Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období

Transkript

1 Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období Tento projekt je financován Evropskou unií a Jihoeským krajem.

2 Obsah 1. Úvod.7 2. Základní charakteristika území Demografie Vývoj obyvatel Složení obyvatel z hlediska pohlaví Vkové složení obyvatelstva Prmrný vk obyvatel Natalita a mortalita obyvatelstva Migrace obyvatelstva Prognóza vývoje potu obyvatel Rodinný stav obyvatelstva Obyvatelstvo dle národnosti a státního obanství Obyvatelstvo z hlediska vzdlanosti Socioekonomické aspekty sledovaného území Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva Nezamstnanost Nezamstnanost v eských Budjovicích podle územn technických jednotek, aktuální údaje Dojížka za prací Mzdová politika Dosavadní vývoj nezamstnanosti a prognóza vývoje trhu práce Domovní a bytový fond Sociální zabezpeení Poskytování sociálních dávek Píspvek na péi, aktuální údaje Dchodové zabezpeení Sociáln patologické jevy Kriminalita Trestné innosti páchané dtmi Vybavenost obcí Vybavenost obcí z hlediska dopravy Vybavenost obcí z hlediska školství Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Budjovice Prognóza vývoje sociálních služeb na území eské republiky Výsledky sbru dat Dotazníkové šetení mezi obcemi Nabídka sociálních služeb Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce Zajišování informovanosti o sociálních službách mezi veejností Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B Finanní podpora sociálních služeb ze strany obcí Chybjící služby v obcích 142 2

3 Potebné sociální služby Dotazníkové šetení mezi poskytovateli Sociální služby na území eských Budjovice Kapacita služeb Píiny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb Pístupnost sociálních služeb na území eských Budjovic asová dostupnost sociálních služeb Bezbariérovost zaízení nabízejících sociální služby Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel Místo fyzického poskytování služby Problémy pi poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel Píjmy na poskytování služby v roce 2006 a Náklady na poskytování služby v roce 2006 a Prezentace poskytovatel sociálních služeb Dotazníkové šetení mezi širokou veejností Bydlišt respondent Vk respondent Pohlaví respondent Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Využívané sociální služby Spokojenost se službami Hodnocení využívaných sociálních služeb Chybjící sociální služby Nejdležitjší sociální služby Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb Co nejvíce pomže zmnit život v obci Nejpalivjší sociální problémy Plánování sociálních služeb Dotazníkové šetení - oblast poradenství Bydlišt respondent Vk respondent Pohlaví respondent Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Využívané sociální služby Spokojenost se službami Hodnocení využívaných služeb Chybjící služby Zdroj informací o poskytovaných službách Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb Co nejvíce pomže zmnit život v obci Nejpalivjší sociální problémy Plánování sociálních služeb Zkušenosti se sociálním poradenstvím Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství Oekávaná pomoc pi ešení problému Naplnní oekávání respondent v pípad poteby získat informace Naplnní oekávání respondent v pípad poteby promluvit si o situaci Naplnní oekávání respondent v pípad poteby praktické pomoci 193 3

4 Naplnní oekávání respondent v pípad poteby zorientovat se v situaci Naplnní oekávání respondent v pípad nespecifikovaných poteb Další oekávání klient Spokojenost s pístupem poradce Spokojenost s prostedím poradny Další poteby klient Dotazníkové šetení - oblast dti a mládež Bydlišt respondent Vk respondent Pohlaví respondent Poet dtí Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Využívané sociální služby Spokojenost se službami Dostupnost sociálních služeb Dležitost jednotlivých typ sociálních služeb Zdroj informací o poskytovaných službách Nejvhodnjší zpsob sdlení o nabídce sociálních služeb Co nejvíce pomže zmnit život v obci Nejpalivjší sociální problémy Plánování sociálních služeb Mstský klub Lokalita mstského klubu Dtský koutek na úadech Mateská škola pro dti s výchovnými problémy Rozšíení prevence drogových i nedrogových závislostí Volnoasové aktivity dtí Splnní oekávání Cenová dostupnost Okolí pro dít Využití zaízení pro rodiny s dtmi Nejvtší problémy pro rodiny s dtmi Dotazníkové šetení - terénní služby Bydlišt respondent Vk respondent Pohlaví respondent Využívání sociálních služeb Využívané sociální služby Spokojenost s využívanými službami Dvody spokojenosti s využívanými službami Dvody nespokojenosti s využívanými službami Hodnocení využívaných služeb Chybjící služby Nejdležitjší služby Zdroj informací o poskytovaných službách Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb Co nejvíce pomže zmnit život v obci Nejpalivjší sociální problémy Plánování sociálních služeb Hlavní cíle využití sociální služby 227 4

