 13. srpna přichází první velký zákazník. Zásilková společnost Neckermann u DKK že 77 % lidí v Německu si přeje chladničku zcela bez freonů, ve východním Německu je to dokonce 83 %. Přišlo už předběžných objednávek. Poté nastává zásadní obrat. Firma získává od státní agentury pět miliónů marek na vývoj ekochladničky. 27. srpna výsledky testů ukazují, že z hlediska energetické účinnosti je nyní už výhodnější propan-butan než freony. V téže době sedm západoněmeckých výrobců vystupuje proti projektu Greenfreeze: užití spotřebičů přecházejí na nadouvání pentanem. Snad poslední pokus o zvrat nebo alespoň zdržení nástupu nové technologie téměř současně podnikají AEG, Electrolux a zásilková společnost Quelle ještě jednou obhajují měkké freony. 18. února 1993 společnost Foron přebírá od ministerstva životního prostředí ochrannou známku pro ekologicky šetrný výrobek Modrý anděl. Technologie výroby ekochladniček se šíří do světa. Zástupce německého ministerstva propan-butanu podle nich není technicky pro hospodářskou spolupráci proveditelné a vede k dodatečné spotřebě energie. Po intervenci Greenpeace podepisují tito velcí výrobci prohlášení, že už nebudou komuniké dále šířit. Od září 1992 Greenpeace představuje prototypy Greenfreeze po celé Evropě. Zájem veřejnosti je obrovský. V říjnu reklamní kampaň ekologických aktivistů apeluje na západoněmecké výrobce, aby drželi krok a také přešli na propan-butan. V listopadu DKK předkládá výsledky své vývojové činnosti. Greenpeace předvádějí Greenfreeze na kodaňské schůzce signatářů Montrealské úmluvy. Předseda zasedání dr. Tolba hovoří o chladničce jako o zvláště dobrém příkladu inovačního rozvoje, který předkládá plán podpořit projekt indických výrobců. Po návštěvě Greenpeace v Číně a uzavření smluv s představiteli čínského průmyslu, vyjadřuje německá vláda svou podporu tím, že přiděluje peníze Montrealskému fondu na zavádění technologie Greenfreeze. V Sydney prohlašuje zástupce největšího australského výrobce chladniček, že jeho společnost rovněž přejde na výrobu bez freonů. V březnu 1993, rok po zrodu projektu, sjíždějí z linek v Scharfensteinu první sériově vyráběné chladničky bez freonů. O měsíc později Greenpeace prezentují bezfreonové ledničky Foron, Bosch, Siemens a Liebherr v Číně, představují je Příběh ozónové vrstvy ukazuje, jak se může během pár desetiletí proměnit hodnocení věcí i lidského chování v pravý opak. Industriální sen o jednom zázraku chemie se zhroutil. Freony, na první pohled absolutně bezpečné, nehořlavé, nejedovaté, levné, přinášející ohromné zisky i takřka dokonalý užitek, se staly z dobrodiní zlořádem. by mohl být velmi prospěšný pro rozvojové země. Německý normalizační úřad uděluje chladničce Greenfreeze osvědčení o prokázané bezpečnosti. V únoru 1993 je DKK zprivatizována, nyní se jmenuje Foron. Představuje svou chladničku bez freonů na největší přehlídce domácích spotřebičů Domotechnika. Necelých pět měsíců od svých zatracujících i akcionářům největšího světového producenta freonů, firmy Du Pont. O další rok později Bosch, Siemens, a po něm i Liebherr, zveřejňuje v tisku, že v roce 1994 převede 90 % svého sortimentu ledniček na přírodní plyny. To konečně rozptyluje obavy ekologických aktivistů, že velké společnosti budou obchodovat s bezfreonovou technologií pouze z důvo- prohlášení představují Bosch, dů greenwashingu aby budily zdání své Liebherr a Miele chladničky, které pracují s izobutanem jako chladivem a pentanem ekologičnosti. Po prezentaci na nejvýznamnější čínské předem objednává chladniček. 17. jako nadouvadlem. Liebherr a Bosch-Siemens výstavě v Šanghaji v květnu 1994 vyjadřu- 14 srpna průzkum veřejného mínění ukazuje, prohlašují, že u izolací všech svých je i největší čínský výrobce přání přejít na

