Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, Jihlava Tel./fax.:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: region@rda-vysocina."

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (PROFIL MĚSTA) Verze - červen 2005

2 Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, Jihlava Tel./fax.: Na vypracování Strategie rozvoje města Telče (profil města) se podíleli: Mgr. Radek Veselý Vladimír Švec Dis. Ing. Marie Davidová Ing. Petr Palich Bc. Luboš Muzikář Ilona Bémová RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV Mgr. Abrahám Hofhanzl Konzultant RRAV RRA Vysočina 2

3 OBSAH: OBSAH: ÚVOD MĚSTO TELČ Historický vývoj Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR Významnost města Telče v sídelním systému ČR Administrativní význam města Telče Vývoj území města Telče Mikroregion Telčsko Sídelní struktura města Poloha města Telče Základní informace o městě SOCIO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Demografické poměry města Telče Vývoj počtu obyvatel města Struktura populace města Telč Domácnosti, jejich struktura a vybavení Struktura domácností Vybavenost domácností Bydlení ve městě Telči Domovní fond Bytový fond HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TELČE Ekonomická základna města Telče Struktura hospodářství Zemědělství Průmysl Stavebnictví Služby Příležitost na rozvoj podnikání TRH PRÁCE Potenciál zaměstnanosti Vyjížďka za prací Vzdělanostní struktura zaměstnaných Struktura zaměstnanosti Nezaměstnanost Struktura nezaměstnanosti Délka nezaměstnanosti Nezaměstnanost podle věku Nezaměstnanost podle vzdělání Volná pracovní místa RRA Vysočina 3

4 6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA Školství Mateřská škola Základní školy Střední školy Celoživotní vzdělávání Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže Zdravotnictví Sociální péče a služby Dům s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba Domov důchodců Dětský domov Telč Sociální odbor MěÚ Telč Projekt "Zdravé město" Kultura, sport, volný čas Kulturní infrastruktura Sportovní zařízení Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení Kulturní, sportovní a jiné společenské akce Zahraniční partnerská města Telče CESTOVNÍ RUCH Stručná charakteristika města z pohledu CR Kulturní předpoklady Památky Muzea a galerie Ostatní kulturní zařízení Významné kulturní akce Přírodní předpoklady Mikroregion Telčsko z pohledu CR Turistická infrastruktura Ubytování ve městě Kongresová turistika Stravovací kapacity Školní statek Telč Propagace města Informační centrum Internet Propagační materiály Turistické trasy Cyklistické trasy Naučné (tématické) cykloturistické trasy Pěší, naučné a běžecké trasy Železniční trať Kostelec-Telč-Slavonice-Waidhofen an der Thaya Volný čas, vyžití návštěvníků Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR RRA Vysočina 4

5 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Doprava Místní komunikace Nemotorová doprava Parkovací kapacity Veřejná autobusová doprava Dopravní vybavenost území Železniční doprava Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Kanalizace Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Telekomunikace Zásobování teplem Územně plánovací dokumentace ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ochrana a péče o životního prostředí Nakládání s odpady Ochrana ovzduší Ochrana vod Městská zeleň, Ochrana přírody a krajiny EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA Finanční analýza Plnění příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Plnění výdajů SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE RRA Vysočina 5

6 1. ÚVOD Telče je souhrnným dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by se měla odrazit strategie dalšího dlouhodobého a cílevědomého rozvoje města. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých údajů, jejich aktuálnosti a proměnlivosti prostředí nemůže Telče postihnout naprosto všechny problémy a faktory, které ovlivňují život města. I přesto je však tento dokument možno považovat za souhrnný a komplexní zdroj informací o Telči všem potenciálním zájemcům. Za zpracovatele Strategického plánu rozvoje města Telče byla vybrána Regionální rozvojová agentura z.s.p.o. (RRAV) se sídlem v Jihlavě. RRA Vysočina 6

7 2. MĚSTO TELČ 2.1 Historický vývoj Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli). V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci povolaní na zámek pomáhají měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků a tak Lucie Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč (i na Hradec) r svého manžela Viléma Slavatu (známého místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod. Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Telč i celý kraj trpí pod švédskými (ale i císařskými) vojsky. Město bylo r i krátce obsazeno a vyrabováno Švédy. Panství spravovali mužští členové rodu (Vilém, Jáchym Oldřich, Ferdinand Vilém), do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova po prostředním z nich Františka, roz. hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej přímo proti zámku (1655), kostel Jména Ježíš (1667), přestavuje bývalou sladovnu pod farním kostelem v konvikt sv. Andělů (jakousi chrámovou hudební školu), zakládá nový hřbitov na Podolí (1676). V té době je založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Také Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn Františky, Jan Karel Jáchym, generální představený karmelitánského řádu, se přes papežský dispens odmítá vrátit na rodové statky. V Telči nastupuje rod Lichtensteinů Kastelkornů, ale už první z nich František Antonín (postavil kostel sv. Jana Nepomuckého a rozšířil kapli sv. Vojtěcha) umírá 1761 bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. Podstatští Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu vysídleni do Rakouska. 18. století je poznamenáno nejprve vrchnostenským útiskem, poté však nastává vzestup měšťanského stavu a majetnější měšťané si krášlí město kašnami, mariánským sloupem, sochami a kaplemi. V druhé polovině století přicházejí jozefínské změny: 1773 je zrušen jezuitský řád (z koleje se stávají kasárna), o rok později gymnázium, 1785 kostel sv. Ducha a další kaple. Nastává germanizační období ve školách, ve veřejném životě i v rodinách. Počátek 19. století je ve znamení industrializace. V bývalém Slavatovském dvoře vzniká Langova továrna na sukna, která měla až 600 zaměstnanců. Druhá půle 19. století přinesla RRA Vysočina 7

