Informační management v regionálním rozvoji krajů a obcí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informační management v regionálním rozvoji krajů a obcí"

Transkript

1 Informační management v regionálním rozvoji krajů a obcí Informační management je třeba na regionální a obecné úrovni chápat ze tří základních pohledů: 1. V širších souvislostech koncepčních dokumentů a legislativy ČR; 2. z pohledu mechanismů a potenciálu informačních technologií ve veřejné správě využívaných; 3. z pohledu dostatku kvality a kvantity informací, které jsou pro management místního a regionálního rozvoje k dispozici. Ad 1) Regionální rozvoj a jeho řízení se musí odvíjet od platných institucí a norem ČR. Stejná situace platí i v rámci využívání informací veřejné správy a informačních technologií pro plánování a management rozvoje území. Tyto normy a instituce vytvářejí širší rámec pravidel pro práci s informační systém veřejné správy (dále jen IS VS ). První kapitola je proto zaměřena především na právní rozbor aktuální situace IS VS v ČR. Ad 2) Informační management a jeho praktická aplikace se neodvíjí pouze od platných právních norem, ale závisí i na koncepčních dokumentech ČR a od roku 2004 i na dokumentech EU. Je nutné řídící činnosti v území vidět v tomto širším kontextu. Aktuálně platné základní dokumenty ečesko 2006 a eeurope resp. i2010 jsou potom rozpracovány do dalších subdokumentů (např. Bílá kniha o elektronickém obchodu, státní informační politika o vzdělávání, národní program počítačové gramotnosti). Vzhledem k zaměření výzkumu byla pozornost věnována pouze jednomu z těchto dokumentů a to Národní strategii informační bezpečnosti. Bezpečnosti informačních systémů a technologií je věnována celá příloha této zprávy. Ad 3) Řízení rozvoje území je nemyslitelné bez dostatečného informačního zázemí. Informace a IT nejenom racionalizují vlastní management rozvoje krajů a obcí, ale slouží i pro rozhodovací procesy dalších subjektů, které jsou ve větší či menší míře v rozvoji území zapojeni. Jedná se především o tyto subjekty: Veřejná správa: státní správa; Veřejná správa: územní samospráva; Soukromý sektor: ziskové organizace; Soukromý sektor: neziskové organizace; Obyvatelstvo (veřejnost). Je proto třeba sledovat oba směry informačních toků, tj. z veřejné správy (územní samosprávy) k jiným subjektům a naopak od ostatních subjektů (včetně státní správy) směrem k územní samosprávě. Tyto toky a zdroje informací lze hodnotit jak na centrální, tak na místní úrovni.třetí kapitola se proto zaměřila na elektronické podatelny a informace na webových stránkách krajů a obcí (dodržování standardů, i poskytování dalších především sociálně-ekonomických informací). Předmětem zájmu byly i centrálně soustřeďované informace především základní registry a statistické zjišťování ČSÚ. 1

2 Třetí kapitola se zaměřila na praktický výzkum formou anket. V rámci hodnocení ČSÚ šlo o analýzu a zhodnocení veřejně přístupných informací. Každá koncepční činnost, kterou regionální rozvoj v ĆR na krajské a obecní úrovni bezesporu je, musí akceptovat princip logického řetězce 1. Tento princip ukazuje postavení informací v rámci řízení regionálního rozvoje. Vztah informačního managementu, strategických koncepcí státu (tj. regionální politiky), legislativ a dalších etap řízení je tedy možno znázornit podle následujícího logického schématu, který znázorňuje chronologii rozhodovacích procesů při vytváření strategie regionálního rozvoje na centrální i krajské a obecní úrovni: Koncepce regionální politiky Legislativa Dekompozice cílů na dílčí úkoly (kompetence resortů) Delegace úkolů na další subjekty (participantům/aktérům rozvoje) Přidělení finančních zdrojů (finanční kapacity) Přidělení materiálních prostředků (materiální kapacity) Zajištění informačních zdrojů Kontrola cílů (zpětná vazba) Koncepce regionálního rozvoje znamená zhodnocení současné sociálně ekonomické úrovně současného stavu v komplexním pojetí, zjištění rozvojových potřeb, odhalení zdrojů a možných rezerv využitelných pro další rozvoj a formulování možných cílů a cest k jejich naplnění. Součástí je také vymezení vnitřních i vnějších zdrojů i omezení. Legislativní normy jsou dlouhodobě a přesto dostatečně jasně a srozumitelně definované pravidla chování subjektů regionální politiky. Tyto normy logicky vyplývají z koncepčního 1 Konkrétní metodologickou aplikací, která akceptuje princip logického řetězce je metoda strategického plánování a analýzy, nejčastěji využívaná při zpracování většiny koncepčních dokumentů na centrální i regionální úrovni. 2

3 rámce a také definují nástroje, prostřednictvím kterých se tak má regionální politika realizovat (vč. lokální úrovně). Z určené strategie a legislativy se potom odvozují specifické úkoly pro jednotlivé resorty. Úkoly jsou dílčí činnosti, které musí být splněny. Každý dlouhodobý cíl (strategický) se tak rozpadá do řady souvisejících úkolů. Musí z nich být zřejmé, jaké charakteristiky, musí splňovat resort, který má daný úkol převzít. Dále se musí identifikovat podobné úkoly za účelem jejich možného spojování do skupin úkolů, tj. vytváření průřezových orgánů. Participanti (aktéři) regionálního rozvoje jsou subjekty, které plní jednotlivé úkoly. Pro zajištění výkonnosti je pak důležité stanovení kvalifikačních požadavků, které vymezují potřebné znalosti a schopnosti jednotlivých participantů regionální politiky. Teprve jednotlivým resortům a dalším participantům regionálního rozvoje přiřazujeme další atributy vč. finančních prostředků v rámci redistribuční politiky rozpočtové soustavy státu, ale také z dalších zdrojů vč. soukromého sektoru. Nutné je také rozdělit a přiřadit materiální prostředky, které jsou hmotným předpokladem stanoveného úkolu a tvoří je předměty sloužící participantům regionální politiky k plnění dílčích úkolů. Nutné je analyzovat informační zdroje a toky, což jsou předávaná data, která u adresáta snižují pocit neurčitosti. Informace se participantů regionální politiky zajišťují pomocí informačních systémů veřejné správy (dále jen ISVS). Potřeba informací zahrnuje jakost a množství informací potřebných pro splnění úkolu. Je tedy nutné stanovit, jaké informace, v jakém množství, rozsahu, obsahu, kvalitě a v jakém časovém horizontu musí mít jednotlivý participant k dispozici, aby mohl plnit svěřené úkoly. Pro řádný chod úřadu je třeba, aby mezi řídící složkou a plněním úkolů existovala zpětná vazba. Zjednodušeně řečeno, je nutno kontrolovat průběh plnění zadaných úkolů a podle výsledků kontroly zjednávat nápravu, či korigovat případné odchylky 2. Princip logického řetězce nám určuje, že informační zabezpečení regionální politiky a regionálního rozvoje je až posledním článkem celého procesu. Sběr informací, jeich zpracování, využívání a distribuce je předmětem Informačního řízení - informačního managementu - regionální politiky veřejné správy, následuje až po definování základních strategických cílů RP, rozdělení kompetencí a nástrojů (vč. finančních) a tedy i institucionálním zabezpečení RP. Právě kompetence a institucionální zabezpečení regionálního rozvoje determinuje zapojení jednotlivých participantů RP v rámci informačního managementu. Proto je třeba se blíže zaměřit na jednotlivé aktéry regionální politiky v ČR. Participanti regionální politiky Obecně lze konstatovat, že regionální politika je obvykle výsledkem spolupráce celé řady subjektů participantů/aktérů regionálního rozvoje. Centrálním orgánům jejich úkoly v rámci regionální politiky určují příslušné právní normy 3. Zdání výzkumu se zaměřuje na regionální úroveň. tj. na hlavní úkoly jednotlivých aktérů regionálního rozvoje na krajské a obecní úrovni. 2 V případě regionální politiky aktivního typu (RPA), kdy je kladen důraz na aktivizaci místních zdrojů, není pochopitelně schéma logického řetězce brát příliš striktně. Řada participantů regionálního rozvoje si tak vytváří vlastní koncepci a na ní navazující systém fungující dle vlastního logického řetězce. Roli centra zde potom chápeme především ve vytváření základních pravidel regionální politiky, včetně legislativních norem, určení základních nástrojů a iniciování aktivit jednotlivých participantů. 3

4 Kromě místních orgánů státní správy (dekoncentrátů) hlavní koordinační a iniciační funkci plní především orgány krajů a obcí. Specializovaní profesionálové krajského a obecního úřadu potom vytvářejí poradní zázemí všech volených zástupců (zastupitelstva i rady), od kterých se poté očekávají politická rozhodnutí komplexního a koncepčního charakteru. Realizace úspěšné regionální politiky musí přihlížet i k zapojení veřejnosti tj. podnikatelů i obyvatelstva, které mohou být často i v (zdánlivém) rozporu s názory veřejné správy. Preference obyvatel se obvykle zjišťují na základě sociologických průzkumů. Existují techniky a nástroje, pomocí nichž lze sladit názory obecního úřadu a veřejnosti. Jako poradní orgán zastupitelstva a rady mohou být pro vybraný problém ustanoveny odborné komise a výbory, v nichž může pracovat, kromě zástupců obce, i místní odborná veřejnost a další představitelé veřejného života (tzv. elita). Další skupinou, která může pozitivně ovlivnit kvalitu regionálního rozvoje (např. spoluvatvářením progrmů rozvoje), může být skupina externích odborníků, která disponuje takovými znalostmi a zkušenostmi z problematiky sociálně ekonomického fungování měst a obcí, které se od běžných pracovníků úřadu obvykle nepožadují. Tito specialisté by neměli být osobně spojeni s danou lokalitou, což jim umožní tolik žádoucí nadhled nad zkoumanými problémy. Externí odborníci působí v regionu pouze po omezenou dobu. Obvykle jsou najímáni právě pro vytvoření koncepčních studií. Projekty a rozvoj obce mohou ovšem ovlivňovat i další subjekty soukromého sektoru, které se přímo zabývají regionálním rozvojem (např. regionální rozvojové agentury) a v neposlední řadě další orgány a instituce veřejné správy, ať už přímým či nepřímým způsobem. Mezi těmito participanty regionální politiky musí existovat alespoň dostatečné informační vazby. Pro úspěšnou realizaci regionálního rozvoje je nutné, aby informační vazby byly obousměrné. Veřejnost musí mít dostatečné informace o záměrech regionálního rozvoje veřejné správy zprostředkované přímo (nikoli pouze prostřednictvím médií, které často problémy zjednodušují, či často je ani nepovažují za nosné) a zároveň, aby se mohla k daným záměrů přímo vyjádřit, ačkoliv na nich sama odborně neparticipuje. Formální vazby mezi veřejnou správou nejsou v 21. století již zdaleka na takové úrovni, aby bylo možno se na ně spoléhat. Možností užšího propojení veřejné správy a veřejnosti (právnických i fyzických osob), přináší rozvoj informačních technologií (dále jen IT). 3 Viz. příspěvek Ing. M. Jetmara, Ph.D. o institucionálním zabezpečení regionální politiky v ČR. 4

