Analýza pracovní síly v Hradci Králové

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza pracovní síly v Hradci Králové"

Transkript

1 Analýza pracovní síly v Hradci Králové aktualizovaná verze duben 2007 Magistrát mìsta Hradec Králové

2 1 Úvod Cílem dokumentu Analýza pracovní síly v Hradci Králové je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického i společenského rozvoje, je základem pro formulování rozvojových strategií a pro řízení rozvoje lidských zdrojů. Analýza obsahuje informace užitečné především pro zaměstnavatele, investory přicházející do města, vzdělávací instituce a další subjekty. Tento materiál vznikl především na základě statistických dat poskytnutých Úřadem práce v Hradci Králové a Krajskou reprezentací Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Jedním z důležitých zdrojů, který byl použit při zpracování analýzy, byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Některá relevantní data nejsou statisticky vykazována za samotné město, část použitých dat se proto týká celého okresu Hradec Králové. Tato skutečnost však kvalitu použitých informací nijak nesnižuje, naopak umožňuje vidět potenciál pracovní síly města v širších souvislostech. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org). Odbor strategie a rozvojových projektů města Magistrát města Hradec Králové

3 2 Obsah 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE VÝVOJ OBYVATELSTVA VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA MĚNA OBYVATELSTVA Přirozená měna obyvatelstva Mechanická měna obyvatelstva PROGNÓZA OBYVATELSTVA Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva Prognóza osídlení, migrace VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE Univerzita Hradec Králové Univerzita Karlova v Praze Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové ZAMĚSTNANOST STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA Struktura ekonomických subjektů Počet ekonomických subjektů podle oborů Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Hospodářský vývoj Největší zaměstnavatelé PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Uchazeči o zaměstnání dle věku Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání Rekvalifikace CIZINCI NA TRHU PRÁCE CENA PRACOVNÍ SÍLY ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE Analýza absolventů škol Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání Potřeby trhu práce TRENDY KLASTRY ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ KLASTR OMNIPACK PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE KLASTR NANOMEDIC KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY... 70

4 3 9 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 76

5 4 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA Hradec Králové donedávna patřil mezi tzv. stotisícová města. Vlivem demografického a hlavně migračního vývoje dnes ve městě žije necelých 95 tisíc obyvatel ( k ), lidnatost města tak formálně nedosahuje psychologické hranice 100 tisíc obyvatel. Připočteme-li však k obyvatelům města také obyvatele obcí v zázemí samotné metropole (kteří z velké části v Hradci Králové fakticky, tedy během dne, žijí), lze Hradec Králové i nadále považovat za jedno z nejvýznamnějších a největších center v České republice. Potenciál pracovní síly města pak ještě rozšiřuje blízkost podobně lidnatých Pardubic, centra Pardubického kraje. Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období (k 1. 7.) Zdroj: Český statistický úřad Město překročilo hranici obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu ( obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad obyvatel. V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem. 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel - určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Populace města Hradec Králové má mírně deformovanou věkovou strukturu, což je patrné z níže uvedených stromů života. Posuny věkových skupin od roku 1980 zaznamenávají výrazný

6 5 úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a především poproduktivní část obyvatel. Graf č. 2 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech % z celkové populace věk.kategorie Zdroj: SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001 Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0-14 let je 13,2 % (Královéhradecký kraj = 14,8 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,9 % (Královéhradecký kraj 14,9 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,9 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj (70,3 %) i Českou republiku (71,2 %, data k ). Podíl produktivní složky obyvatel města se k udržel na srovnatelné úrovni (69,7 %). Podíl předproduktivní složky klesl na 12,9 % a naopak poproduktivní stoupl až na 17,4 %, což jsou v porovnání s okresem (předproduktivní složka 14,1 %, poproduktivní 15,8 %) i krajem (14,8 %, resp. 14,9 %) horší hodnoty. Tabulka č. 1 Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k ) Věková skupina Celkem Muži Ženy 0 14 let ,9% ,0% ,9% let ,7% ,2% ,4% > 65 let ,4% ,8% ,7% Celkem ,0% ,0% ,0% Zdroj: Český statistický úřad V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva.