8 posun v národním uvědomění. Důležitou roli hrály školy, od 60. let již české, včetně nižší reálky, založené Díky učitelům a profesorům i dalším, kteří tu působili (nakladatel Šolc aj.), vznikaly spolky (Občanská beseda, Omladina, Sokol, Národní jednota) a Telč hrála významnou roli v celém jihozápadním moravském regionu. Postavením železnice z Kostelce do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouské Švarcenavy skončila i komunikační izolace města. Rozproudil se nový kulturní i hospodářský život. Telč ožila a rostla. Uvnitř mezi rybníky a branami si však podržela půvabnou tvář Zachariášových časů. To je také důvod, proč bylo historické jádro města zapsáno v r na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 2.2 Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR Významnost města Telče v sídelním systému ČR Město Telč patří se svými šestitisící obyvateli mezi malá města v rámci sídelního systému České republiky. Velikost města se odvíjí jednak od periferní polohy města v kraji, jednak také od charakteristické velikosti měst v dané lokalitě. V okolním území města Telče převládají především menší města (viz Map.příl. 2.1), která vytváří základní kostru sídelního systému (tzn. zajišťují např. základní služby pro venkovská sídla, pracovní příležitosti aj.). Na obecném postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, jednak v rámci regionálního působení města, jednak např. z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR apod. V následujících pasážích bude představeno hodnocení hierarchické úrovně města na základě komplexní funkční velikosti (KFV) a na základě regionální působnosti města jako přirozeného střediska regionu (blíže viz HAMPL, M. 1996). Významové hodnocení postavení města je založeno na dvou základních způsobech vyhodnocení jeho funkcí. Jedná se o stanovení úrovně koncentrace střediskových funkcí, tj. obytné, pracovní a obslužné (nevýrobní sektor) funkce ve městech a o navazující rozlišení významových kategorií měst. Agregátním vyjádřením této koncentrace je ukazatel komplexní funkční velikosti, jež je konstruovaná jako průměr města na celé ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Dle hodnocení KFV získalo město Telč hodnotu 6,6 a v rámci středisek ČR tak obsadilo 166. místo. V rámci kraje Vysočina mají obdobnou hodnotu KFV tato další města: Třešť, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Na základě tohoto hodnocení město Telč patří mezi malá střediska. Rozsah regionálního působení střediska lze definovat prostřednictvím regionálních procesů (tj. např. dojížďka za prací, migrace obyvatel apod.). Na základě regionálního působení města Telč (tj. dostředivých procesů dojížďka za prací, do škola apod.) byl vymezen jeho region, který zahrnuje cca 11,8 tis. obyvatel (město Telč je dojížďkovým cílem přibližně 30 okolních obcí). Prostřednictvím vymezené velikosti regionu lze město Telč zařadit do kategorie středisek subregionální typ. Hierarchicky nadřazeným střediskem města Telče je pak krajské město Jihlava. Město Telč, resp. jeho celý region (území obce III. stupně), zařadil Krajský úřad na základě socio-ekonomické situace mezi tzv. problémové regiony 1. Region města Telče byl vybrán mezi problémové regiony na základě vysoké míry nezaměstnanosti a na základě 1 Mezi problémové regiony zařadil Krajský úřad (v roce 2003) mimo správního obvodu města Telče, ještě správní obvody těchto měst: Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Zvýšená pozornost se již v minulosti týkala celého bývalého území okresu Třebíč, který byl v rámci zákona č. 248/2000 Sb. zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou státu. RRA Vysočina 8