5 1. Informační systémy veřejné správy v ČR 1.1. Vývoj informačních systémů veřejné správy v ČR Informační systém lze definovat ve dvojím pojetí: 1/ jako obecný, zastřešující institut pro veškeré databáze, jejichž účelem je systematicky zpracovávat /pořizovat, třídit, poskytovat atd./ informace v určité oblasti disponující k tomuto účelu informačními zdroji, technologickou základnou a personálním vybavením s cílem iniciovat určité činnosti a procesy v dané oblasti. 4 Tyto databáze bývají označovány jako evidence, seznamy, kartotéky, registry, matriky, katastry /někdy s adjektivy jako centrální, ústřední apod./ a jinými výrazy; 2/ jako legální pojem, používaný např. v zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů nebo zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba předeslat, že volba toho či jiného výrazu je vesměs záležitostí plynoucí z tradic, zvyků určitého rezortu a někdy i nahodilostí. Konec konců je však důležitější stránka obsahová než formální, tj. označení. Otázka informačních systémů v oblasti veřejné moci a zvláště pak veřejné správy nabyla nové rozměry po roce Důvody proč je toto datum přelomové lze v zásadě shrnout do dvou bodů: 1/ předchozí režim si nemusel lámat hlavu s tím, zda nějaký informační systém založí, jak jej povede, kdo do něj bude mít přístup atd. Dominující byl zde princip diskrétnosti veřejné správy, plynoucí ze zásady, že čím méně občané budou vědět o státních aktivitách, tím lépe. S postupným restituováním právního a demokratického státu se prosadil přístup, podle něhož již samotné vedení informačních systémů, pokud obsahují údaje o fyzických osobách představuje zasahování státu do soukromí a musí být opřen o zákon; 5 2/ dík změnám v sociálním a politickém klimatu se k nám začala v masovém měřítku dostávat kvalitní výpočetní technika, která byla dosud dostupná jen exkluzivně a informační systémy ať celostátní nebo vedené na úrovni regionální či lokální, bylo možno převádět na tuto formu. Jak patrno, šlo zpočátku o proces spíše spontánní postupující cestou zkoušek a omylů. Uvést by bylo možno jistě řadu příkladů, z nichž mi dovolte zmínit dva. V Brně usiloval magistrát zavést první informační systém prostřednictvím výpočetní techniky již v roce 1990, ale pro technické potíže, kdy se nepodařilo propojit magistrát s úřadovnami jednotlivých městských částí od něj upustil a řešením nebylo nalezeno ani využitím geografických informačních systémů v letech Teprve potom začal být budován funkční páteřní systém, umožňující propojení magistrátu s úřadovnami městských částí. Druhým příkladem byl proces budování vlastní informační systémy některými okresními úřady např. k vedení spisové agendy na počátku 90. let si Také zde byly používány různé softwary, což samozřejmě významně komplikovalo možnosti výměny dat. 6 4 Definic informačního systému existuje samozřejmě celá řada a liší se od sebe s ohledem na to zda je kladen důraz na systém nebo jeho obsah, použití termínů, oblast, pro kterou je vymezován atd. V zásadě však lze říci, že na uvedených znacích se definice více méně shodují. Viz např. Y. J. Kin, E. J. Garrity, G. L. Sanders: Sukces Measures of Informations System, Encyklopedia of Information Systéme, Volum 4, Academic Press, California 2003; J. W. Wilkinson: Accounting and Informations Systems, New York 1982; M. Žák a kolektiv: Velká ekonomická encyklopedie, Linde, Praha 2002; K. Adamová, L. Křížkovský, J. Šouša, J. Šoušová: Politologický slovník, C. H. Beck, Praha 2001; Z. Molnár: Moderní řízení informačních systémů, Grada, Praha 1992, str Viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Leander versus Švédsko z roku 1987 a Amann versus Švýcarsko z roku 2000 nebo Rotaru versus Rumunsko z roku L. Racek: Informační systémy v pohybu, Státní správa a samospráva 38/96, str. 21. Problémem tohoto systému bylo, že nebyl kompatibilní s jinými, což ovšem nebylo jen jeho nedostatkem, ale spíše obecným jevem doby; J. Úlovec: Vedení spisové služby pomocí výpočetní techniky účelněji, úsporněji, rychleji, Státní správa a samospráva 45/1997, str. 12, 21, 23. 5

6 Jedním z hlavních problémů rozvoje informačních systémů byl nedostatek koordinace a také potřebný právní základ. V roce 1991 byla sice zřízena Komise pro státní informační systémy od roku 1996 fungovalo oddělení pro řízení státního informačního systému při Úřadu vlády, tyto orgány však nemohly vzhledem k nedostatku svých pravomocí, tento úkol zajistit. Ministerstvo vnitra vykonávalo koordinační a metodickou činnost na úseku informačních systémů okresních úřadů, zahrnující i jejich kompatibilitu vůči státnímu informačního systému, včetně vybavení příslušnou výpočetní technikou, což však byl pouhý segment celé problematiky, který nemohl zajistit její řešení. 7 Česká vláda se věnovala otázce výstavby informační systémů soustavněji od roku 1992, kdy např. uložila, aby do roku 1993 předložen projekt globální architektury informační soustavy České republiky, který měl být založen na základních rezortních informačních systémech a měl zahrnovat celý systém státní správy. Situace se však nijak dramaticky nezlepšila a proto byl z iniciativy Poslanecké sněmovny v roce 1995 přijat materiál Výstavba státního informačního systému České republiky, který však nakonec zůstal také spíše jen na papíře. 8 Byl to stav vyhovující rezortům, které si vytvářely vlastní informační systémy a vybavovaly se softwary a neměly zájem, aby jim do jejich politiky někdo hovořil. Za této situace nebylo ani pomyšlení na to, že by se mohlo přistoupit k vytvoření dvou důležitých předpokladů rozvoje státního informačního systému, jímž bylo vybudování základních informačních systémů veřejné správy, 9 které by byly kompatibilní a umožnily sdílení dat ani Portálu veřejné správy, který by toto sdílení zajistil a současně vytvořil možnost dálkového přístupu k informacím ze strany občanů a podnikajících subjektů. Tato situace byla tíživě pociťována i na úrovni obcí, které poukazovaly na to, že vláda věnuje pozornost pouze ústředním orgánům, zatímco obce, které vykonávaly podstatnou část agendy státní správy v přenesené působnosti, zůstávají stranou. Proto Svaz měst a obcí navrhl budování vlastního informačního systému MuNett, který měl perspektivně zajistit přístup obcí např. do katastru nemovitostí, geografickým údajům nebo údajům o právnických osobách. 10 Lze říci, že určitého průlomu bylo dosaženo až v roce 1999, kdy vláda přijala usnesením číslo 525 strategický dokument Státní informační politika-cesta k informační společnosti, k jehož realizaci byl vypracován tzv. Akční plán a v návaznosti na něj dokument Koncepce budování informačních systémů veřejné správy /usnesení číslo 1059/1999/. Jádrem státní informační politiky bylo vytváření veřejně přístupné služby přes příslušné rozhraní, za účelem rozvoje oboustranné komunikace mezi veřejnou správou a občany. Předpokládalo se, že důležitou roli bude v tomto ohledu hrát internet, jehož dostupnost a využití se měly podstatně rozšířit. Vytváření a rozvoj informační systémů veřejné správy měl zajišťovat nově zřízený Úřad pro veřejné informační systémy, od roku 2002 Ministerstvo informatiky. Jeho nejvýznamnějším produktem nepochybně je spuštění Portálu veřejné správy k 6. říjnu 2003, který představuje informační systém, poskytující systematicky utříděné a vzájemně propojené informace o jednotlivých subjektech, jejich činnosti a výsledcích těchto činností Viz např. usnesení vlády číslo 394 ze Registry, registry, registry, Státní správa a samospráva 48/1995, str Nově zřízený Úřad pro státní informační systémy, který měl tuto problematiku zajišťovat, zůstal totiž v podstatě bez kompetencí. 9 Přitom již v této době bylo mezi odborníky dosaženo shody v tom, že těmito základními registry mají být registr obyvatel, územní identifikace a nemovitostí a ekonomických subjektů. 10 R. Klíma, R. Raszaka, J. Svoboda: Internet pro města i obce, Státní správa a samospráva 40/1997, str. 12, 21. Existující mezeru vyplňovala iniciativa soukromých subjektů, např. firma ICL nabízela obcím produkt City Ware, jehož základem byl informační systém o obyvatelích, hospodářských subjektech a nemovitostech. 11 V. Smejkal a kolektiv: Právo informačních a telekomunikačních systémů, C. H. Beck, Praha 2004, str Vláda se samozřejmě zabývala otázkou budování státního informačního systému i v dalších letech, nelze však říci, že uložená úkoly byly vždy beze zbytku plněny. 6

