Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, Jihlava Tel./fax.:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: region@rda-vysocina."

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (PROFIL MĚSTA) Verze - červen 2005

2 Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, Jihlava Tel./fax.: Na vypracování Strategie rozvoje města Telče (profil města) se podíleli: Mgr. Radek Veselý Vladimír Švec Dis. Ing. Marie Davidová Ing. Petr Palich Bc. Luboš Muzikář Ilona Bémová RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV RRAV Mgr. Abrahám Hofhanzl Konzultant RRAV RRA Vysočina 2

3 OBSAH: OBSAH: ÚVOD MĚSTO TELČ Historický vývoj Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR Významnost města Telče v sídelním systému ČR Administrativní význam města Telče Vývoj území města Telče Mikroregion Telčsko Sídelní struktura města Poloha města Telče Základní informace o městě SOCIO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Demografické poměry města Telče Vývoj počtu obyvatel města Struktura populace města Telč Domácnosti, jejich struktura a vybavení Struktura domácností Vybavenost domácností Bydlení ve městě Telči Domovní fond Bytový fond HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TELČE Ekonomická základna města Telče Struktura hospodářství Zemědělství Průmysl Stavebnictví Služby Příležitost na rozvoj podnikání TRH PRÁCE Potenciál zaměstnanosti Vyjížďka za prací Vzdělanostní struktura zaměstnaných Struktura zaměstnanosti Nezaměstnanost Struktura nezaměstnanosti Délka nezaměstnanosti Nezaměstnanost podle věku Nezaměstnanost podle vzdělání Volná pracovní místa RRA Vysočina 3

4 6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA Školství Mateřská škola Základní školy Střední školy Celoživotní vzdělávání Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže Zdravotnictví Sociální péče a služby Dům s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba Domov důchodců Dětský domov Telč Sociální odbor MěÚ Telč Projekt "Zdravé město" Kultura, sport, volný čas Kulturní infrastruktura Sportovní zařízení Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení Kulturní, sportovní a jiné společenské akce Zahraniční partnerská města Telče CESTOVNÍ RUCH Stručná charakteristika města z pohledu CR Kulturní předpoklady Památky Muzea a galerie Ostatní kulturní zařízení Významné kulturní akce Přírodní předpoklady Mikroregion Telčsko z pohledu CR Turistická infrastruktura Ubytování ve městě Kongresová turistika Stravovací kapacity Školní statek Telč Propagace města Informační centrum Internet Propagační materiály Turistické trasy Cyklistické trasy Naučné (tématické) cykloturistické trasy Pěší, naučné a běžecké trasy Železniční trať Kostelec-Telč-Slavonice-Waidhofen an der Thaya Volný čas, vyžití návštěvníků Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR RRA Vysočina 4

5 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Doprava Místní komunikace Nemotorová doprava Parkovací kapacity Veřejná autobusová doprava Dopravní vybavenost území Železniční doprava Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Kanalizace Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Telekomunikace Zásobování teplem Územně plánovací dokumentace ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ochrana a péče o životního prostředí Nakládání s odpady Ochrana ovzduší Ochrana vod Městská zeleň, Ochrana přírody a krajiny EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA Finanční analýza Plnění příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Plnění výdajů SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE RRA Vysočina 5

6 1. ÚVOD Telče je souhrnným dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by se měla odrazit strategie dalšího dlouhodobého a cílevědomého rozvoje města. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých údajů, jejich aktuálnosti a proměnlivosti prostředí nemůže Telče postihnout naprosto všechny problémy a faktory, které ovlivňují život města. I přesto je však tento dokument možno považovat za souhrnný a komplexní zdroj informací o Telči všem potenciálním zájemcům. Za zpracovatele Strategického plánu rozvoje města Telče byla vybrána Regionální rozvojová agentura z.s.p.o. (RRAV) se sídlem v Jihlavě. RRA Vysočina 6

7 2. MĚSTO TELČ 2.1 Historický vývoj Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli). V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci povolaní na zámek pomáhají měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků a tak Lucie Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč (i na Hradec) r svého manžela Viléma Slavatu (známého místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod. Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Telč i celý kraj trpí pod švédskými (ale i císařskými) vojsky. Město bylo r i krátce obsazeno a vyrabováno Švédy. Panství spravovali mužští členové rodu (Vilém, Jáchym Oldřich, Ferdinand Vilém), do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova po prostředním z nich Františka, roz. hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuity, dala pro ně postavit kolej přímo proti zámku (1655), kostel Jména Ježíš (1667), přestavuje bývalou sladovnu pod farním kostelem v konvikt sv. Andělů (jakousi chrámovou hudební školu), zakládá nový hřbitov na Podolí (1676). V té době je založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Také Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn Františky, Jan Karel Jáchym, generální představený karmelitánského řádu, se přes papežský dispens odmítá vrátit na rodové statky. V Telči nastupuje rod Lichtensteinů Kastelkornů, ale už první z nich František Antonín (postavil kostel sv. Jana Nepomuckého a rozšířil kapli sv. Vojtěcha) umírá 1761 bez mužského dědice. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. Podstatští Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu vysídleni do Rakouska. 18. století je poznamenáno nejprve vrchnostenským útiskem, poté však nastává vzestup měšťanského stavu a majetnější měšťané si krášlí město kašnami, mariánským sloupem, sochami a kaplemi. V druhé polovině století přicházejí jozefínské změny: 1773 je zrušen jezuitský řád (z koleje se stávají kasárna), o rok později gymnázium, 1785 kostel sv. Ducha a další kaple. Nastává germanizační období ve školách, ve veřejném životě i v rodinách. Počátek 19. století je ve znamení industrializace. V bývalém Slavatovském dvoře vzniká Langova továrna na sukna, která měla až 600 zaměstnanců. Druhá půle 19. století přinesla RRA Vysočina 7