5 Odmítnutí poskytnutí služby Dvody odmítnutí poskytnutí služby Píjem píspvku na sociální služby Píjem píspvku na sociální služby dle stupn závislosti Náklady na sociální službu Volba poskytovatele služby Dotazníkové šetení - rezidenní služby Vk respondent Pohlaví respondent Zaízení Využívané sociální služby Spokojenost se službami Dvody spokojenosti se službami Dvody nespokojenosti se službami Chybjící služby Dležitost služeb Zdroj informací o sociálních službách Nejvhodnjší nabídka sociálních služeb Zlepšení života v zaízeních sociálních služeb Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního zaízení Dotazníkové šetení - pechodná sociální krize Bydlišt respondent Vk respondent Pohlaví respondent Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území Využívané sociální služby Spokojenost s využívanými službami Hodnocení využívaných služeb Chybjící služby Nejdležitjší služby Zdroj informací o poskytovaných službách Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb Co nejvíce pomže zmnit život v obci Nejpalivjší sociální problémy Plánování sociálních služeb Souasná životní situace Délka trvání obtížné životní situace Zlepšení stávající souasné situace Zdroj píjm Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS Oblast dti a mládež Charakteristika ešené oblasti SWOT analýza pro oblast dti a mládež Návrhová ást pro oblast dti a mládež Oblast poradenství Charakteristika ešené oblasti SWOT analýza pro oblast poradenství Návrhová ást pro oblast poradenství Oblast pechodná a sociální krize Charakteristika ešené oblasti 265 5

6 SWOT analýza pro oblast pechodná a sociální krize Návrhová ást pro oblast pechodná a sociální krize Oblast rezidenní služby Charakteristika ešené oblasti SWOT analýza pro oblast rezidenní služby Návrhová ást pro oblast rezidenní služby Oblast terénní služby - sociální handicap Charakteristika ešené oblasti SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap Charakteristika ešené oblasti SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb msta eské Budjovice Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace

7 1. Úvod Tento dokument patí ke stžejním výstupm projektu Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období Jeho cílem je analyzovat stávající situaci na území statutárního msta eské Budjovice, potažmo celého území správního obvodu obce s rozšíenou psobností (dále SO ORP) zahrnující dohromady 79 obcí. Analýza se prioritn zabývá demografickými ukazateli a sekundárn dalšími aspekty jako jsou nap. socioekonomické ukazatele (sociální zabezpeení, domovní a bytový fond, trh práce), vybavenost obcí, sociáln patologické jevy apod. Další ást analýzy je zamena na sumarizaci dat získaných dotazníkovými przkumy. Pi tvorb analýzy se vycházelo z dat získaných od celé ady institucí, jako jsou nap. Policie eské republiky, Úad práce, Magistrát msta eských Budjovic, eský statistický úad apod. Všechny využité zdroje jsou uvedeny v závrené ásti dokumentu. Dalšími zdrojovými daty bylo nap. dotazníkové šetení, které se uskutenilo na území celého správního obvodu, a bylo zameno na získání dat od uživatel sociálních služeb, jejich poskytovatel, široké veejnosti a obcí. Analýza byla mj. zpracována za úasti celé ady odborník, kteí pomáhali data sbírat i sumarizovat. Data jsou zpracována jednak z pohledu samotného statutárního msta eské Budjovice a jednak z hlediska celého území SO ORP a to v závislosti na možnostech získání dat z jednotlivých zdroj. Ve vtšin pípad jsou uvedeny také údaje za Jihoeský kraj, respektive za celou eskou republiku s cílem umožnit srovnání analyzovaných dat. 7

8 2. Základní charakteristika území eská republika Samostatná eská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnických zemí po rozpadu eské a Slovenské federativní republiky. eská republika je vnitrozemským státem ležícím ve stední ásti Evropy a její území zahrnuje historická území ech, Moravy a ásti Slezska. Hranií s Polskem, Spolkovou republikou Nmecko, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním mstem eské republiky je Praha. Rozloha eské republiky iní km 2 (21. místo v Evrop). Potem obyvatel se adí na 12. místo na evropském kontinentu. Podle výsledk pedbžné statistické bilance mla eská republika k obyvatel. Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem. 347/1997 Sb. zízeno 14 vyšších územních samosprávných celk - kraj. Obr. 1 Administrativní lenní R Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] 8