7 6 Graf č. 3 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 MUŽI ŽENY ženy 1991 ženy 2001 muži 1991 muži počet obyvatel Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001 Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0-14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let). V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1. Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel v produktivním věku let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, hodnoty pod průměrem za okres Hradec Králové (23,9) i Královéhradecký kraj (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel

8 7 produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Tabulka č. 2 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové 2001 celkem nezjištěno index stáří index mládí indexy ek.zatížení 0-14/100 obyv indexy ek.zatížení +60/100 obyv ČR CELKEM x 114,0 87,7 24,7 28,2 Královéhradecký kraj ,9 85,5 25,2 29,5 okres Hradec Králové ,1 77,5 23,9 30,9 HRADEC KRÁLOVÉ ,7 70,1 22,3 31,8 Zdroj: SLDB 2001 Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Demografické stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivním prodlužováním lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou (narození zemřelí) a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Od roku 1993 dochází k trvalému snižování hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.) a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob) a 1,9 (- 176 osob) v roce Přirozená měna obyvatelstva Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu přirozeného úbytku. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří však mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.

9 8 V roce 2006 se poprvé po dlouhých 13 letech narodilo více lidí než zemřelo. Celkový přirozený přírůstek činí 40 osob (938 narozených/898 zemřelých). Přirozený přírůstek přepočtený na obyvatel středního stavu dosáhl kladné hodnoty 0,4. Graf č. 4 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce ,00 20,00 18,7 15,00 10,00 5,00 0,00 1,3 2,1 8,8 10,5 6,0 7,3 8,9 10,5 8,8 11,6 8,5 10,1 10,9 8,4 9,5-5,00-10,00-15,00-20,00-1,7-0,8-2,5 Česká republika -1,5-1,3-2,8 Královéhradecký kraj -1,5-2,7-4,3 Okres Hradec Králové -1,1-7,9-9,0 Hradec Králové přir.úbytek/1000 stř.stavu migrační úbytek/1000 stř.stavu celk.úbytek/1000 stř.stavu přistěhovalí/1000 stř.stavu vys těhovalí/1000 stř.stavu narození/1000 stř.stavu zem řelí/1000 stř.stavu Zdroj: SLDB 2001 * střední stav obyvatel počet obyvatel k

10 9 Graf č. 5 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu* ,0 4,0 2,0 0,0-2, ,0-6,0-8,0-10,0 celk.úbytek/1000obyv.středního stavu Zdroj: Český statistický úřad * střední stav obyvatel počet obyvatel k daného roku Graf č. 6 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu ,5 0,9 1,3 1,5-0,1 0,4-1,5-1,2-0,9-1,2-1,1-0,9-1,7-1,4-1,4-1,0-2, zemřelí/1000 obyv.stř.stavu narození/1000 obyv.stř.stavu přir.přírustek/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ Taktéž vitální index, udávající počet narozených na 1000 zemřelých, byl v roce 2001 příznivější v porovnání s vyššími územními samosprávnými jednotkami (město Hradec Králové 885, okres Hradec Králové 847, Královéhradecký kraj 853, ČR 842). V roce 2004 dosáhl vitální index ve městě Hradec Králové hodnoty 905, v roce , což je mírný nárůst oproti roku 2001, ale již horší hodnota v porovnání s vyššími územními celky (okres Hradec Králové 948,

11 10 Královéhradecký kraj 946). V roce 2006 se poprvé od roku 1993 narodilo více lidí než zemřelo, proto vitální index dosáhl vysoké hodnoty (v kraji hodnota pouze 965, v ČR 1013). Míra úmrtnosti je ve srovnání s vyššími územními celky nižší (město Hradec Králové v r = 9,5 zemřelých/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 10,36 a ČR 10,26). Porodnost je ve městě podstatně nižší, v roce 2005 dosáhla hodnota 8,86 na 1000 obyvatel středního stavu (okres Hradec Králové 9,70 narozených/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 9,86 narozených/1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 se narodilo 938 dětí a tím se počet porodů na 1000 obyvatel středního stavu zvýšil na hodnotu 9,9. Graf č. 7 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech potraty/1000 obyv.stř.stavu sňatky/1000 obyv.stř.stavu rozvody/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Počet potratů v časové řadě od roku 1991 do roku 2004 mírně klesal (v roce , v roce 2004 pouze 505 potratů). V roce 2006 bylo ve městě zaznamenáno 510 potratů. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1991 (13 potratů/1000 obyv. středního stavu) se počet snížil na 5,4 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2006). Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) stále převyšuje republikovou hodnotu. V roce 2006 činila hodnota potratového indexu 54,4. Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem v průměru klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 1999 (5 sňatků/1000 obyv. středního stavu), v roce 2006 se již díky silným demografickým ročníkům mírně zvýšila na hodnotu 5,5 sňatků/1000 obyvatel středního stavu. Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu ale v posledních letech mírně klesá. V r byla míra rozvodovosti 3,9, v roce ,7. Také index rozvodovosti (počet rozvodů/100 sňatků) získává příznivější vývoj z hodnoty 71 v roce 2000 až na hodnotu 61,7 v roce Pro rok 2006 se tento index zvýšil na 68,3.