7 Zatím však stále velkým dluhem zůstává dobudování základních registrů veřejné správy, které by umožňovaly jejich sdílení /do současnosti nebyl ještě příslušný návrh zákona projednán Parlamentem/. 12 Ideu, že jde o záležitost významnou a důležitou pro obce a města a regiony, jistě není třeba jistě zvláště obhajovat. V prvé řadě by z těchto registrů mohly, resp. musely ostatní informační systémy veřejné správy přebírat údaje a tím zajistit, aby v celé veřejné správě byla používána stejná data a to jak uvnitř ní, tak navenek, přičemž jejich přesnost, by nebylo třeba ověřovat, což by značně zjednodušilo vyhledávání dat. Další předostí je, že adresáti by svoje údaje poskytovali pouze na jednom místě a nikoli vícekrát, jak je tomu dosud, čímž by se snížilo zatížení nejen jejich, ale i orgánů veřejné správy. Registry by ovšem měly sloužit i dalším funkcím, jako např. pro účely statistické nebo pro účely doručování rozhodnutí i jiných aktů orgány veřejné moci. Vedle základních registrů existuje ovšem ještě celá řada na úrovni rezortů, které jsou důležité pro činnost obcí a krajů, resp. regionů. Jen namátkou lze zmínit integrovaný informační portál Ministerstva práce a sociálních věcí, na kterém lze najít údaje o zaměstnanosti, včetně volných míst, školách a oborech, volných místech v zemích Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku a další. 13 Dále je to informační systém MSSF Central, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj, v němž jsou shromažďovány údaje o čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie a fondů soudržnosti, systém VIOLA, který provozuje Ministerstvo financí a v němž jsou evidovány účetní transakce, čímž lze získat přehled o platbách v rámci fondů, resp. programů a další. Tyto informační systémy jsou svojí povahou interní a neobsahují osobní údaje, takže k jejich vedení není zapotřebí výslovné zákonné zmocnění. Podstatnou je otázka jejich dostupnosti. Část informačních systémů je přístupná komukoli, jiné jen omezenému okruhu subjektů, resp. za splnění určitých podmínek /např. zaplacení poplatku/, některé jsou dílem veřejné a dílem podléhá poskytování informací zvláštnímu režimu /např. Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu/. Vztahy mezi nimi, resp. výměna informací se děje prostřednictvím příslušného rozhraní. Mezi problémy, který se vyskytuje u všech informačních systémů veřejné správy patří otázka jejich bezpečnosti, resp. bezpečnosti údajů v nich obsažených, což je záležitost úměrně složitější tomu, mezi kolika orgány veřejné správy, z nichž některé mohou být i zahraniční, údaje obíhají, resp. kolik z nich údaje do systému poskytuje. 14 Další potíže vyvolává fakt, že tam, kde není zajištěna kompatibilita především technických parametrů vedení informačních systémů a předávání informací, může docházet až k zablokování toků a nefunkčnosti celého systému. Třetí okruh problémů má právní, resp. ústavněprávní rozměr. Veřejná správa je tvořena dvě hlavními subsystémy státní správou a samosprávou, z nichž nejdůležitější je samospráva územní, tj. obce a kraje, která není hierarchicky ani jinak státní správě podřízena. To však znamená, že jí nemůže být ani řízena, v daném případě pokud jde o tvorbu a fungování informačních systémů, ledaže by tak stanovil právní předpis. Vzhledem k mnohosti aktivit tu lze sotva v právních předpisech předvídat všechny možné varianty a mantinely, v nichž se tak příslušné ústřední správní úřady, odpovědné za chod informačního systému veřejné správy mohou pohybovat a ty jsou často značně úzké. Lze konstatovat, že jediným schůdným řešením se jeví urychlené přijetí příslušné právní úpravy, konkrétně novelizace zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších 12 Přitom se předpokládalo, že novela zákona o informačních systémech veřejné správy vstoupí v účinnost k 1. květnu 2005 /v době zpracování tohoto příspěvku byla novela tohoto zákona schválena v Poslanecké sněmovně/ a zákon o sdílení dat při výkonu veřejné správy má nabýt účinnosti v roce K. Lux, P. Hortlík: Integrovaný informační portál MPSV, Veřejná správa 12/2005, str Vycházíme zde z premisi, že naprostá většina těchto informačních systémů je v současnosti vedena elektronicky. 7

8 zákonů, ve znění zák. č. 517/2002 Sb. a zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy. Tím by měly být mezi jinými odstraněny i hlavní nedostatky, které jsou zmiňovány i ze strany orgánů Evropské unie jako nadměrná roztříštěno registrů při časté absenci jejich vzájemné propojenosti, neexistence potřebné standardizace dat a jejich unifikace, duplicita registrů, příliš velké množství zdrojů informací, nejednotnost a někdy i obtížnost přístupu k informacím, opožděná aktualizace a nedostatečná právní úprava povinnosti správců registrů vzájemně si poskytovat údaje. Nakolik se pak zlepší a zjednoduší výkon veřejné správy na úrovni lokální i regionální správy není jistě zapotřebí zvláště zdůrazňovat. Vedle celostátních informačních systémů jsou budovány také informační systémy na úrovni regionální a místní. Není účelem tohoto příspěvku podat jejich úplnou sumarizaci a vědomě se omezuji jen na některé příklady, jakožto demonstrativní. Mezi tyto systémy patří Regionální informační systém /RIS/ a nadstavbový Integrovaný regionální informační systém /IRIS/ provozovaný regionálními rozvojovými agenturami a Centrem pro regionální rozvoj České republiky. 15 Jednotlivé RIS obsahují statistické a další údaje charakterizující regionální rozvoj, aktuální údaje o rozvojových programech, obcích a další. Funkcí RIS je poskytovat informační zázemí pro podporu územního rozvoje krajským orgánům, podnikatelům a občanům. 16 Lze z nich získat informace o mikroregionech v České republice, Euroregionech a navrhovaných rozvojových územích, v rámci schválených územně plánovacích dokumentací příslušných obcí a řadu dalších. Dále je možno na úrovni krajů zmínit Krajský evidenční informační systém /KEVIS/, který je společným projektem Ministerstva vnitra a Asociace krajů. Jeho posláním je vytvořit univerzální databázi pro zajištění jednoduchých úloh, jakými je zejména evidence dokumentů. Zaměřen je především na oblast přenesené působnosti krajů. 17 Regionální a municipální informační systém /RAMIS/, jehož správcem je Ministerstvo vnitra a provozovatelem PVT, je směrován k podpoře rozhodování orgánů veřejné správy na úrovni taktické a strategické. Jeho informace jsou určeny orgánům na úrovni regionální, ale též centrální i lokální pro potřeby usměrňování ekonomického a sociálního rozvoje příslušného území. Systém obsahuje informace pro potřeby prostorového rozvoje, řízení jednotlivých odvětví a ekonomický informační systém. Údaje přebírá z informačních systémů ústředních orgánů státní správy, krajů i obcí. Dále je to elektronický portál územních samospráv /epusa/, který je budován na úrovni krajů s posláním poskytovat zaměstnancům orgánů krajů i veřejnosti garantovaná data o obcích a územním členění krajů včetně jednotlivých správních úřadů. Předpokládá se, že údaje do tohoto systému budou dodávat především samy obce, čímž se současně sleduje i cíl zvýšit jejich zájem o zavádění a využívání internetu. 18 Na úrovni obcí je směřován projekt EVA /Elektronicky vlídná administrativa či též Elektronická a Vaše Asistentka/ v gesci Ministerstva vnitra, který je prezentován jako partner portálu veřejné správy. Je cílem je umožnit zveřejňování kontaktních údajů o jednotlivých obcích pro potřeby podnikatelské, informování veřejnosti, ale také řešení krizových situací. V rámci tohoto projektu byly v padesáti obcích Středočeského kraje vybudovány 15 Zřizovány jsou na základě usnesení vlády číslo 682/2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky.strategii regionálního rozvoje České republiky. 16 V. Ježek: Regionální informační systém, Veřejná správa 40/2001, str., 12, 21; a Tyto systémy zahájily činnost v roce Dále je možno zmínit na úrovni krajů projekty Krajský evidenční informační systém /KEVIS/ a RAMIS.. 17 Viz 18 I. Ryšavý: epusa dodá garantovaná data, Moderní obec 12/2002, str

9 samoobslužné stánky, která mají umožnit snadný kontakt těm, kteří nemají přístup k internetu nebo trpí zábranami s ním pracovat. 19 Obce mají možnost využít také komerční informační systémy jakými je MUNIS, který byl uveden na trh již v roce 1996 pod názvem TRIADA pro Windows. 20 Od počátku zahrnoval řádu tzv. základních registrů /evidence obyvatel, katastr nemovitostí atd./ a dalších evidencí vedených na úrovni obcí /např. seznam voličů/ a postupně byl rozvíjen o další agendy administrativního a řídícího rázu. Jednou z problému informačních systémů a jejich dostupnosti je vybavenost výpočetní technikou. Podle studie časopisu The Economist ze srpna 2004, zaujímala Česká republika druhé místo ve kvalitě rozvoje elektronické veřejné správy v rámci skupiny nových členských států Evropské unie a v některých parametrech dokonce předstihla i původní členské státy unie. K bylo k internetu připojeno 99, 4 % organizačních složek státu, 100 % krajů, 99, 8 % obcí s více než 500 obyvateli a 86,6 % obcí s méně než 500 obyvateli. Vysokorychlostní internet však mělo asi 50 % organizačních složek státu, 25 % obcí s více něž 500 obyvateli, 1/14 obcí s méně než 500 obyvateli a 100 % krajů 21 Komplikujícím se ovšem jeví fakt, že možnosti využití výpočetní techniky na straně adresátů veřejné správy nejsou rovné a někteří autoři vyslovují obavy, že společnost by se mohla rozdělit, pokud jde o přístupnost k informačním a komunikačním technologiím, na občany prvé a druhé kategorie. 22 V porovnání s vybavením státních orgánů výpočetní technikou, jsou přitom u nás saturovány domácnosti výrazně méně. Koncem roku 2004 mělo doma k dispozici osobní počítač pouze 30% tedy asi tisíc domácností /oproti stejnému období v roce 2003 je to nárůst o 6 %/ a v posledních třech měsících, kdy byly údaje zjišťovány /tj. od října 2004/ použilo internet asi 42 % populace starší 15 let přičemž vesměs pro posílání e- mailů a vyhledávání nejrůznější služeb komerčního charakteru, 23 kdežto orgány veřejné správy oslovilo asi jen 6 % osob. K překonání existujícího handicapu jsou nabízeny nejrůznější řešení, jejichž společným jmenovatelem je zprostředkovat všem občanům možnost využívání těchto technologií. Jejich součástí jsou některá opatření v zásadě jednoduchá, jako je např. vytvoření možností pro používání internetu v prostorách úřadoven i koncepční strategie, jakými je např. Státní informační a komunikační politika e-česko 2006, program Národní politika pro vysokorychlostní internet nebo plán Evropské unie označený jako eevrope 2005, jehož cílem je poskytnout levný, rychlý a bezpečný internet, starat se o rozvoj tzv. informační gramotnosti a podporou použití internetu v praktických aplikacích z něj vytvořit běžný nástroj každodenního života. 24 K tomuto cíli směřuje mezi jinými také rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady 2004/387/ES o dodávání pan-evropských služeb e-governmentu správním 19 S. K. Jedlička: První zkušenosti, Moderní obec 7/2002, str. 21; I. Svoboda: Systém EVA šetří občanům ve styku s úřady čas a peníze, Moderní obec 12/2002, str. 28; EVA si podmaňuje střední Čechy, Moderní obec 1/2003, str A. Hanzala: Triada pro Windows, Státní správa a samospráva 52/1995, str Šetření ČTÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v roce R. Pomahač, O. Vidláková: Veřejná správa, C. H. Beck, Praha str Český statistický úřad Výsledky šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2004; tento výsledek potvrdil i výzkum informační gramotnosti, který provedlo Ministerstvo informatiky v první polovině roku 2005 viz 24 Některé zahraniční zkušenosti s překonáváním těchto bariér jsou shrnuty v práci E-Government and its implications for administartive law: regulatory in France, Germany, Norway and the United States, Asser Press