8 posun v národním uvědomění. Důležitou roli hrály školy, od 60. let již české, včetně nižší reálky, založené Díky učitelům a profesorům i dalším, kteří tu působili (nakladatel Šolc aj.), vznikaly spolky (Občanská beseda, Omladina, Sokol, Národní jednota) a Telč hrála významnou roli v celém jihozápadním moravském regionu. Postavením železnice z Kostelce do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouské Švarcenavy skončila i komunikační izolace města. Rozproudil se nový kulturní i hospodářský život. Telč ožila a rostla. Uvnitř mezi rybníky a branami si však podržela půvabnou tvář Zachariášových časů. To je také důvod, proč bylo historické jádro města zapsáno v r na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 2.2 Postavení města v sídelním a administrativním systému ČR Významnost města Telče v sídelním systému ČR Město Telč patří se svými šestitisící obyvateli mezi malá města v rámci sídelního systému České republiky. Velikost města se odvíjí jednak od periferní polohy města v kraji, jednak také od charakteristické velikosti měst v dané lokalitě. V okolním území města Telče převládají především menší města (viz Map.příl. 2.1), která vytváří základní kostru sídelního systému (tzn. zajišťují např. základní služby pro venkovská sídla, pracovní příležitosti aj.). Na obecném postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, jednak v rámci regionálního působení města, jednak např. z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR apod. V následujících pasážích bude představeno hodnocení hierarchické úrovně města na základě komplexní funkční velikosti (KFV) a na základě regionální působnosti města jako přirozeného střediska regionu (blíže viz HAMPL, M. 1996). Významové hodnocení postavení města je založeno na dvou základních způsobech vyhodnocení jeho funkcí. Jedná se o stanovení úrovně koncentrace střediskových funkcí, tj. obytné, pracovní a obslužné (nevýrobní sektor) funkce ve městech a o navazující rozlišení významových kategorií měst. Agregátním vyjádřením této koncentrace je ukazatel komplexní funkční velikosti, jež je konstruovaná jako průměr města na celé ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Dle hodnocení KFV získalo město Telč hodnotu 6,6 a v rámci středisek ČR tak obsadilo 166. místo. V rámci kraje Vysočina mají obdobnou hodnotu KFV tato další města: Třešť, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Na základě tohoto hodnocení město Telč patří mezi malá střediska. Rozsah regionálního působení střediska lze definovat prostřednictvím regionálních procesů (tj. např. dojížďka za prací, migrace obyvatel apod.). Na základě regionálního působení města Telč (tj. dostředivých procesů dojížďka za prací, do škola apod.) byl vymezen jeho region, který zahrnuje cca 11,8 tis. obyvatel (město Telč je dojížďkovým cílem přibližně 30 okolních obcí). Prostřednictvím vymezené velikosti regionu lze město Telč zařadit do kategorie středisek subregionální typ. Hierarchicky nadřazeným střediskem města Telče je pak krajské město Jihlava. Město Telč, resp. jeho celý region (území obce III. stupně), zařadil Krajský úřad na základě socio-ekonomické situace mezi tzv. problémové regiony 1. Region města Telče byl vybrán mezi problémové regiony na základě vysoké míry nezaměstnanosti a na základě 1 Mezi problémové regiony zařadil Krajský úřad (v roce 2003) mimo správního obvodu města Telče, ještě správní obvody těchto měst: Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Zvýšená pozornost se již v minulosti týkala celého bývalého území okresu Třebíč, který byl v rámci zákona č. 248/2000 Sb. zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou státu. RRA Vysočina 8