9 nepříznivého hospodářského vývoje (blíže viz dané kapitoly č.4 a č.5). Pro tyto regiony je určena speciální forma pomoci, resp. subjekty z těchto vybraných regionů jsou upřednostňovány při realizaci svých záměrů Administrativní význam města Telče V rámci historie systému administrativního členění území ČR má město Telč své významné postavení. V období let až 1949 bylo město sídlem soudního m okresuem. Do jeho správního obvodu náleželo 75 obcí. V takto vymezeném území v současné době žije cca 20 tis. obyvatel. Od roku 1849 bylo město Telč střídavě také politickým okresem, avšak tato situace, jak ukazuje Tab. 2.1 nastala pouze dvakrát. Tab. 2.1: Okresní příslušnost města Telče ( ). časové období příslušnost města okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Třešť Ookres Jihlava Zdroj: Zadražil, O. (1996): Město Telč a státní správa. Jubilejní správa Muzejního spolku. Telč. Na konci 20. století (od roku 1990) se město stalo obcí s pověřeným obecním úřadem., sstát na ně delegoval přenesl některé své pravomoce (tzv.výkon státní správy). Do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Telč Území, které je pod správou města Telče, se skládá patří v současné době ze 45 samostatných obcí ve kerých žije necelých 14 tis.obyvatel.(viz Map.příl. 2.2.). V současné době žije v tomto správním území necelých 14 tis. obyvatel. Na území bývalého okresu Jihlava se nacházejí tři čtyři takovéto obvody, kromě telčského jde ještě o třešťský a jihlavský, třešťský a polenský obvod. Od roku 2003 je město Telč obcí s rozšířenou působností, tj. sídlem tzv. malého okresu.; ddo jejího správního územíobvodu spadá 45 obcí (Map.příl. 2.2.). Ve správním územíobvodu města žije necelých 14 tis. obyvatel. V rámci bývalého jihlavského okresu Jihlava je obcí s rozšířenou působností vedle Telče jen město Jihlava. pak už jen jihlavský obvod Vývoj území města Telče Administrativní území města Telče doznalo ve dvacátém století řady změn co se týče počtu katastrálních území. V sedmdesátých letech došlo v rámci procesu vzniku střediskových obcí k integraci několika sousedních obcí k městu Telč. Ještě v roce 1991 bylo ke městu připojeno šestnáct katastrálních jednotek (Map.příl.2.3.), ve kterých žilo téměř 1,2 tis. obyvatel. Základní přehled historického vývoje území města Telče v devadesátých letech 20. století podává Map.příl Jedinou městskou částí s venkovským charakterem, která zůstala ke městu připojena, a to i přes proběhlé desintegrační procesy z počátku devadesátých let, je městská část Studnice. Současné administrativní území města Telče je tak dáno hranicemi dvou katastrálních území, a to Telče a Studnice. RRA Vysočina 9

10 2.1.3 Mikroregion Telčsko Sdružení obcí mikroregionu Telčsko vzniklo v počátku roku 2000 (registrace na OkÚ v Jihlavě). Mikroregion vznikl jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Hlavním impulsem k založení sdružení byla právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. V roce 2003 proběhla transformace na svazek obcí dle Zákona o obcích pod názvem Mikroregion Telčsko. Strategie rozvoje mikroregionu Telčsko byla vypracována v roce Sídlem svazku je město Telč. Chod mikroregionu zajišťuje kancelář mikroregionu. Stručná charakteristika mikroregionu: Počet obcí: 43 Počet obyvatel: cca 14 tis. Rozloha: cca 29 tis. ha Hustota osídlení: 48 obyv./km Sídelní struktura města Město Telč se vnitřně skládá z pěti částí: Studnice, Vnitřní Město, Podolí, Štěpnice a Staré Město (viz Tab. 2.1 a Map.příl. 2.4.). Tyto části se dále skládají z 16 základních sídelních jednotek, těmi jsou: Na Morkovcích, Na Myslibořské cestě, Na Myslovské cestě, Na Novoříšské cestě, Na Radovské silnici, Na statku, Na Žabinci, Panské nivy, Podolí, Rovné Pole Studnice, Štěpnice, Telč historické jádro, U nádraží a V Bouzovech. ČSÚ pro účely Sčítání lidu, domů a bytů v rámci města Telče vyčlenilo 19 sčítacích obvodů. Jednoduchou charakteristiku sčítacích obvodů podává Tab Tab. 2.2: Základní charakteristiky místních částí města Telče, stav k část/obvod obyvatelstvo rozloha (ha) Studnice ,1 Studnice ,1 Historické jádro ,0 Vnitřní Město ,0 Historické jádro 89 3,3 U Nádraží ,6 Podolí ,8 Na Novoříšské cestě ,4 Podolí ,1 Historické jádro 25 7,6 Štěpnice ,8 Na Myslibořské cestě ,7 U Nádraží 40 1,5 Na Statku ,2 Na Mokrovcích ,8 Rovné Pole 0 62,7 Panské Nivy ,6 Štěpnice ,9 Za Staroměstským rybníkem ,0 Na Žabinci ,4 Na Radkovksé silnici 35 67,4 RRA Vysočina 10