10 orgánům, občanům a podnikům /IDBAC/, v jehož rámci chce Evropská unie shromažďovat prostředky na vytváření potřebných programů a podporovat rozvíjení služeb e-governmentu. Záležitostí, která nemálo limituje rozvoj informačních systémů, zejména na úrovni obcí je finanční náročnost. Tak např. projekt EVA není rozvíjen mnohdy proto, že malé obce, jímž je především určen, nemají prostředky pro další provozování internetu. Nedostatek financí je hlavních překážkou rozvoje i jiných projektů na místní a regionální úrovni. Pomoc zde může poskytnout např. Program obnovy venkova, v jehož rámci mají být mezi jinými malým obcím poskytovány subvence na nákup výpočetní techniky. Základní myšlenkou je vytvořit integrované centrum pro určitou oblast, tvořenou sdruženími několika obcí. 25 Jedním ze znaků informačních systémů veřejné správy je jejich komplexnost, navazují na sebe tak, že jejich parciální fungování nepřichází v úvahu. Z toho pohledu je třeba přistupovat i řešení problémů, které s nimi souvisí. Zjednodušeně řečeno, matérii bude nutno uchopit vždy v jejím komplexu, protože jen tak lze zajistit, že celý informační systém komplexu veřejné správy se stane funkční. 1.2 Zákon o informačních systémech veřejné správy a související předpisy Státní informační politika Potřeba zajištění jednotné úpravy vedení informačních systémů veřejné správy, možnost vzájemného využívání údajů v nich obsažených, dostupnost pro veřejnost, přesnost, způsobu vedení, rozsah soustřeďovaných dat a další požadavky byly pociťovány již od počátku 90. let. Veřejná, resp. do roku 1990 státní správa samozřejmě vedla také množství informačních systémů, avšak nároky na ně byly zcela jiné. Nemluvme o jejich počtu, stanovit jej přesně by byl nepochybně úkol nad lidské síly, lze však konstatovat, že jich bylo méně než v 90. letech, což má souvislost s narůstajícími funkcemi státu, bez ohledu na proklamovaný proces deetatizace. Významné však byly jiné skutečnosti. Předchozí režim si mnohdy nemusel lámat hlavu s tím, zda nějaký informační systém založí, jak jej povede, kdo do něj bude mít přístup atd. Dominující byla zásada diskrétnosti veřejné správy, plynoucí ze zásady, že čím méně občané budou vědět o státních aktivitách, tím lépe. S nástupem právního demokratického státu se situace radikálně změnila. Vedení informačních systémů je třeba považovat za výkon státní, resp. veřejné moci a tu lze vykonávat pouze v mezích a způsoby stanovené zákony /článek 2 odst. 3 Ústavy/. Z toho plyne požadavek, aby každý informační systém veřejné správy byl opřen o zákon a to jak co do svého vzniku, způsobu zpracovávání dat, které jsou v něm obsažena, tak v neposlední řadě pokud jde o to, do pravomoci kterého orgánu má být jeho rozhodnutí svěřeno. Tyto požadavky platí tím spíše, že už samotné vedení informačních systémů je zásahem do práv občanů. V jednom z precedenčních rozsudků Leander versus Švédsko konstatoval Evropský soud pro lidská práva již v roce 1987, že uchovávání dat týkajících se soukromého života jednotlivce spadá pod rozsah aplikace článku 8 1 Evropské úmluvy, tj. práva na ochranu soukromí. 26 Dalším důvodem, který vyvolával potřebu zabývat se informačními systémy a jejich vzájemnými vztahy byla technická stránka jejich vedení. Do počátku 90. let byly informační systémy vesměs zpracovávány formou papírových kartoték, matrik, evidencí a jiných 25 I. Czerná: Veřejné integrované stanice a malé obce: Šance být on-line, Veřejná správa 29/2000, str Viz též rozsudek ve věci Amann versus Švýcarsko z roku 2000 nebo Rotaru versus Rumunsko z roku

11 klasicích forem. 27 Po roce 1990 se k nám začala dostávat kvalitní výpočetní technika, která se rychle stala všeobecně dostupnou a brzy tak mohly být informační systémy jak celostní, tak místní či regionální, převáděny na tuto technologii. Šlo ovšem o proces spíše spontánní, jemuž chyběla koordinace /takové orgány, jakými byla Komise pro státní informační systémy zřízená v roce 1991 nebo oddělení pro řízení státního informačního systému při úřadu vlády v roce 1996 nemohly vzhledem k nedostatku svých pravomocí, tento úkol zajistit/ i potřebný právní základ. Např. Ministerstvo vnitra vykonávalo koordinační a metodickou činnost na úseku informačních systémů okresních úřadů, zahrnující i jejich kompatibilitu vůči státnímu informačního systému, včetně vybavení příslušnou výpočetní technikou, což však byl pouhý segment celé problematiky, který nemohl zajistit její řešení. 28 Svým usnesením číslo 78 ze uložila vláda, aby do byl předložen návrh globální architektury informační soustavy České republiky, který by byl založen na projektech základních registrů a základních koncepcích resortních informačních systémů. Do konce května pak měly být předloženy finanční nároky na vytvoření tohoto informačního systému. Příslušným ministrům pak bylo uloženo, aby předložili návrhy právní úpravy státního informačního systému. Pokroku bylo v tomto směru dosaženo zřízením Ministerstva hospodářství /zák. č. 474/1992 Sb./, jemuž byla mezi jinými svěřena i působnost v oblasti státního informačního systému, ovšem zvláštní zákon, jimiž by byla tato působnost konkretizována, vydán nebyl. V atmosféře rozpadu federace se nicméně do popředí dostaly zcela jiné úkoly a tak v roce 1994 inicioval hospodářský výbor sněmovny svým usnesením vládu, aby zabezpečila státní informační systém a určila garanta za tento úkol /jak ovšem patrno mělo přímo z kompetenčního zákona 3 plnit tento úkol Ministerstvo hospodářství/. Vláda se k budování státního informačního systému zabývala až v roce 1995, kdy vyslovila souhlas s materiálem Výstavba státního informačního systému České republiky s využitím komunikační sítě Ministerstva financí ostatními resorty. V tomto koncepčním materiálu se předpokládalo, že státní informační systém bude zahrnovat registr nemovitostí, registr obyvatel a v jeho rámci např. registr sociálních dávek, zdravotního pojištění atd. a registr ekonomických subjektů. Dále bylo navrženo, aby Ministerstva hospodářství dostalo oprávněn vydávat standardy, které by měly usměrňovat používání informačních technologií. 29 Znovu byla otázka výstavby státního informačního systému na pořadu jednání vlády , kdy vláda schválila záměr a postup budování tohoto systému a uložila přijmout příslušné právní předpisy, zpracovat základní studie sdílení sítě Ministerstva financí a ostatních státních orgánů. 30 Zák. č. 272/1996 Sb. bylo zrušeno Ministerstvo hospodářství a jeho působnost ve věcech státního informačního systému přešla na Úřad pro státní informační systém, který byl tímto zákonem zřízen. V roce 1999 vypracoval tento orgán materiál Státní informační politikacesta k informační společnosti a na něj navazující dokument Koncepce budování informačních systémů veřejné správy. Informační systém veřejné správy v něm byl vymezen jako funkční komplex jednotlivých informačních systémů, které provozuje státní správa a 27 Např. informační systém evidence obyvatel byl ovšem převáděn na vedení prostředky výpočetní techniky již od roku 1972 /usnesení vlády číslo 233/, do provozu byl zpuštěn od roku 1985, resp. 1986, ale šlo spíše o výjimku /Centrální registr obyvatel, Státní správa a samospráva 5/1996, str. 3; statistiky/cro. 28 Viz např. usnesení vlády číslo 394 ze Tento úkol pak plnil na Ministerstvu hospodářství odbor pro státní informační systém. Do této doby schvalovala standardy vláda, což vhledem k k jejich odborné povaze nemělo fakticky smysl; Registry, registry a zase registry, Státní správa a samospráva 48/1995, str Usnesení vlády číslo 91/

12 samospráva, přičemž jeho jádrem měl být státní informační systém. Předpokládalo se, že při jeho budování budou v maximální míře využity již existující vztahy a vazby. Důležitým prvkem Státního systému veřejné právy se měly stát standardy Státního informačního systému, obsahující pravidla pro výkon činností ve veřejné správě, konkrétně pak k sjednocení pravidel provozování informačních systémů. Součástí informační politiky byla snaha po minimalizaci informací, které jsou požadovány veřejnou správou po adresátech, zejména vyloučit situaci, kdy jsou taková data vyžadována vícekrát a to i chybně. Jako zásada mělo platit, že informaci, kterou již stát, resp. jeho orgán jednou má, nebude vyžadovat znovu. Zásada minimalizace se měla prosadit i pokud jde o počet registrů, případně jejich obsahu. Veškeré informační systémy, jejich provozování i sdílení dat mělo být opřeno o příslušnou právní úpravu. Ta měla zejména též určit, kdo je garantem dat, která budou uložena v registrech Státního informačního systému. Součástí státní informační politiky měl být též zákon o právu na informace, zajištění poskytování veřejných informačních služeb a zefektivnění přístupů občanů k informacím veřejné správy tak, aby byla usnadněna komunikace adresátů a vykonavatelů veřejné právy. K realizaci tohoto záměru měl být vydán zákon, v němž by byla jednomu státnímu orgánu svěřena působnost na tomto úseku zahrnující analýzu situace a navrhování a vyhlašování společných principů Informačního systému veřejné správy, které by pak realizovaly jednotlivé resorty. 31 Problémem však bylo, že po celou dobu jeho existence nebyla ze zmíněných důvodů stanovena tomuto úřadu žádná konkrétní působnost, takže tato strategie nemohla být realizována. Otázkou ovšem bylo nakolik vůbec existovala skutečná vůle tento systém vybudovat. Jednotlivé resorty zřejmě neměly zájem, aby jim bylo zvnějšku určováno, jak mají vytvářet a provozovat svoje informační systémy a jaké technické prostředky k tomu používat. Jinak řečeno, nebyl tu zájem, aby se vytvářel jednotný, provázaný a kooperující systém a mnohem více jim vyhovovala stávající, ovšem málo funkční pluralita a Úřad pro státní informační systémy neměl prostředky, jak situaci změnit. 32 Tato situace trvala do roku 2000, kdy byl tento orgán zrušen a jeho místo zaujal Úřad pro veřejné informační systémy, jemuž byly svěřeny působnosti podle zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů /do současnosti byl tento zákon novelizován jen jednou a to zák. č. 517/2002 Sb./. Mimo to měl tento úřad zajišťovat Akční plán realizace Státní informační politiky. 33 Ve svém programovém prohlášení ze srpna 2002 věnovala vláda problematice budování informačního systému veřejné správy značnou pozornost, jakožto základnímu nástroji pro snížení nákladů výkonu veřejné správy, řízení a správu znalostí a zvýšení komfortu vztahu 31 Vláda tyto strategické materiály schválila usnesením číslo 525/1999 /jeho součástí byly i takové priority jako např. dosažení informační gramotnosti občanů, vytvoření předpokladů pro elektronický obchod a zajištění transparentnosti podnikatelského prostředí/, resp. 1059/1999. Další rozvíjení těchto záměrů bylo potvrzeno v dokumentu Státní informační a komunikační politika, přijatého usnesením vlády číslo 265/ V. Smejkal a kolektiv: Právo informačních a telekomunikačních systémů, C. H. Beck, Praha 2004, str Jím byly ovšem uloženy úkoly i dalším ústředním orgánům státní správy. Zmínit je třeba zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, které mělo zajistit projekt Kontaktní místa veřejné správy, jehož cílem bylo soustředit úkoly stanovených správních úřadů do jednoho místa, aby byla zajištěna maximální dostupnost pro občany a projekt Elektronické identifikátory ve veřejné správě, který měl vytvořit předpoklady pro vybavení občanů elektronickým podpisem /K. Lux: Zlepšování komunikace veřejné správy s občany, Veřejná správa online 1/2001, str /. Jeho součástí se stala také koncepce komplexní informatizace krajských úřadů /usnesení vlády číslo 267/2002 a 1307/2004/. 12