15 PROMĚ NY tuto technologii. Chladničky bez freonů se už dva roky po zahájení projektu Greenpeace prodávají v Německu, Dánsku, Nizozemí, Rakousku, Francii, Belgii a Velké Británii. Ministři životního prostředí Velké Británie, Dánska a Nizozemí si osobně pořizují ledničku bez freonů. Potud pohled Greenpeace. A dnes, patnáct let poté? Zkuste najít v obchodě chladničku plněnou freony! Hybatelem je spotřebitel Když se globální kauza ozónová vrstva rozjížděla, politici i průmyslníci tvrdili, že zákaz freonů připraví lidi o práci a podkope ekonomiku. Realita však ukázala, že přechod na alternativní technologie byl mnohem jednodušší a levnější, než kdokoli očekával, hodnotí Martin Skalský z Dětí Země, opraváři ledniček dnes nevypouštějí freony do vzduchu, ale zachycují je do tlakových lahví, hnutí Greenpeace podnítilo výrobu superúsporných přístrojů, které chladí i izolují pomocí přírodních uhlovodíků, spreje mají mechanické rozprašovače, hamburgery se balí do papíru Politici, jakmile se montrealský proces omezování produkce látek poškozujících ozónovou vrstvu stal normální součástí mezinárodněpolitického života, se dokázali dohodnout na podstatně důraznější regulaci a zákazech, než by kdokoli na počátku doufal. Po podepsání Montrealského protokolu zareagoval průmysl. Petr Horáček z Českého ekologického manažerského centra to shrnul: Rychlý pokles výroby látek poškozujících ozónovou vrstvu v období je příkladem pohotové reakce průmyslu na aktivity mezinárodního společenství v případě, že existuje technologicky schůdná a ekonomicky přijatelná alternativa. V mnoha státech byla ukončena výroba halonů do r a CFC do r : ozónová vrstva 15 let poté Na den přesně patnáct let od podpisu Montrealského protokolu, 16. září 2002, vydaly UNEP a Světová meteorologická organizace společnou zprávu o současném stavu ozónové vrstvy: Ozónová díra se pravděpodobně začne pomalu zacelovat, pokud budeme globálně dodržovat dohodnutá pravidla. Jeden ze šéfů vědeckého panelu Montrealského protokolu profesor Gérard Mégie konstatuje: Tyto výsledky potvrzují, že Montrealský protokol plní svůj účel. Na 250 nejvýznamnějších vědců ze 37 zemí světa, kteří se zabývají ozónovou vrstvou, však varuje. Navzdory dobrým znamením o obnově bude ozónová vrstva křehká a zranitelná i v následujícím desetiletí, a to dokonce i v případě, že státy budou dodržovat Montrealský protokol a jeho dodatky. Výsledky výzkumů v té době ukazují, že množství látek ničících ozón ve stratosféře dosáhlo vrcholu nebo se k němu blíží. Ozónová díra nad Antarktidou se podle vědecké zprávy během posledního desetiletí stále zvětšovala, ale ne tak rychle jako v 80. letech. Poté, co bohaté země již podstatně jiné zákaz freonových sprejů, a poté jeho širší novelizaci v roce Tyto zákony daly základní pravidla a cíle postupného omezování freonů. Díky tomu se ČR rychle stala jednou z předních zemí, pokud jde o řešení tohoto problému. Česká republika dobře plní závazky vyplývající z Montrealského protokolu. Například methylbromid se u nás nevyrábí od 1. ledna V souladu s Montrealským protokolem byl jeho dovoz k nám zastaven od 1. ledna 2005, ale už od roku 2003 byla spotřeba u nás nulová. V roce 1991 činila 10,8 tun. zredukovaly svou spotřebu a výrobu freonů a dalších látek poškozujících ozónovou vrstvu, největšími producenty se staly země rozvojové. Některé z nich se chovají hůře, jiné odpovědně. Například indická vláda v květnu 2002 zahájila společně s UNEP program náhrady škodlivých látek. Čtyři největší výrobci freonů v zemi se zavázali urychleně zavádět čistou technologii a produkci freonů ukončit do roku Současně se rozeběhla informační kampaň zacílená na tisícovku malých a středních podniků včetně výrobců a opraven chladniček a dalších uživatelů ozón ničících látek. V České republice se po velké kampani Hnutí Duha a dalších ekologických organizací nakonec podařilo schválit nejprve zákon v roce 1993, který obsahoval mimo Pražská konference V listopadu 2004 se konalo 16. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu v Praze. Byla to první konference smluvních stran takové významné mnohostranné globální environmentální smlouvy, která se konala v České republice. Do té doby k Montrealskému protokolu přistoupilo 188 států. Pražskému zasedání předcházelo vědecké sympozium o ochraně ozónové vrstvy, které osobně v českém hlavním městě řídil Mario Molina. Největší pozornost se v Praze věnovala methylbromidu a hledáním jeho ekonomicky a sociálně dostupných alternativ. Methylbromid se používá jako desinfekční prostředek především v tropech a subtro- PŘÍKLADY LÁTEK POŠKOZUJÍCÍCH OZÓNOVOU VRSTVU Tvrdé freony Příklady tvrdých freonů CFC: Měkké freony Příklady měkkých freonů HCFC: F Cl C Cl F F C Cl F Cl C Cl F F C Cl Cl 11 Cl 12 H 21 H 22 Halony Například: CF 2 BrCl (Halon 1211), CF 3 Br (Halon 1301) Methylbromid CH 3 Br H Tetrachlormethan (TCM) CCl 4 Cl H C Br Cl C Cl H Cl Zdroj: 15

16 PROMĚ NY pech na ochranu před hmyzem, houbami, bakteriemi, viry, roztoči. Jeho výroba a spotřeba kulminovala v roce 1991 na výši tun. V roce 1992 byl zařazen mezi regulované chemické látky a zároveň byl stanoven harmonogram jeho vyřazování z výroby a spotřeby v hospodářsky vyspělých zemích. Do roku 2003 se podařilo spotřebu methylbromidu snížit na tun, z toho podíl hospodářsky vyspělých zemí činí necelých tun. Od 1. ledna 2005 se může methylbromid používat v hospodářsky vyspělých státech pouze na základě výjimky schválené smluvními stranami Montrealského protokolu. Na pražském zasedání proběhlo velmi dramatické jednání o konečných výjimkách pro hospodářsky vyspělé státy, píše jako očitý svědek Jiří Hlaváček z českého Ministerstva životního prostředí. Je to natolik politicky a ekonomicky citlivá otázka, že se účastníci nedohodli. Přesněji dohodli se, že se kvůli tomu mimořádně sejdou znovu v březnu Až napodruhé se podařilo. Smluvní strany Montrealského protokolu povolily výjimky pro použití celkem tun místo původně požadovaných tun methylbromidu v roce Podmínky jdou do takových podrobností, že např. USA smějí použít tun na pěstování rajčat, tun na jahody, na lilek, Itálie 871 tun na rajčata... Pro rok 2006 byly požadovány výjimky v objemu tun, z toho nejvíc žádaly USA tun, Itálie tun, Izrael tun, Španělsko 956 tun a Japonsko 653 tun... Žádosti hospodářsky vyspělých států o výjimky jsou mezinárodním společenstvím vnímány jako neschopnost či spíše politická neochota vyvíjet tlak na vědu, výzkum a výrobní sektory zavádět nové alternativní látky a technologické postupy, konstatuje Jiří Hlaváček. Spotřebu měkkých freonů, HCFC, mají vyspělé státy podle Montrealského protokolu vyloučit k , rozvojové státy k Pro rozvojové státy měkké freony zatím zůstávají možnou alternativou při nahrazování tzv. tvrdých freonů, které by se měly z užívání zcela vyřadit k 1. lednu Očekává se, že podstatně by se v těchto zemích mohla v nejbližších letech zvýšit spotřeba HCFC-22 vzhledem k velkému nárůstu používání chladicích a klimatizačních zařízení, zejména se to týká Číny. Montrealský protokol patří k nejlépe tálním smlouvám, shrnuje Jiří Hlaváček z MŽP ČR. Je to jak díky propracovanému finančnímu mechanismu podpory snižování spotřeby a vyřazování regulovaných látek, tak díky kontrolnímu mechanismu plnění závazků a široké odborné základně získávání a hodnocení vědeckých poznatků a vývoje nových bezfreonových technologií. Dokonce vytrvalý kritik ekologického aktivismu Václav Klaus píše ve svém celostránkovém úvodním slovu k publikaci věnované tomuto zasedání: Pro mne jako pro ekonoma je Montrealský protokol pozoruhodný příklad, že je možné nacházet spojitost mezi nejnovějšími vědeckými výzkumy stavu ozónové vrstvy a mezi politickými přístupy, přičemž se současně bere v úvahu sociální a ekonomický dopad na