12 11 Graf č. 8 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech ,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0, potratový index (počet potratů/100 narozených) rozvodový index (počet rozvodů/100 sňatků) Zdroj: Český statistický úřad Mechanická měna obyvatelstva Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo hodnoty 7,9 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 došlo ke snížení na 2,3. Migrační ztráta se výrazně podílí na celkové záporné měně obyvatelstva Hradec Králové. Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Migrační saldo bylo v roce 2006, podobně jako v předcházejících letech, záporné, konkrétně -216 osob, což je vyšší číslo než v roce 2005 (-169). Každoroční celkový úbytek obyvatel se tak pohybuje v řádech stovek osob (-176 osob v roce 2006).

13 12 Graf č. 9 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu ,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10, migrační přír./1000 obyv.stř.stavu přistěhovalí/1000 obyv.stř.stavu vystěhovalí/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 10 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech % 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: Český statistický úřad jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody rozvod sňatek zdravotní důvody učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště

14 PROGNÓZA OBYVATELSTVA Prognóza budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města předpokládá trvalý úbytek obyvatelstva města a zároveň jeho demografické stárnutí, tedy výrazné změny ve věkové struktuře směrem k růstu podílu poproduktivní složky a snižování podílu dětské složky obyvatelstva. Tento vývoj se však nijak zásadně neliší od předpokládaného populačního vývoje dalších velkých měst a celé České republiky. Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 předpokládá s nárůstem počtu obyvatel města nad 60 let až o 10 %. Podíl obyvatel v produktivním věku se za 20 let pravděpodobně sníží o 8 %. Naopak podíl předproduktivní složky obyvatel bude klesat jen minimálně. Prognóza obyvatelstva města předpokládá v nadcházejících zhruba 20 letech postupné snižování počtu obyvatelstva, v roce 2030 počet obyvatel pravděpodobně klesne pod (ovšem za předpokladu, že nedojde k zásadním změnám v migračním pohybu nebo např. k administrativním změnám, ke změnám hranic města aj.) Graf č. 11 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech podíl věkové skupiny v % Zdroj: MmHK - Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

15 14 Graf č. 12 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku počet obyvatel ve věku celkem rok Zdroj: ČSÚ a Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty jsou hluboce pod touto hranicí, okolo 1,2 1,3 dítěte na ženu. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající početní obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než ve vyspělejších zemích. S velkou pravděpodobností lze u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 74 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvyšování věku odchodu do důchodu.

16 Prognóza osídlení, migrace Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza hlavně v delším časovém výhledu není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako ve většině dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy. Proces suburbanizace však není pro situaci pracovní síly v Hradci Králové rozhodující, neboť převážná část osob bydlících v zázemí města využívá široké spektrum infrastruktury města. Tzv. obyvatelstvo fakticky bydlící ve městě pracuje, studuje, dopravuje se městskou hromadnou dopravou, nakupuje ve městě a využívá široké spektrum možností k oddychu a zábavě (kulturní a sportovní zařízení). Jak už bylo výše uvedeno, je otázka migrace ovlivněna mnoha faktory. Na jedné straně atraktivitou města (pracovní příležitosti, možnosti bydlení, kvalita života) a na druhé straně aktivním jednáním jednotlivých občanů, jejich konkrétními rozhodnutími vázanými na řadu zvažovaných faktorů. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná ekonomicko-politickými opatřeními.