13 občan-stát. Vláda konstatovala, že tu jde o nadresortní úkol, který by měl zajišťovat zvláštní orgán, který vznikne spojením Úřadu pro veřejné informační systémy a příslušného úseku spojů Ministerstva dopravy a spojů. Na základě toho byl zák. č. 517/2002 Sb. Úřad pro veřejné informační systémy zrušen a zřízeno Ministerstvo informatiky, jakožto ústřední orgán správy pro informační a komunikační technologie, pro telekomunikace a poštovní služby Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Účelem přijetí tohoto zákona je zajistit fungování různých systémů veřejné správy ve smyslu jejich koexistence tam, kde dochází k vzájemnému předávání údajů z těchto systémů. Děje se tak stanovením právních, ale také organizačně technických podmínek pro fungování a předávání dat a zajištění ochrany informačních systémů. Klíčovým pojem je jak patrno informační systém veřejné správy. Sám pojem informační systém je v našem právní řádu používán v celé řadě právních předpisů /např. vodní zákon, zákon o evidenci obyvatel, nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje, katastrální zákon, veterinární zákon, zákon o silniční dopravě atd./. Poprvé byl legálně v našem právním řádu definován v zák. č. 256/1992 Sb., jakožto funkční celek zabezpečující cílevědomé a systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací. Každý informační systém zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, technologie a procedury a pracovníky. Z tohoto vymezení pak vyšel i zák. č. 365/2000 Sb., podle něhož je informačním systémem funkční celek, resp. i jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém pak zahrnuje data uspořádaná tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, jakož i nástroje umožňující výkon informačních činností / 2 písm. b/ zákona. Jako funkční je označován takový celek, jehož jednotlivé části na sebe navazují, vzájemně se doplňují a podporují fungování návazných částí a následně pak celého systému. 35 Informační systém má zajišťovat informační činnost cílevědomě a systematicky. Vzhledem k použitému adjektivu se jeví výraz cílevědomě poněkud nadbytečný, protože systematičnost již v sobě zahrnuje fakt, že něco je konáno podle určitého řádu, pořádku a k dosažení stanoveného cíle. Každý informační systém musí obsahovat data uspořádaná tak, aby je bylo možno zpracovávat /např. shromažďovat, uchovávat, předávat/ a zpřístupňovat /což ovšem také náleží pod pojem zpracování/ a technické, organizační, personální a jiné nástroje mající zajišťovat výkon jeho informační činnosti. Zákon nerozlišuje způsob, jakými jsou informační systémy vedeny a může se tak tedy dít jak elektronicky /prostředky výpočetní techniky/, tak i manuálně. Výraz informační systém je v zákoně použit jakožto obecný institut, který je pak v právních předpisech označován, nejčastěji s ohledem na tradice a zvyklosti, jako katalog, matrika, evidence, seznam, katalog, katastr i jinými výrazy. 36 Někdy dokonce zákonodárce používá i jakési zdvojení, když označuje např. evidenci za informační systém. Zákon se vztahuje na informační systémy veřejné správy, které jsou souborem informačních systémů sloužících pro výkon veřejné správy / 3 odst. 1/. Pojem veřejná správa /tj. státní 34 Zák. č. 95/2005 Sb., byla jeho působnost vymezena, resp. omezena tak, že se nevztahuje na věci svěřené do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. Ministerstvo informatiky vykonává působnost podle zákona o informačních systémech veřejné správy a dále např. podle zákona o poštovních službách, zákona o elektronických komunikacích a zákona o veřejných dražbách. 35 P. Mates, M. Matoušová: Evidence, informace, systémy. právní úprava, Codex Bohemia, Praha 1997, str Tamtéž, str

14 správa a veřejná samospráva/ zde bude třeba vykládat nikoli ve smyslu organizačním, ale funkčním /materiálním/ tj. jakožto činnost, resp. souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím nebo vládou. 37 Poněkud zavádějící je další část definice, která do této množiny informačních systémů zahrnuje i ty, které zajišťují činnosti podle zvláštních zákonů. Snad tu chtěl zákonodárce instruovat, že pojem informačního systému je třeba chápat v materiálním, obsahovém smyslu, bez ohledu na to, jak je nazván. Tomuto výkladu by svědčil i legislativní odkaz, v němž jsou demonstrativně vypočítávány některé evidence a rejstříky /mimo jiné nesprávně i obchodní rejstřík, který ovšem není informačním systémem veřejné správy/. Působnost zákona se vztahuje pouze na ty informační systémy orgánů veřejné správy, které představují výkon veřejné moci a nikoli na systémy, zajišťující vnitřní provoz příslušného orgánu jakými je např. oběh dokumentů uvnitř správního úřadu, správa majetku, evidenci návštěv apod. 38 Negativně je jeho působnost vymezena dále tím, že neplatí pro informační systémy, které vedou zpravodajské služby a to v celém rozsahu, dále Policie České republiky ovšem pouze pokud se týče prevence a odhalování trestné činnosti /zákon tedy platí např. na systémy podle zákona o pobytu cizinců nebo podle zákona o zbraních/, Ministerstvo financí podle zák. č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostních prověrek a Ministerstvo obrany při činnostech podle zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Mají-li však tyto informační systémy vazby na jiné informační systémy veřejné správy, zákon se na ně vztahuje avšak pouze v rozsahu těchto vazeb, ledaže by zvláštní právní předpis stanovil jinak Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a další státní orgány. Jinými správními úřady mohou být jak jiné ústřední orgány státní správy /např. Český statistický úřad, Úřad průmyslového vlastnictví nebo Český telekomunikační úřad/, tak i jiné ústřední orgány vykonávající státní správu /např. Úřad ochrany osobních údajů/, orgány územní a regionální /tzv. dekoncentráty jako celní úřady, katastrální úřady nebo finanční úřady/. Organy územní samosprávy se rozumí orgány obcí a vyšších územních samosprávných celků. Dalšími státními orgány jsou např. veřejné ozbrojené a neozbrojené sbory, Česká národní banka a soudy, ovšem pouze pokud vykonávají státní správu. Při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony /např. osobních údajů/ musí správci a provozovatelé informačních systémů dodržovat povinnosti stanovené těmito zákony /tedy např. chránit osobní údaje nebo poskytovat informace/. Některé základní pojmy definuje zákon v ustanovení 2. Zákonodárce se přitom zjevně v řadě případů inspiroval některými instituty zákona o ochraně osobních údajů, byť pro ně používá jiná označení. 39 Platí to o informační činností, kterou je získávání a poskytování informací, jejich reprezentaci daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, 37 K vymezení pojmu veřejné správy viz např. D. Hendrych a kolektiv: Správní právo. Obecná část, C. H. Beck, Praha 2003, str.6-7; V. Sládeček: Obecné správní právo, ASPI, Praha 2004, str. 15 a následující; P. Průcha: Správní právo obecná část MU, Brno 2004, str. 45 a následující. Jak připomíná R. Pomahač pojetí veřejné správy ve smyslu organizačním a materiálním se nepřekrývá, protože veřejnou správu vykonávají v určitém rozsahu i orgány moci zákonodárné, soudní a vládní /R. Pomahač, O. Vidláková: Veřejná správa, C. H. Beck, Praha 2002, str. 63/. 38 Zákon pro ne používá výraz provozní informační systémy / 2 písm. v/ a 3 odst. 5/. 39 Srovnej 4 písm. e/, písm. j/ a písm. k/ zák. č. 101/2000 Sb. 14

15 zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Tuto činnost provádějí správci, provozovatelé a uživatelé informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků. Dále je to správce informačního systému veřejné správy, kterým je ten subjekt určující podle zákona účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. 40 Mimo to hovoří zákon o správci datového prvku, tj. právním subjektu, který nové datové prvky předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení a správci číselníku, kterým je subjekt odpovědný za tvorbu a distribuci číselníku. 41 Provozovatelem informačního systému je subjekt provádějící alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. 42 Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje. Vytváření informačních systémů veřejné správy je proces zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění; Dalším důležitým institutem je standard informačních systémů veřejné správy, což je soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy. Tyto normy jsou uveřejňovány ve Věstníku, který vydává Ministerstvo informatiky. 43 Službou je činnost informačního systému uspokojující dané požadavky oprávněného subjektu spojená s funkcí informačního systému. Z hlediska fungování celého informačního systému veřejné správy má vyznané místo institut referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní, jímž je souhrn opatření povahy právní, technické, organizační i dalších, která vytvářejí jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, jež pak poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty a to i se systémy mimo území naší republiky. Rozhraní tedy slouží v prvé řadě k získávání a poskytování informací. 44 Např. podle vyhlášky č. 329/2003 Sb., informačním systému Státní veterinární správy je vytvářeno informační rozhraní k jiným subjektům veřejné správy, které představuje soubor opatření určující způsob výměny dat prostřednictvím datové sítě v okruhu působnosti Ministerstva zemědělství a rozhraní k veřejnosti, jimiž jsou webové stránky Státní veterinární správy poskytující veřejnosti informace z oblasti veterinární péče. Častěji však toto rozhraní nebývá konkretizováno a právní předpisy pouze ukládají povinnost, aby jeho prostřednictvím mohla být data sdílena, případně i dálkovým způsobem a podrobnosti jeho stanovení je ponecháno na správci informačního systému /např. vyhl. č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy/. Prostřednictvím rozhraní dochází ke sdílení dat, kdy je umožněn přístup k daným datům více subjektům současně. Konkrétní způsob sdílení stanoví vždy zvláštní právní předpisy /např. 40 Např. podle zákona o evidenci obyvatel /zák. č. 133/2000 Sb./ je správcem informačního systému evidence obyvatel Ministerstvo vnitra a provozovatelem je krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a ohlašovny. 41 Datovým prvek je jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována. Číselníkem je seznam přípustných hodnot datového prvku a to vesměs ve formě dvojic jímž je kódovaný údaj a hodnota jeho kódu. 42 Povinnosti provozovatele je dodržovat závazná ustanovení standardů a zajišťovat ochranu a bezpečnost informací. 43 Viz k tomu??? této kapitoly. 44 To, zda rozhraní splňuje stanovené podmínky stanoví a dále spravuje Ministerstvo informatiky. 15