9 Jihoeský kraj Jihoeský kraj je dlouhodob vnímán pedevším jako zemdlská oblast s rozvinutým rybníkástvím a lesnictvím. Až v prbhu minulého století se zde rozvinul prmysl se zamením na zpracovatelské innosti. Kraj pedstavuje geograficky pomrn uzavený celek, jehož jádro tvoí jihoeská kotlina. Na jihozápad je obklopena Šumavou, na severozápad výbžky Brd, na severu Stedoeskou žulovou vrchovinou, na východ eskomoravskou vrchovinou a na jihovýchod Novohradskými horami. V jihoeské kotlin se rozkládají 2 pánve, a to eskobudjovická a Teboská. Rozlohou km 2 pedstavuje kraj 12,8 % z celé eské republiky. Z tohoto území zaujímají tetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Pevážná ást území leží v nadmoské výšce m, s ímž souvisejí ponkud drsnjší klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jihoeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické pehrady v okrese Písek. I když lze životní prostedí kraje v rámci eské republiky charakterizovat jako mén poškozené a zatížení emisemi se postupn snižuje, je zde ada zdroj zneistní, hlavn v zemdlství a prmyslu. Pesto jsou lesní porosty ze ty ptin hodnoceny jako bez poškození, zbývající ást jako mírn poškozené. Píznivým jevem je pomrn isté ovzduší, jedno z nejistších v celé republice. Území kraje mlo vždy spíše charakter rekreaní než prmyslov vysplé oblasti. V Jihoeském kraji bylo k zízeno 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností a 37 správních obvod obcí s poveným úadem. Povené obecní úady spravují obce v území, které je skladebné do okres i do správních obvod obcí s rozšíenou psobností (krom jedné obce z okresu Písek a jedné obce z okresu Tábor, které náleží ke správnímu obvodu Týn nad Vltavou v okrese eské Budjovice). Od byly tyto obce peazeny do okresu eské Budjovice. Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2007 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindichv Hradec (22,5 tis. obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé eské republice) je obec Vlkov v okrese eské Budjovice s 16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v souasné dob 623 samosprávných obcí (52 z nich má statut msta) s tém 2 tisíci ástmi obcí. Podíl mstského obyvatelstva dosáhl k celkem 65,1 %. Na tvorb hrubého domácího produktu v eské republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v pepotu na 1 obyvatele však dosahuje 90,1 % republikového prmru a je mezi kraji na 5. pozici (po Hl. mst Praze, Plzeském, Jihomoravském a Stedoeském kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu pedstavovala v roce 2006 na území kraje hodnotu 37,5 mld. K (4,7 % z R). [1] 9

10 SO ORP eské Budjovice Msto eské Budjovice se nachází ve stední ásti Jihoeského kraje. Na území tohoto kraje se rozkládá celkem 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností, piemž správní obvod statutárního msta eské Budjovice je z hlediska potu obyvatel žijících na jeho území nejvtší. Poet obyvatel žijících na území Jihoeského kraje inil k obyvatel, z toho 23,9 %, tj obyvatel pipadalo k na území správního obvodu statutárního msta. Celková rozloha správního obvodu eských Budjovic iní ha. Pro srovnání území celého Jihoeského kraje je pedstavováno ha, tzn., že rozloha správního obvodu eských Budjovic tedy pedstavuje 9,2 % území. Tabulka 1 Základní ukazatele Základní údaje ohledn území SO ORP eské Budjovice Poet Rozloha (ha) Poet obcí 79 Poet obyvatel z toho muži z toho ženy Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Pod správní obvod eských Budjovic spadá celkem 79 obcí. Konkrétn se jedná o následující obce: Adamov Borek Borovnice Boršov n. Vlt. Bošilec Branišov Behov akov ejkovice eské Budjovice Dasný Dívice Dobrá Voda u B Doubravice Doudleby Drahotšice Díte Dubiné Dubné Dynín Habí Hema Hlavatce Hlincová Hora Hluboká n. Vlt. Homole Hosín Hradce Hrdjovice Hry Hvozdec Chotýany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komaice Kvítkovice Ledenice Libín Libní Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákí Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov ímov Sedlec Ševtín Srubec Staré Hodjovice Štpánovice Strážkovice Strýice Stížov Úsilné Velná Vidov Vitín Vlkov Vrábe Vráto Záboí Žabovesky Zahájí Závraty Zliv Zvíkov 10