9 nepříznivého hospodářského vývoje (blíže viz dané kapitoly č.4 a č.5). Pro tyto regiony je určena speciální forma pomoci, resp. subjekty z těchto vybraných regionů jsou upřednostňovány při realizaci svých záměrů Administrativní význam města Telče V rámci historie systému administrativního členění území ČR má město Telč své významné postavení. V období let až 1949 bylo město sídlem soudního m okresuem. Do jeho správního obvodu náleželo 75 obcí. V takto vymezeném území v současné době žije cca 20 tis. obyvatel. Od roku 1849 bylo město Telč střídavě také politickým okresem, avšak tato situace, jak ukazuje Tab. 2.1 nastala pouze dvakrát. Tab. 2.1: Okresní příslušnost města Telče ( ). časové období příslušnost města okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Telč okres Dačice okres Třešť Ookres Jihlava Zdroj: Zadražil, O. (1996): Město Telč a státní správa. Jubilejní správa Muzejního spolku. Telč. Na konci 20. století (od roku 1990) se město stalo obcí s pověřeným obecním úřadem., sstát na ně delegoval přenesl některé své pravomoce (tzv.výkon státní správy). Do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Telč Území, které je pod správou města Telče, se skládá patří v současné době ze 45 samostatných obcí ve kerých žije necelých 14 tis.obyvatel.(viz Map.příl. 2.2.). V současné době žije v tomto správním území necelých 14 tis. obyvatel. Na území bývalého okresu Jihlava se nacházejí tři čtyři takovéto obvody, kromě telčského jde ještě o třešťský a jihlavský, třešťský a polenský obvod. Od roku 2003 je město Telč obcí s rozšířenou působností, tj. sídlem tzv. malého okresu.; ddo jejího správního územíobvodu spadá 45 obcí (Map.příl. 2.2.). Ve správním územíobvodu města žije necelých 14 tis. obyvatel. V rámci bývalého jihlavského okresu Jihlava je obcí s rozšířenou působností vedle Telče jen město Jihlava. pak už jen jihlavský obvod Vývoj území města Telče Administrativní území města Telče doznalo ve dvacátém století řady změn co se týče počtu katastrálních území. V sedmdesátých letech došlo v rámci procesu vzniku střediskových obcí k integraci několika sousedních obcí k městu Telč. Ještě v roce 1991 bylo ke městu připojeno šestnáct katastrálních jednotek (Map.příl.2.3.), ve kterých žilo téměř 1,2 tis. obyvatel. Základní přehled historického vývoje území města Telče v devadesátých letech 20. století podává Map.příl Jedinou městskou částí s venkovským charakterem, která zůstala ke městu připojena, a to i přes proběhlé desintegrační procesy z počátku devadesátých let, je městská část Studnice. Současné administrativní území města Telče je tak dáno hranicemi dvou katastrálních území, a to Telče a Studnice. RRA Vysočina 9

10 2.1.3 Mikroregion Telčsko Sdružení obcí mikroregionu Telčsko vzniklo v počátku roku 2000 (registrace na OkÚ v Jihlavě). Mikroregion vznikl jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Hlavním impulsem k založení sdružení byla právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. V roce 2003 proběhla transformace na svazek obcí dle Zákona o obcích pod názvem Mikroregion Telčsko. Strategie rozvoje mikroregionu Telčsko byla vypracována v roce Sídlem svazku je město Telč. Chod mikroregionu zajišťuje kancelář mikroregionu. Stručná charakteristika mikroregionu: Počet obcí: 43 Počet obyvatel: cca 14 tis. Rozloha: cca 29 tis. ha Hustota osídlení: 48 obyv./km Sídelní struktura města Město Telč se vnitřně skládá z pěti částí: Studnice, Vnitřní Město, Podolí, Štěpnice a Staré Město (viz Tab. 2.1 a Map.příl. 2.4.). Tyto části se dále skládají z 16 základních sídelních jednotek, těmi jsou: Na Morkovcích, Na Myslibořské cestě, Na Myslovské cestě, Na Novoříšské cestě, Na Radovské silnici, Na statku, Na Žabinci, Panské nivy, Podolí, Rovné Pole Studnice, Štěpnice, Telč historické jádro, U nádraží a V Bouzovech. ČSÚ pro účely Sčítání lidu, domů a bytů v rámci města Telče vyčlenilo 19 sčítacích obvodů. Jednoduchou charakteristiku sčítacích obvodů podává Tab Tab. 2.2: Základní charakteristiky místních částí města Telče, stav k část/obvod obyvatelstvo rozloha (ha) Studnice ,1 Studnice ,1 Historické jádro ,0 Vnitřní Město ,0 Historické jádro 89 3,3 U Nádraží ,6 Podolí ,8 Na Novoříšské cestě ,4 Podolí ,1 Historické jádro 25 7,6 Štěpnice ,8 Na Myslibořské cestě ,7 U Nádraží 40 1,5 Na Statku ,2 Na Mokrovcích ,8 Rovné Pole 0 62,7 Panské Nivy ,6 Štěpnice ,9 Za Staroměstským rybníkem ,0 Na Žabinci ,4 Na Radkovksé silnici 35 67,4 RRA Vysočina 10