17 16 2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r = 8,5 %, r = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má téměř 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r = 26,3 %, r = 31,56 %, r = 36,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii (24 % z dané věkové kategorie) a let (19,9 %). Graf č. 13 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r celkem bez vzdělání základní vč. neukončené učňovské střední odborné učňovské s maturitou úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné vysokoškolské nezjištěné % 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: SLDB 2001

18 17 Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r Věk.kategorie Obyvatelstvo bez vzdělání základní vč.neukonč. učňovské střední odborné učňovské s maturitou nezjištěno celkem 100,00% 0,19% 16,22% 17,21% 14,18% 1,42% 32,82% 1,92% 14,46% 1,59% Zdroj: SLDB 2001 v tom vyšší odborné úplné střed. vč.nástavbového vysokoškolské Vzdělanostní struktura obyvatelstva Hradce Králové je v republikovém srovnání příznivá a i do budoucna se očekává její zlepšování. To je dáno jednak přirozenou měnou obyvatelstva (starší občané mají v průměru nižší vzdělání než mladší lidé) a dále pak ve společenském povědomí stále rostoucím důrazem na hodnotu vzdělání, který vede k tomu, že stále více mladých lidí studuje. Celkově se tak prodlužuje průměrná délka školní docházky. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tvoří v Hradci Králové zhruba 15 % (údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, sleduje se obyvatelstvo starší 15 let) a nadále vykazuje plynulý růst. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Hradci Králové výrazně vyšší než v celé České republice, kde tvoří necelých 9 %. Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s Královéhradeckým krajem, kde vysokoškoláci tvoří 7,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v Hradci Králové téměř srovnatelný s hlavním městem Prahou, která má nejvyšší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním 18,8 %. Spolu s osobami s vyšším odborným vzděláním pak tato kategorie tvoří celou pětinu obyvatelstva Hradce Králové. Zhruba třetina obyvatelstva má nejvyšší dosažené vzdělání ukončené maturitou, další třetina jsou pak lidé vyučení. Zbylých 17 % tvoří lidé s ukončeným či neukončeným základním vzděláním.

19 18 Graf č. 14 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vysoké školy 15 % Základní školy 17 % Vyšší odborné školy 5 % Střední školy 32 % Odborné školy a učiliště 31 % Zdroj: SLDB 2001

20 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ Na území města působí celkem 23 středních a vyšších odborných škol, odborných učilišť a učilišť. V Hradci Králové jsou studentům a učňům k dispozici vedle 4 gymnázií a 2 obchodních akademií také střední průmyslové školy (stavební, strojní), střední odborné školy a učiliště (např. aplikované kybernetiky, veterinární, hudebních nástrojů a nábytku, zahradnictví, obchodní, služeb aj.). Ve školním roce 2005/2006 studovalo na středních a vyšších odborných školách celkem studentů. V tomto roce vyšlo ze škol studentů a učňů, z toho 400 bylo absolventů gymnázií a 145 bylo absolventů vyšších odborných škol. Tabulka č. 4 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Škola Počet studentů Počet absolventů Gymnázium Boženy Němcové Gymnázium J. K. Tyla První soukromé jazykové gymn. Hradec Králové, s.r.o Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína Střední průmyslová škola Střední průmyslová škola stavební Střední odborná škola veterinární Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o Obchodní akademie Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o Evangelická akademie - VOŠ biblická 7 4 Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o SOŠ a SOU, Hradební SOŠ a SOU, Vocelova SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o SOU obchodní, Velká SOU služeb, Dlouhá OU, U a Praktická škola, 17. listopadu Speciální školy, Hradecká 17 3 Speciální škola pro sluchově postižené Celkem Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Sociální a kulturní soudržnost

Sociální a kulturní soudržnost STEM, Středisko empirických výzkumů Praha SOÚ, Sociologický ústav Akademie věd ČR Jilská 1, 110 00 Praha CESES, Centrum sociálních a ekonomických strategií FSV UK Celetná 20, 110 00 Praha Sociální a kulturní

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020.

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. TEREZA RAUCHOVÁ Analytická část Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. 1. Druhy pozemků Závazné kontextové indikátory území MAS získané

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Vzdělanost v Pardubickém kraji

Vzdělanost v Pardubickém kraji Vzdělanost v Pardubickém kraji Předkládaný analytický materiál navazuje na publikaci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Pardubický kraj analýza výsledků vydanou v září roku 2013. Vzhledem k tomu, že díky sčítání

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce Výběr vstupních dat (volte jednu z možností) Výběr na základě skupin oborů vzdělání Všechny skupiny oborů Výběr na základě oborů vzdělání x Jiný výběr

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Úvod. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org).