11 Ti z výše uvedených obcí jsou obce s poveným obecním úadem. Jedná se o Hlubokou nad Vltavou, Lišov a Zliv. Obr. 2 Mapa území - ORP eské Budjovice Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] Msto Hluboká nad Vltavou, které je známo pedevším díky zámku Hluboká nad Vltavou, leží 10 km severn od eských Budjovic. Nejen díky zámku a jeho oblib u zahraniních turist patí toto msto k rychle se rozvíjejícím obcím, které nabízí svým obyvatelm z hlediska obanské vybavenosti kvalitní zázemí. Aktivní pístup k rozvoji msta a jeho okolí dokazuje i lenství Hluboké nad Vltavou ve sdružení obcí Mikroregionu Budjovicko - sever. S eskými Budjovicemi spojuje z hlediska dopravního Hlubokou nad Vltavou linková autobusová doprava, vlakové spojení i mstská hromadná doprava. Msto Lišov leží ve východní ásti správního obvodu eské Budjovice a zárove na území druhého mikroregionu, který se na území SO ORP eské Budjovice nachází - mikroregionu Lišovsko. Z hlediska územního je výhodou Lišova nejen blízkost eských Budjovic. Dalším významným mstem je Tebo, která je od Lišova vzdálena stejn jako statutární msto eské Budjovice, tj. pibližn 12 km. Zliv je z obcí s poveným obecním úadem na území správního obvodu eské Budjovice nejmenší. Sousedí s mstem Hluboká nad Vltavou a rozkládá na severozápadním behu rekreaního rybníka Bezdrev. Na západní stran podél železniní trati piléhá Zlivský rybník, na severu rekreaní Mydlovarský rybník, s koupalištm Mydlák. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou mj. souástí území Místní akní skupiny Hlubocko - Lišovsko, o.p.s., která pokrývá území obou zmínných mikroregion. Ob msta také patí 11

12 potem obyvatel po statutárním mstu zárove k nejvtším ve správním obvodu a spadají tak mj. mezi 53 obcí, které mají ve správním obvodu eské Budjovice více než obyvatel. Sedm obcí spadá do velikostní kategorie obyvatel a 19 obcí má obyvatel mén než 100. Tabulka 2 Nejvtší obce v ORP eské Budjovice Obec Poet obyvatel Rozloha (v ha) eské Budjovice Hluboká nad Vltavou Lišov Celkem za ORP Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] V obdobném poadí lze obce seadit také z hlediska rozlohy. Nejvtším stediskem jsou eské Budjovice. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou rozlohou tém srovnatelné. Statutární msto eské Budjovice eské Budjovice, které leží v Jihoeském kraji na soutoku Malše s Vltavou, patí k nejstarším a nejkrásnjším mstm eské republiky. Obr. 3 Mapa území - statutární msto eské Budjovice Zdroj: Územn identifikaní registr obcí, 2008 [9] eské Budjovice byly založeny v roce 1265 eským králem Pemyslem Otakarem II. Díky panovníkov pízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodásky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a emeslným centrem celého kraje. Nejvtšího rozkvtu bylo dosaženo v 16. století, pedevším vlivem rozsáhlé tžby stíbra v 12