11 V Buzovech ,0 Na Myslovské cestě 0 165,7 Staré Město ,5 Telč ,6 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava 2.3 Poloha města Telče Město Telč leží v jihozápadní části kraje Vysočina. Město je vzdáleno cca 30 km jižním směrem od současného krajského města Jihlavy. Mezi nejvýznamnější dopravní komunikace, jež procházejí městem, patří silnice I/23 (Písek Jindřichův Hradec Třebíč Kývalka). Neméně významnou je pak silnice II/406. Jde o poměrně frekventovanou SV JZ spojku v okrese Jihlava (Kostelec Telč Slavonice st. hranice). Tato silnice zároveň představuje jednak hlavní dálniční připojení města, které je od dálnice vzdáleno cca 35 km, jednak jde i o příjezdovou komunikaci ke státní hranici přes město Slavonie, které je od Telče vzdáleno cca 30 km. Město je také napojeno na celostátní železniční síť, a to prostřednictvím lokální železnice č Tato lokální trať se v železničním uzlu Kostelec u Jihlavy napojuje na republikově významnou železnici č Trať č. 203 vede z již zmíněného Kostelce přes město Třešť do Telče. Z Telče dále pokračuje přes město Dačice a končí ve městě Slavonice. Dříve byla tato trať napojena na rakouskou železniční síť, avšak po druhé světové válce bylo její přeshraniční pokračování ukončeno. 2.4 Základní informace o městě Tab. 2.3: Základní informace o Městě Telč Název Město Telč Oficiální název úřadu: Městský úřad Telč Sídlo: náměstí Zachariáše z Hradce Telč Právní subjektivita: Obec IČO: DIČ CZ Bankovní spojení: /0800 Tel.: Fax: www: Statutární zástupci: Mgr. Roman Fabeš, starosta Hana Millerová, místostarostka Zdroj: RRA Vysočina 11

12 3. SOCIO-DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA 3.1 Demografické poměry města Telče Velikost města Telče odpovídá charakteru území kraje Vysočina, ve kterém převládají velikostně menší sídla (a to i včetně měst). Absence velkých městských aglomerací v kraji Vysočina, resp. většího počtu měst, se pak přímo odráží ve velmi nízkém podílu městského obyvatelstva. Kraj Vysočina (podíl 56,6 %) patří po Středočeském kraji (55,7 %) k regionům s nejnižším podílem městského obyvatelstva a výrazně tak zaostává za celorepublikovým průměrem (podíl 70,9 %). V současné době (resp. k ) žije na území města Telče obyvatel, avšak stupeň osídlení dílčích městských částí je různý. Nejvíce obyvatel žije v městské části Staré Město (2 872 obyvatel), což je dáno především převažující zástavbou. V této městské části mají vyšší zastoupení vícebytové domy, je to dáno především přítomností panelových sídlišť. Nejmenší městkou částí Telče, alespoň co do počtu obyvatel, jsou pak Studnice. Významnost jednotlivých městských částí z pohledu obydlenosti zachycuje Obr Obr. 3.1: Podíl jednotlivých městských částí na celkovém počtu obyvatel města Telče (stav k ). Studnice 1% Vnitřní Město 5% Staré Město 48% Podolí 19% Štěpnice 27% Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty RRA Vysočina 12

13 Hustota osídlení a rozmístění obyvatel ve městě Město Telč se rozkládá na ploše cca ha. Na jeho území žilo k obyvatel, což odpovídá hustotě osídlení na úrovni 237 obyvatel na km 2. Intenzita osídlení jednotlivých částí města je na různé úrovni, což názorně dokumentuje Map.příl Nejhustěji je obydlena centrální část města, naproti tomu jen minimálně je osídlena připojená městská část Studnice. Mezi úrovněmi v osídlenosti ostatních městských částí neexistují téměř žádné významnější rozdíly (viz Map.příl. 3.1). Město Telč, jak je patrné z Map.příl. 3.1, se vyznačuje vysokým stupněm územní koncentrovanosti obyvatel. Přibližně 85 % populace města žije na pouhých 10 % rozlohy města. Na polovině rozlohy území žije pak 99 % městské populace, což ukazuje na jisté rezervy v obydlenosti z pohledu intenzivního rozvoje města. Rodáci Více než polovina městské populace je zastoupena místními rodáky (pozn. v rámci SLDB se tím rozumí trvalé bydliště matky při narození konkrétního občana města), přesněji jde o 51,4 % městské populace. Jedinou městskou částí, která je výrazně obydlena starousedlíky, je městská část Studnice. Naproti tomu u městské části Staré Město převažují novousedlíci, kteří mají 50,9 % podíl na populaci této městské části Vývoj počtu obyvatel města Ve vývoji počtu obyvatel města Telče lze spatřovat stejné vývojové cykly, jakými prošla celá Česká republika. Také ve městě došlo ke snížení počtu obyvatel v období světových válek, výrazný propad počtu obyvatel město zaznamenalo zejména po druhé světové válce Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Telče V první části sledovaného období (tj. od roku 1869 do roku 1950) docházelo k postupnému poklesu počtu obyvatel města (blíže viz Obr. 3.2). Jednou z možných příčin poklesu počtu obyvatel může být jisté hospodářské ustrnutí ve vývoji města, ke kterému došlo v průběhu 19. a ještě i z počátku 20. století. Jednou z hlavních příčin nedostatečného hospodářského růstu bylo i chybějící železniční spojení 2, a do jisté míry také periferní poloha v řídce osídlením prostoru. Pokles byl ještě ve 20. století umocněn světovými válkami, během kterých došlo k výraznému snížení počtu obyvatel. 2 Pozn.: železniční spojení začalo ve městě fungovat od roku 1898 RRA Vysočina 13