11 V Buzovech ,0 Na Myslovské cestě 0 165,7 Staré Město ,5 Telč ,6 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava 2.3 Poloha města Telče Město Telč leží v jihozápadní části kraje Vysočina. Město je vzdáleno cca 30 km jižním směrem od současného krajského města Jihlavy. Mezi nejvýznamnější dopravní komunikace, jež procházejí městem, patří silnice I/23 (Písek Jindřichův Hradec Třebíč Kývalka). Neméně významnou je pak silnice II/406. Jde o poměrně frekventovanou SV JZ spojku v okrese Jihlava (Kostelec Telč Slavonice st. hranice). Tato silnice zároveň představuje jednak hlavní dálniční připojení města, které je od dálnice vzdáleno cca 35 km, jednak jde i o příjezdovou komunikaci ke státní hranici přes město Slavonie, které je od Telče vzdáleno cca 30 km. Město je také napojeno na celostátní železniční síť, a to prostřednictvím lokální železnice č Tato lokální trať se v železničním uzlu Kostelec u Jihlavy napojuje na republikově významnou železnici č Trať č. 203 vede z již zmíněného Kostelce přes město Třešť do Telče. Z Telče dále pokračuje přes město Dačice a končí ve městě Slavonice. Dříve byla tato trať napojena na rakouskou železniční síť, avšak po druhé světové válce bylo její přeshraniční pokračování ukončeno. 2.4 Základní informace o městě Tab. 2.3: Základní informace o Městě Telč Název Město Telč Oficiální název úřadu: Městský úřad Telč Sídlo: náměstí Zachariáše z Hradce Telč Právní subjektivita: Obec IČO: DIČ CZ Bankovní spojení: /0800 Tel.: Fax: www: Statutární zástupci: Mgr. Roman Fabeš, starosta Hana Millerová, místostarostka Zdroj: RRA Vysočina 11

12 3. SOCIO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA 3.1 Demografické poměry města Telče Velikost města Telče odpovídá charakteru území kraje Vysočina, ve kterém převládají velikostně menší sídla (a to i včetně měst). Absence velkých městských aglomerací v kraji Vysočina, resp. většího počtu měst, se pak přímo odráží ve velmi nízkém podílu městského obyvatelstva. Kraj Vysočina (podíl 56,6 %) patří po Středočeském kraji (55,7 %) k regionům s nejnižším podílem městského obyvatelstva a výrazně tak zaostává za celorepublikovým průměrem (podíl 70,9 %). V současné době (resp. k ) žije na území města Telče obyvatel, avšak stupeň osídlení dílčích městských částí je různý. Nejvíce obyvatel žije v městské části Staré Město (2 872 obyvatel), což je dáno především převažující zástavbou. V této městské části mají vyšší zastoupení vícebytové domy, je to dáno především přítomností panelových sídlišť. Nejmenší městkou částí Telče, alespoň co do počtu obyvatel, jsou pak Studnice. Významnost jednotlivých městských částí z pohledu obydlenosti zachycuje Obr Obr. 3.1: Podíl jednotlivých městských částí na celkovém počtu obyvatel města Telče (stav k ). Studnice 1% Vnitřní Město 5% Staré Město 48% Podolí 19% Štěpnice 27% Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty RRA Vysočina 12

13 Hustota osídlení a rozmístění obyvatel ve městě Město Telč se rozkládá na ploše cca ha. Na jeho území žilo k obyvatel, což odpovídá hustotě osídlení na úrovni 237 obyvatel na km 2. Intenzita osídlení jednotlivých částí města je na různé úrovni, což názorně dokumentuje Map.příl Nejhustěji je obydlena centrální část města, naproti tomu jen minimálně je osídlena připojená městská část Studnice. Mezi úrovněmi v osídlenosti ostatních městských částí neexistují téměř žádné významnější rozdíly (viz Map.příl. 3.1). Město Telč, jak je patrné z Map.příl. 3.1, se vyznačuje vysokým stupněm územní koncentrovanosti obyvatel. Přibližně 85 % populace města žije na pouhých 10 % rozlohy města. Na polovině rozlohy území žije pak 99 % městské populace, což ukazuje na jisté rezervy v obydlenosti z pohledu intenzivního rozvoje města. Rodáci Více než polovina městské populace je zastoupena místními rodáky (pozn. v rámci SLDB se tím rozumí trvalé bydliště matky při narození konkrétního občana města), přesněji jde o 51,4 % městské populace. Jedinou městskou částí, která je výrazně obydlena starousedlíky, je městská část Studnice. Naproti tomu u městské části Staré Město převažují novousedlíci, kteří mají 50,9 % podíl na populaci této městské části Vývoj počtu obyvatel města Ve vývoji počtu obyvatel města Telče lze spatřovat stejné vývojové cykly, jakými prošla celá Česká republika. Také ve městě došlo ke snížení počtu obyvatel v období světových válek, výrazný propad počtu obyvatel město zaznamenalo zejména po druhé světové válce Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Telče V první části sledovaného období (tj. od roku 1869 do roku 1950) docházelo k postupnému poklesu počtu obyvatel města (blíže viz Obr. 3.2). Jednou z možných příčin poklesu počtu obyvatel může být jisté hospodářské ustrnutí ve vývoji města, ke kterému došlo v průběhu 19. a ještě i z počátku 20. století. Jednou z hlavních příčin nedostatečného hospodářského růstu bylo i chybějící železniční spojení 2, a do jisté míry také periferní poloha v řídce osídlením prostoru. Pokles byl ještě ve 20. století umocněn světovými válkami, během kterých došlo k výraznému snížení počtu obyvatel. 2 Pozn.: železniční spojení začalo ve městě fungovat od roku 1898 RRA Vysočina 13