13 okolních dolech a zisk plynoucích do mstské pokladny z vaení piva, rybniního hospodaení i obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodáský vývoj msta. Stavba konspežní železnice, první na evropském kontinent, vedoucí po trase eské Budjovice - Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a prmyslu. V této dob vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, nap. továrna Hardtmuth, svtov proslulé pivovary Budvar a Samson. eské Budjovice bhem svého vývoje vyrostly ve skutenou hospodáskou i kulturní metropoli jižních ech. Historické jádro msta je od roku 1980 památkovou rezervací a dnes se v nm nachází cca 250 kulturních památek. V pilehlém ochranném pásu, zahrnujícím mladší mstská pedmstí, pesahuje jejich poet 50. Ve mst se dochovaly stavební památky ze všech slohových období.[18] 1. ledna 1949 se eské Budjovice staly správním centrem nov zízeného eskobudjovického kraje, pi další správní reform se staly 1. ervence 1960 správním centrem Jihoeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním mstem nového Budjovického kraje, který byl v kvtnu 2001 pejmenován na Jihoeský kraj. V souasné dob jsou eské Budjovice pirozeným hospodáským, finanním a kulturním centrem jižních ech, piemž jsou statutárním, krajským a okresním mstem. Ve mst sídlí ada úad, institucí, spoleností, firem, prmyslových závod, bank, pojišoven, divadel, kin, kulturních a výstavních zaízení, obchod. eské Budjovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde desítky základních a stedních škol, dále vyšší odborné školy a Jihoeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemdlskou, biologickou, zdravotn sociální, ekonomickou, filozofickou a teologickou. Ve mst sídlí také Akademie vd. Z pohledu podnikání a prmyslu je msto pevn spjato zejména s vaením piva (Budvar, od r. a Samson od r. 1795) a známým prmyslovým závodem je Koh-i- noor Hardmuth, dnes výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kanceláských poteb. Mezi nejznámjší a nejvýznamnjší podniky ve mst patí nap.: - Budjovický Budvar, - Budjovický mšanský pivovar a.s., - Koh-i-Noor Hardtmuth a.s., - Madeta a.s., - Motor Jikov a.s., - Robert Bosch, spol. s r.o., - Slévárna eské Budjovice. Ve mst sídlí i celá ada zdravotnických zaízení. Zejména nkterá oddlení eskobudjovické nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jihoeský kraj. Nemocnice nyní funguje jak v areále bývalé Krajské nemocnice, tak v areále bývalé Vojenské, pozdji Okresní, nemocnice. Budjovice jsou dležitým železniním a silniní uzlem. Mstem prochází významná železniní tra Praha - Linec Benátky a Plze - Víde. Ze silnic pak trasa I/3 E55 ve smru Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plze - Víde, silnice E551 napojující eské Budjovice na D 1 smr Brno, Slovensko. 13

14 Od roku 1990 zažívají eské Budjovice nový hospodáský rozvoj. Díky píznivé geografické poloze, nov oteveným hranicím, kulturnímu a historickému ddictví královského msta pitahují návštvníky z celého svta. [19] Tabulka 3 Základní informace o mst eské Budjovice Základní ukazatele Poet Rozloha (ha) Poet mstských ástí 7 Poet obyvatel z toho muži z toho ženy Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Jak bylo uvedeno výše, rozloha msta eské Budjovice iní ha. Pedstavuje tedy 6,01 % z rozlohy správního obvodu eské Budjovice. Z hlediska potu obyvatel poskytuje msto trvalý pobyt 62,96 % všech obyvatel obvodu. Msto eské Budjovice je administrativn rozdleno na 11 katastrálních území: - eské Budjovice 1 - eské Budjovice 7, - eské Vrbné, - Haklovy Dvory, - Kališt u eských Budjovice, - Tebotovice. [9] 14

15 3. Demografie 3.1. Vývoj obyvatel eská republika Co se týká demografického vývoje v eské republice, lze konstatovat, že po té co v devadesátých letech minulého století docházelo k pozvolnému poklesu, tak od roku 2002 poet obyvatel žijících v eské Republice opt mírn stoupá. K mla eská republika celkem obyvatel, což znamenalo oproti roku 2005 nárst o osob a k byl podle výsledk pedbžné statistické bilance poet obyvatel již Pirozený pírstek dosáhl 10,0 tisíce osob, piemž hodnotu 10 tisíc pesáhl naposledy v roce Saldo zahraniní migrace inilo 83,9 tisíce osob. Celkový pírstek populace v roce 2007 ve výši 93,9 tisíce osob byl dokonce nejvyšší od poátku padesátých let minulého století. Poet obyvatel eské republiky se nepetržit zvyšuje již pátým rokem. Jihoeský kraj Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2006 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindichv Hradec (22,5 tis. obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. SO ORP eské Budjovice Ve správním obvodu eské Budjovice žilo k celkem obyvatel a k celkem obyvatel. Pro srovnání v celém Jihoeském kraji k žilo obyvatel, ve správním obvodu žilo 23,9 % obyvatel Jihoeského kraje. Graf 1 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Z hlediska hustoty zalidnní je nejhustji osídleno msto eské Budjovice. 15