produkci a spotřebu v rozvinutých i rozvojových zemích. Takový způsob spolupráce přináší stabilizaci ozónové vrstvy a umožňuje, aby se začala obnovovat... Z dobrodiní kriminální čin Příběh ozónové vrstvy ukazuje, jak se může během pár desetiletí proměnit hodnocení věcí i lidského chování v pravý opak. Industriální sen o jednom zázraku chemie se zhroutil. Freony, na první pohled absolutně bezpečné, nehořlavé, nejedovaté, levné, přinášející ohromné zisky i takřka dokonalý užitek, se staly z dobrodiní zlořádem. Jejich výroba a vypouštění se začalo hodnotit jako kriminální čin. Jakou proměnou muselo projít lidské poznání, psychologie výrobců i uživatelů! Kolik dalších ekologických problémů a průmyslových technologií na takovou proměnu čeká? Na případu ozónové vrstvy je také dobře vidět, že jsme asi nedocenili propojenost procesů, které v biosféře Země probíhají. Gérard Mégie v komentáři k vědecké zprávě z přelomu let 2002 a 2003 o ozónové vrstvě říká: Vědecká pozorování zaměřená na vztah mezi úbytkem stratosférického ozónu a klimatickými změnami ukazují, že je nutné volit přístupy, které vyjasňují oba jevy jako celek, společně. Úbytek ozónu a fenomén globálního oteplování zahrnují mnohé společné chemické a fyzikální procesy. Skrytých příběhů, jako je ten ozónový, se v současnosti odehrává nepochybně spousta, malých i velkých. Ten největší, dnes už ovšem ostře sledovaný, je dosud a změny klimatu. Její průběh má mnoho společného právě s příběhem ozónové vrstvy. Ale snižovat vypouštění skleníkových plynů znamená daleko citelnější manévr v globální ekonomice, než bylo zastavení produkce freonů. Můžeme jít oklikou, jako se šlo v kauze ozónová vrstva přes měkké freony. Můžeme se také poučit z historie a rovnou mířit k radikálně ekologicky šetrným technologiím. Na pražské konferenci v roce 2004 shrnul tehdejší ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Zákaz freonů je skvělým příkladem úspěšného ekologického opatření. Když vědci zjistili, že tyto látky poškozují životně důležitou ozonovou vrstvu, mezinárodní společenství se během několika let dokázalo dohodnout na zastavení emisí. Protokol také přiměl průmysl k inovacím, takže výrobci rychle nalezli bezpečné alternativy. Během několika let byl problém z velké části vyřešen. Ukazuje to, jak ekologické zákony mohou úspěšně řešit vážné hrozby a ještě pomoci v modernizaci průmyslu. Hana Kolářová Konzultace Mgr. Daniel Vondrouš Text tohoto článku s citacemi použité literatury najdete prostřednictvím OZONOVÁ VRSTVA ZEMĚ Erich Lippert: Ozonová vrstva Země. Vesmír, Praha 1995, ISBN X. Brož., 155 str. Všestranný shrnující pohled na problematiku ozonové vrstvy Země, její poškozování, možnosti nápravy. (red) 16 fungujícím mezinárodním environmen- otevřený: globální skleníkových plynů

17 příloha časopisu Bedrník 2/2007 ODPOVĚ DNÁ SPOTŘ EBA KAŽDÁ KORUNA JE HLAS Spotřeba přírodních zdrojů a produkce odpadů v západní společnosti každým rokem roste. Takový vývoj je dlouhodobě nemožný. Převládající konzumní způsob života s orientací na kvantitu ničí životní prostředí a zpětně i lidské zdraví. Asociace ekologických organizací Zelený kruh vydala pracovní list pro učitele Odpovědná spotřeba, kterým se snaží přispět ke změnám vzorců výroby a spotřeby ve světě. Chtěli bychom, aby se lidé zamysleli nad tím, jak mohou jako spotřebitelé zlepšit stav přírody nebo jak mohou ovlivnit pracovní podmínky lidí ve vzdálených zemích. Prosím, upozorněte své žáky na souvislosti jejich každodenních malých nákupních rozhodnutí. Pro bližší informace kontaktujte Zelený kruh (zk@zelenykruh.cz). Tam také zasílejte své názory a připomínky k práci s listem. - I -

18 příloha časopisu Bedrník 2/2007 ODPOVĚ DNÁ SPOTŘ EBA - II -

19 příloha časopisu Bedrník 2/2007 ODPOVĚ DNÁ SPOTŘ EBA - III -

20 příloha časopisu Bedrník 2/2007 ODPOVĚ DNÁ SPOTŘ EBA - IV -