14 index vývoje (%) počet obyvatel podíl města na obyvatelstvu okresu (%) Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 3.2.: Vývoj populace v Telči v období let 1869 až , , , , , , ,0 rok Telč podíl měst na okrese Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Obr. 3.3: Bazický index vývoje populace ve městě Telč za období 1869 až ,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80, časové období Telč okr. Jihlava Zdroj: Obce v číslech, ČSÚ Praha. Pozn.: bazický rok = 1869; jde pouze o obyvatele samotného města, tzn. nejsou zde zachyceny integrované obce RRA Vysočina 14

15 Nejméně obyvatel, za dobu statistického sledování, mělo město Telč právě po skončení druhé světové války. Tehdy ve městě žilo necelých 4,3 tis. obyvatel. Tak nízký počet obyvatel na počátku padesátých let souvisí do značné míry s válečnými událostmi, avšak město Telč nebylo významně postiženo odsunem německého obyvatelstva jako např. Jihlava, Stonařov aj. Srovnání vývoje městského obyvatelstva s populací okresu Jihlava podává Obr Od padesátých let pak výrazně dochází k nárůstu městské populace, což souvisí i s tehdejší socialistickou politikou, tj. koncentrace průmyslu a systém střediskových obcí. V rámci socialistické industrializace byly v Telči v padesátých letech nově založeny závody podniků Motorpal a Interiér. V rámci druhého procesu, tj. budování střediskových obcí, byla z hlediska dalšího sídelního rozvoje preferována vybraná sídla. Díky tomu byla také v Telči podporována nová bytová výstavba, což se pozitivně projevilo na růstu počtu obyvatel. O procesu integrace bylo více uvedeno v kapitole Postavení města v sídelní a administrativním systému ČR. Vývoj populace v období let 1980 až 2001 Od osmdesátých let dochází ke stabilizaci městského obyvatelstva, což do jisté míry souvisí i s ustálením hospodářského vývoje v regionu. Vývoj v daném časové období, tj. za posledních dvacet let, naznačuje, že bude postupně docházet ke stagnaci počtu obyvatel města resp. k jejich poklesu. Předpoklady negativního vývoje o počtu obyvatel zachycuje jak následující část ( Pohyb populace v letech 1995 až 2002), tak i výsledky dotazníkového šetření. Na vývoj počtu obyvatel města může v budoucnu působit řada nepříznivých vlivů: 1) všeobecné vývojové tendence v ČR: intenzita těchto procesů se na území různí. Jde jak o přirozený vývoj populace, tak i o změny v myšlení obyvatel resp. změnu postojů. Zmíněné vývojové tendence lze následovně detailněji charakterizovat. a) migrace obyvatel do větších měst tyto tendence se ve společnosti projevují výrazněji již od počátku dvacátého století, kdy v České republice dochází k procesu urbanizace. V současné době dochází ve společnosti obecně ke změně v žebříčku hodnot a postojů, a to samozřejmě i u mladých lidí. Řada mladých lidí se rozhodne po ukončení svých studiích zůstat v daném městě (pozn. jde především o větší města), a to jednak pro lepší pracovní možnosti (další informace v bodě 2), jednak pro mnohem širší nabídku volnočasového vyžití (viz část Dotazníkové šetření). Všeobecně také platí, že obyvatelstvo odchází především z hůře dostupných oblastí, které jsou navíc více vzdáleny od větších center. b) nepříznivý demografický vývoj od počátku devadesátých let minulého století dochází v ČR k negativním vývojovým tendencím v populaci, kdy především kvůli výraznému poklesu porodnosti a i kvůli stárnutí obyvatel dochází k vymírání obyvatel ČR. V rámci města Telče je tento proces zachycen v následujících částech (viz kapitolu Pohyb populace v letech 1995 až 2002). 2) nepříznivý hospodářský vývoj regionu/města Vzhledem k tomu, že hospodářství města prochází recesí (v nedávné době zanikla řada významných zaměstnavatelů ve městě) lze očekávat negativní dopad na populaci. U města může dojít ke ztrátě atraktivity z pohledu trvalého bydlení, a to jak pro místní občany, tak i pro ostatní obyvatele, jež uvažovali o bydlení ve městě. Dostatek kvalitních pracovních příležitostí a bezproblémová situace u významných zaměstnavatelů působí příznivě na stabilizaci obyvatel ve městě, případně na další růst městské populace. Jednou z nepřímých možností, jak může město omezit úbytek počtu obyvatel, je získat investory, jež vytvoří dostatek pracovních příležitostí. Jak již bylo výše zmíněno, v posledních dvaceti letech došlo ve městě ke stagnaci vývoje populace, avšak vývoj v jednotlivých místních částech, jak ukazuje Map.příl. 3.2, byl RRA Vysočina 15