14 index vývoje (%) počet obyvatel podíl města na obyvatelstvu okresu (%) Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 3.2.: Vývoj populace v Telči v období let 1869 až , , , , , , ,0 rok Telč podíl měst na okrese Zdroj: SLDB 20001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Obr. 3.3: Bazický index vývoje populace ve městě Telč za období 1869 až ,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80, časové období Telč okr. Jihlava Zdroj: Obce v číslech, ČSÚ Praha. Pozn.: bazický rok = 1869; jde pouze o obyvatele samotného města, tzn. nejsou zde zachyceny integrované obce RRA Vysočina 14

15 Nejméně obyvatel, za dobu statistického sledování, mělo město Telč právě po skončení druhé světové války. Tehdy ve městě žilo necelých 4,3 tis. obyvatel. Tak nízký počet obyvatel na počátku padesátých let souvisí do značné míry s válečnými událostmi, avšak město Telč nebylo významně postiženo odsunem německého obyvatelstva jako např. Jihlava, Stonařov aj. Srovnání vývoje městského obyvatelstva s populací okresu Jihlava podává Obr Od padesátých let pak výrazně dochází k nárůstu městské populace, což souvisí i s tehdejší socialistickou politikou, tj. koncentrace průmyslu a systém střediskových obcí. V rámci socialistické industrializace byly v Telči v padesátých letech nově založeny závody podniků Motorpal a Interiér. V rámci druhého procesu, tj. budování střediskových obcí, byla z hlediska dalšího sídelního rozvoje preferována vybraná sídla. Díky tomu byla také v Telči podporována nová bytová výstavba, což se pozitivně projevilo na růstu počtu obyvatel. O procesu integrace bylo více uvedeno v kapitole Postavení města v sídelní a administrativním systému ČR. Vývoj populace v období let 1980 až 2001 Od osmdesátých let dochází ke stabilizaci městského obyvatelstva, což do jisté míry souvisí i s ustálením hospodářského vývoje v regionu. Vývoj v daném časové období, tj. za posledních dvacet let, naznačuje, že bude postupně docházet ke stagnaci počtu obyvatel města resp. k jejich poklesu. Předpoklady negativního vývoje o počtu obyvatel zachycuje jak následující část ( Pohyb populace v letech 1995 až 2002), tak i výsledky dotazníkového šetření. Na vývoj počtu obyvatel města může v budoucnu působit řada nepříznivých vlivů: 1) všeobecné vývojové tendence v ČR: intenzita těchto procesů se na území různí. Jde jak o přirozený vývoj populace, tak i o změny v myšlení obyvatel resp. změnu postojů. Zmíněné vývojové tendence lze následovně detailněji charakterizovat. a) migrace obyvatel do větších měst tyto tendence se ve společnosti projevují výrazněji již od počátku dvacátého století, kdy v České republice dochází k procesu urbanizace. V současné době dochází ve společnosti obecně ke změně v žebříčku hodnot a postojů, a to samozřejmě i u mladých lidí. Řada mladých lidí se rozhodne po ukončení svých studiích zůstat v daném městě (pozn. jde především o větší města), a to jednak pro lepší pracovní možnosti (další informace v bodě 2), jednak pro mnohem širší nabídku volnočasového vyžití (viz část Dotazníkové šetření). Všeobecně také platí, že obyvatelstvo odchází především z hůře dostupných oblastí, které jsou navíc více vzdáleny od větších center. b) nepříznivý demografický vývoj od počátku devadesátých let minulého století dochází v ČR k negativním vývojovým tendencím v populaci, kdy především kvůli výraznému poklesu porodnosti a i kvůli stárnutí obyvatel dochází k vymírání obyvatel ČR. V rámci města Telče je tento proces zachycen v následujících částech (viz kapitolu Pohyb populace v letech 1995 až 2002). 2) nepříznivý hospodářský vývoj regionu/města Vzhledem k tomu, že hospodářství města prochází recesí (v nedávné době zanikla řada významných zaměstnavatelů ve městě) lze očekávat negativní dopad na populaci. U města může dojít ke ztrátě atraktivity z pohledu trvalého bydlení, a to jak pro místní občany, tak i pro ostatní obyvatele, jež uvažovali o bydlení ve městě. Dostatek kvalitních pracovních příležitostí a bezproblémová situace u významných zaměstnavatelů působí příznivě na stabilizaci obyvatel ve městě, případně na další růst městské populace. Jednou z nepřímých možností, jak může město omezit úbytek počtu obyvatel, je získat investory, jež vytvoří dostatek pracovních příležitostí. Jak již bylo výše zmíněno, v posledních dvaceti letech došlo ve městě ke stagnaci vývoje populace, avšak vývoj v jednotlivých místních částech, jak ukazuje Map.příl. 3.2, byl RRA Vysočina 15