16 zákon o evidenci obyvatel, zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů nebo zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů/. Informační systémy, produkty, resp. připojení k referenčnímu rozhraní smějí být zaváděny či používány v informačních systémech veřejné správy toliko na základě tzv. atestace. Jí se rozumí stanovení jejich shody příslušnými standardy, technickými normami, požadovaným stupněm bezpečnosti, případně na základě dosažení vyšší úrovně technických a užitných vlastností, než požadují standardy a technické normy. 45 Vzhledem k tomu, že stále větší počet kontaktů mezi orgány veřejné správy navzájem i vůči adresátům by se měl dít způsobem umožňujícím dálkový přístup vymezuje zákon tuto formu a to tak, že jde přístup do informačního systému prostřednictvím telekomunikačního zařízení, z nichž příkladmo uvádí internet. Vzhledem k tomu, že takový přístup je možný pouze u těch informačních systémů, které jsou vedené elektronicky, nepřicházejí ovšem jiné způsoby v současné době prakticky v úvahu. Rozvoj elektronických informačních služeb si vyžádal, aby byl upraven též portál veřejné správy, který zákon definuje jako informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy. Tento informační systém poskytuje systematicky utříděné a propojené informace o jednotlivých subjektech /v daném případě tedy orgánech vykonávajících veřejnou správu/, jejich činnostech a jejich výsledcích. 46 Zákon konečně vymezuje pojem veřejného informačního systému, jímž je ten, který vedou ministerstva, jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a další státní orgány nebo jiný informační systém poskytující služby veřejnosti /může jít např. o systém vedený orgány zájmové samosprávy/, za podmínky, že má vazby na informační systémy veřejné správy, tedy dochází k vzájemnému či jednostrannému poskytování služeb, např. sdílení dat. Otázkou je, co vyjadřuje adjektivum veřejného /informačního systému/, zda se tím má zákon na mysli, že jde o systém všeobecně přístupný nebo takový, který je veden některým veřejnoprávním subjektem. Zdá se, že správnější bude prvé pojetí, což vyplývá i z toho, že tyto systémy mají představovat službu pro veřejnost. Jako takové jsou pak ve zvláštních právních předpisech bud výslovně označeny /např. katastr nemovitostí/ nebo je veřejný tím, že do něj může každý nahlížet, činit opisy, výpisy a kopie /např. seznam léčivých přípravků podle zák. č. 79/1997 Sb., o léčivech/. Základní úkoly při výkonu státní správy na úseku informačních systémů veřejné správy úplní Ministerstvo informatiky / 4/. Dílem jde o činnosti koncepční a koordinační, dílem pak o vlastní rozhodování, což činí ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy. Do prvé skupiny náleží např. úkol vyhledávat, zpracovávat, ukládat a vytvářet nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy, zpracovávat návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy a připravovat či koordinovat přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy. Dále ministerstvo zajišťuje tvorbu standardů, stanoví a spravuje referenční rozhraní, vytváří a spravuje veřejně přístupný informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy, vytváří a spravuje veřejně přístupný informační systém o datových prvcích, vytváří a spravuje portál veřejné správy. 45 Podrobnosti srovnej 5 odst. 2 písm. c/ a 6 zákona, jejichž rozbor je podán v části??? této kapitoly. 46 Tento portál je v současnosti www. gov. cz. Usnesením vlády číslo 237/2004 bylo ministru informatiky uloženo, aby do připravil zadání a zprovoznění druhé fáze portálu veřejné správy /V Smejkal a kolektiv, cit. práce, str

17 Samostatně pak ministerstvo provádí kontrolní a rozhodovací a další činnosti. Náleží mu kontrolovat u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených zákonem o informačních systémech veřejné správy, hodnotit projekty, které mají meziresortní dopady na informační systémy veřejné správy, vyjadřovat se k projektům informačních systémů veřejné správy a jejich finančním nárokům a vyhlašovat standardy. 47 Dále vydává, resp. odnímá pověření k výkonu atestací v rámci informačních systémů veřejné správy a stanovit pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní. Kontroluje u správců informačních systémů veřejné správy, není-li použitím nové verze produktů nebo změnou jimi vedených informačních systémů informační systém podstatně změněn či zda správce neprovozuje neatestovaný informační systém. 48 Jak bylo zmíněno, vydává Věstník, v němž uveřejňuje standardy a oznamuje jejich platnost, seznam atestačních středisek, udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Jeho obsah zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo konečně též ukládá sankce za porušení povinností stanovených zákonem o informačních systémech veřejné právy. Jde jednak o postih deliktů právnických osob, jednak tzv. smíšených správních deliktů. Postižen může být orgán veřejné právy, který poruší povinnosti uložené v 5 odst. 2. Provozovateli hrozí pokuta pokud by nedodržoval závazná ustanovení standardů, nezajišťoval ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému. Atestační středisko se dopustí porušení zákona pokud by nedodržovalo závazné standardy, resp. nemůže-li je dodržovat tuto skutečnost neoznámilo Ministerstvu informatiky, provádí atestaci, na jejímž vývoji, přípravě nebo výrobě či obchodu s nimi se podílelo nebo poruší některou povinnost související s vydáním atestu /např. neuvede dobu jeho platnosti/ 49 Za porušení jednotlivých povinností může být uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč. Jednotlivé orgány veřejné správy mají podle 5 provádět výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačních systémů, které vytvářejí a spravují. Citované ustanovení ukládá, aby se tak dělo v rozsahu jejich zákonné působnosti, což je jistě nadbytečné, vzhledem k tomu, že jakožto státní orgány, mohou svoji činnost vyvíjet toliko v rozsahu a způsobem, které stanoví zákon. Při výběru stanovených prostředků a produktů musí samozřejmě respektovat požadavky stanovené pro provozování informačních systémů. K jejich povinnostem dále náleží vytvářet koncepční záměry pro vedení informačních systémů v souladu s vládou schválenými dokumenty v oblasti informačních systémů veřejné správy. Tyto dokumenty přijímá vláda formou usnesení. S tím pak úzce souvisí povinnost spolupracovat s Ministerstvem informatiky při plnění jeho úkolů. 50 Jsou povinny dodržovat závazná ustanovení standardů a uplatňovat ve všech fázích životního cyklu informačního systému požadavky vyplývající ze standardů. V případě nově vytvářených informačních systémů mají zajistit udělení atestu ve shodě se závaznými standardy či na základě dosažení vyšší úrovně technických nebo užitných vlastností, než 47 Tyto standardy jsou vyhlašovány ve Věstníku ministerstva /viz např. standard pro informační systémy v oblasti personální a platové, Věstník 1/2004 nebo standard stanovící náležitosti životního cyklu IS, Věstník 3/2003/. 48 V rámci výkonu kontrolních pravomocí může ministerstvo ukládat opatření k nápravě. Vzhledem k tomu, že při výkonu kontroly postupuje podle zákona o státní kontrole /zák. č. 552/1991 Sb./ je výslovná úprava této pravomoci fakticky nadbytečná. 49 Skutkové podstaty jsou v tomto zákoně ovšem formulovány obecně, což nevyhovuje stávajícím požadavkům na právní úpravu správních deliktů, která vyžaduje, jejich konkretizaci. Obdobně chybí např. dnes všeobecně zaváděné liberační důvody. 50 Srovnej např. usnesení vlády číslo 1306/

18 požadují standardy a technické normy před uvedením do provozu a nesmějí žádné informační systém uvádět do provozu bez udělení atestu. Pro jimi spravované informační systémy musí zajistit udělení atestů ve shodě se standardy a to nejpozději do jednoho roku od vydání nového standardu. 51 Dále mají jakožto správci číselníků tyto zveřejňovat a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, poskytovat informace uložené v jimi provozovaném informačním systému ve stanoveném rozsahu i jinému orgánu veřejné správy výhradně prostřednictvím referenčního rozhraní zveřejňovat bez zbytečného odkladu informace o informačním systému, který provozují, poskytovaných službách a používaných datových prvcích, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak a to opět i způsobem umožňujícím dálkový přístup, zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaných informačních systémů a spolupracovat s Ministerstvem informatiky při výkonu kontroly, včetně povinnosti odstranit ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky Informační systémy veřejné správy /příklady právní úpravy/ Jak bylo zmíněno, lze pojem informační sytém chápat jednak jako legální pojem, používaný např. v zák. č. 365/2000 Sb., zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů nebo zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jednak coby zastřešující institut, pod nímž jsou zahrnovány veškeré databáze, jejichž účelem je systematicky zpracovávat /pořizovat, třídit, poskytovat atd./ informace v určité oblasti a k tomuto účelu disponují informačními zdroji, technologickou základnou a personálním vybavením s cílem iniciovat určité činnosti a procesy v této oblasti. 53 Tyto další databáze bývají označovány jako evidence, seznamy, kartotéky a jinými výrazy. Počty informačních systémů ve veřejné správě, v tomto druhém pojetí se pohybují dnes již spíše v řádu stovek a lze je členit podle celé řady kritérií. Informační systémy přístupné dálkovým způsobem a/ Poskytování údajů mezi orgány veřejné správy V českém právním řádu dosud neexistuje obecný předpis, který by reguloval poskytování údajů mezi orgány veřejné správy ani mimo tuto sféru. Tzv. kompetenční zákon /zák. č. 2/1969 Sb./, stanoví sice v 27, že ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady a nižší orgány státní správy jim podávají zprávy a sdělují údaje, které si příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů. Toto ustanovení je 51 Z této povinnosti může Ministerstvo informatiky udělit výjimku, ovšem nejdéle na dobu šesti měsíců, přičemž tato výjimka není možná tam, kde jde o atestaci připojení k referenčnímu rozhraní. 52 Při plnění uvedených povinností musí ovšem dodržovat i povinnosti stanovené zvláštními zákony, které mohou např. vyloučit zveřejňování či poskytování určitých informací /např. pokud jde o utajované skutečnosti nebo osobní údaje/. 53 Definic informačního systému existuje samozřejmě celá řada a liší se od sebe s ohledem na to zda je kladen důraz na systém nebo jeho obsah, použití termínů, oblast, pro kterou je vymezován atd. V zásadě však lze říci, že na uvedených znacích se definice více méně shodují. Viz např. Y. J. Kin, E. J. Garrity, G. L. Sanders: Sukces Measures of Informations System, Encyklopedia of Information Systéme, Volum 4, Academic Press, California 2003; J. W. Wilkinson: Accounting and Informations Systems, New York 1982; M. Žák a kolektiv: Velká ekonomická encyklopedie, Linde, Praha 2002; K. Adamová, L. Křížkovský, J. Šouša, J. Šoušová: Politologický slovník, C. H. Beck, Praha 2001; Z. Molnár: Moderní řízení informačních systémů, Grada, Praha 1992, str