Úvod. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org). 1 Úvod Cílem dokumentu Analýza pracovní síly v Hradci Králové je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Olomouckém kraji 10 % 1 a celkový počet dosahoval 32 340 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Mezinárodní pohled a struktura ukončeného vzdělání v ČR Data:

Více

Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků

Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Ministerstvo vnitra stanoví podle 42 k provedení 33 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3%

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Středočeském kraji 5,8 % 1 a celkový počet dosahoval 36 050 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014 Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Počet přihlášek ke vzdělávání 1. kolo přijímacího řízení ve

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1 IČO KKOV Název oboru Celkem Dosud nepracovali ŠKODA AUTO a.s., Vysoká škola 177041 62-08-R/088 1 0 Přírodovědecká fakulta UK Praha 00216208 12-01-T/000 Geologie 3 1 00216208 14-07-R/000 Biochemie 1 1 00216208

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1

Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 1 Škola ve firmě Firma ve škole Uherský Brod 20.9.2012 2 zaměstnanci - organizace 158963352/XXXX 687963250/YYYY 586524793/ZZZZ 156826/XXXX 352698128/CCCC

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Regionální inovační systém Královéhradeckého kraje

Regionální inovační systém Královéhradeckého kraje Regionální inovační systém Královéhradeckého kraje 18.10.2012 Zita Kučerová CENTRUM EP Regionální inovační systém Subsystém regionální politiky: samospráva (RVVI) rozvojové agentury národní agentury Veřejná

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8 Královéhradecký Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Královéhradeckém i 6,8 % 1 a celkový počet dosahoval 19 730 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Ústeckém kraji 14,9 % 1 a celkový počet dosahoval 64 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2010. Physicians, dentists and pharmacists 2010

Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2010. Physicians, dentists and pharmacists 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 11. 2011 57 Souhrn Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti v roce 2010 Physicians, dentists and pharmacists 2010 V České

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 4 Trh práce Kapitola bude analyzovat základní charakteristiky situace na trhu práce zejména se zaměřením na strukturu nezaměstnanosti podle nejdůležitějších aspektů. Analýza bude využívat nejpodrobnější

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Data Skupiny studijních programů: muži versus ženy Počty magisterských

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách

Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Poplatky a sankce na českých veřejných vysokých školách Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) stanoví veřejné vysoké škole v 17 tohoto

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ

Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS ANALÝZA EKONOMICKÉHO POTENCIÁLU, TECHNOLOGICKÝCH A SEKTOROVÝCH TRENDŮ REGIONU PRAHA SHRNUTÍ Popis regionu Dominantní postavení v rámci ČR Praha je jednoznačným

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9.

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. 2015 SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

Více

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE Praha, 5. 12. 2012, panelová diskuse Pozice mladých na trhu práce v ČR. Jaké jsou možnosti jejího zlepšení? V České republice 80 % populace

Více

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU ŠABLONY STÁŽÍ 28. 7. 2014 se uskutečnilo jednání Odborné rady, na kterém bylo schváleno všech 6 předložených šablon a systém revize stávajících šablon.

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Sociodemografická analýza města Hradce Králové Sociodemografická analýza města Hradce Králové Pro: Statutární město Hradec Králové Zpracovala: Katedra sociálních věd Filozofická fakulta Univerzity Pardubice Březen 2006 Sociodemografická analýza města

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Jihomoravský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihomoravském kraji 8,6 % 1 a celkový počet dosahoval 52 421 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2002

Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19.11.2003 69 a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních a farmaceutických fakult rok 2002 Zdrojem dat pro tuto

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Vysoká škola polytechnická Jihlava, Ústav zdravotnických studií Studijní program Obor Forma studia Způsobilost v oboru Vydané dne

Vysoká škola polytechnická Jihlava, Ústav zdravotnických studií Studijní program Obor Forma studia Způsobilost v oboru Vydané dne Přehled akreditovaných zdravotnických magisterských a ch studijních oborů, jejichž absolvováním se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání na základě souhlasného stanoviska Ministerstva (ke

Více

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002 Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2002 Opava, březen 2003 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě garantuje a zajišťuje

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více