16 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč rozdílný. Jak je patrné z Map.příl. 3.2 velký vliv na vývoj populace celého města má městská část Staré Město. Značný vliv této městské části je dán především jejím vysokým podílem na populaci města (podíl této místní části na celkové populaci města je 47,5 %). Růst počtu obyvatel v této místní části je spojen s poměrně intenzivní bytovou výstavbou v uplynulých dvaceti letech (blíže viz Map.příl. 3.9, který zachycuje stáří domovního fondu), která byla soustředěna především v této městské části. Ve městské části Staré Město, jako v jediné lokalitě města, docházelo v uplynulých dvou desetiletích k nárůstu počtu obyvatel. Druhá lokalita, která vykázala v uplynulých dvaceti letech relativně pozitivní vývoj, je městská část Štěpnice. Také v této částí docházelo v uplynulých dvaceti letech k intenzivní bytové výstavbě (Map.příl. 3.10), ale i přesto zde z dlouhodobého hlediska došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel. Výrazným úpadkem, co se týče počtu obyvatel, byly postiženy městské části Studnice a především pak Podolí Pohyb populace v letech 1995 až 2002 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a migračního salda obyvatel (viz Obr. 3.4). Jak vyplývá z Obr. 3.5, největší vliv má ve městě na celkový přírůstek (CP) vývoj migračního salda (MS), neboť přirozený přírůstek (PP) jen minimálně kolísá. Od roku 1998 dochází ve městě k výraznému propadu celkového přírůstku (viz Obr. 3.5), hlavní podíl na tom má především negativní vývoj migračního salda. V této době se v telčském regionu začínají projevovat prvotní hospodářské problémy. Jak názorně ukazuje graf, lze očekávat nepříznivý vývoj přirozeného přírůstku i do budoucna. Obr. 3.4: Pohyb populace města a ČR v časovém období 1995 až ,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0-5,0-6,0-7,0-8,0-9,0-10,0-11, roky PP-Telč PP-ČR MS-Telč MS-ČR CP-Telč CP-ČR Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. Pozn.: PP přirozený přírůstek; MS migrační saldo; CP celkový přírůstek RRA Vysočina 16

17 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 3.5: Pohyb populace města v časovém období 1995 až ,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2, ,0-6,0-8,0-10,0-12,0 rok Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. přirozený přírůstek migrační saldo celkový přírůstek Přirozená měna obyvatel Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace. Skládá se ze dvou základních procesů, a to z celkového počtu narozených (též natalita) a zemřelých (mortalita). Město Telč ztrácí přirozenou měnou své obyvatelstvo. Za období 1995 až 2002 dosáhl přirozený úbytek hodnoty 2,5. Ztráta obyvatel přirozenou měnou je ve městě na mnohem vyšší úrovni v porovnání s průměrnou hodnotou za Českou republiku (- 1,9 ). Vývoj přirozené měny obyvatel ve městě Telči a v ČR názorně dokumentuje Obr Z obrázku je patrné, že vývoj přirozené měny v ČR je mnohem vyrovnanější ve srovnání se situací ve městě. Disproporce v meziročním vývoji je dána především rozsahem obou populací; ve městě se drobné výkyvy mezi jednotlivými roky v počtu osob dané skupiny projevují daleko zřetelněji. Ve sledovaném časovém období ztratilo město Telč (Obr. 3.6) v rámci přirozené měny obyvatel 120 obyvatel. Přirozený přírůstek je výrazně ovlivněn úmrtností, která v daném časovém období značně kolísala. Vyjma posledního roku tj. rok 2002 docházelo u porodnosti jen k minimálním výchylkám. V posledním sledovaném roce, tj. v roce 2002, poklesla porodnost na pouhých 44 novorozenců, v předchozích letech se pohybovala porodnost v průměru kolem hodnoty 58 narozených dětí. Na poklesu porodnosti se výrazně podílí následující faktory: odsunutí rodičovství u mladých párů do pozdějšího věku a migrace mladých lidí do větších měst. Ukazatel natality (tj. počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 9,2, což je ještě stále vyšší hodnota, než jaký je dlouhodobý průměr za ČR (8,9 ). Z dlouhodobém pohledu dochází u města Telče k mírnému poklesu porodnosti, zatímco Česká republika prochází stagnací porodnosti. V posledním sledovaném časovém období (tj. rok 2002) dosáhla natalita RRA Vysočina 17