16 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč rozdílný. Jak je patrné z Map.příl. 3.2 velký vliv na vývoj populace celého města má městská část Staré Město. Značný vliv této městské části je dán především jejím vysokým podílem na populaci města (podíl této místní části na celkové populaci města je 47,5 %). Růst počtu obyvatel v této místní části je spojen s poměrně intenzivní bytovou výstavbou v uplynulých dvaceti letech (blíže viz Map.příl. 3.9, který zachycuje stáří domovního fondu), která byla soustředěna především v této městské části. Ve městské části Staré Město, jako v jediné lokalitě města, docházelo v uplynulých dvou desetiletích k nárůstu počtu obyvatel. Druhá lokalita, která vykázala v uplynulých dvaceti letech relativně pozitivní vývoj, je městská část Štěpnice. Také v této částí docházelo v uplynulých dvaceti letech k intenzivní bytové výstavbě (Map.příl. 3.10), ale i přesto zde z dlouhodobého hlediska došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel. Výrazným úpadkem, co se týče počtu obyvatel, byly postiženy městské části Studnice a především pak Podolí Pohyb populace v letech 1995 až 2002 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a migračního salda obyvatel (viz Obr. 3.4). Jak vyplývá z Obr. 3.5, největší vliv má ve městě na celkový přírůstek (CP) vývoj migračního salda (MS), neboť přirozený přírůstek (PP) jen minimálně kolísá. Od roku 1998 dochází ve městě k výraznému propadu celkového přírůstku (viz Obr. 3.5), hlavní podíl na tom má především negativní vývoj migračního salda. V této době se v telčském regionu začínají projevovat prvotní hospodářské problémy. Jak názorně ukazuje graf, lze očekávat nepříznivý vývoj přirozeného přírůstku i do budoucna. Obr. 3.4: Pohyb populace města a ČR v časovém období 1995 až ,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0-5,0-6,0-7,0-8,0-9,0-10,0-11, roky PP-Telč PP-ČR MS-Telč MS-ČR CP-Telč CP-ČR Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. Pozn.: PP přirozený přírůstek; MS migrační saldo; CP celkový přírůstek RRA Vysočina 16

17 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 3.5: Pohyb populace města v časovém období 1995 až ,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2, ,0-6,0-8,0-10,0-12,0 rok Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. přirozený přírůstek migrační saldo celkový přírůstek Přirozená měna obyvatel Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace. Skládá se ze dvou základních procesů, a to z celkového počtu narozených (též natalita) a zemřelých (mortalita). Město Telč ztrácí přirozenou měnou své obyvatelstvo. Za období 1995 až 2002 dosáhl přirozený úbytek hodnoty 2,5. Ztráta obyvatel přirozenou měnou je ve městě na mnohem vyšší úrovni v porovnání s průměrnou hodnotou za Českou republiku (- 1,9 ). Vývoj přirozené měny obyvatel ve městě Telči a v ČR názorně dokumentuje Obr Z obrázku je patrné, že vývoj přirozené měny v ČR je mnohem vyrovnanější ve srovnání se situací ve městě. Disproporce v meziročním vývoji je dána především rozsahem obou populací; ve městě se drobné výkyvy mezi jednotlivými roky v počtu osob dané skupiny projevují daleko zřetelněji. Ve sledovaném časovém období ztratilo město Telč (Obr. 3.6) v rámci přirozené měny obyvatel 120 obyvatel. Přirozený přírůstek je výrazně ovlivněn úmrtností, která v daném časovém období značně kolísala. Vyjma posledního roku tj. rok 2002 docházelo u porodnosti jen k minimálním výchylkám. V posledním sledovaném roce, tj. v roce 2002, poklesla porodnost na pouhých 44 novorozenců, v předchozích letech se pohybovala porodnost v průměru kolem hodnoty 58 narozených dětí. Na poklesu porodnosti se výrazně podílí následující faktory: odsunutí rodičovství u mladých párů do pozdějšího věku a migrace mladých lidí do větších měst. Ukazatel natality (tj. počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 9,2, což je ještě stále vyšší hodnota, než jaký je dlouhodobý průměr za ČR (8,9 ). Z dlouhodobém pohledu dochází u města Telče k mírnému poklesu porodnosti, zatímco Česká republika prochází stagnací porodnosti. V posledním sledovaném časovém období (tj. rok 2002) dosáhla natalita RRA Vysočina 17