19 však spíše proklamativní než normativní povahy, 54 takže v praxi má skutečný význam to, zda existuje zvláštní úprava, v níž je taková povinnost, resp. možnost výslovně zakotvena. Nevýhodou tohoto stavu je, že komunikace se takto omezuje pouze na uvedené subjekty a to pouze ve stanoveném rozsahu. Informačním systémem, z něhož jsou poskytovány údaje dálkovým způsobem nejširšímu okruhu orgánů veřejné správy je evidence obyvatel, který patří mezi tzv. základní informační systémy veřejné správy. V evidenci obyvatel jsou vedeny údaje o státních občanech České republiky, cizincích, kteří mají povolený pobyt nebo přechodný pobyt či trvalý pobyt na území České republiky a cizincích, kteří na území republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza nebo jímž byl udělen azyl / 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů /zákon o evidenci obyvatel/, ve znění pozdějších předpisů/. Poskytovat údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup, 55 zmocňuje zákon Ministerstvo vnitra, které je správcem tohoto informačního systému, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud to umožňuje zákon o evidenci obyvatel nebo zvláštní právní předpis a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem /v praxi vymezuje tyto podmínky vždy zákon/. Celkový rozsah poskytovaných údajů je dán okruhem záležitostí, které příslušný státní orgán v dané oblasti vykonává a vždy by se tak měl dít, pouze v rozsahu, který je dán konkrétní potřebou, což plyne z generální zásady, že lze osobní údaje shromažďovat pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění účelu zpracování údajů stanovené v 5 odst. 1 písm. d/ zákona o ochraně osobních údajů. Takových odkazů existuje v našem právním řádu celá řada. Tak např. podle 60 odst. 8 živnostenského zákona, má z tohoto informačního systému Ministerstvo vnitra poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu údaje potřebné pro vedení ústřední evidence podnikatelů. 56 Pro tento účel se z evidence obyvatel poskytují o občanech České republiky, kteří jsou podnikateli, odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, statutárními orgány nebo jejich členy, jméno, resp. jména, příjmení, resp. rodné příjmení, datum narození a rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, datum, místo a okres úmrtí, případně datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, případně den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. Prakticky shodné údaje jsou poskytovány též pokud se týče cizinců, kteří jsou subjekty oprávněnými provozovat živnost nebo odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, statutárními orgány nebo jejich členy a navíc ještě údaj o druhu a adrese místa pobytu, Tyto údaje jsou poskytovány v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. Samotný tento informační systém je pak veden způsobem, který umožňuje dálkový přístup. České správě sociálního zabezpečení jsou pro výkon správy ve věcech důchodového pojištění poskytovány elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje jednak z evidence obyvatel, jednak z registru rodných čísel údaje o osobách, které nejsou v evidenci obyvatel vedeny, ale jímž bylo přiděleno rodné číslo 57 / 11a zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a 54 V praxi může situaci ještě zkomplikovat válka mezi úřady, které si z prestižních, politických i jiných důvodů odmítají informace poskytovat či vyměňovat. 55 Mimo to mohou být údaje z evidence obyvatel poskytovány i na technickém nosiči dat a výpisem z informačního systému. 56 V tomto informačním systému jsou vedeny údaje z živnostenských rejstříků, které vedou příslušné živnostenské úřady??? ověřit. 57 Jedná se např. o cizince, jímž bylo rodné číslo přiděleno k jejich o žádosti pro účely veřejného zdravotního pojištění. 19

20 provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů/. Poskytovanými údaji jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, datum a místo narození, pohlaví a jeho změna, rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, resp. i předchozích pobytů, jeho počátek a počátek ukončení na území České republiky, zbavení /omezení/ způsobilosti k právním úkonům, údaje o zákazu pobytu, rodné číslo rodičů, resp. jiného zákonného zástupce, rodinný stav a jeho změny, rodné číslo manžela a dětí, u dítěte osvojeného jeho původní i nové identifikační údaje a údaje o osvojení, datum, místo a okres úmrtí, případně den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. U cizinců, jímž byl povolen pobyt se poskytuje místo, resp. kromě uvedených údajů dále např. údaj o místu a státu na jehož území se narodil, druh a adresa místa pobytu, číslo a platnost povolení k pobytu, počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu a správní vyhoštění, jakož i vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území republiky. V mnoha ohledech shodný okruh údajů je, rovněž elektronickým způsobem a dálkově poskytován z těchto evidencí Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory a to o stejné skupině osob pro oblast státní sociální podpory podle 63 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů nebo Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního, podle 27a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů. Český telekomunikační úřad má právo získávat stanovený okruh údajů z evidence obyvatel od Ministerstva vnitra, krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a to rovněž i způsobem umožňujícím dálkový přístup / 134 zákona o elektronických komunikacích, zák. č. 127/2005 Sb./. Vyžadovat je může pouze k účelům a také v rozsahu, který je potřebný k plnění jeho zákonem stanovených úkolů vymezených zákonem o elektronických komunikací. K dalším orgánům, které mohou získávat dálkově údaje z evidence obyvatel patří např. zeměměřické a katastrální orgány pro účely vedení katastru nemovitostí /zák. č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů/, 58 Ministerstvo dopravy a obecní úřady obcí s rozšířenou působností k vedení registru řidičů a centrálního registru řidičů /zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů/, pozemkové úřady k pozemkovým úpravám /zák. č. 139/2002 Sb., pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zák. č. 53/2004 Sb./, Ministerstvo kultury pro řízení o registrace církve, pro potřeby ověření osobních údajů členů orgánů církví a další činnosti / zák. č. 3/2002 Sb. svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů/, Ministerstvu financí např. pro účely správy daní nebo přezkoumávání rozhodnutí finančních ředitelství podle zák. č. nebo 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nebo Rejstřík trestů /zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů/ Příslušný orgán správy katastru nemovitostí má v případě, kdy zjistí nesoulad mezi údaji v obou informačních systémech, provést šetření a pokud by zjistil, že údaje v katastru jsou správné, uvědomí o tom Ministerstvo vnitra /nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů z katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel/. 59 Zatím u všech uvedených informačních systémů je okruh údajů poskytovaných z evidence obyvatel, resp. registru rodných čísel vymezen, u Rejstříku trestů je jen obecný odkaz, že je oprávněn získávat údaje z evidence obyvatel bez bližší konkretizace. Zde pak bude třeba vycházet z obecné zásady minimalizace, podle níž lze 20

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění po

Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění po Ochrana osobních údajů a informační systémy ve veřejné správě Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně

Více

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategický dokument se v současné době tvoří. Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra

Více

Příloha č. 3 zadávací dokumentace

Příloha č. 3 zadávací dokumentace Příloha č. 3 zadávací dokumentace 1. Stávající stav 1.1. Východiska pro systém základních registrů Současný systém veřejné správy vychází a bude i nadále založen na principech hierarchického modelu v podobě,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. ledna 2015 č. 21 k Implementačním plánům Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, změně Strategického

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Ministerstvo vnitra Odbor strukturálních fondů Ing. Radka Soukupová 7.4.2009 Ministerstvo vnitra ČR tzv. zprostředkující subjekt pro Integrovaný operační

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.1 Úplné elektronické podání Ministerstvo vnitra Správa základních registrů, OSS,

Více

Dlouhodobé řízení ISVS

Dlouhodobé řízení ISVS Dlouhodobé řízení ISVS Základní principy a hlavní procesy dlouhodobého řízení ISVS Verze 1.01 Obsah Úvod... 3 1 Předmět... 4 1.1 Seznam použitých zdrojů... 4 1.2 Slovník použitých pojmů a zkratek... 5

Více

Soustava veřejných rozpočtů 10

Soustava veřejných rozpočtů 10 Soustava veřejných rozpočtů 10 Ing. Yvona Legierská 30.10.2015 1 30.10.2015 1. Soustava veřejných rozpočtů a její právní úprava a ekonomický význam 2. Rozpočtový proces 3. Územní rozpočty 4. Hospodaření

Více

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu 9. prosince 2009 Obsah - Z čeho vycházíme - Význam

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období 55 Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

Organizace veřejné správy v ČR. Státní správa

Organizace veřejné správy v ČR. Státní správa Organizace veřejné správy v ČR Státní správa Veřejná správa souhrn veřejně prospěšných činností, které sledují veřejný (státní, obecní) zájem (cíl) soubor osob a institucí (orgánů a subjektů veřejné správy),

Více

Organizace veřejné správy II. Olga Pouperová

Organizace veřejné správy II. Olga Pouperová Organizace veřejné správy II Olga Pouperová Organizace VS přehled: Státní správa vykonávána přímo subjektem stát Státní správa vykonávána nepřímo Samospráva subjektem veřejnoprávní korporace odlišné od

Více

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR 01. Ústava České republiky 01. Historické souvislosti

Více

Digitální mapa veřejné správy

Digitální mapa veřejné správy Digitální mapa veřejné správy jako stěžejní projekt egovernment a základní nástroj politiky státu v oblasti prostorových informací RNDr. Eva Kubátová Obsah Z čeho vycházíme Úloha MV v oblasti prostorových

Více

V/3 Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence

V/3 Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence V/3 Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence Cíl kapitoly Cílem kapitoly je poskytnout vedoucím úředníkům územních samosprávných celků základní informace o problematice zajišťování

Více

Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek

Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek Výkon veřejné správy a její reformy Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek Koncepce reformy veřejné správy 90 léta min. stol. nultá fáze reformy VS Vytvoření krajů Ukončení okresních úřadů Obce s rozšířenou

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu Prostorové informace jako součást digitální budoucnosti,

Více

Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy

Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy Technická mapa v kontextu digitální mapy veřejné správy Eva Kubátová 15. listopadu 2010, Praha, Novotného lávka 5 Obsah prezentace - Úvod - Úloha MV v oblasti ICT - Úloha MV v oblasti prostorových dat

Více

Základní registry celková koncepce

Základní registry celková koncepce Základní registry celková koncepce Ondřej Felix Ministerstvo vnitra 15. prosince 2008. Praha 1 Proč jsou třeba základní registry roztříštěnost, nejednotnost a multiplicity v různých evidencích veřejné

Více

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec Ministerstvo vnitra Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly e-mail: tomas.jirovec@mvcr.cz tel.:

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEHO VZTAH K OSTATNÍM INFORMAČNÍM SYSTÉMŮM

INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEHO VZTAH K OSTATNÍM INFORMAČNÍM SYSTÉMŮM INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEHO VZTAH K OSTATNÍM INFORMAČNÍM SYSTÉMŮM Vladimír Šmíd Masarykova univerzita v Brně, Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, ČR e-mail: smid@rect.muni.cz Abstrakt V roce 2000

Více

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Postup realizace

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Postup realizace Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 Postup realizace Strategické cíle Strategického rámce 1. Modernizace veřejné správy (rozpracováno do 4 specifických cílů) 2.