18 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč ve městě Telči hodnoty 7,3 3, v ČR, v kraji Vysočina pohybovala kolem hodnot 9,1, 9,2 a 9,3. a v okrese Jihlava se natalita Do budoucna lze očekávat, že dojde pravděpodobně ke stagnaci porodnosti (viz Obr. 3.6 klouzavý průměr), která by se měla ustálit v intervalu 8 až 9. K propadům v porodnosti může i v budoucnu krátkodobě docházet, avšak k rapidnímu dlouhodobému poklesu by nemělo dojít, a to na základě následujících skutečností: míra porodnosti se v současné době pohybuje okolo průměrných hodnot platných pro ČR, kraj Vysočina a území okresu Jihlava do reprodukčního věku v současné době vstupují, resp. již v něm jsou populačně bohaté ročníky sedmdesátých a osmdesátých let 20. století Obr. 3.6: Přirozený přírůstek obyvatel města Telče v období 1995 až ,0 14,0 12,0 10,0 přirozený úbytek 8,0 6,0 4,0 2,0 0, roky Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. zemřelí narození klouzavý průměr (natalita) klouzavý průměr (mortalita) Ukazatel mortality (tj. počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) dosahuje u města Telče dlouhodobě (tj. v časovém období 1995 až 2002) hodnoty 11,7. Úroveň úmrtnosti je ve městě na mnohem vyšší úrovni, než jaká je vykazována za území ČR (dlouhodobá mortalita 10,8 ). Pozitivem je však skutečnost, že v dlouhodobém vývoji dochází k pozvolnému snižování úmrtnosti (viz Obr. 3.6 klouzavý průměr). Za poslední sledované časové období (tj. rok 2002) vykázalo město úmrtnost ve výši 10,7. Dlouhodobě nelze však u úmrtnosti očekávat, že by mohlo docházet k jejímu permanentnímu poklesu. A to i přesto, že v uplynulém desetiletí došlo ke snížení základny starších lidí. Hlavním důvodem je fakt, že městská populace v dlouhodobém vývoji stárne. Za posledních pět let se zvýšil průměrný věk obyvatel města o cca 2,5 roku. 3 Takto nízká hodnota je do určité míry ovlivněn relativně malým počtem obyvatel města, kde se i malý pokles počtu narozených dětí může výrazně projevit u míry porodnosti. RRA Vysočina 18

19 počet osob na 1000 obyv. středního stavu ( ) Strategický plán rozvoje města Telč Migrační saldo Ukazatel migračního salda nám jednoznačně interpretuje atraktivitu dané lokality z pohledu trvalého žití, tzn. zájem lidí o bydlení v daném prostředí. Migrační obrat se skládá ze dvou protichůdných pochodů; jde o procesy imigrace (přistěhování) a emigrace (odstěhování). Česká republika v posledních letech získává obyvatelstvo právě přírůstkem ze stěhování (viz Obr. 3.4), migračně atraktivní jsou především větší města, jež nabízí dostatek pracovních příležitostí. Obr. 3.7: Vývoj migračního salda v Telči v období let 1995 až ,0 20,0 15,0 přírůstek stěhováním 10,0 5,0 0, roky přistěhovalí vystěhovalí klouzavý průměr (vystěhovalí) klouzavý průměr (přistěhovalí) Zdroj: Pohyb obyvatel , ČSÚ Jihlava. Za celé sledované časové období město Telč vykázalo migrační obrat ve výši 0,6, což je hodnota téměř identická s dlouhodobým průměrem za ČR (0,75 ). Vývoj migračního salda ve městě a v ČR názorně zachycuje Obr. 3.4, detailněji vývoj migračního obratu ve městě zobrazují Obr. 3.5 a Obr Také u migračního salda platí, že jeho průběh je u ČR mnohem vyrovnanější, důvodem je již zmíněné vyhlazení díky většímu počtu obyvatel. V rozmezí let 1995 až 2002 se do Telče přistěhovalo 839 osob, jak je však patrné z Obr. 3.7 v posledních letech dochází k postupnému poklesu zájmu lidí o bydlení ve městě. Do roku 1999 se každoročně do města přistěhovalo více než 100 nových lidí, od roku 1999 počet přistěhovalých poklesl pod hranici 100 osob. Tato situace je do značné míry ovlivněna poklesem výkonnosti místního hospodářství, celý region totiž vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti. Tato skutečnost se projevila i u vývoje emigrace (tzn. u počtu vystěhovalých osob), také zde je od roku 1999 (viz Obr. 3.7) patrný výrazný nárůst počtu vystěhovalých osob. Ve sledovaném časovém období opustilo město Telč 809 osob. RRA Vysočina 19