18 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč ve městě Telči hodnoty 7,3 3, v ČR, v kraji Vysočina pohybovala kolem hodnot 9,1, 9,2 a 9,3. a v okrese Jihlava se natalita Do budoucna lze očekávat, že dojde pravděpodobně ke stagnaci porodnosti (viz Obr. 3.6 klouzavý průměr), která by se měla ustálit v intervalu 8 až 9. K propadům v porodnosti může i v budoucnu krátkodobě docházet, avšak k rapidnímu dlouhodobému poklesu by nemělo dojít, a to na základě následujících skutečností: míra porodnosti se v současné době pohybuje okolo průměrných hodnot platných pro ČR, kraj Vysočina a území okresu Jihlava do reprodukčního věku v současné době vstupují, resp. již v něm jsou populačně bohaté ročníky sedmdesátých a osmdesátých let 20. století Obr. 3.6: Přirozený přírůstek obyvatel města Telče v období 1995 až ,0 14,0 12,0 10,0 přirozený úbytek 8,0 6,0 4,0 2,0 0, roky Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. zemřelí narození klouzavý průměr (natalita) klouzavý průměr (mortalita) Ukazatel mortality (tj. počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 11,7. Úroveň úmrtnosti je ve městě na mnohem vyšší úrovni, než jaká je vykazována za území ČR (dlouhodobá mortalita 10,8 ). Pozitivem je však skutečnost, že v dlouhodobém vývoji dochází k pozvolnému snižování úmrtnosti (viz Obr. 3.6 klouzavý průměr). Za poslední sledované časové období (tj. rok 2002) vykázalo město úmrtnost ve výši 10,7. Dlouhodobě nelze však u úmrtnosti očekávat, že by mohlo docházet k jejímu permanentnímu poklesu. A to i přesto, že v uplynulém desetiletí došlo ke snížení základny starších lidí. Hlavním důvodem je fakt, že městská populace v dlouhodobém vývoji stárne. Za posledních pět let se zvýšil průměrný věk obyvatel města o cca 2,5 roku. 3 Takto nízká hodnota je do určité míry ovlivněn relativně malým počtem obyvatel města, kde se i malý pokles počtu narozených dětí může výrazně projevit u míry porodnosti. RRA Vysočina 18

19 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč Migrační saldo Ukazatel migračního salda nám jednoznačně interpretuje atraktivitu dané lokality z pohledu trvalého žití, tzn. zájem lidí o bydlení v daném prostředí. Migrační obrat se skládá ze dvou protichůdných pochodů; jde o procesy imigrace (přistěhování) a emigrace (odstěhování). Česká republika v posledních letech získává obyvatelstvo právě přírůstkem ze stěhování (viz Obr. 3.4), migračně atraktivní jsou především větší města, jež nabízí dostatek pracovních příležitostí. Obr. 3.7: Vývoj migračního salda v Telči v období let 1995 až ,0 20,0 15,0 přírůstek stěhováním 10,0 5,0 0, roky přistěhovalí vystěhovalí klouzavý průměr (vystěhovalí) klouzavý průměr (přistěhovalí) Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. Za celé sledované časové období město Telč vykázalo migrační obrat ve výši 0,6, což je hodnota téměř identická s dlouhodobým průměrem za ČR (0,75 ). Vývoj migračního salda ve městě a v ČR názorně zachycuje Obr. 3.4, detailněji vývoj migračního obratu ve městě zobrazují Obr. 3.5 a Obr Také u migračního salda platí, že jeho průběh je u ČR mnohem vyrovnanější, důvodem je již zmíněné vyhlazení díky většímu počtu obyvatel. V rozmezí let 1995 až 2002 se do Telče přistěhovalo 839 osob, jak je však patrné z Obr. 3.7 v posledních letech dochází k postupnému poklesu zájmu lidí o bydlení ve městě. Do roku 1999 se každoročně do města přistěhovalo více než 100 nových lidí, od roku 1999 počet přistěhovalých poklesl pod hranici 100 osob. Tato situace je do značné míry ovlivněna poklesem výkonnosti místního hospodářství, celý region totiž vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti. Tato skutečnost se projevila i u vývoje emigrace (tzn. u počtu vystěhovalých osob), také zde je od roku 1999 (viz Obr. 3.7) patrný výrazný nárůst počtu vystěhovalých osob. Ve sledovaném časovém období opustilo město Telč 809 osob. RRA Vysočina 19