16 Obr. 4 Hustota zalidnní Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Pokud bychom chtli porovnávat vývoj potu obyvatel v jednotlivých obcích, lze využít, tzv. index vývoje potu obyvatel, tj. podíl hodnot potu obyvatel v porovnávaných letech. V tomto pípad byly použity roky 2006 a Ve sledovaném období se nejrychleji vyvíjely obce s nejnižšími hodnotami indexu stáí, tzn. ty, kde je nejnižší podíl senior (ve vku 65 a více let) v porovnání s potem dtí (ve vku 0 až 14 let) na daném území. Tuto charakteristiku splují pedevším obce v bezprostedním okolí eských Budjovic. Ty se v posledních letech staly vyhledávanými lokalitami pro výstavbu rodinných dom v pevážné míe mladými rodinami s dtmi. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, tak mezi obce, jejichž index vývoje potu obyvatel v období vykazuje nejvyšší hodnoty, tzn., že vykazují nejvtší dynamiku v nárstu potu obyvatel, patí nap. Litvínovice, Boršov nad Vltavou i Homole. Ve všech pípadech se jedná o obce, u nichž došlo k více než 50% nárstu. Co se týká eských Budjovic, tak ty patí v rámci SO ORP k obcím s nejmén pozitivním vývojem potu obyvatel, nebo hodnota indexu pro toto msto iní 97 %. Index vývoje zcela koresponduje s indexem stáí, dle kterého eské Budjovice stárnou, kdežto v okolních obcích se obyvatelstvo stále více omlazuje. Z níže uvedeného znázornní je mj. patrné, že nejperspektivnjší lokality se nachází pevážn na jihozápad obvodu. Na východ i jihovýchod se výstavba zatím nerozšiuje. 16

17 Obr. 5 Index vývoje potu obyvatel Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Obdobné náznaky vývoje obcí z hlediska potu obyvatel naznauje i níže uvedené grafické znázornní populaního pírstku v jednotlivých obcích. Degresivním pírstkem obyvatel je charakterizován pedevším východ SO ORP. 17

18 Obr. 6 Vývoj populaního pírstku Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Statutární msto eské Budjovice Ve statutárním mst eské Budjovice došlo stejn jako na celém území SO ORP eské Budjovice, potažmo v celé eské republice k mírnému nárstu. V tom pípad se jednalo o nárst z osob na To znamená, že poet obyvatel žijících v eských Budjovicích k se zvýšil oproti roku 2005 pouze o 94 osob. Graf 2 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v eských Budjovicích Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 18

19 V rámci další tabulky je uveden vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech statutárního msta. Tabulka 4 Vývoj potu obyvatel podle ástí msta a urbanistických obvod ásti msta k k k k eské Budjovice eské Budjovice eské Budjovice-sted Sokolský ostrov eské Budjovice Stromovka tyi Dvory Vysoká škola Sídlišt Šumava Švábv Hrádek U Vávrovského rybníka Sídlišt Vltava Pístav Haklovy Dvory Zavadilka tyi Dvory - sted Sídlišt Máj eské Vrbné eské Budjovice U Požární zbrojnice U Hbitova Sídlišt Na Pražské Za Poliklinikou Na Sadech U Pekárenské Zahrádky U Pražské silnice Za Voíškovým dvorem Knžské Dvory Nemanice Dolní Svtlíky Nemanický rybník U ertíka eské Budjovice Svtlík Za Otýlií Nové Vráto - prmysl. obvod U Rozumova Dvora Husova kolonie Husova kolonie - zahrádky Nové Vráto U Kížku eské Budjovice Suché Vrbné-prmysl. obvod Ptidomí U Vrbného Suché Vrbné U Dobrovodského potoka Pohrka U Rybník Kališt Tebotovice eské Budjovice Brnnské pedmstí U Nádraží U Novohradské

20 Havlíkova kolonie U Malého jezu - U Špak Mladé-ervený Dvr U Špak - za hbitovem Nové Hodjovice Za Potokem eské Budjovice V Hájeku U Matice školské U Pivovaru U Malše U Plavské silnice Krumlovské pedmstí Nemocnice U Nemocnice Rožnov-sever Za Lineckou tratí Rožnov - jih Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 20