Více

GeoInfoStrategie. Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace včeské republice do roku 2020

GeoInfoStrategie. Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace včeské republice do roku 2020 GeoInfoStrategie Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace včeské republice do roku 2020 Eva Kubátová, Ministerstvo vnitra, koordinátorka projektu GIS VS 2015, Praha, 4. 5. května 2015

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Koncepce budování informačních systémů veřejné správy

Koncepce budování informačních systémů veřejné správy NÁVRH Koncepce budování informačních systémů veřejné správy Obsah: Strana 1. Úvod 2 2. Problémy, cíle, podmínky a prostředky pro realizaci Koncepce.. 3 2.1. Problémy ISVS 3 2.2. Cíle ISVS. 3 2.3. Podmínky

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Legislativní vymezení krizového řízení Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Veřejná správa a regionální rozvoj

Veřejná správa a regionální rozvoj Veřejná správa a regionální rozvoj Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Kontakt Katedra humanitních věd PEF ČZU budova PEF místnost č. 173 konzultace Po 15:30-17:00 Čt 16:30-18:00 e-mail cmejrek@pef.czu.cz

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny

Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

Informace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR

Informace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR Informace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR Ministerstvo vnitra - odbor Hlavního architekta egovernmentu Rady vlády pro informační společnost (RVIS), 10.6. 2016 Osnova 1. Definice otevřených

Více

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

Předkládací zpráva. Obdobně se postupuje při stanovení systemizace pracovních míst.

Předkládací zpráva. Obdobně se postupuje při stanovení systemizace pracovních míst. II. Předkládací zpráva Vládě České republiky se předkládá materiál Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2016 na základě 184 odst. 3 a 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě

Více

Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci - (dále jen ROS )

Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci - (dále jen ROS ) Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci - (dále jen ROS ) Ing. Jan Fischer, CSc. Český statistický úřad jan.fischer@czso.cz Obsah prezentace Legislativní úprava

Více

1. Integrační koncept

1. Integrační koncept Příloha č. 2: Technický popis integrace 1. Integrační koncept Z hlediska koncepčního budování Smart Administration na Magistrátu města Mostu je možno hovořit o potřebě integrace tří úrovní systémové architektury

Více

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Význam státního mapového díla pro státní geoinformační politiku

Význam státního mapového díla pro státní geoinformační politiku Význam státního mapového díla pro státní geoinformační politiku Ministerstvo vnitra RNDr. Eva Kubátová Nemoforum, Seminář k digitalizaci katastrálních map, 4. prosince 2008, Praha Obsah prezentace - Úloha

Více

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková,

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 250 USNESENÍ hospodářského výboru ze 42. schůze konané dne 15.

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 250 USNESENÍ hospodářského výboru ze 42. schůze konané dne 15. Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2000 3. volební období 250 USNESENÍ hospodářského výboru ze 42. schůze konané dne 15. června 2000 k vládnímu návrhu zákona o informačních systémech veřejné

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu Lekce: 9 Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Soustavu strategických, programových

Více

Aktuální změny legislativy

Aktuální změny legislativy Aktuální změny legislativy Novela zákona o obcích Návrh nového odměňování zastupitelů Mgr. Veronika Benešová Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR 22. říjen 2015 Legislativní změny

Více

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

Organizace veřejné správy v ČR

Organizace veřejné správy v ČR Organizace veřejné správy v ČR Přednáška č. 3 Ústřední státní správa JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011 Pojem ústřední správa Odvozen od rozsahu působnosti Opozitum pojmu územní V literatuře se objevuje

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 345 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 2 - ZÁKON

Více

Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky

Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky Mgr. Tomáš Kroupa Ministerstvo vnitra - Samostatné oddělení hlavního architekta egovernmentu Agenda Proč to všechno děláme Co máme za sebou Co nás

Více

STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP

STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP Ing. Ivan Seyček Vedoucí oddělení realizace řešení a provozu Odbor informatiky MHMP 1 / 30. dubna 2009 AGENDA PREZENTACE 1. Strategie Odboru informatiky MHMP

Více

Informační systémy veřejné správy (ISVS)

Informační systémy veřejné správy (ISVS) Informační systémy veřejné správy (ISVS) zákon č.365/2000 Sb. ve znění pozdějších změn Informační systémy veřejné správy soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy Správci ISVS

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Legislativní změny připravované odborem veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

Legislativní změny připravované odborem veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Legislativní změny připravované odborem veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra 1 část první zlepšení provazby zákona o obcích a občanského zákoníku Dopady občanského zákoníku do zákona o

Více

Setkání Ministerstva vnitra se zástupci univerzit věnujících se oblasti veřejné správy 14. července, Praha

Setkání Ministerstva vnitra se zástupci univerzit věnujících se oblasti veřejné správy 14. července, Praha Setkání Ministerstva vnitra se zástupci univerzit věnujících se oblasti veřejné správy 14. července, Praha Ing. Mgr. David Sláma Ředitel odboru Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo

Více

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5 odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Nad Štolou 3 Praha 7 170 34 Č. j. MV-136105-3/OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5 Společné stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence

Více

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR 19. ročník vodohospodářské výstavy VODOVODY KANALIZACE, 19. - 21. května 2015 Praha,

Více

NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY

NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY Pavel Vlček VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra informatiky v ekonomice, Sokolská 33, 701 21 Ostrava, pavel.vlcek@vsb.cz Abstrakt Následující text se zabývá

Více

Zásadní změny zákona o krizovém řízení

Zásadní změny zákona o krizovém řízení Zásadní změny zákona o krizovém řízení Obsah prezentace 1. Úvod do problematiky 2. Orgány krizového řízení 3. Další zásadní změny 4. Kritická infrastruktura 5. Systém určování prvků kritické infrastruktury

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů zákon č. 101/2000 Sb. Působnost zákona Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a

Více

Národní sada prostorových objektů z pohledu krajů. Mgr. Jiří Čtyroký IPR Praha

Národní sada prostorových objektů z pohledu krajů. Mgr. Jiří Čtyroký IPR Praha Národní sada prostorových objektů z pohledu krajů Mgr. Jiří Čtyroký IPR Praha Výchozí stav Fixní (omezené) zdroje primárních geodat Heterogenní pojetí agend VS při využívání zdrojů geodat Neefektivní procesy

Více

Směrnice starosty SH ČMS

Směrnice starosty SH ČMS Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Starosta sdružení, Římská 45, Praha 2 Směrnice starosty SH ČMS Ročník: 2016 V Praze dne: 29. 9. 2016 Číslo: 1 Směrnice starosty SH ČMS k nakládání s osobními údaji

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Legislativa kybernetické bezpečnosti Kritická informační infrastruktura a Významné informační systémy Ing. Dušan Navrátil Ředitel

Legislativa kybernetické bezpečnosti Kritická informační infrastruktura a Významné informační systémy Ing. Dušan Navrátil Ředitel Legislativa kybernetické bezpečnosti Kritická informační infrastruktura a Významné informační systémy Ing. Dušan Navrátil Ředitel Václav Borovička Legislativa kybernetické bezpečnosti o Existuje množství

Více

4 Poskytování informací. (1) Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním.

4 Poskytování informací. (1) Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním. V Praze dne 28. května 2008 Vážení členové Konzultační skupiny, dovoluji si vám předložit k následné diskuzi návrhy zpracovatelů informací veřejného sektoru, tak jak byly prodiskutovány na platformě Iniciativy

Více

Ochrana osobních údajů a informační systémy ve veřejné správě Ochrana osobních údajů Pozdrav od účastníka XXII. kongresu ASE v Praze 15.10.2009 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 2 Roger K. Crouch 15.10.2009 Zdeněk

Více

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže DOKUMENTY EU Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže Informační podklad ke sdělení Komise Vzorová dohoda o postavení jednotek podle čl. 54 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624

Více

egon myslí 30. Den malých obcí

egon myslí 30. Den malých obcí egon myslí 30. Den malých obcí Zdeněk Zajíček náměstek ministra vnitra Co všechno egon umí Co všechno egon umí 787 000 ověřených výpisů Co všechno egon umí KIVS Co všechno egon umí Společně šetříme více

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Strategie a Perspektivy ČP OZ ICT Služby 2015

Strategie a Perspektivy ČP OZ ICT Služby 2015 Strategie a Perspektivy ČP OZ ICT Služby 2015 Jan Přerovský Česká pošta, s.p., Odštěpný závod ICT služby 9. 9. 2014 1 Mikulov 09.09. 2014 Obsah Obsah Cíle strategie předpoklady úspěchu strategie přehled

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 5. volební období 56. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

IDG Storage world, Ing. Miloš Šnytr

IDG Storage world, Ing. Miloš Šnytr IDG Storage world, 26.2.2013 Ing. Miloš Šnytr Informace o firmě Sloupec obchodních dat je typ pole, které umožní přidat jakoukoliv entitu definovanou v Katalogu obchodních dat. Informace o osobě Osobním

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie)

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie) Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany

Více

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Vzdělávací a informační centrum FLORET, Průhonice 24. 25. listopadu 2009 Obsah - Z čeho vycházíme - Význam INSPIRE

Více

ČÁST PRVNÍ. Předmět úpravy. Vymezení pojmů

ČÁST PRVNÍ. Předmět úpravy. Vymezení pojmů Úplné znění zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 517/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem

Více

NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze NIPEZ / NEN

NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze NIPEZ / NEN NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NIPEZ / NEN Praha 18. 9. 2014 Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

Více

Aktivity Ministerstva vnitra ČR v oblasti ICT pro orgány územní samosprávy

Aktivity Ministerstva vnitra ČR v oblasti ICT pro orgány územní samosprávy Aktivity Ministerstva vnitra ČR v oblasti ICT pro orgány územní samosprávy RNDr. Pavel Bureš odbor informatizace veřejné správy sekce informatiky Ministerstvo vnitra ČR ITAPA 2006 Bratislava 1 Úvod Reforma

Více

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu Jaroslav Šmíd Tel.: 420 257 283 333 e-mail: J.Smid@nbu.cz 30.5.2013 1 30.5.2013 1 Internet hybná síla globální ekonomiky

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ INFORMAČNÍ STRATEGIE ČR Na Lisabonském summitu Evropské rady v roce 2000 byl schválen strategický cíl přeměny Evropské unie do roku 2010 v nejkonkurenceschopnější a

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Návrh II. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 24 odst. 7, 29 odst. 7 a 30 odst. 9:

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

Atestace informačních systémů veřejné správy. Vladimír Matějíček 5.12.2007

Atestace informačních systémů veřejné správy. Vladimír Matějíček 5.12.2007 Atestace informačních systémů veřejné správy Vladimír Matějíček 5.12.2007 Co se atestuje a jak? Předmět atestace Dlouhodobé řízení ISVS informační koncepce provozní dokumentace (bezpečnostní politika)

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor veřejného investování, květen 2011 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Obsah prezentace 1. Základní vymezení NIPEZ... 3-6

Více

Pojetí veřejné správy a její členění

Pojetí veřejné správy a její členění MODUL 2 - Veřejná správa Úvod Vstoupili jsme do části vstupního vzdělávání následného nazvané Veřejná správa. Jejím cílem je zprostředkovat základní znalosti a vědomosti v této problematice orientované

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 28/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 28/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 28/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno

Více

ITAPA 2006 - Bratislava

ITAPA 2006 - Bratislava Informační a komunikační technologie jako prostředek pro rozvoj a konkurenceschopnost regionů ITAPA 2006 - Bratislava Miloš Vystrčil, hejtman kraje Vysočina Struktura prezentace Základní fakta o kraji

Více