20 Výše nastíněný negativní vývoj složek migračního salda se projevil u jeho časového průběhu a migrační obrat tak i negativně ovlivnil vývoj celkového přírůstku (viz Obr. 3.5). Od roku 2001 dosahuje migrační obrat záporných hodnot. Pokud nedojde ke stabilizaci hospodářských poměrů v regionu, lze očekávat i v následujících letech ztrátu obyvatel vlivem migračních procesů. Všeobecně platí že v rámci migrace se do měst stěhují především mladí lidé (resp. mladé rodiny). Tito lidé přicházejí do města většinou z okolních vesnic, zatímco starší lidé opouštějí město a využívají k bydlení svoje rekreační objekty. Tyto procesy přispívají ke zlepšení věkových poměrů daného města. Město je však také oslabováno odchodem mladých lidí, kteří zůstávají v místě svého studia (především jde o vysokoškoláky), čímž dochází ke zhoršení vzdělanostní struktury populace. Řada mladých lidí řeší také svým odchodem z místa bydliště nevyhovující pracovní podmínky/příležitosti Struktura populace města Telč Struktura populace podle pohlaví Ve struktuře obyvatel podle pohlaví mají ve městě Telč mírnou převahu ženy, index feminity dosahuje ve městě hodnoty 1079 (tj. počet žen na 1000 mužů). V rámci České republiky se tento ukazatel pohybuje kolem hodnoty V kraji Vysočina se pohybuje index feminity kolem hodnoty Vyšší podíl žen souvisí s jejich vyšší střední délkou života (nebo též naděje dožití daného věku při narození). V časovém období 1996 až 2000 dosahovala střední délka života u mužů v ČR hodnoty 71,0 let (v okrese Jihlava 71,4 let), ve stejném období dosahovala střední délka života u žen v ČR hodnoty 77,8 let (okres Jihlava 79,1 let). Ve sledovaném období tak okresu Jihlava dle nejvyšší střední délky života můžu připadalo 20. místo v rámci okresů ČR, ženy obsadily 2. místo v rámci ČR. Střední délka života se v současné době v ČR pohybuje u můžu kolem 72,1 let (kraj Vysočina 72,9 let) a u žen pak 78,5 let (kraj Vysočina 79,0 let). Permanentně dochází, a to především díky rozvoji lékařství, k prodlužování střední délky života. V rámci města Telče existují mezi jejími jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly z pohledu struktury populace dle pohlaví (viz Map.příl. 3.3). U všech městských částí má převahu ženská složka populace, jedinou výjimku představuje městská část Studnice (index feminity 865). Ve výši indexu feminity v prostorovém rozložení lze pozorovat jisté paralelu s věkovými poměry. Poměrně úzká závislost indexu feminity na věkových poměrech je všeobecně ovlivněna několika faktory. Prvním je již zmíněná střední délka života (pozn. vyšší u žen), druhým je vyšší počet narozených dětí mužského pohlaví 4. Vzhledem k malé populační základně jsou poměry ve městě mírně odlišné (přesněji jde o dětskou složku populace) od situace v ČR. Kdy index feminity u věkové kategorie 0 14 let dosahuje ve městě hodnoty U věkové kategorie 15 až 59 let se pohybuje index feminity kolem limitní hodnoty. Vztah věkových poměrů a indexu feminity je pak plně prokázán u věkové kategorie 60 a více let, zde je index feminity Zde však působí vyrovnávací procesy, tzv. mužská nadúmrtnost v časném věku. Kdy ve středním věku obyvatel dochází k vyrovnání obou kategorií. RRA Vysočina 20

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů. V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava. Tel./fax.: 567 330 864. e-mail: region@rda-vysocina.

Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava. Tel./fax.: 567 330 864. e-mail: region@rda-vysocina. STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PELHŘIMOV (ANALYTICKÁ ČÁST) Verze 4.0 - říjen 2004 Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. Křížová 2, 586 01 Jihlava Tel./fax.: 567 330 864 e-mail: region@rda-vysocina.cz

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Obydlené a neobydlené domy Do počtu domů byly ve sčítání lidu, domů a bytů 2011 zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli:

Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli: STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (PROFIL MĚSTA) říjen 2007 Na vypracování Profilu města Žďár nad Sázavou se podíleli: Mgr. Radek Veselý Vladimír Švec, Dis. Mgr. Markéta Zajíčková Ilona Táborská

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Nejucelenější informace o domovním a bytovém fondu a úrovni bydlení

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Analýza bytové výstavby v roce 2014

Analýza bytové výstavby v roce 2014 6. 11. 2015 Analýza bytové výstavby v roce 2014 V roce 2014 byla zahájena výstavba 24 351 bytů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu zahájené výstavby o 10,1 % a největší podíl na tomto růstu měly zahájené

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0% V těsné blízkosti Brna je rozmístěno na ploše 17 437 ha 24 obcí správního obvodu Rosice. Žije zde 22 968 obyvatel, tedy 2,0 % všech obyvatel Jihomoravského kraje. Průměrný věk obyvatel dosahuje 40,0 let.

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Ostrov má rozlohu 318,54 km 2 a žije v něm 28 998 obyvatel. S hustotou osídlení 91 obyvatel na km 2 dosahuje průměru Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí, kterými

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0% Mnichovo Hradiště Správní obvod Mnichovo Hradiště se nachází v nejsevernější části kraje, kde hraničí s kraji Ústeckým a Královéhradeckým. V rámci Středočeského kraje sousedí pouze s ORP Mladá Boleslav.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech a bydlení byly převzaty ze Sčítání lidu, domů a bytů 211. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Zatímco bytovou domácnost

Více

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Rýmařov se rozkládá na západní výspě Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí s obcemi správního obvodu Bruntál a na západě a jihu jeho hranici tvoří obce Olomouckého kraje. Tento

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná leží v severozápadním koutu Jihočeského kraje. Blatensko je poměrně hustě protkáno sítí potoků, které patří do povodí řeky Otavy, na nichž bylo vybudováno

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

M ě s t o Ž ď á r n a d S á z a v o u

M ě s t o Ž ď á r n a d S á z a v o u STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU TMATICKÝ ATLAS MĚSTA říjen 27 Index výoje obyvatel mezi roky 91 a 21 index vývoje (%): 84,9 a méně 85, - 92,9 93, - 99,9 1, - 14,7 14,8 a více Průměrná hodnota

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více