20 Výše nastíněný negativní vývoj složek migračního salda se projevil u jeho časového průběhu a migrační obrat tak i negativně ovlivnil vývoj celkového přírůstku (viz Obr. 3.5). Od roku 2001 dosahuje migrační obrat záporných hodnot. Pokud nedojde ke stabilizaci hospodářských poměrů v regionu, lze očekávat i v následujících letech ztrátu obyvatel vlivem migračních procesů. Všeobecně platí že v rámci migrace se do měst stěhují především mladí lidé (resp. mladé rodiny). Tito lidé přicházejí do města většinou z okolních vesnic, zatímco starší lidé opouštějí město a využívají k bydlení svoje rekreační objekty. Tyto procesy přispívají ke zlepšení věkových poměrů daného města. Město je však také oslabováno odchodem mladých lidí, kteří zůstávají v místě svého studia (především jde o vysokoškoláky), čímž dochází ke zhoršení vzdělanostní struktury populace. Řada mladých lidí řeší také svým odchodem z místa bydliště nevyhovující pracovní podmínky/příležitosti Struktura populace města Telč Struktura populace podle pohlaví Ve struktuře obyvatel podle pohlaví mají ve městě Telč mírnou převahu ženy, index feminity dosahuje ve městě hodnoty 1079 (tj. počet žen na 1000 mužů). V rámci České republiky se tento ukazatel pohybuje kolem hodnoty V kraji Vysočina se pohybuje index feminity kolem hodnoty Vyšší podíl žen souvisí s jejich vyšší střední délkou života (nebo též naděje dožití daného věku při narození). V časovém období 1996 až 2000 dosahovala střední délka života u mužů v ČR hodnoty 71,0 let (v okrese Jihlava 71,4 let), ve stejném období dosahovala střední délka života u žen v ČR hodnoty 77,8 let (okres Jihlava 79,1 let). Ve sledovaném období tak okresu Jihlava dle nejvyšší střední délky života můžu připadalo 20. místo v rámci okresů ČR, ženy obsadily 2. místo v rámci ČR. Střední délka života se v současné době v ČR pohybuje u můžu kolem 72,1 let (kraj Vysočina 72,9 let) a u žen pak 78,5 let (kraj Vysočina 79,0 let). Permanentně dochází, a to především díky rozvoji lékařství, k prodlužování střední délky života. V rámci města Telče existují mezi jejími jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly z pohledu struktury populace dle pohlaví (viz Map.příl. 3.3). U všech městských částí má převahu ženská složka populace, jedinou výjimku představuje městská část Studnice (index feminity 865). Ve výši indexu feminity v prostorovém rozložení lze pozorovat jisté paralelu s věkovými poměry. Poměrně úzká závislost indexu feminity na věkových poměrech je všeobecně ovlivněna několika faktory. Prvním je již zmíněná střední délka života (pozn. vyšší u žen), druhým je vyšší počet narozených dětí mužského pohlaví 4. Vzhledem k malé populační základně jsou poměry ve městě mírně odlišné (přesněji jde o dětskou složku populace) od situace v ČR. Kdy index feminity u věkové kategorie 0 14 let dosahuje ve městě hodnoty U věkové kategorie 15 až 59 let se pohybuje index feminity kolem limitní hodnoty. Vztah věkových poměrů a indexu feminity je pak plně prokázán u věkové kategorie 60 a více let, zde je index feminity Zde však působí vyrovnávací procesy, tzv. mužská nadúmrtnost v časném věku. Kdy ve středním věku obyvatel dochází k vyrovnání obou kategorií. RRA Vysočina 20

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava. Tel./fax.: 567 330 864. e-mail: region@rda-vysocina.

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava. Tel./fax.: 567 330 864. e-mail: region@rda-vysocina. STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PELHŘIMOV (ANALYTICKÁ ČÁST) Verze 4.0 - říjen 2004 Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: region@rda-vysocina.cz

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli:

Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli: STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (PROFIL MĚSTA) říjen 2007 Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli: Mgr. Radek Veselý Vladimír Švec, Dis. Mgr. Markéta Zajíčková Ilona Táborská

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

M ě s t o Ž ď á r n a d S á z a v o u

M ě s t o Ž ď á r n a d S á z a v o u STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU TMATICKÝ ATLAS MĚSTA říjen 27 Index výoje obyvatel mezi roky 91 a 21 index vývoje (%): 84,9 a méně 85, - 92,9 93, - 99,9 1, - 14,7 14,8 a více Průměrná hodnota

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28 Strategický plán města Hradce Králové Strategický plán města Hradce Králové byl schválen 27. 6. 2006 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 4 ženy tj. 11%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,

Více

PŘÍLOHA D PŘÍLOHA E. - vzhledem k rozsahu přílohy je tato příloha mimo tento dokument. Metodika vyhodnocení vyváženosti

PŘÍLOHA D PŘÍLOHA E. - vzhledem k rozsahu přílohy je tato příloha mimo tento dokument. Metodika vyhodnocení vyváženosti PŘÍLOHA D - vzhledem k rozsahu přílohy je tato příloha mimo tento dokument PŘÍLOHA E Metodika vyhodnocení vyváženosti Všechna data použitá k vyhodnocení se vztahují k závěru roku 2012. Postup vyhodnocení:

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných

Více

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 1 Analytická část 2 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu...

Více

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Přehled sledovaných jevů v grafické a tabulkové příloze Sledovaný jev Grafická příloha kartogram č. Tabulková příloha tabulka č. Hustota zalidnění podle obcí 47 - Index

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky 23. září 2015, Ostrožská Nová Ves Regionální politika Cestovní ruch Bytová politika Národní dotační programy Podpora

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Sádek Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) obec První písemná zpráva 1557 Katastrální plocha 991 Počet katastrů 1 Počet částí obce (CO) 1 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Polička Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) město První písemná zpráva 1200 Katastrální plocha 3311 Počet katastrů 4 Počet částí obce (CO) 6 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Strategický plán rozvoje města Telč

Strategický plán rozvoje města Telč STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (SWOT ANALÝZA MĚSTA) Pracovní verze 1.0 - únor 2005 Obsah: 1. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ... 4 2. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 5 3. SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, VZDĚLÁNÍ...

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Prezentace - 5.11.2012 Analýza

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více